Periodikum ALTO Viewer

1

9. ledna 1903.

2

Číslo 9.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

Bratrstvu vzáj. se podpor. řemeslníků a živnostn ků 7000 K, nadačnímu fondu Václava Cmírala 4000 K témuž fondu Juliany Cmíralové 4000 K, Jednotě vzáj se podp. řemeslníků a živnostníků v Jindř. Hrade 1000 K. fundaci při zádušním úřadě v Praze 1000 K. mešní nadaci u sv. Jakuba 400 K, spolku pro zbu dování Husova pomníku 200 K, »Sokolu« staroměst skému 300 K, Sokolu pražskému 200 K, Ústř. Matie školské 200 K, Nár. jednotě severočeské 200 K, Nár jednotě pošumavské 200 K. spolku »Komenský« ve Vídni 200 K, »Lumíru« na Malé straně 100 K, spolk obchodníků s potravinami 600 K, odboru Bolzanova sirotčince 200 K, nadaci Sladkovského 200 K, Milo- srdným bratřím 200 K, různým spolkům ku podpoře chudých a školních dítek 600 K- Zdravotní poměry a úmrtnosi učitelstva ško středních. Stýchati bývá často i od lidí akademicky vzdělaných, že poměrně příznivé služebně poměry mají professoři škol středních; mají vždy při ton na zřeteli svátky a prázdniny, které prý jsou vý- hodou nevyrovnatelnou v přirovnání k úřadnictvr téže hodnostní výše u jiných odborů. Otázka tate jest předmělem pilných studli nejen v kruzích středo- školských u nás, ale i u všech kullurních národi kteří pro střední školu mají podobnou organisae jako v zemích rakouských. Že spisů studiemi těm vzniklých, ze statistických, přesně doložených číslio dovídáme se, že omylem jest, myslí-li kdo nalézti ve studiu školských disciplin prospěch před ostatními obory akademického studia snad brzkým znopatřením vezdejšího chleba anebo povýšeným společenským uplalněním duševní hodnoty své: pravdou však že jest, považuje-li se úřad učitelský nejnamáhavějším a nejvíce vysilujícím. Přirovnání děje se ve spisech těch k různým stavům. Dle jedné z labulek doslouží

Cmíral Jakub 400 Husův Komenský Bolzanův Jindřichův Praha Vídeň Lumír Sokol Mila Sladkovský 200

6 article

učitelé středních škol průměrně služebné doby po definilivě 20 let 9 měsíců, kdežto u jiných stavů jest celkový průměr 26 let 3 měsíců, u lesníků přes 33 lel. Professoři středních škol dožijí se celkem 48—53 let, kdežto členové jiných stavů s akade- mickým vzděláním 591/2 let. Z 1000 professorů středních škol dočká 30letou službu členů 180 u právníků plného výslužného 455 členů. Se zřetelem k celkové úmrtnosti lidstva dokázáno, že učitelé škol středních o 4 léta 8 měsíců dříve umírají, než bližní jejich z jiných povolání. Čísla tato týkají se sice některých sousedních států německých. Ale až bude slalistika našich domácích poměrů ve směru tomto ukončena, bude zjevno, že povolání učitelské za dol našich jest vůbec úmorné, zdraví mnohem rychlej než jiná povolání podrývající. Pohlédněme na seznam zemřelých professorů jen v království českém shiedáme, že valná část jich zmírá v letech 46—54 Řádky těmito nechceme zatím vyvolati meritorníeh vývodů, jest to jen odpověď na poznámky tak často i od lidí vzdělaných pronášené. — Z obci předměstských. Městské zastu- pitelstvo na Král. Vinohradech má schůz v pondělí dne 12. ledna o 3. hod. odpol. v zasedae síni městské radnice. — Dary. Bolzanovu sirotčinci učit. daroval Fr. Wenig, zemský školní inspektor 20 K, p. Jiří Vlk říd. učitel v Klecanech v upomínku na svou ze- nlelou dceru 100 K. Týž věnoval prostřednictvím p. J Urbana, říd. učitele v Čakovicích, k uctění zesnulé deery své Samostatnému sirotčinci učitelskému rovněž obnos 100 K. Výbor vzdává mu díky. Další příspěvky přijímá pokladník p. Jos. Schrötter v Praze, v Žitné ulici č. 8.

Král Bolzanův Wenig Vlk Urban Klecany Čakovice Praha Žitná ulice

7 article

— Přednášky. Lidové přednášky uni versity. Dnes v pátek bude přednášeli ve dvoraně Českoslovanské obchodnické besedy v Jerusa lemské ul. č. 7 o půl 8. hod. večerní prof. dr. Arn. Krau »O Dánsku, jeho kultuře hmotné a mravní« (s obrazy světelnými). 1. přednáška. Vstupenky do všech šesti přednašek kursu prodávají se po 1 K (pro dělnictvo po 50 hal.). Zapisovati se bude půl hodiny před přednáškou ve dvoraně. — Spolek českých úřadníků železničních v Praze pořádáv sobotu dne 17. ledna o 7. hodině večerní v zimní zahradě Národního domu na Král. Vinobradech před nášku místodržítelského inženýra pana Břelislava Tolmana »O nádražních stavbách v Drážďanech . Dámy i hosté členy vvedeni jsou víláni. Vstup volný. Vehod z Korunní třídy. — Lidové přednášk v Plzni pořádá přednášková komise odboru »Ná- rodní Jednoty pošumavské« v Plzni. V neděli dne 11. ledna o 3. hod. odpol. v lidovém sále Měšťanské besedy pan prof. Josef Čipera pojedná »O poměrech obyvatelstva v Čechách dle sčítání z r. 19004. — Výstavy. Výstava Mikuláše Alše, Ant. Hudečka a Irancouzské grafiky v pavilloně pod zahradou Kinského. Z exposice mistra Hudečka bylo již několik děl zakoupeno a některá byla jich majitelům také již dodána. Na místě těch pak zavěšeny byly obrazy nové a umění milovnému obecenstvu naskyluje se přiležitost seznati nejnovější práce místrovy ještě než výstava bude ukončena Zvlášť dlužno upozorniti na nově zavěšený obraz č. 162 »Měsíční noc na moři«. Sekretariát výstavy žádá spolky, jimž dány byly do rozprodeje bloky výstavních vstupenek, aby neprodané lístky vrátily do 15. t. m. za účelem zúčtování a uzávěrky účl výstavy. Salony výstavní jsou vytápěny a otevřeny denně od 9. hod. ranní do 4. hod. odpol. Vstupno 1 K. Studentské a dělnické lístky na průkaz legiti mace 50 h. Katalog 60 h.

profesor doktor Arn Král Břelislava Tolman Čipera Aleš Antonín Hudeček Irancouzský Kinský Dánsko Praha Drážďany Plzeň Čechy národní dom

8 article

— Z klubu českých turistů. Pražský odbor po řádá v neděli dne 11. ledna vycházku na Jiloviště Odjezd z nádraží cís. Frant. Josefa v 1017 hod. dop do Černošic, odkud pochodem 6 km. turistickou lesní cestou na Jiloviště, kde v restauraci p. Andresa spo lečný oběd. Návrat do Prahy v 6.12 večer. — Ve středu 14. ledn o 6. hod. več. konána bude řádná valná hromada odboru v sále Měšťanské basedy. Zpráva o činnosti pražského odboru za první správní rok 1901—02 uveřejněna v posledním čísle časopisu turistů. — Po valné hromadě v 8 hod. večer ve velké dvoraně Měšťanské besedy přednáška pana B etislava Šetlíka, přednosty technolog. musea, »0 Švýcarsku a jeho lidu«. Po přednášc volná zábava. Pp. členové i jich dámy zvou se k nejhojnější účasti. Propuštěna z nemocnice. Ve včerejším odpo- ledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že ve Vinařské ulici v Holešovicích byla nalezena žena v bezvědoml. V té zjištěna 36letá služka Marie Šmnídová z čís. p. 624 I. Stav její do včerejška tak se zlepšil, že byla z nemocnice propui šťěna.

František Josef Šetlík Šmnídová Černošice Praha Švýcarsko Holešovice km

9 article

— Změny držebností. Pp. manželé Antonín Anna Poncovi koupili od vinohradské záložny část stavebního pozemku č. kat. 482-4 z usedlosti »Ko- začky« na Král. Vinohradech za 20.816 K a vystaví na něm třípatrový dům. Pp. Joseť a Marie Novot- ných koupili od paní Anny Bártové dům čp. 872 v Žižkově za 47.000 K, kdežto pí. Bártová převzala od p. Novolného usedlost čp. 25 u Mělnika za 21.000 K. Pp. Bedřich a Sára Flscherovi koupili od vejkostalku michelského, náležejícího do důchodu pražské university, pozemky č. k. 399 2, 400-II.v Michli za 12.000 K. Stavitel pan Bedřich Kovařovie koupil od paní Marie Rothové letohrádek čp. 223 v Michli za 20.500 K. Paní Karla Karpová koupila od pp. Frant. a Františky Janešových dům čp. 6 v Malešicích za 4000 K. — Zvěrolékař zmizel. Disciplinární Eomise správ- ní rady ústředních jalek byla svolána na staroměst- skou radnici ke schůzi, aby rozhodla o disciplinárn věci proti zvěrolékaři p F. H. z ústředních jalek. Ko- míse skončila bezvýsledně, neboť předvolaný zvěro- lékař zmizel. Vystěhoval se úplně za hranice krá- lovství.

Ponec Král Joseť Marie Bárt Bártová Bedřich Flscher Bedřich Kovařovie Rothová Karpová František Janešův ko Vinohrady Žižkov Michle Malešice 400II

10 article

— Z černé kroniky. Včera byla rozmnožena několika případy. Marta Rindová, 27letá švadlena, by- dlící v Korunní třídě č. 40 na Král. Vinohradech, sebevražedném úmyslu požila kostíku ze tří krabiček sirek a ve stavu velmi povážlivém byla odvezen do všeobecné nemocnice. Rindová nežila se svým mu- žem ve společné domácnosti a poněvadž šitím nevy- dělala tolik, aby se uživila, hledala v otravě vykou- pení ze své truchlivé silunce, vlastní vinou způsobené — V Benešově, ve Vlašímské ulici č. 123 bydlící 29. letý krejčovský mistr Jan B. pokusil se včera o sebe vražedu tím způsobem, že si vypálil střelu z revol- veru do pravého spánku a způsobil si těžké pora- nění. Byl rovněž do všeobecné nemocnice přivezen k léčení. Zoufalý čin provedl následkem nezhojitelné nemoci. — Podobným způsobem chtěl se včera o ži- vel připraviti 21letý svohodný rukavičkářský pomoc- ník Bedřich Charvát, bydlící v č. 147 na Hradčanech. Charvát pochází z rodiny sebevražednou manií stížené.

Mars Rindová Král Rindová Charvát Benešov Vlašímský ulice Hradčany černá kronika

11 article

Před nedávnem pokusili se o sebevraždu tské jeho bratr i sestra. Charvát nedaleko školní budovy v Břevnově včera v poledne vypálil si dvě střely z re- volveru do pravého spánku a utrpěl smrtelné zranění První pomoci poskyll mu lékař p. dr. Lenz, načei zoufalce lékař p. dr. Kotáb ze záchranné stanice v am- bulančním voze převezl do všeobecné nemocnice. Na kliniku prof. dra. Maydla byl Charvát přenesen už v bezvědomí a za nedlouho potom těžkému poranění podlehl. — Tím řada zoufalých osob není ještě ukon- čena. Rozmnožila ji také 17lelé Vilemína Čáslavská. bydlící v Rabínské ulici č. 95—V. Byla to dívka velmí sličná, kterou krása svedla na cestu nepravosti. Byla švadlenou a začasté slyšela, že se k takovému povo- lání nehodí, že je příliš hezká a že si může snadným způsobem opatřiti bohatých prostředků k bezstarost- nému živolu. Uposlechla, záhy však poznala, jak ne- skonale si ubližila. V tomlo stavu studu a žalu nad peklesnutím včera rozhodla se zkončili sebevraždou.

Charvát doktor Lenz Kotáb profesor Maydl Čáslavská Břevnov rabínský ulice

12 article

Po 4. hodině odpolední odebrala se do sadu na Karlo- vě náměstí a usedla na lavičku naproli nakladatelství J. Olty. Ačkoliv v těchto místech panovalo značné proudění obecenstva, přece nikdo z kolemjdoucích nezpozoroval počínání zoufalé dívky. Čáslavská po- žila nápoj, v němž rozpustila hlavičky ze tří krabiček obyčejných sirek a v zápětí počala se svíjeti. Telefo- nicky byla o sebevražedném pokusu vyrozuměna zá- chranná stanice, odkudž za chvíli přijel lékař p. dr Kotáb. S těží protlačil se velkým zástupem zvědaveů k divce, která se na zemi v bolestech svíjela. Čáslav- ská nechtěla ani protijedu požíti a volala, že chce zemřít. Ústa k nalití léku musila jí býti násilím ote- vřena. Po poskylnutí první pomoci byla otrávená dívka převezena do všeobecné nemocnice — Krádeže. Roznášečka mléka Josefa Černá včera před 6. hod. ranní přišla do domu č. 22 v Ta borské ulici na Král. Vinohradech a postavila si šesl plechových nádob s mlékem na chodbě. Než se vrá tila z kuchyně jedné zákaznice, neznámý pachate všechny nádoby s mlékem odnasl. — Z průjezdu domu č. 217 v Žižkově byla odcizena pohovka ku spaní, náležející truhláři Ed. Žaludoví.

Čáslavská Kotáb Černá Král Čáslav borský ulice Vinohrady Žižkov

13 article

— Náhlé úmrti Blažena Bendova, rok stará dce ruška instalatéra ze Žižkova č. 963 včera náhle ze miela. Za účelem zjištění smrti byla mrtvola převe zena do pathologického ústavu. — Z Proseku u Prahy. (Místní školn rada na Proseku) zvolená na tříleté obdob 1903—1905, konala dne 7. ledna 1903 I. schů zi. v níž zvolila jednomyslně za místního dozorce škol- ního p. Jindřicha Kneilla, inženýra a majitele realit na Proseku, vyslovivši před tím povstáním díky a uznání odstoupivšímu dozorci p. Frant. Švobodov ze Střížkova. Potum projednán rozpočet školn na rok 1903, jenž vykazuje příjmů 92 K 48 ha vydání 1700 K 58 h — ludíž schodek 1608 k 10 h, který se uhradí 16% přirážkou školn ke všem přímým v obci Proseku a Střížkovu obno- sem 9987 K 26 h předepsaným daním. — Z Klecan. (Svatováclavský dar.) Pan Alois Sinecký, místní sběratel Ústřední Matice škol- ské pro obce: Klecany, Klecánky, Drasty. Řež a Hu- sinec odevzdal pokladníku místního odboru Ú. M. šk. pro okres karlinský v Karlíně p. Šimkovi 47 jako svatováclavský dar, k němuž přispěli pp.: P Josef Mejsnar. farář v Klecanech 5 K, Aug. Bondy. ředitel velkostatku 5 K, Václav Maruška, vrchní za hradník 5 K, Jos. Kubíček, adjunkt při hosp. 1 K. J. Marušková, choť vrchního zahradníka 4 K, Frant. Šefl, adjunkt při hosp. 1 K, nájemci velkostatku Drasty A. Saxl a Geduldiger 5 K, Ant. Tovara, stat kář v Řeží 2 K, MUDr. Vilém Fischer, obvodní panský lékař 5 K, Jos. Richter, obchodník 1 K. Jos Trapel, účetní při hosp. 2 K, Josef Tovara, starosla v Klecanech 2 K, Václav Soukup, pekař 2 K, Jan Tovara, statkář v Klecanech 2 K, Antonín Tichý kupec 1 K. Josef Srb, statkář 1 K, sbor učitelský v Klecanech 3 K, celkem 47 K.

Bendův Kneill František Švobodov Střížkův Sinecká Klecan Hu Šimek Mejsnar Aug Bond Maruška Kubíček Marušková Šefl Saxl MUDr Fischer Richter K Trapel Tovar Soukup Tichá Žižkov Prosek Praha Střížkov Klecany Klecánka Drasta Karlín velkostatek Drasta A Geduldiger 5 K

14 article

— Z Kladna. (Dobročinnost.) Stolová společnos »kanonýrů Jabůrků« v hötelu »u bílého beránka« na Kladně uspořádala dne 25. prosince m. r. vánoční nadělení chudým dítkám. Veliký vyzdobený vánoční stromek zaleskl se v záři svíček. Na dlouhých stolech nakupeno mnoho šatstva a obuvi pro dítky, které kolem stolu stojíce, podělení očekávaly. Dětský sbor učitele p. Jankovce zapěl vánoční koledu. Starosta města p. dr. Hruška promluvil k dětem a ke členům stolové společnosti »kanonýrů«, kterým děkoval za pili, se kteron vánoční nadělení uspořádali. O Vá- nocích roku 1901 rozdáno bylo stolovou společnoste oděvu a obuvi, vyjímaje 10 obleků pro hochy, daro- vaných p. A. Müllerem z Prahy, za K 645.90. Z rok 1902 nastřádala stolová společnost na hotovosti skoro 500 K. Poděleno bylo 88 dltek a obdrželi hoši buď kabát, kalhoty neb botky, každý čepici, ponožky vánočku a kornout jablek a ořechů; děvčata obdr- žela; každé celé šaty, šál neb šátek na hlavu, po- nožky, vánočku a kornout jablek a ořechů. K tomuto nadělení přispěli: pekaři pp. J. Knorr, Fr. Jahelkaa V. Pouček dohromady 50 vánoček, cukráři pp. Jan Šimek a E. Žáry každý krabici cukroví, p. Jan Mužík věnoval 10 oblečků pro malé hochy a 10 párů po nožek, p. Josef Červenka 15 sálů pro děvčata na hlavu, p. Albert Müiler z Prahy 6 zbytků (dohromady 6 m.) látek pro bochy. Peněžité obnosy věnovali: pp.

Jabůrek Jankovec doktor Hruška A Müller J Knorr Šimek E Žára Mužík Červenka Müiler Kladno Praha Francie

15 article

J. Voňka 200 K. O. Zachar, sládek, 30 K, starosta dr. Hruška 20 K. V. Barcal, lékárník, Jan Beránek, Emil Hrabě, Lad. Hrabě a dr. A. Poche každý 12 K. E Voňka 15 K, J. Lux 10 K. Karel Beránek, Gustav Pelly a Josef Pícek po 8 K, děkan P. A. Maděra 7K J. Týla 6 K, Ferd. Heitler 5 K, G. Savi a V. Dani- helka, správce, po 4 K, stavitel P. Husák, St. Čer- vený a hodinář A. Dörfler po 3 K. Mimo to přispěl mnoho jiných pánů s menšími dary. Stolová spo- lečnost »kanonýrů Jabůrků« vzdává všem, kteří bud darem neb prací přispěli, nejvřelejší dík. — Z Brna, 8 ledna. (Zvl. tel. »N. L. «) Továrna na sukno firmy Ignatz Kuhn v Brně zastavila, jak již svého času sděleno, v srpnu platy. Passiva obná- šejí 633.000 K. Na jmění firmy té byl vyhlášen dnes konkurs.

J Voňka K O Zachar sládek doktor Hruška K V Barcal Beránek Hrabě A Poche K E Voňka K J Lux K Beránek Pelly Pícek Maděra J Týl Ferd G Savi P Husák Čer A Dörfler Jabůrek Brno Heitler 5 K Ignatz Kuhn

16 article

— Panorama. Pompej. Neapol, Florene Benátky a jiná města a místa Italie vystaveny jsou tento týden v 50 obrazích v panoramatě »Gen v Praze II., Palackého ulice č. 15 ve prospěch Nár jednoty severočeské. — Loutková divadla. Národní loutkov divadlo »u Fleků« klubu vlasteneckých přáte dra. Paříka a Třebenicka. Hraje se dnes v pátek 9. ledna o 6. hod odpol. »Jan za chrta dán«, v sobotu o 3. hod. odpol. »Osudy Kašpárkovy« a o 6. hod odpol. »Pod suchou lipou«, v neděli o 2. hod. odpol »Kníže Oldřich« a o 4. hod. odpol. »Vysvobození princezny«. — Klao de Mérode. Ředitelství divadla Varisté po delším vyjednávání získalo ke krátké pohostinské hře tanečnici Kleo de Mérode. Vystoupí jen čtyřikrát a sice od pondělka 12. t. m. počínajíc do čtvrtka 15. t. m. Značný úspěch měla Kleo de Mérode ne- dávno v Paříži. Vzhledem na vysokou gáži její budou ceny loží a míst v přízemí zvýšeny. Pro balkon a gallerii platí však obyčejné ceny. Lístky jsou již ode dneška v předprodeji v Bazaru.

Pařík Třebenicko Jan Kašpárkův Oldřich Kleo Mérode Mérode Neapol Benátky Praha Palacký ulice Paříž Panorama loutkový divadlo národní loutkov divadlo Varista Klao jít Mérode

17 article

= U Andréa Girona. Zpravodaj »Tempsu« by přijat 5. t. m. v malém příjemném salonku v ženev ském holelu »d'Angleterre«, kde nyní odehrává se román lásky, vzrušující pozornost celé Evropy. Re daktor »Tempsu« líčí milence korunní princezny saské takto: »Je velmi mladý, vyhlíží mladším nežli skutečně je — je mu dvacet tři léta. Je skoro ho- chem, bojácným dítětem, s něžnýma očima, hořejš ret jeho je slabě zastíněn knírkem. Pan Giron se stěžoval, že o něm a o princezně šíří žurnály ne- pravdivé pověsti. Jeho úmyslem je usaditi se v Pa- říži s princeznou a věnovati se literatuře. V Ženevě zatím vyčkávají vyjasnění afiéry a další průběh udá- lostí. Princezna nechová nijakou nenávisť proti dvoru saskému. Nepronesla nikdy příkrých slov, jež uvád jistý žurnál vídeňský. Se všech stran docházejí pana Girona i princezny projevy sympatie. Sta dopisů do- stávají a zejmena od saského národa. Přátelé i ne známí posílají jim povzbuzující, dojemné dopisy. Té docházejí podivné nabídky. Jisté divadlo v Lipsku chtělo aranžovat p. Girona, aby se každý večer uká- zal na jevišti a nabízela mu 400 fr. měsíčně. Jistá dáma nabídla jemu a princezně, že iim dá k di

Angleterre Girona André Girona Evropa Ženeva Lipsko Girona

18 article

posici million. Pan Giron má v úmyslu žíti v Paříž jako spisovatel. Dosud nic neuveřejnil, má však rukopise mnoho prací veršem i prosou. Když žurna lista jej žádal, aby mu ukázal nějakou práci, odvěti p. Giron s lehkým uzarděním: »Oh, vše, co jsen napsal, je v Brusselu. A věřte, že nechci využitko vati sensace pro své práce. Chci si vlastní silou do býti jména literárního.« Zpravodaj »Tempsu« shrnuje svůj úsudek o hrdinovi ženevského románu ve slo vech: jinoch ještě naivní a nadšený. = Dvorní afléry. Z Drážďan, 8. ledna. (Hirseh Jak se ujišťuje, má býti na základě jednání dra. Kör nera nabídnuta korunní princezně Louise roční renta 30.000 marek. Ve dvorních kruzích naléhá se na ury chlené projednání celé této záležitosti. — Z Frankfurtu telegrafují: »Frankf. Zlg sděluje ze Ženevy, že mezi zástupcem korunní prin cezny a plnomocníkem Gironovým se stále vyjed nává a že vyjednávání toto bude míli v brzku dos překvapující výsledek. — Ze Salepurku se telegrafuje: Zde se pro slýchá určitě, že v noci ze čtvrtka na pátek korunn princezna saská dlela zde. Byla přijela bez předcho zího oznámení k rodičům, ztrávila u nich noc a opu stila opět město a vrátila se do Ženevy. Sdělený ji odjezd Girona ze Ženevy uvádí se s tím v sou vislost. = Saskému králi vede se líp; katar není tl obtížný.

Girona Louis Gironův Paříž Girona Brusel Drážďany Frankfurt Ženeva Girona

19 article

=K afféře Humberlových. Z Paříže se, telegra fuje: Bedřich Humbert vyslechnut byl ve střede vyšetřujícím soudcem. Tvrdil, že Crawfordovi sku tečně prý existují. Výslech musil býti předčasně pře rušen, protože Humbert stižen byl tak silným zá chvatem horečky a kašle, že musil býti dopravendo vězeňské nemocnice. — Dále se telegrafuje z Paříže Vyšetřující soudce Leydet vyslýchal ve čtvrtek pan Humbertovou. Na první otázku, tvrdila li nebo do konce setrvala-li na tom, že je vše pravda o Craw fordském dědictví, odpověděla směle, že Crawfo rdov jsou na živu a že svět uvidí je i jejich dědictví. Pan Humbertová odmítla pak všelikou podstatnější výpo. věď o dědictví a dodala, že vyhražuje si mluviti u veliký den« líčení, kdy řekne pak absolutně všechno Hleděla členům své rodiny ve výpovědech svých uleviti a prohlásila, že přijímá celou zodpovědnost na sebe, = Starosta zatčen. Ze Lvova se telegrafuje, že v Pivničné zatčen byl starosta pro zpronevěření podvody. = Dvojí vražda a sebovražda. Ze Št. Hradce se telegrafuje, že soukromý úřadník Kraft zastřeli v kavárně Kreutschkerově kavárnici, již byl obtěžoval dlouho už svými milostnými návrhy; odkvapil pak domů, spálil své papíry, zranil smrtelně výstřelem 71letou matku svou a sám se zastřelil. = Voják vrahem. Z Kodaně se telegrafuje V Segolstorpu zabil dělostřelec Eogström sekerou osmdesátileté manžele Andersonovy, nloupil jim 3000 korun a zapálil dům. Zuhelnatělé mrtvoly zavraždě- ných nalezeny v troskách domu.

Humbert Crawford Humbertův Crawfo Humbertová Kraft Andersonův Paříž Lvov Hradec Kodaň Kreutschkerov

20 article

= Městská brána se zřítila. Z Bologně se ozna- muje: V noci na 6. t. m. za prudké bouře zřítila s za hrozného rachotu brána San Isaia. Tato stará brána nazývala se kdysi Porta Pia, v upomínku na nábožnou ženu téhož jmena, jež bydlela u této brány a viděla, kterak před touto branou její jediný syn na louce při hře v míč nezbednými výrostky byi usmrcen. Poskytla vrahu velkomyslné útočiště před biřici ve svém domě. V patnáctém století byla brána zazděna, poněvadž patricius Ghisliri po nezdařeném pokuse, vyprostiti Bologni z tyranského panstvi rodiny Benlivoglio, tudy uprehl. Sto let na to, když zvolen byl z rodu Gbisliri papež Pius V., pospíšili si Bolognané odčinit potupu, způsobenou jeho předku a r. 1568 bránu opět otevřeli, rozšlřili a vyzdobili. Přes to byla to nejméně krásná ze bran bolognských a nyní, když městské bradby, s nimiž byla ve spo- jení, zbořeny, pozbyla pevnosti. Při zřícení byli dva sedlácí, kteří právě v tu chvili jeli branou s vozem plným zeleniny, smrtelně ranění a jejich kůň na místě uamrcen. = Neštěstí na dráze. Z Pittsburgu se telegrafuje Nedaleko Duguesne srazil se osobní vlak dráhy Pittsburg- Virginia Charlestown s nákladním vlakem. Dle zpráv železničních úřadníků bylo 10 osob usmr ceno a velký počet osob raněn. = Vzteklina. Z Říma se telegrafuje: Professou Sormoni z university pařížské sdělil společnosti me dicinské, že nalezl mikroorganism vztekliny. — Ke zrušení heren v Bulgii oznamuje se z Lige Ačkoliv zákon o zákazu hazardních her v Belgii na- byl platnosti teprve 2. t. m., přece uzamkl „Cercle des Etrangers“ ve Spaa svoje sině již dne 31. prosince.

Port Pius Pius Bolognaný Bologna Pittsburg Duguesne Virginia Řím Belgie Sana Isaia I dicinský Cercle desátník Etranger Gbisliri Professa Sormoni

21 article

Zda navždy, jest jiná otázka, neboť nyní shledal jakýsi zdejší právník, že zákon o hernách neobsahuje ustanovení dosti přesná a že hra v roulettu může prý potrvati i na dále, odstraní-li se „zěro“ (0) a „double zéro“ (00). V Namuru provedeno zrušení heren měně klidně. Dne 31. prosince o půlnoci nařídil inspektor „klubu“, aby se ve hře přestalo, což zavdalo pří- činu ke hlučným demonstracím 500 přítomných hráčů. Demonstrace směřovaly zejmena proti dřívějšímu ma- jiteli hotelu v tomto městě, jenž zřejmě projevoval spokojenost nad šením heren. Dne 2. t. m. přišli croupieři do klubu pro svůj novoroční připlatek. Ale kdežto jindy dostávali 702% svého služného, dostali jen 60%, načež se poškození odebrali ku právnímu zástupci, aby se zastal jejich práv. Odtud táhli s čer- ným praporem v čele městem, zpívajíce smuteční písně. = Nojvětší dolokohled světa zničen požárem. V budově hvězdárny Yerkesovy, jež jest majitelkou největšího dalekohledu světa, vypukl o Štědrý večen požár a zničil právě onu část budovy, kde toto zázrač- né dílo se nalézá, Hvězdárna nalézá se na jezeře Geneva ve státě Wisconsinu a nazvána jest po svém zakladateli, chicagském millionáři Charlesu Yerkesovi jenž svým nákladem dal poříditi také obrovský daleko- hled, jenž stál 400.000 dollarů. Čočka, litá pro tento dalekohled, byla největší na světě a měla průměr 100 centimetrů; dalekohled měl délku ohniska 62 stop. Kdyby čočka byla utrpěla požárem nenapravitelnou pohromu, znamenalo by to ohromnou ztrátu, nebo zhotovení čočky tak značné velikosti jest velmi ná- kladné, neboť jest velmi obtížno, zhotoviti skelnou hmotu v tak značném množství, aby byla tak dokonale stejnoměrná, by propouštěla svělelné paprsky bez chyb v lomu. Zdali a pokud lze dalekohled opět opra- vit, budou moci zjistiti toliko znalci.

Yerkes Namur Wisconsin Yerkesův

22 title

Z literatury.

23 title

Různě zprávy.

24 article

Český Brandes. 22 — V jedné z bezpočetných francouzských revuí objevil se zas jednou článek, který vzbudil rozhořčené i satyrické glossy v českých žur- nálech a rozvířil trochu literární hladinu. Ovšem že jednal o české literatuře, a sice o moderní literatuře, že obsahoval spoustu chyb, komických nesmyslů, hrubých nesprávností, a nad to po divná, přepodivná kritická měřitka, krkolomná srovnání — krátce pestrý chaos, svědčící jer o dobré vůli, ale zároveň naprosté neznalost věci. Takové články nejsou ojedinělé, vyskytuy e s tvrdošíjnou vytrvalostí a patří do toh druhu podivných plodů lidské fantasie, kam ná leží mořšti hadové, Blumovy divadelní paměti nové elektrické vynálezy a celá ta řada svělo- běžných látek, které se zdánlivě bez důvodů ob čas noří z periodického tisku, zapadajíce zas, když na chvilku upoutaly pozornost. Většina těch efemerních článků o české literatuře v cizině náleží k takovému druhu bez podstatných zpráv již proto, že nemá vskutku

Brandes Blumův

25 article

žádné věcné podstaty, že nevyplývá z potřeb seznamovat cizinu s naší literaturou, ale z do cela soukromých, vedlejších styků, sloužíc do konce někdy i k ukojení čistě soukromých tužeb Není tím ještě řečeno, že v nich nemůže bý leckdy správný úsudek — naopak, cizí hlas o naš- literatuře vždy by z kritického stanoviska by nám vítán, i kdyby se zásadně lišil od všech — a bývají dosti rozmanité — úsudků domácích Nesmí však nésti příliš zřetelně charakter do- mácích soukromých a jednostranných názorů. U článku páně Lesueurova tomu tak není. Je to tak roztomile navázaná kytice zdvořilostí, chyb a nehorázností, tak naivně pomíchaná, že se zdá spíše snůškou rozmanitých výstřižků a povrchně pořizovaných překladů z českých referátů, než inspirovaným článkem.

Lesueurův

26 article

Ostatně, nesejde na tom, takových článků bylo a bude jich ještě hodně, než nastane sou- stavnější a hlouběji založený literární styk náš s cizinou. Ten nedá se vynutit, vydupat, zájem o českou literaturu nedá se rázem vyvolat v cizím obecenstvu, nám zvláší cizím a k na- šim snahám chladném — ale přes to bylo by přece především naší povinnosti, abychom s v tom trochu starali o inicistivu. Brandes jeho vílězný boj za literatury severu byl tu dáván často už dříve za vzor. Okolnosti ovšem jsou trochu jiné než u nás, Brandesův příklad nedá se napodobit jen tak zhola, ale to je jisto, že by referentství o české literatuře v cizích re- vuich mohlo býti už dnes organisováno docela jinak než dosud. Bylo by ovšem nejlépe, kdy bychom mohli zájmu o svou literaturu dobýe rázem, kdyby někleré z našich děl zachytilo s tak náhle jako Kreuzerova sonata nebo Quo vadis a jiná díla. Nezapomínejme však, že není to jen vnitřní hodnota díla, která tvoří jeho popularitu zvlášť v cizině, že záliba, modní vkus, časovost themat, všeobecnost, přístupnost látky — i jakási evropsky hlazená forma množství jiných i vedlejších důvodů spoluroz- hodují, nejsou-li vůbec hlavní pružinou — vedle referátů a kritiky. Není pochyby, že referáty kritika připravují půdu, že zvykají zvolna čte- nářstvo na nové pojmy, jména, na ten jiný svět, jenž provází každou národní literaturu může právě tak svou nezvyklostí odrazovat čte náře, jako jindy zas, zvlášť když přihodným způsobem je mu předem připravena půda, právé v něm shledává cizí obecenstvo zvláštní půvab

Brandes Brandesův Kreuzerův

27 article

Abychom však mohli aspoň v blavních podstatných rysech vykonati tuto práci v ci- zině, bylo by potebí, aby napřed byla vyko- nána doma. Aby určeny byly jisté hodnoty, aby dána byla jistá úroveň kritická, aspoň převážně platná, abychom zjednali si aspoň v zásade různými stranami uznávaný obraz o hodnotě moderní naší literstury, o významu čelnějších autorů v této literatuře a o kvalitě vůdčích prin cipů a cílů různých našich literárních proudů Toto dohodnuli je nutné, má-li být vůbec možno věrné referování o naší belietrii za hranicemi. máli referent mít dostatečnou volnost stát nad stranami a dívat se cizíma očima na produke domáci, hledat srovnání s cizinou a nemit obavy že nejpoctivěji cítěná kritika narazí doma na odpor právě tam, kde nejméně ho očekával Uplyne asi do té doby ještě hodně vody, ale proto nikdo nebrání jednotliveům, aby nečelili špatným informacím ciziny zbraní nejúčmnější — dobrými a poctivě citěnými informacemi. Při nese-li cizí revue sympatický, ale chybný re- ferát — pošlete jí lepší, přinese-li strannický re- ferát, pošlete jí doplňky. Nepochybuji, že vždy — nebudou li to ovšem polemiky místo referátů — dojdou tím všichni zúčastnění — dotýčnou revní nevyjímaje — plného uspokojení.

28 article České s pisy.

České s pisy. * Pražské phetto. Společnou prací Ignáta Herrmanna, dra. Jos. Teigeho, a dra. Zik. Wintra. Kresby od A. Kaspara. Nákladem české grafické společnosti „Unie“ v Praze. 1902. Dílo, jež mimo aktuální zájem v přítomnosti bu diti bude silný zájem těch, již přijdou po nás. Před našima očima motyka a kladivo bourají pražské ži- dovské město, pražské Ghetto — nestozism „Josefova' neujal se přes půlstoletí svého trvání kromě slohu byrokratického — a s ním mizí zvláštní ony typy. jež potýkaly se sice začasté se zásadami občansky pospolitého života, ale překvapovaly originálnosti svou. Za dnů našich pro židovská ghetta s jejich tísní. špínou a náboženskou uzavřenosti není již místa Římské ghetto na klassickém poli Martově dnes zeje prázdnotou a z českých měst jediný — snad — Kolín oddělen jest ještě dosud od židovské své čtvrti rituál- ným a pravověrnému židu posvátným drátem. V Praze ještě z veliké části, dík nesoustavně provedené assa- nační podnikavosti, můžeme ještě výklady autor „Pražského ghetla“ kontrolovati.

Herrmann Teige Winter A Kaspar Josefův Martův Praha dovský město Kolín

29 article

„Pražské ghetto“ representuje se již výpravou svou. Přečetné fotografické snímky z atelieru Ecker- tova provedeny jsou způsobem, který jim pojišťuje v budoucnosti význam monumentálný. Jimi zachycen zašlý již a právě zacházející zvláštní živol pražského židovského města ve vší své rázovitosti, své polou- orientálské barvitosti. Za nedlouhá léta budou oby- vatelé činžovních kasáren, které zabírají dědictví ži- dovských a položidovských domů, diviti se formám, které po staletí podivnými typy půdu zdejší pokrývaly. A v patách za fotografem momentek jdou spisovatelé. každý dle duševního základu svého. Úloha spisovatele uvádějícího připadla Z Wintrovi, historiku i básníku. který, pojednávaje o starém židovském hřbitově, slou- čil v ladný obraz výtězky svých studií kulturně-histo- rických s pocitem duše, elegicky naladěné, Úvodníta stať dojímá hluboce. Co píše Winter, jest bez jeho přičinění dílo tendenční, jest obžaloba středověku, který neostýchal se trpěti ve svém středu cizorodé úly, zlatý med sbírající, aby ob čas a dle potřeby úly tyto vybral a třeba i vyvraždil. Než ani včely těchto židov- ských úlů nebyly viny prosty, neboť tehdy jako dnes bezohledně vykořisťovaly hospodářsky slabšího a pro- půjčovaly se za slepý nástroj panovníkům i jejich zástupcům. Stačí čísti, kterak žid Bassevi, prvým jsa z plemene svého do šlechtického stavu povýšeným, s Karlem z Lichtenštejna, Michnou i j. dovedli se obo- hacovati ve dnech pobělohorských. Ignát Herrmann svým osobitým způsobem analysuje duši vyděděnou dr. Teige pak, jda po stopách W. W. Tomka, s mra- venčí pílí vyhrábávaje z archivův a zetlelých perga- menův osudy jednotlivých domův a jejich majitelů

Winter Karel Michna Herrmann Teige W W Tomek Lichtenštejn ateliér Ecker

30 article

Práce ty ovšem zaplaší mnohou myšlenku a mnohou illusi židovských šamerů. Vela po domněnce, že starý židovský hřbitov vznikl ještě před příchodem předků našich do této vlasti. Neúprosné výtěžky archivního studia dokazují, že vzal počátek svůj leprve za válek husitských, veta i po nimbu, jímž židovští Čiceronové obestírali „staronovu“ školu. Původem svým nesahá lato přes dobu druhého Otakara. Přátelé „Slaré Pra- hy“ uvítají publikaci s nadšením. Mnohým z nich prosvitne myšlenka, že publikace podobného zrna rázu jsou s myšlenkou „Staré Prahy“ v neodlučné souvislosti. Zachovejmež, co zachování hodno, a vzdej mež se nemístného uplatňování pretia affectionis, kde život náš žádá si neodvratných obětí.

Otakar Praha Velo

31 article

* Kafkův illustrovaný Průvodce po král. českém. Díl I. Plzeň s okolím a Český les. Tiskem a nákladem dra. Edv. Grégra, Praha Rychle pokračuje musejní adjunkt Jos. Kafka ve svém díle. Desátý díl Illustrovaného průvodce po království českém uvádí nás do druhé české me- tropole staroslavné Plzně, do bývalého kraje plzeň- ského a do melancholických pustin Českého lesa. Přednosti Kalkova Průvodce po věcné i praktické stránce vytkli jsme jíž, přestáváme tedy na pouhém obsahu. Pizeň ze svých v šedesáti létech 10.000 obyv. postoupila na dnešních 70.000 obyv., a usku- teční-li se připojení velikých osad na periferii, pře- kročí do konce desítiletí plných sto tisíc obyv. Chlouba nové Plzně, nové městské české divadlo. již ve všech stránkách do Průvodce je pojato. Vedle pamětihodnosti města bedlivě vypsáno i veškero Plzeňsko se zřením k potřebám uvědomělého a vzdě- laného českého touristy. Rokycany. Nepomukya Horažďovice jsou východní, Sušice, Čáchrov, Nýrsko a Fočmava jižní, Lázně Marianské, Bezdružice, Ma- netín a Kralovice severní hranicí území, jež spiso- vatel v Plzeňsko zahrnuje. Z dalších měst Přeštice, Švihov, Klatovy, Klenové, Chuděníce, Domažlice, Chotěšov, Horšův Týn, Stříbro, Kladruby, Plasy — vesměs zvučná jména y české minulosti, ač pohříchu mnobá již zněmčena. Četné mapy, illustrace a orien- tační tabulky cenu Průvodce zvýšují V. D

Kafkův Grégr Kafka Kalkův Pizeň Plzeň Praha Jos Plzeňsko Rokycany Sušice Čáchrov Nýrsko Bezdružice Ma Kralovice Přeštice Švihov Klatovy Klenová Chuděnit Domažlice Chotěšov Horšův Týn Stříbro Kladruby Plasy Nepomukya Horažďovice

32 article

* Adolf Heyduk, Rilornelly. Sebrané spisy svazek XXIX. Nakladatel J. Otto. 531 trojverši tlumočících lelem zachycenou myšlenku, opěvujících přírodu, lásku, vlast, právo, svobodu, rodinu, krásu zpěv. umění, život, vesměs formálně dokonalých a zpěvných, jak se u našeho básníka rozumí samo sebou. Nadšení pro přírodu a pro krásu, tu a tam proniká též nota lehce elegická, vzpomínka na uply nulé mládí, stesk nad hořkostmi života. V posledním vddilu »Meditace« povznáší se básník k oné vznešené filosofii, jakou nalezáme v Nerudových »Kosmických písních«, ač i zde jest zcela svůj. Tu jimá čtenáře klidná resignace, beze stínu lítosti i hloubka myšlenky. objímající celý vesmír. H. Ch. Andersen, Pohádky a povídky. Upravil Karel Mašek. Světová knihovna. Redaktor Jaroslav Kvapil, svazek 302—304. Nakladatel J. Otto. Dílo náleží mezi nejlepší práce literatury světové. Skvosty Andersenových pohádek poutají i dospělého svou ryzí poesií a dokonale krásnou formou. Svrchované mi- strovství, s jakým básník ovládá svoji látku, aťji bral z fantastického světa říše bájí anebo ze všedního živola, bude vždycky vzbuzovati obdiv *JakubArbes, Ukřižovaná. Romanetto. Sva- zek 14. s illustracemi Viktora OlIvy. Čtvrtě vydání. Nakladatel Fr. Šimáček. Kniha náleží k nejzná- mějším z autorových. Fantastický děj, krok za krokem vysvětlovaný způsobem zcela přírozeným, ač vždy ještě zbývá špetka záhady, poutá čtenáře až na konec. K tomu přičiňují nemálo mudrovné poznámky, účin- kující někdy až bizarrně svou příkrostí. Na samém počátku historie líčena příšerně romantická scéna s páterem Schneidrem, známým filosofem, nanejvýše napínavě. Poutavost dalšího děje autor zvýšuje oplé- táním svého hrdiny episodami současné historie.

Heyduk Rilornelly Otta H Ch Andersen Mašek Kvapil Andersenův Oliva Šimáček Schneidr Nerudův Francie

33 article

* Dr. Jaroslav Květ, Lékařské fenilletony. Nakl. Máj. Sbírka populárních, lehkým feuilletoni- stickým slohem psaných statí z oboru lékařství. Autor dovede o svém předmětu pojednati zajímavě, ba zábavně a mají se tímto způsobem odstraniti předsudky a pověry, panující v tom oboru i mezi tak zvanou intelligencí. Vykládá různé podivné a za- jímavé úkazy života lidského způsubem přirozeným, pojednává o různých zajímavých stavech duševních, líči zásluhy slavných lékařů a odhatuje kejkle šarla- tánů. Ve všech případech uvádí zajímavé doklady * Victor Hugo, Chrám Malky Boží v Paříži. (Notre Dame de Paris). Přeložil dr. Em. ryt. z Čen- kova. Světové romány, red. Vilém Mrštík, sv.I. Nakl. Grosman Svoboda. Slavnému dílu nejskvělejšího representanta francouzského roman- tismu, jež hýři romantikou a oplývá vznešenými my- šlenkami, dávno již bylo třeba důstojného překladu, neboť prvotní překlad tohoto díla, pořízený v letech šedesátých nikoliv na základě originálu, nýbrž dle německého překladu již z předu nikterak nevyhovo- val. Nynější překlad tlumočí věrné znění originálu, překonávaje značné obtíže, jež velkolepé dílo po- skytuje. Artur Gruszecki, Přemožení. Povídka z současného života. Přeložil Břetislav Skal s ký. Přílel domoviny, ročn. XIX. Nakl. E. Beaufort. Autor líčí v této knize útrapy polských dělníků v ně mecké továrně ve Slezsku, kde jim hrozí pokuty do- konce i za to, mluví li svým rodným jazykem. L- čení je živé, přesvědčivě, odůvodňuje pravděpodobně obrat v duši mladého společníka majitele továrny jenž vrátiv se z ciziny, jat jest sympatiemi k utlače- nému lidu, rozpomíná se, že sám z něho pochází. Snaží se napravovati křivdy, páchané na dělníctvu německým úřadnictvem a na konec dá se sám na stranu »přemožených

doktor Jaroslav Květa Hugo em Mrštík Grosman Svoboda Gruszecki Břetislav skála E Beaufort Paříž Slezsko Malka boží Notre Dam jít Paris svatý . I

34 article

Z českých listů.

35 article

V »Rozhledech« dokončuje K. Scheinpflug článek o sylvestrovských zábavách. Je v něm pověděno mnoho upřímných a poctivých slov o tom, jak naši lidé čtou knihy, jak falešný, neumělecký i nízký bývá často jich zájem o knihu. Je asi všude jinde dosti takových čtenářů s nízkou úrovní, ale u nás, v počtu číselně malém, nápadněji vynikají. Charakteristika jich, jak autor ji podává, je případná a výstižná. »Čtou Tolstého z mody. Zolu ze zvědavosti a Carlé- novou z lásky. Nadšení čtenáři povrchních knih povrchní čtenáři hlubokých knih«. Autor však dobře vystihl také dobrou stránku těchto neuměleckýcha neliterámních čtenářů: jejich lásku k ideálnímu dobru, jehož v životě nenalézají, k ideální pravdě, které by se ve skutečnosti děsili. Tato místa o literatuře nejsou v článku tom jediná. Naleznete i o komické litera- tuře, satiře, karikatuře, o literární výchově obecenstva pěkné myšlenky. »Květy« zahajují nový ročník, jubilejní, číslem novinek literárních — není nezajímavo, že se jim podařilo získat současně ukázky nových sbírek Vrch- lického, Machara a Svatopluka Čecha — a končí číslo článkem Č. Vlacha, jenž obsahuje kapitoly z okkul- tismu. Okkultismus dnes má zájem jak sociální, tak literární a přehled zjištěných fakt, domněnek i klamů v něm obsažených je opravdu vhodný a časový. Je ovšem potřebí úzkostlivé opatrnosti při referování. aby zjištěná fakta přesně byla odlišena od různých zpráv, na kterých je zjištěna pouze jich apodiklická forma.

K Scheinpflug Tolstý Zola Carlý Machar Čecho Vlach

36 article

Ve »Zvonu« počíná článek O. Kádnera: »Věda o duši — bez duše«. Počátek otištěný zabývá se předslavami lidstva o duši, o jejím vzhledu, posmrt- ním přibytku atd. »Slovenské Pohl'ady« přinášejí dokončení Pře- hledu slovenskej literatury z r. 1901 od L. V. Riz- nera. Práce záslužná a prospěšná, zvláště při napro- stém nedostatku soustavné české bibliografie. »Česká Revue« hledi věnovati literatuře značně místa. Má studii o Březinovi, referát o poměru Mau- passanla k Turgeněvu, posudek o Gollově význam- ném spise za druhou českou universilu a i v referá- tech o knihách a o divadle znáti snahu, postavit s na širší, principialní stanovisko. »Máj« dotkl se ožehavé otázky, pokud znajl autoři autorský zákon. Podotýká hned, že autoři, kteří vskutku znají zákon, jsou vzácní jako černá la- buť a na konec připojuje, že by měl být vydán au- torský katechismus, jenž by poučoval, co je dovoleno, vhodno, slušno atd. Návrh je vskuiku dobrý. Zákony o tisku a o právu autorském jsou dnes tak málo známy i spisovatelům, že tím nejen redakce a vyda- vatelé, ale také autoři sami, a to značnou měrou trpí. A tu by snad »Máj« sám byl nejpovolanějším, k vydání takové informační knížky, které by nám bylo jak pro autory — tak pro nakladatele i obecen- stvo třeba.

O Kádner Pohl L V Březina Turgeněv Gollův

37 article

Z cizích revul.

38 article

* »Globus« pojednává o lotyšských pohřeb- ních písních. Jsou to ještě zbytky z pohanských dob, všelijak křesťanským názorům přizpůsobované. Nad smrtí projevovali lidé lítost svou divokým řevem, jenž se stoupáním kultury také se jemnil, až z něho zbyl zpěv pohřební. V některých lotyšských píaních toho druhu promlouvá sám nebožtík, pronáší své názory o smrti a hrobě a lituje pozůstalé atd. Písně ty zpívány jsou zvláště ženami a to od večera před pohřbem až do večera po pohřbu. Jedna ze žen vždy předzpěvuje; taková žena má v paměti nesmírné množství písní a mimo to velmi často a zručně sama improvisuje. * »The Review of review s přináší v ru- brice »Characier Sketchese znamenitou charakteri- stiku Chamberlaina a Krügra. Je to tresť všeho, co o obou mužích dá se napsati. Živol a dílo zvěčně- lého professora oxfordského Maxa Müllera je před- mětem jiné studie téže revue

Chamberlain Krügr Maxa Müller the Review of review