1
masthead
9. ledna 1903.
5
article
Bratrstvu vzáj. se podpor. řemeslníků a živnostn ků
7000 K, nadačnímu fondu Václava Cmírala 4000 K
témuž fondu Juliany Cmíralové 4000 K, Jednotě vzáj
se podp. řemeslníků a živnostníků v Jindř. Hrade
1000 K. fundaci při zádušním úřadě v Praze 1000 K.
mešní nadaci u sv. Jakuba 400 K, spolku pro zbu
dování Husova pomníku 200 K, »Sokolu« staroměst
skému 300 K, Sokolu pražskému 200 K, Ústř. Matie
školské 200 K, Nár. jednotě severočeské 200 K, Nár
jednotě pošumavské 200 K. spolku »Komenský« ve
Vídni 200 K, »Lumíru« na Malé straně 100 K, spolk
obchodníků s potravinami 600 K, odboru Bolzanova
sirotčince 200 K, nadaci Sladkovského 200 K, Milo-
srdným bratřím 200 K, různým spolkům ku podpoře
chudých a školních dítek 600 K-
Zdravotní poměry a úmrtnosi učitelstva ško
středních. Stýchati bývá často i od lidí akademicky
vzdělaných, že poměrně příznivé služebně poměry
mají professoři škol středních; mají vždy při ton
na zřeteli svátky a prázdniny, které prý jsou vý-
hodou nevyrovnatelnou v přirovnání k úřadnictvr
téže hodnostní výše u jiných odborů. Otázka tate
jest předmělem pilných studli nejen v kruzích středo-
školských u nás, ale i u všech kullurních národi
kteří pro střední školu mají podobnou organisae
jako v zemích rakouských. Že spisů studiemi těm
vzniklých, ze statistických, přesně doložených číslio
dovídáme se, že omylem jest, myslí-li kdo nalézti ve
studiu školských disciplin prospěch před ostatními
obory akademického studia snad brzkým znopatřením
vezdejšího chleba anebo povýšeným společenským
uplalněním duševní hodnoty své: pravdou však že
jest, považuje-li se úřad učitelský nejnamáhavějším
a nejvíce vysilujícím. Přirovnání děje se ve spisech
těch k různým stavům. Dle jedné z labulek doslouží
Cmíral
Jakub 400
Husův
Komenský
Bolzanův
Jindřichův
Praha
Vídeň
Lumír
Sokol
Mila
Sladkovský 200
6
article
učitelé středních škol průměrně služebné doby po
definilivě 20 let 9 měsíců, kdežto u jiných stavů
jest celkový průměr 26 let 3 měsíců, u lesníků přes
33 lel. Professoři středních škol dožijí se celkem
48—53 let, kdežto členové jiných stavů s akade-
mickým vzděláním 591/2 let. Z 1000 professorů
středních škol dočká 30letou službu členů 180
u právníků plného výslužného 455 členů. Se zřetelem
k celkové úmrtnosti lidstva dokázáno, že učitelé škol
středních o 4 léta 8 měsíců dříve umírají, než bližní
jejich z jiných povolání. Čísla tato týkají se sice
některých sousedních států německých. Ale až bude
slalistika našich domácích poměrů ve směru tomto
ukončena, bude zjevno, že povolání učitelské za dol
našich jest vůbec úmorné, zdraví mnohem rychlej
než jiná povolání podrývající. Pohlédněme na seznam
zemřelých professorů jen v království českém
shiedáme, že valná část jich zmírá v letech 46—54
Řádky těmito nechceme zatím vyvolati meritorníeh
vývodů, jest to jen odpověď na poznámky tak často
i od lidí vzdělaných pronášené.
— Z obci předměstských. Městské zastu-
pitelstvo na Král. Vinohradech má schůz
v pondělí dne 12. ledna o 3. hod. odpol. v zasedae
síni městské radnice.
— Dary. Bolzanovu sirotčinci učit. daroval
Fr. Wenig, zemský školní inspektor 20 K, p. Jiří Vlk
říd. učitel v Klecanech v upomínku na svou ze-
nlelou dceru 100 K. Týž věnoval prostřednictvím p. J
Urbana, říd. učitele v Čakovicích, k uctění zesnulé
deery své Samostatnému sirotčinci učitelskému rovněž
obnos 100 K. Výbor vzdává mu díky. Další příspěvky
přijímá pokladník p. Jos. Schrötter v Praze, v Žitné
ulici č. 8.
Král
Bolzanův
Wenig
Vlk
Urban
Klecany
Čakovice
Praha
Žitná ulice
7
article
— Přednášky. Lidové přednášky uni
versity. Dnes v pátek bude přednášeli ve dvoraně
Českoslovanské obchodnické besedy v Jerusa lemské
ul. č. 7 o půl 8. hod. večerní prof. dr. Arn. Krau
»O Dánsku, jeho kultuře hmotné a mravní« (s obrazy
světelnými). 1. přednáška. Vstupenky do všech šesti
přednašek kursu prodávají se po 1 K (pro dělnictvo
po 50 hal.). Zapisovati se bude půl hodiny před
přednáškou ve dvoraně. — Spolek českých
úřadníků železničních v Praze pořádáv
sobotu dne 17. ledna o 7. hodině večerní v zimní
zahradě Národního domu na Král. Vinobradech před
nášku místodržítelského inženýra pana Břelislava
Tolmana »O nádražních stavbách v Drážďanech .
Dámy i hosté členy vvedeni jsou víláni. Vstup volný.
Vehod z Korunní třídy. — Lidové přednášk
v Plzni pořádá přednášková komise odboru »Ná-
rodní Jednoty pošumavské« v Plzni. V neděli dne
11. ledna o 3. hod. odpol. v lidovém sále Měšťanské
besedy pan prof. Josef Čipera pojedná »O poměrech
obyvatelstva v Čechách dle sčítání z r. 19004.
— Výstavy. Výstava Mikuláše Alše,
Ant. Hudečka a Irancouzské grafiky
v pavilloně pod zahradou Kinského. Z exposice mistra
Hudečka bylo již několik děl zakoupeno a některá
byla jich majitelům také již dodána. Na místě těch
pak zavěšeny byly obrazy nové a umění milovnému
obecenstvu naskyluje se přiležitost seznati nejnovější
práce místrovy ještě než výstava bude ukončena
Zvlášť dlužno upozorniti na nově zavěšený obraz
č. 162 »Měsíční noc na moři«. Sekretariát výstavy
žádá spolky, jimž dány byly do rozprodeje bloky
výstavních vstupenek, aby neprodané lístky vrátily
do 15. t. m. za účelem zúčtování a uzávěrky účl
výstavy. Salony výstavní jsou vytápěny a otevřeny
denně od 9. hod. ranní do 4. hod. odpol. Vstupno
1 K. Studentské a dělnické lístky na průkaz legiti
mace 50 h. Katalog 60 h.
profesor
doktor
Arn
Král
Břelislava Tolman
Čipera
Aleš
Antonín
Hudeček
Irancouzský
Kinský
Dánsko
Praha
Drážďany
Plzeň
Čechy
národní dom
8
article
— Z klubu českých turistů. Pražský odbor po
řádá v neděli dne 11. ledna vycházku na Jiloviště
Odjezd z nádraží cís. Frant. Josefa v 1017 hod. dop
do Černošic, odkud pochodem 6 km. turistickou lesní
cestou na Jiloviště, kde v restauraci p. Andresa spo
lečný oběd. Návrat do Prahy v 6.12 večer. — Ve
středu 14. ledn o 6. hod. več. konána bude řádná
valná hromada odboru v sále Měšťanské basedy.
Zpráva o činnosti pražského odboru za první správní
rok 1901—02 uveřejněna v posledním čísle časopisu
turistů. — Po valné hromadě v 8 hod. večer ve
velké dvoraně Měšťanské besedy přednáška pana
B etislava Šetlíka, přednosty technolog. musea,
»0 Švýcarsku a jeho lidu«. Po přednášc
volná zábava. Pp. členové i jich dámy zvou se
k nejhojnější účasti.
Propuštěna z nemocnice. Ve včerejším odpo-
ledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že ve Vinařské
ulici v Holešovicích byla nalezena žena v bezvědoml.
V té zjištěna 36letá služka Marie Šmnídová z čís. p.
624 I. Stav její do včerejška tak se zlepšil, že byla
z nemocnice propui šťěna.
František
Josef
Šetlík
Šmnídová
Černošice
Praha
Švýcarsko
Holešovice
km
9
article
— Změny držebností. Pp. manželé Antonín
Anna Poncovi koupili od vinohradské záložny část
stavebního pozemku č. kat. 482-4 z usedlosti »Ko-
začky« na Král. Vinohradech za 20.816 K a vystaví
na něm třípatrový dům. Pp. Joseť a Marie Novot-
ných koupili od paní Anny Bártové dům čp. 872
v Žižkově za 47.000 K, kdežto pí. Bártová převzala
od p. Novolného usedlost čp. 25 u Mělnika za
21.000 K. Pp. Bedřich a Sára Flscherovi koupili od
vejkostalku michelského, náležejícího do důchodu
pražské university, pozemky č. k. 399 2, 400-II.v
Michli za 12.000 K. Stavitel pan Bedřich Kovařovie
koupil od paní Marie Rothové letohrádek čp. 223
v Michli za 20.500 K. Paní Karla Karpová koupila
od pp. Frant. a Františky Janešových dům čp. 6
v Malešicích za 4000 K.
— Zvěrolékař zmizel. Disciplinární Eomise správ-
ní rady ústředních jalek byla svolána na staroměst-
skou radnici ke schůzi, aby rozhodla o disciplinárn
věci proti zvěrolékaři p F. H. z ústředních jalek. Ko-
míse skončila bezvýsledně, neboť předvolaný zvěro-
lékař zmizel. Vystěhoval se úplně za hranice krá-
lovství.
Ponec
Král
Joseť
Marie
Bárt
Bártová
Bedřich
Flscher
Bedřich Kovařovie
Rothová
Karpová
František
Janešův
ko
Vinohrady
Žižkov
Michle
Malešice
400II
10
article
— Z černé kroniky. Včera byla rozmnožena
několika případy. Marta Rindová, 27letá švadlena, by-
dlící v Korunní třídě č. 40 na Král. Vinohradech,
sebevražedném úmyslu požila kostíku ze tří krabiček
sirek a ve stavu velmi povážlivém byla odvezen
do všeobecné nemocnice. Rindová nežila se svým mu-
žem ve společné domácnosti a poněvadž šitím nevy-
dělala tolik, aby se uživila, hledala v otravě vykou-
pení ze své truchlivé silunce, vlastní vinou způsobené
— V Benešově, ve Vlašímské ulici č. 123 bydlící 29.
letý krejčovský mistr Jan B. pokusil se včera o sebe
vražedu tím způsobem, že si vypálil střelu z revol-
veru do pravého spánku a způsobil si těžké pora-
nění. Byl rovněž do všeobecné nemocnice přivezen
k léčení. Zoufalý čin provedl následkem nezhojitelné
nemoci. — Podobným způsobem chtěl se včera o ži-
vel připraviti 21letý svohodný rukavičkářský pomoc-
ník Bedřich Charvát, bydlící v č. 147 na Hradčanech.
Charvát pochází z rodiny sebevražednou manií stížené.
Mars Rindová
Král
Rindová
Charvát
Benešov
Vlašímský ulice
Hradčany
černá kronika
11
article
Před nedávnem pokusili se o sebevraždu tské jeho
bratr i sestra. Charvát nedaleko školní budovy v
Břevnově včera v poledne vypálil si dvě střely z re-
volveru do pravého spánku a utrpěl smrtelné zranění
První pomoci poskyll mu lékař p. dr. Lenz, načei
zoufalce lékař p. dr. Kotáb ze záchranné stanice v am-
bulančním voze převezl do všeobecné nemocnice. Na
kliniku prof. dra. Maydla byl Charvát přenesen už
v bezvědomí a za nedlouho potom těžkému poranění
podlehl. — Tím řada zoufalých osob není ještě ukon-
čena. Rozmnožila ji také 17lelé Vilemína Čáslavská.
bydlící v Rabínské ulici č. 95—V. Byla to dívka velmí
sličná, kterou krása svedla na cestu nepravosti. Byla
švadlenou a začasté slyšela, že se k takovému povo-
lání nehodí, že je příliš hezká a že si může snadným
způsobem opatřiti bohatých prostředků k bezstarost-
nému živolu. Uposlechla, záhy však poznala, jak ne-
skonale si ubližila. V tomlo stavu studu a žalu nad
peklesnutím včera rozhodla se zkončili sebevraždou.
Charvát
doktor
Lenz
Kotáb
profesor
Maydl
Čáslavská
Břevnov
rabínský ulice
12
article
Po 4. hodině odpolední odebrala se do sadu na Karlo-
vě náměstí a usedla na lavičku naproli nakladatelství
J. Olty. Ačkoliv v těchto místech panovalo značné
proudění obecenstva, přece nikdo z kolemjdoucích
nezpozoroval počínání zoufalé dívky. Čáslavská po-
žila nápoj, v němž rozpustila hlavičky ze tří krabiček
obyčejných sirek a v zápětí počala se svíjeti. Telefo-
nicky byla o sebevražedném pokusu vyrozuměna zá-
chranná stanice, odkudž za chvíli přijel lékař p. dr
Kotáb. S těží protlačil se velkým zástupem zvědaveů
k divce, která se na zemi v bolestech svíjela. Čáslav-
ská nechtěla ani protijedu požíti a volala, že chce
zemřít. Ústa k nalití léku musila jí býti násilím ote-
vřena. Po poskylnutí první pomoci byla otrávená dívka
převezena do všeobecné nemocnice
— Krádeže. Roznášečka mléka Josefa Černá
včera před 6. hod. ranní přišla do domu č. 22 v Ta
borské ulici na Král. Vinohradech a postavila si šesl
plechových nádob s mlékem na chodbě. Než se vrá
tila z kuchyně jedné zákaznice, neznámý pachate
všechny nádoby s mlékem odnasl. — Z průjezdu
domu č. 217 v Žižkově byla odcizena pohovka ku
spaní, náležející truhláři Ed. Žaludoví.
Čáslavská
Kotáb
Černá
Král
Čáslav
borský ulice
Vinohrady
Žižkov
13
article
— Náhlé úmrti Blažena Bendova, rok stará dce
ruška instalatéra ze Žižkova č. 963 včera náhle ze
miela. Za účelem zjištění smrti byla mrtvola převe
zena do pathologického ústavu.
— Z Proseku u Prahy. (Místní školn
rada na Proseku) zvolená na tříleté obdob
1903—1905, konala dne 7. ledna 1903 I. schů zi.
v níž zvolila jednomyslně za místního dozorce škol-
ního p. Jindřicha Kneilla, inženýra a majitele
realit na Proseku, vyslovivši před tím povstáním díky
a uznání odstoupivšímu dozorci p. Frant. Švobodov
ze Střížkova. Potum projednán rozpočet školn
na rok 1903, jenž vykazuje příjmů 92 K 48 ha
vydání 1700 K 58 h — ludíž schodek 1608 k
10 h, který se uhradí 16% přirážkou školn
ke všem přímým v obci Proseku a Střížkovu obno-
sem 9987 K 26 h předepsaným daním.
— Z Klecan. (Svatováclavský dar.) Pan
Alois Sinecký, místní sběratel Ústřední Matice škol-
ské pro obce: Klecany, Klecánky, Drasty. Řež a Hu-
sinec odevzdal pokladníku místního odboru Ú. M.
šk. pro okres karlinský v Karlíně p. Šimkovi 47
jako svatováclavský dar, k němuž přispěli pp.: P
Josef Mejsnar. farář v Klecanech 5 K, Aug. Bondy.
ředitel velkostatku 5 K, Václav Maruška, vrchní za
hradník 5 K, Jos. Kubíček, adjunkt při hosp. 1 K.
J. Marušková, choť vrchního zahradníka 4 K, Frant.
Šefl, adjunkt při hosp. 1 K, nájemci velkostatku
Drasty A. Saxl a Geduldiger 5 K, Ant. Tovara, stat
kář v Řeží 2 K, MUDr. Vilém Fischer, obvodní
panský lékař 5 K, Jos. Richter, obchodník 1 K. Jos
Trapel, účetní při hosp. 2 K, Josef Tovara, starosla
v Klecanech 2 K, Václav Soukup, pekař 2 K, Jan
Tovara, statkář v Klecanech 2 K, Antonín Tichý
kupec 1 K. Josef Srb, statkář 1 K, sbor učitelský
v Klecanech 3 K, celkem 47 K.
Bendův
Kneill
František
Švobodov
Střížkův
Sinecká
Klecan
Hu
Šimek
Mejsnar
Aug
Bond
Maruška
Kubíček
Marušková
Šefl
Saxl
MUDr
Fischer
Richter
K Trapel
Tovar
Soukup
Tichá
Žižkov
Prosek
Praha
Střížkov
Klecany
Klecánka
Drasta
Karlín
velkostatek Drasta A
Geduldiger 5 K
14
article
— Z Kladna. (Dobročinnost.) Stolová společnos
»kanonýrů Jabůrků« v hötelu »u bílého beránka« na
Kladně uspořádala dne 25. prosince m. r. vánoční
nadělení chudým dítkám. Veliký vyzdobený vánoční
stromek zaleskl se v záři svíček. Na dlouhých stolech
nakupeno mnoho šatstva a obuvi pro dítky, které
kolem stolu stojíce, podělení očekávaly. Dětský sbor
učitele p. Jankovce zapěl vánoční koledu. Starosta
města p. dr. Hruška promluvil k dětem a ke členům
stolové společnosti »kanonýrů«, kterým děkoval za
pili, se kteron vánoční nadělení uspořádali. O Vá-
nocích roku 1901 rozdáno bylo stolovou společnoste
oděvu a obuvi, vyjímaje 10 obleků pro hochy, daro-
vaných p. A. Müllerem z Prahy, za K 645.90. Z
rok 1902 nastřádala stolová společnost na hotovosti
skoro 500 K. Poděleno bylo 88 dltek a obdrželi hoši
buď kabát, kalhoty neb botky, každý čepici, ponožky
vánočku a kornout jablek a ořechů; děvčata obdr-
žela; každé celé šaty, šál neb šátek na hlavu, po-
nožky, vánočku a kornout jablek a ořechů. K tomuto
nadělení přispěli: pekaři pp. J. Knorr, Fr. Jahelkaa
V. Pouček dohromady 50 vánoček, cukráři pp. Jan
Šimek a E. Žáry každý krabici cukroví, p. Jan Mužík
věnoval 10 oblečků pro malé hochy a 10 párů po
nožek, p. Josef Červenka 15 sálů pro děvčata na
hlavu, p. Albert Müiler z Prahy 6 zbytků (dohromady
6 m.) látek pro bochy. Peněžité obnosy věnovali: pp.
Jabůrek
Jankovec
doktor
Hruška
A Müller
J Knorr
Šimek
E Žára
Mužík
Červenka
Müiler
Kladno
Praha
Francie
15
article
J. Voňka 200 K. O. Zachar, sládek, 30 K, starosta
dr. Hruška 20 K. V. Barcal, lékárník, Jan Beránek,
Emil Hrabě, Lad. Hrabě a dr. A. Poche každý 12 K.
E Voňka 15 K, J. Lux 10 K. Karel Beránek, Gustav
Pelly a Josef Pícek po 8 K, děkan P. A. Maděra 7K
J. Týla 6 K, Ferd. Heitler 5 K, G. Savi a V. Dani-
helka, správce, po 4 K, stavitel P. Husák, St. Čer-
vený a hodinář A. Dörfler po 3 K. Mimo to přispěl
mnoho jiných pánů s menšími dary. Stolová spo-
lečnost »kanonýrů Jabůrků« vzdává všem, kteří bud
darem neb prací přispěli, nejvřelejší dík.
— Z Brna, 8 ledna. (Zvl. tel. »N. L. «) Továrna
na sukno firmy Ignatz Kuhn v Brně zastavila, jak
již svého času sděleno, v srpnu platy. Passiva obná-
šejí 633.000 K. Na jmění firmy té byl vyhlášen
dnes konkurs.
J Voňka
K O
Zachar
sládek
doktor
Hruška
K V Barcal
Beránek
Hrabě
A Poche
K E Voňka K
J Lux
K Beránek
Pelly
Pícek
Maděra
J Týl
Ferd
G Savi
P Husák
Čer
A Dörfler
Jabůrek
Brno
Heitler 5 K
Ignatz Kuhn
16
article
— Panorama. Pompej. Neapol, Florene
Benátky a jiná města a místa Italie vystaveny
jsou tento týden v 50 obrazích v panoramatě »Gen
v Praze II., Palackého ulice č. 15 ve prospěch Nár
jednoty severočeské.
— Loutková divadla. Národní loutkov
divadlo »u Fleků« klubu vlasteneckých přáte
dra. Paříka a Třebenicka. Hraje se dnes v pátek 9.
ledna o 6. hod odpol. »Jan za chrta dán«, v sobotu
o 3. hod. odpol. »Osudy Kašpárkovy« a o 6. hod
odpol. »Pod suchou lipou«, v neděli o 2. hod. odpol
»Kníže Oldřich« a o 4. hod. odpol. »Vysvobození
princezny«.
— Klao de Mérode. Ředitelství divadla Varisté
po delším vyjednávání získalo ke krátké pohostinské
hře tanečnici Kleo de Mérode. Vystoupí jen čtyřikrát
a sice od pondělka 12. t. m. počínajíc do čtvrtka
15. t. m. Značný úspěch měla Kleo de Mérode ne-
dávno v Paříži. Vzhledem na vysokou gáži její
budou ceny loží a míst v přízemí zvýšeny. Pro
balkon a gallerii platí však obyčejné ceny. Lístky
jsou již ode dneška v předprodeji v Bazaru.
Pařík
Třebenicko
Jan
Kašpárkův
Oldřich
Kleo Mérode
Mérode
Neapol
Benátky
Praha
Palacký ulice
Paříž
Panorama
loutkový divadlo
národní loutkov divadlo
Varista
Klao jít Mérode
17
article
= U Andréa Girona. Zpravodaj »Tempsu« by
přijat 5. t. m. v malém příjemném salonku v ženev
ském holelu »d'Angleterre«, kde nyní odehrává se
román lásky, vzrušující pozornost celé Evropy. Re
daktor »Tempsu« líčí milence korunní princezny
saské takto: »Je velmi mladý, vyhlíží mladším nežli
skutečně je — je mu dvacet tři léta. Je skoro ho-
chem, bojácným dítětem, s něžnýma očima, hořejš
ret jeho je slabě zastíněn knírkem. Pan Giron se
stěžoval, že o něm a o princezně šíří žurnály ne-
pravdivé pověsti. Jeho úmyslem je usaditi se v Pa-
říži s princeznou a věnovati se literatuře. V Ženevě
zatím vyčkávají vyjasnění afiéry a další průběh udá-
lostí. Princezna nechová nijakou nenávisť proti dvoru
saskému. Nepronesla nikdy příkrých slov, jež uvád
jistý žurnál vídeňský. Se všech stran docházejí pana
Girona i princezny projevy sympatie. Sta dopisů do-
stávají a zejmena od saského národa. Přátelé i ne
známí posílají jim povzbuzující, dojemné dopisy. Té
docházejí podivné nabídky. Jisté divadlo v Lipsku
chtělo aranžovat p. Girona, aby se každý večer uká-
zal na jevišti a nabízela mu 400 fr. měsíčně. Jistá
dáma nabídla jemu a princezně, že iim dá k di
Angleterre
Girona
André Girona
Evropa
Ženeva
Lipsko
Girona
18
article
posici million. Pan Giron má v úmyslu žíti v Paříž
jako spisovatel. Dosud nic neuveřejnil, má však
rukopise mnoho prací veršem i prosou. Když žurna
lista jej žádal, aby mu ukázal nějakou práci, odvěti
p. Giron s lehkým uzarděním: »Oh, vše, co jsen
napsal, je v Brusselu. A věřte, že nechci využitko
vati sensace pro své práce. Chci si vlastní silou do
býti jména literárního.« Zpravodaj »Tempsu« shrnuje
svůj úsudek o hrdinovi ženevského románu ve slo
vech: jinoch ještě naivní a nadšený.
= Dvorní afléry. Z Drážďan, 8. ledna. (Hirseh
Jak se ujišťuje, má býti na základě jednání dra. Kör
nera nabídnuta korunní princezně Louise roční renta
30.000 marek. Ve dvorních kruzích naléhá se na ury
chlené projednání celé této záležitosti.
— Z Frankfurtu telegrafují: »Frankf. Zlg
sděluje ze Ženevy, že mezi zástupcem korunní prin
cezny a plnomocníkem Gironovým se stále vyjed
nává a že vyjednávání toto bude míli v brzku dos
překvapující výsledek.
— Ze Salepurku se telegrafuje: Zde se pro
slýchá určitě, že v noci ze čtvrtka na pátek korunn
princezna saská dlela zde. Byla přijela bez předcho
zího oznámení k rodičům, ztrávila u nich noc a opu
stila opět město a vrátila se do Ženevy. Sdělený ji
odjezd Girona ze Ženevy uvádí se s tím v sou
vislost.
= Saskému králi vede se líp; katar není tl
obtížný.
Girona
Louis
Gironův
Paříž
Girona
Brusel
Drážďany
Frankfurt
Ženeva
Girona
19
article
=K afféře Humberlových. Z Paříže se, telegra
fuje: Bedřich Humbert vyslechnut byl ve střede
vyšetřujícím soudcem. Tvrdil, že Crawfordovi sku
tečně prý existují. Výslech musil býti předčasně pře
rušen, protože Humbert stižen byl tak silným zá
chvatem horečky a kašle, že musil býti dopravendo
vězeňské nemocnice. — Dále se telegrafuje z Paříže
Vyšetřující soudce Leydet vyslýchal ve čtvrtek pan
Humbertovou. Na první otázku, tvrdila li nebo do
konce setrvala-li na tom, že je vše pravda o Craw
fordském dědictví, odpověděla směle, že Crawfo rdov
jsou na živu a že svět uvidí je i jejich dědictví. Pan
Humbertová odmítla pak všelikou podstatnější výpo.
věď o dědictví a dodala, že vyhražuje si mluviti u
veliký den« líčení, kdy řekne pak absolutně všechno
Hleděla členům své rodiny ve výpovědech svých
uleviti a prohlásila, že přijímá celou zodpovědnost
na sebe,
= Starosta zatčen. Ze Lvova se telegrafuje, že
v Pivničné zatčen byl starosta pro zpronevěření
podvody.
= Dvojí vražda a sebovražda. Ze Št. Hradce se
telegrafuje, že soukromý úřadník Kraft zastřeli
v kavárně Kreutschkerově kavárnici, již byl obtěžoval
dlouho už svými milostnými návrhy; odkvapil pak
domů, spálil své papíry, zranil smrtelně výstřelem
71letou matku svou a sám se zastřelil.
= Voják vrahem. Z Kodaně se telegrafuje
V Segolstorpu zabil dělostřelec Eogström sekerou
osmdesátileté manžele Andersonovy, nloupil jim 3000
korun a zapálil dům. Zuhelnatělé mrtvoly zavraždě-
ných nalezeny v troskách domu.
Humbert
Crawford
Humbertův
Crawfo
Humbertová
Kraft
Andersonův
Paříž
Lvov
Hradec
Kodaň
Kreutschkerov
20
article
= Městská brána se zřítila. Z Bologně se ozna-
muje: V noci na 6. t. m. za prudké bouře zřítila s
za hrozného rachotu brána San Isaia. Tato stará
brána nazývala se kdysi Porta Pia, v upomínku na
nábožnou ženu téhož jmena, jež bydlela u této
brány a viděla, kterak před touto branou její jediný
syn na louce při hře v míč nezbednými výrostky byi
usmrcen. Poskytla vrahu velkomyslné útočiště před
biřici ve svém domě. V patnáctém století byla brána
zazděna, poněvadž patricius Ghisliri po nezdařeném
pokuse, vyprostiti Bologni z tyranského panstvi
rodiny Benlivoglio, tudy uprehl. Sto let na to, když
zvolen byl z rodu Gbisliri papež Pius V., pospíšili
si Bolognané odčinit potupu, způsobenou jeho předku
a r. 1568 bránu opět otevřeli, rozšlřili a vyzdobili.
Přes to byla to nejméně krásná ze bran bolognských
a nyní, když městské bradby, s nimiž byla ve spo-
jení, zbořeny, pozbyla pevnosti. Při zřícení byli dva
sedlácí, kteří právě v tu chvili jeli branou s vozem
plným zeleniny, smrtelně ranění a jejich kůň na
místě uamrcen.
= Neštěstí na dráze. Z Pittsburgu se telegrafuje
Nedaleko Duguesne srazil se osobní vlak dráhy
Pittsburg- Virginia Charlestown s nákladním vlakem.
Dle zpráv železničních úřadníků bylo 10 osob usmr
ceno a velký počet osob raněn.
= Vzteklina. Z Říma se telegrafuje: Professou
Sormoni z university pařížské sdělil společnosti me
dicinské, že nalezl mikroorganism vztekliny.
— Ke zrušení heren v Bulgii oznamuje se z Lige
Ačkoliv zákon o zákazu hazardních her v Belgii na-
byl platnosti teprve 2. t. m., přece uzamkl „Cercle des
Etrangers“ ve Spaa svoje sině již dne 31. prosince.
Port Pius
Pius
Bolognaný
Bologna
Pittsburg
Duguesne
Virginia
Řím
Belgie
Sana Isaia
I dicinský
Cercle desátník Etranger
Gbisliri
Professa Sormoni
21
article
Zda navždy, jest jiná otázka, neboť nyní shledal
jakýsi zdejší právník, že zákon o hernách neobsahuje
ustanovení dosti přesná a že hra v roulettu může prý
potrvati i na dále, odstraní-li se „zěro“ (0) a „double
zéro“ (00). V Namuru provedeno zrušení heren měně
klidně. Dne 31. prosince o půlnoci nařídil inspektor
„klubu“, aby se ve hře přestalo, což zavdalo pří-
činu ke hlučným demonstracím 500 přítomných hráčů.
Demonstrace směřovaly zejmena proti dřívějšímu ma-
jiteli hotelu v tomto městě, jenž zřejmě projevoval
spokojenost nad šením heren. Dne 2. t. m. přišli
croupieři do klubu pro svůj novoroční připlatek. Ale
kdežto jindy dostávali 702% svého služného, dostali
jen 60%, načež se poškození odebrali ku právnímu
zástupci, aby se zastal jejich práv. Odtud táhli s čer-
ným praporem v čele městem, zpívajíce smuteční
písně.
= Nojvětší dolokohled světa zničen požárem.
V budově hvězdárny Yerkesovy, jež jest majitelkou
největšího dalekohledu světa, vypukl o Štědrý večen
požár a zničil právě onu část budovy, kde toto zázrač-
né dílo se nalézá, Hvězdárna nalézá se na jezeře
Geneva ve státě Wisconsinu a nazvána jest po svém
zakladateli, chicagském millionáři Charlesu Yerkesovi
jenž svým nákladem dal poříditi také obrovský daleko-
hled, jenž stál 400.000 dollarů. Čočka, litá pro tento
dalekohled, byla největší na světě a měla průměr 100
centimetrů; dalekohled měl délku ohniska 62 stop.
Kdyby čočka byla utrpěla požárem nenapravitelnou
pohromu, znamenalo by to ohromnou ztrátu, nebo
zhotovení čočky tak značné velikosti jest velmi ná-
kladné, neboť jest velmi obtížno, zhotoviti skelnou
hmotu v tak značném množství, aby byla tak dokonale
stejnoměrná, by propouštěla svělelné paprsky bez
chyb v lomu. Zdali a pokud lze dalekohled opět opra-
vit, budou moci zjistiti toliko znalci.
Yerkes
Namur
Wisconsin
Yerkesův
24
article
Český Brandes.
22 — V jedné z bezpočetných francouzských
revuí objevil se zas jednou článek, který vzbudil
rozhořčené i satyrické glossy v českých žur-
nálech a rozvířil trochu literární hladinu. Ovšem
že jednal o české literatuře, a sice o moderní
literatuře, že obsahoval spoustu chyb, komických
nesmyslů, hrubých nesprávností, a nad to po
divná, přepodivná kritická měřitka, krkolomná
srovnání — krátce pestrý chaos, svědčící jer
o dobré vůli, ale zároveň naprosté neznalost
věci. Takové články nejsou ojedinělé, vyskytuy
e s tvrdošíjnou vytrvalostí a patří do toh
druhu podivných plodů lidské fantasie, kam ná
leží mořšti hadové, Blumovy divadelní paměti
nové elektrické vynálezy a celá ta řada svělo-
běžných látek, které se zdánlivě bez důvodů
ob čas noří z periodického tisku, zapadajíce zas,
když na chvilku upoutaly pozornost.
Většina těch efemerních článků o české
literatuře v cizině náleží k takovému druhu bez
podstatných zpráv již proto, že nemá vskutku
Brandes
Blumův
25
article
žádné věcné podstaty, že nevyplývá z potřeb
seznamovat cizinu s naší literaturou, ale z do
cela soukromých, vedlejších styků, sloužíc do
konce někdy i k ukojení čistě soukromých tužeb
Není tím ještě řečeno, že v nich nemůže bý
leckdy správný úsudek — naopak, cizí hlas o naš-
literatuře vždy by z kritického stanoviska by
nám vítán, i kdyby se zásadně lišil od všech —
a bývají dosti rozmanité — úsudků domácích
Nesmí však nésti příliš zřetelně charakter do-
mácích soukromých a jednostranných názorů.
U článku páně Lesueurova tomu tak není. Je
to tak roztomile navázaná kytice zdvořilostí, chyb
a nehorázností, tak naivně pomíchaná, že se zdá
spíše snůškou rozmanitých výstřižků a povrchně
pořizovaných překladů z českých referátů, než
inspirovaným článkem.
Lesueurův
26
article
Ostatně, nesejde na tom, takových článků
bylo a bude jich ještě hodně, než nastane sou-
stavnější a hlouběji založený literární styk náš
s cizinou. Ten nedá se vynutit, vydupat, zájem
o českou literaturu nedá se rázem vyvolat
v cizím obecenstvu, nám zvláší cizím a k na-
šim snahám chladném — ale přes to bylo by
přece především naší povinnosti, abychom s
v tom trochu starali o inicistivu. Brandes
jeho vílězný boj za literatury severu byl tu
dáván často už dříve za vzor. Okolnosti ovšem
jsou trochu jiné než u nás, Brandesův příklad
nedá se napodobit jen tak zhola, ale to je jisto,
že by referentství o české literatuře v cizích re-
vuich mohlo býti už dnes organisováno docela
jinak než dosud. Bylo by ovšem nejlépe, kdy
bychom mohli zájmu o svou literaturu dobýe
rázem, kdyby někleré z našich děl zachytilo s
tak náhle jako Kreuzerova sonata nebo Quo
vadis a jiná díla. Nezapomínejme však, že není
to jen vnitřní hodnota díla, která tvoří jeho
popularitu zvlášť v cizině, že záliba, modní
vkus, časovost themat, všeobecnost, přístupnost
látky — i jakási evropsky hlazená forma
množství jiných i vedlejších důvodů spoluroz-
hodují, nejsou-li vůbec hlavní pružinou — vedle
referátů a kritiky. Není pochyby, že referáty
kritika připravují půdu, že zvykají zvolna čte-
nářstvo na nové pojmy, jména, na ten jiný
svět, jenž provází každou národní literaturu
může právě tak svou nezvyklostí odrazovat čte
náře, jako jindy zas, zvlášť když přihodným
způsobem je mu předem připravena půda, právé
v něm shledává cizí obecenstvo zvláštní půvab
Brandes
Brandesův
Kreuzerův
27
article
Abychom však mohli aspoň v blavních
podstatných rysech vykonati tuto práci v ci-
zině, bylo by potebí, aby napřed byla vyko-
nána doma. Aby určeny byly jisté hodnoty, aby
dána byla jistá úroveň kritická, aspoň převážně
platná, abychom zjednali si aspoň v zásade
různými stranami uznávaný obraz o hodnotě
moderní naší literstury, o významu čelnějších
autorů v této literatuře a o kvalitě vůdčích prin
cipů a cílů různých našich literárních proudů
Toto dohodnuli je nutné, má-li být vůbec možno
věrné referování o naší belietrii za hranicemi.
máli referent mít dostatečnou volnost stát nad
stranami a dívat se cizíma očima na produke
domáci, hledat srovnání s cizinou a nemit obavy
že nejpoctivěji cítěná kritika narazí doma na
odpor právě tam, kde nejméně ho očekával
Uplyne asi do té doby ještě hodně vody, ale
proto nikdo nebrání jednotliveům, aby nečelili
špatným informacím ciziny zbraní nejúčmnější —
dobrými a poctivě citěnými informacemi. Při
nese-li cizí revue sympatický, ale chybný re-
ferát — pošlete jí lepší, přinese-li strannický re-
ferát, pošlete jí doplňky. Nepochybuji, že vždy
— nebudou li to ovšem polemiky místo referátů
— dojdou tím všichni zúčastnění — dotýčnou
revní nevyjímaje — plného uspokojení.
28
article
České s pisy.
České s pisy.
* Pražské phetto. Společnou prací Ignáta
Herrmanna, dra. Jos. Teigeho, a dra. Zik.
Wintra. Kresby od A. Kaspara. Nákladem české
grafické společnosti „Unie“ v Praze. 1902.
Dílo, jež mimo aktuální zájem v přítomnosti bu
diti bude silný zájem těch, již přijdou po nás. Před
našima očima motyka a kladivo bourají pražské ži-
dovské město, pražské Ghetto — nestozism „Josefova'
neujal se přes půlstoletí svého trvání kromě slohu
byrokratického — a s ním mizí zvláštní ony typy.
jež potýkaly se sice začasté se zásadami občansky
pospolitého života, ale překvapovaly originálnosti
svou. Za dnů našich pro židovská ghetta s jejich tísní.
špínou a náboženskou uzavřenosti není již místa
Římské ghetto na klassickém poli Martově dnes zeje
prázdnotou a z českých měst jediný — snad — Kolín
oddělen jest ještě dosud od židovské své čtvrti rituál-
ným a pravověrnému židu posvátným drátem. V Praze
ještě z veliké části, dík nesoustavně provedené assa-
nační podnikavosti, můžeme ještě výklady autor
„Pražského ghetla“ kontrolovati.
Herrmann
Teige
Winter
A Kaspar
Josefův
Martův
Praha
dovský město
Kolín
29
article
„Pražské ghetto“ representuje se již výpravou
svou. Přečetné fotografické snímky z atelieru Ecker-
tova provedeny jsou způsobem, který jim pojišťuje
v budoucnosti význam monumentálný. Jimi zachycen
zašlý již a právě zacházející zvláštní živol pražského
židovského města ve vší své rázovitosti, své polou-
orientálské barvitosti. Za nedlouhá léta budou oby-
vatelé činžovních kasáren, které zabírají dědictví ži-
dovských a položidovských domů, diviti se formám,
které po staletí podivnými typy půdu zdejší pokrývaly.
A v patách za fotografem momentek jdou spisovatelé.
každý dle duševního základu svého. Úloha spisovatele
uvádějícího připadla Z Wintrovi, historiku i básníku.
který, pojednávaje o starém židovském hřbitově, slou-
čil v ladný obraz výtězky svých studií kulturně-histo-
rických s pocitem duše, elegicky naladěné, Úvodníta
stať dojímá hluboce. Co píše Winter, jest bez jeho
přičinění dílo tendenční, jest obžaloba středověku,
který neostýchal se trpěti ve svém středu cizorodé úly,
zlatý med sbírající, aby ob čas a dle potřeby úly tyto
vybral a třeba i vyvraždil. Než ani včely těchto židov-
ských úlů nebyly viny prosty, neboť tehdy jako dnes
bezohledně vykořisťovaly hospodářsky slabšího a pro-
půjčovaly se za slepý nástroj panovníkům i jejich
zástupcům. Stačí čísti, kterak žid Bassevi, prvým jsa
z plemene svého do šlechtického stavu povýšeným,
s Karlem z Lichtenštejna, Michnou i j. dovedli se obo-
hacovati ve dnech pobělohorských. Ignát Herrmann
svým osobitým způsobem analysuje duši vyděděnou
dr. Teige pak, jda po stopách W. W. Tomka, s mra-
venčí pílí vyhrábávaje z archivův a zetlelých perga-
menův osudy jednotlivých domův a jejich majitelů
Winter
Karel
Michna
Herrmann
Teige
W W Tomek
Lichtenštejn
ateliér Ecker
30
article
Práce ty ovšem zaplaší mnohou myšlenku a mnohou
illusi židovských šamerů. Vela po domněnce, že starý
židovský hřbitov vznikl ještě před příchodem předků
našich do této vlasti. Neúprosné výtěžky archivního
studia dokazují, že vzal počátek svůj leprve za válek
husitských, veta i po nimbu, jímž židovští Čiceronové
obestírali „staronovu“ školu. Původem svým nesahá
lato přes dobu druhého Otakara. Přátelé „Slaré Pra-
hy“ uvítají publikaci s nadšením. Mnohým z nich
prosvitne myšlenka, že publikace podobného zrna
rázu jsou s myšlenkou „Staré Prahy“ v neodlučné
souvislosti. Zachovejmež, co zachování hodno, a vzdej
mež se nemístného uplatňování pretia affectionis, kde
život náš žádá si neodvratných obětí.
Otakar
Praha
Velo
31
article
* Kafkův illustrovaný Průvodce po
král. českém. Díl I. Plzeň s okolím a Český
les. Tiskem a nákladem dra. Edv. Grégra, Praha
Rychle pokračuje musejní adjunkt Jos. Kafka
ve svém díle. Desátý díl Illustrovaného průvodce
po království českém uvádí nás do druhé české me-
tropole staroslavné Plzně, do bývalého kraje plzeň-
ského a do melancholických pustin Českého lesa.
Přednosti Kalkova Průvodce po věcné i praktické
stránce vytkli jsme jíž, přestáváme tedy na pouhém
obsahu. Pizeň ze svých v šedesáti létech 10.000
obyv. postoupila na dnešních 70.000 obyv., a usku-
teční-li se připojení velikých osad na periferii, pře-
kročí do konce desítiletí plných sto tisíc obyv.
Chlouba nové Plzně, nové městské české divadlo.
již ve všech stránkách do Průvodce je pojato. Vedle
pamětihodnosti města bedlivě vypsáno i veškero
Plzeňsko se zřením k potřebám uvědomělého a vzdě-
laného českého touristy. Rokycany. Nepomukya
Horažďovice jsou východní, Sušice, Čáchrov, Nýrsko
a Fočmava jižní, Lázně Marianské, Bezdružice, Ma-
netín a Kralovice severní hranicí území, jež spiso-
vatel v Plzeňsko zahrnuje. Z dalších měst Přeštice,
Švihov, Klatovy, Klenové, Chuděníce, Domažlice,
Chotěšov, Horšův Týn, Stříbro, Kladruby, Plasy —
vesměs zvučná jména y české minulosti, ač pohříchu
mnobá již zněmčena. Četné mapy, illustrace a orien-
tační tabulky cenu Průvodce zvýšují
V. D
Kafkův
Grégr
Kafka
Kalkův
Pizeň
Plzeň
Praha
Jos
Plzeňsko
Rokycany
Sušice
Čáchrov
Nýrsko
Bezdružice
Ma
Kralovice
Přeštice
Švihov
Klatovy
Klenová
Chuděnit
Domažlice
Chotěšov
Horšův Týn
Stříbro
Kladruby
Plasy
Nepomukya Horažďovice
32
article
* Adolf Heyduk, Rilornelly. Sebrané spisy
svazek XXIX. Nakladatel J. Otto. 531 trojverši
tlumočících lelem zachycenou myšlenku, opěvujících
přírodu, lásku, vlast, právo, svobodu, rodinu, krásu
zpěv. umění, život, vesměs formálně dokonalých
a zpěvných, jak se u našeho básníka rozumí samo
sebou. Nadšení pro přírodu a pro krásu, tu a tam
proniká též nota lehce elegická, vzpomínka na uply
nulé mládí, stesk nad hořkostmi života. V posledním
vddilu »Meditace« povznáší se básník k oné vznešené
filosofii, jakou nalezáme v Nerudových »Kosmických
písních«, ač i zde jest zcela svůj. Tu jimá čtenáře
klidná resignace, beze stínu lítosti i hloubka myšlenky.
objímající celý vesmír.
H. Ch. Andersen, Pohádky a povídky. Upravil
Karel Mašek. Světová knihovna. Redaktor Jaroslav
Kvapil, svazek 302—304. Nakladatel J. Otto. Dílo
náleží mezi nejlepší práce literatury světové. Skvosty
Andersenových pohádek poutají i dospělého svou ryzí
poesií a dokonale krásnou formou. Svrchované mi-
strovství, s jakým básník ovládá svoji látku, aťji
bral z fantastického světa říše bájí anebo ze všedního
živola, bude vždycky vzbuzovati obdiv
*JakubArbes, Ukřižovaná. Romanetto. Sva-
zek 14. s illustracemi Viktora OlIvy. Čtvrtě vydání.
Nakladatel Fr. Šimáček. Kniha náleží k nejzná-
mějším z autorových. Fantastický děj, krok za krokem
vysvětlovaný způsobem zcela přírozeným, ač vždy
ještě zbývá špetka záhady, poutá čtenáře až na konec.
K tomu přičiňují nemálo mudrovné poznámky, účin-
kující někdy až bizarrně svou příkrostí. Na samém
počátku historie líčena příšerně romantická scéna
s páterem Schneidrem, známým filosofem, nanejvýše
napínavě. Poutavost dalšího děje autor zvýšuje oplé-
táním svého hrdiny episodami současné historie.
Heyduk
Rilornelly
Otta
H Ch
Andersen
Mašek
Kvapil
Andersenův
Oliva
Šimáček
Schneidr
Nerudův
Francie
33
article
* Dr. Jaroslav Květ, Lékařské fenilletony.
Nakl. Máj. Sbírka populárních, lehkým feuilletoni-
stickým slohem psaných statí z oboru lékařství.
Autor dovede o svém předmětu pojednati zajímavě,
ba zábavně a mají se tímto způsobem odstraniti
předsudky a pověry, panující v tom oboru i mezi
tak zvanou intelligencí. Vykládá různé podivné a za-
jímavé úkazy života lidského způsubem přirozeným,
pojednává o různých zajímavých stavech duševních,
líči zásluhy slavných lékařů a odhatuje kejkle šarla-
tánů. Ve všech případech uvádí zajímavé doklady
* Victor Hugo, Chrám Malky Boží v Paříži.
(Notre Dame de Paris). Přeložil dr. Em. ryt. z Čen-
kova. Světové romány, red. Vilém Mrštík, sv.I.
Nakl. Grosman Svoboda. Slavnému dílu
nejskvělejšího representanta francouzského roman-
tismu, jež hýři romantikou a oplývá vznešenými my-
šlenkami, dávno již bylo třeba důstojného překladu,
neboť prvotní překlad tohoto díla, pořízený v letech
šedesátých nikoliv na základě originálu, nýbrž dle
německého překladu již z předu nikterak nevyhovo-
val. Nynější překlad tlumočí věrné znění originálu,
překonávaje značné obtíže, jež velkolepé dílo po-
skytuje.
Artur Gruszecki, Přemožení. Povídka z
současného života. Přeložil Břetislav Skal s ký.
Přílel domoviny, ročn. XIX. Nakl. E. Beaufort.
Autor líčí v této knize útrapy polských dělníků v ně
mecké továrně ve Slezsku, kde jim hrozí pokuty do-
konce i za to, mluví li svým rodným jazykem. L-
čení je živé, přesvědčivě, odůvodňuje pravděpodobně
obrat v duši mladého společníka majitele továrny
jenž vrátiv se z ciziny, jat jest sympatiemi k utlače-
nému lidu, rozpomíná se, že sám z něho pochází.
Snaží se napravovati křivdy, páchané na dělníctvu
německým úřadnictvem a na konec dá se sám na
stranu »přemožených
doktor
Jaroslav Květa
Hugo
em
Mrštík
Grosman Svoboda
Gruszecki
Břetislav skála
E Beaufort
Paříž
Slezsko
Malka boží
Notre Dam jít Paris
svatý . I
34
article
Z českých listů.
35
article
V »Rozhledech« dokončuje K. Scheinpflug článek
o sylvestrovských zábavách. Je v něm pověděno
mnoho upřímných a poctivých slov o tom, jak naši
lidé čtou knihy, jak falešný, neumělecký i nízký bývá
často jich zájem o knihu. Je asi všude jinde dosti
takových čtenářů s nízkou úrovní, ale u nás, v počtu
číselně malém, nápadněji vynikají. Charakteristika
jich, jak autor ji podává, je případná a výstižná.
»Čtou Tolstého z mody. Zolu ze zvědavosti a Carlé-
novou z lásky. Nadšení čtenáři povrchních knih
povrchní čtenáři hlubokých knih«. Autor však dobře
vystihl také dobrou stránku těchto neuměleckýcha
neliterámních čtenářů: jejich lásku k ideálnímu dobru,
jehož v životě nenalézají, k ideální pravdě, které by
se ve skutečnosti děsili. Tato místa o literatuře nejsou
v článku tom jediná. Naleznete i o komické litera-
tuře, satiře, karikatuře, o literární výchově obecenstva
pěkné myšlenky.
»Květy« zahajují nový ročník, jubilejní, číslem
novinek literárních — není nezajímavo, že se jim
podařilo získat současně ukázky nových sbírek Vrch-
lického, Machara a Svatopluka Čecha — a končí číslo
článkem Č. Vlacha, jenž obsahuje kapitoly z okkul-
tismu. Okkultismus dnes má zájem jak sociální, tak
literární a přehled zjištěných fakt, domněnek i klamů
v něm obsažených je opravdu vhodný a časový. Je
ovšem potřebí úzkostlivé opatrnosti při referování.
aby zjištěná fakta přesně byla odlišena od různých
zpráv, na kterých je zjištěna pouze jich apodiklická
forma.
K Scheinpflug
Tolstý
Zola
Carlý
Machar
Čecho
Vlach
36
article
Ve »Zvonu« počíná článek O. Kádnera: »Věda
o duši — bez duše«. Počátek otištěný zabývá se
předslavami lidstva o duši, o jejím vzhledu, posmrt-
ním přibytku atd.
»Slovenské Pohl'ady« přinášejí dokončení Pře-
hledu slovenskej literatury z r. 1901 od L. V. Riz-
nera. Práce záslužná a prospěšná, zvláště při napro-
stém nedostatku soustavné české bibliografie.
»Česká Revue« hledi věnovati literatuře značně
místa. Má studii o Březinovi, referát o poměru Mau-
passanla k Turgeněvu, posudek o Gollově význam-
ném spise za druhou českou universilu a i v referá-
tech o knihách a o divadle znáti snahu, postavit s
na širší, principialní stanovisko.
»Máj« dotkl se ožehavé otázky, pokud znajl
autoři autorský zákon. Podotýká hned, že autoři,
kteří vskutku znají zákon, jsou vzácní jako černá la-
buť a na konec připojuje, že by měl být vydán au-
torský katechismus, jenž by poučoval, co je dovoleno,
vhodno, slušno atd. Návrh je vskuiku dobrý. Zákony
o tisku a o právu autorském jsou dnes tak málo
známy i spisovatelům, že tím nejen redakce a vyda-
vatelé, ale také autoři sami, a to značnou měrou
trpí. A tu by snad »Máj« sám byl nejpovolanějším,
k vydání takové informační knížky, které by nám
bylo jak pro autory — tak pro nakladatele i obecen-
stvo třeba.
O Kádner
Pohl
L V
Březina
Turgeněv
Gollův
37
article
Z cizích revul.
38
article
* »Globus« pojednává o lotyšských pohřeb-
ních písních. Jsou to ještě zbytky z pohanských
dob, všelijak křesťanským názorům přizpůsobované.
Nad smrtí projevovali lidé lítost svou divokým řevem,
jenž se stoupáním kultury také se jemnil, až z něho
zbyl zpěv pohřební. V některých lotyšských píaních
toho druhu promlouvá sám nebožtík, pronáší své
názory o smrti a hrobě a lituje pozůstalé atd. Písně
ty zpívány jsou zvláště ženami a to od večera před
pohřbem až do večera po pohřbu. Jedna ze žen vždy
předzpěvuje; taková žena má v paměti nesmírné
množství písní a mimo to velmi často a zručně sama
improvisuje.
* »The Review of review s přináší v ru-
brice »Characier Sketchese znamenitou charakteri-
stiku Chamberlaina a Krügra. Je to tresť všeho, co
o obou mužích dá se napsati. Živol a dílo zvěčně-
lého professora oxfordského Maxa Müllera je před-
mětem jiné studie téže revue
Chamberlain
Krügr
Maxa Müller
the Review of review