Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

9. ledna 1903.

4

Číslo9

5 article

z toho, že jediná „Gazeta Grudziazka“ má 15 processův, „Gazela Toruňská“ měla jich jed- noho dne pět! Dnes není vůbec polského listu politického, který by nebyl aspoň v soudním vy- šetřování. Píše-li se o škole, že tam učitel — Němee usmrtil nebo poranil polské dítě, je to urážka pana učitele — za to jsou dvě léta žaláře. Plše-li se o škole pruské vůbec, hlásí se pan ministn osvěty jako uražený, napíše-li se něco o haka- stech nebo o šovinistech německých, podléhá to pod paragraf o řevnivosti stavů. Není-li jiného paragrafu, má státní zástupee paragraf o „hru- bém neřádě“ atd. A jste zvědavi, jak pruský soud věc vyše- třuje a jak rozhoduje? Měli jsme nedávno cha rakterný připad. Osm žákův i žákyň seznalo před soudem, že učitel i pastor evangelický — Němei — bili je holi po hlavě, tak že jeden padl n zem, a toho pan pastor kopal. Svědkové, rodiče trýzněných, seznali, že děti jejich přišly domo ze školy zkrvavené, že uši měly odřené. Co pak řekl soud? Co řekly děti, tomu nevěříme, neboo co pak věřit dětem? Věříme učiteli i pastorovi. noboť to jsou pruští úřadníci, a oni pod přísahou vypověděli, že surově nekopali, pouze obyčejně i redaktoři listův, kteří to popsali, šli do žaláře pro urážku pana pastora i učitele! Věru, naši sodláci nejsou sentimentání přece řikají, když se mluvi o nynějším položení „Jeden Bóg widzi, co my cierpimy (trpime)l a ptají se svých krajanův vzdělaných, dlouho- tak bude trvati? Zajímavo je, že všechen lid polský zraky své obraci nyni na Rusko, jako na jedinou spásu.

Němee Rusko Gazeta Grudziazek

6 article

Když v Poznani byl císař Vilém a mluvě o Polácích nevyjádřil se tak surově, jako v Malborku, říkali lidé: „Car ruský nedovolil mu útočiti proti Polákům“. (Jak známo, Vilém Il. před cestou svou do Poznaně byl návštěvou Redtu u cara). Ale nejen lid tak mluvil, nýbrž všeobecné mínění bylo takové i v kruzích intel- ligence. Pro výstavu všeslovanskou v Petrohradě jsme zde všichni, záleží pouze na tom, aby zúčastnily se ne spolky, jež vláda pruská by za te pronásledovala, jak bylo vyrozuměti z proti- výstavního vystoupení „Goňee Wielkopolského? (listu, prodaného Němcům), který veřejně de nuncioval pro velezradu listy polské i jednotlivee ale záleži na tom, aby výstavy zúčastnili se jed netlivci. Za nedlouho bude vydáno provolání publikováno ve všech našich listech, vyzývajíe Peláky, aby všeslovanskou výstavu v Petrohrado obeslali a nescházeli v kruhu všech Slovanů Věrolomnost a neloyálnost v politice. Tolik analogického s dějinami bojů našieh skýtá zápas burského národa za svobodu samostatnost, že četba pamětí Krügrových při pomíná téměř stránka za stránkou momenty v našem utrpení i v našem krušném úsili. v utiskování i v obelstívání našeho lidu. Tak zvláště zamyslili jsme se nad zajímavou epi- sodou, jež kdysi odehrála se mezi sirem Bart- lem Frerem, kterýž přijel mezi Bury, aby je jménem Anglie všelikými elaboráty, operáty jinými vějičkami obelstil a mezi nedůvěřivým vůdcem lidu burského, Pavlem Krügrem. Kla- deme episodu tuto z českého překladu veleznjí- mavých paměti Krügrových do slova.

Vilém Polák il Němec Pelák Slovan Pavel Krügr Poznaň Malbork Redt u car Petrohrad Bura Anglie Goňee Wielkopolský Bart

7 article

Za jich pobytu v Kapském městě přišel do bytu Krügrova a Joubertova člen parlamentu, který je pozval k návštěvě sira Bartla Frera Oba zdráhali se tomuto pozvání vyhověti. Když však pozvání se opakovalo s poznámkou, že si Bartle Frere si přeje s pány soukromě mluviti. prohlásil Krüger: »Přijdu, až mi řeknete, který to sir Bartle Frere si přeje s námi mluviti neboť dosud jich znám čtvero. První příšel k nám do Kleinfonteinu a ujišťoval nás, že ne- přichází s mečem v ruce, nýbrž jako posel míru. Později seznal jsem z jísté »modré« anglické knihy, že téhož dne rovněž jistý sir Bartle Frere, tedy již druhý, anglické vládě psal: »Jen kdybych měl s dostatek děl a vojáků, tak bych vzbouřence brzo rozehnal.« Třetího sira Bartla Frera poznal jsem při odpovědi na mou žádost za zrušení anexe; pravil tenkráte, že britské vládě oznámil, že v Kleinfonteinu natrefil 5000 nejlepších Burů a že jejich petici doporučí k nejvážnější úvaze. Později seznal jsem z modrých angliekých knih, že téhož dne jakýsi pan Bartle Frere, tedy patrně již čtvrtý, britské vládě sdělil, že to byl jen houfec vzbouřenců, s nímž se byl setkal. To však přece nemůže býti jeden a týž muž; můžete-li mi říci, který z těch čtyř Bartle Frerů s námi, chce mluviti musíme si věc ješté rozmysliti.« Není třeba podotýkati, že vyslanec siro Bartle Frera to říci nedovedl a proto s nepo řízenou se musil vrátiti.

Joubertův Bartl Krüger Frer

8 article

Tak maně vnucuje se myšlenka: což kdyby čeští delegáti povšimnuvše si oněch stránek z dějin národa zklamaného, byli se otázali rakouského Bartle Frera, mají-li za- sednouti s tím drem. Körbrem ke stolu, který slibiv loni za upuštění od obstrukce českému národu některé »koncesse« investiční a umě- lecké, na konec dosáhna ale eile zaměnilje výsadami pro Němce; aneb mají-li zasednouti s drem. Körbrem, kterýž »očistil« zněmčené území od českých úřadníků a dráhy v Čechách zcela proti zákonu od zbytků češtiny aneb mají li zasednouti dále s oním drem. Körbrem, jenž ještě na počátku tohoto zasedání v po věstné řeči urážel a provokoval samu delegac českou, aneb konečně zasedne-li s nimi ke stolu na konec týž dr. Körber, jenž na konec vida, že koudel hoří — přišel za českou delegací s úsměvem lišáka nabízel mír národu, jehož vody zkalil, aniž dosud jedinou z křivd svých odčinil? Snad kdyby se byli zástupci naši otá- zali, kterýže z těchto Körbrů různých bareva různých jazyků chce s nimi jednati o mír. snad by mu přece byl nach tváře zalil. Sna — pochybnosti také o tom jsou ovšem do- voleny Ještě jinou zajímavou episodu z bojů bur ských chceme uvěsti. V knize zmíněné takto s o ní vypravuje Episoda malá, ale také ona dokazuje, co v boji zmohou výbojnost a offensiva, co zmohou energie a pravá troufalost, i když jde o to, na- sadit prsa dělům skutečným a netoliko kanonům papírovýml

Bartl Frer Němec Körbr doktor Körber Čechy

9 article

U Bronkhorstspruitu došlo ke srážce s 94. plukem, který byl na cestě z Lijdenburgu do Pretorie. Vůdeové Burů, kterým bylo ozná- meno, že pluk se blíži, poslali proti němu velitele Franse Jouberta asi se 150 muží. Když se obě vojska selkala, poslal Joubert anglickému veliteli Anstrutherovi, žádaje ho, by se vrátil zpět do Lijdenburgu, že pak nebude podniknut žádný útok. Muž, který poselství vyřizoval, byl občan Pavel Beer, který uměl dobře anglicky. Anstrutherova odpověď zněla krátce »Jsem na cestě do Pretorie a půjdu do Pretorie.« Arciže teď Joubertovi a jeho lidem nie jiného nezbývalo, než podniknouti útok na Angličany. Bojištěm byl holý kopec, na němž bylo tu a tam něco (mavých křovisek. Angličané posta- vili se v úvoze, Burové musili podniknouti útok přes otevřený terén. Boj trval jen několik minut Asi 230 Angličanů padlo nebo bylo raněno ostatní se vzdali. Kolone! Anstruther, který sám byl smrtelně raněn, dal velitele Jouberta povo lati k sobě, pravil mu, že se pokládá poctivo přemoženým a požádal ho, aby od něho přija jeho meč darem. Několik minut na to zemřel

Pretorius Frans Joubert Joubert Anstruther Pavel Beer Anstrutherův Angličan Burová Kolon Lijdenburg Pretorie Bronkhorstspruit Vůdeová Bur

10 article

Z Francie. Dne 5. t. m. zemřel v Paříži známý filoso Pierre Laffitte, professor na Collěgede France, náčelník školy positivistů, nástupce slavného zakladatele školy Julesa Comta. Byl stán skoro osmdesát let. Velký duch Julesa Comta zatemnil se r. 1826. Comte chtěl založiti nové náboženství, jehož chtěl býl papežem. Pořáda náboženské ceremonie, měl oltář ve svém bytě shromáždil kolem sebe obec exaltovaných vě řících. Když r. 1857 zemřel, jmenoval Lafdita vykonavatelem poslední své vůle. Pierre Laffitl zachoval byt Comtův, byl jakousi svatyní při- vrženců filosofie positivistů, zde shromažďovali se, aby hovořili o zesnulém mysliteli a proro kovi. Laffitte byl horlivým šiřitelem positivismu ale nezabředl do absurdního mysticismu posled- ních let Comtových. Od r. 1893 přednášeo Laffitte na Collěge de France o historii věd Dožil se toho, že slavná památka jeho mistra Comta byla uctěna postavením pomníku na ná- městí Sorbonny, jenž byl odhalen v květnu r. 1902. Laffille byl mužem všestranné učeno- sti. Byl hlubokým mathematikem a filosofem při tom i velkým znalcem moderní literatury Byl velice živé povahy a vyslovoval se velmi ostře o lidech mu antipatických. Napoleona zval hňupem ze sv. Heleny, velice nenáviděí Thiersa a podceňoval Viktora Huga.

Laffitte Comte Lafdita Laffitl Comtův Franc Napoleon svatý . Helena Hug Francie Paříž Laffitte Collěgést Franca Sorbonna

11 article Stabilita továrních kominů.

Stabilita továrních kominů. Referovali jsme již o schůzi spolku areh- tektů a inženýrů v král. českém, v níž pan inženýr Karel Fischer v obšírném výkladu pojednai o nynějším stavu otázky stability továrních komínů. Názory, jež o této otázce pronesl mají pr kruhy technické i průmyslové mimořádnou důleži- tost a zasluhují, aby podrobněji byly uvedeny. Jes známo, že již před třemi roky ve veřejnosti se vy- skytly zprávy, že cizozemští t. zv. specialisté, kteli ku provozování staveb v Rakousku vůbec oprávnění nejsou, staví komíny způsobem naprosto nedostaleč- ným. Spolek architektů a inženýrů již tehdy zaháji vyšetřování, do jaké míry se tyto pověsti na pravdě zakládají a když i jiné korporace, zejmena všecky živnostenské a obchodní komory, průmyslová jednota. inženýrská komora , jednota stavitelů v kr. č, spolky techníků v Plzni a Brně a j. tuto záležitost blíže sle- devaly, vyšly na jevo věci přímo neuvěřitelné. Do- kázáno na četných, buď v poslední době se sřítivších aneb ještě stojících kominech, že jim schází 40 až 60% zdiva k zákonitě stabilitě potřebného a že tudíž veřejnou bezpečnost v míře nejpovážlivější ohro- žují. Nejsmutnější jest při tom, že nesvědomití bu- dovatelé, zneuživše způsobem naprosto neomluvi- telným důvěry jim věnované jak stavebníky tak ú- řady, takovéto slabé komíny stavěli po dlouhou řadu let v množství velikém. Po tomto smutném seznání obracely se všecky svrchu uvedené korporace, majíce v čele spolek architektů a inženýrů na povolané ú- řady se žádostmi za bezodkladnou odpomoc. Místo- držitelství i zemský výbor král. českého uznaly n základě předložených dokladů oprávněnost těchto stíz- ností a vydaly dne 13. března 1901 a 8. června 1901 přísná nařízení té věci se týkající.

Fischer Rakousko Plzeň Brno spolek architekt

12 article

I ve Vidni byla důležitost její náležilě postřehnula a ministerstvo vnitra svolalo neprodleně anketu znal- ců do Vídně, při níž zejmena přičiněním zástupce spol arch. a inž. v král. českém předloženými plány a vý- počty nade vší pochybnost vyšlo na jevo, že obžaloby pronešené jsou bohužel až příliš pravdivy. Na základ podrobných návrhů ankety vydalo ministerstvo vnitra společně s min. obchodu všem zemským správám na- řízení ze dne 24. března 1902 č. 38.290, které má za účel, nebozpečným nešvarům na dobro přítrž uči- niti. Zásluhou lechnických referentů ankety pp. c. k. stav. r. Ant. Sklenáře a c. k. vrch. inž. Emila Zimm- lera, byly přijaté zásady ankety tak zpracovány, ž jimi žádoucího cíle na jisto bude dosaženo, bude-li jich jakož lze očekávati, všude náležitě dbáno

Ing Antonín Sklenář Zimm Vídeň ministerstvo vnitro

13 article

Na to pan přednášející probral všecka tři uvedená nařízení po stránce technické a konstatoval, že se v nich jednomyslně se zvláštním důrazem podřízeným úfadům zeměpanským i samosprávným ukládá, aby ke stavbám tak nebezpečným, jakými kominy tovární bez odpora jsou, připuštění byli výhradně jen živnostníci po zákonu k tomu oprávnění. Přes tento zákonilý předpis staví cizozemští, neoprávnění podnikatelé ko- míny nadále, při čemž používají známého „krytí“. Ne- chají si totiž plány podepsati staviteli, ponejvíce vi- deňskými, kteří se k tomu propůjčí a kteří kromě tohoto podpisu na stavbě a zejmena na jejím provedení pra- žádného účastenství nemají. Na připadech skutečně se zběhnuvších bylo dovozeno, jak nebezpečný jest tento způsob provádění stavby komínů netolikoz ohledů veřejné bezpečnosti, ale i pro majitele dotyč- ných závodů. Uveden tu zejmena odstrašující případ polický, který před krajským soudem v Králov Hradci byl projednán. Stavitel, který sdělal plán ko- mína zákonu v plné míře vyhovující, dokázal, že na provedení stavby neměl ani dozoru ani vlivu. Naprol tomu bylo zjištěno, že stavebník svěřil provedeí kemína podnikateli neoprávněnému a že při zřícení se této stavby byli dva lidé zabiti a několik raněno.

krajský soud v Králov Hradec

14 article

Stavilel, který plán sdělal a podepsal, však nepro- váděl, byl uznán bez vší viny, leč majitel, který práci prováděti dal neoprávněným podnikatelem, byl uznán vinným, a k náhradě všech škod a útrat, kromě tcho do vězení na 3 měsíce odsouzen, kterýžto posled- nější trest cestou milosti v peněžitou pokutu byl pře- měněn. Na vlas stejně ulváří se pro majitele situace až se stane neštěstí s komínem, jejž neprávněný cizo- zemský specialista za „krytí“ některého stavilele zbu- doval. Stavitel lehce dokáže, že jen plán podepsal na provedení stavby samé neměl ani vlivu ani do- zoru a majitel bude před soudem státi s podnikatelem necprávněným, jako v případě polickém se stalo. Ovšem jest znám i případ, že cizí specialista po kalastrofě zmizel a přes opětovné vyzvání k úřadům se nedostavil. To mu ale nevadí, v jiných okresích bez překážky dále komíny stavěti.

Stavilet

15 article

Jelikož jest zjištěno, že slabých kominů, kte rým až polovina zdiva schází, jest počet úžasnýa jelikož jest v zájmu veřejné bezpečnosti nezbylně Uřeba, aby aspoň ty nejnebezpečnější byly zjištěny rařídil zemský výbor král. českého, aby všecky stáva- jíci komíny byly poměřeny a znalecky ohledány. Dl výsledku tohoto šetření rozhodnou povolaní úřadové co se má státi „s nadělením“, jehož proslavení cizo- zemští specialisté zemi české a ietimu průmyslu z nechali. Jak nedozírné neštěstí lakovéto slabé kcmíny v případu velké vichřice mohou způsobiti, vysvít nejlépe z toho, že dne 12. března 1876 u Kolina na Rýnem bylo větrem povaleno přes 30 komínů a že tentýž osud stihl roku 1903 šest komínů ve Vrch- labí. — Na konec poukázal p. přednášející na nynějš tiseň všech oborů průmyslu a obchodu s na nezbyt- ncu nutnost ochrany domácí práce, kleré ve všech zemích sousedních, zejmena v Uhrách a Německu netoliko se strany úřadů, ale zvláště i od průmyslník samých a od veškerého obyvatelstva nejúčinnější bezohledné podpory doznává Po čilé debatě, jíž se zúčastnili pp. cís. rada Kři- žík, vrch. ing. Zimmler, Krátký, Prášil, Tauchen, Če cháč, Č. Fischer a cís. rada Jahn, který poukázal značnému úspěchu dosavadní akce spol. architektů inženýrů v této věci, již i dále sledovati hodlá, ukončil schůzi projevem díků p. referentovi, k čemu četné shromáždění souhlas svůj projevilo- Defraudace ve svato-václavské záložně.

Ing Zimmler Krátká Prášil Tauchen Fischer Jahn Kolina na Rýn Uhry Německo rada Kř

16 article

Po kapkách plní se ta dvou a půl millionová ná doba, potřebná k utlumení konkursního požáru. Sa- nační komise vyvíjí nyní zimničnou činnost v tom směru, aby od těch vkladalelů, kteří doposud ze vkla dů svých 20% nedali si odepsat, žádáně slevy do cílila. Předvčírem dosáhla sleva ta obnosu 16.932 a včera bylo odepsáno 17.515 K. Jsou to ovšem ne patrné přirostky, které na scházející million dlouho ještě nestačí. Zajímavo jest, že mezi těmi zdráhajícím nalézá se mnoho — hospodyň a kuchařek farních Nejen na ty, ale i všechny ostatní vkladatele appel luje sanačni komise důtklivě a důrazně: slevte ze svých vkladů 20 pi Vyhrůžky, že jména těchto nepoddajných vklada telů budou sdělena (z výboru bylo to oficiálně sdě leno), zalekl se jeden monsignore a spěchal do zá rožny ze svěho vklady slevit K revisi bylo v minulých měsících předložen větší množství vkladních knížek, které tam byly po nechány. Majitelé těchlo knížek žádají se, aby si- ve sv.václavské záložně vyzvedli.

17 article

Jedna episodka, vztahující se ke katastrofě sv. václavské záložny, stala se předvčírem na olšanských hlbitovech. Dvě dámy se tam setkaly, obě v kruzíc pražských známě. Jedné choť dlí pod drnem hrbitov ním a druhě manžel má ve sv.-václavské záložni vklad 100.000 K, z něhož nemůže dostati ani haléře Tato druhá roznítila se a ve hněvu sápala se n prvou v domnění, že ona katastrofu záložny zavinil Zápas byl tuhý a jen zakročením zřízenců hřbitovních byl ukončen dříve, než tekla krov Ve dvoraně sv.-václavské záložny konala s včera večer schůze členů dalších kategorií. Bylo po zváno do ní soukromých úřadníků 230, právníků 30 lékařů 40. Dnes koná se schůze členů kategorie staveb ních živností, stavitelů a techniků, jichž pozváno 128 Na sobotu jsou pozváni ke schůzi hypotekární členove z Prahy a předměstí, obchodní příručí, drožkáři, fi kristé atd. Na neděli jsou pozváni členově z venkova bez rozdílu povolání, v pondělí pak koná se schůze členů obchodních živností.

svatý . václavský záložna Olšanský Praha

18 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — K poměrům v obchodní komoře pražské Stala se věc neslýchaná. První úřadník pražské obchodní komory, druhý a nyní vedoucí tajem- ník vládní rada dr. Fr. Čuhel denuneo val ze msty bývalého úřadníka ko mory, pensionovaného to důsto níka a otce četné rodiny, ze zlo činu uražení Jeho Veličenstva. T je tedy výsledek činnosti muže, který byl dříve předurčován k dráze akademické a který měl v široké veřejnosti dosavadními svými výkony nijak neodůvodněnou pověst dobrého odborníka která následkem nahodilých okolností mu vy nesla titul vládního rady. Pan dr. Čuhel v nej poslednějších letech dovedl na se strhnout vládu v komoře. Nedovedl jí však pojímati ji nak než jako bureaukratisování, jaké nemá pří- kladu v žádném úřadu světa, zavedl panství na- prosté osobní libovůle a co nejhoršího, hoto vou soustavu donášečstvi odměňovaného ma- terialními výhodami z peněz komory. O všem tom proskakovaly v listech zprávy, jak nená žádného bedlivého čtenáře novin dávno tajno

doktor Čuhel Francie obchodní komora

19 article

Podrobnosti svrchu uvedené denunciace jsou tak hnusny, že je zatím — dokud vyšetřování jes v proudu — pomijíme mlčením. Denuneince sama způsobila, že se veškeří úřadníci komorní ohradili proti tomu, aby p. dr. Čuhel stál na- dále v čele kanceláře, a že speciálně veškeři konceptní úřadníci přerušili všechny osobní styky s drem. Čuhelem na dobro a na vždy. Píšeme neradi tuto zprávu. Znamenitá pověst obchodn komory pražské beztoho v poslední době růz nými na veřejnosti kolportovanými zprávam neobyčejně trpěla a také v kruzích interessova ných poukazovalo se na výkonnost komory těmito smutnými poměry přirozeně svrchovan ohroženou. Ale volíme přece jen cestu veřej- nosti, poněvadž jsme přesvědčeni, že presidium i celá česká většina komory, za čest a výkon- nost komory zodpovědná, naleznou cesty, kte- rými by nejen bylo dobré jméno komory za- chováno, ale i vrácení se takových smutnýeh případů a poměrů bylo navždy znemožněno.

doktor Čuhel

20 article

— Za každou cenu parlament. Ve sv řeči, kterou měl dr. Zd. Schücker onehdy Bílině, dokazoval, jak smutný to zjev, že ně kolik poslaneů dovede zastaviti parlamentarismus a ústavnost učiniti nemožnou. A přece prý je kon stitucionalismus statkem nade vše drahým, statkem takým, že zasluhuje, aby si všichni, kdož přátely jsou svobody, ruce podali a stůj co stůj snažili se poklad ten zachrániti před zkázou. — Pan dr. Schücker zapomněl ovšem říci, kterých po- slanců to byla hrstka, již zastavili parlamenta- rismus. Té doby je těch poslanců 63, v roce 1897 jich bylo 90. Dnes jsou to poslanci, kteř jsou tak smělí na základě jednacího řádu for- mou docela správnou nepřipustiti jednání, dokud nebude národu, jejž zastupují, dána náležitá satisfakce za ránu, která mu byla před třemi léty zasazena pěstí do tváře, kdežto oněch 90 poslanců, učinivše z parlamentu krčmu nejniž- šího řádu, počinali si ve »spravedlivém boji- za interess národa jako zpití kořalové. Přátel dra. Schückra osvědčili svou lásku ke konsti- tucionalismu způsobem tak určitým a všechnu pochybnost vylučujícím, že by o této kapitol ve vlastním prospěchu svém měli raději mlčeti. Tehdy jim konstitucionalismus nebyl ničím, ten- kráte frivolně obětovali všechno to, co dnes vyná šejí do nebe jako nejdrahocennější statek, jak palladium nového občanského a národního byt Tenkráte proti konstitueionalismu ku prováděn člověka nedůstojných surovostí podali liberáln fabrikanti, velkokupei a kapitalisté ruku sociál

Zdeněk doktor Schücker

21 article

ním demokratům a zástupce brněnských sou- kenných baronů dr. Lecher závodil v brutálnost s Bernery. Čím byl tenkráte télo korporaci kon- stitucionalismus, jakou cenu měly všechny jeho důsledky v očích lidí, kterým se právního citu naprosto nedostává? Jest-li kdo vážiti si umí svobody a oněch řádů, jimiž stává se lid spolu- účastníkem při vládě, jsme to my Čechové Však to, co se jmenuje konstitucionalismem královstvích a v zemích na radě říšské zastou- pených, je nám švindlem. Podkladem vší ústav- nosti je a musí všude býti princip majority. Státi se musí to, co chce většina. Však v tomto státě chtějí vnutiti nám ústavnost, ve které by rozhodujíeím činitelem stala se německá men- šina. A ústavnost takovou chce také vládaa musí ji chtiti, neboť dr. Körber slovem se za- vázal, že ničeho v ohledu národním neučiní, čím by nesouhlasili Němci, Za takových okol- nosti je ústavnost ovšem pro ně pokladem, nám ale to pouhé zlato kočičí, k vůli němuž své korrektn stanovisko neopustíme.

doktor Lecher Berner Čecho Körber Němec

22 article

— Zmotané výpočty. Liberální »Deutsche Volkszeitung« ve dlouhých článeích playduje po zřízení zvláštního poštovního ředitelství pr »Deutschböhmen«. Nemůže se patrně dočkati až skutkem se stane, k čemu již staly so všechny kroky připravné a o čem u poštovního ředitel stva v Praze a u obchodního ministerstva v Vídni nahromadéno již plno materiálu. Toťs ví, že toto rozdělení nemá míti za účel zlep šení poměrů a že není diktováno důvody věc- nými, nýbrž že rozčilují se proň Němci jen z důvodů národnostních a proto, aby přibližili se tím svému ideálu, kterým je: roztržení země Ve článku zmíněného listu mluví se o »Čecho- němcích« tak, jako by to byl nějaký ustálený pojem, cosi určité a pevně ohraničeného a na nezvratném právním podkladě spočívajícího. Vy- počítává se v něm, mnoho-li je v »Čechoněm- cích« poštovních úřadů, soukromých i erárních. mnoho-li v obvodu tohoto eventuálního ředitel- stva dle dnešního počtu bylo by tak zvanýeh »pracovních jednotek« a mnoho-li by pošta v tomto »Deutschböhmen« vynesla. Tážeme se, jaké to má kriterium zmíněný list pro své účtování? Co při- počítává všechno k tomu svému » Deutschböhmen?

Němec Praha Vídeň Deutsche Volkszeitung

23 article

Však jsou také čislice, jež udává, dle toho. Dobrý muž, jenž libereckému listu je zaslal. vyssál si je prostě z prstu, neboť jsou veskrze falešny. Na konec odhaluje příčinu, proč je mu příslušnictví k pražskému poštovnímu ředitelstvi tak proti srsti. Pro Čechoněmce prý nebude Praha aneb některé jině české město příslušným forem nikdy. Praha, tento česko-pařížský Ko- courkov, nestane prý se Čechoněmcům nikdy právní instanci. Čechoněmci chtějí prý svá přání a své žádosti výhradně jen ve Vídni přednášeti. z Vídně očekávají pomoc i právo, ve Vídni prý, jak pevně doufaji, nestranně aspoň poža- davky ve příčině jiného německého poštovního ředitelství v Čechách zkoušeti budou. A proto obrací se jmenovaný list na všechna zastupi- telstva okresní i obecní, aby ruce si podala z tím účelem, by konečně pro Němce v Čechách zřízeno bylo zvláštní poštovní ředitelství, což prý jest nutnější a rozumnější, než všecký ty hláznivé požadavky naše. — Ku podiva A přece na ten »česko- pařížský Kocourkov« činí nároky. A přece když sejíti se chtějí, sejdou se v Praze. Liberálové, nacionálové i Všeněmci. Proč se u všech všudy se svým divadlem, se svými školami i se svou společnosti pro vědu a umění neodstěhují někam do Štyrského Hradce?

Čechoněmec Němec Praha Vídeň Čechy Štyrský Hradec ko pařížský Kocourkov

24 article

— Poněkud přespřiliš nevybranými slov hájí brněnský lidový orgán svou náměsíční po- litiku, zahájenou články trapné sensace pod zá- hlavím »Co nyní?« Obrací se proti našemu článku, který se namátkou dotkl excessu »Li dových Novin« a vyčítá nám »perfidii, po koutnost, podle udavačskou domněnku«, kte rýžto výběr z klenotnice slovutného pokladu lidového orgánu má nás patrně svésti k rovno- cenně odvelě. Krom pocitu, který v člověku zůstavuje nevítaný a nehledaný karambol na ulici s nezdvořákem, nemáme dalšího pozasta- vení nad tímto způsobem diskuse. Vidí-li však list, který přinesl, jak známo, škůdnickou zprávu o řediteli našeho listu v příčině dodávky českého elaborátu dorozumívacího, aniž by s na to 1 jen slůvkem byl povšiml vyvrácení uve- dené zprávy, »perfidii« v tom, že články brněn- ského listu pokládáme za seslabeni posice českých poslanců ve Vldni ve prospěch plánů Körbrových, pak si dovolujeme dotaz, je-li mo- ravský vpád do týla našich poslanců v nejkri- tičtějším okamžiku snad dokonce posílením jejich posice? Snad nechtějí »Lid. Noviny« vydávat své články, které působily na celou českou ve- řejnost jako ledová sprcha, za utvrzení oporu české obstrukce na říšské radě, k níž za loňské letní prázdně, nejhlubšího ticha, vy dal piston »Lid. Novin« tak pronikavý signál. že vyvolal ozvěnu sudetských i alpských strání politických a slyšán byl až na březích Baltu

Körbrový Lido

25 article

To asi sotva učiní, a pak ovšem musí také do- znati, že každé seslabení posice české na říšské radě jest posílením plánů Körbrových, směřujícíeh jenom k udolání této posice. Na rozsouzení otázky. je-li tohle »respekt k názorům většiny českého po- selstva říšského«, nebude zapotřebí asi žádného zvláštního komitétu. Souditi z toho, že právě nejintimnější Körbrovy listy umlčely články »Lid Novin«, na to, že články ty Körbrovi přišly nej- méně vhod, k tomu je zapotřebí obzvláštního kombinačního daru. Jsou lišky a ty náležík druhu nejchytřejších, kteréž vědí, že hrozny ne- uzrávají a nesládnou nadšeným jich vychvalová- ním. Proto přece jenom bylo by velice odváž- ným, vyličovati šl. Körbra za nepřítele politiky. kteráž na otázku »co nyní ?« neví kvapnější od- povědi leč: »Vyřiditi vyrovnání s Uhry « T že by šl. Körbrovi nebylo vhod? Podívejme se — Vzpomínky z pohnuté doby. Bývalý ředitel kancelářů sněmovních, sekční chef dr Halban, který, jak známo, po německém při- sloví: padne-li vévoda, padne plášť s nim. velmi nemilostivě byl německými vítězi z budovy parlamentní vyštván, napsal své paměti z pohnu- tých dob Badenova ministrování, však nevyda tyto memoiry tiskem z té příčíny, že příliš krátká doba dělí nás od tehdejších dob. Nyní po jeho smrti prý je vdova odhodlána, memoiry vydat. Z nich však jsou nejzajímavějšími vzpo- mínky na Badenův pád. Okolnosti z té doby jsou ostatně známy dost široké veřejnosti. Nen na přiklad tajemstvím, že hrabě Badeni třikráte podal císaři demissi, a sice poprvé, když zhatil

Halban Badenův Baden Uhry Nen Lido novina

26 article

se ustavení vládní strany tak, jak bylo zamý- šleno, kdy v ní vedle Poláků, Čechů a Jiho- slovanů měli býti němečtí velkostatkáři, ne však němečtí katolíci a také ne česká strana velko- statkářská, kterou neměl hrabě Badeni naprosto v lásce. Tenkrát císař demissi jeho nepřijal. Po druhě nabízel ji, když den za dnem opakovaly se hnusné výjevy v parlamentě a kdy mu byl dosti nešetrným způsobem dáno na srozuměnou, a sice z většiny, o niž se opíral, že příčinou parlamentních bouři a německé ob- strukce je vlastně osoba jeho. Tu hr. Badeni odebral se k eisaři do Schönbrunnu a tam prosil, aby byl zbaven svého úřadu, jelikož má za to, že by se rozkacené moře utišilo, kdyby dostalo se mu oběti v jeho osobě. Císař vyčitavě na to se tázal Badena, chce-li ho v nejkritičtějším okamžiku opustiti. Na to Badeni, že bude-li př něm státi císař, vytrvá a provede dílo do konce. Císař odjel na to doWallsee. Zatím došlo v parlamentě k praktickému provádění zákona Falkenhaynova.

Polák Čecho Baden Schönbrunn

27 article

Obstrukční poslanci vyloučeni ze schůzí a když se zdráhali zasedací síň opustit, vyváděni a vy- nášeni odtamtud policejními strážníky. Badeni byl právě téhož dne v náladě dobré a pln důvěry. »Nepopustit!« pravil »a neděsi: se ni- čeho. Císař je se mnou a posice má skalo- pevná! — to byla slova, jež pronesl v pravém couloiru, když byl osobně udělil přítomnému policejnímu komisaři rozkazy. Co se pak dálo, je známo. Druhého dne — bylo to 27. listo- padu — vrátil se císař náhle z Wallsee a sice na přípis ze strany, kterou nemohl ignorovati která líčila mu situaci zcela ve smyslu hrabět Badenovi nepříznivém. Císař nepřijel všaks úmyslem Badena propustit, nýbrž informovat se, zatím ale stala se událost, se kterou před- seda ministerstva nepočítal. Sociální demokratě, svedeni výmluvnosti Daszynského, rozhodli v okamžiku nejkritičtějším ve prospěch Némců, kteří bez pomoci pánů červených nic by byli na konec nesvedli. Přenešli jeviště z parlamentu na ulici a zvěděvše, že císař pojede do hradu Mariahilfskou třídou, právě tam v ohromných zástupech se shromáždili. Badeni trval na tom, aby dvorní povoz ulici té se vyhnul a jel jinudy, však vlivy u dvora působící postavily se tomu na odpor i dán povel jeti zmíněnou ulieí.

Baden Daszynský

28 article

Ti dole těm nahoře a naopak dobře rozumělia tak se stalo, že vracející se císař nucen byl projetí zástupy demonstrujících sociálních de- mokratů . . . A tato jízda rozhodla. Plán se podařil a císař po svém příští do hradu Badena již si téměř nepovšiml a týž druhého dne na to přestal býti ministrem. — — — — Místní dráha Mikulášovice-Rumburk, stavěná se 75proc. zemskou subvenci, má vý- hradně německé jízdní lístkyl Rozhodnutím ministerstva železnic a nařizením místodržitelství byla sice provedena nejnutnější rovnoprávnost jazyková co do zevních nejhlav- nějších nápisů dráhy a jednotlivých stanic, ale toho skandálního ústupku domohli se němečtí nacionálové, že jízdní lístky jsou jen jedno- jazyčné a jen německé. Jak se nám z kruhů dobře zpravených sděluje, je tento čin výhradně skutkem nezřízené lásky k Němcům, tkviel hluboko v srdci c. k. ředitele státních dráh dvor. rady Pally. Na jeho zakročení byl, jak se nám z týchž kruhů sděluje, zastaven lisk rovnoprávných jizdních lístků v místodržitelské tiskárně a raženy lístky výhradně německé. Že jednal pan dvorní rada docela v duchu velkého germanisátora parou, samého ministra Wittka, ukázalo se jeho pohnutlivou ochotou, s jakou vyhověl pašovskému přípisu podmokelského purk- mistrovského úřadu ve příčině zákazu přijímání českých dělníků do státních dílen v Podmoklech.

jítmokrat Němec Wittek Mikulášovice Rumburk Podmokly

29 article

Reservátní zákaz tento jest výplodkem téhož bezprávi jako povolení výhradně německo- nacionálních jízdních lístků, oběma vykonává se německý boykot — jednou proti českému dělníku, po druhé proti českému jazyku. Po- nižuje-li se c. k. ministerstvo železnic a c. k. ředitelství státních dráh v Praze za instrument germanisace, je to privátním výkonem pp. Waltk a Pally, i nemůže toto počínání snésti žádného ztrpění se strany povolaných strážeů rovného práva českého jazyka, křiklavost obou případu vyžaduje nejdůraznějšího jich zakročení. Tajnost podmokelského reservátu sama se stigmatisuje a co se týče výhradně německých jízdních listku na zemské dráze Mikulášovice- Rumburk, jest tento skandál flagrantním porušením uvedenýeh výnosů úřady, povolanými v první řadě k jich šetření. — Kluby občanské. Živnostenský odbor Občanského klubu staroměstského konal druhou schůzi dne 5. t. m. — Rusové a Češi. Illustrovaná příloh »CBĚTa« V. V. Komarova přináši podobiznya životopisy těchto českých politiků: Eduarda Grégra, Herolda, Pacáka, Kramáře, Eogla Klofáče, — Osobní. Professor dr. Ed. Nessel, zotaviv se z těžké choroby, zahájil opět svou zubní praxi — Rodinné zprávy. Slečna Florča Kvizov aa pan Emanuel Major budou slaviti sňatek dne 20 ledna v chrámu sv. Apolináře v Sadské — Arcivévoda Ferdinand Karel včera večer ry- chlíkem Františkovy dráhy vrátil se z Vídně do Prahy.

Waltk Palla Čech CBĚT V V Komarov Grégr Herold Pacák Eogl Klofáč doktor Ed Florča Kvizov Major Apolinář Ferdinand Karel Františkův Praha Mikulášovice Rumburk Rusová Vídeň odbor občanský klub

30 article

— Úmrtí. Na Smíchově zemřel dne 6. t. m. v věku 39 let pan František Pohl, sazeč písma člen Ústř. spolku »Typografická Besedas a »Klub novinářských sazečů pražských«. Pohřben byl včera dne 8. ledna na hřbitov olšanský — Národ Moravě a sobě. Okresní zastu- pitelstvo jaroměřské usneslo se ve schůzi dne 22. prosince, aby z okresního fondu věnováno bylo ve lhůtách pětiletních na české Národní divadlo v Brně 4500 K. Poněvadž již před tím obec města Jaroměře darovala témuž účelu 500 K, jest tímt velkodušným společným věnováním uhražen celý příspěvek na okres jaroměřský připadající. Důsled- kem toho odpadnou v celém okresu jaroměřském všeobecné sbírky po jednotlivcích, k placení okres- ních přirážek povinných a budou provedeny jen těch, kteří okresní přirážky neplatí a u závodů pe- něžních a průmyslových. — Na stavbu Nár. divadla v Brně. Utvořeno bylo združení »Matice ochotnictva moravsko-slezského«, jež pečovati chce, aby české ochotnictvo uchopilos pilné a významné práce přispívati ke zbudování Ná- rodního divadla v Brně. »Matice ochotnictva morav- sko slezského« hned při svém vzniku věnovala obnos 1000 K na stavební fond. Že ochotnictvo chápe vý- znam akce, viděti z příkladu »Ochotnického spolku v Mor. Ostravě«, který upsal na stavbu Národního v Brně obnos 1000 K, splatných v 5 letech. Valašské Meziříčí, čítající asi 4000 obyvatel, věnovalo 4641. k 10 h, v čemž zahrnuta také sbírka krasenská v ob- nosu K 318.40. — Odkazy Václava Cmírala. V těchto dnech byla projednána pozůstalost býv. obecního staršího, ob- chodníka a předsedy Bratrstva vzáj. se podp. řeme- slníků a živnostníků, p. Václava Cmírala. Ze jmění které páčí se na 80.000 K, učinil zesnulý tyto legáty:

Pohl Cmíral Smíchov Jaroměř Brno Ostrava valašský Meziříčí Olšanský — národ Morava národní divadlo v Brno národní . divadlo v Brno rodní divadlo