1
masthead
10. dubna 1904
2
masthead
I. Příloha „Národních Listůk
6
article
XII. Manes
XII. Manes
= Tato jarní výstava má pouze devěta
sedmdesát čísel, jež připadají na sedmadvace
členů »Manesa«. Šest jich poslal A. Hudeček
jedenáct A. Slavíček a čtyry M. Švabinský.
Jimi vtiskli pečeť celé výstavě; všechno kolem
nich, jakkoli rozdílné nebo odlišné, jakoby se
taktně a obmyslně seřaďovalo s nimi v soulad-
nost a tak vzniká v pavílonu pod Petřínem vý-
stava distingované jednotnosti, milá, přívětivá.
vlaze svěží, jakých tu mnoho ještě nebylo.
Max Švabinský stojí v čele. Nikdo víco
tom nepochybuje, že z této generace, ač je
v ní málem nejmladší, nikdo nemá umění té vře-
losti, jemnosti a hloubky, té harmonické vyrov-
nanosti, nekolisavosti a jistoty, té obdivuhodné
a appartní, pouze sobě vlastní techniky, jako
A Hudeček
A Slavíček
M Švabinský
Švabinský
Petřín
7
article
Švabinský. A družina »Manesa« věru že není
na talenty chudá; je v ní stále plno ruchu,
úsili a mnoho zdaru; myslím však, že snad
nikdo, anebo jen málo kdo z ní hned na první
ráz a vystoupení byl si tak jako Švabinský jist
svých eílů a cest. Proto je dosavadní jeho
dráha jediným vzestupem od dila k dílu a každé
zase radostným překvapením pro všechny, jež
si tento skvělý talent měkkou svojí rukou pod-
maňuje. Podobizna dra. F. L. Riegra, pouze
hlava v profilu, nese s sebou celé ovzduší vlídné
intimity; hrstka stromů v zelených polích pod
těžkým nebem, ohnutých letní bouři, je celé
drama přírodní, nejskromnějšími prostředky
lapidarní mocnosti vystižené. Podobizny dvou
žen venku ve stínu stromové koruny sedfcícha
poriret paní J. z D jsou díla absolutně prvního
řádu. Zajistě v nich je podoba dokonalá, ale
jak málo to značí a váží v uměleckém dojmu
vůči spjatosti a karakteru celku, vůči jeho libo-
zvuku, souzvučné melodii tvarů, linif, bareva
Švabinský
F L Riegr
8
article
tonů ! Kolik portretistů, i nevšedních, vidí a po-
zoruje na člověku pouze hlavu a v ní jedině
jaksi buduje, konstruuje, synteticky staví kara-
ktery; k ní pak urovnává tělo v pěkné, zají-
mavé a malebné posy a kolem nich rozestavuje
pozadí a okolí tak, aby hlava, tvář, jako vlastní
a jediný representant jejich člověka, dostala vý-
hodný odraz a silné vystoupení. Pohled M. Šva-
binského uchopuje člověka v jeho celistvosti
jako organickou část přírody a života. Pro něj
člověk existuje se vší svojí podstatou a povahou
v každěm rysu a hybu, v každém momentu
svého zevního a vnitřního hnutí a k jeho indi-
viduálně momentánnímu bytí patří, takměř jako
neoddělitelná část ústrojnosti, okolí, jím upra-
vené nebo instinktivně vyvolené. Jen z této
jednotnosti a souhrnnosti názoru, z tohoto sou-
měrného a k celku proporcionálního proniknutí
a uchopení celé soubornosti člověka a jeho
atmosfery vyrůstají díla té divukrásně jednotno-
sti a karakternosti, jež jsou Švabinskému vlastní
M Šv
Švabinský
9
article
Proto se zlobím, že musím i u něho užívati
slova posa jako u jiných, ačkoliv zde má značit
cos naprosto jiného nežli tam, kde je výsledkem
reflexe. U Švabinského je to složka karakteru,
určitá a jasně vyjádřená hláska jeho řeči. A zrovna
tak se mi zdá být slovo výraz slabým symbolem
toho, co M. Švabinský v rysech a podobách
svých osob podává. Jeho portrétní umění není
také analysou ve smyslu nyní v literatuře až
k omrzení užívaném; víc na místě by zde bylo
říci, že Svabinský zpytuje při pozorování. Ne-
rozkládá, nepytvá z radosti a záliby pro nějaký
před jinými utajený detail, nýbrž objímá
zrakem i duchem celistvost života a životného
zjeru, a zvláštnost jeho uměleckého nadání spo-
čívá v tom, že ze spletité osnovy momentů
všedních, nevědomých, náhodných a příznač-
ných, z konglomeratu konvence, úmyslnostia
bezděčně prokmitávajících značek morálníhoa
fysického individua vnikají do jeho vnitřní
dílny jen a jen momenty signifikantní, rysy pod-
statné, nikoli neurovnanou a roztříštěnou řadou,
nýbrž v krásném intimním sloučení a souladu.
Švabinský
M Švabinský
10
article
Dokonalé dílo umělecké přece není nic jiného
nežli dokonalá rovnováha, krásné vyvážení,
vysoká harmonie všech jeho složek a prvků,
cllů a prostředků, z nichž které dílo, podle po-
vahy umění, na jehož poli vykvetlo, se skládá.
A tuto harmonii naleznete u Švabinského, tak
že člověk píšící a vykládající ostýchá se jí
rozborem dotýkati, ji rozkládati a probírati, v
obavě, aby celistvost a souhrnnost jejího dojmu
brutálně zase neporušil.
Vizte jen ty dvě sedící ženy! Jak tu sedi
ztichlé, nehnuté, zadumané. V té chvíli jakoby
celý jejich život v jediném ohnisku jejich za-
myšlení se byl sestředil. Na zeleň louky sví
ještě slunce, ale stařenu i ženu obaluje měkký
vlahý stín. Jejich hlavy jsou psychologické vý
tvory pronikavé a vlídné zároveň. Melancholie
passivita v nich vede řeč vysoce výmluvnou.
Pestře barvité šaty venkovské snášejí se s okolím
v harmonii zrovna přírodní ve volném vzduchu
a světle. Život práce, starosti, plahočivé péče
život vršitě naplněný a vyplněný v této matc
a babičce, za ními ležící a v nich přece jen
shrnutý, jakoby byl tu symbolisován jeho no-
sitelkami, ženami, jež ho celý prožíti musily
do dneška prožily.
Paní z D., zjev jiného světa. Salonní, mon-
dainí a vábné zároveň distingovanosti. Jde, ve
své běloskvoucí robě, chvatně plavným krokema
podivuhodné a hybné jsou linie jejího profilu,
světlé silhuety, v tlumených, přidušených tónech
stěn, nábytku, koberců a kožešin bohaté ko-
mnaty. Silfidní ticho kolem ní je jiné, zcela
jíné než to rustikální mlčení kol oněch obou
žen ve volné přírodě. Jiný je také barevnýa
tonový souzvuk tohoto obrazu vysoké noblesy.
Švabinský
11
article
Běl nádherné roby má perlefový náběh, růžová
lálka v pozadí hraje do šeda, hluboká modr
koberce, na níž se blýská špička zlatého stře-
víčku, má zalomení takové, že i s oněmi dis-
kretnostmi dokonale harmonuje. Zde těžké ko-
berce tlumi každý krok, od těchto stén neodráží
se nikdy hlučivé hlasy. Venku však, kol oněch
žen, pestří se jistě motýli a třepotají melodi cky
jásavé zpěvy plactva. Ozon venkova oproti pan
fumu salonu; harmonie pestrosti oproti harmonii
dístingovaných nuancí.
Antonín Hudeček je, jak známo, také har
monistou tlumených, přidušených tonů. Malír
melancholií a skoro smutků, málem monochromi
v tichém, nebo právě zamlklém kraji. Prožívá
svoje samolářství venku, v přírodě z jejich motivů
spřádá své dumavé lyriky. Tenkráte je týž a přece
Běla
Hudeček
12
article
jiný. Přichází tiše, ale také v jasu; dumá, ale
době, kdy podzim zapaluje svoje barvy; slovem,
objevuje se jako koloristický harmonista. To je
u něho nový rys a ton. Ovšem, jak tomuto di-
skretnímu karakteru a zrovna něžnému tempera-
mentu sluší a je přirozeno, je toto nové jen
malou vlnou, mírným odstínem a odklonem od
posavadního.
»Náves«, »Cesta do vsi« na jedné, » Cesta
na podzim« a »Potok na podzim« na druhé
straně. Mezi nimi stojí »Topoly«, tenké pně, ko-
runy nahoře uříznuté. Trávník kolem nich, ze
lená políčka vzadu při cestě vsí, několik chalup
Odstíny světlé a zelené, vle do žluta nežli do
modra se kloníci, mírným, tichým světlem nasy-
cený vzduch, to jsou zde maliřské motivy a hod
noty. Střed obou obrazů jsou oslňující, obílené
stěny doškových a šindelových chalup. Přistřešky
vrhají na ně široké stíny. Veliké modré nebe.
poseté bělavými obláčky, pne se nad nimi. Vše
tak prostě, jednoduché, jak si lze jen představit.
Na stokráte jste viděli takové koutky v našich
vsích a sotva že jste si jich všimli. Ničím zvlášt-
ním nepoutaly. Pojednou přijde malíř silného
cítění, velké receptivnosti a zvučivé resonance
slunce, které denně svítí, vzduch, který jste ne-
cítili, chalupy dosavad nepatrně, nebe jako
vždy, metající obilí a zelený drn na návsi, v
jedno shrnuty, v jich hodnotě ploch, hmot,
světel a barev mocně vyzvednuté, vyprávějí o
kráse dne, o slunném půvabu a svítivém míru
života a přírody. Všechno nabývá řeči, výrazné
a dojímavé a dech venkova prostřednietvím umění
pocitite jako van dosud ztajeného ducha. Hude-
ček posud neukázal tak silné akcenty jako zde:
kříšťálovost vzduchu, svěžest jeho, blysknost
světla a energii forem, a co nejvýše stojí, je-
jich emočnost vyjadřuje bez frázl, prostoduše
upřímně, jak jeho rovný karakter mu káže.
Topol
Hud
13
article
Z letního slunce jde do podzimního zamlžení.
Z čiré transparence k vlhkému a hutnému vzdu-
chu. Jenom při tom zůstává v tichu. Skoro
v bezezvukém tichu na cestě napadalým listím
měkce vystlané, na bledém zrcadle potoku, lupe-
ním posázeného. Ticho je ve stromech, v mlžném
pozadí a na prokmitajících domcích. Hudečkův
podzim je zbarvený, ne však plamenný. Jeho
krása projevuje se šeptem, přidušeným hlasem.
Jeho duma nezní stestkem nebo nářkem; pouze
jako v zamyšlení lehýnce teskní. Jako když
vzpomínky táhnou hlavou.
Tyto obrazy mluví však přece hlasitě o po-
kroku umění Hudečkova. Světlo a vzduch v nich
jsou jeho vyjadřovateli, krásně zvýšené a sesí-
lené ve své nehmotnosti; jejich fluidnost nepři-
vedl A. Hudeček dosud k té jasné platnosti
samozřejmé účinnosti jako tenkráte. Pak je tu
ještě jedno opravdu pozoruhodné: rozmnožil tva-
rový obsah svých obrazů, Ant. Slavíček jej zjed-
nodušil, zredukoval na nejjednodušší protáhlé
vlny našich plochých pahorkatin. Jejich umění,
obou krajinářů, je tedy ve stálém hybu a prou-
dění, přichází se živou rozmanitostí, poněvadž
vycházi od odvěkého zřídla všeho pohybu
života.
Hudečkův
A Hudeček
Antonín
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Hudba dětem.
15
article
Zdá se, že dosavadní ruch, jenž vytknulsi
cílem naučiti dítě zachvívati se radosti z umě-
leckého díla z prvu zasáhl pouze uměni
výtvarné, později teprve umění slovesné.
Je sice známo, že jednotlivec dovede více méně
těšiti se z umění všeho, ale jedna forma, jež
hoví třeba instinktivně jeho zálibám, upoutá ho
nejvíce. I dítě jest podobně svými duševními
disposicemi utvářeno, i u něho můžeme se po-
tkati s naprostým nezdarem; ale i zde plat
známé přirovnání Tainovo, jíti a zasévati všude;
nechť některá sémě padnou na skálu neúrodnou.
však jinde ujmou se a dle slov písma vydají
užitek devateronásobný. Ostatně víme, že
formy umění se vzájemně doplňujía
z nich pak vynáší tento společný podklad na
prestol priority u jedince ono, které nejvíce od-
povídá jeho vrozeným sensitivním schopnostem,
na nichž ovšem je závislá i duševní intelligence.
Je tedy potřebí, poskytnouti dětem příležitosti,
aby krásno časové, vnimané sluchem, mohlo roz-
vířiti duševní život tam, kde jsou dány pod-
mínky, svým koloritem zvuku, svými stiše-
nými, pozvolnými, hned zase mocnými a zrychle-
nými nárazy vln vzduchových. Není potřebí, zde
oceňovati důležitost hudby, jeť její zhodnocen
vysvětleno jsoucností umění všeho, dávnými tra-
dicemi dějinnými, avšak nejvíce mohutností
tvůrčích impulsů ke všeobecnému pokroku.
Tainův
16
article
Hledíme tedy nejprvé, aby škola poskytla
první prvky, jež mají roztaviti nitro mládeže
naladiti je tak, aby bylo schopno, vyhřívati se
na výsluní jásavých slunečních barev života, aby
dovedlo cítiti bolest, hrůzu, vyjádřenou rythmi-
ckým tokem tonů. Chceme, aby duše dítěte byla
přenešena v onen svět citů, které skladbě daly
vzník. A tu ovšem je potřebí vybrati to, co je
dětskému stupni přístupno. Zavedením
zpěvu na obecných školách učiněn znamenitý
krok ku předu. Jest a bude to vždy píseň ná-
rodní, která získá hudbě lásku malého světa
našeho. Učitel má si býti vědom důležitosti své
práce v tomto předmětě. Zřejmo jest, že píseř
působí úplným splynutím myšlenky s motivem
slov s tóny. Tak zdárné pěstění zpěvu může stát
se základem budoucích porozumění a cito-
vých vzmachů duše. Má-li tomu tak býti, mus
se zpěv emancipovati od všech živlů, které po-
stranními cestami přicházejí za podivnými účely.
majíce mnohdy nejvábnější masku. Jsem toho
náhledu, že každá škola má i jinak — mimo
zpěv — poskytnouti příležitosti, aby ten, kdo
jeví zájem, hudebně byl vzdělán. Ale neběžío
to, aby vzděláváni byli budoucí výkonní umělci.
spíše je potřebí takové vlohy u mála vyvolených
neničiti a starati se o to, aby od převážné většiny
získáváno bylo porozumění pro hudbu. Umění
jest jakýsi kult, je to citové vytržení ze sveře-
pých zápasů životních a těchto útěků z tvrde
skutečnosti jest každému třeba a každý může se
v určité míře těchto pochodů účastniti.
Jest zjevno, že nemůže činnost za jmeno-
vaným účelem omeziti se jen na školu. Ale škola
může zdatně působiti a získati jiné zdárné vlivy.
Miním tím pořádání koncertů pro mlá-
dež. Básník dává dítěti do ruky knihu, malír
obrázek a sochař sošku, proč by virtuos nemohl
dítěti kaskádami tónů zblažiti některé chvíle
života?
17
article
Pražský hudební odbor komise pro umě
leckou výchovu vytkl si podobný cíl. Nezaved
ovšem nic nového, rozšířil jen — a v budouc
době snad podaří se mu to dokonale — co již
v Praze bylo. Dávno před hnutím za uměleckou
výchovou byly pořádány v jednotlivých rodi-
náchhudební večírky, kterých účastnily
se činně i passivně nejen děti rodiny, ale i pří
buzných. Nyní mají se takovéto večírky přenést
do širši veřejnosti a dáti tak i dětem
chudších rodin příležitost, nakouknouti ve světy
umění a pokochati se jeho květy.
Koncerty zahájeny byly 21. března 1903
v divadle „Uranii“; druhý pořádán byl dne
2. května téhož roku v kreslírně měšťanské dívč
školy staroměstské u sv. Jakuba a třetí a čtvrty
dne 27. února a 5. března 1904 v kreslírně mě
šťanské dívčí školy u sv. Tomáše na Malé straně
Ač dosud jsou tyto produkce v začátcích.
přece těší se velké oblibě malého publika. Jal
viděti, pořádají se vždy v různých částech města
aby veškerá mládež postupně mohla se jieh
účastniti. Doufáme, že podporou našich uměleů
stanou se koncerty tyto mládeži pravým zdrojem
radostí, kam budou spěchati jako za nejzamilo-
vanější knihou a obrázkem, že je budou po-
slouchati jako vypravováni babiččino za zimníeh
večerů v teplé světnici s utajeným dechema
očima zářícíma. Není potřebí snad přizpůsobo-
vati hudbu duchu dětskému, ale je třeba volit
takovou, která hárá podobnými city jako dětský
život, aneb je přísnou ozvěnou nitra mladých
květů lidského života.
Jakub
Tomáš
Praha
Uranie
18
article
Největší umělci světe dětem psali a kreslili
A proto i vy umělci tónů přijďte k nim a uštědřte
jim z poháru svého perlivého nápoje života
Vychováte si tak nové pokolení, které vašemu
umění přinese největší osvědčení — porozumění
Myslím, že při zmíněných koncertech, když
se jim získají síly umělecké, možno bude i na
dále, ovšem s patřičným omezením, poskytnouti
v hudbě vynikajícím žákům příležitosti, aby uká
zali svým druhům, jak daleko pokročili, čímž
zároveň bude malým posluchačům umožněno
přirovnávati výkony. Žáci pak účinkující jsou
v touze své posilováni. Všichni pak mají z ta-
kových koncertů onu radost a zušlechtění citu
jakého dovede poskytnouti pravé umění vůbee
Tedy neustávati na dráze započaté, nýbrž
úsilovnov prací jíti vstříc lepším dobám budou
cím.
19
article
Poslední slovo o učitelich tělooviku při školách
měšťanských.
Kdo srovnal tvrzení mého článku o této instituc
se zákonitými ustanoveními a sám sebe neklamal, dá
mi za pravdu. Tvrzení ona vyvozena jsou z platných
zákonitých ustanovení, proto nejsou „osobní“. — Lo-
gika a zákon se vždy nekryjí, ale zákonem se říditi
jsme povinni. — Dle zákona může býti učitel s vyšší
kvalifikací zkoušen učitejem s kvalifikací nižší. —
Ten, kdo je povolán do komisí, jest oprávněn zkoušeti,
a ne ten, kdo se domnívá býti k tomu oprávněn. —
Často jsou zkoušenci způsobilejší zkoušeti než zkou-
šející a přece jsou nucení před těmito zkoušce se po-
drobovati. Také kvalifikace a vědění či umění jsou —
bohužel — v praxi často pojmy se vylučující. — Cena
přednášek řídí se nejen počtem hodin, ale i něčím
jiným. Nepodceňuji kurs jeden ani druhý, ale kdo
máš příležitost, srovnej poznámky, činěné účastníky
obou kursův, a uvidíš, že rozdíl odpovídá mým tvrze
ním: jeden připravuje lépe pro střední, druhý pro
obecné a měšťanské školy. — Jsou-li oni dotčení uči-
teli, mohou býti hned ustanovení učiteli tělocviku
při měšť. škole, jako má právo k tomu zatím (dle plat
ných paragrafů) kterýkoli učitel školy obec. a měšt.
nejsou-li učiteli, byť byli by čímkoli, nuceni jsou
podrobiti se zkoušce doplňovaci.
Lo
20
article
Bez ohledu, je-li to komu lhostejno či nic, kvituj
s díkem poučení pisatele-lékaře. Zcela jinak znějí po
slední poznámky než ony z 10. ledna. Bohužel dojen
prvých těžko hned setřiti. Přiznávám, chybil jsem
že měl jsem prof. Scherera za prof. dětských nemocí
Ale domnívám se, že na věci to příliš málo mění. Je
přece jen MUDr., zvláště lékař dětských nemocí a k to
mu professor pro nemoci kojenců a novorozenců. N
všem ostatním trvám; nebylo oním dopisem druhým
z kruhů lékařských nic jiného vyvráceno.
Snahou mou bylo, přispěti k rozproudění my
šlenky zvláštních učitelů tělocviku při školách měšt
— nic jiného. Spor vešel v jinou stranu, proto končín
polemiku ve „Školské hlídce“. V měm úmyslu nebyla
Scherer
MUDr
21
title
Karel B. Mádl.
Mádl
22
article
Česká škola v březnu 1904.
Česká škola v březnu 1904.
Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ přinášejí čl. L
Nejedlého „O vyučování kreslení na škole obecné
vůbec a na dolním stupni zvláště“, J. Zemana „Tro-
chu paedopathologické statistiky z Hronovska“ a roz-
hled „Alexander Bain“. — „Učitel“ přináší čl. J. Su-
stala „O zkouškách učitelské způsobilosti“, F. Krěka
„Reforma vyučování kreslení“, F. Nápravníka „Něm-
čina v nauce i praxi na škole obecné a měšťanské“
F. J. Vrby „Rozvrh hodin s hlediska zdravotního“a
M. Weryho „Návštěvou v dánské škole“. — „Časopis
pro veřejné zdravotnictví“ přináší referáty „Tělocvik
na středních školách rakouských“ a „Dolazník o dě-
tech, vstupujících do školy“. — „Měšťanská škola“
moravská přináší z Přerova „Stanovy ročního učeb-
ného kursu při veřejné škole měšťanské“. — „Škola
měšťanská a živnostenská“ žádá „Obecné hlasování
o zásadách konkretálního statutu učitelstva“, přináš
čl. MUDra. J. Babora „Co víme s jistotou o descen-
denci člověka“, dle J. Pekaře „Reforma výchovya
učby v dějepisu“ a Č. Jíry „Dopravnictví v našich
školách“
Dne 2. „Posel z Budče“ o školách obecných, roz
šiřovaných na měšťanské přináší čl. „Naše monumen
tálky“.
L Nejedlý
J Zeman
Tro
Alexander Bain
F Krěk
F Nápravník
F J Vrba
M Wery
Mudra
J Babor
J Pekař
Jíra
Německo
Přerov
Budeč
23
article
Dne 3. „Beseda učitelská přináší vzpomínku na
t JUDra. J. Kuhna „Za přítelem školství“
Dne 4. „Komenský“ přináší studie F. Slaměník
„Komenský ve Fulneku“ a Č. Kramoliše „Umění d
školy, ale ne všechno
Dne 5. „Revue učebných pomůcek“ přinášíč
„Sbírky přírodnin a výrobků k vyučování zeměpis-
nému“ a A. Schustra „Knihy pro žáky a knihovny
žákovské“. — „Školský obzor“ v čl. „V zájmu politi-
cké výchovy českého lidu“ žádá za uvolnění učitel
stva, „České okresy školní“ seřaďuje dle počtu tříd
a přináší čl. „K jubileu Macharovu“; ve feuilletonu
„Příroda“. V Moravské hlídce pro hmotné zájmy uči
telské čl. „Ještě není čas“. — O 67. valné hromade
Jednoty učitelské v Praze ke vzájemnému podporo
vání v nemoci a úmrtí konstatováno 87 činných čle
nův a 31.738 K jmění, v minulém roce 2307 K příjmo
a 2885 K vydání
Dne 6. v Praze umírá bývalá učitelka městsk
dívčí průmyslové školy M. A. Smolková, pro obno
vení a rozšíření lidového umění paličkování krajei
velmi zasloužilá.
Dne 9. „Posel z Budče“ vyzývá „Blíže k lidu!
a přináší čl. F. Merty „Výchovou místo násilím“ a
z konferenční zprávy inspektora J. Kaňky „O reformě
učení zeměpisného a dějepisného“
Dne 10. „Beseda učitelská“ přináší „Několik slov
o sebevzdělání“ a dra. Švehly přednášku „Péče a po
vinnosti při nakažlivých chorobách děti
Dne 11. „Komenský“ přináší F. Krčka „Rozhle
po novější psychologii“. — „Učitelské noviny“ při
nášejí srovnání pro různé školy král. českého „Sku
tečný honorář za řízení školy kromě bytu nebo pří
bytečného“
Dne 12. „Školský obzor“ přináší čl. „K objasněn
otázky učitelského domu“ a feuilleton P. Skřivan
„Pravda“. V Moravské hlídce čl. „Z našich poměnů?
a „Odstrkování“
Dne 13. v Praze o 67. valné hromadě Spolku k
podporování vdov a sirotků po učitelích na školáel
obecných a měšťanských v Čechách konstatováno
J Kuhn
Komenský
F Slaměník
Kramoliš
A Schustr
Macharův
Smolková
F Merta
Švehla
Péč
F Krčka
Rozhle
P Skřivan
Fulnek
Praha
Budeč
Kaňk
Čechy
uměný d škola
24
article
členů řádných 91, podporovaných vdov 41, jměn
129.795 K; v minulém roce příjmů 8952 K, vydání
8426 K
Dne 14. na říšské radě vídeňské posl. Špindler
a spol. dotazují se ministra předsedy Körbra po
ochraně českých menšin v poněmčeném území též
ve školství: posl. Sckol a spol. dolazují se po přáních
a stescích z cvičných škol.
Dne 15. „Věstník Národní jednoty pošumavské?
přináší čl. „Menšinové školství na severu královstv
českého dle letošního zápisu“, zprávy „Mostečtí otco-
vé města a česká škola“ a „Jak se rozšiřují německé
školy“. — „Život“ přináší článek „Cesta k sobě“ a
rozmluvu mezi matkou a dcerou „Náš míláček“. —
„Příroda a škola“ přináší dra. E. Babáka „Doklady
pro theorii vývojovou z embryologie, čl. B. Řezník
„Několik nových míšenců“, J. Petrusa „O zřizován
sbírek nerostů“, J. Pastejříka „Roháč veliký“ a Zprávy
— „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší čl. J
Pospíšila „Radium a látky radioaktivní“.
Špindler
E Babák
B Řezník
J Petrus
J Pastejřík
Roháč
J Pospíšil
25
article
Dne 16. „Posel z Budče“ přináší čl. „Klerikáln
strnulost a učitelský pokrok“ a „Konference rodičů
s učiteli
Dne 17. „Beseda učitelská“ přináší „Ještě několi
slov o dalším našem vzdělávání se
Dne 18. „Učitelské noviny“ přinášejí obranu slav
ného českého hudebního paedagoga F. Pivody odA
Vávry proti hlasateli „umělecké výchovy hudební“
V. Lidmilovi
Dne 19. „Školský obzor“ přináší čl. „Vůně Čech
„Učitelský dům“ (proti němu). V Besedách obraz
venkovské školy „Flachsmannově aneb Pod klerikáln
knutou na Ždíbovsku“
Dne 23. „Posel z Budče“ přináší báseňí „Památce
J. A. Komenského“, poslání „Kdo nemilují Komen-
ského“, J. Šmahy z Via lucis „O způsobu škol po
všechných a z analytické didaktiky „J. Komenského
základní samozřejmá pravidla vyučovací“
Dne 24. „Komenský“ přináší smírný čl. „Ke dni
28. března“ pro výchovu také náboženskou. — „Be-
seda učitelská“ přináší čl. F. Tilšra „K památnému
třísladvanáctému výročí narození J. A. Komenského“
povzbuzení „V den narození J. A. Komenského“a
příspěvek „K otázce, kde se narodil J. A. Komenský?“
Dne 25. „Učitelské noviny“ přinášejí výtah z chi-
cagské přednášky T. G. Masaryka „Jan Amos Ko-
menský“. — „Škola našeho venkova“ přináší čl. „Je-li
třeba prodloužiti prázdniny?“ ve smyslu kladném.
F Pivoda
Vávra
V Lidmil
Flachsmannův
Komenský
J Šmaha
J Komenský
Tilšr
T G Masaryk
ko
Budeč
Čechy
učitelský dům
učitelský novina
milovat Komenský
26
article
„Ještě o těch našich „zdravotních“ lavicích“ a „K akci
knihovní
Dne 27. Ústřední vzdělávací sbor král. českéh
zahajuje svou činnost slavností Komenského v Praze
přednáškou dra. F. Drtiny o J. A. Komenském jak
zakladateli lidového vzdělání.
Dne 28. „Školský obzor“ přináší čl. „Jubileun
samosprávy a učitelstvo“ a „Historie učitelkou ži-
vota“; ve feuilletonu čl. „Svoboda“
Dne 30. „Posel z Budče“ přináší čl. „To nábožen
ské přesvědčení učitelstva“
Dne 31. „Beseda učitelská“ přináší čl. dra. J.
Nováka „Stanovisko přítomného bádání o Komen
ském“
Četné okce a spolky oslavují narozeniny J. A
Komenského-
F Drtina
Komenský
Svoboda
J Novák
Komen
Praha
Budeč
Komenský
27
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm-
28
article
** Z Českého žermiřského klubu se nám píše
V posledních dnech objevily se v realistickém den-
níku hlasy anonymů, kteří dovolují zi mluviti či
psáti jménem českého studentstva a obracejí se proti
účelu, za jakým usnesl se výbor Č. Š. K. pořádat
velkou šermířskou akademii t. j. na prospěch pora
něných ruských vojínů pod heslem „Zbraň zbraním!“
Pisatel zpráv „Času“ bojí se, že pořádaná šer
mířská akademie vynese jmenovanému účelu příliš
málo, že Č. Š. K míní zaslati výtěžek akademie šer
mířské jako příspěvek českého národa a obává se
že bude příspěvek nepatrný „ostudou“ proti milliono
vým darům Rusů samých. Účel sám však jest mu př
tom „cizím“ a „vzdáleným“, úmysl klubu pořádat
tuto akademii „politování hodným“ a vytýká ve-
řejnosti české, že jest hlucha k požadavkům student-
Ve své laskavosti hrozí pak dále klubu, že s
české studentstvo agitací postaví proti pořádání aka-
demie ke zmíněnému účelu a uvádí, že má býti aka-
demie tato „trucakademií“ vůči ostatním klubům
pražským a mistrům zdejším, pochybuje, že ohlášení
sl. mistrové zúčastní se této akademie — nenamítal b
však ničeho proti pořádání, kdyby klub vlastními pro-
středky podnik financoval.
Rus
Č . Š
29
article
Ke všem těmto výtkám, náhledům a domyslům
sdělujeme: Výbor Č. Š. K. v Praze-l., jenž má sv
vlastní místnosti v Jilské ulicí č. 16, a jest jediným
samostatným šermířským klubem v Praze, usnes
se pořádati letošní svou šermířskou akademii ve vět-
ších rozměrech za účasti předních světových šermířů
francouzských a italských dne 20. dubna t. r. v sálech
žofinských ve prospěch raněných ruských vojínů
Činí tudíž letos poprvé výminku proti létům dřívěj
ším, ježto až dosud pořádal vždy šermířské výročn
alademie svoje úplně bezplatně, sleduje pouze
účel povznésti porozumění v české společnosti pr
ušlechlilý sport šermířský, kdežto letos poprvé obrací
se k příznivcům svým a české veřejnosti o subskripci
nikoli však ve prospěch svůj, nýbrž
k šlechetnému účelu podpory pora-
něných ruských vojínů. Má býti tudíž
poskytnuta podnikem tímto jedině možnost a pří-
ležitost české veřejnosti, by projeviti mohla př
spěvky svymi sympatie k slovanskému kmeni ru
skému tak, jak činí jiní slovanští národové. Klub sám
přináší celou namáhavou práci spojenou s pořádáním
této akademie a hradí, jako vždy, značnou čásť výloi
s tím spojených subskripcí vlastních členů. Na veřej
nosti naši jest pak, aby příspěvky co nejčetnějším
a dle možnosti nejznačnějšími, přinesla dar, jenž by
nebyl „ostudou“, jak praví pisatel „Času
Praha
výbor Č . Š . K
30
article
Účinkující slavné místry světové uvedl a ohlá
klub teprve, až když tito své účastenství na velké šer
mířské akademii Českého šermířského klubu ku pod
poře poraněných ruských vojínů, pisemně přihlá
sili. Jsou proto pochybnosti pana pisatele v tě při
čině zbytečnými
Akademie této zúčastní se na základě přihlášek
těchto pp.: Kirchhoffer z Paříže, nejpřednější francouz-
ský mistr šermu, Barbasseli z Vídně, zakladatel
slavný mistr vlašské školy v Rakousku, Janvois.
mistr šermu z Paříže, ředitel jedné z prvních šer
mířských škol tamže, Italo Santelli, vlašský mistn
šermu z Pešti, mimo jiné amateury a p. Feriau
z Paříže, mistr Č. Š. K-
Akademie naše není a nemůže býti žádnou „true-
akademií“, ježto Č. Š. K. pořádá šermířskou svou
akademii každoročně a tedy i letos, nesměřuje proli
klubům ostatním, s nimiž Č. Š. K. žije v přátelské
shodě a zasazoval se po léta o sloučení všech českých
šermífů v jeden celek
Klubům spřízněným poskytnuta bude tím jen pří-
ležitost viděti přední světové šermíře, kteří ještěv
Santelli
Feriau
Š K
Paříž
Vídeň
Rakousko
Pešť
Č . Š
Český šermířský klub
31
article
Praze nebyli. Pokud se týče výtky v „Času“, že aka-
demie nepořádá se ve prospěch studentstva, vysvě-
tlujeme, že studenístvo naše, přes veškeru námah
klubu v tom směru, nezajímalo se až po letošní rk
o šerm, že ač jsme se k němu kolikráte s vyzváním
obrátili, by šermu se učilo a činili nejpříznivější pod-
mínky, nenalezl se z řad jeho, až na malé výminky.
téměř nikdo, aby se šermu věnoval
Náš názor jest ten, že za pisatelem v „Času
nestojí žádné studentstvo české, nýbrž
že jsou to zcela jiné, z psaných článků dosti zřetelně
vystupující zájmy jiných živlů, jež na světlo ne
chtějí a používají firmy studentstva k zastření snahy
překaziti neb poškoditi alespoň výsledek akademi
Č. Š. K. k uvedenému účelu pořádané. V tom však
mohou býti ubezpečeni, že se jim to nezdaří a že jak
dosud vždy, tak i letos, šermířská akademie Č. Š. K
bude pořádána, že společnost pražská i venkov-
ská zůstane snahám Č. Š. K. věrna a že přičiní s
hojnou návštěvou a subskripcí o to, by obnos, věno-
vaný ku podpoře ruských vojínů, byl naší společnosti
důstojný.
Úprava sálu žofínského bude vzhledem na veliký
účel a rozsah akademie proti létům minulým pozmě-
něna a bude sál opatřen ložemi, křesly, sedadly vyhra-
ženými a místy k stání. Prodej lístků obstarají s la-
skavostí firmy: Topič, Grosman a Svoboda, F. A. Ur-
bánek ve Ferdinandově tř., Mojmír Urbánek v Jung-
mannově tř., Blaschko a Vaníček Na příkopě.
Š K
Grosman
Urbánek
Jung
Blaschka
Vaníček
Praha
Ferdinandov třída
šermířský akademie Č . Š
33
article
Přislušné dotazy v příčině míst, jež třeba si v čs
zabezpečiti, pozvánek atd. řízeny buďtež na výbor
Č. Š. K. v Praze, I., v Jilské ulici č. 16. K po-
zvánkám přiložených poštovních poukázek může býti
použito v případě nezúčastnění se akademie k zaslání
příspěvku k uvedenému účelu.
V pozváních k šermířské akademii ve prospěch
raněných vojínů ruských, která se bude konati dne
20. t. m., byly ceny loží mylně uvedeny vesměs
za K 50.—, kdežto správně mělo býti uvedeno: Lože
na balkoně za K 50.—, lože v přízemí za K 60.—,
vyjma lože č. 29 a 30, které jsou po K 70.—
** Kirchholler, znamenitý francouzský mistr,
který zúčastní se šermířské akademie Českého šermíř-
ského klubu, narodil se roku 1873 v Paříži a byl
určen pro povolání vojenské a také dle loho vycho-
váván. Jeho otec, starý, častokráte vyznamenaný vo-
jín, byl mužem energické povahy, která se také již
u jeho syna od mládí ukazovala. Když mu v roce
1886 olec náhle zemřel, zůstal tu mladý Kirchhoffer
bez jakčkoli podpory, odkázán sám na sebe. Zdálo se,
že veškeré naděje v šťastnou budoucnost mladého
muže jsou ztraceny, když mu pomocnou ruku podal
geniální mistr šermu Vigeaut, znovuvzkřísitel methody
Jean Luisovy. V několika letech ukázal se býti mladý
učeň mistrův nad mistra. Věren jsa starým tradicím
francouzské školy, zejmena methodě Jean Luisa, to-
hoto pověstného učitele šermu vojenského, jenž opře-
den je celou spoustou interessaniních legend, působí
dnes Kirchhoffer v proslulém klubu šermířském „Jean
Luis“ jako první professor šermu, jsa vyznamenán
kromě toho litulem čestného mistra šermílského tohoto
spolku. Poprvé stalo se jeho jméno okřídleným v červ-
nu roku 1896, při turnaji „Figara“, z něhož vyšei
jako nepřekonatelný vítěz. Světoví mistři, jako Conte.
Š K
Kirchhoffer
Jean Luisův
Jean Luisa
Jean Luis
Figar
Conte
Praha
Paříž
34
article
Greco, Merignac, Prévost, Rue a jiní, uznali rytířsky
jeho převahu. Spatříme-li nyní francouzského mistra
u nás, nejedná se tedy o nějaký vítězný tur-
naj anebo zápas na body, nýbrž o akademické
assaut, jež našim mistrům amateurům, třeba že
se slavným mistrem neskřížili čepele, přece
poskytne příležitost pozorovati jeho závratnou do-
vednost v šermu, jež stupňována tím, že šermuje
levou rukou,
** Sermířský odbor »Klubu Morav-
ské besedy« změnil své vyučovací hodiny v šermu
šavlí za dozoru mistra B. Allesiana a bude cvičiti,
počínaje dnem 11. t. m. v pondělí, ve středu av
pátek od 8—9 hod. Poplatek pro člena klubu obnáší
měsíčně 4 K 24 h včetně národního kolku. Veškeré
dotazy zodpovídá Karel Kaltmeyer, t. č. jednatelv
Praze II., Čelakovského sady 1580.
Athletika a sportovní hry.
** Včerejší zápas v kopané skončil vítězstvím
Angličanů v poměru 7: 4. Půle hry končila 2: 2. Přes
nepříznivý čas docílena návštěva rekordní, neb na
6000 diváků tlačilo se kolem hřiště. Tak rozčilujíeí
hru, jako včera, dosud v Praze obecenstvo ne-
vidělo. Angličané i naši uvítáni bouřlivou pochvalou.
Greco
Merignac
Prévost
Rue
Kaltmeyer
Čelakovský
Angličan
Praha
Sermířský odbor » klub Morava
Praga II
35
article
Ko všeobecnému překvapení již v 5 m. získají vedení
naši, však Angličané hned z výkopu vyrovnají. Angli-
čané více útočí a v 10 m. získávají druhé branky.
která lehko byla k držení. V 26 m. opouští Veselý
hřiště, ale po několika minutách se vrací zpět. Mezi
tím znamenitě hraje Tmel v ochraně. Též Hejda chytá
báječně rány Angličanů a i brankář hostů se vy-
znamenává. Již zdá se, že při stavu 2: 1 skončena
bude půle hry, když náhlý útok našich dopraví mi
ke brance a Janda nezadržitelně střelí vyrovnávací
goal. Půle 2: 2. V druhé půli opět naší získají vedení
a Jendovo „solo“ přinese Slavii ve 3 m. vedení. Hrál-li
Tmel v prvé půli dobře, tedy teď náhle ulevuje. Naši
teď silně útočí a po děsném bombardování získá Jenda
pro Slavii čtvrtou branku. Naši nedovedou teď při-
znivé situace využitkovati a jen brániti. Jináče bysi
byli v tomto případě jistě počínali vídeňští „Athleti-
kové“, kteří majíce vedení, jistě by teď jen bránili
Angličan
Hejda
Janda
Jendův
Jenda
Angl
Slavia
36
article
Angličané přidávají páry a v minutě 24. po krásné
kombinaci vyrovnají. Napjetí obecenstva dosahuje
svého vrchole. Angličané skvěle kombinují a dociluj
po minutě 29. pátého goalu, v minutě 41. šestéhoa
hned na to sedmého. Vesměs po nádherné hře útoč-
níků. Hra Angličanů byla nejlepší, kterou jsme dosud
viděii a zejmena kombinování celého mužstva to
byla, která větších úspěchů docílila. Náš útok ukázal
se býti Angličanům rovnocenný a ve střelbě docela
byli naši lepší. Hrou včerejší postavila se Slavie na
prvé místo mužstev na pevnině. Ke konci malou po-
známku pp. pořadatelům. List náš a všecky listy české
jistě co nejvíce podporují podniky Slavie. Náš refe-
rent, který na hřiště přišel 1/4 hodiny před zápasem
nenašel v loži referentské místo, aby mohl řádněo
zápasu referovati, neb lože obsazena byla „referenty
německých časopisů, kteří když o Slavii již psáli musí.
tedy píší „ein Prager Club“ a o Slavii jen tehdy vědí.
když na vedlejším, německém hřišti nic se neděje.
Angličan
Slavia
37
article
** V neděli o půl 10. hod. hrají »Old Boys S
K. Slavia« versus »Old Peisertians«. Soudce dr. Po-
korný.
** Dnes koná se footballový zápas o „Challenge
Cup“ mezi českými kluby A. C. Sparta a Č. A. F. K
Král. Vinohrady na hřišti klubu vinohradského. Zápas
bude zajímavý, neb slibné mužstvo Sparty poprvé
vybojuje zápas se souperem rovnocenným. Vílěz zá-
pasu tohoto zúčastní se zápasů v druhém kole, které
konány budou ve Vídni. Zápas počne o 1/2 4. hod. od-
polední,
** Corinthians v Pešti docílili, jak známo,
těchto výsledků proti Magyar Festgyakorlok Köre 6:0
(halftime 1:0), proti B. T. C. 12:0 (7: 0), proti Magyar
Atletikai C. 9:0. O jejich hře se nám z Pešti oznamuje:
C. jsou stejně rychlí jako Oxford a stejně rozvážní
v kombinaci jako Southampton. V útoku (o ochraně
nelze v zápasech jejich mluviti) se stejně klade váha
na křidelní hru jako práci vnitřních forwardů. Na
pravém křídle hrál Vasali (známý z Oxfordu), na levém
doktor
Král
Magyar
Köre
Vasat
Vinohrady
Vídeň
Pešť
Oxford
Southampton
Old Boy S K
Slavia
Old Peisertian
Challenge Cup
český klub A . C
Sparta
38
article
Corbett, již jsou nejrychlejší muži. Křídla ráda pracují
na svou pěsť a střílejí z pravidla v běhu. Geo Smith
spinil naše očekávání. Ač se mu mnoho přihrávalo,
nehrál sobecky, nýbrž odstupoval ochotně mič člověku
lépe umístěnému, jeho podávání (v blízkosti nohy
protivníkovy!) vyniká mathematickou přesností. Na
pravé spojce na sebe upozornil Moon, pravý to obr
který lehce se protlačí obranou a s příšernou prudkosti
stříli; naopak Smith klade méně důrazu na vehemenci
než na umístění rány. Halves jsou jedno těleso s for-
wardy; zachovávajíce přesně místo, podávají vypočí-
tavě svým útočníkům. Krásné jest jejich přehrávání
až na opačnou stranu forwardu. Backs neměli příle-
žitosti se vyznamenati; stojíce na polovici, vraceii
míče forwardu nebo halvu krátkými odměřenými po-
dáními. Corinthians hráli vzorný, akademicky krásný
a jemný football. Ani stopy po nadužívání tělesné
síly. Štíhlé postavy, na nichž jest masa mnohem méně
než šlach.
Corbett
Křídlo
Smith
Moon
39
article
Z různých stran.
40
article
** „Sportovní Svět“, illustrovaný týdenník.
věnovaný zájmům všeho sportu, v nákladě 4000 exem-
plářů rozprodán byl ve čtyřech dnech. Časopis tento
právem těší se přízni našeho sportovního obecenstva,
vynikaje jak obsahem nestmnně odborným tak
skvostnou výpravou.
42
article
Eorman
Eorman
proři rýme
Klinicky vyzkoušeno
lékaři nejednou označen
jako přímo ideální
prostředek proti rýmě
Účinek překvapující