ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 c4ae6920-7127-11dc-9d11-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 42 celkem · entity: person 109, place 34, org 17, work 4
1 masthead
10. dubna 1904
2 masthead
I. Příloha „Národních Listůk
3 masthead
k číslu 1O0.
4 masthead
Strana 13
5 title
Výtvarné umění.
6 article XII. Manes
XII. Manes = Tato jarní výstava má pouze devěta sedmdesát čísel, jež připadají na sedmadvace členů »Manesa«. Šest jich poslal A. Hudeček jedenáct A. Slavíček a čtyry M. Švabinský. Jimi vtiskli pečeť celé výstavě; všechno kolem nich, jakkoli rozdílné nebo odlišné, jakoby se taktně a obmyslně seřaďovalo s nimi v soulad- nost a tak vzniká v pavílonu pod Petřínem vý- stava distingované jednotnosti, milá, přívětivá. vlaze svěží, jakých tu mnoho ještě nebylo. Max Švabinský stojí v čele. Nikdo víco tom nepochybuje, že z této generace, ač je v ní málem nejmladší, nikdo nemá umění té vře- losti, jemnosti a hloubky, té harmonické vyrov- nanosti, nekolisavosti a jistoty, té obdivuhodné a appartní, pouze sobě vlastní techniky, jako
A Hudeček A Slavíček M Švabinský Švabinský Petřín
7 article
Švabinský. A družina »Manesa« věru že není na talenty chudá; je v ní stále plno ruchu, úsili a mnoho zdaru; myslím však, že snad nikdo, anebo jen málo kdo z ní hned na první ráz a vystoupení byl si tak jako Švabinský jist svých eílů a cest. Proto je dosavadní jeho dráha jediným vzestupem od dila k dílu a každé zase radostným překvapením pro všechny, jež si tento skvělý talent měkkou svojí rukou pod- maňuje. Podobizna dra. F. L. Riegra, pouze hlava v profilu, nese s sebou celé ovzduší vlídné intimity; hrstka stromů v zelených polích pod těžkým nebem, ohnutých letní bouři, je celé drama přírodní, nejskromnějšími prostředky lapidarní mocnosti vystižené. Podobizny dvou žen venku ve stínu stromové koruny sedfcícha poriret paní J. z D jsou díla absolutně prvního řádu. Zajistě v nich je podoba dokonalá, ale jak málo to značí a váží v uměleckém dojmu vůči spjatosti a karakteru celku, vůči jeho libo- zvuku, souzvučné melodii tvarů, linif, bareva
Švabinský F L Riegr
8 article
tonů ! Kolik portretistů, i nevšedních, vidí a po- zoruje na člověku pouze hlavu a v ní jedině jaksi buduje, konstruuje, synteticky staví kara- ktery; k ní pak urovnává tělo v pěkné, zají- mavé a malebné posy a kolem nich rozestavuje pozadí a okolí tak, aby hlava, tvář, jako vlastní a jediný representant jejich člověka, dostala vý- hodný odraz a silné vystoupení. Pohled M. Šva- binského uchopuje člověka v jeho celistvosti jako organickou část přírody a života. Pro něj člověk existuje se vší svojí podstatou a povahou v každěm rysu a hybu, v každém momentu svého zevního a vnitřního hnutí a k jeho indi- viduálně momentánnímu bytí patří, takměř jako neoddělitelná část ústrojnosti, okolí, jím upra- vené nebo instinktivně vyvolené. Jen z této jednotnosti a souhrnnosti názoru, z tohoto sou- měrného a k celku proporcionálního proniknutí a uchopení celé soubornosti člověka a jeho atmosfery vyrůstají díla té divukrásně jednotno- sti a karakternosti, jež jsou Švabinskému vlastní
M Šv Švabinský
9 article
Proto se zlobím, že musím i u něho užívati slova posa jako u jiných, ačkoliv zde má značit cos naprosto jiného nežli tam, kde je výsledkem reflexe. U Švabinského je to složka karakteru, určitá a jasně vyjádřená hláska jeho řeči. A zrovna tak se mi zdá být slovo výraz slabým symbolem toho, co M. Švabinský v rysech a podobách svých osob podává. Jeho portrétní umění není také analysou ve smyslu nyní v literatuře až k omrzení užívaném; víc na místě by zde bylo říci, že Svabinský zpytuje při pozorování. Ne- rozkládá, nepytvá z radosti a záliby pro nějaký před jinými utajený detail, nýbrž objímá zrakem i duchem celistvost života a životného zjeru, a zvláštnost jeho uměleckého nadání spo- čívá v tom, že ze spletité osnovy momentů všedních, nevědomých, náhodných a příznač- ných, z konglomeratu konvence, úmyslnostia bezděčně prokmitávajících značek morálníhoa fysického individua vnikají do jeho vnitřní dílny jen a jen momenty signifikantní, rysy pod- statné, nikoli neurovnanou a roztříštěnou řadou, nýbrž v krásném intimním sloučení a souladu.
Švabinský M Švabinský
10 article
Dokonalé dílo umělecké přece není nic jiného nežli dokonalá rovnováha, krásné vyvážení, vysoká harmonie všech jeho složek a prvků, cllů a prostředků, z nichž které dílo, podle po- vahy umění, na jehož poli vykvetlo, se skládá. A tuto harmonii naleznete u Švabinského, tak že člověk píšící a vykládající ostýchá se jí rozborem dotýkati, ji rozkládati a probírati, v obavě, aby celistvost a souhrnnost jejího dojmu brutálně zase neporušil. Vizte jen ty dvě sedící ženy! Jak tu sedi ztichlé, nehnuté, zadumané. V té chvíli jakoby celý jejich život v jediném ohnisku jejich za- myšlení se byl sestředil. Na zeleň louky sví ještě slunce, ale stařenu i ženu obaluje měkký vlahý stín. Jejich hlavy jsou psychologické vý tvory pronikavé a vlídné zároveň. Melancholie passivita v nich vede řeč vysoce výmluvnou. Pestře barvité šaty venkovské snášejí se s okolím v harmonii zrovna přírodní ve volném vzduchu a světle. Život práce, starosti, plahočivé péče život vršitě naplněný a vyplněný v této matc a babičce, za ními ležící a v nich přece jen shrnutý, jakoby byl tu symbolisován jeho no- sitelkami, ženami, jež ho celý prožíti musily do dneška prožily. Paní z D., zjev jiného světa. Salonní, mon- dainí a vábné zároveň distingovanosti. Jde, ve své běloskvoucí robě, chvatně plavným krokema podivuhodné a hybné jsou linie jejího profilu, světlé silhuety, v tlumených, přidušených tónech stěn, nábytku, koberců a kožešin bohaté ko- mnaty. Silfidní ticho kolem ní je jiné, zcela jíné než to rustikální mlčení kol oněch obou žen ve volné přírodě. Jiný je také barevnýa tonový souzvuk tohoto obrazu vysoké noblesy.
Švabinský
11 article
Běl nádherné roby má perlefový náběh, růžová lálka v pozadí hraje do šeda, hluboká modr koberce, na níž se blýská špička zlatého stře- víčku, má zalomení takové, že i s oněmi dis- kretnostmi dokonale harmonuje. Zde těžké ko- berce tlumi každý krok, od těchto stén neodráží se nikdy hlučivé hlasy. Venku však, kol oněch žen, pestří se jistě motýli a třepotají melodi cky jásavé zpěvy plactva. Ozon venkova oproti pan fumu salonu; harmonie pestrosti oproti harmonii dístingovaných nuancí. Antonín Hudeček je, jak známo, také har monistou tlumených, přidušených tonů. Malír melancholií a skoro smutků, málem monochromi v tichém, nebo právě zamlklém kraji. Prožívá svoje samolářství venku, v přírodě z jejich motivů spřádá své dumavé lyriky. Tenkráte je týž a přece
Běla Hudeček
12 article
jiný. Přichází tiše, ale také v jasu; dumá, ale době, kdy podzim zapaluje svoje barvy; slovem, objevuje se jako koloristický harmonista. To je u něho nový rys a ton. Ovšem, jak tomuto di- skretnímu karakteru a zrovna něžnému tempera- mentu sluší a je přirozeno, je toto nové jen malou vlnou, mírným odstínem a odklonem od posavadního. »Náves«, »Cesta do vsi« na jedné, » Cesta na podzim« a »Potok na podzim« na druhé straně. Mezi nimi stojí »Topoly«, tenké pně, ko- runy nahoře uříznuté. Trávník kolem nich, ze lená políčka vzadu při cestě vsí, několik chalup Odstíny světlé a zelené, vle do žluta nežli do modra se kloníci, mírným, tichým světlem nasy- cený vzduch, to jsou zde maliřské motivy a hod noty. Střed obou obrazů jsou oslňující, obílené stěny doškových a šindelových chalup. Přistřešky vrhají na ně široké stíny. Veliké modré nebe. poseté bělavými obláčky, pne se nad nimi. Vše tak prostě, jednoduché, jak si lze jen představit. Na stokráte jste viděli takové koutky v našich vsích a sotva že jste si jich všimli. Ničím zvlášt- ním nepoutaly. Pojednou přijde malíř silného cítění, velké receptivnosti a zvučivé resonance slunce, které denně svítí, vzduch, který jste ne- cítili, chalupy dosavad nepatrně, nebe jako vždy, metající obilí a zelený drn na návsi, v jedno shrnuty, v jich hodnotě ploch, hmot, světel a barev mocně vyzvednuté, vyprávějí o kráse dne, o slunném půvabu a svítivém míru života a přírody. Všechno nabývá řeči, výrazné a dojímavé a dech venkova prostřednietvím umění pocitite jako van dosud ztajeného ducha. Hude- ček posud neukázal tak silné akcenty jako zde: kříšťálovost vzduchu, svěžest jeho, blysknost světla a energii forem, a co nejvýše stojí, je- jich emočnost vyjadřuje bez frázl, prostoduše upřímně, jak jeho rovný karakter mu káže.
Topol Hud
13 article
Z letního slunce jde do podzimního zamlžení. Z čiré transparence k vlhkému a hutnému vzdu- chu. Jenom při tom zůstává v tichu. Skoro v bezezvukém tichu na cestě napadalým listím měkce vystlané, na bledém zrcadle potoku, lupe- ním posázeného. Ticho je ve stromech, v mlžném pozadí a na prokmitajících domcích. Hudečkův podzim je zbarvený, ne však plamenný. Jeho krása projevuje se šeptem, přidušeným hlasem. Jeho duma nezní stestkem nebo nářkem; pouze jako v zamyšlení lehýnce teskní. Jako když vzpomínky táhnou hlavou. Tyto obrazy mluví však přece hlasitě o po- kroku umění Hudečkova. Světlo a vzduch v nich jsou jeho vyjadřovateli, krásně zvýšené a sesí- lené ve své nehmotnosti; jejich fluidnost nepři- vedl A. Hudeček dosud k té jasné platnosti samozřejmé účinnosti jako tenkráte. Pak je tu ještě jedno opravdu pozoruhodné: rozmnožil tva- rový obsah svých obrazů, Ant. Slavíček jej zjed- nodušil, zredukoval na nejjednodušší protáhlé vlny našich plochých pahorkatin. Jejich umění, obou krajinářů, je tedy ve stálém hybu a prou- dění, přichází se živou rozmanitostí, poněvadž vycházi od odvěkého zřídla všeho pohybu života.
Hudečkův A Hudeček Antonín
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Hudba dětem.
15 article
Zdá se, že dosavadní ruch, jenž vytknulsi cílem naučiti dítě zachvívati se radosti z umě- leckého díla z prvu zasáhl pouze uměni výtvarné, později teprve umění slovesné. Je sice známo, že jednotlivec dovede více méně těšiti se z umění všeho, ale jedna forma, jež hoví třeba instinktivně jeho zálibám, upoutá ho nejvíce. I dítě jest podobně svými duševními disposicemi utvářeno, i u něho můžeme se po- tkati s naprostým nezdarem; ale i zde plat známé přirovnání Tainovo, jíti a zasévati všude; nechť některá sémě padnou na skálu neúrodnou. však jinde ujmou se a dle slov písma vydají užitek devateronásobný. Ostatně víme, že formy umění se vzájemně doplňujía z nich pak vynáší tento společný podklad na prestol priority u jedince ono, které nejvíce od- povídá jeho vrozeným sensitivním schopnostem, na nichž ovšem je závislá i duševní intelligence. Je tedy potřebí, poskytnouti dětem příležitosti, aby krásno časové, vnimané sluchem, mohlo roz- vířiti duševní život tam, kde jsou dány pod- mínky, svým koloritem zvuku, svými stiše- nými, pozvolnými, hned zase mocnými a zrychle- nými nárazy vln vzduchových. Není potřebí, zde oceňovati důležitost hudby, jeť její zhodnocen vysvětleno jsoucností umění všeho, dávnými tra- dicemi dějinnými, avšak nejvíce mohutností tvůrčích impulsů ke všeobecnému pokroku.
Tainův
16 article
Hledíme tedy nejprvé, aby škola poskytla první prvky, jež mají roztaviti nitro mládeže naladiti je tak, aby bylo schopno, vyhřívati se na výsluní jásavých slunečních barev života, aby dovedlo cítiti bolest, hrůzu, vyjádřenou rythmi- ckým tokem tonů. Chceme, aby duše dítěte byla přenešena v onen svět citů, které skladbě daly vzník. A tu ovšem je potřebí vybrati to, co je dětskému stupni přístupno. Zavedením zpěvu na obecných školách učiněn znamenitý krok ku předu. Jest a bude to vždy píseň ná- rodní, která získá hudbě lásku malého světa našeho. Učitel má si býti vědom důležitosti své práce v tomto předmětě. Zřejmo jest, že píseř působí úplným splynutím myšlenky s motivem slov s tóny. Tak zdárné pěstění zpěvu může stát se základem budoucích porozumění a cito- vých vzmachů duše. Má-li tomu tak býti, mus se zpěv emancipovati od všech živlů, které po- stranními cestami přicházejí za podivnými účely. majíce mnohdy nejvábnější masku. Jsem toho náhledu, že každá škola má i jinak — mimo zpěv — poskytnouti příležitosti, aby ten, kdo jeví zájem, hudebně byl vzdělán. Ale neběžío to, aby vzděláváni byli budoucí výkonní umělci. spíše je potřebí takové vlohy u mála vyvolených neničiti a starati se o to, aby od převážné většiny získáváno bylo porozumění pro hudbu. Umění jest jakýsi kult, je to citové vytržení ze sveře- pých zápasů životních a těchto útěků z tvrde skutečnosti jest každému třeba a každý může se v určité míře těchto pochodů účastniti. Jest zjevno, že nemůže činnost za jmeno- vaným účelem omeziti se jen na školu. Ale škola může zdatně působiti a získati jiné zdárné vlivy. Miním tím pořádání koncertů pro mlá- dež. Básník dává dítěti do ruky knihu, malír obrázek a sochař sošku, proč by virtuos nemohl dítěti kaskádami tónů zblažiti některé chvíle života?
17 article
Pražský hudební odbor komise pro umě leckou výchovu vytkl si podobný cíl. Nezaved ovšem nic nového, rozšířil jen — a v budouc době snad podaří se mu to dokonale — co již v Praze bylo. Dávno před hnutím za uměleckou výchovou byly pořádány v jednotlivých rodi- náchhudební večírky, kterých účastnily se činně i passivně nejen děti rodiny, ale i pří buzných. Nyní mají se takovéto večírky přenést do širši veřejnosti a dáti tak i dětem chudších rodin příležitost, nakouknouti ve světy umění a pokochati se jeho květy. Koncerty zahájeny byly 21. března 1903 v divadle „Uranii“; druhý pořádán byl dne 2. května téhož roku v kreslírně měšťanské dívč školy staroměstské u sv. Jakuba a třetí a čtvrty dne 27. února a 5. března 1904 v kreslírně mě šťanské dívčí školy u sv. Tomáše na Malé straně Ač dosud jsou tyto produkce v začátcích. přece těší se velké oblibě malého publika. Jal viděti, pořádají se vždy v různých částech města aby veškerá mládež postupně mohla se jieh účastniti. Doufáme, že podporou našich uměleů stanou se koncerty tyto mládeži pravým zdrojem radostí, kam budou spěchati jako za nejzamilo- vanější knihou a obrázkem, že je budou po- slouchati jako vypravováni babiččino za zimníeh večerů v teplé světnici s utajeným dechema očima zářícíma. Není potřebí snad přizpůsobo- vati hudbu duchu dětskému, ale je třeba volit takovou, která hárá podobnými city jako dětský život, aneb je přísnou ozvěnou nitra mladých květů lidského života.
Jakub Tomáš Praha Uranie
18 article
Největší umělci světe dětem psali a kreslili A proto i vy umělci tónů přijďte k nim a uštědřte jim z poháru svého perlivého nápoje života Vychováte si tak nové pokolení, které vašemu umění přinese největší osvědčení — porozumění Myslím, že při zmíněných koncertech, když se jim získají síly umělecké, možno bude i na dále, ovšem s patřičným omezením, poskytnouti v hudbě vynikajícím žákům příležitosti, aby uká zali svým druhům, jak daleko pokročili, čímž zároveň bude malým posluchačům umožněno přirovnávati výkony. Žáci pak účinkující jsou v touze své posilováni. Všichni pak mají z ta- kových koncertů onu radost a zušlechtění citu jakého dovede poskytnouti pravé umění vůbee Tedy neustávati na dráze započaté, nýbrž úsilovnov prací jíti vstříc lepším dobám budou cím.
19 article
Poslední slovo o učitelich tělooviku při školách měšťanských. Kdo srovnal tvrzení mého článku o této instituc se zákonitými ustanoveními a sám sebe neklamal, dá mi za pravdu. Tvrzení ona vyvozena jsou z platných zákonitých ustanovení, proto nejsou „osobní“. — Lo- gika a zákon se vždy nekryjí, ale zákonem se říditi jsme povinni. — Dle zákona může býti učitel s vyšší kvalifikací zkoušen učitejem s kvalifikací nižší. — Ten, kdo je povolán do komisí, jest oprávněn zkoušeti, a ne ten, kdo se domnívá býti k tomu oprávněn. — Často jsou zkoušenci způsobilejší zkoušeti než zkou- šející a přece jsou nucení před těmito zkoušce se po- drobovati. Také kvalifikace a vědění či umění jsou — bohužel — v praxi často pojmy se vylučující. — Cena přednášek řídí se nejen počtem hodin, ale i něčím jiným. Nepodceňuji kurs jeden ani druhý, ale kdo máš příležitost, srovnej poznámky, činěné účastníky obou kursův, a uvidíš, že rozdíl odpovídá mým tvrze ním: jeden připravuje lépe pro střední, druhý pro obecné a měšťanské školy. — Jsou-li oni dotčení uči- teli, mohou býti hned ustanovení učiteli tělocviku při měšť. škole, jako má právo k tomu zatím (dle plat ných paragrafů) kterýkoli učitel školy obec. a měšt. nejsou-li učiteli, byť byli by čímkoli, nuceni jsou podrobiti se zkoušce doplňovaci.
Lo
20 article
Bez ohledu, je-li to komu lhostejno či nic, kvituj s díkem poučení pisatele-lékaře. Zcela jinak znějí po slední poznámky než ony z 10. ledna. Bohužel dojen prvých těžko hned setřiti. Přiznávám, chybil jsem že měl jsem prof. Scherera za prof. dětských nemocí Ale domnívám se, že na věci to příliš málo mění. Je přece jen MUDr., zvláště lékař dětských nemocí a k to mu professor pro nemoci kojenců a novorozenců. N všem ostatním trvám; nebylo oním dopisem druhým z kruhů lékařských nic jiného vyvráceno. Snahou mou bylo, přispěti k rozproudění my šlenky zvláštních učitelů tělocviku při školách měšt — nic jiného. Spor vešel v jinou stranu, proto končín polemiku ve „Školské hlídce“. V měm úmyslu nebyla
Scherer MUDr
21 title
Karel B. Mádl.
Mádl
22 article Česká škola v březnu 1904.
Česká škola v březnu 1904. Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ přinášejí čl. L Nejedlého „O vyučování kreslení na škole obecné vůbec a na dolním stupni zvláště“, J. Zemana „Tro- chu paedopathologické statistiky z Hronovska“ a roz- hled „Alexander Bain“. — „Učitel“ přináší čl. J. Su- stala „O zkouškách učitelské způsobilosti“, F. Krěka „Reforma vyučování kreslení“, F. Nápravníka „Něm- čina v nauce i praxi na škole obecné a měšťanské“ F. J. Vrby „Rozvrh hodin s hlediska zdravotního“a M. Weryho „Návštěvou v dánské škole“. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší referáty „Tělocvik na středních školách rakouských“ a „Dolazník o dě- tech, vstupujících do školy“. — „Měšťanská škola“ moravská přináší z Přerova „Stanovy ročního učeb- ného kursu při veřejné škole měšťanské“. — „Škola měšťanská a živnostenská“ žádá „Obecné hlasování o zásadách konkretálního statutu učitelstva“, přináš čl. MUDra. J. Babora „Co víme s jistotou o descen- denci člověka“, dle J. Pekaře „Reforma výchovya učby v dějepisu“ a Č. Jíry „Dopravnictví v našich školách“ Dne 2. „Posel z Budče“ o školách obecných, roz šiřovaných na měšťanské přináší čl. „Naše monumen tálky“.
L Nejedlý J Zeman Tro Alexander Bain F Krěk F Nápravník F J Vrba M Wery Mudra J Babor J Pekař Jíra Německo Přerov Budeč
23 article
Dne 3. „Beseda učitelská přináší vzpomínku na t JUDra. J. Kuhna „Za přítelem školství“ Dne 4. „Komenský“ přináší studie F. Slaměník „Komenský ve Fulneku“ a Č. Kramoliše „Umění d školy, ale ne všechno Dne 5. „Revue učebných pomůcek“ přinášíč „Sbírky přírodnin a výrobků k vyučování zeměpis- nému“ a A. Schustra „Knihy pro žáky a knihovny žákovské“. — „Školský obzor“ v čl. „V zájmu politi- cké výchovy českého lidu“ žádá za uvolnění učitel stva, „České okresy školní“ seřaďuje dle počtu tříd a přináší čl. „K jubileu Macharovu“; ve feuilletonu „Příroda“. V Moravské hlídce pro hmotné zájmy uči telské čl. „Ještě není čas“. — O 67. valné hromade Jednoty učitelské v Praze ke vzájemnému podporo vání v nemoci a úmrtí konstatováno 87 činných čle nův a 31.738 K jmění, v minulém roce 2307 K příjmo a 2885 K vydání Dne 6. v Praze umírá bývalá učitelka městsk dívčí průmyslové školy M. A. Smolková, pro obno vení a rozšíření lidového umění paličkování krajei velmi zasloužilá. Dne 9. „Posel z Budče“ vyzývá „Blíže k lidu! a přináší čl. F. Merty „Výchovou místo násilím“ a z konferenční zprávy inspektora J. Kaňky „O reformě učení zeměpisného a dějepisného“ Dne 10. „Beseda učitelská“ přináší „Několik slov o sebevzdělání“ a dra. Švehly přednášku „Péče a po vinnosti při nakažlivých chorobách děti Dne 11. „Komenský“ přináší F. Krčka „Rozhle po novější psychologii“. — „Učitelské noviny“ při nášejí srovnání pro různé školy král. českého „Sku tečný honorář za řízení školy kromě bytu nebo pří bytečného“ Dne 12. „Školský obzor“ přináší čl. „K objasněn otázky učitelského domu“ a feuilleton P. Skřivan „Pravda“. V Moravské hlídce čl. „Z našich poměnů? a „Odstrkování“ Dne 13. v Praze o 67. valné hromadě Spolku k podporování vdov a sirotků po učitelích na školáel obecných a měšťanských v Čechách konstatováno
J Kuhn Komenský F Slaměník Kramoliš A Schustr Macharův Smolková F Merta Švehla Péč F Krčka Rozhle P Skřivan Fulnek Praha Budeč Kaňk Čechy uměný d škola
24 article
členů řádných 91, podporovaných vdov 41, jměn 129.795 K; v minulém roce příjmů 8952 K, vydání 8426 K Dne 14. na říšské radě vídeňské posl. Špindler a spol. dotazují se ministra předsedy Körbra po ochraně českých menšin v poněmčeném území též ve školství: posl. Sckol a spol. dolazují se po přáních a stescích z cvičných škol. Dne 15. „Věstník Národní jednoty pošumavské? přináší čl. „Menšinové školství na severu královstv českého dle letošního zápisu“, zprávy „Mostečtí otco- vé města a česká škola“ a „Jak se rozšiřují německé školy“. — „Život“ přináší článek „Cesta k sobě“ a rozmluvu mezi matkou a dcerou „Náš míláček“. — „Příroda a škola“ přináší dra. E. Babáka „Doklady pro theorii vývojovou z embryologie, čl. B. Řezník „Několik nových míšenců“, J. Petrusa „O zřizován sbírek nerostů“, J. Pastejříka „Roháč veliký“ a Zprávy — „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší čl. J Pospíšila „Radium a látky radioaktivní“.
Špindler E Babák B Řezník J Petrus J Pastejřík Roháč J Pospíšil
25 article
Dne 16. „Posel z Budče“ přináší čl. „Klerikáln strnulost a učitelský pokrok“ a „Konference rodičů s učiteli Dne 17. „Beseda učitelská“ přináší „Ještě několi slov o dalším našem vzdělávání se Dne 18. „Učitelské noviny“ přinášejí obranu slav ného českého hudebního paedagoga F. Pivody odA Vávry proti hlasateli „umělecké výchovy hudební“ V. Lidmilovi Dne 19. „Školský obzor“ přináší čl. „Vůně Čech „Učitelský dům“ (proti němu). V Besedách obraz venkovské školy „Flachsmannově aneb Pod klerikáln knutou na Ždíbovsku“ Dne 23. „Posel z Budče“ přináší báseňí „Památce J. A. Komenského“, poslání „Kdo nemilují Komen- ského“, J. Šmahy z Via lucis „O způsobu škol po všechných a z analytické didaktiky „J. Komenského základní samozřejmá pravidla vyučovací“ Dne 24. „Komenský“ přináší smírný čl. „Ke dni 28. března“ pro výchovu také náboženskou. — „Be- seda učitelská“ přináší čl. F. Tilšra „K památnému třísladvanáctému výročí narození J. A. Komenského“ povzbuzení „V den narození J. A. Komenského“a příspěvek „K otázce, kde se narodil J. A. Komenský?“ Dne 25. „Učitelské noviny“ přinášejí výtah z chi- cagské přednášky T. G. Masaryka „Jan Amos Ko- menský“. — „Škola našeho venkova“ přináší čl. „Je-li třeba prodloužiti prázdniny?“ ve smyslu kladném.
F Pivoda Vávra V Lidmil Flachsmannův Komenský J Šmaha J Komenský Tilšr T G Masaryk ko Budeč Čechy učitelský dům učitelský novina milovat Komenský
26 article
„Ještě o těch našich „zdravotních“ lavicích“ a „K akci knihovní Dne 27. Ústřední vzdělávací sbor král. českéh zahajuje svou činnost slavností Komenského v Praze přednáškou dra. F. Drtiny o J. A. Komenském jak zakladateli lidového vzdělání. Dne 28. „Školský obzor“ přináší čl. „Jubileun samosprávy a učitelstvo“ a „Historie učitelkou ži- vota“; ve feuilletonu čl. „Svoboda“ Dne 30. „Posel z Budče“ přináší čl. „To nábožen ské přesvědčení učitelstva“ Dne 31. „Beseda učitelská“ přináší čl. dra. J. Nováka „Stanovisko přítomného bádání o Komen ském“ Četné okce a spolky oslavují narozeniny J. A Komenského-
F Drtina Komenský Svoboda J Novák Komen Praha Budeč Komenský
27 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm-
28 article
** Z Českého žermiřského klubu se nám píše V posledních dnech objevily se v realistickém den- níku hlasy anonymů, kteří dovolují zi mluviti či psáti jménem českého studentstva a obracejí se proti účelu, za jakým usnesl se výbor Č. Š. K. pořádat velkou šermířskou akademii t. j. na prospěch pora něných ruských vojínů pod heslem „Zbraň zbraním!“ Pisatel zpráv „Času“ bojí se, že pořádaná šer mířská akademie vynese jmenovanému účelu příliš málo, že Č. Š. K míní zaslati výtěžek akademie šer mířské jako příspěvek českého národa a obává se že bude příspěvek nepatrný „ostudou“ proti milliono vým darům Rusů samých. Účel sám však jest mu př tom „cizím“ a „vzdáleným“, úmysl klubu pořádat tuto akademii „politování hodným“ a vytýká ve- řejnosti české, že jest hlucha k požadavkům student- Ve své laskavosti hrozí pak dále klubu, že s české studentstvo agitací postaví proti pořádání aka- demie ke zmíněnému účelu a uvádí, že má býti aka- demie tato „trucakademií“ vůči ostatním klubům pražským a mistrům zdejším, pochybuje, že ohlášení sl. mistrové zúčastní se této akademie — nenamítal b však ničeho proti pořádání, kdyby klub vlastními pro- středky podnik financoval.
Rus Č . Š
29 article
Ke všem těmto výtkám, náhledům a domyslům sdělujeme: Výbor Č. Š. K. v Praze-l., jenž má sv vlastní místnosti v Jilské ulicí č. 16, a jest jediným samostatným šermířským klubem v Praze, usnes se pořádati letošní svou šermířskou akademii ve vět- ších rozměrech za účasti předních světových šermířů francouzských a italských dne 20. dubna t. r. v sálech žofinských ve prospěch raněných ruských vojínů Činí tudíž letos poprvé výminku proti létům dřívěj ším, ježto až dosud pořádal vždy šermířské výročn alademie svoje úplně bezplatně, sleduje pouze účel povznésti porozumění v české společnosti pr ušlechlilý sport šermířský, kdežto letos poprvé obrací se k příznivcům svým a české veřejnosti o subskripci nikoli však ve prospěch svůj, nýbrž k šlechetnému účelu podpory pora- něných ruských vojínů. Má býti tudíž poskytnuta podnikem tímto jedině možnost a pří- ležitost české veřejnosti, by projeviti mohla př spěvky svymi sympatie k slovanskému kmeni ru skému tak, jak činí jiní slovanští národové. Klub sám přináší celou namáhavou práci spojenou s pořádáním této akademie a hradí, jako vždy, značnou čásť výloi s tím spojených subskripcí vlastních členů. Na veřej nosti naši jest pak, aby příspěvky co nejčetnějším a dle možnosti nejznačnějšími, přinesla dar, jenž by nebyl „ostudou“, jak praví pisatel „Času
Praha výbor Č . Š . K
30 article
Účinkující slavné místry světové uvedl a ohlá klub teprve, až když tito své účastenství na velké šer mířské akademii Českého šermířského klubu ku pod poře poraněných ruských vojínů, pisemně přihlá sili. Jsou proto pochybnosti pana pisatele v tě při čině zbytečnými Akademie této zúčastní se na základě přihlášek těchto pp.: Kirchhoffer z Paříže, nejpřednější francouz- ský mistr šermu, Barbasseli z Vídně, zakladatel slavný mistr vlašské školy v Rakousku, Janvois. mistr šermu z Paříže, ředitel jedné z prvních šer mířských škol tamže, Italo Santelli, vlašský mistn šermu z Pešti, mimo jiné amateury a p. Feriau z Paříže, mistr Č. Š. K- Akademie naše není a nemůže býti žádnou „true- akademií“, ježto Č. Š. K. pořádá šermířskou svou akademii každoročně a tedy i letos, nesměřuje proli klubům ostatním, s nimiž Č. Š. K. žije v přátelské shodě a zasazoval se po léta o sloučení všech českých šermífů v jeden celek Klubům spřízněným poskytnuta bude tím jen pří- ležitost viděti přední světové šermíře, kteří ještěv
Santelli Feriau Š K Paříž Vídeň Rakousko Pešť Č . Š Český šermířský klub
31 article
Praze nebyli. Pokud se týče výtky v „Času“, že aka- demie nepořádá se ve prospěch studentstva, vysvě- tlujeme, že studenístvo naše, přes veškeru námah klubu v tom směru, nezajímalo se až po letošní rk o šerm, že ač jsme se k němu kolikráte s vyzváním obrátili, by šermu se učilo a činili nejpříznivější pod- mínky, nenalezl se z řad jeho, až na malé výminky. téměř nikdo, aby se šermu věnoval Náš názor jest ten, že za pisatelem v „Času nestojí žádné studentstvo české, nýbrž že jsou to zcela jiné, z psaných článků dosti zřetelně vystupující zájmy jiných živlů, jež na světlo ne chtějí a používají firmy studentstva k zastření snahy překaziti neb poškoditi alespoň výsledek akademi Č. Š. K. k uvedenému účelu pořádané. V tom však mohou býti ubezpečeni, že se jim to nezdaří a že jak dosud vždy, tak i letos, šermířská akademie Č. Š. K bude pořádána, že společnost pražská i venkov- ská zůstane snahám Č. Š. K. věrna a že přičiní s hojnou návštěvou a subskripcí o to, by obnos, věno- vaný ku podpoře ruských vojínů, byl naší společnosti důstojný. Úprava sálu žofínského bude vzhledem na veliký účel a rozsah akademie proti létům minulým pozmě- něna a bude sál opatřen ložemi, křesly, sedadly vyhra- ženými a místy k stání. Prodej lístků obstarají s la- skavostí firmy: Topič, Grosman a Svoboda, F. A. Ur- bánek ve Ferdinandově tř., Mojmír Urbánek v Jung- mannově tř., Blaschko a Vaníček Na příkopě.
Š K Grosman Urbánek Jung Blaschka Vaníček Praha Ferdinandov třída šermířský akademie Č . Š
33 article
Přislušné dotazy v příčině míst, jež třeba si v čs zabezpečiti, pozvánek atd. řízeny buďtež na výbor Č. Š. K. v Praze, I., v Jilské ulici č. 16. K po- zvánkám přiložených poštovních poukázek může býti použito v případě nezúčastnění se akademie k zaslání příspěvku k uvedenému účelu. V pozváních k šermířské akademii ve prospěch raněných vojínů ruských, která se bude konati dne 20. t. m., byly ceny loží mylně uvedeny vesměs za K 50.—, kdežto správně mělo býti uvedeno: Lože na balkoně za K 50.—, lože v přízemí za K 60.—, vyjma lože č. 29 a 30, které jsou po K 70.— ** Kirchholler, znamenitý francouzský mistr, který zúčastní se šermířské akademie Českého šermíř- ského klubu, narodil se roku 1873 v Paříži a byl určen pro povolání vojenské a také dle loho vycho- váván. Jeho otec, starý, častokráte vyznamenaný vo- jín, byl mužem energické povahy, která se také již u jeho syna od mládí ukazovala. Když mu v roce 1886 olec náhle zemřel, zůstal tu mladý Kirchhoffer bez jakčkoli podpory, odkázán sám na sebe. Zdálo se, že veškeré naděje v šťastnou budoucnost mladého muže jsou ztraceny, když mu pomocnou ruku podal geniální mistr šermu Vigeaut, znovuvzkřísitel methody Jean Luisovy. V několika letech ukázal se býti mladý učeň mistrův nad mistra. Věren jsa starým tradicím francouzské školy, zejmena methodě Jean Luisa, to- hoto pověstného učitele šermu vojenského, jenž opře- den je celou spoustou interessaniních legend, působí dnes Kirchhoffer v proslulém klubu šermířském „Jean Luis“ jako první professor šermu, jsa vyznamenán kromě toho litulem čestného mistra šermílského tohoto spolku. Poprvé stalo se jeho jméno okřídleným v červ- nu roku 1896, při turnaji „Figara“, z něhož vyšei jako nepřekonatelný vítěz. Světoví mistři, jako Conte.
Š K Kirchhoffer Jean Luisův Jean Luisa Jean Luis Figar Conte Praha Paříž
34 article
Greco, Merignac, Prévost, Rue a jiní, uznali rytířsky jeho převahu. Spatříme-li nyní francouzského mistra u nás, nejedná se tedy o nějaký vítězný tur- naj anebo zápas na body, nýbrž o akademické assaut, jež našim mistrům amateurům, třeba že se slavným mistrem neskřížili čepele, přece poskytne příležitost pozorovati jeho závratnou do- vednost v šermu, jež stupňována tím, že šermuje levou rukou, ** Sermířský odbor »Klubu Morav- ské besedy« změnil své vyučovací hodiny v šermu šavlí za dozoru mistra B. Allesiana a bude cvičiti, počínaje dnem 11. t. m. v pondělí, ve středu av pátek od 8—9 hod. Poplatek pro člena klubu obnáší měsíčně 4 K 24 h včetně národního kolku. Veškeré dotazy zodpovídá Karel Kaltmeyer, t. č. jednatelv Praze II., Čelakovského sady 1580. Athletika a sportovní hry. ** Včerejší zápas v kopané skončil vítězstvím Angličanů v poměru 7: 4. Půle hry končila 2: 2. Přes nepříznivý čas docílena návštěva rekordní, neb na 6000 diváků tlačilo se kolem hřiště. Tak rozčilujíeí hru, jako včera, dosud v Praze obecenstvo ne- vidělo. Angličané i naši uvítáni bouřlivou pochvalou.
Greco Merignac Prévost Rue Kaltmeyer Čelakovský Angličan Praha Sermířský odbor » klub Morava Praga II
35 article
Ko všeobecnému překvapení již v 5 m. získají vedení naši, však Angličané hned z výkopu vyrovnají. Angli- čané více útočí a v 10 m. získávají druhé branky. která lehko byla k držení. V 26 m. opouští Veselý hřiště, ale po několika minutách se vrací zpět. Mezi tím znamenitě hraje Tmel v ochraně. Též Hejda chytá báječně rány Angličanů a i brankář hostů se vy- znamenává. Již zdá se, že při stavu 2: 1 skončena bude půle hry, když náhlý útok našich dopraví mi ke brance a Janda nezadržitelně střelí vyrovnávací goal. Půle 2: 2. V druhé půli opět naší získají vedení a Jendovo „solo“ přinese Slavii ve 3 m. vedení. Hrál-li Tmel v prvé půli dobře, tedy teď náhle ulevuje. Naši teď silně útočí a po děsném bombardování získá Jenda pro Slavii čtvrtou branku. Naši nedovedou teď při- znivé situace využitkovati a jen brániti. Jináče bysi byli v tomto případě jistě počínali vídeňští „Athleti- kové“, kteří majíce vedení, jistě by teď jen bránili
Angličan Hejda Janda Jendův Jenda Angl Slavia
36 article
Angličané přidávají páry a v minutě 24. po krásné kombinaci vyrovnají. Napjetí obecenstva dosahuje svého vrchole. Angličané skvěle kombinují a dociluj po minutě 29. pátého goalu, v minutě 41. šestéhoa hned na to sedmého. Vesměs po nádherné hře útoč- níků. Hra Angličanů byla nejlepší, kterou jsme dosud viděii a zejmena kombinování celého mužstva to byla, která větších úspěchů docílila. Náš útok ukázal se býti Angličanům rovnocenný a ve střelbě docela byli naši lepší. Hrou včerejší postavila se Slavie na prvé místo mužstev na pevnině. Ke konci malou po- známku pp. pořadatelům. List náš a všecky listy české jistě co nejvíce podporují podniky Slavie. Náš refe- rent, který na hřiště přišel 1/4 hodiny před zápasem nenašel v loži referentské místo, aby mohl řádněo zápasu referovati, neb lože obsazena byla „referenty německých časopisů, kteří když o Slavii již psáli musí. tedy píší „ein Prager Club“ a o Slavii jen tehdy vědí. když na vedlejším, německém hřišti nic se neděje.
Angličan Slavia
37 article
** V neděli o půl 10. hod. hrají »Old Boys S K. Slavia« versus »Old Peisertians«. Soudce dr. Po- korný. ** Dnes koná se footballový zápas o „Challenge Cup“ mezi českými kluby A. C. Sparta a Č. A. F. K Král. Vinohrady na hřišti klubu vinohradského. Zápas bude zajímavý, neb slibné mužstvo Sparty poprvé vybojuje zápas se souperem rovnocenným. Vílěz zá- pasu tohoto zúčastní se zápasů v druhém kole, které konány budou ve Vídni. Zápas počne o 1/2 4. hod. od- polední, ** Corinthians v Pešti docílili, jak známo, těchto výsledků proti Magyar Festgyakorlok Köre 6:0 (halftime 1:0), proti B. T. C. 12:0 (7: 0), proti Magyar Atletikai C. 9:0. O jejich hře se nám z Pešti oznamuje: C. jsou stejně rychlí jako Oxford a stejně rozvážní v kombinaci jako Southampton. V útoku (o ochraně nelze v zápasech jejich mluviti) se stejně klade váha na křidelní hru jako práci vnitřních forwardů. Na pravém křídle hrál Vasali (známý z Oxfordu), na levém
doktor Král Magyar Köre Vasat Vinohrady Vídeň Pešť Oxford Southampton Old Boy S K Slavia Old Peisertian Challenge Cup český klub A . C Sparta
38 article
Corbett, již jsou nejrychlejší muži. Křídla ráda pracují na svou pěsť a střílejí z pravidla v běhu. Geo Smith spinil naše očekávání. Ač se mu mnoho přihrávalo, nehrál sobecky, nýbrž odstupoval ochotně mič člověku lépe umístěnému, jeho podávání (v blízkosti nohy protivníkovy!) vyniká mathematickou přesností. Na pravé spojce na sebe upozornil Moon, pravý to obr který lehce se protlačí obranou a s příšernou prudkosti stříli; naopak Smith klade méně důrazu na vehemenci než na umístění rány. Halves jsou jedno těleso s for- wardy; zachovávajíce přesně místo, podávají vypočí- tavě svým útočníkům. Krásné jest jejich přehrávání až na opačnou stranu forwardu. Backs neměli příle- žitosti se vyznamenati; stojíce na polovici, vraceii míče forwardu nebo halvu krátkými odměřenými po- dáními. Corinthians hráli vzorný, akademicky krásný a jemný football. Ani stopy po nadužívání tělesné síly. Štíhlé postavy, na nichž jest masa mnohem méně než šlach.
Corbett Křídlo Smith Moon
39 article
Z různých stran.
40 article
** „Sportovní Svět“, illustrovaný týdenník. věnovaný zájmům všeho sportu, v nákladě 4000 exem- plářů rozprodán byl ve čtyřech dnech. Časopis tento právem těší se přízni našeho sportovního obecenstva, vynikaje jak obsahem nestmnně odborným tak skvostnou výpravou.
42 article Eorman
Eorman proři rýme Klinicky vyzkoušeno lékaři nejednou označen jako přímo ideální prostředek proti rýmě Účinek překvapující