ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c48647b0-7127-11dc-bc87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 44, person 55, org 2, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 10 dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 100.
4 article
Sa ranní a odpol. list předji láefi se. Praze v adnntissi lisko za měeíe n šters lete nzc z Jrojí čonšřko nk ales r let silsins n nbl nneř Poštou Ralnrt ii rojí zlaníi :2r
Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o 20 stranách. K doplňovací volbě poslane řišské rady za města Příbram. Bře zové Hory, Hořovice, Beroun, Hosto- mice. Dobříš, Radnice, Rokycany Blatnou doporučuje se po úradě a návrhu pp. důvěrníků za kandidáta pan JUDr. Ladislav Klumpar, advokát v Praze. Volba koná se dne 11. dubna t. Výkonný výbor nár. strany svobodomyslné.
JUDr Klumpar Praha Příbram Hořovice Beroun Hosto Dobříš Rokycany Blatná národní
6 article Volba na Příbramsku.
Volba na Příbramsku. V hodině nejnapjatějsího zápasu národ našeho s přesilou úporně nám vlády vedou proti nám pluky bojovných a rozvášněných ne- přátel německých, není divu, že i ojediněl politická volba lidu českého, k níž dojde již zejtra v městské skupině př- bramsko- berounsko - roky cansk upoutává k sobě měrou nevšední pozornost zřetel číhajících našich škůdců a zuřivých ne- návistníků krve české. Veškerý ten německo- vládní tábor hled výsledku zejtřejší volby příbramské s tím neta- jeným a horoucím přáním vstříc, aby kandidát mladočeské strany byl poražen. Kým? — Na lom nezáleží: Ať sociální demokracií, či frakcí radikální, či místním kandidátem stavovským — to vládě i německým levičákům je lhostejno; jim pouze na tom záleží, aby byla v nynější chvili zraněna, a sice co nejcitelněji zraněn strana mladočeská, poněvadž ona té doby vede s řídi celou opposici národa českého proti pa- nujícímu systému, poněvadž v ní soustředěna jest bojovná síla české obstrukce, poněvadž ona nese prapor český do bitev rozhodných s ne- oblomnou věrností ke svému národu a jeho Jaká by to byla rozkoš triumfálná pro Körbra a veškeré jeho německo-centralistick komonstvo, kdyby na zejtří ve volebním okresu přibramsko rokycanském podlehl kandidát české obstrukce dr. Klumpar! Ba, stačilo by jim. kdyby volba zůstala nerozhodnuta. Již to by vyhlašovali za neklamnou známku, že lid český ziráci chuti a odvahy k dalšímu opposičnímu zápasu, že šiky opposice české jsou prolomeny a rozirhány, že voličstvo české odvrací se o svého poselstva a neschvaluje jeho obstruke proli vládě, nad níž němečtější a nám úpor- nější nebylo od časů Schmerlinga, Beusta, Herb- sta i Auersperga.
Klumpar Schmerling Beust Herb Auersperg Příbramsko
7 article
Ano, ten význam přisuzují v nadějné fantasii své nepřátelé a škůdcové práva českéh zejířejší doplňovací volbě na Příbramsku. Pr kládali ho již osudné volbě na Královéhradecku. Ale kdyby se nyní i na západě českém voličstvo naše dalo podobně zmásti, kdyby i tu stran mladočeská utrpěti měla nesvorností a neuvědo- mělostí voličův porážku, což by teprve zaplesl a zajásali nad úpadkem věci české. »Zlomena jest slla českého vzdoru !« zněly by vilězoslavně německé telegramy z Prahy i z Vídně v šírý svět — »autorita če- ského poselstva jest v lidu če- ském do kořenů otřesena, Čechům netřeba jíž ničeho povolovat, ani rovného práva češtiny ve státn správě zemí českých, ani české university na Moravě, neboť voliči čeští jsou syti boje, zapřeli své poselstvo, za- tratili jeho obstrukci a jsou zral ke kapitulaci!«
Čecho Příbramsko Královéhradecko Praha Vídeň český univerzita na Morava
9 article
Nuže, tážeme se veškerých vlasteneckých voličů všech devíti měst volební skupiny pří- bramské: chcete a hodláte volbou svou způso- biti národu svému a svaté věci jeho takovouto škodu a nepřátelům našim takovýto úspěch Nechcete, nemůžete pokud živí chtíti, pokud v vašich prsou bytuje věrnost a láska k vlast- nímu trpícímu národu a ve vašich hlavách zdravý rozum český. — Vše má svůj čas a své místo. Nadcházejí v životě národů doby, kdy jest pro jeho vývoj a pokrok, pro vítězství a zdar věcí jeho vnitřní zápas jeho politických neb společenských stra žádoucím, ba nutným: nadcházejí však opět doby nebezpečí tak velikých a vážných pro ná- rod, kdy veliký zájem vlasti všem jejím synům věrným velitelsky káže, aby rázem zanechali všech svých strannických růzností a sporů domácíe a srazili se všickni v jeden obranný šik válečný a tak dokázali, že proti ne- příteli všickni jsou vzhůru bez rozdílu pod jed- ním praporem, pod jedním velením my- šlenky vlastenecké. A troufá si kdo říci, že není dnes právě v takovémto postavení národ český? — V pa- měti živoucích nebylo chvile kritičtější a osud- nější pro život a budoucnost národa našeho nad dobu nynějšího rozvratu politického a národníh v soustátí habsburském. Domáci jako cizí my- slitelé političtí to vidí, a všichni shodujís v tom, že zápas točí se o naše vlasti a vý- sledek jeho že závisí na tom, jak my Čechové v něm obstojíme, zda veliká doba zastane ná statečnými nebo slabými? — Proto každý projev. každý čin českého národa pozoruje dnes tislce očí s takým napjetím.
Čecho
10 article
Přítel nepřítel chce z něho odhadovat bu sílu nebo mdlobu živlu nušeho na této expono- vané půdě. Každá volba lidu českého měříse tímto zřetelem přísným: zpytujícím a pronika- jíeím českou duši. Do poslední chvile veškeren český národ — až na beznárodní sociální de- mokraty — schvaloval rázný opposiční postu českého poselstva našeho nesčetnými osvědče- ními souhlasu. Nuže, nekáže toho jasná povin- nost k vlasti, aby souhlas ten ozval se rovně důrazně a jasně výrokem voličů zvolením kan- didáta, kterého navrhuje jim naše bojující po selstvo? Jak jinak chtějí vlastenačtí naši volič posilit jeho postavení v boji proti vládě než tím, že zvoli velikou většinou poslancem svým muže, v něhož poselstvo naše má největší dů- věru, takže jim ho přede všemi jinými dopo- ručilo? A muž ten, ryzího osvědčeného charakteru. našinec tělem duší, vzácných schopností nad ji schopný a připravený pro těžký úkol, jehož se s veškerou svědomitosti podjímá, vyslovuje s odhodlané pro nejrozhodnější boj proti panuji- címu vládnímu systému až do krajnosti. Nemají tedy ani nejradikálnější voliči stinné příčiny se ohlížeti po bojovníku »ještě ráznějším«, nebot co by ten jejich »radikál« mohl ve Vídni ještě provozovati za opposici ráznější, nežli jest ob- strukce, jakou překáží poselstvo mladočeské vládě Körbrově a všemu německému pychu?
jítmokrata Vídeň
11 article
Deset zvolených radikálův neb sociálních bylo by dnes vládě Körbrově milejší a vítanější, než vítězství jediného kandidáta českého. Nebot v každé jiné volbě, ať radikála, ať sociálního demokrata nebo stavovského třídního kandidát vítal by vládní systém postup de- strukce v českém národě, na nějž všechny naděje své zakládá. Proti české obstrukci nemá vláda Körbrova jiného pomocníka u nás než — českou destrukci. Postihla starou nauku českých dějin, že Čech jen Čechem může býti udolán ! — Nuže necht připomenou
jítstrukka Körbrův Čecho Čechy
12 article NIL
NIL si ji také zejtra navzájem všichni vlastenečt voličové naši na Přibramsku a — konají svou povinnost kvlasti a národul Upravení otázky bělehradských kralovrahů. V Bělehradě, v dubnu. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Jak vám známo, byli důstojníci, zavraždivš krále Alexandra a královnu Dragu, vzdáleni ode dvora. Spor s diplomaty jest uklizen, ale obtíže jsou tu dosud, neboť zástupci velmocí, zejmen zástupci Ruska a Rakouska- Uherska stanovili jako podmínku návratu svých vyslanců, aby žádný z vrahů nebyl připuštěn do paláce, bu- dou-li tam vyslanci. Odstranění vrahů ode dvora bylo toliko prvním důsledkem této žá- dosti, ale bylo by třeba, aby na přiště vláda Petr Koraďorděvič měli se na pozoru a nezvali nikdy ke dvoru vrahy, budeli tam pozván diplo- matický sbor, jinak by nastaly příhody pro Srbsko velmi politování hodné. Nuže, jest vůbec známo, že vrahové krále Alexandra a královny Dragy jsou velmi ješitní a domýšliví a snaží se všemožným způsobem ukázati společnosti běle- hradské, že Evropa jimi nepohrdá a poněvadž král jim neodpírá ničeho, jest možno, že jej přinutí, aby je uvedl ve styk s cizími zástupci. Podobný případ se již udál v létě minulého roku za revolučního ministerstva Avakumovičova. Bylo známo, že vyslanci byli rozhodnuti, že ne- podají ruky žádnému z ministrů vrahů. Konečně král v souhlasu s vrahy zosnoval malý úskok. V občanském klubu uspořádán ples u přítom nosti krále a diplomatického sboru. Všichni mi- nistři byli přitomni, seskupeni kolem krále, tak aby vyslanci přicházející poklonit se králi, byl nuceni podati ruku také jim. Diplomaté přišli zpozorovali úskok. Ihned se rozhodli, utvořit skupinu pro sebe, zůstati stále pospolu a ne- mísit se s ostatním obecenstvem.
Koraďorděvič Drag Bělehrad Rusko Rakousko Uhersko Srbsko Evropa
13 article
Usnesli se též, že se odeberou jednotliv ke králi, pokloní se mu, ale obrátí se ihned zády k srbským ministrům a obráti se zpět ke skupině diplomatů. Tak se stalo. Genčič, ze- jmena paní Genčičová, nervosně s sebou vrtěli, Mašin si neustále hryzl rty, jak mívá v obyčeji když je rozzloben, ale diplomáté, poklonivše se se králi, vrhli na ně občas pohrdavý pohled opět odešli. Nastal tanec. Princezna tančila čestné čtverylce a s ní všichni ministři a jejich manželky. Při takové příležitosti jest obyčejem, že se diplomaté zúčastní čiverylky. Tu se Genči přiblížil ke skupině diplomatův a obešel ji tř- krát, aby oslovir některévfo z nich. Avšak ačkoli všichni vyslanci jej osobně znali, odvrátili se od něho a stavěli se, jakoby mluvili mezi sebou Musil se vrátit schlíplý, aniž přivedl jediného z vyslanců. Jeden ze srbských ministrů mi pravil, ž třeba skončiti stávku diplomatů, poněvadž krá nalezá se v situaci velmi nepříjemné, kdyá všechen lid vídí, že zástupci cizích států odmitaj navštíviti ho. Bylo by to pro něho mnohem ne- příjemnější, kdyby u přítomnosti diplomatů při- jímal v paláci vrahy krále Alexandra, nebot pak by vznikly přihody mnohem trapnější pro jeho sebevědomí před celým světem. Jiná nepříjemnost by vznikla, kdyby diplo- maté zpozorovali, že byli oklamáni pro obno- vení styků se dvorem. Vskutku podle prohlášen clihodných vyšších důstojníků nalezají se mez novými pobočníky a ordonancemi dva příbuzní vrahů, mezi nimi přibuzný Damjana Popoviče- Tretí, Bojovič, příbuzný ministra války Putnika, jest prý sám jedním ze spiklenců dne 29. května. Vérohodní svědkové zajisté prohlašují, že B - jovič dne 29. května ráno, skorem v tu dobu,
Genčičová Geneč Musil Alexandr Popovič Tretí Bojovič Genčič
14 article
kdy zavražděni král Alexandr a královna Draga. zatkl velitele v Šabci a nedopustil, aby se ode- bral k vojákům. Téhož jitra po vykonané vraždé přibyl jeden z vrahů do Šabce a Bojovič mu vyslal vstřie dva důstojníky a pak jej nadšeně přivítal. Jednal-li takto, musil vědět jak o vraždě krále tak o příchoda posla vrahův a nebyl li je- jich spoluvinníkem, nebylř by mu vrahové za- jisté dali zprávu. Toto faktum zasluhuje pozornost tím spíše. poněvadž následkem podobné okolnosti zhatilo se upravení otázky důstojníků-vrahů, jež před třemi nedělemi ohlašováno jako zajištěné. Tehdaž Damjan Popovič a tři jeho spoluvinníci, ozna- čení na sněmu diplomatů, byli ochotni opustiti dvůr za podmínkou, aby ordonanční důstojník Stanojlovič a pobočník Dragaševič (jenž se vrá- til po důvěrném poslání Petra Karaďorděviče na Cetyni), zůstali v paláci. Damjan Popovič a jeho přátelé chtěli rozhodně, aby některý z nich zů- stal v paláci, by takto byli zpravování o tom, co se tam mluví a co se chystá a využitkoval toho, že velmoci neznaly všechny účastníky činu dne 29. května, aby svolil k odehodu svému a svých tří kollegů. Avšak než tato zá- ležitost byla upravena, dověděly se velmoci, že Stanojlovič a Dragaševič byli rovněž spiklencia žádaly rovněž jejich odstranění. Co se týče Dragaševiče, nezúčastnil se vraždy samé, ale poskytoval vrahům pomoc mimo palác. Tedy pouze proto, že úkol, jenž mu byl určen, za- městnával jej jinde, nebyl v paláci při zločinu.
Drag Damjan Popovič Dragaševič Petro Karadjordjevič Cetyňa Stanojlovič Šabac
15 article
To považováno velmocemi za dostatečné, aby žádaly jeho odstranění. Nuže, podle toho, co se vi o Bojoviči, zdá se připad jeho podobný. Jest rovněž možno, že kralovrazi svolili, že všech šest jich opustí palác jen proto, že věděli, že jejich náhradníci jim budou podobni. Vypravovalo se v Bělehradě, zejmena v radi- kálním klubu, že vláda zaslala seznam náhrad- níků do Petrohradu a do Vídně, aby jej dala schválit. V delegacích byla tato okolnost roz- hodně popřena, tak že veškerá zodpovědnost za jakýkoli omyl padá na srbskou vládu. Když dosáhl svolení vrahů, že opustí krá- lovský dvůr, zavázal se Petr Karaďorděvič osobně jednomu evropskému panovníku, že je vzdáli ode dvora v pátek 1. dubna. V ten den měli opustiti dvůr. Kdyby se tak nestalo, byl by se Petr Karaďorděvič jevil před evropskými panovníky jako lhář a jest pravdě podobno, že následkem této přihody byli by přerušili veškeré styky s ním. Jest známo, že pro podobný pří- pad přerušil Alexandr III. styky s princem Ballenbergem. Přece však ve čtvrtek výkonný výbor vrahů se usnesl, žádati novou satisfakci rázu v podstatě politického, jejíž provedení vy- žadovalo 4 dnů. Snad bylo toho příčinou pí- semné prohlášení velmocí, že nežádají nových opatření proti vrahům, jakož se mezi nimio tom mluvilo. Nepodařilo se mi vypátrati to, po- něvadž to chovali v tajnosti. Přes to je vláda přiměla, aby opustili palác, aniž se jim dostalo oné satisfakce. Druhého dne, v pátek, viděl jsem vrahy smutné a zarmoucené. Viděli bu- Vanička. doucnost v temných barvách.
Karadjordjevič Alexandr Ballenberg Bělehrad Petrohrad Vídeň
16 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 9. dubna. (Poláci a dr Körber.) Varšavské »Slowo« přináší ve vi- deňském dopise zprávu o vnitřní situaci v Ra- kousku, v níž se pravi mimo jiné: Mohlo by se zdáti, že dr. Körber, jenž obstrukci nepotíral, potírati nehodlal, ale také ji neusmířil, je bližší svého konce, než uherský předseda ministerstva. Proto také kolují pověsti, že v brzku bude nu- cen odstoupiti a pokud mi známo, zástupcové cizích vlád zpravili o tom již své vlády
Polák Körber doktor Praha Ra
17 article
v arobném prodelíi ranní čílo o sobě . .. s e odpelední Vo sllslkách na veskorě- rnníčel. . . . . . . . s Inseráty platí se hotové napřet. lacení inierty Pljímá dpiini. tsrenu neshežtoknich leſna sa- Eukopivy vo nevrnest
18 article
Soudím, že v pověstech těch jest část pravdy, ale nie jistého. Na všechen způsob neprávem vytýkáno Polákům, že měli úmysl, způsobiti tuto změnu atmosféry, ale že se jim pokus ne- zdařil. Snad jednotlivci, kteří baží po porte- feuillech, mohli si tajně přáti úpadku Körbrova, ale polské kolo dílu v tom nemělo, ježto v za- sedání předvelikonočním řídilo se jedině zájmy státu a svého vlastního národa. Jednání polského kola má ten následek, že účel povelikonoční ho sněmování jeví se jasně a konkretně: buď do- rozumění mezi Čechy, Němci a vládou, neb změna jednacího řádu aneb úplná bezdélnost. »Gaz. Narod.«, citujíc tuto sítuační zprávu, do- dává k ní: »O tom, že by kdo bažil po porte- feuillech, není nám nic známo, že však mluví se o úpadku dra. Körbra hlasitě, jest přirozeno, poněvadž za své pětileté vlády nedovedl uspo- řádati vnitřní poměry ve státě.« V Praze, 8. dubna. (K poměru rusko- polskému.) V poslední době některé polské listy haličské nejednou vytýkaly rakouským Slo- vanům a zejmena nám Čechům, že při svých sympatiích k národu ruskému málo dbáme po- měru národa polského k Rusku a tím jaksi po- rušujeme povinnou lásku k bratrskému národu polskému. Tak nám dnes vytýká opětně „N. Re- forma“, že ve své zahraničné politice vůbec ne- dbáme zájmů Poláků, které prý jsme ochotně už dávno obětovali na „sežráni“ molochu slovan- skému — Rusku. „Český tisk — píše „N. R.- — úmyslně pomíjí výmluvným mlčením všechna jednotlivá násilí, páchaná Rusy na Polácích; pro český tisk neexistuje otázka poruštění Polska, neboť by Čechům překážela v jich milkování s Moskvou.“
Polák Němec Čecho Rus Čechy Gaza Praha Rusko Polsko Moskva jednací řád aneb úplný bezdélnost
19 article
Nevíme, která násilí z poslední doby kra- kovský list má na mysli, ale snad mu vyhovíme, uvedeme-li obsah stati „Rusifikace“, uveřejněné tyto dni v krakovském „Czase“ a otiskované i ji- nými haličskými listy na důkaz, že její obsah pokládají za správný. Znalec poměrů v království polském, skrývající se za jménem Socius, roze- znává v rozvoji polského království za posledních třicet let dva proudy. „Ve vzhledě všeobecně lidském — praví — ve vzhledě práv jednotliveů, jich bezpečnosti, jich právního poměru k úřa- dům jertdnes lépe, než bylo za Paskeviče, Borga, Kotzebua. Doby, ve kterých i nejostřeji censurovaných spisů Mickiewiczových nebylo možno ve Varšavě tisknouti; doby, ve kterých založení sebe nevinnějšího spolku jevilo nepře- konatelné obtíže; doby, ve ktorých od zvůle úřadníka, majícího v Petrohradě oporu, jedno- tlivce nechránilo ani právo, ani litera zákona, ani výrok jiného soudu neb úřadu; doby, ve kterých bez průvodního listu nebylo možnoz Varšavy odjeti ani do vsi, ve kterých žáci na ulici musíli sa před generálem stavěti čelem, doby konfiskací a kontribucí atd. tvoří pro nás již zavřenou epochu historickou.““ Censura dusí sice i nyní politický tisk varšavský, ale jest ne- poměrně shovívavější, než za dob Mikuláše I.
Paskevič Borg Kotzebu Mickiewiczův Varšava Petrohrad
20 article
Zcela jiné jsou poměry vzhledem ku právům ná- rodním — pokračuje pisatel. — Rusifikace na- byla rozměrů, o jakýchž se nesnilo ani Paske- viči... Za panování nynějšího caře přibylo v krá- lovství škol a železnic, přibylo spolků, divadel, vydavatelstev; ale neoslábnul systém porušťo- vání, poněvadž se zbytky polštiny odstraňují z úřadů a jiných institucí, majících ráz úřadní, a zároveň se odstraňují z úřadů Poláci. Na jich místo vláda posílá úřadníky ruské, kteří potřebují ruských škol, divadel a spolků a to všechno se pro ně zřizuje. „Tím vším — čteme dále — šíří se v království ruský jazyk. Odstraněno zneuží- vání (ruštiny) při vyučování náboženství a vy- dáno nařízení, aby se vyučovalo polskému jazyku v národní škole a polské iiteratuře na gymna- siích... Ale mýlil by se, kdo by se domníval, že tyto úlevy mohou vyvážiti postup ruštiny ve
Polák
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. dubna. 6— (Kronika.) Z kanceláře Ústřední Mati proneseno minule zvláštní uznání na adres naší šlechty. Zásluhou horlivějšího člena svéh dorostu zúčastnila se letos šlechta zvlášť v datně na subskripci Národní besedy. A výtěžel Besedy připadá, jak známo, Ústřední Matici. By letos skvělý. — Co chcete? A potom pořád, že prý ne- náme národní šlechtu Obraťte však list V některém šlechtickém paláci pořádal divadelní představení. Německé ovšem, jazykem obcovacím u naší šlechty je němčina. Hlavn k vůli šlechtickým damám. Těm jazyk národn jak víte, je pořád cizl. — Co chcete? Tak to vypadá doopravdy s naši národní šlechtou ! Nemáme žádné !.. Jak tedy vlastně: Máme či nemáme nějakou národní šlechtu Zdá se nám s tou otázkou, že to nějal nejde s místa. Jednotlivci konečné jsou a ví s o nich: jsou upřímní vlastenci! Jednotlivci Proč pak ne? Jsou proniknuti ideou, mají smý šlení, mají cit, hlásí se k věci slovem i skutkem. Ale na jednotlivcích zůstává. Dál idea prozatím nesahá. — Proč nemluvíte se svými dámami p česku? namítáte urozenému našinci, jinak upřimnému fedrovateli idev. — Vite, s našimi dámami je to ještě těžká Před dvěma lety pořádal cestovatel Vráz zijimavé přednášky po vlastech. Vrátil se právě z dalekého Východu se značnou sbírkou před- mělů a obrazů. Dostal pozvání také do šlecht- ckého paláce na Menší mésto. Jen o jazykovou olázku málem se věc nerozbila. Měl své skiop tieké obrázky doprovázet výkladem v druhém zemském jazyku. — Vlte, je přece mnoho členů v našo vée
Vite Vráz Praha
22 article
společnosti, kterým by český výklad byl ne- jasný. Obětujte se Domlouvali mu. Ale náš Brasilián se vzpíči. — Nejsem sice v němčině velký prorok, pravil, ale konečně kdyby pozvání přišlo z Ne- mec, třeba z Vídně nebo z Drážďan, snad bych se odhodlal. Ale zde v Praze? Já, Vráz, měl bych zde v Praze, za dnešního zápasu o jazy- ková práva, měl bych se poklonit hegemonii ja- zyka, kterou jsme stále nucení jako největší zl potírati na celé čáře ? Zapůjčil ochotně svoje sbírky a obrazy, al výklad musil převziti někdo jiný, mladší člen šlechty, jinak dobrý našinec, jenž rok před tím s rakouskou eskadrou rovněž pobyl na čínském pobřeží. Tam tedy prozatím jsme se svým urozen- stvem: máme jednotlivce národní šlechtice, ale nemáme — národní alechtu. Šlechta je blahobytná vrstva. Velký maje- tek jako velká hmota má své fysikálné vlast- nosti, jeví sílu setrvačnou, zachovávací. Přírod to tak zařídila. Idea jako vlhko pomalu pro- niká hmotu, za to kde proniklo, dlouho drží. Šlechta v národě jako hmofa horstva v kraji V kraji už dávno paprsky slunce prohřály šírou půdu, horstvo dlouho ještě halí se v chlad drží sníh. A ve společnosti, v rodině zachovávacím živlem jsou ženy. Muž jde do světa, žena střežt domácí, krb, muž dobývá, žena zachovává. Ma- jetek i mrav, názor i jazyk. Jak tomu dá- vno, co s našími měšťanskými dámami nebylo v národním směru o nic lépe, než je dnes se šlechtickými? Národní idea byla nová, češtin jako společenský jazyk byla nezvyklá, málo uži- vaná, neobroušená. V šedesátých letech už bylo hojně mužů uvědomělých vlastenců, měli jsme své spolky a besedy, svoje slavnosti a události národní, ale dámy »z lepší společnosti« dlouho ještě neuznávaly za dobré znáti se k národnímu jazyku. Byli národní politikové, poslanci
Vráz Vídeň Drážďany Praha Ma
23 article
vůdcové lidu, básníci, umělci, učencí a vycho- vatelé národa, ale v jejich domácnostech paničky a dcerušky po starém mravu a způsobu němčily jen což! Jak pak tomu dlouho, co byl obecný nářek na přední dámy vlastenecké společnosti, kterak prý že ve veřejných místnostech — zapo- mínají na své vlastenectví. Podléhaly jazyko vému předsudku. A předsudek je síla : slla starší, zakořeněné idey. A síla na jedné straně je slabost na druhé. Žena tak zvané lepší společnosti, jako živel se- trvačný stavěla se na příč novotě národního snažení. Za to žena z lidu v prosté chatě ven kovské právě silou své setrvačnosti stala se sku- tečným zachranitelem jazyka a mravu národ- ního. Muž venku v zápase života jako zřízenec cizích idef, voják či úřadník, obchodník nebo živnostník veden svým pudem po zisku chytal se cizého způsobu a jazyka, ale jeho žena doma lpěla na starém zděděném jazyku a vychovávala nové pokolení, schopné šťastného obratu a ob- rození, jakmile hodina uhodí. Z dopisů Zuzany Černínovy se přesvědčujeme, kterak staré če- ské šlechtičny dlouho ještě si zachovávaly české srdce a vědomí, věrny domácímu mravu a jazyku, kdy mužové a synově jejich ve skvělých službách dvorských a vojenských zne- náhla učili se pohližeti na svoji národní by- tost jako na věc zbytečnou a opotřebovanou překážející osobnímu prospěchu a kariéře. P - chod je stále týž. Setrvačný živel tíže je pří- stupen novému popudu, jen zdráhavě, neochotně se otevírá nové myšlence, však zmocniv se jí jednou, tím vytrvalejí ji drží a zachovává.
Černínův
24 article
Jsme všichni vychovanci okolností, podro beni suggescím a předsudkům svého ovzduší. Dnešní naše princessy a komtessy odjakživa rodině a ve společnosti slýchaly jen cizí jazyk. Ne- dovedou si představiti, že by mohlo být jinak. Ještě před sto lety bylo tak — s německými šlechtičnami. Némci už měli svého Goetha a němčina ve vznešených kruzích pořád ještě — viz »Viléma Meistera« — platila za sprostý jazyk, nehodný ušlechtilé apolečnosti. Odpor setrvačného živlu proti myšlence není věcný, nýbrž pudový. Šlechta v národě dámy ve šlechtě nevzpírají se češtině, protože je to čeština, nýbrž proto, že novota vymáhá jistého nepohodli, jisté odhodlanosti, jistého pře- konání sebe, jakého je schopna vždy jen — moe- nější individualita. Ostatní, slabší, shluknuté v davu třídy dovedou jen následovati, napodo- biti, opičiti se, strženi hotovým — skvělým pří- kladem. Musí jaksi býti uvedeni v šlépěje vy- šlapané. Všecky novoty, ať idel ať forem tím způsobem vcházejí v život společnosti. Tak bylo s češtinou v měšťácké společ- nosti. Paničky a slečinky dlouho se posmívaly mládencům v čamarách, kteří se snažili v ostý- chavých debatách pokorně záměry své hájitia ospravedlňovati. Ale konečně přicházeli muži čím dále rozhodnější, naposled i švarní tanečníci a pánové v nejlepším postavení, kteří bez okolků prohlásili, že si jiné ženy nevezmou, než dobré Češky .. To imponovalo ! Idea měla vyhráno. »Dobré Češky«, jedna po druhé se pak už dostavovaly . .
Goethe Vilém Meister Češka
25 article
Ovšem dovede imponovati vždy jen síla, nikdy slabost. Zástupce idey, který v rozhod- ném okamžiku ideu zapře, vlajku svine a schová do kapsy, zanechá snad všechen možný jiný dojem, jenom ne dojem — síly. Jsme všickni z jednoho těsta a šlechtické dámy nejsou o nie méně hotovy podlehnout silnému dojmu nežli dámy z občanské společnosti. Jsou jen obklopeny něco tlustší hradbou předsudků svého ovzduší nežli ony. To je všecko. Naše dnešní komtesky a baronesky chovají sice pod svými módními účeskami hluboké přesvědčení, že se nedá na- prosto ani myslit, aby se mezi sebou mohly baviti po česku, protože jsou na to příliš — vznešeného rodu. Ale to jsou jen láry fáry, illusions des circonstances! Pravá příčina, proč nemluví česky, dosud česky, leži jinde. Lež v zákoně přírody, v zákoně o setrvačnosti hmoty. Chtěj nechtěj zákonu podléhají. U nich je, hmol téžsí, trvá to déle, než je překonána. Proces jes složitější. Ale příroda je jedna, tu i tam. Jed- noho dne se vyskytne silnější individualita i v té složité vrstvě, překoná odpor, pronikne hradbu a ostatek půjde už hladce. Silné osobnosti jsou nositeli idejí ve všech vrstvách. Mladý dědic zvučného jména i erbu ne- dávno v soukromí si posteskl. — Mám také kousek divadelního čert v těle. Vědí to o mně a zvali, abych hrál. Do- brá, povídám, budu hrát, ale s podmínkou! Ve- dle vašeho německého ať se hraje také český kousek! Nenamítali nic, ale na český kousek — nedošlo. Z mých soudruhů českého smýšlení nikdo není dost ostřílen na prknech a naše dámy by si raději ukously jazýček, než by hrály če- sky. Byl bych musil hrát sám. Raději jsem tam nešel .. — Jak mluvíte s vašimi dámami? — Schválně, vždycky po česku. — A jak vám odpovidají?
26 article
— Tuze nemilostivě. Ohrnou nosíkem a odpoví buď cizím jazykem anebo se obrátí do- cela a zůstanou odpověď dlužny Co chcete? Docela tak to bývalo s měšťan- skými dámami z doby probuzení. České husičky nechtčly štěbetat než po německu. Po českém venkově hrálo se tehdy německé divadlo. Koer- ner, Kolzebue, Benedix byli nejhranější autoři. »Eine deutsche Hausfrau« představovala v Po- ličce paní Polivková. Klieperův Rohovin Čtver- rohý, kus bez ženské role, vznikl právě proto, že vlastenečtí studující v Králové Hradci nemohli pro svoje představení sehnati žádnou dámu. A všecko to minulo ! Je překonáno! Dnešním da- mám ochotnicím připadá už velmi komickou ta perioda trpného odporu jejich předkyň. Coje překonáno, vypadá vždycky směšno. Také na naše princessy a komtessy dojde, bohdá. Ať se potěší! Není v té věci rozdilu mezi krví a krví. Ať modrá, ať červená, každá proudí jen od srdce ke hlavě a nazpátek. Nie jinak! Každá společnost podlehne myšlence ne- sené — silnější individualitou. A ta se konečné vyskytne. I nové Zuzany Černínové se pak na- jdou! Zákon přírody připouští takové proroctví,
Benedix Polivková Klieperův Černín Koer Hradec