1
masthead
10. dubna 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Z některých listů českých poznali jsme, že
jsou rozšířeny zprávy, jakoby byli Japonci způso-
bili u Port Arturu Rusům velké škody. To je
přehnáno. Velký obrněnec „Retvizan“ byl již
opraven a zúčastnil se odražení japonské eskadry,
která chtěla pomoci obchodních lodí uzavřiti pří-
stav. Válka do opravdy ještě ani nezačala. Těch
několik srážek nemá významu. Ale jak jen bude
tepleji, až sníh povolí a ledy odejdou, pak to za-
počne do opravdy. Rusů dostavuje se k nám n
dálný Východ každodenně několik tisíc. Obyva-
telstvo nemá z Japonců strachu, a je opravdu
hodno obdivu, s jakou radostí se dostavili zálož-
níci po prohlášení mobilisace ke svým praporům.
Všichni zdejší Čechové dobrovolně se při-
hlásili z bratrské povinnosti k Rusům k dobro-
volně obraně Vladivostoku, kterou zdejší velitel-
ství vojensky organisuje. Včera došel velitele
pevnosti telegram cara, kterým pozdravuje vojsko
i dobrovolné obhájce Vladivostoku. Projev ten
byl přijat s nadšením, za všeobecného provolá-
vání „Urál“
Ježto mnoho obyvatel odjelo, zejmena pak
žen, je mnoho domů prázdných. Počasí je ne-
stejné — jednou teplo, po druhé vánice a mrazy.
Zprávy o českých projevech sympatií Rusům
při vypovězení války pronikly po celé Rusi, až
sem k nám a budí všude radostný a vděčný
ohlas.
Jakmile se tady rozvine válečné divadlo
sám se ho činně zúčastním, dopíši Vám další za-
jimavé podrobnosti.
Japonec
Artur Rus
Rus
Čecho
Obyv
Vladivostok
Rus
6
article
Zajímavou podrobnost obsahuje jiný list
Zajímavou podrobnost obsahuje jiný list
téhož krajana (ze dne 10. června 1903 ruský
letopočet), v němž popísuje svoji cestu z Evropy
do Vladivostoku. Pravi v něm, že na dálném Vý-
chodě všude hemží se jen ruského vojska
o Vladivostoku samém psal tehdáž již: „Vojsk
ruského je zde, jakoby měla být již zejtra
válka.
Neopomeneme uveřejniti výtahy i z dalších
Eopisů p. Pelantových.
O pravděpodobných ztrátách mužů a peněz ve
válce rusko-japonské
uveřejňuje pařížská »La Revue« od vojen-
ského odborníka dokumentovaný článek. Jist
myslitelé tvrdili, že zdokonalení vražedných
zbraní v době moderní učiní takové pokroky.
že válka bude konečně učiněna nemožnou. »La
Revue« tvrdí však, že skutečnost brutálně vy-
vraci tuto domněnku, neboť ztráty ve válee
zmenšují se v direktní proporci vzhledem k zdo-
konalení zbraní. Za dřívějších dob vraždil muž
muže, kdež rozhodovala jen osobní statečnost.
Když německý mnich vynašel prach střelný,
stroje chrlíci náboje s hromovým (řeskem,
vzbuzovaly naději, že válka bude potlačena.
Pelantův
Evropa
Vladivostok
Le revue
7
article
Illuse dlouhy netrvala.
Vynález ten však učinil převrat v taktice
vyvolal revoluci sociální, neboť zmizeli obrněn
rytíři, feudalita byla otřesena v základech.
Pak následovaly nové vynálezy, rychlopalná
děla, pušky malého kalibru, prach bezdýmný.
různé výbušné látky, jež měly za následek vzda
lování bojujících, srážky přímé staly se řidčlmi
a též byly menší ztráty mužů. Nyní je zajímavý
odhad, jaké asi oběti vyžádá si válka japonsko-
ruská, kde se střetly dvě armády, proslulé svou
statečností.
Komandant X. v »La Revue« uvádí velm
zajímavou statistiku válek moderní doby. Války.
Revoluce v 18 stoleti vykazují již menší poměn
ztrát lidských životů, nežli válka sedmiletá.
jež zahájila novou epochu lineární taktiky.
Za krymské války, kdy Francouzové poprv
užili rychlopalných děl, obnášela největší ztrát
v bitvě inkermanské 24 proc. vůči 34 proe.
ztrát obou stran při bitvě u Esslingu za Re-
voluce.
Francouz
Essling
Re
8
article
R. 1870 největší ztráta mužstva byla
bitvě u Rezonvillu: 15 proc. Za války rusko-
turecké průměr ztrát obnášel 16 proc. Celkem
od sedmileté války, klesá průměr ztrát stále,
avšak za rusko-turecké války dosáhl opět skoro
úrovně sedmileté války. Všechny bitvy, jichž
se zúčastnili ruští vojáci, vyznačují se zvláštni
vražedností.
Na otázku, jaké budou ztráty lidských ži-
votů v japonsko ruské válce, odpovídá »La Re-
vue«: Jisto je, že ruský voják vyniká velkou
houževnatostí.
Jejich odpůrci jsou též stateční, snadaž
příliš temperamentní, jak ukázali ve válce s Či-
nou, kde se šileně vrhali proti bajonettům.
Jestli každá strana pošle do boje 400.000 mužů,
bude asi 80 až 90 tisíc mužů učiněno k boji
neschopnými, asi 20 až 25 tisíc bude zabito,
oslatní ranění.
Není možno již nyní předvídat, aspoň při-
bližně, co bude státi tato válka, ale jisto je, že
pro Japonce bude lacinějši nežli pro Rusy, pro
nesmírnou vzdálenost bojiště od jejich opera-
čního střediska. Pro přátely kalkulace uvádi
»La Revue« následující číshice;
Válka krymská: útraty Rusů obná-
šely 3 550,000.000 franků, tudiž 125 millionů
měsíčně, Francouzů podobně a Anghičanů 75 mi-
Válka r. 1866 v Čechách: Prušáci
vydali 352 millionů, Rakousko 500 millionů
75 millionů válečné náhrady.
Válka r. 1870: Stála Němce 1280 mi
lionů, 195 millionů měsíčně, Francouze .
kromě Elsaska Lotrinska — asi 14 milliard.
Válka rusko-turecká: Výlohy Ru
sů: 500 millionů rublů, asi 1625 millionů mě.
síčně. Turecko zaplatilo 802 millionů náhrady
válečné.
Válka transvalská: Anglie vydala
6058 millionů, asi 190 millionů franků mě-
Válka čínsko-japonská: Výlohy
Japonců: 420 millionů franků, asi 50 millionů
mesičně. Čiňané zaplatih 730 millionů náhrady.
lionu
Japonec
Rus
Francouz
Němec
Elsaska
Válek
Čechy
Rakousko
Turecko
Anglie
Le Re
Le revue
10
article
Zneužívání »Červeného kříže«.
(»Novoje Vremja«.)
Novoj Vremja
11
article
»Uveřejněný námi včera telegram generála
Kuropatkina o junáckém nájezdě kozáků n
Čenču, jenž korunován byl tak skvělým úspě-
chem při nepatrných poměrně ztrátách s naš
strany — vzbudil v našich čtenářích pocit spra-
vedlivého nadšení nad junáckými činy našich
předních oddnlů, které tak znamenitě využitkují
všech chyb nepřítele.
Cheeme však obrátiti pozornost svých čte-
nářů na jednu okolnost, uvedenou v onom tele-
gramu, jež bohužel jen mimochodem tam se
Kuropatkin
Čenč
12
article
uvádí. Když oddíl Japonců na hradbách Čenču
dostal se do křížového ohně a byl nucen p
půlhodinném boji ustoupiti a ukrýti se v dom-
cích, vztýčili Japonci ihned nad oněmi domky
prapory Červeného kříže.
Tento čin není novinkou. Užito ho byl
skoro v každé z válek, jež vedeny byly po
1864, t. j. po podepsání úmluvy ženevské.
Ustupující protivník soustředil svá rozptýlená
vojska v nějakém chráněném stavení, umísti
tam dva, tři nebo deset raněných a pak vztýčil
nad tou improvisovanou »nemocnicí« prapor
»Červeného kříže«. Předpokládá se, že násled-
kem takového malého taškářství možno zabez-
pečiti dva raněné a »zároveň« dvě stě zdravých
vojáků, kteří vyčkávají příchod posil. Dějiny
jedné z evropských válek (nomina sunt odiosa)
znají četně příklady ozdobování praporem Čen
veného kříže všech domů, bez výjimky každé
osady, ohrožené útokem. Jakmile nastával útok,
na každém domě — jako na povel — vztýčen
Červený kříž. Položení útočníka stává sev
tomto případě velmi obtížným; najednou každý
dům má právo na nedotknutelnost, útok stává
se nemožným. V tažení roku 1877 maloval
Turci červený kříž na vozech s náboji, které
bylo nutno dovážeti v ohni ruských vojsk
Ženevská úmluva založena na zásadě, jež
zasluhuje vysoké vážnosti: raněný — není ne-
přílelem. Ženevská úmluva vnáší drahocenný
smířlivý živel do ohavného krveprolití. Ženevská
úmluva zasluhuje proto užívání nejopatrnějšího,
plného lásky.
Japonec
Turec
13
article
Co však říci o vojsku, jež kryje se z
vlastní raněné? Co říci o vojsku, jež z po
svátné zásady »raněný — není nepřítelem« vy
vádí neočekávaný důsledek: »jest tedy raněný
ochranou pro neraněného« ?
O takovém vojsku lze říci, že jest to vojsk
divoké, necivilisované. Ono pochytilo zevnějšek
kultury, ale nevniklo ještě do ní; ono neumí
ještě oceniti ani takových posvátných ustano-
vení, jakým jest ženevská úmluva. Profanace
praporu Červeného kříže jeví se činem tím
úžasnějším, že může míti za následek — ja
kožto represalii — střelbu na taková místa,
která skutečně jsou nemocnicemi, jež skutečně
mají právo na nedotknutelnost. Oklamou-li nás
Japonci na jednom místě, jak můžeme jim uvě-
řiti na druhém?
Myslíme proto, že bylo by třeba neprodleně
protestovati proti počínání si japonské posádky
v Čenču. Japonská vláda musí objasniti svým
vojskům to, čemu patrně ještě nerozumějí toliž,
že ženevská úmluva chrání (st. 1.) »polní la-
zarety a vojenské nemocnice«, jsou-li lazarety
při oddělení vojenském, musí vztýčiti prapor
Červ. kříže hned na počátku boje, nemá-li pak
oddělení to svého lazaretu, nýbrž teprve zvol
si místo, kam dopravovati se mají ranění, má
místo to zvoleno býti tak daleko od bitevní
čelní čáry, aby útočník nebyl v nejmenší po-
chybnosti o tom, že na onom místě nalézají se
jen ranění a lékaři a nikoli vojsko bojující;
nezachování tohoto pravidla, t. j. nalézají-li se
na tom místě ranění i neranění, zbavuje raněné
práva jakékoli záštity. (Ženevská úmluva st. 1.
odst. 2.).
Japonec
14
article
Bylo by si tedy přáti, aby Japoncům krátce,
ale rozhodně připomenuto bylo: Červený křiž
slouží k tomu, aby chránil mrzáky, nikoli však
zbabělce.
„Birževija Vědomosti“ o neutralitě Číny.
Z Pekina docházejí zprávy znepokojující
Podle všeho jednají Japonci v severní Číně dle
téhož programu, dle něhož již dlouhý čas před
válkou pracovali s velkým zdarem v Koreji, a
k tomu ještě rozněcují obyvatelstvo falešnými
zprávami o zmocnění se Port Arturu a zničení
ruského loďstva. Máme-li po ruce podobná fakta.
jest ovšem nesnadno věřiti slibům čínské vlády.
daným počátkem tohoto týdne diplomatickým zá-
stupcům mocností, třeba že se mocnosti těmito
sliby uspokojily. Není snad nesnadnější otázky
nad neutralitu Číny.
Oceňuje síly a význam soudobé Číny, západ
snadno se může dopustiti téhož osudného omylu.
jakého se dopustil vzhledem k Japonsku před
válkou r. 1894—95. Krátce před touto válkou
mluvil evropský tisk o všem, co týkalo se země
vycházejícího slunce, jejího vnitřního zařízení
její armády a loďstva, se shovívavostí aneb s opo-
vržlivými úsměšky. Mnohým připadalo komi-
ckým, že malorostlí japonští vojáci, ustrojení do
pruských uniforem, obutí do anglických bot, vy-
zbrojení francouzskou zbraní, manévrují dle pru-
ských vzorů. Potom však vzbudili Japonci udi-
vení svým počínáním jak na moři, tak i na souši.
Japonec
Artur
Čína
Korea
15
article
Ovšem bylo jim jednati s nepřitelem nedůvtip-
ným, nejapným a chabým a snadno jim bylo uká-
zati udatnost, vytrvalost a disciplinu svých vo-
jáků, samostatnost svých důstojníků, obratnost
svého hlavního štábu, však všeho toho bylo dosti,
aby veřejný tisk ustal ve svých úsměšcích a do-
znal, že se s Japonskem musí počítati. Což aby
se nyní opakoval tentýž „omyl“ při ocenění vý-
znamu Činy? A proč právě se ustálil názor.
jakoby pro Čínu vmísení se do rusko-japonsk
války neznamenalo nic než škody pro ni samu?
Japonsko
Čína
16
article
Odůvodňujíce tento názor, dovolávají se udá-
lostí z roku 1900, jež dokázaly válečnou nepři-
pravenost čínské říše a její politickou malomoc-
nost, ač tytéž události učinily všem zjevnou je-
jich nesmířitelnou zášť vůči cizozemcům, jejieh
snahu, svrhnouti cizí poručnictví, jakož i jejich
vlastenectví. To, jak nyní oceňují Čínu, hodi se
snad dobře pro západ a pro Spojené státy, poně-
vadž koncem konců sveze se všechen tento
„omyl“ na Rusko. Západ řídi se přesvědčením.
že naše vlasť, hrozná svojí neobsažností, svými
milliony bodáků, bude vždy s to zdržeti Čínu,
zachovati si nadvládu nad ni a tím uchrániti
Evropu a Ameriku před nebezpečím. Na tomto
přesvědčení vlastně byla založena ona odvážlivá
politika territoriálních přivlastňování, již vyzná-
vají během posledního desítileti representanti
bílých v zemích žlutých. Avšak pro nás. Rusy.
jest očividným zlem pohrdlivé nazírání na otáz-
ku o neutralitě Číny, jak si ji osvojila a horlivě
propaguje značná čásť evropského tisku. Velko-
mocnářská diplomacie se spokojuje sliby, jež jí
dává čínská vláda, kdežto měla by spíše vy-
stoupiti se svými vlastními „sliby“ a měla by
nyní, dokud ještě není pozdě, vystoupiti s kol-
lektivní výstraou, jež byla by schopna, přesvěd-
čiti pekinskou vládu, že porušení neutrality bude
se rovnati výzvě, vmetené ve tvář celé Evropě,
a ne jenom Rusku. Dosud není ani slechu o po-
dobném kroku, ač nebylo nedostatku v starostel
o uskutečnění neutrality čínské.
Rus
Čína
spojený stát
Rusko
Evropa
Amerika
17
article
Telegram y.
Sebevražda japonského důstojníka.
Z Londýna, 9. dubna. Z Tokia se sděluje,
že major generálního štábu Togo, jenž před
nedávnem byl Rusy zajat, spáchal sebevraždu.
Šest Japonců-vyzvědačů, převlečených za čínské
dělníky, bylo prý popraveno.
Železniční ministr Chilkov opěl k Bajkalu.
Z Petrohradu, 9. dubna. Železniční ministn
Chilkov odebere se dne 19. t. m. opět k jezeru
Bajkalskému, aby zde urychlil stavbu okružní
dráhy-
K mobilisaci námořních záložníků.
Z Paříže, 9. dubna. »Echo de Paris« se
dovídá, že námořní záložníci byli mobilisováni,
aby doplněn byl jimi jednak válečný stav muž-
stva v Port Arturu a Vladivostoku, jednak černo-
mořského lodstva.
Admirál Skrydlov nástupcem Makarova?
Ze Sebastopolu, 9. dubna. Admirál Skry dlov
jmenován byl nejvyšším velitelem nového balti
ckého loďstva, jež koncem června odebere se
do východních vod. Jak se za to má ve vo-
jenských kruzích petrohradských, stane se, jako
starší postupem než Makarov, velitelem spoje-
ného loďstva v Tichém okeánu.
K nepokoji Tonghaků v severní Koreji.
Ze Seulu, 8. dubna. Oby vatelé Koreje n
severu znepokojováni jsou prý neustále kmenem
Tonghaků. Požádali japonské hlídky za ochranu
a Japonci skutečně zakročili a popravili v Gen-
sanu dva, v Kančů pak čtyřicet pěl Tonghaků.
»Retvizan« úplně k boji nezchopen.
Z Londýna, 9. dubna. »Daily Chronicle«
sděluje, že »Retvizan« jest úplně k boji ne-
schopen a že může býti jedině použit jako
plovoucí batterie.
Rus
Japonec
Paris
Port
Skrydlov
Makarův
Skr
Makarov
Londýn
Tokio
Togo
Bajkal
Petrohrad
Paříž
Vladivostok
Sebastopol
severní Korea
Seul
Ob
Korea
Daily Chronicle
18
article
Na bojiště.
Z Petrohradu, 9. dubna. (»Ruská tel. Ag.«
Generál bar. Stakelberg a náčelník doprav-
ních vojsk mandžurské armády, generál S -
vičin, odeberou se co nejdříve do východní
Asie.
V rozkaze vojenské správy se předpisuje,
že z dobrovolníků kavkazských
horalů, kteří nepodléhají vojenské povinnosti,
a z dagestanského jezdeckého pluku zřídí se
jezdecká brigáda, která se zúčastní vojny s Ja-
ponskem. Každý z obou pluků této brigády bude
se skládati se šesti škadron.
Amerika nepošle zatím konzuly do Mandžurska.
Z Washingtonu, 8. dubna. (»Reuter.«
Státní oddělení jest odhodláno nevyslati před
ukončením války nové konsuly do Mandžurska.
Konsulové již jmenovaní přovezmou prozatímni
konsulární zastupitelstva v Pekinu, Njučvanu
Šanchaji.
Z Pekina, 9. dubna. (»Reuter. «) Americký
vyslanec Conger nepovažuje za radno poslati
teď konsula Davidsona do Antunu a Chestrin
do Mukdenu. Onen odebere se do Šanchaje
počká, jak se poměry vyvinou. Také angličt
konsulové a čínské celní úřady neodeberou s
do nových smluvních přístavů, protože zřízeny
tam opevněně polní tábory-
Japonská pravda.
Z Nagasaki, 9. dubna. (C.-B.) Velitel dě
lové lodi japonské »Ošimy« Hirose, jehož bratr
zahynul u Port Arturu, vyjádřil se 2. t. m. při-
jímaje hosti na své lodi, že Japonci neztratil
ani jedinou minonosku a bitevní hodnota jejieh
lodstva je beze změny.
Dement.
Z Brem, 9. dubna. (C.-B.) Bezpodstatnaje
zahraničná pověsť o prodeji lloydového parník
»Hohenzodlerne,
Stakelberg
S vičin
Šanchaja
Davidson
Ošima
Hirose
Port
Japonec
Petrohrad
Asie
Amerika
Washington
Peking
Pekina
Antun
Mukden
Nagasaki
Bro
Reuter
20
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 8. dubna. (C.-B.) Vyslani
Ruska a Rakouska zaslali dnes ve shodě s usne-
sením cizozemské komise pro reformu četnictva
Portě pamětní spis, v němž se žádá, by
do 20. t. m. bylo složeno u ottomanské banky
50000 liber na výlohy prvního instalovánía
měsíční platy a byla učiněna potřebná opatření,
by zavčas a to 15 dní před koncem měsíce
byly uloženy u zmíněněné banky měsíční vý-
daje. Posléze se prohlašuje, že Porta sama již
svolila, aby generál De Giorgis a jeho příruči
bdělí nad pravidelným úplným vyplácením platů.
n. Z Cařihradu, 9. dubna. Cizí důstojníi
pro četnictvo v Makedonii odjedou
v pondělí dne 11. dubna do Soluna. Dohoda
mezi Portou a vyslanci sdružených velmocí
dosud docílena nebyla. Vyslanci žádají jako
minimum 25, jako maximum 60 důstojníků
poddůstojníky dle potřeby. Porta drží se ma-
xima 25 důstojníků a odmítá poddůstojniky
úplně. Ústně odpověděla Porta, že na notu vy-
slanců ze dne 2. t. m. nic více odpověděti nemá.
Z Cařihradu, 8. dubna. (Wolff.) Zástupi
Porty a diplomatický zástupce bulharský Na-
čevič podepsali dnes v 8 hodin večer tu-
recko-bulharské dohodnutí. Bulhar-
sko zavazuje se mařiti zřizování revolučních
komitétů a zbrojných čet proti turecké říšia
potrestati své poddané, již dopustili se v sou-
sedních krajích revolučních činů. Zamezí dovoz
výbušných a pod. látek do makedonských krajů
(skopijského, monastýrského a solunského).
Port
Giorgis
Wolff
Bulhar
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Makedonie
Soluna
21
article
Vzhledem ku provedení reforem v těchto
krajích, smluvených s Rakouskem a Ruskem,
sultán propustí na svobodu všecky odsouzence
vězně nebo vypovězence pro revoluční činya
dovoli jim vrátiti se do jich domovů. Vyjmuti
z milosti té jsou osoby, odsouzené pro dyna-
mitové attentáty. Porta bude podporovati make-
donské uprehliky, až vrátí se, aby si mobli
zase vystavěti své přibytky. Mimořádné celní
opatření zruší se a odstraní překážky ve vy-
pravování železničních vlaků. Turečtí poddanl
bulharského původu připouštějí se k veřejným
úřadům v Turecku.
Smíšená komise rozřeší zbývající ještě ne-
shody a spory. Smlouva o vydávání sprostých
zločinců a všecky úmluvy o vzájemné hraniční
ochraně vyhražují se.
Ze Selie, 9. dubna. (C.-B.) Turecko-bulhar-
ská smlouva, již podepsali Načevič a předsed
ministerské rady turecké Said paša, stanovi dále.
ze smičená komise má kontrolovat, aby nepře-
cházely čety přes hranice a nedopravovaly se-
podloudně výbušné látky do makedonských
krajů. Turecko zavazuje se provést úplně můrz-
stegské reformy, amnestovati všecky vězně, pod-
porovati vracející se uprchlíky a křesťanskě
poddané, již utrpěli povstáním, nezadržovati ce-
stující se řádnými bulharskými pasy a přijímati
schopně Bulhary do justiční a správní služby.
Zpráva o uzavřeném dohodnutí byla přijata
v politických kruzích s velikým povděkem.
Port
Bulhar
Rakousko
Rusko
Turecko
Selie
turecký Said paša
22
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Ministerská rada.
Z Vídně, 9. dubna. O 3. hodině odpo-
ledne sešla se ministerská rada, které se ne-
zúčastnil ministr vyučování dr. Hartl, nale-
zající se v léčbě karlovarské, ministr obchodu
bar. Call, který dlí v Opatiji a ministr orby
bar. Giovanel!i, o kterém se nevi, kde
mešká. Konference netrvala ani 20 minut.
Termín pro sestoupení říšské rady nebyl ještě
stanoven. Není vyloučeno, že se sejde teprve
v posledních dnech tohoto měsíce, po odjezdu
císaře do Uher, stanoveném na den 25. dubna.
Byl však určen termín pro konference o spo-
lečném rozpočtu delegačním a bylo také určeno,
že se budou konat — poněkud později, než se
myslelo — v Pešti. Budou totiž teprve 14. ve
čtvrtek anebo 15. v pátek t. m., v kterýžto čs
zasedati bude uherský parlament.
Po ministerské radě měl ministerský před-
seda dr. Körber velmi dlouhou poradus
předsedou klubu konservativního velkostatku n
řišské radě hr. Sylvou Tarouccou.
Hrabě Thun a sociální demokraté.
Z Vídně, 9. dubna. Z Liberce telegrafují
Bývalý rakouský ministerský předseda hrabě F.
Thun, pán na Děčině, půjčil sociálně demokra-
tickému spolku »Arbeiterheim« 50.000 K na
31 proc., z kterýchžto peněz spolek zakoupí
dům v Podmoklech. Podmínkou stanoveno, že
sociálně demokratický spolek nebude, vyjma
plzeňského, čepovati jiné pivo než thunovské.
Spolek se zaručil, že vyčepuje ročně 500
piva. Sociální demokraté boykotovali dříve dě-
čínský pivovar hr. Thuna a nyní německé strany
chtějí boykotovati Thunovo pivo.
doktor
Hartl
Call
Körber
Taroucca
Thun
F Thun
Thunův
Vídeň
Opatiji
Uhry
Pešť
Liberec
Podmokly
23
article
Olomoucký arcibiskup.
m. Z Olomouce, 9. dubna. Dne 20. dubna
koná se schůze papežské konsistoře, ve které
bude jmenován arcibiskup olomoucký.
Z Brna, 9. dubna. Zde vypráví se o tom,
že v těchto dnech meškal zde vysoký minister-
ský úřadník, který vyjednával se zdejším bi-
skupem drem. Bauerem. Soudí se, že vy-
jednávání to úzce souvisí s otázkou obsazení
olomouckého arcibiskupství.
Bauer
Olomouc
Brno
24
article
Boj proti řeholím ve Francii.
R. Z Paříže, 9. dubna. Osetřovatelky jep-
tišky ve vojenské nemocnici v Bourges byly vy-
zvány, aby nejdéle do 1. května opustily ne-
mocnici. Také ve sněmovně poslanecké mírní
nacionalisté interpellovati vládu pro odstranění
krucifixu ze soudních síní.
Anglo-francouzská shoda.
w. Z Londýna, 9. dubna. Skorem všechen
tisk vítá anglo- francouzské ujednání jako věc
velikého a historického () dosahu. A to také
v podrobnostech. Jest zajímavo, že anglický
tisk o věci té, ač se měsíce vyjednávalo, mluví
teprve dnes na úvodním místě. »Daily Te-
legraph« sděluje, že tisk tuto mlčelivosto
průběhu vyjednávání ukládal si na výslovnou
žádost ministra Lansdowna i Delcaséa, prone-
senou již na podzim 1903. Vyjednávání vedeno
bylo tedy již od té doby, ale nikdy mezitím
neuvázlo úplně. Včera ráno Lansdowne a fran-
couzský vyslanec Combon připojili na znamení
souhlasu svého iniciálky jmen svých ke kaz-
dému odstavci smlouvy, když pan Combon
znění smlouvy do Paříže sdělil, autorisoval jej
Delcassé telegraficky, aby připojil k smlouvě plné
svě jméno i pečeť svou.
Při posuzování smlouvy té list zatlačuje
zcela do pozadí strannické stanovisko své. I op-
posiční »Daily Chronicle« smlouvu chváli,
právě tak jako vládní »Daily Telegraph-
a vzdávají pochvalu i Loubetovi a Eduardu VII.
opposiční listy však míní, v podrobnostech Del-
cassé vymohl pro Francii více výhod než Lans-
downe pro Anglii. Přes to neprojevuje se nikde
v tisku roztrpčení proti Francii, naopak přejí
se ji některé koncesse »v zájmu světového
míru«.
Combon
Eduard
Francie
Paříž
Bourges
Londýn
Lansdowne
Anglie
Daily Chronicle
Daily Telegraph
Lan
Daily T
25
article
»Times« zovou Lansdowna důstojným
nástupcem Salisburyovým, jenž prý se zdál již
nenahraditelným. Co do konečného posudku
vyčkávají listy ještě autentického znění smlouvy.
ale dohoda o marocké a egyptské otázce po-
kládá se dnes též za klíč celého ujednání.
Soudi se také všeobecně, že dohoda anglo-
francouzská bude míti za následek lokalisování
rusko japonského konfliktu.
Výjimku ze všech těchto pochvalných hl-
sův tisku činí konservativní »M o rni ne
Post«, kterýž jest smlouvou velmi pobouřen.
Dle mínění jeho zřekla se Anglie všech svých
nárokův v Marokku a Francii vyhradila tam
protektorát (7) aniž dosáhla stejných práv
Egyptě. V Novém Fundlandu nabyla prý Franci
cennějších práv nežli dřívy měla a přes to zapla-
tilo se jí za to ještě postoupením afrického
území, zvláště strategicky důležitých ostrovů
loaských, Balfour a Lansdowne osvědčili prý
přímo úžasný nedostatek diplomatického umění.
— Dlužno ovšem podotknouti k tomu, že
»Morning Post« jest dlouho již se zahra-
ničným úřadem anglickým na štíru.
Z Madridu, 9. dubna. (C.-B.) »Corre-
spondenzie« v článku »Oloupené Španělsko«,
pojednávajíc o anglo-francouzské smlouvě, praví,
že min. předseda Maura, jenž je teď zaměstnán
podmaněním Barcelony, zapomněl patrně, ž
Španělsko ustoupilo z Maroka.
Salisburyův
Ruska
Franek
Maur
Anglie
Maroko
Francie
Egypt
Balfour
Madrid
Španělsko
Barcelona
Morning Post
Corre
26
article
K úmrti královny Isabelly.
Z Paříže, 9. dubna. Po krälovně Isabelle
španělské zůstal palác v ceně 6. a statek
ceně 4 mill. K. Princezna Eulalie a Marie do-
stanou z toho největší podíl. Velké sumy od-
kázala katolické clrkvi. Španělský konsul zape-
četil byt. Dle závěti královniny propůjčí se jeji
pařížský palác papežské nunciatuře, která dosu
svého domu v Parízi neměla.
Z Paříže, 9. dubna. (C.-B.) Královna Isa-
bella zesnula bez bolesti a bez zápasu. Od vče-
rejška večer přibylo slabosti její a již o půl-
noci vzdali se lékaři veškeré naděje. U lože
mrtvoly prodlévaly tři dcery královniny, infantky
Eulalie, Isabella a de la Paz i její zeť, bavor-
ský prine Ludvík. Ministr vnějších záležitost
Delcassé vyslovil ještě během dopoledne členům
rodiny jmenem svým i jmenem vlády své sou-
strast.
Z Paříže, 9. dubna. (C.-B.) Některé noviny
oznamují z Barcelony, že král AlÍons dostav
zprávu o smrti královny Isabelly, vyslovil přání
jeti do Paříže na pohřeb, ale ministerský před-
seda se tomu opřel. Sejde tudíž pouze se slav-
ností chystaných za příčinou královy cesty.
Isabella
Isabella španělský
Eulalie
Marie
Paz
Ludvík
Paříž
Barcelona
papežský nunciatura
královna Isa
27
article
Altentát v Batumu.
n. Z Petrohradu, 9. dubna. Na ruského
knížete Barjatinského byl v Batumu proveden
attentát, jemuž se ale kníže rázně ubránil.
V 11 hodin v noci vnikli dva muži, ozbrojení
dýkami, do jeho komnaty. Jeden z nich bodl
ho do prsou. Kníže zvedl proti útočníku nůž
na řezání papíru, útočník namířil ale již na
Barjatinského revolver. V tom okamžiku za-
sadil mu kníže prudkou ránu, a kule, vypálená
útočníkem, minula se cíle. Útočníci potom
uprchli. Kněžna Barjatinská zdéšením one-
mocněla.
Hererové proti Němcům.
n. Z Vratislavi, 9. dubna. Dle zprávy jed-
noho zdejšího listu obnášeji výlohy, spojené
s odesláním vojenských posil do německé osady
jihoafrické, které vypraveny byly od 23. března,
asi 10 mill. korun.
Z Berlína, 9. dubna. (C.-B.) Nadporučík
Techov telegrafuje ze dneška: »Oddil majora
Glasenappa svedl 2. t. m. na pochodu z Oviko-
resa těžký ale vítězný boj u Okaharui,
při čemž Hererové ztratili 92 muže.
Z Němců byli usmrceni jeden
záložní poručík a 31 mužův, zraněni
jeden poručik a 15 mužův. Hererové odtáhli
severovýchodním směrem. Major Glasenap vy-
trhl 3. t. m. k Okjibuře, chtěje tam nepřitele
napadnouti.
Barjatinský
Batum
Kníže
Herero
Němec
Techov
Glasenapp
Glasenap
Petrohrad
Vratislav
Berlín
Oviko
28
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Opatijská schůze.
Z Opalije, 9. dubna. (C.-B.) Vojenská lo
»Dogali« s italským ministrem zahraničních věcí
Tittonem zakotvila o 2. hod. ráno před Opatijí.
O 8. hodině dostavil se na loď italský vyslanee
vévoda Averna. O 9. hod. přišel tam odborný
rada svob. p. Gagern z rozkazu hr. Goluchow-
ského uvítat ministra. O 10. hodině minist
Tittoni a vévoda Averna přijeli k letohrádku
»Floře« navštíviti hr. Goluchowského.
Z Opatije, 9. dubna. (C.-B.) Místodržitel
hr. Goess s chotí přibyl sem dopolednea
navštívil ministra Tittona na lodi »Dogali«
a vyslance Avernu ve ville »Angiolině«. Na
snídani byli u okr. hejtmana a večer jsou po-
zváni na hostinu u hr. Goluchowského.
Z Opatije, 9. dubna. (C.-B.) Porada
hr. Goluchowského s italským ministrem
vnějších záležitostí Tittonem trvala od 10
hod. do 312 hod. dopol.
O 2. hod. odpol. opětoval hr. Goluchowvski
návštěvu Tittonovu na palubě »Dogali«.
O půl 8. hodině večer byla v hotelu »Ště-
pánka« hostina, jíž se zúčastnili hr. Golu-
chowski s chotí, ministr Tittoní, věvoda z Avorny,
hr. Goes s chotí, bar. Rosner s choti, velitei
lodi cavaliere Roma, tajemník ministra Tittona,
odborný rada bar. Gagern, okresní hejtman dr.
Averna
Gagern
Tittoni
Goluchowský
Gola
Tittonit
Goes
Rosner
Titton
Opalijá
Opatija
Opatije
Avorna
flóra
29
article
Manussi, vyslanecký rada hr. Berchtold a lodní
poručík Deicapelli.
Po hostině odebrali se účastníci do klubu
»Adrie«, kdež na počest diplomatů a důstoj-
níků italských lodí vojenských pořádán byl dý-
chánek. Ministr Tittoni odjede zejtra ráno.
Rakouský vyslanec londýnský.
Z Londýna, 9. dubna. (C.-B) Rakousko-
uherský vyslanec hr. Albert Mensdorff od-
jel dnes na pevninu.
Mezinárodní sjezd novinářský ve Vídlni.
Z Pařiže, 9. dubna. (C.-B.) Za únorové
pařížské porady řídícího komitétu hlavní kance-
láře mezinárodního novinářského sdružení nad-
hozena otázka, neměl-li by se příští sjezd
konati ve Vídni. Předsednictvo komitétu považo-
valo proto za svou povinnost zjistiti, zda by
tam sjezd doznal takého přijetí jako v ostat-
ních hlavních městech evropských, kde mezi-
národní kongres dosud zasedal. Protože na pří-
slušných státních místech i v městě hned na
první podnět, aby se mezinárodní sjezd kona
ve Vídni, projevena největší účasť a ochota pod-
porovati jej, řídicí komitét mohl položiti IX.
sjezd mezinárodního novinářského sdružení na
měsíc září do Vídně.
Berchtold
Deicapelli
Adrie
Tittoni
Mensdorff
Londýn
Rakousko
Pařiže
Vídeň
30
article
Gubastov.
Z Petrohradu, 9. dubna. (C.-B.) Úradně
oznamují, že bělehradský vyslanec Guhastov
jmenován tajným rado u.
Alfons XIII. v Katalonii.
Z Madridu, 9. dubna. (C.-B.) Král připlul
dopoledne s lodí »Giraldou« do San Feliu a
byl nadšeně uvítán. Pro úmrtí královny Isabelly
odřeknuty v Barceloně všecky slavnosti až na .
návštěvu v klášteře montserratském, jež bude
náboženského rázu. Odpoledne vrátil se král
s »Giraldou« do Barcelony a byl obecenstvem
hlučně akklamován.
Ministr Pellelan a admirálové.
Z Paříže, 9. dubna. (C. B.) Ministr námoř-
nictva Pelletan přijal včera admirály Biena j my
a Ravela a vyslechl jejich vysvětlení o dů-
věrných spisech námořního prefekta toulonského
nedávno uveřejněných. Dienaimé ujišťoval
prý ministra svou plnou oddaností. Doznal prý
sic, že indiskrece mohla pojíti jen od námořní
preřektury toulonské, ale prohlásil, že není jejím
původcem. Ravel ujišťoval, že ve své zprávě
nechtěl kritisovati rozhodnutí ministra a vyslovil
politování, že časopisy využily jeho přání pro
svou výpravu proti ministrovi.
»Matin« tvrdi, že ministr námořnietví
nebyl uspokojen prohlášením obou admi-
rálů a že budou dáni co nejdříve do příkaznosti.
Proti odstranění křižů.
Z Paříže, 9. dubna. (C. B.) Dva senátoř
oznámiři ministra spravedlnosti, že až senát v
Alfons
Isabella
Pellelan
Ravel
Petrohrad
Katalonie
Madrid
San Felio
Barcelona
Giralda
Paříž