ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c4884380-7127-11dc-a590-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 72, person 115, org 12, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
10. dubna 1904. Číslo 100.
4 article
všech jiných směrech. Meze státního jazyka roz- šířily se do nekonečna a státním jazykem jest ruština. Mimo polský jazyk a náboženství, jimž se učí polsky, jiné předměty bývají v národní škole vykládány rusky. Správa jest poruštěna tak, že ani z vesnických obecních úřadů nevy- cházejí již dolší dobu polské dokumenty. Také „Zemský úvěrní spolek“ vydává nyní všechn zprávy v jazyku ruském; účty a všechny knihy podléhající státní kontrole, musejí se vésti rusky. „Rusifikace pomocí státního jazyka a úřadník ruských — končí pisatel — trvá tedy dále mohutní. Ten fakt nutno míti před očima, chce- me-li souditi o poměrech v království polském. Současně nesmíme však spouštěti se zřetele an druhého faktu, že možnost vydávati noviny, mír- něji censurované, možnost tisknouti spisy histo- rické, zakládati v zemi školy, třebas s výkladem ruským, zakládati záložny a spolky hospodářské dodává společnosti síly a chrání ji od skutečného odnárodnění. Nové panování jest dalším trváním rusifikace, ale též nade všechnu pochybu dob u určitých úlev, které, ač nezmonšují významu rusi- fikace, zmenšují přece její nebezpečí a účinky.“ Takové jest mínění znalce poměrů v krá- lovství polském, který zajisté netají svým čte- nářům ničeho, co by bylo v neprospěch vlády ruské. My však nenacházíme ve faktech jím uve- dených něčeho, co by nebylo známo i našim čtenářům.
5 article
Ze Štyrského Hradce, 7. dubna. (Mem randum v zájmu university zá- hřebské.) Chorvatští akademikové na univer- sitě hradecké přijali ve valném shromáždění text memoranda, v němž žádají úplnou recipro citu záhřebské vysoké školy s universitami ra- kouskými. Memorandum jest adresováno chor vatským říšským poslancům, jimž se předem projevuje uznání za jich dosavadní činnost pak se obrací jich pozornost k universitě zá- hřebské, ježto uznání rovnoprávnosti této uni- versity s vysokými školami rakouskými stalo se aktuálným v nynější době, když se všichni ná- rodové rakouští domáhají národních vysokýeh škol. Akademikové chorvatští žádají, aby všechna studia a všechny zkoušky na záhřebské fakutě právnické i filosofické byly uznávány i v Ra- kousku bez jakékoliv doplňovací zkoušky. Po- dobně i diplomy obou záhřebských fakult mají býti v Rakousku uznávány bez potřeby nostrií kace. Pisatelé memoranda jsou přesvědčeni, že všichni slovanští říšští poslanci budou toto chor- vatské přání podporovati tak, jako chorvatstí poslanci navzájem podporují kulturní požadavky ostatních rakouských Slovanů. Prohlášením úplné reciprocity záhřebské university vyhovělo by se všem jižním Slovanům a tedy i Slovincům, jimž by se otevřela universita čistě slovanská. »Zvláště nyní — končí memorandum — když se dosa- vadní duševní násilí mění v násilí fysickéa když na ospravedlnění tohoto fysického násil hlásá se nám nejen od německých studentů, nýbrž i ústy rektorovými, že jsme u nich jen hosté a tedy zbaveni všelikých práv, musí se zpřetrhati vše, co nás poutá.
Štyrský Hradec Rakousko
6 article
Z Lublaně, 8. dubna. (Praktické pro vádění slovanské vzájemnosti.) Lublaňská obchodní komora usnesla se založiti slovinskou obchodní akademii, která již v brzku vstoupí v život. Jest připraven již také vyačo- vací plán a z něho vysvítá, že asi dvěma před- mětům bude se na akademii vyučovati ja zy- kem srbsko-chorvatským, aby se žáci akademie přiučili prakticky jazyku nejbliz- šího slovanského národa a tím si umožnili ob- chodní atyky nejen s rakouskými Chorvaty Srby, nýbrž i s většinou obyvatelstva balkán ského poloostrova. Slovinci na sněmě lublan- ském navrhovali již před lety, aby se chorvat- ština stala povinným vyučovacím předmětem aspoň na reálných školách. Vláda však přání toho si ani nepovšímla. Soukromý obchodní ústav vyhoví nyní tomuto dávnému požadavku slovinskému.
Chorvat Srba Lublaň
7 article
Ze Záhřeba, 6. dubna. (K řinančnímu vy- rovnání rakousko-chorvatskému) „Agr Tagbl.“ zaznamenává, že předběžné jednání of nanční vyrovnání uhersko-chorvatské dospělo tak daleko, že jest oprávněna naděje v dohodu obou kra- levinských deputací, jež se sejdou dne 12. t. m.v Pešti. Pro příště má býti „tangenta“ t. j. podíl z příjmů plynoucích do státní pokladny z Chorvatska, věnovaný na samosprávné potřeby chorvatského království, sta- novena tak, že nesmí klesnouti pod 24 mill. korun Kromě toho na dobu nového vyrovnání mná se Chor- vatsku dostati ještě dalšího půl millionu na nezbytný rozvoj samosprávných potřeb. Některé zbývajíci ješt diference týkají se příspěvku na chorvatské investie a úpravy platů zemských úřadníků chorvatských. Otá- zek státoprávních nynější kralevinské depu- tace se nedotýkají; jsou vyhrazeny novým deputacím jež budou zvoleny, až bude vyřízeno vyrovnánífi- nanční.
Agr Tagbl Záhřeb Pešť Chorvatsko Chor
8 article
Z Pesti, 6. dubna. (Hr. Tibor Ka roly i t Zesnulý v Opatii býv. předseda sněmovny magnátů, hr. Tibor Karolyi, náležel k nejvíce vynikajícím šlech- ticům uherským. Narodiv se 1843 v Prešpurku a ob- držev doma pečlivé vychování, odehral se jako dvacel- letý jinoch na dlouhou studijní cestu do ciziny, sjezdil západní Evropu i Ariku a seznámil se s novými proudy, vanoucími na západě. Roku 1866, když Klapla na pokyn Bismarkův zlídil uherskou legii proti R- kousku, hr. T. Karolyi vstoupil do této legie a stal se Klapkovým pohoěníkem. Po válce prchl do Paříže, byl však roku 1867 amnestován, načež se vrátil do Uher a zabýval se tu literárními pracemi (překlady čelných politických a historických děl západoevrop ských). Roku 1868 se oženil s hraběnkou Emnamou Degenfeldovou a stal se švakrem Kolomana Tiszy Od roku 1878 do 1884 byl členem poslanecké sně- movny uherské; r. 1884 byl povolán do sněmovny magnátské, stal se brzy jejím místopředsedou, po- zdějí předsedou, r. 1900 byl však následkem choroby plic nucen vzdáti se této hodnosti, načež churavěl az do smrti, která ho stihla včera v Opatii.
Tibor Ka Karolyi T Karolyi Koloman Tisza Hradec Prešpurk Evropa Arica Paříž Uhry Emnama Degenfeldova
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. dubna. Moskevský slovanský spolek. V Moskvě, 2. dubna. (Dopis » Národ ních Listů«.) Zdejší »Slovanský spolek« konal zase jednu ze svých obvyklých a druhdy tak oblibených »Slovanských střed«. Tentokáte vá- bila především přednáška, která právě v době této, zvlněné událostmi na dálném Východě neurčitostmi na Balkáně, thematem svým byla nejvýše časovou i zajímavou. Přednášel pan Borisov-Kořeněvský, jenž věnoval přednášku svou slovanské otázce na dálném Východě i na polo- ostrové balkánském. (Mimochodem: p. Borisov Kořeněvský byl delegátem při loňské Husově slavnosti v Praze.) Slovanskou středu zahájil předseda Čerep- Spiridovič několika myšlénkami, nadšenými smyslem pro sílu slovanskou. Po něm p. Bo- risov Kořeněvský rozvinul před posluchači obraz položení na dálném Východě, opíraje se o svou rozmluvu s americkým publicistou Kurtinem prof. Grotem a vyvozuje z toho důsledky pro slovanskou politiku a ruskou zvláště. V menší části své přednášky dotknul se pak stejně zajl- mavě slovanských otázek pobalkánských Slo- vanů. Pan Manikin Něstrujev potom podal ukázku z poslední činnosti ve spolku. Nejzajímavějším byl dopis generála Garibalda a jeho myšlénky o spolku romansko-slovanském, dále překlad telegramu »Národních Listů« z Petrohradu o úmyslech Viléma II. v příčině annexe Rakouska. dále zpráva o pražských manifestacích pro Rusy a Klofáčově tvrzení, že Rakousko hodlá obsadit Nový Pazar a Mitrovici, a o slovanském hnu v Americe, vzbuzeném americkými Čechy, v prospěch přízně k Rusům. Dopisy a stati tyt čteny v ruském překladu a byly proto zajímavy. že tvořily jaksi pendant ku přednášce Koř- něvského.
Borisov Kořeněvský Husův Kurtin profesor Grote Manikin Garibald Vilém II Klofáčův Rus Praha Moskva Balkán Petrohrad Rakousko Amerika Čechy
10 article
Dnes v místnostech »Slovanského spolku konal český kroužek moskevský hudební večer v časový prospěch spolku »Červeného kříže«. Na večer pozváni skoro všichni moskevští kra- jané, jichž dostavila se také slušná čásť i těch, již obyčejně nebývají na českých schůzkách přítomni. Přivábil je zajisté ú čel, který za pa- nující války musil maně vyzvati k účasti ;z téže příčiny také přijali na večer účastenství naši mili krajané umělci Balcar, bývalý režisér carské opery, Shánilec a Kratina, solisté orkestru téže opery. Dále účinkovaly sl. Laubova, deera své doby slavného českého virtuosa na housle, sl. Urbanova a pl. Kitrichová. V programu zastoupeny skladby Dvořáka. Smetana, Beethovena, Balakicěva, Hřímalého české národní písně. Všichni účinkující přijati byli upřímně a nadšeně a produkce jich odmě- ňovány bouřemi potlesku, tak nenuceně vynika- jíeího vždy nad dlouho neslyšenými známými a milými zvuky domácích autorů a písní. Večer se vydařil a přinesl slušný obol ve prospěch dobročinného účelu. Mezi některými vlivnými Rusy zdejšími, ji stýkají se s moskovskými Čechy, vznikla my- šlenka, založiti spolek podle vzoru českého »So- kola«. Myšlenka ta pronikla u Rusů, již jsou Čechů milými přáteli a několikráte pobýval v naší vlasti a jsou nadšeni vystupováním če- ského Sokolstva, které viděli nejen o IV. vše- sletu, avšak i loni o sletech v Budějovicích. v Plzni a jinde. Kromě toho zdejší vynikající Rusové po- mýšlejí na založení v Moskvě podobného národ ního spolku, jako je petrohradské »Russkoje Nabludatěl. sobranije«.
Balcar Shánilec Kratina Laubův Dvořák Smetan Beethoven Balakicěv Rus Čecho Urbanův Čechy Budějovice Plzeň Moskva Hřímalý český národní píseň Russkoj Nabludatět
11 article
Bulharsko-turecká dohoda hotova. Úřadní zpráva z Cařihradu oznamuje, že bulharsko-turecká dohoda je hotova. Celý měsíe minul od té doby, co poprvé bylo oznámeno. že na ni došlo. Zpráva tehdejší byla předčasná. avšak dohoda sama jevila se nevyhnutelnoua pro obě strany výhodnou, tak že otázka její nemohla již vzata býti z programu. Dohodou měly se zavázat obě strany, že odvolají od hranic svá vojska, podporovati pro- vedení reforem v Makedonii a Starém Srbsku, navázati opětně mírné styky a kromě toho Bul- harsko žádalo, aby v Makedonii a Starém Srhsku zřízeno bylo pět nových bulharských biskupství. Nastalo nové smlouvání, jehož konečný výsledek není té chvíle ještě znám. Ale v podstatě své tato dohoda jest událostí velkou a potěšlivou. Ona zastaví další rozvíjení balkánských zmatků, poskytne národům lhůtu k odpočinku a zotavení hospodářskému i duehovnému, vytrhne jejz rukou dobrodruhů a odvrátí aspoň na několik let vypuknutí balkánské války, což je cenné také pro Rusko, zaměstnané na Dálném Vý- chodě.
Cařihrad Makedonie Srbsko Rusko
12 article
Smrt královny Isabelly. Pařížský telegram sděluje nám, že bába ny- nějšího krále španělského, bývalá královna Isa- bella, v Paříži u vysokém věku k 10. hodině dopoledne zemřela. Jméno neblahé královny té bylo kdysi na rtech všech, ale dnes sotva ž skon její rozšeří vlny veřejné pozornosti. Dávno byla již královna tato politicky i společensk mrtvou, nežli nemilosrdný kostlivec, jenž ve Špa- nělsku tolikráte stál ve službách její, i ji zasáhl kosou svou. Ve Španělsku samém při smrti této ženy snad ani nebudou dbáti starého pravidl »De mortuis nil nisi bene!«, neboť podnes zejí rány, kteréž byla dlouhá vláda Isabellina a její pověstných milánův zemi zasadila, třeba že bylo již 36 let uplynulo od doby, kdy se španělský národ byl zbavil této zlovlády. Revoluce v r. 1868, jež královnu Isabellu ze země byla vypudila, sle- dována byla v celé Evropě se sympatií a mani- fest, který tehdy admirál Topete uveřejnil proti této špunělské Melusině, vítal potleskem celý svět.
Isabella Isabellin Topout Paříž Španělsko Evropa královna Isa
13 article
Bylať Isabella netoliko utužila ve Španělsku v po- zdějších letech vlády své systém klerikální a dal netoliko pocititi zemi všechny výstřelky reakcio- nářské soustavy, nýbrž zavedla ve mravy spoleě- nosti dvorní a madridské vůbec zpustlost nebý- valou. I když po sedmi letech vojsko španělské opět Bourbona, syna Isabellina, na trůn povolalo. vláda jeji byla v lidu španělském v paměti tak neblahé, že Isabella uznala za radno, míjeti tuto zemi a prodlévati raději ve Francii. Tam do- konala dnes zapomenuta téměř všemi a neželen těmi, kteří — nezapomněli! Isabela Maria Luisa, královna španělsk. narozená v r. 1830, nastoupila r. 1833 po smrt otce svého Ferdinanda VII., který zrušil zákon salický a přenesl na ni nástupnictví pod poru- čenskou vládou královny Marie Kristiny. Usta- novení to vzbudilo v zemi válku občanskou (1833 až 1840), neboť strana vojska apošto- ského prohlásila králem Dona Carlosa, kteréh také Baskové uznali. Vladařka opírala se stranu ústavní; když však po vítězství Esparte- rově nad karlisty počala vládnouti proti ústavě. byla roku 1840 donucena vzdáti se vladařství. kteréž zůstalo v ruce Esparterově do r. 1843 kdy Isabela byla prohlášena za plnoletou ; vládlu
Isabella Bourbon Isabellin Isabela Marius Luisa Ferdinand VII Marie Kristin Bask Esparterův Španělsko Francie
14 article
[s počátku dobře, snažila se smířiti různé strany politické a prokazovala lidu mnoho dobrodiní ale vrozená smyslnost svedla ji s pravé cesty, neboť zanedbávala povinnosti své a zanechávala vládu svým důvěrníkům a milcům, kteří snažili se zavésti zase absolutismus. Země neužila klidu, povstání na všech stranách ohrožovala vládu, která měníc stále ministerstva sama sobě pod- kopávala půdu. Konečně roku 1868 spojilýse všecky strany revoluční a zřídivše revoluční juntu prohlásily povstání právě v době, v které Isabela vyjednávala s Napoleonem III.o obsazení Říma vojskem španělským. Isabela opustila Španělsko, vydala protest proti zřízení republiky španělské, ale 25. června 1870 vzdala se nároků na trůn ve prospěch svého syna Alfonsa (XII.), po jehož nastoupení r. 1875 byl jí návrat do Španěl povolen. Z manželství churavým Františkem d'Assisi vyšel Alfons XI. (+ 1886) a 3 dcery- Dcery Isabelliny provdaly se za hr. Gi- genti, za bavorského prince Ludvíka Ferdinanda a za prince Antonína z Montpensierů. Do Špa- nělska vracela se královna Isabella, jak řečeno, v posledních letech zřídka kdy. Její zjev sám, její přítomnosl, byly by bývaly nebezpečny ješté i trůnu vnuka jejího. A také až vrátí se nyní do zmučené, vyssaté země té tělesná schránka její, mlčení lidu, jímž vítána bude nádherná tato rakev královská, mlčení bez kleteb snad, ale jistě bez slz, bude výstrahou výmluvnou všem těm, kdož ani z osudu vlády korunované záletnice této ničemu by se naučiti nechtěli.
Isabela Napoleon Alfonso Španěl František d ' Assisi Alfons XI Isabellin Ludvík Ferdinand Antonín Montpensier Isabella Řím Španělsko Špa
15 article Anglo-franconzská dohioda.
Anglo-franconzská dohioda. Otázka anglicko francouzského sblížení za- městnává stále francouzský tisk politický. René Henry uveřejňuje v »La République Fran- caise« článek »Anglie a my«, v němž rozbíá otázku francouzsko anglického spojenství. Odlou- čení Francie od Anglie bylo diplomatickým tahem Bismarkovým a Paul Desehanel r. 1900 vytkl jeho úmysl, znepřáteliti Francii s Anglií, sblížit Německo s Anglií a tak Francii úplně osamotniti. Postavení Francie k Anglii bylo tím delikátnější v posledních letech, poněvadz Vilém II. přes všechnu anglofobii svých podda- ných vyhledával allianci s Anglil. Mínční an- glické bylo příznivo těmto záměrům. Mluvilo se o konečném zápasu Germánů a Slovanů, za něhož by Anglie rozřešila záležitosti asijské. Ně kteří snili o rozdělení koloniálního panství svě- tového mezi Anglii a Německo. Na štěstí v An- glii poznali brzy nemožnost těchto záměrůa nepopulárnost této politiky v Německu. Anglie poznala, že Německo je jejím nejhorším nepří- telem hospodářským. V té době počaly se lepšit styky francouzsko anglické.
René Henry Bismarkův Desehanel Vilém II Germán Anglie Francie Německo Slovan Le République Fran
16 article
René Henry soudí, že »entente cordiale francouzsko anglická může výhodně působit ve- dle alliance francouzskoruské. »Entente cor- diale« může býti protiváhou německých styků přátelských s Ruskem. Francie za nynější si- tuace může hráti dobrou roli vůči Rusku i An- glii, prokáže velkou službu Rusku tím, že udrží Anglii mimo konflikt. »Entente cordiale« je tudíž šťastnou politickou kombinací. Henry uvádí též důvody proti, cituje výrok Albert Sorela proti allianci s Anglil a dále poukazuje k zajímavé knize Gabriela Louisa Jaraye: »Po- litika francouzsko-anglická«, o níž byla učiněna též zmínka v našem listě a konečně zazname- nává slova Gambettova: »Buďte jisti, že Angli- čané jako dobři politikové necení nikoho nežl ty, kteří dovedou si vymoci respekt a s jejichž zájmy mohou počítati.s
René Henry Henry Sorel Anglit Gambettův Angl Rusko Francie Anglie Gabriel Louisa Jaray
17 article
Ke sohůzce Goluchowského s Tittonem. Také dnes list italský v nazírání n schůzku obou státníkův podstatně se liší.A rozpory ty jsou zajisté jen ohlasem různého nazírání i v kruzich politických a diplomati- ckých. Positivních sdělení ovšem v evropskýeh klepech těch jest málo. Výjimku skorem ojedi- nělou činí římská »Patria«, jež otiskuje roz- mluvu žurnalisty Cellia s »vysokým«, ale ne- jmenovaným diplomatem, kteráž obsahuje něko- lik momentův skutečně nových. Diplomat ten sdělil, že schůzka smluvena byla pře dvěma měsíci. Vyjednávání, jež ji předcházelo, dělo se za činn účasti Ruska. Schůzka byla ury- chlena ale bouřlivými příhoda m na rakouských universitách. V po- litickém ohledu má schůzka za účel rozřešiti konečně všechny otázky Jaderského moře se dotýkající. Italie stává prý se zároveň te pojítkem mezi Francíí a Rakouskem. Následky nové a prý úplné dohody nedají na se dlouho čekati. Postavení Rakouska v sandžaku novo- pazarském stalo se prý skalopevným. (?) Italie ví prý teď, že jest v Albanii proti každému pře- kvapení zabezpečena a že bude v moři Středo- zemním Vidní co nejúčinněji podporována Ostatní prý vyplyne již samo sebou. Celli míní. že toto sdělení nepotřebuje žádného komentáře Soudíme však, že dovolena jest přece aspoň po- chybnost co do optimismu zmíněného diplomata.
Goluchowský Titton Cellius Celli Rusko Rakousko Albánie Patria
18 article
Jako jiní smrtelníci, také on ve své skalopevné dů- věře v okamžitou dohodu může dočkati se záhy dost zklamání, protože sousední politika nebrala se nikdy — přímou čarou. Význam schůzky opatijské ostatně silně seslabuje římský dopisovatel »N. Fr. Presse«. Praví, že otázky politické, které bylo třeb mezi Itali a Rakousko-Uherskem řešiti, jsou již úplně rozřešeny. Italii dostalo se Rakousko- Uherskem prý důkazu loyálního smýšlenía přisných názorů na povinnosti spojenecké. N starých úmluvách nic se nezměnilo. Ujednání starší jen dostala prý komentář, který Italii při budoucí úpravě poměrů úplně uspokojí. C se týče hospodářských otázek, ví italská vláda, že obtíže, které zdržují dosavadní vyjednávání, jsou ryze technického rázu a že s politickým usilováním Rakousko- Uherska nikterak nesouvisl. Italská vláda je přesvědčena, že se zdaří oba- polné snaze najíti východiště, aby nové provi- sorium nemusilo býti uzavíráno. Při setkání v Opatiji bude ovšem jednati se o těchto otáz kách; hlavním úkolem této schůzky však je osobní sblížení mezi státníky obou státův. »Italie« oddává se rovněž naději — snad bylo by lze říci spíše: illusím — že schůzka utvrdí opět jednou vědomi o tom, že Italie a Rakousko mají na Balkáně zájmy spo- lečné a že obtíže, vadící uzavření obchodní smlouvy, budou při nejmenším zmírněny- Zcela jinak píše milanský radikální »Se- colo«, vytýká vládě italské postup její a zve jeji politiku dvojsmyslnou i nehodnou. Schůzk opatijská jest prý smutným žertem masopustním, kterýž nezvýší vážnosti Italie. Macchiavelli by se v hrobě obrátil, kdyby věděl, jakými jsou jeho potomci. Podobně ostře píší proti schůzce i ostatní radikální a irredentistické vlašské listy zahraniční.
Macchiavelli RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Opatiji Balkán Italia
19 article
K »útoku« na Alfonse XIII. Zpráv o výbuchu petardy na barcelonské Ramble jest napořád poskrovnu. Censura ne- propoušti téměř ničeho. Přece ale sděluje se zajímavý jeden moment. Petarda vybuchla v domě na zmíněné třídě dříve, než král tudy jel. Jest tedy stále pochybnějším, byla li králi určena. Výbuch způsobil hroznou paniku, kteráž teprvé zakročením četnictva byla utišena. Po pachateli není posud ani stopy. To zvláště jest nápadné. Ostatně nebylo by to poprvé, že po- licie země té neviděla pachatele, kteří byli zrovna jí — zcela na blízku. Monarehističtí studenti uspořádali v Barceloně králi ovace, byli ale za to republikánskou většinou student- skou zbiti. Orgán katolické strany »La Voce de Catalunga« vítá příjezd králův článkem »Tristas festas« (»Smutné slavnosti«) v němž ohnivě vy- jadřuje nevoli katalonského lidu nad všemi útisky a nad vší porobou, kterouž mu způsobilo Španělsko s vládami i s vládci svými.
Alfons XIII Barcelona Španělsko Le Voc jít Catalung
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Slovanská Vídeň. Stala se věc veliká- Čechové společně s ostatními Slovany říše r- kcusko-uherské chystají se k útoku na něme- ckou (1) Vídeň. Chtěji zbaviti ji, metropoli státu Habsburgů, německého rázu a zříditi na troskách povaleného němectví pevné sídlo austroslavismu. První závažný krok bude prý k tomu podniknut 15. dubna t. r., kdy říšský soud rozhodne o stíž- nosti vídeňských Čechů na ministerstvo kultu a vyučování, které nedovolilo zříditi ve Vídnia ve Floridsdorfu 21 českých škol veřejných. „Deutsches Tagblatt“, druhdy orgán velikéh Wolfa, div, nepozbývá rozumu. Od roku 1882, kdy Taaffovo ministerstvo povolilo první českou soukromou školu ve Favoritech staly prý se ve Vídni divy. Hustá síť rozmanitých českých spolků obestřela hlavní město na Dunaji, v okoli praeují české záložny a spořitelny, soustavným přibýváním učedníků počešťuje se celý živnosten- ský stav, ba i stát stará prý se, aby stále rostl počet českého úřadnictva ve Vídni. Vedle školy Komenského, jejíž rozvoj je úžasný, jsou ve Vídni české školy mateřské, v několika okresích vyučuje se českému jazyku, Čechové mají v XV. okresu svůj dům spolkový a na zbudování něko- lika dalších pořádají sbírky, v sále hudební spo- lečnosti usídlilo se stálé české divadlo, v nej- přednějších sálech vídeňských jsou české před- nášky, na ulicích český hovor atd. atd. A ně- mecký Vídeňák? Musí býti ze své tuposti ze své „blbé zbabělosti“ vyburcován, aby se po- stavil proti stále rostoucí vyzývavosti přivandro- valých Čechů. „Deut. Ztgu.“ podařilo se vy- pátrati tajný plár potutelně operujících Čechů.
Čecho Habsburg Wolf Taaffův Komenský Vídeň Dunaj Deutsches Tagblatt
21 article
Vyzrazuje ho: Téměr celá Morava a celé rakou- ské Slezsko tihnou zeměpisně i hospodářsky do Vídně, proudy Čechů hrnou se tam i z uherského Slovenska. Českoslovanská vzájemnost vězt do- sud v plenkách. Půl třetího millionu Čechoslo- vanů, uheršti Slováci, jsou od českého národa odtrženi. Součinnost má býti zjednána na žhavé půdě vídeňské. Ano, Vídeň jest pro tuto vše- slovanskou organisaci půdou nejvhodnější, hlavně pro své položení zeměpisné. Zde si podají Če- chové se Slováky ruce ke společné práci obranné i útočné. A další důsledek toho: Vídeň stane se českým hlavním městem rakouských Slovanů. Čechové, Slováci, Poláci, Slovinci, Srbové a Chorvaté podají si tu bratrsky ruce nad hrobem tisíciletého Němectví. — Který Vídeňák vytrvá v klidu po vyzrazení tohoto ďábelského plánu? A „Deutsche Zeitung“ odhaluje ho hlavně proto. aby říšský soud dne 15. t. m. měl po ruce zdro důvodů pro vyřízení stížnosti Čechů, kteří — bláhoví — domnívají se, že musí býti rozhod- nuto po právu a zákoně, po zákoně, který má platnost pro všechny občany bez rozdílu, protože všichni stejnou měrou jsou tomuto státu svou krví a prací poplatní. Tendence revolučního článku prušáckého listu vídeňského je tedy zřejmá. Říšský soud nechť vůbec nepřihlíží ku platným zákonům, nechť řídi se při svém roz- hodování jen článkem „D. Ztg.“. Nechť prokla- muje, že pouhá přítomnost Čechů ve Vídni je zločinem, na státu páchaným a trpí-li se tam ně- který Čech, že nesmí žádati, aby se s ním jed- nalo po právu a zákoně. Zr několik dní se pře- svědčíme, měla-li neslýchaně drzá řeč vídeň- ského listu nějakého účinku. Rozhodnutí říš- ského soudu klidně očekáváme.
Čecho Slovák Polák Srba Chorvat Vídeňák D Ztg Čo Morava Vídeň Slovensko Deutsche Zeitung
22 article
— Užší výkonný výbor lidové strany n Moravě. V Brně, 9. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Užší výkonný výbor lidové strany na Moravě konal zde včera na večer schůzi, na které zabýval se aktualními otázkami českého lidu na Moravě. Ujednán plán veřejných schůzí zástupců samosprávných úřadů a korporací, které svolány budou v nejbližších dnech ve všech okresích na Mloravě v záležitostech jazykových u stát- ních úřadů a soudů. Úsneseno, že sjezd důvěrníků konati se má letos koncem měsíce září, neb počátkem října a sta- noven jeho program, rozděleny referáty. Sděleny byly stížnosti na surovou germanisaci, jak se provádí na státních dráhách v severní Moravě a ve Slezsku a usneseno, že se mají proti germanisačnímu systému tomu podniknout nejdůraznější kroky. Poukázáno byl také na to, že ředitelství společnosti státníeh dráh ve Vídni odmítá šmahem české uchazeče a do služeb přijímá jen kované Němce. I v tomto případě zakročí se o nápravu. Pojednáno bylo také o některých otůzkách kulturních, hospodář- ských i sociálních, zejmena o zprostřed ko- vání práce samosprávnými úřady. —Klub lidové strany v Brně pořádá v ne- děli dne 17. dubna ve velké dvoraně besedníh domu veřejnou schůzi, na které promluví: posl. dr. Stránský o otázce universitní na Moravě a dr. Bulín o jazykové otázce při úřadech státních na Moravě. — Přátelská slova promluvila na obhájen stanoviska poslanců českých na říšské radě a na ochranu obyvatelstva města Prahy při po- sledních demonstracích německou žurnalistikou špiněného, paní Adamová v posledním čísle
Němec doktor Stránský Bulín Adamová Brno Morava Slezsko Vídeň Praha lidový strana můj Morava lidový strana státníeh dráh klub lidový strana
23 article
své »Parole Francaise L' Étranger«. Slavn tato zastankyně utlačovaných národů praví: »Němečtí studenti v Rakousku nespokojují s v Čechách tím, že se shromažďují na veřej- nýsh ulicích, udržují tam nepořádek a překá- žejí klidnému procházení se obecenstva. Praha nedostačí jejich projevům; oni útočí ve Vídn na Čechy v českém besedním domě. Koncert, uspořádaný Kubelíkem v Linci, byl surově pře- rušen, sedadla byla rozbita a kameny házeny na diváky, jež útočníci vyháněli. Předseda m nisterstva dr. Körber sám, ač věrně a skas dálně strannicky podporuje Němce na radě říšské, byl nucen doznati, že »demonstrujícl dopustili se činů nedůstojných toho, čím jest povinen vzdělaný národ umělci evropské po- věsti«. On sám — pan dr. Körber — jak praví, vždy soudil, že umění jest neutrálnl půdou, nepřístupnou hádkám národnostníma dodal, že vinníci budou vyhledáni. Čechové tom, bohužel, mohou pochybovati. Bylo by to ponejprv, co by se doznalo, že opravdu byl přepadeni. Vláda vídeňská zajisté najde pro- středky, jak by proti Čechům objevila nějaký způsob obvinění a jak by očistila vídeňské stu- denty německé vzdor tomu, že zpivají nevlaste- neckou píseň »Wacht am Rhein« a řvou, že chtějí býti Prušáky. Jak se může chtit od Čechů, aby souhlasili znovu a znovu se zahá- jením stokráte přerušených vyjednávání s Němci?
Kubelík Link Körber Němec doktor Čecho Prušák Rakousko Čechy Praha Vídn parola Francaise L ' Étranger Wacht be Rhein
24 article
Jak se má dospěti k parlamentní dohodě, kdyá nepřítel se chlubí již z předu, že jest nesmíři- telným? Proč se má opustiti jediný způsoh odporu, od něhož jest možno pouze nadíli se výsledku, obstrukce? Mohla- lí tato přestau v Uhrách, stalo se to proto, že opposice ob- držela řadu koncesí. Jelikož Němci nepřestávaji hned od počátku upírati Čechům to, co tit považují za své právo, totiž českou úřadní ře a zřízení nové neněmecké university na Moravě, každý pokus smíru jest odsouzen ke stejnému nezdaru jako dosud. V celých Čechách bylr v průběhu velikonočního týdne uspořádány pro- testní schůze proti dru. Körbrovi. Doufejme,ž tato agitace otřese a povali ministerstvo, jehož láska ke germanismu dává mu dopouštěti s nesnesitelných činů nespravedlnosti a tyranie oproti Slovanům.« — Češi jablonečtí a perfidnost německéh listu. K neslýchanému falšování pravdy o udá- lostech jabloneckých v »Prager Tagbl.«, které byli jsme již na pranýř přibili, píše se nám: Dne 30. března t. r. přinesl »Prager Tagblatte sensační zprávu pod názvem »Uüskovaní Čes v Jablonci«, v niž se vyličuje demonstrace, dne 18. března pořádaná k uhájení německého rázu města a spojená s nezbytným vytloukáním oken.
Němec Čecho Čech Prager Tagbl Uhry Morava Čechy Jablonec Slovan Uüskovaný Če
25 article
Tu se užaslý čtenář dovídá, že okna si Če vlastně vytloukli sami. Píšeť list mezi jiným i toto: »Se strany bezpečnostních orgánů za- vedeno bylo ihned nejrozsáhlejší pátrání po demonstrantech a také jsou již vylloukači oken zatčeni. Všichni zatčení jsou Češi. Další zalýkání bude ještě následovati. Hned při prvním vý- slechu přiznali se zatčení, že u p. Frýdy okn vytloukli a tázáni po pohnutce, udali, že by od jiných Čechů k tomu vyzváni a že ohdržel za to peníze. Klasická je také výpověď jedné české dívky, o kteréž se také zjistilo, že př vytloukání přítomna byla. Když jí prý byl ukázán jeden kámen, který p. Frýda druhého dne před- ložil, pravila, že by takovým velikým kamenem ani tak daleko nedohodila, ona že hodila jen menší dva kameny . . . Rozhořčení nad tímto manévrem Čechů je prý všeobecné« atd. — Tolik zmíněný list pražský. Taková lež by za- jisté i nejprohnanějšímu cikánu sloužila za čest.
Čech Frýd Čecho Cikán
26 article
Smutné však jest, když list, který vzal si za- úkol lid svůj vzdělávati, z nedostatku mravního citu a pro vyplnění čísla je nucen tak drzé podlé lži, jako jest tato zpráva, svým odběra- telům ke čtení předkládati. A na jaké mravní výši stojí onen jablonecký pisatel !! Ovšem, národ, který dal světu Mommsena a Ahrenberg a který sehrál proslulou vřeseňskou truchlohru, ten může také obohacovati časopisy zvláštními zpravodaji, kteří v zájmu věci německé nelekaj se ani největších podlostí. Naskytá se nám však otázka: kdyby některý český list takovou lež o některé německé menšině přinesl (ačkoliv víme, že by toho český list schopen nebyl) zdali by hned v příštím čísle nebyl nucen uve- řejniti úřadní opravu? Avšak o menšinu jablo- neckou a její čest úřady se málo starají, ačkoliv úřadně bylo zjištěno, že na celé té zprávě »Prager Tagblattu« není ani zbla pravdy. Pravda jest, že okna u pana Frýdy byla vytlučena a 1kg kameny, že se podařilo jen s velikým ne- bezpečím p. Josefu Vaňátkovi, pasíři v domě p. Frýdy, dítky při útoku od úrazu zachráni a že byla celá řada výhradně německých násil- niků zatčena. Zatýkání stalo se na zakročenl státního návladnictví v Liberci a nyní se ve vyšetřování horlivě pokračuje. Komise, sestáva- jící ze státního návladního, četnictva, úřadník a stavitelů zdejších, vypracovala podrobné plány místnosti, kde okna byla vytlučena, zjistila, v kterých místech dětské voziky a postele stály kde v době vytloukání oken ohrožené osoby stály, jakým směrem kameny lítaly atd. Zatčen byli předvedeni k domu p. Frýdy a rozestaveni v místa, odkud házeli, načež vzdálenost přesn změřena. Avšak drzá lež jest, že m ezi zatčenými byl jen jediný Čech, jakož i to, že by některý byl udal, že k vytloukání oken byl některým
Mommsen Ahrenberg Frýd Vaňátko Liberec kg
27 article
Čechem naja t. Pravda jest, že při demon straci bylo zastoupeno »krásné pohlaví« a o tohoto zajisté hrdinům jabloneckým dostalos odměny vítězů valihalských, drzá lež však jest že zatčena byla dívka česká a ta že s k házení kamenů přiznala. »Gablonzer Tagbl.« který podobnou zprávu jako »Prager Tagblatk přinesl, nyní o následcích demonstraci moud mlčí. Mlčel by také, kdyby soudní vyšetřován bylo zavedeno v takovém rozsahu proti zatče ným Čechům, kteří si okna na účet Němců sam vytloukali? Zajímavé je, jaké rozhořčení je zdejší německé lísty nad tím, že Češi dali důn pana Frýdy po vytlučení oken fotografovati, aby mohli dáti zhotovit pohlednice a rozeslatip všech krajích českých jako doklad vysoké ku tury německé. O průběhu a výsledku soudníl jednání neopomeneme podati české veřejnos podrobné zprávy a jsme zvědavi, učiní-li tote také »Prager Tagblatt«. — Česká historie na universitě oxfordská. Ke zprávě o konfereneích p. dra. Františk hraběte Lützowa na staroslavné universit
Čecho Gablonzer Tagbl Prager Tagblatk Němec Čech Frýd Prager Lützow