2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
10. dubna 1904. Číslo 100.
4
article
všech jiných směrech. Meze státního jazyka roz-
šířily se do nekonečna a státním jazykem jest
ruština. Mimo polský jazyk a náboženství, jimž
se učí polsky, jiné předměty bývají v národní
škole vykládány rusky. Správa jest poruštěna
tak, že ani z vesnických obecních úřadů nevy-
cházejí již dolší dobu polské dokumenty. Také
„Zemský úvěrní spolek“ vydává nyní všechn
zprávy v jazyku ruském; účty a všechny knihy
podléhající státní kontrole, musejí se vésti rusky.
„Rusifikace pomocí státního jazyka a úřadník
ruských — končí pisatel — trvá tedy dále
mohutní. Ten fakt nutno míti před očima, chce-
me-li souditi o poměrech v království polském.
Současně nesmíme však spouštěti se zřetele an
druhého faktu, že možnost vydávati noviny, mír-
něji censurované, možnost tisknouti spisy histo-
rické, zakládati v zemi školy, třebas s výkladem
ruským, zakládati záložny a spolky hospodářské
dodává společnosti síly a chrání ji od skutečného
odnárodnění. Nové panování jest dalším trváním
rusifikace, ale též nade všechnu pochybu dob u
určitých úlev, které, ač nezmonšují významu rusi-
fikace, zmenšují přece její nebezpečí a účinky.“
Takové jest mínění znalce poměrů v krá-
lovství polském, který zajisté netají svým čte-
nářům ničeho, co by bylo v neprospěch vlády
ruské. My však nenacházíme ve faktech jím uve-
dených něčeho, co by nebylo známo i našim
čtenářům.
5
article
Ze Štyrského Hradce, 7. dubna. (Mem
randum v zájmu university zá-
hřebské.) Chorvatští akademikové na univer-
sitě hradecké přijali ve valném shromáždění
text memoranda, v němž žádají úplnou recipro
citu záhřebské vysoké školy s universitami ra-
kouskými. Memorandum jest adresováno chor
vatským říšským poslancům, jimž se předem
projevuje uznání za jich dosavadní činnost
pak se obrací jich pozornost k universitě zá-
hřebské, ježto uznání rovnoprávnosti této uni-
versity s vysokými školami rakouskými stalo se
aktuálným v nynější době, když se všichni ná-
rodové rakouští domáhají národních vysokýeh
škol. Akademikové chorvatští žádají, aby všechna
studia a všechny zkoušky na záhřebské fakutě
právnické i filosofické byly uznávány i v Ra-
kousku bez jakékoliv doplňovací zkoušky. Po-
dobně i diplomy obou záhřebských fakult mají
býti v Rakousku uznávány bez potřeby nostrií
kace. Pisatelé memoranda jsou přesvědčeni, že
všichni slovanští říšští poslanci budou toto chor-
vatské přání podporovati tak, jako chorvatstí
poslanci navzájem podporují kulturní požadavky
ostatních rakouských Slovanů. Prohlášením úplné
reciprocity záhřebské university vyhovělo by se
všem jižním Slovanům a tedy i Slovincům, jimž
by se otevřela universita čistě slovanská. »Zvláště
nyní — končí memorandum — když se dosa-
vadní duševní násilí mění v násilí fysickéa
když na ospravedlnění tohoto fysického násil
hlásá se nám nejen od německých studentů,
nýbrž i ústy rektorovými, že jsme u nich jen
hosté a tedy zbaveni všelikých práv, musí se
zpřetrhati vše, co nás poutá.
Štyrský Hradec
Rakousko
6
article
Z Lublaně, 8. dubna. (Praktické pro
vádění slovanské vzájemnosti.)
Lublaňská obchodní komora usnesla se založiti
slovinskou obchodní akademii, která již v brzku
vstoupí v život. Jest připraven již také vyačo-
vací plán a z něho vysvítá, že asi dvěma před-
mětům bude se na akademii vyučovati ja zy-
kem srbsko-chorvatským, aby se
žáci akademie přiučili prakticky jazyku nejbliz-
šího slovanského národa a tím si umožnili ob-
chodní atyky nejen s rakouskými Chorvaty
Srby, nýbrž i s většinou obyvatelstva balkán
ského poloostrova. Slovinci na sněmě lublan-
ském navrhovali již před lety, aby se chorvat-
ština stala povinným vyučovacím předmětem
aspoň na reálných školách. Vláda však přání
toho si ani nepovšímla. Soukromý obchodní
ústav vyhoví nyní tomuto dávnému požadavku
slovinskému.
Chorvat
Srba
Lublaň
7
article
Ze Záhřeba, 6. dubna. (K řinančnímu vy-
rovnání rakousko-chorvatskému) „Agr
Tagbl.“ zaznamenává, že předběžné jednání of
nanční vyrovnání uhersko-chorvatské dospělo tak
daleko, že jest oprávněna naděje v dohodu obou kra-
levinských deputací, jež se sejdou dne 12. t. m.v
Pešti. Pro příště má býti „tangenta“ t. j. podíl z příjmů
plynoucích do státní pokladny z Chorvatska, věnovaný
na samosprávné potřeby chorvatského království, sta-
novena tak, že nesmí klesnouti pod 24 mill. korun
Kromě toho na dobu nového vyrovnání mná se Chor-
vatsku dostati ještě dalšího půl millionu na nezbytný
rozvoj samosprávných potřeb. Některé zbývajíci ješt
diference týkají se příspěvku na chorvatské investie
a úpravy platů zemských úřadníků chorvatských. Otá-
zek státoprávních nynější kralevinské depu-
tace se nedotýkají; jsou vyhrazeny novým deputacím
jež budou zvoleny, až bude vyřízeno vyrovnánífi-
nanční.
Agr Tagbl
Záhřeb
Pešť
Chorvatsko
Chor
8
article
Z Pesti, 6. dubna. (Hr. Tibor Ka roly i t
Zesnulý v Opatii býv. předseda sněmovny magnátů,
hr. Tibor Karolyi, náležel k nejvíce vynikajícím šlech-
ticům uherským. Narodiv se 1843 v Prešpurku a ob-
držev doma pečlivé vychování, odehral se jako dvacel-
letý jinoch na dlouhou studijní cestu do ciziny,
sjezdil západní Evropu i Ariku a seznámil se s novými
proudy, vanoucími na západě. Roku 1866, když Klapla
na pokyn Bismarkův zlídil uherskou legii proti R-
kousku, hr. T. Karolyi vstoupil do této legie a stal
se Klapkovým pohoěníkem. Po válce prchl do Paříže,
byl však roku 1867 amnestován, načež se vrátil do
Uher a zabýval se tu literárními pracemi (překlady
čelných politických a historických děl západoevrop
ských). Roku 1868 se oženil s hraběnkou Emnamou
Degenfeldovou a stal se švakrem Kolomana Tiszy
Od roku 1878 do 1884 byl členem poslanecké sně-
movny uherské; r. 1884 byl povolán do sněmovny
magnátské, stal se brzy jejím místopředsedou, po-
zdějí předsedou, r. 1900 byl však následkem choroby
plic nucen vzdáti se této hodnosti, načež churavěl az
do smrti, která ho stihla včera v Opatii.
Tibor Ka
Karolyi
T Karolyi
Koloman Tisza
Hradec
Prešpurk
Evropa
Arica
Paříž
Uhry
Emnama Degenfeldova
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. dubna.
Moskevský slovanský spolek.
V Moskvě, 2. dubna. (Dopis » Národ
ních Listů«.) Zdejší »Slovanský spolek« konal
zase jednu ze svých obvyklých a druhdy tak
oblibených »Slovanských střed«. Tentokáte vá-
bila především přednáška, která právě v době
této, zvlněné událostmi na dálném Východě
neurčitostmi na Balkáně, thematem svým byla
nejvýše časovou i zajímavou. Přednášel pan
Borisov-Kořeněvský, jenž věnoval přednášku svou
slovanské otázce na dálném Východě i na polo-
ostrové balkánském. (Mimochodem: p. Borisov
Kořeněvský byl delegátem při loňské Husově
slavnosti v Praze.)
Slovanskou středu zahájil předseda Čerep-
Spiridovič několika myšlénkami, nadšenými
smyslem pro sílu slovanskou. Po něm p. Bo-
risov Kořeněvský rozvinul před posluchači obraz
položení na dálném Východě, opíraje se o svou
rozmluvu s americkým publicistou Kurtinem
prof. Grotem a vyvozuje z toho důsledky pro
slovanskou politiku a ruskou zvláště. V menší
části své přednášky dotknul se pak stejně zajl-
mavě slovanských otázek pobalkánských Slo-
vanů.
Pan Manikin Něstrujev potom podal ukázku
z poslední činnosti ve spolku. Nejzajímavějším
byl dopis generála Garibalda a jeho myšlénky
o spolku romansko-slovanském, dále překlad
telegramu »Národních Listů« z Petrohradu o
úmyslech Viléma II. v příčině annexe Rakouska.
dále zpráva o pražských manifestacích pro Rusy
a Klofáčově tvrzení, že Rakousko hodlá obsadit
Nový Pazar a Mitrovici, a o slovanském hnu
v Americe, vzbuzeném americkými Čechy, v
prospěch přízně k Rusům. Dopisy a stati tyt
čteny v ruském překladu a byly proto zajímavy.
že tvořily jaksi pendant ku přednášce Koř-
něvského.
Borisov
Kořeněvský
Husův
Kurtin
profesor
Grote
Manikin
Garibald
Vilém II
Klofáčův
Rus
Praha
Moskva
Balkán
Petrohrad
Rakousko
Amerika
Čechy
10
article
Dnes v místnostech »Slovanského spolku
konal český kroužek moskevský hudební večer
v časový prospěch spolku »Červeného kříže«.
Na večer pozváni skoro všichni moskevští kra-
jané, jichž dostavila se také slušná čásť i těch,
již obyčejně nebývají na českých schůzkách
přítomni. Přivábil je zajisté ú čel, který za pa-
nující války musil maně vyzvati k účasti ;z
téže příčiny také přijali na večer účastenství
naši mili krajané umělci Balcar, bývalý režisér
carské opery, Shánilec a Kratina, solisté orkestru
téže opery. Dále účinkovaly sl. Laubova, deera
své doby slavného českého virtuosa na housle,
sl. Urbanova a pl. Kitrichová.
V programu zastoupeny skladby Dvořáka.
Smetana, Beethovena, Balakicěva, Hřímalého
české národní písně. Všichni účinkující přijati
byli upřímně a nadšeně a produkce jich odmě-
ňovány bouřemi potlesku, tak nenuceně vynika-
jíeího vždy nad dlouho neslyšenými známými
a milými zvuky domácích autorů a písní.
Večer se vydařil a přinesl slušný obol ve
prospěch dobročinného účelu.
Mezi některými vlivnými Rusy zdejšími, ji
stýkají se s moskovskými Čechy, vznikla my-
šlenka, založiti spolek podle vzoru českého »So-
kola«. Myšlenka ta pronikla u Rusů, již jsou
Čechů milými přáteli a několikráte pobýval
v naší vlasti a jsou nadšeni vystupováním če-
ského Sokolstva, které viděli nejen o IV. vše-
sletu, avšak i loni o sletech v Budějovicích.
v Plzni a jinde.
Kromě toho zdejší vynikající Rusové po-
mýšlejí na založení v Moskvě podobného národ
ního spolku, jako je petrohradské »Russkoje
Nabludatěl.
sobranije«.
Balcar
Shánilec
Kratina
Laubův
Dvořák
Smetan
Beethoven
Balakicěv
Rus
Čecho
Urbanův
Čechy
Budějovice
Plzeň
Moskva
Hřímalý český národní píseň
Russkoj Nabludatět
11
article
Bulharsko-turecká dohoda hotova.
Úřadní zpráva z Cařihradu oznamuje, že
bulharsko-turecká dohoda je hotova. Celý měsíe
minul od té doby, co poprvé bylo oznámeno.
že na ni došlo. Zpráva tehdejší byla předčasná.
avšak dohoda sama jevila se nevyhnutelnoua
pro obě strany výhodnou, tak že otázka její
nemohla již vzata býti z programu.
Dohodou měly se zavázat obě strany, že
odvolají od hranic svá vojska, podporovati pro-
vedení reforem v Makedonii a Starém Srbsku,
navázati opětně mírné styky a kromě toho Bul-
harsko žádalo, aby v Makedonii a Starém Srhsku
zřízeno bylo pět nových bulharských biskupství.
Nastalo nové smlouvání, jehož konečný výsledek
není té chvíle ještě znám. Ale v podstatě své
tato dohoda jest událostí velkou a potěšlivou.
Ona zastaví další rozvíjení balkánských zmatků,
poskytne národům lhůtu k odpočinku a zotavení
hospodářskému i duehovnému, vytrhne jejz
rukou dobrodruhů a odvrátí aspoň na několik
let vypuknutí balkánské války, což je cenné
také pro Rusko, zaměstnané na Dálném Vý-
chodě.
Cařihrad
Makedonie
Srbsko
Rusko
12
article
Smrt královny Isabelly.
Pařížský telegram sděluje nám, že bába ny-
nějšího krále španělského, bývalá královna Isa-
bella, v Paříži u vysokém věku k 10. hodině
dopoledne zemřela. Jméno neblahé královny té
bylo kdysi na rtech všech, ale dnes sotva ž
skon její rozšeří vlny veřejné pozornosti. Dávno
byla již královna tato politicky i společensk
mrtvou, nežli nemilosrdný kostlivec, jenž ve Špa-
nělsku tolikráte stál ve službách její, i ji zasáhl
kosou svou. Ve Španělsku samém při smrti této
ženy snad ani nebudou dbáti starého pravidl
»De mortuis nil nisi bene!«, neboť podnes zejí
rány, kteréž byla dlouhá vláda Isabellina a její
pověstných milánův zemi zasadila, třeba že bylo
již 36 let uplynulo od doby, kdy se španělský
národ byl zbavil této zlovlády. Revoluce v r. 1868,
jež královnu Isabellu ze země byla vypudila, sle-
dována byla v celé Evropě se sympatií a mani-
fest, který tehdy admirál Topete uveřejnil proti
této špunělské Melusině, vítal potleskem celý svět.
Isabella
Isabellin
Topout
Paříž
Španělsko
Evropa
královna Isa
13
article
Bylať Isabella netoliko utužila ve Španělsku v po-
zdějších letech vlády své systém klerikální a dal
netoliko pocititi zemi všechny výstřelky reakcio-
nářské soustavy, nýbrž zavedla ve mravy spoleě-
nosti dvorní a madridské vůbec zpustlost nebý-
valou. I když po sedmi letech vojsko španělské
opět Bourbona, syna Isabellina, na trůn povolalo.
vláda jeji byla v lidu španělském v paměti tak
neblahé, že Isabella uznala za radno, míjeti tuto
zemi a prodlévati raději ve Francii. Tam do-
konala dnes zapomenuta téměř všemi a neželen
těmi, kteří — nezapomněli!
Isabela Maria Luisa, královna španělsk.
narozená v r. 1830, nastoupila r. 1833 po smrt
otce svého Ferdinanda VII., který zrušil zákon
salický a přenesl na ni nástupnictví pod poru-
čenskou vládou královny Marie Kristiny. Usta-
novení to vzbudilo v zemi válku občanskou
(1833 až 1840), neboť strana vojska apošto-
ského prohlásila králem Dona Carlosa, kteréh
také Baskové uznali. Vladařka opírala se
stranu ústavní; když však po vítězství Esparte-
rově nad karlisty počala vládnouti proti ústavě.
byla roku 1840 donucena vzdáti se vladařství.
kteréž zůstalo v ruce Esparterově do r. 1843
kdy Isabela byla prohlášena za plnoletou ; vládlu
Isabella
Bourbon
Isabellin
Isabela
Marius
Luisa
Ferdinand VII
Marie
Kristin
Bask
Esparterův
Španělsko
Francie
14
article
[s počátku dobře, snažila se smířiti různé strany
politické a prokazovala lidu mnoho dobrodiní
ale vrozená smyslnost svedla ji s pravé cesty,
neboť zanedbávala povinnosti své a zanechávala
vládu svým důvěrníkům a milcům, kteří snažili
se zavésti zase absolutismus. Země neužila klidu,
povstání na všech stranách ohrožovala vládu,
která měníc stále ministerstva sama sobě pod-
kopávala půdu. Konečně roku 1868 spojilýse
všecky strany revoluční a zřídivše revoluční
juntu prohlásily povstání právě v době, v
které Isabela vyjednávala s Napoleonem III.o
obsazení Říma vojskem španělským. Isabela
opustila Španělsko, vydala protest proti zřízení
republiky španělské, ale 25. června 1870 vzdala
se nároků na trůn ve prospěch svého syna
Alfonsa (XII.), po jehož nastoupení r. 1875 byl
jí návrat do Španěl povolen. Z manželství
churavým Františkem d'Assisi vyšel Alfons XI.
(+ 1886) a 3 dcery-
Dcery Isabelliny provdaly se za hr. Gi-
genti, za bavorského prince Ludvíka Ferdinanda
a za prince Antonína z Montpensierů. Do Špa-
nělska vracela se královna Isabella, jak řečeno,
v posledních letech zřídka kdy. Její zjev sám,
její přítomnosl, byly by bývaly nebezpečny ješté
i trůnu vnuka jejího. A také až vrátí se nyní
do zmučené, vyssaté země té tělesná schránka
její, mlčení lidu, jímž vítána bude nádherná
tato rakev královská, mlčení bez kleteb snad,
ale jistě bez slz, bude výstrahou výmluvnou
všem těm, kdož ani z osudu vlády korunované
záletnice této ničemu by se naučiti nechtěli.
Isabela
Napoleon
Alfonso
Španěl
František d ' Assisi
Alfons XI
Isabellin
Ludvík Ferdinand
Antonín
Montpensier
Isabella
Řím
Španělsko
Špa
15
article
Anglo-franconzská dohioda.
Anglo-franconzská dohioda.
Otázka anglicko francouzského sblížení za-
městnává stále francouzský tisk politický. René
Henry uveřejňuje v »La République Fran-
caise« článek »Anglie a my«, v němž rozbíá
otázku francouzsko anglického spojenství. Odlou-
čení Francie od Anglie bylo diplomatickým
tahem Bismarkovým a Paul Desehanel r. 1900
vytkl jeho úmysl, znepřáteliti Francii s Anglií,
sblížit Německo s Anglií a tak Francii úplně
osamotniti. Postavení Francie k Anglii bylo tím
delikátnější v posledních letech, poněvadz
Vilém II. přes všechnu anglofobii svých podda-
ných vyhledával allianci s Anglil. Mínční an-
glické bylo příznivo těmto záměrům. Mluvilo se
o konečném zápasu Germánů a Slovanů, za
něhož by Anglie rozřešila záležitosti asijské. Ně
kteří snili o rozdělení koloniálního panství svě-
tového mezi Anglii a Německo. Na štěstí v An-
glii poznali brzy nemožnost těchto záměrůa
nepopulárnost této politiky v Německu. Anglie
poznala, že Německo je jejím nejhorším nepří-
telem hospodářským. V té době počaly se lepšit
styky francouzsko anglické.
René Henry
Bismarkův
Desehanel
Vilém II
Germán
Anglie
Francie
Německo
Slovan
Le République Fran
16
article
René Henry soudí, že »entente cordiale
francouzsko anglická může výhodně působit ve-
dle alliance francouzskoruské. »Entente cor-
diale« může býti protiváhou německých styků
přátelských s Ruskem. Francie za nynější si-
tuace může hráti dobrou roli vůči Rusku i An-
glii, prokáže velkou službu Rusku tím, že udrží
Anglii mimo konflikt. »Entente cordiale« je
tudíž šťastnou politickou kombinací. Henry
uvádí též důvody proti, cituje výrok Albert
Sorela proti allianci s Anglil a dále poukazuje
k zajímavé knize Gabriela Louisa Jaraye: »Po-
litika francouzsko-anglická«, o níž byla učiněna
též zmínka v našem listě a konečně zazname-
nává slova Gambettova: »Buďte jisti, že Angli-
čané jako dobři politikové necení nikoho nežl
ty, kteří dovedou si vymoci respekt a s jejichž
zájmy mohou počítati.s
René Henry
Henry
Sorel
Anglit
Gambettův
Angl
Rusko
Francie
Anglie
Gabriel Louisa Jaray
17
article
Ke sohůzce Goluchowského s Tittonem.
Také dnes list italský v nazírání n
schůzku obou státníkův podstatně se liší.A
rozpory ty jsou zajisté jen ohlasem různého
nazírání i v kruzich politických a diplomati-
ckých. Positivních sdělení ovšem v evropskýeh
klepech těch jest málo. Výjimku skorem ojedi-
nělou činí římská »Patria«, jež otiskuje roz-
mluvu žurnalisty Cellia s »vysokým«, ale ne-
jmenovaným diplomatem, kteráž obsahuje něko-
lik momentův skutečně nových. Diplomat ten
sdělil, že schůzka smluvena byla pře
dvěma měsíci. Vyjednávání, jež ji
předcházelo, dělo se za činn
účasti Ruska. Schůzka byla ury-
chlena ale bouřlivými příhoda m
na rakouských universitách. V po-
litickém ohledu má schůzka za účel rozřešiti
konečně všechny otázky Jaderského moře
se dotýkající. Italie stává prý se zároveň te
pojítkem mezi Francíí a Rakouskem. Následky
nové a prý úplné dohody nedají na se dlouho
čekati. Postavení Rakouska v sandžaku novo-
pazarském stalo se prý skalopevným. (?) Italie
ví prý teď, že jest v Albanii proti každému pře-
kvapení zabezpečena a že bude v moři Středo-
zemním Vidní co nejúčinněji podporována
Ostatní prý vyplyne již samo sebou. Celli míní.
že toto sdělení nepotřebuje žádného komentáře
Soudíme však, že dovolena jest přece aspoň po-
chybnost co do optimismu zmíněného diplomata.
Goluchowský
Titton
Cellius
Celli
Rusko
Rakousko
Albánie
Patria
18
article
Jako jiní smrtelníci, také on ve své skalopevné dů-
věře v okamžitou dohodu může dočkati se záhy
dost zklamání, protože sousední politika nebrala
se nikdy — přímou čarou.
Význam schůzky opatijské ostatně silně
seslabuje římský dopisovatel »N. Fr. Presse«.
Praví, že otázky politické, které bylo třeb
mezi Itali a Rakousko-Uherskem řešiti, jsou
již úplně rozřešeny. Italii dostalo se Rakousko-
Uherskem prý důkazu loyálního smýšlenía
přisných názorů na povinnosti spojenecké. N
starých úmluvách nic se nezměnilo. Ujednání
starší jen dostala prý komentář, který Italii
při budoucí úpravě poměrů úplně uspokojí. C
se týče hospodářských otázek, ví italská vláda,
že obtíže, které zdržují dosavadní vyjednávání,
jsou ryze technického rázu a že s politickým
usilováním Rakousko- Uherska nikterak nesouvisl.
Italská vláda je přesvědčena, že se zdaří oba-
polné snaze najíti východiště, aby nové provi-
sorium nemusilo býti uzavíráno. Při setkání
v Opatiji bude ovšem jednati se o těchto otáz
kách; hlavním úkolem této schůzky však je
osobní sblížení mezi státníky obou státův.
»Italie« oddává se rovněž naději —
snad bylo by lze říci spíše: illusím — že
schůzka utvrdí opět jednou vědomi o tom, že
Italie a Rakousko mají na Balkáně zájmy spo-
lečné a že obtíže, vadící uzavření obchodní
smlouvy, budou při nejmenším zmírněny-
Zcela jinak píše milanský radikální »Se-
colo«, vytýká vládě italské postup její a zve
jeji politiku dvojsmyslnou i nehodnou. Schůzk
opatijská jest prý smutným žertem masopustním,
kterýž nezvýší vážnosti Italie. Macchiavelli by
se v hrobě obrátil, kdyby věděl, jakými jsou
jeho potomci. Podobně ostře píší proti schůzce
i ostatní radikální a irredentistické vlašské listy
zahraniční.
Macchiavelli
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Opatiji
Balkán
Italia
19
article
K »útoku« na Alfonse XIII.
Zpráv o výbuchu petardy na barcelonské
Ramble jest napořád poskrovnu. Censura ne-
propoušti téměř ničeho. Přece ale sděluje se
zajímavý jeden moment. Petarda vybuchla
v domě na zmíněné třídě dříve, než král tudy
jel. Jest tedy stále pochybnějším, byla li králi
určena. Výbuch způsobil hroznou paniku, kteráž
teprvé zakročením četnictva byla utišena. Po
pachateli není posud ani stopy. To zvláště jest
nápadné. Ostatně nebylo by to poprvé, že po-
licie země té neviděla pachatele, kteří byli
zrovna jí — zcela na blízku. Monarehističtí
studenti uspořádali v Barceloně králi ovace,
byli ale za to republikánskou většinou student-
skou zbiti. Orgán katolické strany »La Voce de
Catalunga« vítá příjezd králův článkem »Tristas
festas« (»Smutné slavnosti«) v němž ohnivě vy-
jadřuje nevoli katalonského lidu nad všemi
útisky a nad vší porobou, kterouž mu způsobilo
Španělsko s vládami i s vládci svými.
Alfons XIII
Barcelona
Španělsko
Le Voc jít Catalung
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Slovanská Vídeň. Stala se věc veliká-
Čechové společně s ostatními Slovany říše r-
kcusko-uherské chystají se k útoku na něme-
ckou (1) Vídeň. Chtěji zbaviti ji, metropoli státu
Habsburgů, německého rázu a zříditi na troskách
povaleného němectví pevné sídlo austroslavismu.
První závažný krok bude prý k tomu podniknut
15. dubna t. r., kdy říšský soud rozhodne o stíž-
nosti vídeňských Čechů na ministerstvo kultu
a vyučování, které nedovolilo zříditi ve Vídnia
ve Floridsdorfu 21 českých škol veřejných.
„Deutsches Tagblatt“, druhdy orgán velikéh
Wolfa, div, nepozbývá rozumu. Od roku 1882,
kdy Taaffovo ministerstvo povolilo první českou
soukromou školu ve Favoritech staly prý se ve
Vídni divy. Hustá síť rozmanitých českých
spolků obestřela hlavní město na Dunaji, v okoli
praeují české záložny a spořitelny, soustavným
přibýváním učedníků počešťuje se celý živnosten-
ský stav, ba i stát stará prý se, aby stále rostl
počet českého úřadnictva ve Vídni. Vedle školy
Komenského, jejíž rozvoj je úžasný, jsou ve
Vídni české školy mateřské, v několika okresích
vyučuje se českému jazyku, Čechové mají v XV.
okresu svůj dům spolkový a na zbudování něko-
lika dalších pořádají sbírky, v sále hudební spo-
lečnosti usídlilo se stálé české divadlo, v nej-
přednějších sálech vídeňských jsou české před-
nášky, na ulicích český hovor atd. atd. A ně-
mecký Vídeňák? Musí býti ze své tuposti ze
své „blbé zbabělosti“ vyburcován, aby se po-
stavil proti stále rostoucí vyzývavosti přivandro-
valých Čechů. „Deut. Ztgu.“ podařilo se vy-
pátrati tajný plár potutelně operujících Čechů.
Čecho
Habsburg
Wolf
Taaffův
Komenský
Vídeň
Dunaj
Deutsches Tagblatt
21
article
Vyzrazuje ho: Téměr celá Morava a celé rakou-
ské Slezsko tihnou zeměpisně i hospodářsky do
Vídně, proudy Čechů hrnou se tam i z uherského
Slovenska. Českoslovanská vzájemnost vězt do-
sud v plenkách. Půl třetího millionu Čechoslo-
vanů, uheršti Slováci, jsou od českého národa
odtrženi. Součinnost má býti zjednána na žhavé
půdě vídeňské. Ano, Vídeň jest pro tuto vše-
slovanskou organisaci půdou nejvhodnější, hlavně
pro své položení zeměpisné. Zde si podají Če-
chové se Slováky ruce ke společné práci obranné
i útočné. A další důsledek toho: Vídeň stane se
českým hlavním městem rakouských Slovanů.
Čechové, Slováci, Poláci, Slovinci, Srbové a
Chorvaté podají si tu bratrsky ruce nad hrobem
tisíciletého Němectví. — Který Vídeňák vytrvá
v klidu po vyzrazení tohoto ďábelského plánu?
A „Deutsche Zeitung“ odhaluje ho hlavně proto.
aby říšský soud dne 15. t. m. měl po ruce zdro
důvodů pro vyřízení stížnosti Čechů, kteří —
bláhoví — domnívají se, že musí býti rozhod-
nuto po právu a zákoně, po zákoně, který má
platnost pro všechny občany bez rozdílu, protože
všichni stejnou měrou jsou tomuto státu svou
krví a prací poplatní. Tendence revolučního
článku prušáckého listu vídeňského je tedy
zřejmá. Říšský soud nechť vůbec nepřihlíží ku
platným zákonům, nechť řídi se při svém roz-
hodování jen článkem „D. Ztg.“. Nechť prokla-
muje, že pouhá přítomnost Čechů ve Vídni je
zločinem, na státu páchaným a trpí-li se tam ně-
který Čech, že nesmí žádati, aby se s ním jed-
nalo po právu a zákoně. Zr několik dní se pře-
svědčíme, měla-li neslýchaně drzá řeč vídeň-
ského listu nějakého účinku. Rozhodnutí říš-
ského soudu klidně očekáváme.
Čecho
Slovák
Polák
Srba
Chorvat
Vídeňák
D Ztg
Čo
Morava
Vídeň
Slovensko
Deutsche Zeitung
22
article
— Užší výkonný výbor lidové strany n
Moravě. V Brně, 9. dubna. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Užší výkonný výbor lidové strany na
Moravě konal zde včera na večer schůzi, na
které zabýval se aktualními otázkami českého
lidu na Moravě. Ujednán plán veřejných
schůzí zástupců samosprávných
úřadů a korporací, které svolány budou
v nejbližších dnech ve všech okresích na Mloravě
v záležitostech jazykových u stát-
ních úřadů a soudů. Úsneseno, že
sjezd důvěrníků konati se má letos
koncem měsíce září, neb počátkem října a sta-
noven jeho program, rozděleny referáty. Sděleny
byly stížnosti na surovou germanisaci,
jak se provádí na státních dráhách
v severní Moravě a ve Slezsku a usneseno, že
se mají proti germanisačnímu systému tomu
podniknout nejdůraznější kroky. Poukázáno byl
také na to, že ředitelství společnosti státníeh
dráh ve Vídni odmítá šmahem české uchazeče
a do služeb přijímá jen kované Němce. I v tomto
případě zakročí se o nápravu. Pojednáno bylo
také o některých otůzkách kulturních, hospodář-
ských i sociálních, zejmena o zprostřed ko-
vání práce samosprávnými úřady.
—Klub lidové strany v Brně pořádá v ne-
děli dne 17. dubna ve velké dvoraně besedníh
domu veřejnou schůzi, na které promluví: posl.
dr. Stránský o otázce universitní na Moravě
a dr. Bulín o jazykové otázce při úřadech
státních na Moravě.
— Přátelská slova promluvila na obhájen
stanoviska poslanců českých na říšské radě a
na ochranu obyvatelstva města Prahy při po-
sledních demonstracích německou žurnalistikou
špiněného, paní Adamová v posledním čísle
Němec
doktor
Stránský
Bulín
Adamová
Brno
Morava
Slezsko
Vídeň
Praha
lidový strana můj Morava
lidový strana
státníeh dráh
klub lidový strana
23
article
své »Parole Francaise L' Étranger«. Slavn
tato zastankyně utlačovaných národů praví:
»Němečtí studenti v Rakousku nespokojují s
v Čechách tím, že se shromažďují na veřej-
nýsh ulicích, udržují tam nepořádek a překá-
žejí klidnému procházení se obecenstva. Praha
nedostačí jejich projevům; oni útočí ve Vídn
na Čechy v českém besedním domě. Koncert,
uspořádaný Kubelíkem v Linci, byl surově pře-
rušen, sedadla byla rozbita a kameny házeny
na diváky, jež útočníci vyháněli. Předseda m
nisterstva dr. Körber sám, ač věrně a skas
dálně strannicky podporuje Němce na radě
říšské, byl nucen doznati, že »demonstrujícl
dopustili se činů nedůstojných toho, čím jest
povinen vzdělaný národ umělci evropské po-
věsti«. On sám — pan dr. Körber — jak
praví, vždy soudil, že umění jest neutrálnl
půdou, nepřístupnou hádkám národnostníma
dodal, že vinníci budou vyhledáni. Čechové
tom, bohužel, mohou pochybovati. Bylo by to
ponejprv, co by se doznalo, že opravdu byl
přepadeni. Vláda vídeňská zajisté najde pro-
středky, jak by proti Čechům objevila nějaký
způsob obvinění a jak by očistila vídeňské stu-
denty německé vzdor tomu, že zpivají nevlaste-
neckou píseň »Wacht am Rhein« a řvou, že
chtějí býti Prušáky. Jak se může chtit od
Čechů, aby souhlasili znovu a znovu se zahá-
jením stokráte přerušených vyjednávání s Němci?
Kubelík
Link
Körber
Němec
doktor
Čecho
Prušák
Rakousko
Čechy
Praha
Vídn
parola Francaise L ' Étranger
Wacht be Rhein
24
article
Jak se má dospěti k parlamentní dohodě, kdyá
nepřítel se chlubí již z předu, že jest nesmíři-
telným? Proč se má opustiti jediný způsoh
odporu, od něhož jest možno pouze nadíli se
výsledku, obstrukce? Mohla- lí tato přestau
v Uhrách, stalo se to proto, že opposice ob-
držela řadu koncesí. Jelikož Němci nepřestávaji
hned od počátku upírati Čechům to, co tit
považují za své právo, totiž českou úřadní ře
a zřízení nové neněmecké university na Moravě,
každý pokus smíru jest odsouzen ke stejnému
nezdaru jako dosud. V celých Čechách bylr
v průběhu velikonočního týdne uspořádány pro-
testní schůze proti dru. Körbrovi. Doufejme,ž
tato agitace otřese a povali ministerstvo, jehož
láska ke germanismu dává mu dopouštěti s
nesnesitelných činů nespravedlnosti a tyranie
oproti Slovanům.«
— Češi jablonečtí a perfidnost německéh
listu. K neslýchanému falšování pravdy o udá-
lostech jabloneckých v »Prager Tagbl.«, které
byli jsme již na pranýř přibili, píše se nám:
Dne 30. března t. r. přinesl »Prager Tagblatte
sensační zprávu pod názvem »Uüskovaní Čes
v Jablonci«, v niž se vyličuje demonstrace, dne
18. března pořádaná k uhájení německého rázu
města a spojená s nezbytným vytloukáním oken.
Němec
Čecho
Čech
Prager Tagbl
Uhry
Morava
Čechy
Jablonec
Slovan
Uüskovaný Če
25
article
Tu se užaslý čtenář dovídá, že okna si Če
vlastně vytloukli sami. Píšeť list mezi jiným
i toto: »Se strany bezpečnostních orgánů za-
vedeno bylo ihned nejrozsáhlejší pátrání po
demonstrantech a také jsou již vylloukači oken
zatčeni. Všichni zatčení jsou Češi. Další zalýkání
bude ještě následovati. Hned při prvním vý-
slechu přiznali se zatčení, že u p. Frýdy okn
vytloukli a tázáni po pohnutce, udali, že by
od jiných Čechů k tomu vyzváni a že ohdržel
za to peníze. Klasická je také výpověď jedné
české dívky, o kteréž se také zjistilo, že př
vytloukání přítomna byla. Když jí prý byl ukázán
jeden kámen, který p. Frýda druhého dne před-
ložil, pravila, že by takovým velikým kamenem
ani tak daleko nedohodila, ona že hodila jen
menší dva kameny . . . Rozhořčení nad tímto
manévrem Čechů je prý všeobecné« atd. —
Tolik zmíněný list pražský. Taková lež by za-
jisté i nejprohnanějšímu cikánu sloužila za čest.
Čech
Frýd
Čecho
Cikán
26
article
Smutné však jest, když list, který vzal si za-
úkol lid svůj vzdělávati, z nedostatku mravního
citu a pro vyplnění čísla je nucen tak drzé
podlé lži, jako jest tato zpráva, svým odběra-
telům ke čtení předkládati. A na jaké mravní
výši stojí onen jablonecký pisatel !! Ovšem,
národ, který dal světu Mommsena a Ahrenberg
a který sehrál proslulou vřeseňskou truchlohru,
ten může také obohacovati časopisy zvláštními
zpravodaji, kteří v zájmu věci německé nelekaj
se ani největších podlostí. Naskytá se nám však
otázka: kdyby některý český list takovou lež
o některé německé menšině přinesl (ačkoliv
víme, že by toho český list schopen nebyl)
zdali by hned v příštím čísle nebyl nucen uve-
řejniti úřadní opravu? Avšak o menšinu jablo-
neckou a její čest úřady se málo starají, ačkoliv
úřadně bylo zjištěno, že na celé té zprávě
»Prager Tagblattu« není ani zbla pravdy. Pravda
jest, že okna u pana Frýdy byla vytlučena a
1kg kameny, že se podařilo jen s velikým ne-
bezpečím p. Josefu Vaňátkovi, pasíři v domě
p. Frýdy, dítky při útoku od úrazu zachráni
a že byla celá řada výhradně německých násil-
niků zatčena. Zatýkání stalo se na zakročenl
státního návladnictví v Liberci a nyní se ve
vyšetřování horlivě pokračuje. Komise, sestáva-
jící ze státního návladního, četnictva, úřadník
a stavitelů zdejších, vypracovala podrobné plány
místnosti, kde okna byla vytlučena, zjistila, v
kterých místech dětské voziky a postele stály
kde v době vytloukání oken ohrožené osoby
stály, jakým směrem kameny lítaly atd. Zatčen
byli předvedeni k domu p. Frýdy a rozestaveni
v místa, odkud házeli, načež vzdálenost přesn
změřena. Avšak drzá lež jest, že m ezi
zatčenými byl jen jediný Čech,
jakož i to, že by některý byl udal,
že k vytloukání oken byl některým
Mommsen
Ahrenberg
Frýd
Vaňátko
Liberec
kg
27
article
Čechem naja t. Pravda jest, že při demon
straci bylo zastoupeno »krásné pohlaví« a o
tohoto zajisté hrdinům jabloneckým dostalos
odměny vítězů valihalských, drzá lež však jest
že zatčena byla dívka česká a ta že s
k házení kamenů přiznala. »Gablonzer Tagbl.«
který podobnou zprávu jako »Prager Tagblatk
přinesl, nyní o následcích demonstraci moud
mlčí. Mlčel by také, kdyby soudní vyšetřován
bylo zavedeno v takovém rozsahu proti zatče
ným Čechům, kteří si okna na účet Němců sam
vytloukali? Zajímavé je, jaké rozhořčení je
zdejší německé lísty nad tím, že Češi dali důn
pana Frýdy po vytlučení oken fotografovati, aby
mohli dáti zhotovit pohlednice a rozeslatip
všech krajích českých jako doklad vysoké ku
tury německé. O průběhu a výsledku soudníl
jednání neopomeneme podati české veřejnos
podrobné zprávy a jsme zvědavi, učiní-li tote
také »Prager Tagblatt«.
— Česká historie na universitě oxfordská.
Ke zprávě o konfereneích p. dra. Františk
hraběte Lützowa na staroslavné universit
Čecho
Gablonzer Tagbl
Prager Tagblatk
Němec
Čech
Frýd
Prager
Lützow