2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
2. března 1913. Číslo 60.
5
title
Postavení ženy u různých národů
7
article
Nedávno přinesla překladová literatura publika
ki pro ženy velice významnou. Nákladem „Ženské-
ho Obzoru vydána byla kniha Charles Letourneau
Postavení žen u různých národů ze-
měkoule. Kniha je souhrnem všeho, co je o po-
stavení ženy vůbec známo. Autor pojednává o svém
hhematě s hlediska sociolodického badatěle. Objas-
ňuje nejprve úkol sociologie a její srovnávací me-
thodu. Od srovnání vztahů mezi tvorstvem nižším
přechází k různým obdobím vývoje mezi lidskou
společností u plemene černého, rudého, žlutého
bílého.
Neveselou pouť počíná v Melanezii. Manžel-
ství kmenové zotročuje tu ženu dvojím způsobem.
Jest otrokyní kmene a muže. Obě jha jsou těžká.
Žena jest věci a postavení její je přímo zoufalé.
Letourneau
8
article
Proto s hrůzou seznáváme, že postavení ženy u Pa-
pujčů je ještě bídnějši. Zde pro ženu minula kmeno-
vá ochrana a je vydána v šanc libovůli muže-kata-
na. Proto vyskytuje se mnoho sebevražd žen. Svo-
bodnější je žena afrických Negrů. Postavení ženy
není všude stejné. Mezi Masajci, potomky Ethiop-
fanů, požívá trochu volnosti. V jejích rukou spo-
čivá obchod a žena jest nedotknutelnou i v době
vájky. Všude jinde je žena více méně domácím u-
žitkovým zvířetem, které se kupuje, musí pracovati
a proto si jich hledi každý muž opatřiti záhy tolik.
kolik jich uživí. Za to jest vydána trýzni a libovůli
mužově. U kmenů, kde žena účastní se války, kde
je ženská armáda jako Amazonky v Dahomeji, jev
se ovšem i postavení ženy příznivěji, neboť žen
je rovnocennou muži. Jinak jsou ženy stejně ukrut-
né jako muži, schopnosti jejich rovnají se mužovým
a v něčem je i předstihují.
Na stejně nízkém stupni s černochy africkým
jsou obyvatelé ostrovů Polynézských, jen že po-
stavení ženy není tak tragické, snad proto, že zdo
bývalo vždy méně žen než mužů, protože matk
utrácely novorozená děvčata.
Svo
9
article
Dále vede nás autor mezi rudochy. V Severn
Americe postavení ženy liší se prospěšně od posta
veni v Jižní Americe. Vlohy a duševní zdatnos
plemene jeví se i u ženy. Zaměstnání je vymezené
při čemž ovšem veškerá domácí práce zůstává že
ně. Výjimečné je, že ženy mají v radě zastoupeni
Žena Jižní Ameriky jest cennou pouze pro práci
žije zvířecím životem, v nejužším styku s přírodou.
Nejlepší postavení požívaly ženy u kmenů středn
Ameriky. Nikdy netýrali muži žen bez příčiny, anii
je přetěžovali prací. Ale i tu byla žena omezován
ve svých právech lidských.
Pojednávaje o plemeni žlufém ličí autor roz
tomilou idylu života malého nárůdku tatarského
u zátoky Kastrijské. Na místě zákonníků vládne
tam vzájemná láska, každý ctí starce, laská dětí
k ženám je jemný a o vše se s nimi sdílí. Zní to
jako pohádka v celku, kdy osud, jenž u severních
národů mongolských je velice smutným. Všichi
si ženu podrobují.
Poměrně nejlépe daří se jí u Eskymáků a Ta-
tarů. Musí také pracovati, ale nikdy není utisko-
vána jako v Tibetě a na souostroví Malajském
Náboženství bramínské zmenšilo sice poněkud po-
slavení ženy u těchto kmenů, ale nestvořilo pro n
přece jen mnoho dobrého.
Eskymák
Severn Amerika
jižní Amerika
Amerika
Tibet
10
article
Podobné poměry vidíme v Japonsku a v Číně
V obou říších uskufečnily se netušené pokroky
průmyslu a obchodu, ale mravy, zákonodárství
náboženství prohlašuje na dále měněcennost ženy
a nutnou porobu mužům. Vlivem evropské vzdě
lanosti mění se poněkud názory na mravnost v Ja
ponsku, ale staré řády setrvávají a tvrdě doléhaj
na ženu v Číně. Dcera je věcí rodičů, žena man-
želovou. Poroba ženy v Číně je hrozná, křiklavá
hlavně proto, že všechny ukrutnosti, které se den-
ně na ni páší, jsou posvěceny zákonem.
Dostáváme se ke kmeni bílému v Africe. Nej-
větší neodvislost má žena u Hovů na Madagaskaru
Svoboda její je zvláštním úkazem a upomíná na
ethlopský původ. V Habeši jest svoboda žen nej-
větší. Jest to rovněž charakteristickdi známkou
kmene, dědictví po starém Egyptě. U Lybijců
Berberů různé postavení ženy ukazuje na tři ob-
dobí vývinu. U Guaučů žena-šlechtična je nezá-
vislá a stojí na stejném stupni s mužem. Otrokyně
ovšem ne. U Tuaregů veliká svoboda žen a hospo-
dářská neodvislost je výsadou pouze domorodé
šlechty. U Kabylců je žena hospodářsky i spole-
čensky porobena. Postavení ženy v Edyptě ozna-
čeno může býti krátce: žena vždycky byla muži
považována za rovnocennou v této zaslibené zemi
ženské svobody.
U národů semitských liší se postavení ženy
značně na jich neprospěch. U Arabů kočovných
byla novorozená děvčata utracována, v krajinách
úrodných byly ženy pracovní silou rovnou zvířa-
tům domácím. Koran tu postavení ženy ještě sní-
žil a zuhožil. Životu Arabek podobal se život he-
brejských žen. Židé byli o ženě přesvědčení, že jest
bytostí nižšího řádu, nečistou, nedostatečnou, hlu-
boko pod úrovní muže stojící. Staří rabínové ne-
mohli se shodnouti, má-li duši neb ne. Ideálem ženy
byla dobrá hospodyně.
Berber
Tuareg
Života
Japonsko
Čína
Afrika
Madagaskar
Habeš
Egypt
11
article
Postavení ženy u Indů lze rozděliti na t
období vývoje. V prvním vládla naprostá divo-
kost v manželství, však žádný z četných a růz-
ných útvarů ženu neutiskoval. V době védské byl
žena osobností, veličinou, zúčastnila se i nábo-
ženských obřadů. Když však kněží arijští — bra-
míni obemkli zemi, staly se z žen ubohé, utlačo-
vané bytosti, jimiž se společnost naučila pohrdat.
V nejstarší době řecké byla žena volná, měla
své právo hlasovací i ve veřejných shromáždě-
ních. Byla mezi ní a mužem rovnost. Teprve pozdě-
ji zákony, uplatňující větší právo otcovské, činily
z ní otrokyni, porobenou tělem i duchem. Byla
po celý život považována za nedospělou bytost
společenskou nulu. Živořila v gyneceích. Domohla-
li se však bohatství a neodvislosti, tu ucítili muži
vládu její. Spisovatelé řečtí projevují více méno
nepříznivé mínění o ženách, ale národní společ-
nost, zejména vzdělaná, mívá takové ženy, jaké za-
sluhují muži toho kterého národa.
Také historický Řím založil otcovské právo n
troskách mateřského zřízení. Zákonodárství pod-
řidilo každou ženu vůli mužů. Nebylo tu však gy
neceí, manželka byla paní domu, mužovou společ-
nici. Chodila volně po ulicích, do cirků a dívadel
Ve století Augustově nacházíme i školy pro dívky
a studovaly i rhetoriku i filosofii. Mravně byla
žena římskká na stejném stupni jako muž.
Zabývaje se postavením ženy u národů pohan-
ských v Evropě, konstatuje autor, že ve všech spo-
lečnostech je postavení ženy smutné, mužové utla-
čovali ji, vykořisfovali a trýznili.
Augustův
Řím
Evropa
12
article
Také středověk nepřinesl mnoho změny v frud-
né postavení dívek. Nebyl jich pánem pouze otee.
ale i lenní pán. O nějaké svobodě u robotního lidu
nelze vůbec mluvit. Poněkud lepší postavení vydo-
byly vrstvy měšťanské svým ženám a dcerám tím.
že dobývaly bohatství a že byly podřízeny přímo
panovníkovi. I za galanterií, milostnou hrou, furna-
jem a uctivostí vůči šlechtičně skrývalo se mnoho
nemravnosti a neúcty k ženě. Mnoho ze středo-
věkého mravu a názoru dochovalo se dosud.
Přehlížeje vše, co bylo řečeno, shledává autor
že pohlaví u zvířat nepodmiňuje různé nakládání
se samicí, ani u primitivních národů nebylo nej-
prve rozdílu. Teprve dělbou práce, různým
způsobem života odlíšil se typ ženy a tím vydala
se žena na pospas muži, který na ni nadále pohlí-
žel jako na bytost méněcennou. Žena se pod vli-
vem svého odloučeného způsobu života vyvíjel
stále, až dosáhla dnešního typu ženy. Není s ním
spokojena ani ona ani muž.
Pro budoucnost víme, že není možný opravdo-
vý pokrok společenský, nezúčastní-li se ho žen
činně a nemá-li z něho také užitek. Je nutno vy-
rovnati rozdíl mezi oběma pohlavími ve vychování
vzdělání, manželství, rodině i ve společnosti. J
potřebí také muže povznést.
Může-li které pohlaví plným právem domáhati
se výsad, je to tak zvané slabší pohlaví, kterému
příroda vnutila povinnost maleřskou. Stane-li se
to, ani muž, ani žena nebudou ve svých právech
zkrácení — společnost pak tím jistě nesmírně mno-
bo získá.
Olga Stránská
Stránská
13
article
Literatura.
Literatura.
Josef Holeček mládeži. [Josef Holeček: Černo-
horští junáci, vyšlo v Osení, knihách mladých čte-
nářů, nákl. F. Topiče.) Stále citelnější potřeba dobré
zušlechfující literatury pro mládež vyžaduje sťále
nově doplňované programové práce, která by pře-
devším hleděla v srdcích mladých čtenářů vznitiii
lásku k neobyčejným zjevům jejich domoviny. Naše
úzkée nakladatelské poměry ovšem zřídka dovolují
aby každá taková knihovna, pěstující literaturu
pro mládež (a máme jich několik: vedle Osení Žen
z literatur. Pěkné knihy pro mládež a nedávno za-
loženou Dětskou knihovnu Hynkovu) mohla jíti ber
překážek k tomuto cíli. V tom smyslu Topičov
Holeček
Černo
Hynkov
14
article
Osení má skvělé disposice, neboť má za sebou na-
kladatelství spisů Nerudových, Čechových, Holečko-
vých, Herrmanových a j. Proto bez obtíží mohlo
svému čtenářstvu připraviti již několik čísel Če-
chových, dvě Nerudova a nedávno jedno výborné
číslo Holečkovo. Mohutný zjev jihočeského epika.
jenž v minulých dnech slavil své šedesáté narozeni-
ny, jistě neměl zapotřebí, aby teprve válečné aktu-
ality ukázaly mládeži na jeho poměr k národům ji-
hoslovanským, specielně k Černé Hoře. Dávno již-
mnohem dříve než všichni ti vynikající cizinci, at
je to Němirovič-Dančenko nebo Staňukovič atd. —
měl býti představen mladému čtenářstvu domáci
spisovatel, jehož sympalie k chrabrému lidu černo-
horskému dovedly naše národní vědomí opříti o slo-
vanský Balkán již tehdy, kdy naposled marně usi-
loval tento obr setřásti jho, jež ho tížilo. Jak mohl
prospěti Holeček naší mládežil Nemyslíme-li na
poučný živel, který v literatuře pro mládež má s
specialisovati na obor naukový a je naprosto nepří-
stojný, snaží-li se dosáhnouti svého účelu prostřed-
ky belletristickými, nemyslíme-li na onu povznáše-
jící práci velikých národních idejí, která jako ohet
a vzmach uměleckého díla nemůže nikdy pozbýti
svého literárního významu, avšak mládež může za-
sáhnouti toliko v dobách, kdy příznivo je všechn
ovzduší k vykličení semene, jež zasela, krátce ne-
hledime-li na dílo Holečkovo jako na poučný aneh
tendenění výchovný prostředek, jak by na ně hle-
děli na liteře uztrnulí paedagogové, nalezneme
v něm vnitřní bohatství daleko vyšší hodnoty, po
němž měl by sáhnouti pravý přítel mládeže. A prot
je to fakt v jistém smyslu autora téměř nehodný.
Nerudův
Čechův
Holečko
Herrmanův
Holečkův
Dančenko
Staňukovič
Holeček
Černá hoře
15
article
že leprve dnes se naší mládeži předkládají „Černo-
horští junáci', neboť v dojmu tohoto nejvnímavější-
ho publika časový význam přítomného svážečlu
převáží všechny jeho vlastní nejelementárnější
emoce junáctví, po nichž prahne jako květina po
slunci každá mladá duše po přechodu z dělství do
výbojného chlapectví, kdy typický otravovatel
všech čistých zdrojů, k nimž se upinají tyto vzně-
ty, cizácký, mravně diskreditovaný Karel May
podnes nastupuje svou vládu. Ano, náš Holeček.
třeba že nepsal přímo pro mládež — mládeží před
ním jsme vlastně všiehni — mohl již dávno odvrá-
titi mysl našich mladých čtenářů od neznámých
amerických končin, od rudochů, zvířecky se mstí-
cích na předvojích sveřepé, podlé civilasace, k na-
šim národním bratřím na Balkáně, kde veškeren
proud soucitu, jejž vylévá čtenářova duše na před-
mět ličeného boje, obsahuje v sobě prvky dalek
ušlechtilejší lidskosti, kde můžeme se obdivovati
pravému hrdinství, které neustále vystavené
zkoušce jako kov ohni, mohlo uchovati na evrop-
ském jihu uprostřed stálých bojů za svobodu bo-
hatýrský typ slovanského charakteru ještě ve vši
křepkosti a jarosti.
Černo
Karel May
Holeček
Balkán
16
article
A v tomto poslání vidím význam skromněho
svazečku, jehož procitěnou četbou může naše mlá-
dež uctiti jubileum autorovo. Ideály odvahy
skromnosti a nezištnosti černchorských junáků
které se rýsují v těchto třech povídkách na pozade
divoké přírody, družně se stavící v bojích s Turky
černohorské statečnosti v bok, spartanského zápo-
lení o primát v junáctví a konečně na pozadí
otevřeného boje s Turky, kde statečnost Černo-
horců je si sama účelem a osudným ballastem.
je všeliké vyznamenání vládcovo, tyto ideály jistě
okouzlí každého, kdo se cítit mlád, zdráv a silen
a představa bohatýrského zjevu jubilantova,te
vysoké, stářím dosud nezlomené postavy, která
vynořuje se za každou stránkou četby, jen stup-
ňuje neobyčejný dojem tohoto okouzlení.
Antonín Veselý.
Turek
Černo
Veselá
17
article
Výbor stati a řeči dra. Václava škardy. Vydal.
a úvodem opatřila Miloslava Sísová. V Praze 1912
za 1.50 K. Str. 204.
Pátý svazek IV. ročníku „Českého Čtenáře?
přináší čtrnáct stati a řečí dra. Václava Škardy.
který byl jedním ze zakladatelů této sbírky spist
lidu určených, předsedaje ustavující valné schůzi
sdružení „Českého Čtenáře“ a vytknuv povinnos
strany naší ku práci vzdělavací a k výchově l-
dové po všech stránkách života. Výbor těchto 14
řečí vynikajicího politika nepodává ovšem jasný
obraz veliké jeho politické osobnosti a také ovšem
stručná biografie vydavatelkou předeslaná neměla
úkolem podati synthetický obraz osobnosti Škardo-
vy i jcho vlivů na běh naší domácí politiky i živoí
naší strany. Ale přes to jest „Výbor“ dnes velmi
aktuální thematy, kterými se řeči a články Škardo-
vy obírají. Projevy Škardavy, jednající speciálně o
národní straně svobodomyslné, její historii a vývoj
politické taktiky její, zůstávají stále skvělým obhá-
jením změny v taktice naší strany na říšské radě
zůstávají ale také stále ukazatelem, podle něhož
ještě v nejednom směru své činnosti musí se strana
naše říditi. Dr. Škarda upřímně a nezastřeně mlu-
vil také o věcech, týkajících se domácích politi-
ckých sporů a poměrů naší strany k jiným stranám
I v těchto směrech zůstávají rozvážné projevy jeho
oevnými a hodnými toho, aby stále byly čteny
Václav škarda
Sísová
Škarda
Praha
osobnost Škarda
18
article
Proto považujeme výbor statí a řečí Škardových
třeba ovšem nebyl úplný a nevyčerpával všech
politických otázek, za dobrou pomůcku politické
výchovy širších kruhů a doporučujeme je tudiž
vřele naší čtenářské obci. Většina statí škardovýcl
je věnována otázce česko-německé a dohodovací-
mu jednání. Je skutečně vysoce poučným čísti
souvislosti projevy českého vůdce vyrovnavacího
o hisstorii myšlenky česko-německého smíru, o sta-
vu jazykové otázky, o výsledku dosavadních jed-
nání a konferencí atd. V tomto bodě jest knížk
tato nejčasovější, i měla by býti pilně čtena a uva-
žováno, aby vychovalo k lepšímu a věcnějšímu po-
litickému nanírání v nejchoulostivější otázce sou-
časné naší politiky.
fš.
Škardův
19
article
Z literatury pro mládež. Gargantua. Fran-
couzsky napsal Fr. Rabelaís, pro českou mlá-
dež upravil V. Kr. Blahnik. Illusstroval Jan Šír
V Pardubicích 1913, str. 91.
„Vdělání Lidu“, časopis lidové osvěty, řízený
obezřetně, cozmyslně v duchu pokračujícího roz.
voje, počal vydávati sbírku četby pro mládež, na-
zvanou „Klasy“. Jako první svazek vydán byl kla-
sický pedagogicko-satirický román „krále smíšků.
Gargantua
Fran
Rabelaís
Blahnik
Šír
Francie
Pardubice
20
article
Fr. Rabelaisa „Gargantua, upravený ovšem pro
mládež. Kdo zná tento spís, psaný živě a s mnoha
archaismy a novotvary, latinismy i četnými vulgár-
mi výrazy, uzná, že bylo třeba opatrné a taktní
úpravy, aby kuiha mohla býti dána do rukou mlá-
deže, aby se z příběhů Gargantuy učila hleděti jas-
nýma očima na svět, aby naučila se vážiti zdraví
rozumného rozvoje všech schopností, aby se učilo
radostné lásce k životu. Upravovatel pan
Blahník zhostil se dobře svého úkolu, opíraje se
o spolehlivý a výstižný překlad, vydaný „českou
Thelemou“ u Reise. Verše se svolením překladatele
dra. Munka přejal p. Blahnik doslovně, v ostatním
dal se vésti, jak sám výslovně v předmluvě vy-
týká, zmíněným překladem. Jasnými a prostými
větami reprorlukoval podivuhodné přiběhy Gar-
fantuy, přidržev se po většině předlohy své p
stránce věcné a oprostiv sloh překladu ad usum
mládeže. Příběhy o životě Gargantuv, jeho vý-
chově a jeho životě v úpravě Blahníkově budou
jistě nejen vhodnou, ale užitečnou četbou pro mlá-
dež, poněvadž vyhovují po všech stránkách potře-
bám mladé obrazotvornosti a při tom podávaji
vždy samy sebou dobrá naučení i příklady. Také
illustrace Šírovy přiléhají velmi dobře k dějí, takže
možno říci, že „Klasy byly zahájeny způsobem
rozhodně šťastným. Naše mládež může se opravdu
těšiti na pokračování nové sbírky, která jistě
za osvědčené redakce E. Navrátila přínese jin
cenné a radostné publikace.
František
Rabelaiso
Gargantua
Blahník
Reis
Munk
Blahníkův
Šírův
Klasa
E Navrátil
český Thelema
Gara
21
article
Z oboru technického.
Z oboru technického.
Kontrola času při seismografické
státní stanici v Lublani.
V novinách čteme nyní dosti často zprávu
Katastrofální zemětřesení v dáli. Ta a ta seismo-
grafická stanice (u nás jsou na př. veliké v Pulji
ve Vídni a v Lublani) oznamuje, že její přístroje
zaznamenaly v tolik a v tolik hodin, minut a vteřin
zemětřesení, největší výška rozkyvu taková a ta-
ková a konečně, že středisko zemětřesení jes
tolik a tolik set, nebo tisíc kilometrů vzdáleno.
A skutečně, den po tom, nebo i po více dnecl
přijde zpráva, že as v době, stanicí udané, pro-
vádělo zemětřesení své zhoubné dílo. Někdy zdán-
livě údaje stanice „selžou“, t. j. nepřijde potvrzení
že skutečně někde na zemi zemětřesení se pro-
jevilo.
Toto selhání jest ale jen zdánlivé, a můžeme
na slovo věřit observatoři. Nebylo-li zemětřesen
oznámeno novinám, stalo se to proto, že se udál
v zemi, neobývané lidmi civilisovanými, kteří ne-
mají a neznají telegrafu, jako na př. v centráln
Asii, Africe, Australii, nebo v místech, kde lid
není, v pouštích, kdesi na Grönlandě, na točnách
nebo konečně na dně mořském, kde jistě země-
třesení jsou velmi četná, neboť moře pokrývá da-
leko větší část zeměkoule, než pevná země. C
se týče dělky rozkyvů, udávány jsou až přes
milimetrů. To ovšem nejsou výkyvy skutečné
nýbrž délkou zapisující ručky zvětšené, neboť sku-
tečné rozkyvy nemají ponejvíce ani délku, rovnou
tlouštce čáry, kterou zapisující přístroj kreslí. T
jest tedy věc dosti snadno vysvětlitelná, a snad
ani ne přiliš nápadná, více lámání hlavy dá čtenáři
as vysvětlení, jak to mohou jednotlivé sfanice
uhodnout, jak daleko od nich jest vzdálen stře
zemětřesení.
Lublaň
Vídeň
Asie
Afrika
Austrálie
22
article
Vedle konstrukce aparátu registračního, kte-
rou bez obrázku zde nelze popisovati, a vedl,
tvaru „vln“, jež přístroj registrační kreslí, pomáhí
k určení vzdálenosti střediska zemětřesení i čas
za který otřes dostihl observatoře, různě od sebe
vzdálené. Tento rozdil časový má nadmíru důle-
žitý význam i pro zkoumání vlastní podstaty ze-
mětřesení, z jakých hlubin as vychází, kudy se
béře atd., z čehož se dá do jisté míry souditi i n
Iysikální vlastnosti niíra zemského, jinak naprosto
nedostupného.
Jest tedy přesné určení času, kdy otřesy ob-
servatoře dostihly, jedním z nejdůležitějších úkolů
registračních přístrojů. Hlavní hodiny observatoři
jsou ovšem vždy velmi přesné a dle nich se vždy
záznamy otřesů v registračních přístrojích vyme-
zují, jest však velmi prospěšné, mohou-li se tyto
hlavní hodiny všech observatoří v Evropě
alespoň jednou za den přesně naříditi dle něja-
kých astronomicky přesných znamení.
Evropa
23
article
Vskutku tyto časové signály vydává pařížská
astronomická observatoř ze stanice jiskrové te-
legrafie na Eilfelově věži a meteorologicko-astro-
nomická observatoř v Norddeichu v severním Ně-
mecku. Rozumí se, že musí být každá taková sejs-
mografická observatoř opatřena přijímací stanicí
pro jiskrovou telegrafii a přístrojem, kterým může
okamžitě po uslyšení signálu v registračních pří-
strojich učiniti znamení, od kterého počíná pravý
čas. Jednou z nejvíce nápadných součástí tohoto
zařízení, kterým se denně upravuje čas registrač-
ního přístroje v Lublani, jest přijímací stanice
jiskrové telegrafie. Tato počíná na vnějšku auten-
nou, umístěnou nad střechou c. k. vyšší reálky.
Na kupoli budovy vztýčen dřevěný, 9 m vysoký
stožár, napříč k němu — jako rahno u stožáru lod-
ního, připojena isolovaně 3 m dlouhá měděná
roura. Od ni jdou vždy 4 dráty z křemikové bronzí
k 7 mm silnému měděnému lanu, napjatému me i
dvěma 5 m dlouhými vedlejšími stožáry, vztýče-
nými po 2 (na stranách) na každém risalitu budovy
K isolaci užito tvrdé gumy, při niž dovoleno
užiti napjetí až 10.000 voltů.
Lublaň
mm
24
article
Pošinutím zmíněné měděně roury vzhůru lze
všecky dráty autenny napnouti v žádané míře.
Od oné měděné roury jdou další 4 drátyk
jiné měděné rouře, rovněž 3 m dlouhé, která umí-
stěna mezi hlavním traktem budovy a jižním jejím
risalitem. Od ní pak jdou tyto 4 dráty k měděne
vidlici, upevněné na porculánovém isolačním zvon-
ku. K této měděné vidlici přišroubováno jest pak
oko odváděcího drátu, který sestává z jednodu-
chých pramenů měděných, opatřených dvojnásob-
nou isolací.
Otvorem v okně, do něhož pro lepší isolaci
vložena trubka z tvrdé gumy a ze skla, vstupuje
přiváděcí drát do místností s aparáty.
Cívka aparátu jest z lepenky, výšky 18 cm
a na ni navinuto celkem 153 závitů. Z nich 198
tvoří civku hlavní, 55 cívku dodatečnou. Hlavni
má od jednotlivých skupin závitových 20 odboček
s doteky cívka dodatečná 8 odboček s doteky.
Dle toho, na který dotek zatknu kolík, jímž končí
přiváděcí drát, jest autenna naladěna na délky
vln 600 až 3000 m.
Přijímací aparáty sestaveny jsou na isolační
desce z fibru a sestávají z detektoru a telefonu.
Okruh proudu pro telefon jest uzavřen přes de-
tektor a cívku; mezi kohaerer a dolení konec civ-
ky vložena druhá větev s kondensátorem. Dolen
konec cívky spojen pak se zemí tak, že jest při-
pojen na vodovod a zemni desku hromosvodu.
Časové známky na posunujících se páskách
přístrojů seismografických, jež umístěny ve sklepě.
zaznamenávají se nyní takto. Od hlavních hodin
jde do sklepa vedení, jehož proud ony hodiny za-
vádějí a tím každou hodinu i každou minutu po-
hnou ručkou, která na pásce zaznamená čárku.
centimetr
25
article
Strážce stanice sedí tedy s telefonem u ucha v
ustanovenou dobu a naslouchá; jakmile zaslechne
sidnál, stiskne tlačítko a všecky ručky na páskách
seismografu nakreslí delší čárku.
Samočinně zaznamenávací přístroje jdou všul-
dosti zvolna — pásek se pošine za 1 minutu o
až 10 mm a proto jest nutné přesnější srovnán
časového signálu s hlavními hodinami. V registrač-
ním přístroji otáčí se také válec, potažený lesklým
bílým papírem, začazeným sazemi. Pohyb jeho jest
daleko rychlejší, než zmíněných pásků přístrojů
registračních, neboť urazí za 1 vteř, 5 mm.
Poněvadž při otáčení se válce ručka čas za-
pisující se pohybuje podél něho, tvoří jednotlivé
čárky, vždy v jedné vteřině vytvořené — což opět
samočinně obstarávají hlavní hodiny pomocí druhé
baterie — na povrchu válce spírálu. Vedle této
ručky, čas zaznamenávající, jest zde ještě druhá
pohybovaná zvláštní baterií a uváděná v činnost
tlačítkem (tastrem).
Před hlavním signálem na několik vteřin před-
cházejí jiné, jež upozorňují správce stanice, že se
signál bezprostředně přibližil. V tom okamžiku.
když zaslechne pravý signál, stiskne tlačitko a
pohnou se všechny ručky registračních přístroju
a vytvoří delší čárku na posunujícím se pásku.
Odečtením příslušného počtu čárek, značících ho-
díny, jakož i oněch, značících minuty od čárky
signálové, až ku počátku výkyvů, druhou ručičkou
zaznamenaných, a značících počátek otřesů, dá
počet hodin i minut, na otáčejícím se válci pak
lze odečisti i desetinu jedné vteřinu, které
dle předchozího musí odpovídat délka půl mili-
metru.
mm
26
article
To jest tedy přesnost nadmíru veliká, musí se
však k této době přičísti doba od skutečného
vyslání sidnálunž do pohnutí ručky a ludiž zazna-
menání pravé půlnoci, nebo poledne. Doba ta za-
hrnuje v sobě hlavně čas od rozechvění blány te-
lefonu do vjemu sluchového u pozorovatele, o
vjemu až do pochopení a stisknutí tlačitka a doby
potřebné k přiskočení ručky k papíru a zazname-
nání čárky.
Veškeren ten dosti složitý postup trvá však
jen zlomek vteřiny a určuje se odhadem. Naproti
tomu doba, než dostihne signál z Paříže nebo
Norddeichu do Lublaně a než proud. tlačitkem
uzavřený, doběhne do elektromagnetů, obsluhují-
cích ručky, jest mizívě nepatrná a lze ji s dobrým
svědomím vypustiti.
Aby však i tato právě uvedená oprava, která
závisí jen na odhadu, byla vymýcena, jakož i aby
nemusil úřadník v noci zasedati ku přístroji zn
příčinou zachycení signálu, upraven jest přístro
nyní tak, že zvláštní relais, přes detektor zapnutý
uzavře a opět otevře samočinně proud, pohybujíc
pomoci elektromagnetů ručkami, čas zapisujícími
Pak lze říci, že prakticky sidnál časový v Pa-
říži nebo Norddeichu a pohnutí ruček na regi-
stračních přístrojích v Lublani děje se současně.
Rozumí se, že bez jiskrové telegrafie byla by
takováto přesnost i jednoduchost naprosto ne-
možná.
Paříž
Lublaň
27
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Vácslav Beneš-Třebízský: Z různých do
(Vzdělávací knihovna Českého venkova sv. 15.
V Praze, F. Topič. Cena 90 h., váz. K 1.50
Teréza Nováková: Z lidu a pro lid. („ Mile
knihy“ svazek I.—II. Část I.—II.) V Praze, Emi
Šolc, společ. s r. o. Cena svazku 40 h.
Ing. Eduard Zika: O pražské kanali sa-
ci. V Praze. Nákladem vlastním.
Václav Kroupa: Vojenský rádce pro ze
mědělce. V Praze. Ústřed. zemědělské knihku-
pectví (A. Neubert.) Cena 90 hal.
Dopisy Jana Kolence z Kolna, hejt
mana J. M. cís. panství Zbírova, Točníka, Dvor
Králova, z lež 1651—1652. Vydává JUDr. Jan Poh
V Praze, Královská česká společnost nauk. V ko
misi u Fr. Řivnáče.
Archiv Český čili sbaré písemné památk
české i moravské, sebrané z archivů domácích
cizích. Dil XXVIII. V Praze, Nákladem Domestikál-
ního fondu král. Českého. Redaktor: Gustav Frie-
drich. V komisi knihkupectví Bursík 82 Kohon.
Julius Karpast Klassenlotterie un
Rentenkurse. Wien. Verlagsbuchhandluý
Karl Konegen (Ernst Stülpnagel). Cena 1 K.
Dr. P. Peucker: Königreich Bulgarie
und die Zentralen Balkianlánder zwischen Adria
und Pontus. Maarsfab. 1,861.000. Verlag von Artaria
Co.
Dr. Vladan Georgewitoch: Die Albanesen un
die Grossiniichte. Leipzig 1913.
Dr. Max Brod a dr. Felix Weltsch
Anschauung und Begriff. Grundzüge eines Systema
der Begrifísbildung. Lipsko 1913.
(Zasláno)
C. k. dolnorak, místodržitelství udělilo výno
sem ze dne 21. února 1913. Z. la. 259/3, na návrt
vídeňské Obchodní a živnostenské komiory, pod-
niku „Tetra“, spol. s r. o., ve Vídni IX. Rossaucny
3—5, a v Chocni (v Čechách] právo v živnosten-
ském provozování „Tovární výroba prádla a ob-
vazů“ užívati císařslého orla ve znaku a v pečeti
20621
Právě vyšla neobyčejně za-
jímavá brožura
Beneš
Mil
Inga
Zika
Kroupa
A Neubert
Jan Kolence
JUDr
Jan
Řivnáč
Bursík
Julius Karpast
Rentenkurs
Konegen
Ernst Stülpnagel
doktor
P Peucker
Georgewitoch
Leipzig
Brod
Weltsch
Praha
e Šolc
Točník
Dvor Králov
Francie
Dila
Lipsko
Vídeň
Choceň
Čechy
Verlag on Artaria Company
Teréza Nováková
Gustav Frie
Königreich Bulgarie und die Zentralen Balkianlánder
Adrie und Pontus
die Albanesen uno die Grossiniichte
Anschauung und Begriff
Grundzüge eine System der Begrifísbildung
36
article
Z SeSl
Z SeSl
Ant. Krátkého:
Postup kreslení v obecné
škole dle nových osnov pro
tři stupně školního věku
právě vydaný, obsahuje opětně 10 listů (z niche
barevně tištěné) pro všechny 3 stup. vynčovacía
zejména přihliží i k ručním pracím děti. Na jed-
notlivých listech jest vždy větší počet vyobrazení,
tahže celé dílo obsahovati bude na 100 tabulich
na křidě tištěných 1200—1500 vyobrazení. Vedle
textu na každé tabuli bude připojen ještě ob-
sáhlý výklad o volném kreslení.
Celé dilo vyjde v 10 sešitech po K 2.20 a d
konce měsíce května lze subskrihovati celé dílo
za K 18 —, Obnos lze složiti i v měsíčních splát-
kách a ti, kdo i později dílo objednají, obdrží je
na měsíční splátky po 2 kor. První sešit na
ukázku zašle ochotně každé knihkupectví, zejména
Ustřední nakladatelství, koihkupectví a papírnictv
učitelstva česko - slovanského v Praze—VII. (Josef
Rašin), Bělského třida čislo 967, 307461
jež má dílo v komisi. Nákladem Zem. ústředního
spolku jednot učitel, v král. Českém.
Rašin
Praha
40
article
HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA
Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy amatéry. Chvalně známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.50. Ne
orig. pražská vinárna „Podsvěti“. Denné kon-
cert. S úctou Emil Ročák.
30813
Adrie
Emil
Václavský já
58
article
Anežre Myšáknvé,
Anežre Myšáknvé,
velkonárod cukrttelý
v Praze-II., Vodíčkova ulice.
Až dětičky milé
kol Vás budou stát,
až v rozpacích nemalých
budou Vám přát,
tu i raše, milostivá paní,
přijmětež upřímné přání:
Neštěstí žádné vás nepotkej,
nic trudného, ni bolný vzdech
jen štěstí samé a zdraví,
toť srdečné přání nás všecb.
Praha
Vodíčkov ulice
Anežre Myšáknvá