ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2ad6330-8f0c-11dd-b62b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 62, person 55, org 5, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 2. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 60.
4 article
Na rannt avečerní liety předplání sen V Praze v admindstrani na měsle. . . . 9 K- na čtvrt leta . . . . a K —h s dvoji donáškon na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K ek ve fliálkácht na měsie . . . . . 1 K 80 Poštont na měslo, . . na dtvrt ieta ! . . . 9 R aoj s dvojí zásilkou na měsíe na črvrt lsta Před vážnými událostmi v Úhrách. Nejinak než jako před velikou bitvou vypadá to dnes v Uhrách. Vláda zkompro- mitovaného Lukacse a fanatického oligar- cha Štěpána Tiszy chce v tomto týdnu pro- mrskat svou zpátečnickou volební předlo- hu ve sněmu uherském stůj co stůj. Krajně podrážděná oposice sněmovní pak, nejsouc dosti četná, aby normálními zbraněmi par- lamentními tomu mohla vůbec zabránit utíká se ku prostředkům mimořád- ným: k bouřným protestacím ve sně- movně, po kterých hodlá z ní sborem vy- jíti mezi zjitřené zástupy oposičního ob- čanstva a zvláště dělnictva, které současně zahájí všeobecnou stávku v Pe- šti a 42 venkovských městech Vůči této zoufalé obraně pohoršeného lidu vláda Lukacsova však činí nejroz- sáhlejší drakonická opatření. Asi 10.000 mužů vojska, 1000 četníků a tolikéž poli- cejních strážníků bude proti stávkujícím demonstrantům v hlavním městě Uher od zítřka pohotově, aby je sečnou, bodnou střelnou zbraní rozhánělo, kdekoliv se shromáždí a na první povel nerozejdou.
Štěpán Tisza Praha Uhry
5 article
Vůdcové uherské sociálně-demokrati- cké strany ohlásili vrchnímu policejnímu hejtmanu pešťskému: Bodovi, že v první den všeobecné stávky hodlá dělnictvo de- monstrovat pro všeobecné, rovné tajné volební právo klidným průvodem po hlavních třídách Pešti druhého pak dne, že chce konati něko- lik shromážděnílidu. Spolu ujistili že všeobecná stávka, k níž dělnictvo se odhodlalo, aby tak co nejdůrazněji osvěd- čilo pevnou a svornou vůli svou, bude rov- něž provedena způsobem zcela pokojným Leč vrchní policejní ředitel Boda je odbyl že prý vzhledem na rozčílenost občanstva. nemůže v příštím týdnu naprosto dovo- lit v Pešti žádných průvodů a žádných schůzílidu. Na to sociálně demokratičtí vůdcové mu odtušili, že za těch okolností nemohou ručiti za klid a pořádek. Tak byla vzájemně vojna vypo- věděna. Třemi plakáty varuje dnes dotčený vrchní hejtman pešťský obyvatelstvo, aby v nastávajících dnech neopovážilo se an nejmenší pouliční demonstrace, ba, aby ani k žádné nepřihlíželi, sice že bude mu běda
Pešť
6 article
Podáváme tyto plakáty v dnešním našem čísle, aby z jejich mluvy každý postihl kterak na hlavní město Uher bude v tomto témdní uvalen hotový stav obleže- ní. O 7. hodině večerní musejí býti všechny domovní dveře zamčeny: zakázáno vpou- štěti cizí osoby do uzamčených domu. jsou-li pak v nich, mají býti ihned vypuze- ny. Také okna mají býti uzavřena ve všech ulicích, kde dojde k výtržnostem, rovněž výkladní skříně a krámy. Tolikéž hostince musí býti na vyzvání policejních orgánů zavřeny. Přísným trestem postižen bude každý, kdo nosil by při sobě střelnou zbraň. Všeobecná stávka prohlašuje se za přečin vzpoury dle čl. 152. trestný, „poněvadž otevřeně přiznaným cílem jejím jest vykonávati nátlak na svobod- né (!) rozhodov ání sněmovny násilím, nebo vážnými výhružkami“ — pro- čež prý jest povinností vládní moci „vy- stoupit proti tomu s největší energií a zaji- stit vládu zákona, bude-li nutno i použi- tím ozbrojené moci, stojící k disposicia za cenu jakýchkoliv obětí“. V druhé proklamaci hrozí se opět: „Policie a v případu potřeby vojsko zakročí s největší, zákonem dovolenou energií a použije zbraně, kdyby se stá v- ka zvrhla v pouliční výtržnosti, ane- bo kdyby vojsko bylo napadeno. Po před- chozím signálu polnicí použije případně i střelné zbraně“. — V třetí prokla- maci pak se oznamuje, že na 37 místech hlavního města budou rozestaveny vo- jenské oddíly, čítající půl nebo celou setninu, které v případu potřeby zakročí.
Uhry ání sněmovna
7 article
Poušti-li takovýmto Haynanovským slohem pp. Lukacs a Tisza důkladně hrů- zu na oposiční Pešť vůbec a na sociálně- demokratické dělnictvo zvlášť, straší vůd- cové tohoto svou všeobecnou stávkou také jak náleží. Zrazují rozumně ode všech vý- tržností pouličních. K čemu prý zbůhdarma nabíhati na trčící les bodáků? Všeobecná stávka bude prý nejúčin- něji působiti klidným, však houževnatě vy- trvalým důrazem. Klame prý se vláda, domnívá-li se, že nepotrvá než asi tři nebo čtyři dny. Podle podniknutých příprav potrvá nejméně čtrná- cte dnů. Na tu dobu jest dělnictvo hmot- ně zabezpečno z vlastních prostředků. Pal teprv má zajištěnou pomoc mezinárodní. Za to prý tak veliké město, jako jest Pešť již v prvních dnech stávky počne úpěti ne- dostatkem všech potravin. Neboť přívoz jich uvázne, poněvadž nižší zřízenci želez- niční na všech drahách budou prováděti pasivní resistenci. Již druhého dne začne prý váznouti doprava na všech drahách. Městská ústřední pekárna naprosto prý nestačí, aby vyrobila denně potřebnou spoustu vezdejšího chleba. Pekaři pak vesměs přidají se k stávkářům. Řeznické krámy zůstanou sice z rána otevřeny, ježto však na jatkách bude zastavena práce dojde také maso v krámech velmi brzy.
Pekař Pešť Tisza
8 article
Zvlášť citelnou však bude nouze o mlé- ko, poněvadž dělníci v ústředních mlékár- nách budou vesměs stávkovati. Tak dou- fají vůdcové sociálně-demokratičtí, že po- daří se jim v málo dnech veleměsto Uher tou měrou vypostit, že obecná drahotaa nedostatek potravin vzbudí velké hněvné hnutí proti potměšilé vládě Tizsově- Lukacsově, která je vším tim pohoršením vinna, poněvadž místo slavně při- slíbeného chleba poctivé demokra- tické volební opravy, podává lidu tvrdý kámen nespravedlivosti a křivdy do ne- bes volající, jen aby na dále udržela do- savadní nadvládu šlechty maďarskév ústavním životě Uher, nad hněteným vý- robním a dělným lidem všech národů uher- ských. Nuže, v několika dnech, ne-li hodi- nách, uzříme co z toho dusna dnešníhov Uhrách pojde? Říká se, že předem ohláše- né bouře se nedostavují a čím víc to stra- šilo, tím méně že z toho bývá. Ale smutné dost, že došlo již v Uhrách tak daleko. téměř na pokraj války občanské! ...
Uher Uhry
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Jednání o mír.
Jednání o mír. čm. Ze Sofije, 1. března. (Zvláštn telegram „Národních Listů“.) Dnes mož- no zaznamenat jisté zlepšení nadějív blízký mír. Rusko ujalo se nej- novějšího tureckého návrhu, což lze pokládat za jistou zá- ruku jeho seriosnosti. Proto ta- ké dr. Danev odložil svůj odjezd do hlavního stanu, aby mohl před tím kon- ferovat s ruským vyslancem. Vynikající osobnost mně dnes prohlásíla: Ukáže-l se, že Mahmud Šefket paša si přeje míru upřímně a má dostatečnou autoritu, aby se postavil za ústupky, kterých musíme žádat, může dojíti k míru ve třech týd- nech. Budiž však uvedeno ještě jednou že bez bezpečných záruk na úspěch do Londýna se nepojede. Z Říma, 1. března. (K. k.) Agenzia Ste- fani sděluje z Londýna z dneška: Otto- manská vláda sdělila angli c k vládě, že pokudjde o uzavřen míru, svěřuje se úplně velmocem M. Z Kolina n. R., 1. března. (Zvl. tlgrm »N. L«.) Berlínský telegram »Köln. Ztg.« po- tvrzuje, že anglická vláda a vyslanci velmoc v Londýně zpraveni byli oliciálně, že Porta je svolna přijmouti sprostředkování mocnost za účelem stanovení podmínek míru. Úlohou evropských diplomatů bude, žádati podobná prohlášení také od balkánských spojenců. Pak by po zastavení nepřátelství mohle dojíti k uzavření míru mezi Portou a spo- jenci. Londýnské informované kruhy považují uzavření míru před velíkonocí takřka za jisté. Ohledně otázky hranic Albanie jsou mezi Rakouskem a Ruskem ještě diference nicméně v nejbližších dnech očekává se odzbrojení oboustranné.
Danev Mahmud Šefket Otta N L Köln Port Sofijá Rusko Londýn Řím Albánie Rakousko
11 article
Albánský kongres. Z Terstu, 1. března. (K. k.) Dnes do- poledne zahájen byl svolaný sem kongres jenž stanoviti má požadavky Albánců. Kon- gresu účastní se přes 100 vážených členů z Albanie, jakož i z různých kolonií tuzem- ských i cizozemských. Po zahájení sjezdu předsedou přípravného výboru Zurraním byla odročena volba předsedy sjezdu na odpo- ledne, ježto jest nutno verifikovati mandáty Zprávy z hojiště. Z Cařihradu, 1. bře (K. k) Úřadn válečná zpráva praví: Na bojištích neudále se nic ani před Čataldží, ani před Bulairem ani před Drinopol. Z Athén, 1. března. (Agence d'Athénes.) Tiskoví kancelář uveřejňuje tuto depeš z Filipiadu: Včera došlo u Molisty severne od Janiny k šestihodinnému boji mezi Řeky a silným tureckým oddilem. Oddíl byl úplně poražen a zahnán na útěk. Zajato bylo as 180 mužů. Turkům dostalo se později posi a ještě téhož dne pokusili se o protiútok ale byli zahnáni znovu. 112 tureckých vo- jinů, mezi nimi 8 důstojníků, bylo Řeky pohřbeno. Řekové mají pouze 4 raněné Melista leží mezi Ljaskovikem a Konicí V celém obvodu konickém jest vítězstv Řeků oslavováno.
Albánec Athénes Řek Turek Terst Albánie Cařihrad Drinopol Atény Kon Zurraní
12 title
Dr. JOSEF FOR
doktor Josef fórum
13 article O českém problému státo- právním.
O českém problému státo- právním. (Předneseno dne 1. března t. r. v cyklu veřejnýc přednášek o české politice.) Přijav pozvání pořadatelstva, abych pro mluvil o českém problému státoprávním, by jsem si toho vědom, že úkolem mým nemůž býti ani rozbor právních konstrukci, obsaže- ných v deklaraci z r. 1868, ani kritické líčen fundamentálek a vzbuzování žalných vzpomí- nek na jejich nezdar. Má-li rozprava držetise v mezích úkolu pořadateli vytknutého, my- slím, že spíše se doporučuje o to se pokusiti aby podstata problému samého v reální jeho skutečnosti beze všech iilusí a příkras v jasné světlo byla postavena a tím aby zároveň pa- trným bylo učiněno, jakou platnost a jaké účinky myšlenka státoprávní má a míti může vzhledem k soudobé naší práci politické. Po této linii kráčeje, hodlám tudy v prvé část svých vývodů dotknouti se věcného jádr otázky, jakož i cíle ideou státoprávní sledo- vaného, abych pak v části druhé promluvit mohl o cestách k cíli tomu směřujících a podmínkách, na nichž závislou jest pravděpo- dobnost jeho uskutečnitelnosti. Nuž víme všichni, že podkladem myšlen- ky státoprávní jsou jednak skutečnosti histo- rické, jednak potřeba, plynoucí z lidské přiro- zenosti. Pokud se týče prvého zdroje, lze za- jisté předpokládati, že klasické dílo Kalou- skovo a příslušné práce jiných právních bi- storiků našich jsou každému českému inteli- gentu celkem známy, takže k účelu našemu stačí vytknouti stručně pouze kostru dotyč- ného vývoje, pokud se to k ucelení myšlenko- vého pásma našeho jeví být potřebno. K to- mu konci uveďme si letmo na pamět, že po zániku Jagellonské dynastie zvolením habs- burského arciknížete Ferdinanda za králev
Ferdinand
14 article
Čechách a v Uhersku vznikl r. 1527 z ko- runy české, Uherska a zemí starorakouskýck trojdílný celostát, jenž z počátku měl povahu čisté unie osobní, tlakem poměrů, či jak dne se říká via facti, přeměňoval se postupně na unii reální, jevicí se ve společenství tři oborů zahraničního, vojenského a finančního. V svazku tomto trval však český stát s vlastní správou, s vlastním zákonodárstvím jakožto útvar osobitý, od ostatních členů trojdílného soustátí plně odlišný a neodvislý. Ústrojí jcho odpovídalo celkem soudobé ústavnosti středo- věké, v níž panovník, odvozovav svojí mo ze zvolení stavů, vykonával zákonodárstv společně s jejich sněmem, při čemž moc vý- konná rozdělena byla tím způsobem, že krá stál sice v její čele, však nejvyšší úřadníci z stavů byli vybráni a od nich na sněmu kontro- lováni. Nuž víme též, že do poměrů těchto prů během doby třikráte způsobem jednostranným rušívě, ba bořivě bylo zasáhnuto. První úden nadešel po Bílé Hoře vydáním obnoveného zřízení zemského z r. 1627. Ke zlomení poli- tické platnosti stavů provedla tato oktrojírk v ústavní skladbě českého státu zvláště tyt- pronikavé změny: trůn prohlášen za naprosto dědičný, tedy s vyloučením dřívějšího přilí- mání; složení sněmu změněno přípojením stavu duchovního a zkrušením významu stavu měst- ského; katolictví učiněno výhradnou státn církví a nekatolíci vesměs ze zemí vypuzeni právo zákonodárné vyhrazeno králi: zodpo vědnost nejvyšších úřadníků zemských vůč sněmu zrušena; právotvorná působnost zem V drobném prodejir ranní číslo e zobě . za s večernl za 4h Va dlišikách na vankova rnnni čislo . . . . . . 10b večurni lnsoráty plati se botově napřed. Předplaconí a jnserty pěljlra administrace v Marianské ul., a Tum nsciuzeil se taž redakce, nlskárna a okpiediee „Národnich I.lstá“. Rukopisv se novrane
Čechy Uhersko Virginie korun český , Uhersko
15 article
ského soudu potlačena; udílení inkolátu vy- hrazeno králi a němčina češtině plně posta- vena na roveň. Naproti tomu pobělohorská oktrojírka nedotkla se nijak právních vztaho mezi zeměmi koruny české, jak byly zvláště zákony Karla IV. a Jiřího z Poděbrad upra- veny, právo svobodné volby krále pro případ vymření dynastie bylo jí dokonce výslovně uznáno, takže státní český útvar jakožto oso- bitý člen reální unie zemí habsburských na zevnějšek trval dále. Vlastní podstata bělo- horského převratu záležela tedy v tom, že uvnitř útvaru zlomením moci stavů došlo u vyvrácení zásady ústavnosti a že na jejich rozvalinách zahostil se absolutism, sídlici mi- mo zemi, totiž ve Vidni. A tím právě klešte- na cesta ku pohromě druhé. Absolutism, ne- narážeje hrubě na odpor, z pochopitelných důvodů politických i věcných, jal se — cen- tralisovati. Faktické dřívější reální unii do- stalo se pragmatickou sankcí z r. 1713 též půdy právní a vývoj soustavně bočil do smě- ru, kterým z útvaru původně trialistického postupně měl se vyvinouti centralisovaný stát jednotný. Metou vývoje toho zvláště význač- nou bylo r. 1749 zrušení české dvorské kan- celáře; k tomu přídružilo se brzy zrušení krá- lovského místodržitelství v Praze, odstranění celních hranic zemí českých, sestátnění kraj- ského zřízení stavovského, poněmčení škol- ství, jednotná kodifikace práva občanského i trestního, jedním slovem, centralisace krok za krokem v zákonodárství i správě odstraňovala vše to, čím i po Bílé Hoře vnitřní skladba stál- ního útvaru českého odlišovala se od zemí ostatních. Právní trvání bytosti samé arcí zů- stalo netknuto, ba několikrát bylo i zdůraz- něno — stalo se tak zejména patentem z roku 1804, kterým panovník, přijímaje titul císaře
Karel Iva Jiří Poděbrady Praha
16 article
rakouského, výslovně nařizuje, že při koru- nování na krále českého i na dále má zůstati — leč ze správního ústrojí staré české ústavy zachránilo se před přívalem centralisace jen málo významné stavovské sněmování, všek i to r. 1848 vzalo za své. Rokem timto pal dochází k začátkům pohromy třetí, k vlastní to potopě. Absolutism byl nucen ustupov t zásadám novodobé ústavnosti. Rok 1848 jest východiskem dnešního dunlismu, jemuž ostat- ně tereziánská centralisace zemi neuherských již sama razila cestu, rok tento též plodi cou- časně snahy k tomu se nesoucí, aby spravni a zákonodárná centralisace zemí neuherskýc jak ji byl vytvořil absolutism, do forem unvo- dobé ústavnosti byla vpravena. Zápas o nevé ústavní sestrojení celostátu trval pak po cele čtvristoletí, od 1848 do 1873, totiž do vydani zákona o přímých volbách do rady říšske Běželo při něm o střelnutí se dvou vaden idejí: s jedné straný myšlenka zestrojení sot- státí na základech historických, ve kterém by jak požadavkům nedilného, silného říšského svazku, tak historickým skutečnostem a plv- noucím z nich právům sebeurčení jednotliv ých národů spravedlivě bylo hověno, s druhé stra- ny pak myšlenka státu jednotného, v němž by soustředěním zákonodárství a správy v or- gánech společných prvotní historické složky říše, podstaty své jakožto útvary povahy stáí- ní byvše zbaveny, postupně na pouhé správn obvody byly stlačovány. Myšlenka první, po- kud Čech se týče, během období toho po tři- krát učinila náběh k svému uskutečnění. Prv- ní podniknut hned počátkem 1848, když v dá- sledku březnových petic pražského měšťan- stva došlo k vydání kabinetního listu z a. dubna, kterýmž panovník, vzdav se výhrady. stanovené v obnoveném zřízení zemském zr
17 title
FEUILLETON.
18 article
V Praze, 1. března.
Praha
19 article
5— (Kronika.) Stará zkušenost ze soudní síně! Němé stopy dějů, nicotné na oko známky, předměty bez významu a ceny, knolliky, cetky, šarapatky často bezpečnější vydávají svědectví než nejvýmluvnější horli- vost svědků úřadně povolaných, zpravidla zaujatých, všelijak matených vlastní krátko- zrakostí a zaslepením smyslů. Není jinak s přeličením velké »soudn síně« — Dějiní Onehdy v Umělecko-průmyslovém museu přednášel četnému posluchačstvu profeso Chytil o předmětu velmi poutavém: »O české koruně a jiných korunách panovničích.« Pro- střed výkladu vyzvedl mluvčí pozoruhodnou cetku. Na oko docela lhostejná věc: věno- vací nápis na pásce svatoštěpánské ko- runy uherské! Vlastně tři nápisy na emai- lovaných deskách pod podobami panovníků: Michal, v Kristu věrný panovník Římanů Dukas pak Konstantin, císař Římanů Porfyrogenotos Geobitz despotos, věrný kralés Turkie.“ Korunovační dar byzantský. Podobky vznešených osob s nápisy jsou z 11. století Geiza I. (Geovic) vládl v Uhrách r. 1074—77. Císař Konstantin věnuje korunovační pa- mátku věrnému — králi Tur kůl — Králi Turků? Kdypak vlastně přišli Turci do Evropy? Až někde ve čtrnáctém věku! — Není řeč o tureckém králi, nýbrž o uherském. — Což se Uhři tenkrát jmenovali Turci — Bezpochyby. — Kterak se dostali k tomu jménu? — Čert víl Patrně byli sami Turci, když jejich král stal se tureckým králem. Snad přešlo na ně jméno po zemi, které dobyli. *) Mt(2) ev x(ptov) co ntovos Bastsn(e) peopa azuwo tonalc) ... atd. A třetí nápis! Tenpeve č'e nieovo vpažsc vovpkia.
Chytil Michal Říman Dukas Konstantin Porfyrogenotos Turek Uher Uhry Tura Evropa Geiza I Geovic
20 article
— Zem na Dunaji, od Karpat po Drávu? Jak možno tvrdit, že se jmenovala ture- ckou? — Do dnes jsou tu místa a celé kraje. jež tak slují: Turska, Turec, Tuřany, Turo- polie, Turčany (Turócz) ... Množství podob- ných názvů! — Uhersko později dostalo se pod vládu skutečných Turků. Snad dnešní jména pošla odtud? — Táž jména se vyskytují i v zemích kam Turci nikdy nepronikli. Jsou hory Turské ve Štyrsku a Korutanech až do Tyrol jsou Turska a Turčany v Čechách, Turynsko v Němcích, Turin v Italii! Samo Štyrsko Tyroly, což jsou jiného než přehlasované Tursko a Turlany? Curych ve Švýcarsku za dob římských slul Turich, Turyk nebo Tursko. V curyšském museu vidět kamenný římský pomník s nápisem: Prepositus stationis Tu- ricensís... — Z dějin přece neznáme než jedin Turky! Tí přišli z Asie. A ví se, kdy. — Jméno, jak vidět, nespolehlivý druh Přeskakuje s předmětu na předmět ... — Což není známa bistorie Turků o počátku do konce? — Všecko je známo, až na to — jméno — Což je po celou dobu tak nejmenoval všechen svět? — Jmenoval. Jenže s ami se tak nikdy nejmenovali a podnes nejmenují. — Jak pak se jmenují? — Sami si říkají — Osmanli . .. U čerta, jaký zmatek! Od jakživa měli jste svoje přesvědčení. Ve školách, v litera- tuře, na veřejnosti, všude Turci byli Mohame- dání v Turecku, byli nepřátelé křesťanů měli hlavní sídlo v Cařihradě. Po staletí jméno přechází z úst do úst, z knih do knih. je pevná vědomost, skutečný majetek vzdě- lanosti. A najednou nějaký nápis se vy- zvedne! Hloupá emailová páska ... A všecko dosavadní přelíčení Dějin má snad být — na hromadě? A druhá cetka! Kralés Turkije! Vedle jména i název. Císař byzantský oslovuje
Turčan Turócz Turek Turská Němec Štyrsko Tyroly Osmant Dunaj Karpaty Dráva Tursko Turec Tuřany Tura Uhersko Štyrsko Korutany Tyroly Čechy Curych Asie Turecko Cařihrad Kralés Turkij
21 article (Viz poslední zprávy.)
(Viz poslední zprávy.) svého přitele, panovnika na sousedním trůnu po slovansku — králem. Jedenácté století řecký nápis, koruna uherská, titulatura — slovanská! Jak to srovnat? — Možná, titulatura není slovanského původul — Nýbrž? — Prý se »král« ve slovanských ústech jenom tak přesmyklo z německého »Karla. Veliký Karel tak hrůzoplodně se zapsal do paměti slovanských sousedů v Polabí, že jin název Karl = král — navždy splynul s před- stavou vrchní moci. Také první Přemyslove královské hodnosti dostal svůj títul teprve z Němec. — Leč, Uhry! Zde podnes se píše a čte král = király! — Snad blízké sousedství! — V Čechách Břetislav I. získal svoji hodnost r. 1086. Ale Gejza I. uherský r. 1077 je už — mrtev. A přece z Cařihradu je titu- lován králem. Byli tedy »králové« v Uher- sku dříve, nežli v Čechách! Kde se tu vzali? — I do Uher mohlo slovo proniknout z Němec. — Slovo, snad! Ale titul? Němečtí cí- sařové přec uherské krále nedosazovali Aspoň ne za byzantské říše. Jak se do- stalo slovo do byzantské diplomatické řeči? — Také srbští panovníci ve starých li- stinách se podepisují »krály«. — Tím hůřl Do Srbska v těch dávných dobách německých vlivů tuze málo zasáhlo — Kdož vi! Možná, taková móda! Ni- kdo se netáže, odkud móda se vzala. Na- jednou je tu, rozšířila se. — Móda, budiž! Móda však je vázána vždy k pojmu, k věci. V Rusku slovoa pojem král = korol je také obecné slovo. A přec až kam sahají prameny, panovníc ruští nikdy se »krály« nenazývali. Kde se tu vzalo slovo? . .. Záhada! Po celé šíři slovanské oblasti slovua pojem král, król, korol od nedohlednyca časů je známo. Jenom se neví, kde se vzalo.
Karel Karl Němec Gejza Polabí Uhry Čechy Břetislav I Cařihrad Čechy Srbsko Rusko
22 article
Různé doměnky se vyslovují. Které dát- přednost? Nejcennějši doměnka není-li vždy ta, která věci nejpřirozenějí vysvět- luje? Kárat, kara, pokar, kázat, kázeň kazna všemi slovanskými jazyky znamen výkon mocenský, projev vrchní silné vůle která vede k pořádku, po případě stíhá — trestem. Kdo udilel rozkazy, měl právo moc kárat, byl káral, karol, korol, karel — král . . . — A jméno Karel že by původně bylo bývalo jen slovem? A znamenalo snad káral a, velitele, panovníka? — Všecka jména byla původně slo v měla svůj význam! — Leč, jméno Karel vyskytuje se po prvé v Němcich! Kde se tu vzalo? Z něm- činy je nelze vyložit. — Snad z latiny ? V listinách se čít Carolus. — Teprv od středověku! Staří Římano žádného Carola panovníka neznali. — Za prvního středověku zas žádn Slované v Německu nebyli. — Kdož ví? — Dějiny o tom nevědí. Současné pra meny uvádějí tu zcela jiná jména ná rodů . ..
Karel Carola Slovan Němcich Německo
23 article
Jméno, těkavý živel! Není národa v dě jinách, aby byl od počátku zůstal na ně- kdejším svém jméně. Dnešní Italové býval kdysi Římany, Frankové bývali Němci, dne jsou Francouzi! Obyvatelé Čech nazývan kdysi Boji, Hermundury, Bohémy. Pemáky a dnes teprve jsme obecně uznáváni, čím jsme možná byli od počátku, Čechy. Jméno ná- roda divné vlastnictví! Není na ně spole hnutí v toku časů. Neradno na něm mnoho stavět! Co vědí Dějíny o národu tureckém v desátém a jedenáctém století? A přec zřejmé stopy nezvratně dokazují, tři sta le- před tím, než dnešní Turci dle Dějin do Evropy příšli, už na Dunaji seděli mocnáři, ktei se nazývali — krály Turků. Kolikrát uprostřed přeličení drobná cetka přivodí obrat překvapný! Je-li už jinal i v soudní síni Dějin? V písemných památkách českých pozd- ního středověku, ve zpěvech a pověstech dvanáctého a třináctého věku, jednající osoby, hrdinové a reci mají namnoze jména cizo- krajná, podobná německým, francouzským, italským nebo všelijak pomatená. Žádný diví Tou dobou Čechy už byly v čilém styku se vším světem na západě a jihu. Literatura je tu v plném souhlase s Dějinami. Jiná věe je nápadnější. Ani s památkami starého ně- meckého písemnictví není jinak! V Eddě, v Nibelungách, v Beovulfu, v Gundruněa jinde pohanský svět se stýká s křesťanským, severní s jižním, západní s východním a slo- vanský čtenář rozezná tu snadno vedle živlu germánského silně vyjádřen i slovanský. O- kud a jak by to bylo možna? Dějiny přece nevědí nic o takové poloze národů staro- středověkých ve střední Evropě, aby mohla být řeč o kulturném vlivu slovanském do světa germanského!
Italos Říman Franek Němec Francouz Hermundur Čecho Turek Čechy Evropa Dunaj Edda Nibelung Beovulf Gundruně
24 article
Patrno, Dějiny ledaco — nevědí. Ve středověké legendě německé zbožný rytíř na své toulce zažije zvláštní dobro- družství. Zabloudil v lese a dojde k podiv- nému hradu. V královské nádheře, v nádo- bách drahocenných chován je tu vzácný po- klad neobyčejného významu. Tajemný před- mět, jenž dává možnost smrtelníkům obcovat přímo s vůlí boží. Z daleka putují nejvzác- nější rytiři, aby se zasvětili jeho službé. Pří- stup jen čistým hrdinům je otevřen, kteří přestáli těžké zkoušky. Tajemný pokladje symbolem duchovní moci a s avy. Jeho jméno je Svatý Grál. Střeži jej zvláštní sbor rytířů, kteří slují královští (Gralritter). jejich náčelník je král-králů (Gralkoenig)a hrad plný veleby sluje královským (Gral- burg). Do Němec legenda o sv. Grálu do- stala se z Francie. Vznikla prý někde v Bre- tagni v šestém či sedmém věku. Je prý pů- vodu keltského. Většina jmen však vedle románsko-francouzských jsou čístě slovanská. Hlavní rek, bludný rylíř jmenuje se Parzival (Bořival, Bořivoj), jeho strýně Žihuna (Si- guna). jeho služebný pacholík Ivan, starý muž, u něhož je rytiř cestou hostem píše se Gurnemanz von Graharz (krhař, kravař ?)
Němec Parzival Bořivat Bořivoj Žihun Ivan on Graharz Francie Bre králkrál Gralkoenig