1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 2. března 1913.
Praha
4
article
Na rannt avečerní liety
předplání sen
V Praze v admindstrani
na měsle.
. . . 9 K-
na čtvrt leta . . . . a K —h
s dvoji donáškon
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K ek
ve fliálkácht
na měsie . . . . . 1 K 80
Poštont
na měslo, . .
na dtvrt ieta ! . . . 9 R aoj
s dvojí zásilkou
na měsíe
na črvrt lsta
Před vážnými událostmi
v Úhrách.
Nejinak než jako před velikou bitvou
vypadá to dnes v Uhrách. Vláda zkompro-
mitovaného Lukacse a fanatického oligar-
cha Štěpána Tiszy chce v tomto týdnu pro-
mrskat svou zpátečnickou volební předlo-
hu ve sněmu uherském stůj co stůj. Krajně
podrážděná oposice sněmovní pak, nejsouc
dosti četná, aby normálními zbraněmi par-
lamentními tomu mohla vůbec zabránit
utíká se ku prostředkům mimořád-
ným: k bouřným protestacím ve sně-
movně, po kterých hodlá z ní sborem vy-
jíti mezi zjitřené zástupy oposičního ob-
čanstva a zvláště dělnictva, které současně
zahájí všeobecnou stávku v Pe-
šti a 42 venkovských městech
Vůči této zoufalé obraně pohoršeného lidu
vláda Lukacsova však činí nejroz-
sáhlejší drakonická opatření. Asi 10.000
mužů vojska, 1000 četníků a tolikéž poli-
cejních strážníků bude proti stávkujícím
demonstrantům v hlavním městě Uher od
zítřka pohotově, aby je sečnou, bodnou
střelnou zbraní rozhánělo, kdekoliv se
shromáždí a na první povel nerozejdou.
Štěpán Tisza
Praha
Uhry
5
article
Vůdcové uherské sociálně-demokrati-
cké strany ohlásili vrchnímu policejnímu
hejtmanu pešťskému: Bodovi, že v první
den všeobecné stávky hodlá dělnictvo de-
monstrovat pro všeobecné, rovné
tajné volební právo klidným
průvodem po hlavních třídách Pešti
druhého pak dne, že chce konati něko-
lik shromážděnílidu. Spolu ujistili
že všeobecná stávka, k níž dělnictvo se
odhodlalo, aby tak co nejdůrazněji osvěd-
čilo pevnou a svornou vůli svou, bude rov-
něž provedena způsobem zcela pokojným
Leč vrchní policejní ředitel Boda je odbyl
že prý vzhledem na rozčílenost občanstva.
nemůže v příštím týdnu naprosto dovo-
lit v Pešti žádných průvodů a
žádných schůzílidu. Na to sociálně
demokratičtí vůdcové mu odtušili, že za
těch okolností nemohou ručiti za klid a
pořádek. Tak byla vzájemně vojna vypo-
věděna.
Třemi plakáty varuje dnes dotčený
vrchní hejtman pešťský obyvatelstvo, aby
v nastávajících dnech neopovážilo se an
nejmenší pouliční demonstrace, ba, aby ani
k žádné nepřihlíželi, sice že bude mu běda
Pešť
6
article
Podáváme tyto plakáty v dnešním našem
čísle, aby z jejich mluvy každý postihl
kterak na hlavní město Uher bude v tomto
témdní uvalen hotový stav obleže-
ní. O 7. hodině večerní musejí býti všechny
domovní dveře zamčeny: zakázáno vpou-
štěti cizí osoby do uzamčených domu.
jsou-li pak v nich, mají býti ihned vypuze-
ny. Také okna mají býti uzavřena ve všech
ulicích, kde dojde k výtržnostem, rovněž
výkladní skříně a krámy. Tolikéž hostince
musí býti na vyzvání policejních orgánů
zavřeny. Přísným trestem postižen bude
každý, kdo nosil by při sobě střelnou
zbraň. Všeobecná stávka prohlašuje se za
přečin vzpoury dle čl. 152. trestný,
„poněvadž otevřeně přiznaným cílem jejím
jest vykonávati nátlak na svobod-
né (!) rozhodov ání sněmovny
násilím, nebo vážnými výhružkami“ — pro-
čež prý jest povinností vládní moci „vy-
stoupit proti tomu s největší energií a zaji-
stit vládu zákona, bude-li nutno i použi-
tím ozbrojené moci, stojící k disposicia
za cenu jakýchkoliv obětí“.
V druhé proklamaci hrozí se opět: „Policie
a v případu potřeby vojsko zakročí
s největší, zákonem dovolenou energií
a použije zbraně, kdyby se stá v-
ka zvrhla v pouliční výtržnosti, ane-
bo kdyby vojsko bylo napadeno. Po před-
chozím signálu polnicí použije případně i
střelné zbraně“. — V třetí prokla-
maci pak se oznamuje, že na 37 místech
hlavního města budou rozestaveny vo-
jenské oddíly, čítající půl nebo celou
setninu, které v případu potřeby zakročí.
Uhry
ání sněmovna
7
article
Poušti-li takovýmto Haynanovským
slohem pp. Lukacs a Tisza důkladně hrů-
zu na oposiční Pešť vůbec a na sociálně-
demokratické dělnictvo zvlášť, straší vůd-
cové tohoto svou všeobecnou stávkou také
jak náleží. Zrazují rozumně ode všech vý-
tržností pouličních. K čemu prý zbůhdarma
nabíhati na trčící les bodáků?
Všeobecná stávka bude prý nejúčin-
něji působiti klidným, však houževnatě vy-
trvalým důrazem. Klame prý se vláda,
domnívá-li se, že nepotrvá než asi tři nebo
čtyři dny. Podle podniknutých
příprav potrvá nejméně čtrná-
cte dnů. Na tu dobu jest dělnictvo hmot-
ně zabezpečno z vlastních prostředků. Pal
teprv má zajištěnou pomoc mezinárodní.
Za to prý tak veliké město, jako jest Pešť
již v prvních dnech stávky počne úpěti ne-
dostatkem všech potravin. Neboť přívoz
jich uvázne, poněvadž nižší zřízenci želez-
niční na všech drahách budou prováděti
pasivní resistenci. Již druhého dne začne
prý váznouti doprava na všech drahách.
Městská ústřední pekárna naprosto prý
nestačí, aby vyrobila denně potřebnou
spoustu vezdejšího chleba. Pekaři pak
vesměs přidají se k stávkářům. Řeznické
krámy zůstanou sice z rána otevřeny, ježto
však na jatkách bude zastavena práce
dojde také maso v krámech velmi brzy.
Pekař
Pešť
Tisza
8
article
Zvlášť citelnou však bude nouze o mlé-
ko, poněvadž dělníci v ústředních mlékár-
nách budou vesměs stávkovati. Tak dou-
fají vůdcové sociálně-demokratičtí, že po-
daří se jim v málo dnech veleměsto Uher
tou měrou vypostit, že obecná drahotaa
nedostatek potravin vzbudí velké hněvné
hnutí proti potměšilé vládě Tizsově-
Lukacsově, která je vším tim pohoršením
vinna, poněvadž místo slavně při-
slíbeného chleba poctivé demokra-
tické volební opravy, podává lidu tvrdý
kámen nespravedlivosti a křivdy do ne-
bes volající, jen aby na dále udržela do-
savadní nadvládu šlechty maďarskév
ústavním životě Uher, nad hněteným vý-
robním a dělným lidem všech národů uher-
ských.
Nuže, v několika dnech, ne-li hodi-
nách, uzříme co z toho dusna dnešníhov
Uhrách pojde? Říká se, že předem ohláše-
né bouře se nedostavují a čím víc to stra-
šilo, tím méně že z toho bývá. Ale smutné
dost, že došlo již v Uhrách tak daleko.
téměř na pokraj války občanské! ...
Uher
Uhry
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
čm. Ze Sofije, 1. března. (Zvláštn
telegram „Národních Listů“.) Dnes mož-
no zaznamenat jisté zlepšení nadějív
blízký mír. Rusko ujalo se nej-
novějšího tureckého návrhu,
což lze pokládat za jistou zá-
ruku jeho seriosnosti. Proto ta-
ké dr. Danev odložil svůj odjezd do
hlavního stanu, aby mohl před tím kon-
ferovat s ruským vyslancem. Vynikající
osobnost mně dnes prohlásíla: Ukáže-l
se, že Mahmud Šefket paša si přeje míru
upřímně a má dostatečnou autoritu, aby
se postavil za ústupky, kterých musíme
žádat, může dojíti k míru ve třech týd-
nech. Budiž však uvedeno ještě jednou
že bez bezpečných záruk na úspěch do
Londýna se nepojede.
Z Říma, 1. března. (K. k.) Agenzia Ste-
fani sděluje z Londýna z dneška: Otto-
manská vláda sdělila angli c k
vládě, že pokudjde o uzavřen
míru, svěřuje se úplně velmocem
M. Z Kolina n. R., 1. března. (Zvl. tlgrm
»N. L«.) Berlínský telegram »Köln. Ztg.« po-
tvrzuje, že anglická vláda a vyslanci velmoc
v Londýně zpraveni byli oliciálně, že Porta
je svolna přijmouti sprostředkování mocnost
za účelem stanovení podmínek míru. Úlohou
evropských diplomatů bude, žádati podobná
prohlášení také od balkánských spojenců.
Pak by po zastavení nepřátelství mohle
dojíti k uzavření míru mezi Portou a spo-
jenci. Londýnské informované kruhy považují
uzavření míru před velíkonocí takřka za
jisté. Ohledně otázky hranic Albanie jsou
mezi Rakouskem a Ruskem ještě diference
nicméně v nejbližších dnech očekává se
odzbrojení oboustranné.
Danev
Mahmud Šefket
Otta
N L
Köln
Port
Sofijá
Rusko
Londýn
Řím
Albánie
Rakousko
11
article
Albánský kongres.
Z Terstu, 1. března. (K. k.) Dnes do-
poledne zahájen byl svolaný sem kongres
jenž stanoviti má požadavky Albánců. Kon-
gresu účastní se přes 100 vážených členů
z Albanie, jakož i z různých kolonií tuzem-
ských i cizozemských. Po zahájení sjezdu
předsedou přípravného výboru Zurraním byla
odročena volba předsedy sjezdu na odpo-
ledne, ježto jest nutno verifikovati mandáty
Zprávy z hojiště.
Z Cařihradu, 1. bře (K. k) Úřadn
válečná zpráva praví: Na bojištích neudále
se nic ani před Čataldží, ani před Bulairem
ani před Drinopol.
Z Athén, 1. března. (Agence d'Athénes.)
Tiskoví kancelář uveřejňuje tuto depeš
z Filipiadu: Včera došlo u Molisty severne
od Janiny k šestihodinnému boji mezi Řeky
a silným tureckým oddilem. Oddíl byl úplně
poražen a zahnán na útěk. Zajato bylo as
180 mužů. Turkům dostalo se později posi
a ještě téhož dne pokusili se o protiútok
ale byli zahnáni znovu. 112 tureckých vo-
jinů, mezi nimi 8 důstojníků, bylo Řeky
pohřbeno. Řekové mají pouze 4 raněné
Melista leží mezi Ljaskovikem a Konicí
V celém obvodu konickém jest vítězstv
Řeků oslavováno.
Albánec
Athénes
Řek
Turek
Terst
Albánie
Cařihrad
Drinopol
Atény
Kon
Zurraní
12
title
Dr. JOSEF FOR
doktor
Josef fórum
13
article
O českém problému státo-
právním.
O českém problému státo-
právním.
(Předneseno dne 1. března t. r. v cyklu veřejnýc
přednášek o české politice.)
Přijav pozvání pořadatelstva, abych pro
mluvil o českém problému státoprávním, by
jsem si toho vědom, že úkolem mým nemůž
býti ani rozbor právních konstrukci, obsaže-
ných v deklaraci z r. 1868, ani kritické líčen
fundamentálek a vzbuzování žalných vzpomí-
nek na jejich nezdar. Má-li rozprava držetise
v mezích úkolu pořadateli vytknutého, my-
slím, že spíše se doporučuje o to se pokusiti
aby podstata problému samého v reální jeho
skutečnosti beze všech iilusí a příkras v jasné
světlo byla postavena a tím aby zároveň pa-
trným bylo učiněno, jakou platnost a jaké
účinky myšlenka státoprávní má a míti může
vzhledem k soudobé naší práci politické. Po
této linii kráčeje, hodlám tudy v prvé část
svých vývodů dotknouti se věcného jádr
otázky, jakož i cíle ideou státoprávní sledo-
vaného, abych pak v části druhé promluvit
mohl o cestách k cíli tomu směřujících a
podmínkách, na nichž závislou jest pravděpo-
dobnost jeho uskutečnitelnosti.
Nuž víme všichni, že podkladem myšlen-
ky státoprávní jsou jednak skutečnosti histo-
rické, jednak potřeba, plynoucí z lidské přiro-
zenosti. Pokud se týče prvého zdroje, lze za-
jisté předpokládati, že klasické dílo Kalou-
skovo a příslušné práce jiných právních bi-
storiků našich jsou každému českému inteli-
gentu celkem známy, takže k účelu našemu
stačí vytknouti stručně pouze kostru dotyč-
ného vývoje, pokud se to k ucelení myšlenko-
vého pásma našeho jeví být potřebno. K to-
mu konci uveďme si letmo na pamět, že po
zániku Jagellonské dynastie zvolením habs-
burského arciknížete Ferdinanda za králev
Ferdinand
14
article
Čechách a v Uhersku vznikl r. 1527 z ko-
runy české, Uherska a zemí starorakouskýck
trojdílný celostát, jenž z počátku měl povahu
čisté unie osobní, tlakem poměrů, či jak dne
se říká via facti, přeměňoval se postupně na
unii reální, jevicí se ve společenství tři oborů
zahraničního, vojenského a finančního. V
svazku tomto trval však český stát s vlastní
správou, s vlastním zákonodárstvím jakožto
útvar osobitý, od ostatních členů trojdílného
soustátí plně odlišný a neodvislý. Ústrojí jcho
odpovídalo celkem soudobé ústavnosti středo-
věké, v níž panovník, odvozovav svojí mo
ze zvolení stavů, vykonával zákonodárstv
společně s jejich sněmem, při čemž moc vý-
konná rozdělena byla tím způsobem, že krá
stál sice v její čele, však nejvyšší úřadníci z
stavů byli vybráni a od nich na sněmu kontro-
lováni.
Nuž víme též, že do poměrů těchto prů
během doby třikráte způsobem jednostranným
rušívě, ba bořivě bylo zasáhnuto. První úden
nadešel po Bílé Hoře vydáním obnoveného
zřízení zemského z r. 1627. Ke zlomení poli-
tické platnosti stavů provedla tato oktrojírk
v ústavní skladbě českého státu zvláště tyt-
pronikavé změny: trůn prohlášen za naprosto
dědičný, tedy s vyloučením dřívějšího přilí-
mání; složení sněmu změněno přípojením stavu
duchovního a zkrušením významu stavu měst-
ského; katolictví učiněno výhradnou státn
církví a nekatolíci vesměs ze zemí vypuzeni
právo zákonodárné vyhrazeno králi: zodpo
vědnost nejvyšších úřadníků zemských vůč
sněmu zrušena; právotvorná působnost zem
V drobném prodejir
ranní číslo e zobě . za s
večernl
za 4h
Va dlišikách na vankova
rnnni čislo . . . . . . 10b
večurni
lnsoráty
plati se botově napřed.
Předplaconí a jnserty pěljlra
administrace v Marianské ul., a
Tum nsciuzeil se taž
redakce, nlskárna a okpiediee
„Národnich I.lstá“.
Rukopisv se novrane
Čechy
Uhersko
Virginie
korun český , Uhersko
15
article
ského soudu potlačena; udílení inkolátu vy-
hrazeno králi a němčina češtině plně posta-
vena na roveň. Naproti tomu pobělohorská
oktrojírka nedotkla se nijak právních vztaho
mezi zeměmi koruny české, jak byly zvláště
zákony Karla IV. a Jiřího z Poděbrad upra-
veny, právo svobodné volby krále pro případ
vymření dynastie bylo jí dokonce výslovně
uznáno, takže státní český útvar jakožto oso-
bitý člen reální unie zemí habsburských na
zevnějšek trval dále. Vlastní podstata bělo-
horského převratu záležela tedy v tom, že
uvnitř útvaru zlomením moci stavů došlo u
vyvrácení zásady ústavnosti a že na jejich
rozvalinách zahostil se absolutism, sídlici mi-
mo zemi, totiž ve Vidni. A tím právě klešte-
na cesta ku pohromě druhé. Absolutism, ne-
narážeje hrubě na odpor, z pochopitelných
důvodů politických i věcných, jal se — cen-
tralisovati. Faktické dřívější reální unii do-
stalo se pragmatickou sankcí z r. 1713 též
půdy právní a vývoj soustavně bočil do smě-
ru, kterým z útvaru původně trialistického
postupně měl se vyvinouti centralisovaný stát
jednotný. Metou vývoje toho zvláště význač-
nou bylo r. 1749 zrušení české dvorské kan-
celáře; k tomu přídružilo se brzy zrušení krá-
lovského místodržitelství v Praze, odstranění
celních hranic zemí českých, sestátnění kraj-
ského zřízení stavovského, poněmčení škol-
ství, jednotná kodifikace práva občanského i
trestního, jedním slovem, centralisace krok za
krokem v zákonodárství i správě odstraňovala
vše to, čím i po Bílé Hoře vnitřní skladba stál-
ního útvaru českého odlišovala se od zemí
ostatních. Právní trvání bytosti samé arcí zů-
stalo netknuto, ba několikrát bylo i zdůraz-
něno — stalo se tak zejména patentem z roku
1804, kterým panovník, přijímaje titul císaře
Karel Iva
Jiří
Poděbrady
Praha
16
article
rakouského, výslovně nařizuje, že při koru-
nování na krále českého i na dále má zůstati
— leč ze správního ústrojí staré české ústavy
zachránilo se před přívalem centralisace jen
málo významné stavovské sněmování, všek
i to r. 1848 vzalo za své. Rokem timto pal
dochází k začátkům pohromy třetí, k vlastní
to potopě. Absolutism byl nucen ustupov t
zásadám novodobé ústavnosti. Rok 1848 jest
východiskem dnešního dunlismu, jemuž ostat-
ně tereziánská centralisace zemi neuherských
již sama razila cestu, rok tento též plodi cou-
časně snahy k tomu se nesoucí, aby spravni
a zákonodárná centralisace zemí neuherskýc
jak ji byl vytvořil absolutism, do forem unvo-
dobé ústavnosti byla vpravena. Zápas o nevé
ústavní sestrojení celostátu trval pak po cele
čtvristoletí, od 1848 do 1873, totiž do vydani
zákona o přímých volbách do rady říšske
Běželo při něm o střelnutí se dvou vaden
idejí: s jedné straný myšlenka zestrojení sot-
státí na základech historických, ve kterém by
jak požadavkům nedilného, silného říšského
svazku, tak historickým skutečnostem a plv-
noucím z nich právům sebeurčení jednotliv ých
národů spravedlivě bylo hověno, s druhé stra-
ny pak myšlenka státu jednotného, v němž
by soustředěním zákonodárství a správy v or-
gánech společných prvotní historické složky
říše, podstaty své jakožto útvary povahy stáí-
ní byvše zbaveny, postupně na pouhé správn
obvody byly stlačovány. Myšlenka první, po-
kud Čech se týče, během období toho po tři-
krát učinila náběh k svému uskutečnění. Prv-
ní podniknut hned počátkem 1848, když v dá-
sledku březnových petic pražského měšťan-
stva došlo k vydání kabinetního listu z a.
dubna, kterýmž panovník, vzdav se výhrady.
stanovené v obnoveném zřízení zemském zr
18
article
V Praze, 1. března.
Praha
19
article
5— (Kronika.) Stará zkušenost ze
soudní síně! Němé stopy dějů, nicotné na
oko známky, předměty bez významu a ceny,
knolliky, cetky, šarapatky často bezpečnější
vydávají svědectví než nejvýmluvnější horli-
vost svědků úřadně povolaných, zpravidla
zaujatých, všelijak matených vlastní krátko-
zrakostí a zaslepením smyslů.
Není jinak s přeličením velké »soudn
síně« — Dějiní
Onehdy v Umělecko-průmyslovém museu
přednášel četnému posluchačstvu profeso
Chytil o předmětu velmi poutavém: »O české
koruně a jiných korunách panovničích.« Pro-
střed výkladu vyzvedl mluvčí pozoruhodnou
cetku. Na oko docela lhostejná věc: věno-
vací nápis na pásce svatoštěpánské ko-
runy uherské! Vlastně tři nápisy na emai-
lovaných deskách pod podobami panovníků:
Michal, v Kristu věrný panovník Římanů Dukas
pak
Konstantin, císař Římanů Porfyrogenotos
Geobitz despotos, věrný kralés Turkie.“
Korunovační dar byzantský. Podobky
vznešených osob s nápisy jsou z 11. století
Geiza I. (Geovic) vládl v Uhrách r. 1074—77.
Císař Konstantin věnuje korunovační pa-
mátku věrnému — králi Tur kůl
— Králi Turků? Kdypak vlastně přišli
Turci do Evropy? Až někde ve čtrnáctém
věku!
— Není řeč o tureckém králi, nýbrž
o uherském.
— Což se Uhři tenkrát jmenovali Turci
— Bezpochyby.
— Kterak se dostali k tomu jménu?
— Čert víl Patrně byli sami Turci, když
jejich král stal se tureckým králem. Snad
přešlo na ně jméno po zemi, které dobyli.
*) Mt(2) ev x(ptov) co ntovos Bastsn(e) peopa azuwo
tonalc) ... atd. A třetí nápis! Tenpeve č'e nieovo
vpažsc vovpkia.
Chytil
Michal
Říman
Dukas
Konstantin
Porfyrogenotos
Turek
Uher
Uhry
Tura
Evropa
Geiza I
Geovic
20
article
— Zem na Dunaji, od Karpat po Drávu?
Jak možno tvrdit, že se jmenovala ture-
ckou?
— Do dnes jsou tu místa a celé kraje.
jež tak slují: Turska, Turec, Tuřany, Turo-
polie, Turčany (Turócz) ... Množství podob-
ných názvů!
— Uhersko později dostalo se pod vládu
skutečných Turků. Snad dnešní jména pošla
odtud?
— Táž jména se vyskytují i v zemích
kam Turci nikdy nepronikli. Jsou hory
Turské ve Štyrsku a Korutanech až do Tyrol
jsou Turska a Turčany v Čechách, Turynsko
v Němcích, Turin v Italii! Samo Štyrsko
Tyroly, což jsou jiného než přehlasované
Tursko a Turlany? Curych ve Švýcarsku za
dob římských slul Turich, Turyk nebo Tursko.
V curyšském museu vidět kamenný římský
pomník s nápisem: Prepositus stationis Tu-
ricensís...
— Z dějin přece neznáme než jedin
Turky! Tí přišli z Asie. A ví se, kdy.
— Jméno, jak vidět, nespolehlivý druh
Přeskakuje s předmětu na předmět ...
— Což není známa bistorie Turků o
počátku do konce?
— Všecko je známo, až na to — jméno
— Což je po celou dobu tak nejmenoval
všechen svět?
— Jmenoval. Jenže s ami se tak nikdy
nejmenovali a podnes nejmenují.
— Jak pak se jmenují?
— Sami si říkají — Osmanli . ..
U čerta, jaký zmatek! Od jakživa měli
jste svoje přesvědčení. Ve školách, v litera-
tuře, na veřejnosti, všude Turci byli Mohame-
dání v Turecku, byli nepřátelé křesťanů
měli hlavní sídlo v Cařihradě. Po staletí
jméno přechází z úst do úst, z knih do knih.
je pevná vědomost, skutečný majetek vzdě-
lanosti. A najednou nějaký nápis se vy-
zvedne! Hloupá emailová páska ... A všecko
dosavadní přelíčení Dějin má snad být — na
hromadě?
A druhá cetka! Kralés Turkije! Vedle
jména i název. Císař byzantský oslovuje
Turčan
Turócz
Turek
Turská
Němec
Štyrsko Tyroly
Osmant
Dunaj
Karpaty
Dráva
Tursko
Turec
Tuřany
Tura
Uhersko
Štyrsko
Korutany
Tyroly
Čechy
Curych
Asie
Turecko
Cařihrad
Kralés Turkij
21
article
(Viz poslední zprávy.)
(Viz poslední zprávy.)
svého přitele, panovnika na sousedním trůnu
po slovansku — králem. Jedenácté století
řecký nápis, koruna uherská, titulatura —
slovanská! Jak to srovnat?
— Možná, titulatura není slovanského
původul
— Nýbrž?
— Prý se »král« ve slovanských ústech
jenom tak přesmyklo z německého »Karla.
Veliký Karel tak hrůzoplodně se zapsal do
paměti slovanských sousedů v Polabí, že jin
název Karl = král — navždy splynul s před-
stavou vrchní moci. Také první Přemyslove
královské hodnosti dostal svůj títul teprve
z Němec.
— Leč, Uhry! Zde podnes se píše a čte
král = király!
— Snad blízké sousedství!
— V Čechách Břetislav I. získal svoji
hodnost r. 1086. Ale Gejza I. uherský r. 1077
je už — mrtev. A přece z Cařihradu je titu-
lován králem. Byli tedy »králové« v Uher-
sku dříve, nežli v Čechách! Kde se tu
vzali?
— I do Uher mohlo slovo proniknout
z Němec.
— Slovo, snad! Ale titul? Němečtí cí-
sařové přec uherské krále nedosazovali
Aspoň ne za byzantské říše. Jak se do-
stalo slovo do byzantské diplomatické řeči?
— Také srbští panovníci ve starých li-
stinách se podepisují »krály«.
— Tím hůřl Do Srbska v těch dávných
dobách německých vlivů tuze málo zasáhlo
— Kdož vi! Možná, taková móda! Ni-
kdo se netáže, odkud móda se vzala. Na-
jednou je tu, rozšířila se.
— Móda, budiž! Móda však je vázána
vždy k pojmu, k věci. V Rusku slovoa
pojem král = korol je také obecné slovo.
A přec až kam sahají prameny, panovníc
ruští nikdy se »krály« nenazývali.
Kde se tu vzalo slovo? . ..
Záhada!
Po celé šíři slovanské oblasti slovua
pojem král, król, korol od nedohlednyca
časů je známo. Jenom se neví, kde se vzalo.
Karel
Karl
Němec
Gejza
Polabí
Uhry
Čechy Břetislav I
Cařihrad
Čechy
Srbsko
Rusko
22
article
Různé doměnky se vyslovují. Které dát-
přednost? Nejcennějši doměnka není-li vždy
ta, která věci nejpřirozenějí vysvět-
luje? Kárat, kara, pokar, kázat, kázeň
kazna všemi slovanskými jazyky znamen
výkon mocenský, projev vrchní silné vůle
která vede k pořádku, po případě stíhá —
trestem. Kdo udilel rozkazy, měl právo
moc kárat, byl káral, karol, korol, karel —
král . . .
— A jméno Karel že by původně
bylo bývalo jen slovem? A znamenalo
snad káral a, velitele, panovníka?
— Všecka jména byla původně slo v
měla svůj význam!
— Leč, jméno Karel vyskytuje se po
prvé v Němcich! Kde se tu vzalo? Z něm-
činy je nelze vyložit.
— Snad z latiny ? V listinách se čít
Carolus.
— Teprv od středověku! Staří Římano
žádného Carola panovníka neznali.
— Za prvního středověku zas žádn
Slované v Německu nebyli.
— Kdož ví?
— Dějiny o tom nevědí. Současné pra
meny uvádějí tu zcela jiná jména ná
rodů . ..
Karel
Carola
Slovan
Němcich
Německo
23
article
Jméno, těkavý živel! Není národa v dě
jinách, aby byl od počátku zůstal na ně-
kdejším svém jméně. Dnešní Italové býval
kdysi Římany, Frankové bývali Němci, dne
jsou Francouzi! Obyvatelé Čech nazývan
kdysi Boji, Hermundury, Bohémy. Pemáky a
dnes teprve jsme obecně uznáváni, čím jsme
možná byli od počátku, Čechy. Jméno ná-
roda divné vlastnictví! Není na ně spole
hnutí v toku časů. Neradno na něm mnoho
stavět! Co vědí Dějíny o národu tureckém
v desátém a jedenáctém století? A přec
zřejmé stopy nezvratně dokazují, tři sta le-
před tím, než dnešní Turci dle Dějin do Evropy
příšli, už na Dunaji seděli mocnáři, ktei
se nazývali — krály Turků.
Kolikrát uprostřed přeličení drobná
cetka přivodí obrat překvapný! Je-li už jinal
i v soudní síni Dějin?
V písemných památkách českých pozd-
ního středověku, ve zpěvech a pověstech
dvanáctého a třináctého věku, jednající osoby,
hrdinové a reci mají namnoze jména cizo-
krajná, podobná německým, francouzským,
italským nebo všelijak pomatená. Žádný diví
Tou dobou Čechy už byly v čilém styku se
vším světem na západě a jihu. Literatura je
tu v plném souhlase s Dějinami. Jiná věe
je nápadnější. Ani s památkami starého ně-
meckého písemnictví není jinak! V Eddě,
v Nibelungách, v Beovulfu, v Gundruněa
jinde pohanský svět se stýká s křesťanským,
severní s jižním, západní s východním a slo-
vanský čtenář rozezná tu snadno vedle živlu
germánského silně vyjádřen i slovanský. O-
kud a jak by to bylo možna? Dějiny přece
nevědí nic o takové poloze národů staro-
středověkých ve střední Evropě, aby mohla
být řeč o kulturném vlivu slovanském do
světa germanského!
Italos
Říman
Franek
Němec
Francouz
Hermundur
Čecho
Turek
Čechy
Evropa
Dunaj
Edda
Nibelung
Beovulf
Gundruně
24
article
Patrno, Dějiny ledaco — nevědí.
Ve středověké legendě německé zbožný
rytíř na své toulce zažije zvláštní dobro-
družství. Zabloudil v lese a dojde k podiv-
nému hradu. V královské nádheře, v nádo-
bách drahocenných chován je tu vzácný po-
klad neobyčejného významu. Tajemný před-
mět, jenž dává možnost smrtelníkům obcovat
přímo s vůlí boží. Z daleka putují nejvzác-
nější rytiři, aby se zasvětili jeho službé. Pří-
stup jen čistým hrdinům je otevřen, kteří
přestáli těžké zkoušky. Tajemný pokladje
symbolem duchovní moci a s avy. Jeho
jméno je Svatý Grál. Střeži jej zvláštní
sbor rytířů, kteří slují královští (Gralritter).
jejich náčelník je král-králů (Gralkoenig)a
hrad plný veleby sluje královským (Gral-
burg). Do Němec legenda o sv. Grálu do-
stala se z Francie. Vznikla prý někde v Bre-
tagni v šestém či sedmém věku. Je prý pů-
vodu keltského. Většina jmen však vedle
románsko-francouzských jsou čístě slovanská.
Hlavní rek, bludný rylíř jmenuje se Parzival
(Bořival, Bořivoj), jeho strýně Žihuna (Si-
guna). jeho služebný pacholík Ivan, starý
muž, u něhož je rytiř cestou hostem píše se
Gurnemanz von Graharz (krhař, kravař ?)
Němec
Parzival
Bořivat
Bořivoj
Žihun
Ivan
on Graharz
Francie
Bre
králkrál
Gralkoenig