ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b2b46810-8f0c-11dd-a386-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 49, place 47, work 2, org 10
1 masthead
2. března 1913. číslo 6o.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
zdravého, silného Rakouska jest v potřebě Evropy a dnešní její soustavy velmocenské hluboce zakotvena. Jediným nebezpečím pro soustálí naše mohlo by býti vzkypění snů vše- německých, ženoucí expansi německé síly o Hamburku přes Prahu k Adrii a dále k cílům imperialistické světovlády. Na vše to bez pře- vratů, celou skladbu Evropy nohama vzhůru obracejících, nelze mysliti a proto právem lze doufati, že obrodný proces ústavní, jejž Ra- kousko od 60 let prodělává, ani radiaci my- šlenky velkoněmecké trvale zdržován a zne- možněn nebude. Co se skrývá v lůně XX. věku. kdy nadejde chvíle, v níž bude nám lze dospěti k ústavnímu zabezpečení svojí svéprávnosti, to věděti nemůžeme. Čeho si však musíme býti vědomi, jest, že veškerá politická práce nás současníků nemůže býti než osnovou příprav, konaných k tomu účelu, aby národ nynější vý- vojové období přestál bez pohromy a vyšel z něho se silami co možno ztuženými. Proto ce- sty, ke konečné metě nás vedoucí, záležeti mohou jednak v úporné obraně národní by- tosti a dosažení plné rovnoprávnosti jazykové. jednak v péči o hospodářské potřeby lidu všech vrstev, o povznesení jeho osvětové, jed- nak zároveň v nabývání a sesílování jeho vý- znamu politického.
Adrie Rakousko Evropa Hamburk Praha
5 article
Nuž, je-li prostředí rozhodující, jsou pro konečný výsledek neméně rozhodující též kva- lity jednajících bytostí. Historie teprve tím se stává učitelkou národů, když na jisto postavi co z význačných příběhů padá na účet okolno- stí a co je plodem zásluhy či zavinění zúčast- něnců. V té příčině, zvláště pokud běží o no- vější dějiny, čeká historiky české úloha vážná a záslužná. Dvakrát v době té, poprvé r. 1848 podruhé v letech sedmdesátých, postupováno bylo k cíli přímo, povždy pohříchu s nezda- rem. Čím vlastně r. 1848 neblahá svatodušní bouře byla způsobena, není dosud plně zji- štěno, však celkem se zdá, že by i bez této revoluce ku provedení trialistické myšlenky Braunerovy petice nikterak nebylo došlo, po- něvadž — ani o separatismu moravském ne- mluvě — jednak probuzené hnutí vídeňské, že- noucí k sestrojení centralisovaného státu jed- notného, jednak i myšlenka velkoněmecká, vyvrcholená ve frankfurtském sněmu, byly by dle všeho zdárnou působnost ústavodár- ného českého sněmu, i kdyby k jeho sejití se bylo došlo, zmařily rovněž tak, jako opětov- ným nastolením absolutismu r. 1850 všechny ostatní ústavní pokusy předchozích dvou let byly povaleny. Nezdar r. 1848 způsoben byl tedy nesporně především tíhou nepříznivých okolností. Při druhém náběhu běželo o funda- mentálky. Pro pochopení doby té službu vy- soce cennou prokázal poslední žijící účastník
Braunerův
6 article
kampaně fundamentálek prof. Zeithammer ne- dávnými svými dvěma publikacemi. Po měm skromném soudu, jejž jsem před lety jinde dost obšírně odůvodnil, hlavní příčinou zmaru fun- damentálek byl rovněž shluk okolností, takže s jistou výhradou právem lze říci, že vlastně již r. 1870 byl u Sedanu vykopán hrob, do ně- hož myšlenka fundamentálek klesla dříve, než se o nich v říjnu 1871 na sněmu českém začalo jednati. Avšak část zodpovědnosti padá tu nic- méně na nás samotné. V krátkém rozhovoru nelze arci složitou látku rozebrati blíže, pouze tolik budiž uvedeno, že byly to od počátku nové doby dva způsoby, jimiž jsme politické své požadavky formulovali. Jeden směřoval k dosažení svéprávnosti, provedené za spolupů- sobení a dohody všech zúčastněných živlů prostředkem sestrojení ústavní skladby stát- ního celku na tak řečeném základě federali- sticko-autonomistickém, kdežto druhý způsob řešení vycházel ze zásady, že při otázce české běží o záležitost, týkající se výhradně poměrů mezi panovníkem a politickým národem če- ským a že při novodobé úpravě poměru toho nutn onezbytně šetřiti nepřetržitosti práva h- storického. První cestou po zmařeném sejití se ústavodárného českého sněmu r. 1848 krá- čel Palacký svými dvěma osnovami ústavy ra- kouské, jež vypracoval a hájil ve výboru sně- movny kroměřížské. Na témž stanovisku stál ještě v srpnu 1866 též dr. Rieger, sestrojiv ve Vídni s autonomisty polskými a jihoslovan-
profesor Zeithammer Palacká Rieger Sedan Vídeň
7 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Poplach v hotetu. (Film pro kinematograf z nedávných dnů.) Metto: Zvoní se: na sklepníka na pokojskou o a na podonka o Místo děje: Elegantní hotel v pěti rázných slozích stavěný. Doba: Od 8 hod. večerní do 8. hodiny ranní Osob: moc, a mezi nimi hlavní „Viktor Michl S velikým kufrem. Pan Viktor Michl, elegantní 40ník se zlatým skřipcem, přijede před hotel fiakrem. Vrátný o- tevře s hlubokou poklonou dvířka u fiakru, podo- mek pere se s kufrem, pan Michl s fiakristou taxu a zpropitné. U vstupu do hotelu s úsměvem vítá vzácného cizince pan hoteliér a doporučuje mu pokoj č. 27. krásný, čistý, vytopený, nerušený Jinak má vše zadáno. Připisuje na černou tabul křídou, že č. 27 bude ráno o 5 hod. vstávati. Cizinec je s pokojem spokojen a zapisuje se do knihy cizinců, kterou mu přinesla panská. Omy- lem místo podávané knihy vzal ji za ruku, ale to nic nevadí. Je takovým omylům zvyklá. Na chodbě čte v knize „Viktor Michl, Oberingenieur, Brüx a povídá podomkovi, který taky chce vědět, kdo to je, že je to nějaký fajnový pán. Fajnový pán z č. 27 zvoní jednou. Číšník kartou se může po schodech přerazit, ale nepřerazí se. Pán se dobře nají a ještě lépe napije. Je půl desáté v noci. Číslo 27 zvoní dvakrát Jiné číslo zvoní také dvakrát. Ale dvěma pá- nům nelze sloužit najednou a druhé číslo musí chvili počkat. Půl jedenácté: Číslo 27 vystrčilo perka před dveře a šaty pověsilo na hák. Různá jiná čísl to dělají taky, a na chodbě stojí u každých dveř pár bot, někde dva páry. Snad tam spí čtyřnožec Jedenáct a víc: Poněvadž se nesmí na chod- bách rámusit, vracejí se hosté po špičkách. Sen tam bouchne v některém pokoji nešetrná bota pak vrznou dveře a řada bot na chodbě je dopl- něna.
Michl Oberingenieur Brüx Sen Oma kniha cizinec
8 article
Půlnoc: Hluboké ticho, rušené jen chrápánín v různých toninách. O třetí hodině zjeví se na chodbě podomek Iucernou a sbírá boty a šaty — — O čtvrté hodině zjeví se opět na chodbě po- domek s lucernou a roznáší vycíděné boty žaty ... Krátce na to otevrou se dveře č. 27. pan Michl z nich vyhlédne a poslouchá. Když, všude je ticho, jde od jedněch dveří ke druhým a zase sbírá boty a šaty. Snad je chee přecídit, skými náčrtek všerakouské ústavy federalistí- cké, v kteréž — jak plyne ze znění osnovy této, Zeithammerem poprvé uveřejněné — vy- cházel ze skupin zemských, tedy z týchž zá- kladů jako Palacký r. 1848. Naproti tomu fun- damentálky, jakkoli obsahově v některých bo dech (kongres, dvorští kancléři, místokancléři a j.) na Riegrovu osnovu z r. 1866 navazují, při- držují se zvlášť v ohledu formálním methody druhé. Vycházejíce zásadně z myšlenky triali- stické a kladouce váhu na nepřetržitost práva historického, snažily se fundamentálky usku- tečniti nejprve státoprávní vyrovnání mezi ko- runou a národem a teprve na základu, takto
Michl Palacká Riegrův kongres
9 article
získaném vstoupiti prostředkem deputací do jednání se zástupci ostatních zemí k tomu konci, aby změněním prosincovky, která již tři leta fakticky trvala, ve smyslu fundamen- tálek nová ústavní skladba Předlitavska byla vybudována. Sledování této methody vedlo nutně ku průtahům a mělo nezbytně též za následek složitost a těžkopádnost celého plá- nu, čímž k vůli formě věc sama v samém zá- rodku ohrožena a podkopná práce odpůrců usnadněna. Nebudiž v slovech těch hledán ani stín výtky, předchůdcům našim činěné. Vše bylo psychologicky spjato a vkloubeno s ovzdu- ším, do něhož jsme se po vzniku dualismu, pro- sincovky, po Thunových adresách sněmov- ních, po deklaraci z r. 1868 byli dostali a do něhož jsme uvedeni byli jednak svůdným pří- kladem zdaru maďarského, jednak vyvrchole- ným radikalismem předáků šlechtických. Sám Zeithammer, a budiž to k jeho cti a chvále vytknuto, loyálně doznává, že jsme, přece- nivše vlastní a podcenivše sílu odpůrců, složi- tostí plánu podkopnickou práci jejich ulehčili.
Thunův Zeithammer Předlitavsko
10 article
Dobu fundamentálek nazval osnovatel jejich hr. Jindřich Clam ve sněmovní řeči r. 1883 „odplynulou fásí“. Nuž pro národ český odply- nulou jest toliko forma, jádro jejich myšlenkyi zabezpečiti prostředkem svéprávnosti bytost národa a podmínky rozvoje jejího, zůstanev srdcích našich povždy zakotveno. Trpké do- savadní zkušenosti musí nám býti poučením, že pro uplatnění politického nároku není jiného tribunálu než souhra daných sil. Praveno již. že politický život národů jest toliko neutucha- jícím zápolením, které nezná útrpnosti, ve kte- rém není jiných ohledů leč vynucených a ji- ných sympatií, než prýšticích se ze společen- ství zájmů. Žádný národ nemá více práv, než která vlastní silou získati a udržeti dovede. A politická síla národa záleží ze tří složek: z vy- spělosti rozumové, ze schopností hospodář- ských a z vlastností mravních, pokud běží př nich o smysl pro potřeby celku. Není pochyb- nosti, prvními dvěma kvalitami nás bohudík příroda obdařila bohatě. Však vlastním před- pokladem získání a zárukou zachování své- právnosti jsou kvality skupiny třetí. Vrozenou
Jindřich clam
11 article
svojí podstatou, tak jak vychází z tvůrčích si všehomíra, jest každý jedinec především sob- cem, opatřeným celým systémem pudových hnutí, nabádajících k vlastní záchově, k vlast- nímu rozvoji. Leč život svůj jedinec, jak taktéž uvedeno, nemůže vésti jinak, než v útvarech společenských, z nichž základním jest celek národa a v nutnosti této založena jest druhá skupina pudových hnutí, z nichž rodí se souhrn oněch vědomých i nesvědomělých povelů mravních, kterým v zájmu celku sobectví na uzdě jest držáno. Z prvního zřídla vzniká ziskuchtivost, závist, sektářství, zpurnost, ne- návist, demagogle a jiná neřest sobectví upří- lišněného, z druhého sebezapření, obětavost smysl pro solidaritu a kázeň, jedním slovem vlastenectví. Celek trvati a prospívati může jen tehda. drží-li si obě skupiny rovnováhu tak, aby so- bectví jednotlivců nejen zájem celku neohro- žovalo, nýbrž před zřetely k zájmu společnému ustupovalo do pozadí. Z převahy hnutí dru- hých nad prvými vzniká politická zralost ná- roda, kterou nazvati lze způsobilostí státo- tvornou. Nuž, jsme či nejsme v mravních zá- kladech svých živlem státotvorným? V od- povědi k otázce této leží klíč k pochopení naší minulosti i k výhledu do pravděpodobných osudů příštích. Jisto jest, nedostává-li se nám dotčeného mravního živlu v míře dostatečné, O páté přijde ustrojen do lože vrátného, platí svůj účet a poroučí, aby mu byl kufr z čísla 27 hned dopraven na nádraží. Dává královskou diškreci a za chvíli na to odjíždí vlakem k Li- berci.
12 article
O pál sedmě: číslo 15, pak 21. pak 23, pak 18 zu- řivě třikrát zvoní. Podomek, který šel teprve před chvíli spat, nadává na ten sakramentský ži- vot a hrabe se pomalu po schodech do prvního patra, odkud je slyšeti: „limmel Herrgott, kde jsou moje boty —? A kde mám šaty? Z jiných dveří: „Ja, wos is' denn das? W sind ja meine Lackstiefeln?“ A ženský hlas: „Ježíšmarjá — moje sukně!“ Podomek je ve vyjevení. Mne si oči, není-l to těšký sen, ale když několik osob v nejnutnějším negligé na něho dolirá otázkami, poznává, žeje to strašlivá skutečnost. Všecko prý dal na své místo a nemůže vy- světlit, jak by to bylo možné! Snad si někdo ztro- pil špatný žert .. Řámusu ale čím dál tím víc přibývá a nej- zuřivější jsou ti hostě, kteří za nějakou hodinu mají býti za horami. Zburcovali panskou, která je z toho teprve divá a konečně přitáhli i hoteliéra v županu. Po vášnivých výměnách názorů a debatě, horš než v parlamentě, vychází na jevo, že jeden hostů, pan vrchní inženýr Viktor Michl byl prvním, který z rána opustil pokoj s kufrem.
Michl Herrgott
13 article
„Hurrá do jeho pokojel“ Situace se roziasnila: pod postelí se nacházejí staré hadry a brikety — dřívější obsah kufru páno Michlova. — — Je zřejmo, že eskamotáž s botami a šatstvem neprovedl nikdo jiný. Ale co ted? Hoteličr by nejradějí zastřelil sebe, pak po- domka, panskou, vrátného a celý personál. Tím by však nepomohl nikterak košilatým hostům — rychlá pomoc je nutná. Dává k disposici zatím všechno své šatstvo botstvo, jeho paní zase totéž dámám. Všichní hosté nejsou však urostlí jako hoteliér a jeho rodina,a proto nutna oběť ještě větší, ponlat rychle do skladiště bot a šatů s přiblížnou mírou. Hosté, kteří nemají co zmeškat a jsou trochu flegmatikové, zalezou do postelí; ti, co pospíchaji a jsou nervosní, pronášejí různé nepříjemné úvahy, jako že se budou domáhati náhrady nejen za šaty a boty, ale i zmařený čas a dělají hoteliéroví těžkou hlavu. Pan Viktor Michl ale, který odjel docela o- pačnou stranou, se při vzpomínce na ten „ruml“ jaký asi v hotelu povstal, pekelně řehtá . . . Že by ho pražská policie vypátrala, se docela nie Zevloun. nebojí . .
Michlův Michl Zevloun
14 article
tož bychom, kdyby nám dnes vlastní zřízení státní spadlo do klína, zejtra je rozkladnými silami vnitřními zase ztratili. Nuž, z tisícileté svojí historie, ze vzniku českého státu, plnícího po celé věky skvělé listy v dějinách evropských, z horoucnosti. s kterouž na ručest po svém znovuprobuzení vzplanul národ v úsilí po dosažení svépráv- nosti, z energie při tom vyvinovanév památných dvou prvních desítiletích no- vověkého období ústavního, z obětavosti a houževnatosti, jimiž jsme při tomi odpůrce v obdiv uváděli, ze všeho toho pevnou sluší míti víru, že přes všech- nu nynější bohdá dočasnou vnitřní rozhára- nost konec konců od přírody samotné přec nejsme plemenem, jemuž by pro nedostatek kvalit mravních osud živlu podružného na- vždy musil býti údělem. Dnes se, bohdá, již neztratíme, ať prostředí nás obklopující utváří se jakkoli. Jen zapomenout nesmíme, že spása leží především v nás samotných a že každý příslušník národa vlastnímu cíli myšlenky stá- toprávní nejcennější služby prokázati může tím, když, počínaje u sebe sama, přispívati bude ke stupňování politické soudnosti a ke šlechtění kvalit mravních za účelem tlumení chtíčů sobeckých v zájmu sílného ukázněného celkul
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Balvan »Národní Politiky-. Dávná pikantní koketerie listu kdysi Riegrova, dosud pak Zeithammerova, Mattu- šova a — least — Srbova s nejčervenějším radikalismem, který je v Čechách na zadání, propuká ve včerejším úvodníku »Národní Politiky« ve zjevně plamenné vyznání lásky. větříci — ač-li ji ovšem čich neklame — že spodní proudy v neurčitých politických ná- ladách nejširších vrstev mají nabýti vrchu — populárnosti. Její článek, nadepsaný »Bal- van v cestě«, jesta takovou úsluhou listo strany starostátnické, na prokázanou nejnesvě- domitější demagogii, k niž míni se »Národn Politika« za včas už detinitivně přidružíti. aby spolu užila slibné, jak se ji zdá, po- hody »Balvanem v cestě« řečenému listu je program i taktika stran českých, stojících na positivním programu vlivu a moci, jebož nezbytnou podmínkou jest ovšem účast ve vídeňské vládě, a hoditi tímto balvanem po hlavách zodpovědných stran národních jest úmyslem, k němuž »Národní Politika« dospívá až v druhé polovině nad obyčej dlouhodeché úvahy, jejíž první polovina za- tuchlým svým stylem a názory, sahajícími hluboko do předstátnických prvopočátků strany staročeské, ukazují — zdá se — na určitého z paladinů strany, pěstují- cích nyní na místě »planého« raději stěpné radikalničení v domnění, že se na kmeni českého radikalismu staročeská ratolístka znovu zazelená. Podle mínění snadno odhadného autora úvahy není prý již nikoho, kdo by v té příčině nebyí přesvědčen o fiasku myšlenkky získáni účasti naší ve vládě, pro klerouž účast rozhodu- jicí kruhy prý nemají porozumění, kteréž prý ani Němci ani Poláci nepřejí. O nutnosti získání účasti ve vládě jest přesvědčen do- konce i posl. Klofáč a jeho láska k »Nár.
Riegrův Zeithammerův Srbův Němec Polák Klofáč Matt Čechy Bala
17 article
Politice« musila by jíti přespřiliž daleko. kdyby to dnes zapomněl a popřel všechny taktické plány za tím účelem a za koope- race českých radikálních stran mluvenéa napsané. Že bar. Gautsch, muž nejkrajnějši důvěry nejvyšších rozhodujících kruhů, sváj poslední ministrpresidentský prestol opusti s manifestaniním prohlášením v poslanecké sněmovně, že bez Čechů nelze vládnout, označiv tak pregnantním slovem vlastní vnitropolilický problém této poloviny říše to ovšem zapomněla »Nár. Politika« bud proto, že politická paměť její je ještě kratš jejího politického rozumu, anebo z úmyslné politické falše. Kladné řešení tohoto pro- blému má mezí Poláky rozhodné a co nej- opravdovější stoupence, že pak Němci mu ovšem nepřejí, to dokazují všemožnými úklady, strojenými vyrovnáni v Čechácha »Národní Politika« včerejši svou propa- gandou pracuje přímo pro německé plány s rozkotáním vyrovnání, které jsou s úmysly našeho radikalismu totožny.
Gautsch Čecho Němec poslanecký sněmovna
18 article
V domě vlastního politického marasmu neměla by pak »Politika« mluviti o »velikých starcích mysle bojácné« a kdyby chtěla říci poctivou pravdu na místě své včerejší lže v příčině mínění německého o nezdolnosti, neústupnosti a neochvějnosti stanoviska če- ských stran, ve vyrovnání stojících, musila by své široké veřejnosti pověděti, co o tom každého dne čte v německém tisku. Ale nesoudnost kruhů, pro něž »Nár. Politikae píše, jest jejím nevyčerpatelným kapitálem proto ji ve vlastním zájmu nebude umeušo- vati. To a zděděná nenávist protimladočeská jest důvodem včerejšího jejiho štvavého vý- buchu proti positivní politice. Že strana její svou politiku prohrála na dobro a nei- strašnějším způsobem, to tvoří neustálý hnět mstivosti proti národní straně svobodo- myslné. Balvan, který leží na hrobě vlastní její strany, tenť je také pravým balvanem v cestě národa za jeho nezbytným posláním za svéurčení a spolurozhodování v této říši a dokud ten balvan nezvětrá úplně, vždy budeme cítiti následky hrozné staročeské viny na národě. Ale pro stranu »Národní Politiky« pro vždy patiti bude známý citát ze »Svatebních košil«, který se o ní užívá, kdykoli se hýbe pod balvaneml
národní stranit svoboda
19 article Rakousko-Uhersko. Propuštění hr. Zichybo.
Rakousko-Uhersko. Propuštění hr. Zichybo. Uveřejněný včera vlastnoruční list, jím panovník propouští uherského ministra osvě- ty, hr. Jana Zichyho, potvrzuje sebevědomá slova, jimiž dr. Lukács po svém návratu z Ví- dně referoval v klubu vládní strany o svém slyšení u panovníka. Vlastnoruční list, daný hr. Zichymu ve Vídni 26. února, zní: „Milý hr. Zichyl Na návrh svého uherského mini- sterského předsedy sprošťuju vás na vaši vlastní žádost, uznávaje vykonané vámi siužby, místa svého uherského mi- nistra osvěty.“ Žádné vyznamenání, ba ani projev díků nevyslovuje se odcházejícímu mi- nistru, který se odvážil nesouhlasiti s jedná- ním ministerského předsedy dra. Lukácse. Po zmaru haličského vyjednávání. Haličské listy píšou o bezvýsledné schůzi stálého výboru pro volební opravu a každý ovšem se svého stanoviska posuzuje odcho Malorusů, jichž příkladu následovali také pol- ští lidovci. Konservativný „Czas“ svaluje vinu za nezdar vyjednávání na Ukrajince, kteří prý ponesou také následky své neústupnosti „Czas“ vypočítává, v čem ve všem Polác ustoupili Malorusům. Svolili, aby si sami vo- lili připadající jim členy sněmovních výborů aby sami volili své lidí do zemských ústavů- aby zákonem bylo stanoveno, že jeden z obou panovníkem jmenovaných náměstků zemského maršálka musí býti Malorus; povolili, aby zemský výbor měl sedm členů a nikoli osm. a z nich aby dva byli Malorusové; a konečně byli by ochotní zvýšiti počet maloruských poslanců až na 62 místo navržených 60. A za všecky ty ústupky Ukrajinci se zdráhají uči- niti Polákům jediný ústupek, totiž petrifikaci zákona o okresních zastupitelstvech, na němž tak velice záleží konservativcům.
Zichy doktor Lukács Malorus Ukrajinec RakouskoUhersko Vídeň
20 article
Domokratická „Nová Ref.“ mluví všal jinak o významu onoho „ústupku“, který Ukrajinci odepřeli konservativcům. Nedá s — praví „Nov. Ref.“ — ničím ospravedlniti ono „junctim“ mezi volební reformou a zří- zením okresních zastupitelstev, které vyhlá- sili konservativci a tak houževnatě hájí. Drží- ce se staré, opotřebované praktiky, konser- vativci přikrývají svůj vlastní stranický zá- jem, svůj politický „status quo“ domnělým zájmy národa polského. Tito „autonomiste“ kteří pro sebe anektovali okresní samosprávu jako součástku svého stranického erbu, snaž se petrifikací své državy v okresních zastupi- telstvech předem zúžiti kompetenci budou- cího zemského sněmu a konservovat na věky věkův už nyní půlvěkovou plísní porostlý vo- lební řád a zřízení okresních zastupitelstev Proti této snaze konservativců nestojí jen Malorusové, nýbrž i polští lidovci a demo- kraté, poněvadž takovou oposici pokládají za zjev zdravý, přirozený, se zásadami demokra- cie a samosprávy shodný a zájmům národa polského v ničem se nepříčící. Jinak „Nov. Reí,“ varuje Ukrajince, aby se neodvážili mařiti ve Vídni zákon o údělech zemím z nových daní. Ukrajinci si nesměj hráti na Němce v Čechách, neboť k tomu se jim nedostává hospodářského, ani kulturníhe významu.
Ukrajinec Reum Němec Nová Ref Vídeň Čechy
21 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Sami Albancí nechtějí autonomie. Albanci potřebovali nějakého času, abysi vyjasnili, co jest autonomie, kterou je šťastnými učiniti hodlá Rakousko-Uhersko. Když pak jim vyložili, že v jejich autonomné zemi má býti za- veden zákon u řád, bouři se a prohlašují, že ne- chtějí autonomie. S jejich stanoviska je to docela logické, neboť jim i zákon a pořádek jsou nasá- doucí. Tolik vědí, že zákon vidycky mívá při ruce moc, která donucuje vzpurné k jeho poslu šenství u že také pofádek se mocí udržuje proti výtržníkům. Aby při zákoně i pořádku měli stejn ú astenství Albancí mohamedánské i křesťansk víry, to si nedovedou představiti, žádajíť si moha- medáni moci pro sebe, aby vládli křesťanům, křesťané obráceně mají nárok, aby jim Evropa dala vládu nad mohamedány. Nikdo toho nedo- káže, aby jim vštípil, že oboji budou ve svém autonomném státě rovsoprávni a rovnocenní. Ta- kový n zor ostatně jest u nich, divochů, pochopi- telnější, než u našich bodrých sousedů.
RakouskoUhersko Evropa
22 article
Různost náboženská jest u nich přikrá a ne- smiřitelná, a národnost nemůže být jim úvazkem, protože nevědí, co národnost jest. Ani jazyk je nemůže spojiti, protože maji neméně než dvanáet jazyků, z nichž některé jsou si navzájem úplne nesrozumitelny. Ani snaha po vzdělání nemůže jih sjednotit, protože jsou neschopsi takovou snahu míti. Jak jsou bez vrozeného intellektu i nadání, dokazuje jejich národní poesie. Kdežto srbšti pastýři, sedl ci a guslaři stvořili nevyčerpa- talné bohatství národní poesie, albanská, má-li sem tem v sobě zrnečko, zajisté je uzmula ná- rodní poesii srbské O chudobě jejich ducha může se český čtenář přesvědčiti, nahledne-li do ná- rodních zpěvů albanských, jež přede dvěma lety překladem Jos. Vinaře vyšly ve »Sborníku poesi světové.« A umělého básnictví nemají vůbee kromě snad milostných písní Necim-bogových na — svého Sulejmana.
Sulejman Jos
23 article
Přes to rakouská vláda zřídila na universit vídeňské stolici pro albánský jazyk a literaturu již drží prof. Pakmezi, a měla v úmyslu albánsko stolicí obohatit i universitu záhřebskou. Čechové university na Moravé dosíci nemohou, ale kdyby Moravané žáda i ne z českou, nýbrž za albán skou universitu, měli by ji ještě letos. Ale z Albanců jen ti pracují ve smyslu hr. Berchtold, kterí jdou za lzmail-Kemalem a jeho prozatímnou vládou. V druhém táboře jsou la Boljetinac a Christo Leksi, konkurent lzm il- Kemalův. Albanci v krajích, dobytých Černou Horou a Srbskem, jsou poměrně nejpokojnějš ale srbské státy musejí zdržovati Miridity a Mali- sory, aby se branně nevmisili do sporu obou ne přálelských táborů. Miridité a Malisoři, kmenové atoli tí, jsou proti každá autonomii a prot stejně nepřátelsky hledí jak na mohamedány tak na křesťany autonomisty, jimž v čele stoj- Sokol-beg. Poméry v Albanii se vyvinují tak, že by sku- tečně pro uspokojení Alb nců i Balkánu byle nejlépe kdyby ještě bylo upuštěno od myšlenky na samostatnou Albanil a kdyby albanské území bylo rozděleno mezi Řecko. Srbsko a Černou
profesor Pakmezi Čecho Moravan Berchtold Kemal Leksi Kemalův Srbsko Albánie Balkán Řecko Sokolbeg
24 title
Horu.
25 article Vojenská předloha německá.
Vojenská předloha německá. Číslice, které přinese nová vojenská předloh v Německu, jsou posud neurčité. Vzhledem k roz- ruchu, jejž německé zbrojení působí ve Francii, při- nesl „Lok.-Anz.“ sřejmě inspirovaný článek, němž označil číslici 865.000 mužů, na niž má dle zprávy „Tempsu“ býti zvýšen stav německé armá- dy v míru, jako tendeněně přemrštěnou, zle sám žádného pečtu neudal. Poukázal jen, že se nepo- mýšlí na zřízení nových armádních sborů, nýbrž na plnější využiti vojenské povinnosti všeobecným zvýšením stavu. Ve Francii prý se nemá přehližeti že Německo musí střežiti dvojí hranice a býti při- praveno, aby se po případě postavilo na dvě stra- ny, což jest přímým následkem rusko-francouzské- ho spolku Na konec odmítá se v článku pochyb- nost o mírumilovnosti Německa, uvádi-li se něme- cká armáda na takovou sílu, která se jeví nezbytně nutnou pro bezpečnost říše. Nyní pak následuje nový oficiosní projev o v - jenské předlozet Z Berlina, 1. března. (K. k.) „Norddeutache Allgemeine Zeitung“ píše! Rozhodnutí, aby naše branná moe opětně byla serílena, bylo učiněno ihned po převratu v jihovýchodní Evropě. Způnob, jak se to stane, potřebuje nejdůkladnějšího uvážen
Německo Francie Berlín Evropa Anza Norddeutache Allgemeine Zeitung
26 article
a to tím spíše, protože nám nezáleží na nějakém omráčení ciziny, nýbrž mohlo běžeti pouze — v důsledku vážné situace — o dobře uvážené vybu- dování naší branně moci ve velkých rozměrech a to využitkováním celé dosud ladem ležící části branné síly národa. Základní rozhodnuti císařovo stalo se v lednu. Od té doby jsou zúčastněné or- gány říšské vlády s napětím všech sil zaměstnány tím, aby učiněná rozhodnutí vzala na sebe nyní již nutnou formu rozpočtu a zákona a jestliže se zdaří předlohu v polovici tohoto měsíce podati spolkové radě, bude to uznání hodný výkon, Aby učiněny byly všechny nutné předběžné práce, jest ovšem žádoucno, aby vojenské správě schválena byla předloha nejpozději o Velikonocích. Hluboce vkořeněné přesvědčení o nutností, a by výzbroj naše trvale byla sesílován a, chceme-li dále dostati se ve světě, při- pravilo půdu v německém lidu pro předlohu, jež v nejkratší době bude podána, přípravilo půdu tak, jak již dávno nestalo se pro žádnou vojenskou předlohu. Říšská správa má úmysl zvlášť závažné náklady vojenské předlohy — jde o náklady jednou pro vždycky — hraditijedinou dávkou ze mění. O tom konala se odpoledne porada hlasuií- cích členů spolkové rady.
27 article
Osud Spolku kultury polské. Psali jsme nedávno o rozbroji ve varšavském »Towarzystvě kultury polskiej«, kde se ostře utkali antisemité a filosemité. Vláda vzala si tyto spory za záminku, aby na nějakou dovu činnost spolku suspendovala, poněvadž prý obíral se otázkami, které nejsou stanovamí povoleny. Suspendováni činnosti Spolku kultury polské přijde velmi nevhod polské veřejnosti, poněvadž spolek byl jednou z největších osvětových insti- tucí v království polském. Mal 37 odborů se 7000 členy, dvě mateřské školky, mnoho knihovena získal nedávno místo pro budovu lidového divadla. Za rok uspořádal asi 2000 přednášek. Školy, pod- porované spolkem, nebudou zavřeny.
Mala lidový divadlo
28 article Z Anglie.
Z Anglie. (Původní dopis „Národních Listů“.) V Londýně, 26 února. Ačkoli jsou parlamentní prázdniny, udržuje se veřejnost anglická ve stálém rozčílení. Poplach budí zprávy o tajemných vzducholodích, objevují- cích se v nocí nad britskými přistavy, a boj o po- litická práva žen vstoupil do nebezpečné fase. Sufražetky msti se celé veřejnosti za to, že od- voláním předloby o volební reformě bylo oddá- feno rozšíření otázky volebního práva žen. V Anglii uznávají mnozi politikové, že anglické ženy jsou schopny vykonávati hlasovací právo se stejným porozuměním jako kteýkoli mužsk volič. Jelikož zavedeno všeobecné hlasovací právo mužů. je skutečně nespravedlivo odpirati je matkám ro- din, zdatným ženám, které se samy živí a často i své děti, věrným družkám, které pomáhají svým manželům v denních zápasech, obchodnicíma zkrátka nesčetným ženám, jež konají užitečný a nevyhnutelný úkol v rozvoji celku. Jak lze na příklad odůvodniti že čeledín na statku má vo- lební právo, kdežto statkárka, na níž mnohdy zá- visí zdar celého hospodářství, nemá práva voliti poslance, který má zastávati zájmy okresu? V Anglii odpadá také námitka, často slýchaná na pevnině, že ženy nekonají vojenskou povin- nost, ježto v Anglii vůbec není povínné vojenské služby.
Anglie Londýn
29 article
Naprosto však je zavržitelný způsob, jakým sufíragettky bojují. Jejich násilné činy jsou záro- veň dětinské i hrozné. Ničiti na tisice dopisů v poštovrích sehránkách, zapalovati domy, vrhatí pumy, rozbijeti signálová zařízení na železnicích, vytloukati okna ministerských bytů, rozbijeti drahé tabule výkladních skříní, to vše musí nulně vzbuditi v lidu nenávist proti všem sulíradelt- kém, odpůrci volebního práva žen pak se tím nedají zastrašiti, nýbrž trvají na energických pro- středeích proti tomuto řádění. Je známo, že život ministerského předsedy byl několikráte ohrožení všichni členové vlády jsou dnem i nocí střeženi detektivy a přece ne- jsou jisti životem. Všichni, kdo žijí v okoli čel- ých politiků, obávaji se nějského hysterického činu, jemuž nelze nikdy úplně předejíti. Femini- stické spolky, které konají propagandu prostředky nenásilnými, neodvažují se vysloviti se přiliš roz- hodně proti kampni suffragettek, a e v soukromí litují činů paní Pankhurstové, Despardové a jejich žaček. Nutno též konstatovati, že škody suffragett- kami způsobené dosabují značné výše. Za jediný týnen, jak vypočítává »Daily Express«, napáchaly tyto dámy pumami a paličstvím skody na budo- vach asi 60,0 0 K a zničily golfová břiště v ceně asi 16.000 K. Nelze pak ani příbližně odhadnouli, oč poškodily stát i obecenstvo spálením množ- ství dopisů a přetrháním telegrafních a tefonnich drátů. Při tom musí malá armáda detektivů sle- dovati ministry na každém kroku a co chvíle nutno mobilisovati tisíce policistů na ochranu veřejných budov. Za těchto okolnosi není divu, že se volá, aby rázným zakročením proti suffra- gettkám byl zjednán pokoj. J. Coudurier de Chassaigne.
Pankhurstová Despardová J Coudurier Chassaigne Daily Express
30 article Z Podřipska.
Z Podřipska. Původní dopis »Nár. Listů«.) (Porada ozměnách jízdního řádu.) Dne 25. února konala se v Libocho icích k po- zvání c. k. ředitelství státních drah porusa o změnách, jež by nastatí měly v letním jizdraim řá u na tratích Ruudnice—Zlonice, Libochovice — Lousy a Libochovice—Lovo ice za přítomnosti zástupců interesovaných okresů a měst. Z návrnů a proposicí na této schůzi stanovených uvádímei Na trati Roudnice a Zlonice buže zrušeu vlak vyjíždějíci ráno ve 4.20 z Roudnice a sice pro naprosto nedostatečnou frekvenci, tedy z hospo- dársk ch ohledů úsporných, jež nemohou zůstati lnostejny ani akcionářům ani zemi, která za dráhu garantuje. Za to příbude vlak z Roudnlce v 9.20 večer, jenž nezpůsobí výloh, neboť je to vlak, který do Roudnice před 9 hod. večer při- jede a nezůstane zde přes noc jako dosud, nýbrž vratí se do Zlonie do svého parku. Ušetří se tím ještě výlohy přenocování personálu v Roudnici.
Podřipsko Ruudnice Zlonice Libochovice Lous Lovo ice Roudnice
31 article
Jinak na této trati až na nepatrné změny zů- stane jízdní řád nezměnén. — Na trati Libocho- vice- Louny odpadne vlak vyji ždějící z Libochovic 4.36 ráno a přijíždějící do Loun v 5.37 a přibude vlak z Libochovic ráno v 5.24 a přijíždějící do Loun v 6.25 hod. — Ze stanice Mšené-Lázně pojede vlak ráno v 7.36 hod. a přijede do Loun v 9.49. — Z Lovosie vlak 7.38 ráno do Libochovic v 8.35, z Libochovic v 9 hod. ráno do Lovosic v 9.56. — Z Loun v 10.5 ráno do Libo- chovic v 11.5. — Zajímavá byla data, jež byla na poradě uvedena o trati Roudnice—Zlonice. Do konce r. 1911 za 12 let trvání dráhy dopra- veno okrouhle na 65.000 osob a při každé osobě ciní ztráta na 1 km 5.2 h. Zboží za tutěž dobu dopraveno 1.090.000 tun (1 tuna — 1000 kgl. k čemuž bylo třeba 189.0 0 vagonů a za 1 km projetý činí čistý příjem za zboží 16 h. (Jak Ně cl rozuměji rovnopráv- nosti jazykové.] Obecní úřad v Horních řočáplích požádal českým připisem vyplněným tištěným blanketeml obecní úřad v Březnici, jež je slou ena v jednu politickou obec Ústi n. L. aby jeden z dosavadních příslušníků horaopoča- pelských příjat byl do svazku domovské obe« Ústí n. L, poněvadž jsou tu všechny zákonné pod- mínky. Obecní úřad v Ústí n. L. tuto žádost vrátil »als unverständlich«, jako nesrozumitelnou. Stalo se 24. února 1913. — Ale dne 14. února 1913, tedy o 10 dní dřive, týž obecní úřad v Ústí n. L, žádal fouž obec hornopočapelskou něme- ckým přípisem (rovněž vyplněným blanketem) o náhradu nákladu za pohřbení příslušníka je- jího Tody v Ústí n. L. u obecního úřadu nechtěji rozumět česky a úřadní dopisy samosprávných úřadů českých vracejí jako nesrozumitelné, ale
Libocho Louny Libochovice Mšené Lovosice Liba Roudnice Zlonice Březnice Ústí obecní úřad km