1
masthead
2. března 1913. číslo 6o.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
zdravého, silného Rakouska jest v potřebě
Evropy a dnešní její soustavy velmocenské
hluboce zakotvena. Jediným nebezpečím pro
soustálí naše mohlo by býti vzkypění snů vše-
německých, ženoucí expansi německé síly o
Hamburku přes Prahu k Adrii a dále k cílům
imperialistické světovlády. Na vše to bez pře-
vratů, celou skladbu Evropy nohama vzhůru
obracejících, nelze mysliti a proto právem lze
doufati, že obrodný proces ústavní, jejž Ra-
kousko od 60 let prodělává, ani radiaci my-
šlenky velkoněmecké trvale zdržován a zne-
možněn nebude. Co se skrývá v lůně XX. věku.
kdy nadejde chvíle, v níž bude nám lze dospěti
k ústavnímu zabezpečení svojí svéprávnosti, to
věděti nemůžeme. Čeho si však musíme býti
vědomi, jest, že veškerá politická práce nás
současníků nemůže býti než osnovou příprav,
konaných k tomu účelu, aby národ nynější vý-
vojové období přestál bez pohromy a vyšel z
něho se silami co možno ztuženými. Proto ce-
sty, ke konečné metě nás vedoucí, záležeti
mohou jednak v úporné obraně národní by-
tosti a dosažení plné rovnoprávnosti jazykové.
jednak v péči o hospodářské potřeby lidu
všech vrstev, o povznesení jeho osvětové, jed-
nak zároveň v nabývání a sesílování jeho vý-
znamu politického.
Adrie
Rakousko
Evropa
Hamburk
Praha
5
article
Nuž, je-li prostředí rozhodující, jsou pro
konečný výsledek neméně rozhodující též kva-
lity jednajících bytostí. Historie teprve tím se
stává učitelkou národů, když na jisto postavi
co z význačných příběhů padá na účet okolno-
stí a co je plodem zásluhy či zavinění zúčast-
něnců. V té příčině, zvláště pokud běží o no-
vější dějiny, čeká historiky české úloha vážná
a záslužná. Dvakrát v době té, poprvé r. 1848
podruhé v letech sedmdesátých, postupováno
bylo k cíli přímo, povždy pohříchu s nezda-
rem. Čím vlastně r. 1848 neblahá svatodušní
bouře byla způsobena, není dosud plně zji-
štěno, však celkem se zdá, že by i bez této
revoluce ku provedení trialistické myšlenky
Braunerovy petice nikterak nebylo došlo, po-
něvadž — ani o separatismu moravském ne-
mluvě — jednak probuzené hnutí vídeňské, že-
noucí k sestrojení centralisovaného státu jed-
notného, jednak i myšlenka velkoněmecká,
vyvrcholená ve frankfurtském sněmu, byly
by dle všeho zdárnou působnost ústavodár-
ného českého sněmu, i kdyby k jeho sejití se
bylo došlo, zmařily rovněž tak, jako opětov-
ným nastolením absolutismu r. 1850 všechny
ostatní ústavní pokusy předchozích dvou let
byly povaleny. Nezdar r. 1848 způsoben byl
tedy nesporně především tíhou nepříznivých
okolností. Při druhém náběhu běželo o funda-
mentálky. Pro pochopení doby té službu vy-
soce cennou prokázal poslední žijící účastník
Braunerův
6
article
kampaně fundamentálek prof. Zeithammer ne-
dávnými svými dvěma publikacemi. Po měm
skromném soudu, jejž jsem před lety jinde dost
obšírně odůvodnil, hlavní příčinou zmaru fun-
damentálek byl rovněž shluk okolností, takže
s jistou výhradou právem lze říci, že vlastně
již r. 1870 byl u Sedanu vykopán hrob, do ně-
hož myšlenka fundamentálek klesla dříve, než
se o nich v říjnu 1871 na sněmu českém začalo
jednati. Avšak část zodpovědnosti padá tu nic-
méně na nás samotné. V krátkém rozhovoru
nelze arci složitou látku rozebrati blíže, pouze
tolik budiž uvedeno, že byly to od počátku
nové doby dva způsoby, jimiž jsme politické
své požadavky formulovali. Jeden směřoval k
dosažení svéprávnosti, provedené za spolupů-
sobení a dohody všech zúčastněných živlů
prostředkem sestrojení ústavní skladby stát-
ního celku na tak řečeném základě federali-
sticko-autonomistickém, kdežto druhý způsob
řešení vycházel ze zásady, že při otázce české
běží o záležitost, týkající se výhradně poměrů
mezi panovníkem a politickým národem če-
ským a že při novodobé úpravě poměru toho
nutn onezbytně šetřiti nepřetržitosti práva h-
storického. První cestou po zmařeném sejití
se ústavodárného českého sněmu r. 1848 krá-
čel Palacký svými dvěma osnovami ústavy ra-
kouské, jež vypracoval a hájil ve výboru sně-
movny kroměřížské. Na témž stanovisku stál
ještě v srpnu 1866 též dr. Rieger, sestrojiv ve
Vídni s autonomisty polskými a jihoslovan-
profesor
Zeithammer
Palacká
Rieger
Sedan
Vídeň
7
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Poplach v hotetu.
(Film pro kinematograf z nedávných dnů.)
Metto: Zvoní se: na sklepníka
na pokojskou o a
na podonka o
Místo děje: Elegantní hotel v pěti rázných
slozích stavěný.
Doba: Od 8 hod. večerní do 8. hodiny ranní
Osob: moc, a mezi nimi hlavní „Viktor Michl
S velikým kufrem.
Pan Viktor Michl, elegantní 40ník se zlatým
skřipcem, přijede před hotel fiakrem. Vrátný o-
tevře s hlubokou poklonou dvířka u fiakru, podo-
mek pere se s kufrem, pan Michl s fiakristou
taxu a zpropitné. U vstupu do hotelu s úsměvem
vítá vzácného cizince pan hoteliér a doporučuje
mu pokoj č. 27. krásný, čistý, vytopený, nerušený
Jinak má vše zadáno. Připisuje na černou tabul
křídou, že č. 27 bude ráno o 5 hod. vstávati.
Cizinec je s pokojem spokojen a zapisuje se
do knihy cizinců, kterou mu přinesla panská. Omy-
lem místo podávané knihy vzal ji za ruku, ale to
nic nevadí. Je takovým omylům zvyklá. Na chodbě
čte v knize „Viktor Michl, Oberingenieur, Brüx
a povídá podomkovi, který taky chce vědět, kdo
to je, že je to nějaký fajnový pán.
Fajnový pán z č. 27 zvoní jednou. Číšník
kartou se může po schodech přerazit, ale nepřerazí
se. Pán se dobře nají a ještě lépe napije.
Je půl desáté v noci. Číslo 27 zvoní dvakrát
Jiné číslo zvoní také dvakrát. Ale dvěma pá-
nům nelze sloužit najednou a druhé číslo musí
chvili počkat.
Půl jedenácté: Číslo 27 vystrčilo perka před
dveře a šaty pověsilo na hák. Různá jiná čísl
to dělají taky, a na chodbě stojí u každých dveř
pár bot, někde dva páry. Snad tam spí čtyřnožec
Jedenáct a víc: Poněvadž se nesmí na chod-
bách rámusit, vracejí se hosté po špičkách. Sen
tam bouchne v některém pokoji nešetrná bota
pak vrznou dveře a řada bot na chodbě je dopl-
něna.
Michl
Oberingenieur
Brüx
Sen
Oma
kniha cizinec
8
article
Půlnoc: Hluboké ticho, rušené jen chrápánín
v různých toninách.
O třetí hodině zjeví se na chodbě podomek
Iucernou a sbírá boty a šaty — —
O čtvrté hodině zjeví se opět na chodbě po-
domek s lucernou a roznáší vycíděné boty
žaty ...
Krátce na to otevrou se dveře č. 27. pan Michl
z nich vyhlédne a poslouchá. Když, všude je ticho,
jde od jedněch dveří ke druhým a zase sbírá boty
a šaty. Snad je chee přecídit,
skými náčrtek všerakouské ústavy federalistí-
cké, v kteréž — jak plyne ze znění osnovy
této, Zeithammerem poprvé uveřejněné — vy-
cházel ze skupin zemských, tedy z týchž zá-
kladů jako Palacký r. 1848. Naproti tomu fun-
damentálky, jakkoli obsahově v některých bo
dech (kongres, dvorští kancléři, místokancléři
a j.) na Riegrovu osnovu z r. 1866 navazují, při-
držují se zvlášť v ohledu formálním methody
druhé. Vycházejíce zásadně z myšlenky triali-
stické a kladouce váhu na nepřetržitost práva
historického, snažily se fundamentálky usku-
tečniti nejprve státoprávní vyrovnání mezi ko-
runou a národem a teprve na základu, takto
Michl
Palacká
Riegrův
kongres
9
article
získaném vstoupiti prostředkem deputací do
jednání se zástupci ostatních zemí k tomu
konci, aby změněním prosincovky, která již
tři leta fakticky trvala, ve smyslu fundamen-
tálek nová ústavní skladba Předlitavska byla
vybudována. Sledování této methody vedlo
nutně ku průtahům a mělo nezbytně též za
následek složitost a těžkopádnost celého plá-
nu, čímž k vůli formě věc sama v samém zá-
rodku ohrožena a podkopná práce odpůrců
usnadněna. Nebudiž v slovech těch hledán ani
stín výtky, předchůdcům našim činěné. Vše
bylo psychologicky spjato a vkloubeno s ovzdu-
ším, do něhož jsme se po vzniku dualismu, pro-
sincovky, po Thunových adresách sněmov-
ních, po deklaraci z r. 1868 byli dostali a do
něhož jsme uvedeni byli jednak svůdným pří-
kladem zdaru maďarského, jednak vyvrchole-
ným radikalismem předáků šlechtických. Sám
Zeithammer, a budiž to k jeho cti a chvále
vytknuto, loyálně doznává, že jsme, přece-
nivše vlastní a podcenivše sílu odpůrců, složi-
tostí plánu podkopnickou práci jejich ulehčili.
Thunův
Zeithammer
Předlitavsko
10
article
Dobu fundamentálek nazval osnovatel jejich
hr. Jindřich Clam ve sněmovní řeči r. 1883
„odplynulou fásí“. Nuž pro národ český odply-
nulou jest toliko forma, jádro jejich myšlenkyi
zabezpečiti prostředkem svéprávnosti bytost
národa a podmínky rozvoje jejího, zůstanev
srdcích našich povždy zakotveno. Trpké do-
savadní zkušenosti musí nám býti poučením, že
pro uplatnění politického nároku není jiného
tribunálu než souhra daných sil. Praveno již.
že politický život národů jest toliko neutucha-
jícím zápolením, které nezná útrpnosti, ve kte-
rém není jiných ohledů leč vynucených a ji-
ných sympatií, než prýšticích se ze společen-
ství zájmů. Žádný národ nemá více práv, než
která vlastní silou získati a udržeti dovede. A
politická síla národa záleží ze tří složek: z vy-
spělosti rozumové, ze schopností hospodář-
ských a z vlastností mravních, pokud běží př
nich o smysl pro potřeby celku. Není pochyb-
nosti, prvními dvěma kvalitami nás bohudík
příroda obdařila bohatě. Však vlastním před-
pokladem získání a zárukou zachování své-
právnosti jsou kvality skupiny třetí. Vrozenou
Jindřich clam
11
article
svojí podstatou, tak jak vychází z tvůrčích si
všehomíra, jest každý jedinec především sob-
cem, opatřeným celým systémem pudových
hnutí, nabádajících k vlastní záchově, k vlast-
nímu rozvoji. Leč život svůj jedinec, jak taktéž
uvedeno, nemůže vésti jinak, než v útvarech
společenských, z nichž základním jest celek
národa a v nutnosti této založena jest druhá
skupina pudových hnutí, z nichž rodí se souhrn
oněch vědomých i nesvědomělých povelů
mravních, kterým v zájmu celku sobectví na
uzdě jest držáno. Z prvního zřídla vzniká
ziskuchtivost, závist, sektářství, zpurnost, ne-
návist, demagogle a jiná neřest sobectví upří-
lišněného, z druhého sebezapření, obětavost
smysl pro solidaritu a kázeň, jedním slovem
vlastenectví.
Celek trvati a prospívati může jen tehda.
drží-li si obě skupiny rovnováhu tak, aby so-
bectví jednotlivců nejen zájem celku neohro-
žovalo, nýbrž před zřetely k zájmu společnému
ustupovalo do pozadí. Z převahy hnutí dru-
hých nad prvými vzniká politická zralost ná-
roda, kterou nazvati lze způsobilostí státo-
tvornou. Nuž, jsme či nejsme v mravních zá-
kladech svých živlem státotvorným? V od-
povědi k otázce této leží klíč k pochopení naší
minulosti i k výhledu do pravděpodobných
osudů příštích. Jisto jest, nedostává-li se nám
dotčeného mravního živlu v míře dostatečné,
O páté přijde ustrojen do lože vrátného, platí
svůj účet a poroučí, aby mu byl kufr z čísla 27
hned dopraven na nádraží. Dává královskou
diškreci a za chvíli na to odjíždí vlakem k Li-
berci.
12
article
O pál sedmě: číslo 15, pak 21. pak 23, pak 18 zu-
řivě třikrát zvoní. Podomek, který šel teprve
před chvíli spat, nadává na ten sakramentský ži-
vot a hrabe se pomalu po schodech do prvního
patra, odkud je slyšeti: „limmel Herrgott, kde jsou
moje boty —? A kde mám šaty?
Z jiných dveří: „Ja, wos is' denn das? W
sind ja meine Lackstiefeln?“
A ženský hlas: „Ježíšmarjá — moje sukně!“
Podomek je ve vyjevení. Mne si oči, není-l
to těšký sen, ale když několik osob v nejnutnějším
negligé na něho dolirá otázkami, poznává, žeje
to strašlivá skutečnost.
Všecko prý dal na své místo a nemůže vy-
světlit, jak by to bylo možné! Snad si někdo ztro-
pil špatný žert ..
Řámusu ale čím dál tím víc přibývá a nej-
zuřivější jsou ti hostě, kteří za nějakou hodinu
mají býti za horami. Zburcovali panskou, která je
z toho teprve divá a konečně přitáhli i hoteliéra
v županu.
Po vášnivých výměnách názorů a debatě, horš
než v parlamentě, vychází na jevo, že jeden
hostů, pan vrchní inženýr Viktor Michl byl prvním,
který z rána opustil pokoj s kufrem.
Michl
Herrgott
13
article
„Hurrá do jeho pokojel“
Situace se roziasnila: pod postelí se nacházejí
staré hadry a brikety — dřívější obsah kufru páno
Michlova. — — Je zřejmo, že eskamotáž s botami
a šatstvem neprovedl nikdo jiný. Ale co ted?
Hoteličr by nejradějí zastřelil sebe, pak po-
domka, panskou, vrátného a celý personál. Tím by
však nepomohl nikterak košilatým hostům —
rychlá pomoc je nutná.
Dává k disposici zatím všechno své šatstvo
botstvo, jeho paní zase totéž dámám. Všichní hosté
nejsou však urostlí jako hoteliér a jeho rodina,a
proto nutna oběť ještě větší, ponlat rychle do
skladiště bot a šatů s přiblížnou mírou.
Hosté, kteří nemají co zmeškat a jsou trochu
flegmatikové, zalezou do postelí; ti, co pospíchaji
a jsou nervosní, pronášejí různé nepříjemné úvahy,
jako že se budou domáhati náhrady nejen za šaty
a boty, ale i zmařený čas a dělají hoteliéroví
těžkou hlavu.
Pan Viktor Michl ale, který odjel docela o-
pačnou stranou, se při vzpomínce na ten „ruml“
jaký asi v hotelu povstal, pekelně řehtá . . . Že
by ho pražská policie vypátrala, se docela nie
Zevloun.
nebojí . .
Michlův
Michl
Zevloun
14
article
tož bychom, kdyby nám dnes vlastní zřízení
státní spadlo do klína, zejtra je rozkladnými
silami vnitřními zase ztratili.
Nuž, z tisícileté svojí historie, ze vzniku
českého státu, plnícího po celé věky skvělé
listy v dějinách evropských, z horoucnosti.
s kterouž na ručest po svém znovuprobuzení
vzplanul národ v úsilí po dosažení svépráv-
nosti, z energie při tom vyvinovanév
památných dvou prvních desítiletích no-
vověkého období ústavního, z obětavosti
a houževnatosti, jimiž jsme při tomi
odpůrce v obdiv uváděli, ze všeho toho
pevnou sluší míti víru, že přes všech-
nu nynější bohdá dočasnou vnitřní rozhára-
nost konec konců od přírody samotné přec
nejsme plemenem, jemuž by pro nedostatek
kvalit mravních osud živlu podružného na-
vždy musil býti údělem. Dnes se, bohdá, již
neztratíme, ať prostředí nás obklopující utváří
se jakkoli. Jen zapomenout nesmíme, že spása
leží především v nás samotných a že každý
příslušník národa vlastnímu cíli myšlenky stá-
toprávní nejcennější služby prokázati může
tím, když, počínaje u sebe sama, přispívati
bude ke stupňování politické soudnosti a ke
šlechtění kvalit mravních za účelem tlumení
chtíčů sobeckých v zájmu sílného ukázněného
celkul
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Balvan »Národní Politiky-.
Dávná pikantní koketerie listu kdysi
Riegrova, dosud pak Zeithammerova, Mattu-
šova a — least — Srbova s nejčervenějším
radikalismem, který je v Čechách na zadání,
propuká ve včerejším úvodníku »Národní
Politiky« ve zjevně plamenné vyznání lásky.
větříci — ač-li ji ovšem čich neklame — že
spodní proudy v neurčitých politických ná-
ladách nejširších vrstev mají nabýti vrchu
— populárnosti. Její článek, nadepsaný »Bal-
van v cestě«, jesta takovou úsluhou listo
strany starostátnické, na prokázanou nejnesvě-
domitější demagogii, k niž míni se »Národn
Politika« za včas už detinitivně přidružíti.
aby spolu užila slibné, jak se ji zdá, po-
hody »Balvanem v cestě« řečenému listu je
program i taktika stran českých, stojících
na positivním programu vlivu a moci, jebož
nezbytnou podmínkou jest ovšem účast ve
vídeňské vládě, a hoditi tímto balvanem
po hlavách zodpovědných stran národních
jest úmyslem, k němuž »Národní Politika«
dospívá až v druhé polovině nad obyčej
dlouhodeché úvahy, jejíž první polovina za-
tuchlým svým stylem a názory, sahajícími
hluboko do předstátnických prvopočátků
strany staročeské, ukazují — zdá se —
na určitého z paladinů strany, pěstují-
cích nyní na místě »planého« raději
stěpné radikalničení v domnění, že
se na kmeni českého radikalismu staročeská
ratolístka znovu zazelená. Podle mínění
snadno odhadného autora úvahy není prý
již nikoho, kdo by v té příčině nebyí
přesvědčen o fiasku myšlenkky získáni účasti
naší ve vládě, pro klerouž účast rozhodu-
jicí kruhy prý nemají porozumění, kteréž
prý ani Němci ani Poláci nepřejí. O nutnosti
získání účasti ve vládě jest přesvědčen do-
konce i posl. Klofáč a jeho láska k »Nár.
Riegrův
Zeithammerův
Srbův
Němec
Polák
Klofáč
Matt
Čechy
Bala
17
article
Politice« musila by jíti přespřiliž daleko.
kdyby to dnes zapomněl a popřel všechny
taktické plány za tím účelem a za koope-
race českých radikálních stran mluvenéa
napsané. Že bar. Gautsch, muž nejkrajnějši
důvěry nejvyšších rozhodujících kruhů, sváj
poslední ministrpresidentský prestol opusti
s manifestaniním prohlášením v poslanecké
sněmovně, že bez Čechů nelze vládnout,
označiv tak pregnantním slovem vlastní
vnitropolilický problém této poloviny říše
to ovšem zapomněla »Nár. Politika« bud
proto, že politická paměť její je ještě kratš
jejího politického rozumu, anebo z úmyslné
politické falše. Kladné řešení tohoto pro-
blému má mezí Poláky rozhodné a co nej-
opravdovější stoupence, že pak Němci mu
ovšem nepřejí, to dokazují všemožnými
úklady, strojenými vyrovnáni v Čechácha
»Národní Politika« včerejši svou propa-
gandou pracuje přímo pro německé plány
s rozkotáním vyrovnání, které jsou s úmysly
našeho radikalismu totožny.
Gautsch
Čecho
Němec
poslanecký sněmovna
18
article
V domě vlastního politického marasmu
neměla by pak »Politika« mluviti o »velikých
starcích mysle bojácné« a kdyby chtěla říci
poctivou pravdu na místě své včerejší lže
v příčině mínění německého o nezdolnosti,
neústupnosti a neochvějnosti stanoviska če-
ských stran, ve vyrovnání stojících, musila
by své široké veřejnosti pověděti, co o tom
každého dne čte v německém tisku. Ale
nesoudnost kruhů, pro něž »Nár. Politikae
píše, jest jejím nevyčerpatelným kapitálem
proto ji ve vlastním zájmu nebude umeušo-
vati. To a zděděná nenávist protimladočeská
jest důvodem včerejšího jejiho štvavého vý-
buchu proti positivní politice. Že strana
její svou politiku prohrála na dobro a nei-
strašnějším způsobem, to tvoří neustálý hnět
mstivosti proti národní straně svobodo-
myslné. Balvan, který leží na hrobě vlastní
její strany, tenť je také pravým balvanem
v cestě národa za jeho nezbytným posláním
za svéurčení a spolurozhodování v této říši
a dokud ten balvan nezvětrá úplně, vždy
budeme cítiti následky hrozné staročeské
viny na národě. Ale pro stranu »Národní
Politiky« pro vždy patiti bude známý citát
ze »Svatebních košil«, který se o ní užívá,
kdykoli se hýbe pod balvaneml
národní stranit svoboda
19
article
Rakousko-Uhersko.
Propuštění hr. Zichybo.
Rakousko-Uhersko.
Propuštění hr. Zichybo.
Uveřejněný včera vlastnoruční list, jím
panovník propouští uherského ministra osvě-
ty, hr. Jana Zichyho, potvrzuje sebevědomá
slova, jimiž dr. Lukács po svém návratu z Ví-
dně referoval v klubu vládní strany o svém
slyšení u panovníka. Vlastnoruční list, daný
hr. Zichymu ve Vídni 26. února, zní: „Milý
hr. Zichyl Na návrh svého uherského mini-
sterského předsedy sprošťuju vás na vaši
vlastní žádost, uznávaje vykonané
vámi siužby, místa svého uherského mi-
nistra osvěty.“ Žádné vyznamenání, ba ani
projev díků nevyslovuje se odcházejícímu mi-
nistru, který se odvážil nesouhlasiti s jedná-
ním ministerského předsedy dra. Lukácse.
Po zmaru haličského vyjednávání.
Haličské listy píšou o bezvýsledné schůzi
stálého výboru pro volební opravu a každý
ovšem se svého stanoviska posuzuje odcho
Malorusů, jichž příkladu následovali také pol-
ští lidovci. Konservativný „Czas“ svaluje vinu
za nezdar vyjednávání na Ukrajince, kteří prý
ponesou také následky své neústupnosti
„Czas“ vypočítává, v čem ve všem Polác
ustoupili Malorusům. Svolili, aby si sami vo-
lili připadající jim členy sněmovních výborů
aby sami volili své lidí do zemských ústavů-
aby zákonem bylo stanoveno, že jeden z obou
panovníkem jmenovaných náměstků zemského
maršálka musí býti Malorus; povolili, aby
zemský výbor měl sedm členů a nikoli osm.
a z nich aby dva byli Malorusové; a konečně
byli by ochotní zvýšiti počet maloruských
poslanců až na 62 místo navržených 60. A za
všecky ty ústupky Ukrajinci se zdráhají uči-
niti Polákům jediný ústupek, totiž petrifikaci
zákona o okresních zastupitelstvech, na němž
tak velice záleží konservativcům.
Zichy
doktor
Lukács
Malorus
Ukrajinec
RakouskoUhersko
Vídeň
20
article
Domokratická „Nová Ref.“ mluví všal
jinak o významu onoho „ústupku“, který
Ukrajinci odepřeli konservativcům. Nedá s
— praví „Nov. Ref.“ — ničím ospravedlniti
ono „junctim“ mezi volební reformou a zří-
zením okresních zastupitelstev, které vyhlá-
sili konservativci a tak houževnatě hájí. Drží-
ce se staré, opotřebované praktiky, konser-
vativci přikrývají svůj vlastní stranický zá-
jem, svůj politický „status quo“ domnělým
zájmy národa polského. Tito „autonomiste“
kteří pro sebe anektovali okresní samosprávu
jako součástku svého stranického erbu, snaž
se petrifikací své državy v okresních zastupi-
telstvech předem zúžiti kompetenci budou-
cího zemského sněmu a konservovat na věky
věkův už nyní půlvěkovou plísní porostlý vo-
lební řád a zřízení okresních zastupitelstev
Proti této snaze konservativců nestojí jen
Malorusové, nýbrž i polští lidovci a demo-
kraté, poněvadž takovou oposici pokládají za
zjev zdravý, přirozený, se zásadami demokra-
cie a samosprávy shodný a zájmům národa
polského v ničem se nepříčící.
Jinak „Nov. Reí,“ varuje Ukrajince, aby
se neodvážili mařiti ve Vídni zákon o údělech
zemím z nových daní. Ukrajinci si nesměj
hráti na Němce v Čechách, neboť k tomu se
jim nedostává hospodářského, ani kulturníhe
významu.
Ukrajinec
Reum
Němec
Nová Ref
Vídeň
Čechy
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Sami Albancí nechtějí autonomie.
Albanci potřebovali nějakého času, abysi
vyjasnili, co jest autonomie, kterou je šťastnými
učiniti hodlá Rakousko-Uhersko. Když pak jim
vyložili, že v jejich autonomné zemi má býti za-
veden zákon u řád, bouři se a prohlašují, že ne-
chtějí autonomie. S jejich stanoviska je to docela
logické, neboť jim i zákon a pořádek jsou nasá-
doucí. Tolik vědí, že zákon vidycky mívá při
ruce moc, která donucuje vzpurné k jeho poslu
šenství u že také pofádek se mocí udržuje proti
výtržníkům. Aby při zákoně i pořádku měli stejn
ú astenství Albancí mohamedánské i křesťansk
víry, to si nedovedou představiti, žádajíť si moha-
medáni moci pro sebe, aby vládli křesťanům,
křesťané obráceně mají nárok, aby jim Evropa
dala vládu nad mohamedány. Nikdo toho nedo-
káže, aby jim vštípil, že oboji budou ve svém
autonomném státě rovsoprávni a rovnocenní. Ta-
kový n zor ostatně jest u nich, divochů, pochopi-
telnější, než u našich bodrých sousedů.
RakouskoUhersko
Evropa
22
article
Různost náboženská jest u nich přikrá a ne-
smiřitelná, a národnost nemůže být jim úvazkem,
protože nevědí, co národnost jest. Ani jazyk je
nemůže spojiti, protože maji neméně než dvanáet
jazyků, z nichž některé jsou si navzájem úplne
nesrozumitelny. Ani snaha po vzdělání nemůže
jih sjednotit, protože jsou neschopsi takovou
snahu míti. Jak jsou bez vrozeného intellektu
i nadání, dokazuje jejich národní poesie. Kdežto
srbšti pastýři, sedl ci a guslaři stvořili nevyčerpa-
talné bohatství národní poesie, albanská, má-li
sem tem v sobě zrnečko, zajisté je uzmula ná-
rodní poesii srbské O chudobě jejich ducha může
se český čtenář přesvědčiti, nahledne-li do ná-
rodních zpěvů albanských, jež přede dvěma lety
překladem Jos. Vinaře vyšly ve »Sborníku poesi
světové.« A umělého básnictví nemají vůbee
kromě snad milostných písní Necim-bogových na
— svého Sulejmana.
Sulejman
Jos
23
article
Přes to rakouská vláda zřídila na universit
vídeňské stolici pro albánský jazyk a literaturu
již drží prof. Pakmezi, a měla v úmyslu albánsko
stolicí obohatit i universitu záhřebskou. Čechové
university na Moravé dosíci nemohou, ale kdyby
Moravané žáda i ne z českou, nýbrž za albán
skou universitu, měli by ji ještě letos.
Ale z Albanců jen ti pracují ve smyslu hr.
Berchtold, kterí jdou za lzmail-Kemalem a jeho
prozatímnou vládou. V druhém táboře jsou la
Boljetinac a Christo Leksi, konkurent lzm il-
Kemalův. Albanci v krajích, dobytých Černou
Horou a Srbskem, jsou poměrně nejpokojnějš
ale srbské státy musejí zdržovati Miridity a Mali-
sory, aby se branně nevmisili do sporu obou ne
přálelských táborů. Miridité a Malisoři, kmenové
atoli tí, jsou proti každá autonomii a prot
stejně nepřátelsky hledí jak na mohamedány
tak na křesťany autonomisty, jimž v čele stoj-
Sokol-beg.
Poméry v Albanii se vyvinují tak, že by sku-
tečně pro uspokojení Alb nců i Balkánu byle
nejlépe kdyby ještě bylo upuštěno od myšlenky
na samostatnou Albanil a kdyby albanské území
bylo rozděleno mezi Řecko. Srbsko a Černou
profesor
Pakmezi
Čecho
Moravan
Berchtold
Kemal
Leksi
Kemalův
Srbsko
Albánie
Balkán
Řecko
Sokolbeg
25
article
Vojenská předloha německá.
Vojenská předloha německá.
Číslice, které přinese nová vojenská předloh
v Německu, jsou posud neurčité. Vzhledem k roz-
ruchu, jejž německé zbrojení působí ve Francii, při-
nesl „Lok.-Anz.“ sřejmě inspirovaný článek,
němž označil číslici 865.000 mužů, na niž má dle
zprávy „Tempsu“ býti zvýšen stav německé armá-
dy v míru, jako tendeněně přemrštěnou, zle sám
žádného pečtu neudal. Poukázal jen, že se nepo-
mýšlí na zřízení nových armádních sborů, nýbrž
na plnější využiti vojenské povinnosti všeobecným
zvýšením stavu. Ve Francii prý se nemá přehližeti
že Německo musí střežiti dvojí hranice a býti při-
praveno, aby se po případě postavilo na dvě stra-
ny, což jest přímým následkem rusko-francouzské-
ho spolku Na konec odmítá se v článku pochyb-
nost o mírumilovnosti Německa, uvádi-li se něme-
cká armáda na takovou sílu, která se jeví nezbytně
nutnou pro bezpečnost říše.
Nyní pak následuje nový oficiosní projev o v -
jenské předlozet
Z Berlina, 1. března. (K. k.) „Norddeutache
Allgemeine Zeitung“ píše! Rozhodnutí, aby naše
branná moe opětně byla serílena, bylo učiněno
ihned po převratu v jihovýchodní Evropě. Způnob,
jak se to stane, potřebuje nejdůkladnějšího uvážen
Německo
Francie
Berlín
Evropa
Anza
Norddeutache Allgemeine Zeitung
26
article
a to tím spíše, protože nám nezáleží na nějakém
omráčení ciziny, nýbrž mohlo běžeti pouze — v
důsledku vážné situace — o dobře uvážené vybu-
dování naší branně moci ve velkých rozměrech
a to využitkováním celé dosud ladem ležící části
branné síly národa. Základní rozhodnuti císařovo
stalo se v lednu. Od té doby jsou zúčastněné or-
gány říšské vlády s napětím všech sil zaměstnány
tím, aby učiněná rozhodnutí vzala na sebe nyní
již nutnou formu rozpočtu a zákona a jestliže se
zdaří předlohu v polovici tohoto měsíce podati
spolkové radě, bude to uznání hodný výkon, Aby
učiněny byly všechny nutné předběžné práce, jest
ovšem žádoucno, aby vojenské správě schválena
byla předloha nejpozději o Velikonocích. Hluboce
vkořeněné přesvědčení o nutností, a by
výzbroj naše trvale byla sesílován a,
chceme-li dále dostati se ve světě, při-
pravilo půdu v německém lidu pro předlohu, jež
v nejkratší době bude podána, přípravilo půdu tak,
jak již dávno nestalo se pro žádnou vojenskou
předlohu. Říšská správa má úmysl zvlášť závažné
náklady vojenské předlohy — jde o náklady jednou
pro vždycky — hraditijedinou dávkou ze
mění. O tom konala se odpoledne porada hlasuií-
cích členů spolkové rady.
27
article
Osud Spolku kultury polské.
Psali jsme nedávno o rozbroji ve varšavském
»Towarzystvě kultury polskiej«, kde se ostře
utkali antisemité a filosemité. Vláda vzala si tyto
spory za záminku, aby na nějakou dovu činnost
spolku suspendovala, poněvadž prý obíral se
otázkami, které nejsou stanovamí povoleny.
Suspendováni činnosti Spolku kultury polské
přijde velmi nevhod polské veřejnosti, poněvadž
spolek byl jednou z největších osvětových insti-
tucí v království polském. Mal 37 odborů se 7000
členy, dvě mateřské školky, mnoho knihovena
získal nedávno místo pro budovu lidového divadla.
Za rok uspořádal asi 2000 přednášek. Školy, pod-
porované spolkem, nebudou zavřeny.
Mala
lidový divadlo
28
article
Z Anglie.
Z Anglie.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
V Londýně, 26 února.
Ačkoli jsou parlamentní prázdniny, udržuje se
veřejnost anglická ve stálém rozčílení. Poplach
budí zprávy o tajemných vzducholodích, objevují-
cích se v nocí nad britskými přistavy, a boj o po-
litická práva žen vstoupil do nebezpečné fase.
Sufražetky msti se celé veřejnosti za to, že od-
voláním předloby o volební reformě bylo oddá-
feno rozšíření otázky volebního práva žen.
V Anglii uznávají mnozi politikové, že anglické
ženy jsou schopny vykonávati hlasovací právo se
stejným porozuměním jako kteýkoli mužsk volič.
Jelikož zavedeno všeobecné hlasovací právo mužů.
je skutečně nespravedlivo odpirati je matkám ro-
din, zdatným ženám, které se samy živí a často
i své děti, věrným družkám, které pomáhají svým
manželům v denních zápasech, obchodnicíma
zkrátka nesčetným ženám, jež konají užitečný a
nevyhnutelný úkol v rozvoji celku. Jak lze na
příklad odůvodniti že čeledín na statku má vo-
lební právo, kdežto statkárka, na níž mnohdy zá-
visí zdar celého hospodářství, nemá práva voliti
poslance, který má zastávati zájmy okresu?
V Anglii odpadá také námitka, často slýchaná
na pevnině, že ženy nekonají vojenskou povin-
nost, ježto v Anglii vůbec není povínné vojenské
služby.
Anglie
Londýn
29
article
Naprosto však je zavržitelný způsob, jakým
sufíragettky bojují. Jejich násilné činy jsou záro-
veň dětinské i hrozné. Ničiti na tisice dopisů
v poštovrích sehránkách, zapalovati domy, vrhatí
pumy, rozbijeti signálová zařízení na železnicích,
vytloukati okna ministerských bytů, rozbijeti
drahé tabule výkladních skříní, to vše musí nulně
vzbuditi v lidu nenávist proti všem sulíradelt-
kém, odpůrci volebního práva žen pak se tím
nedají zastrašiti, nýbrž trvají na energických pro-
středeích proti tomuto řádění.
Je známo, že život ministerského předsedy
byl několikráte ohrožení všichni členové vlády
jsou dnem i nocí střeženi detektivy a přece ne-
jsou jisti životem. Všichni, kdo žijí v okoli čel-
ých politiků, obávaji se nějského hysterického
činu, jemuž nelze nikdy úplně předejíti. Femini-
stické spolky, které konají propagandu prostředky
nenásilnými, neodvažují se vysloviti se přiliš roz-
hodně proti kampni suffragettek, a e v soukromí
litují činů paní Pankhurstové, Despardové a jejich
žaček.
Nutno též konstatovati, že škody suffragett-
kami způsobené dosabují značné výše. Za jediný
týnen, jak vypočítává »Daily Express«, napáchaly
tyto dámy pumami a paličstvím skody na budo-
vach asi 60,0 0 K a zničily golfová břiště v ceně
asi 16.000 K. Nelze pak ani příbližně odhadnouli,
oč poškodily stát i obecenstvo spálením množ-
ství dopisů a přetrháním telegrafních a tefonnich
drátů. Při tom musí malá armáda detektivů sle-
dovati ministry na každém kroku a co chvíle
nutno mobilisovati tisíce policistů na ochranu
veřejných budov. Za těchto okolnosi není divu,
že se volá, aby rázným zakročením proti suffra-
gettkám byl zjednán pokoj.
J. Coudurier de Chassaigne.
Pankhurstová
Despardová
J Coudurier Chassaigne
Daily Express
30
article
Z Podřipska.
Z Podřipska.
Původní dopis »Nár. Listů«.)
(Porada ozměnách jízdního řádu.)
Dne 25. února konala se v Libocho icích k po-
zvání c. k. ředitelství státních drah porusa
o změnách, jež by nastatí měly v letním jizdraim
řá u na tratích Ruudnice—Zlonice, Libochovice —
Lousy a Libochovice—Lovo ice za přítomnosti
zástupců interesovaných okresů a měst. Z návrnů
a proposicí na této schůzi stanovených uvádímei
Na trati Roudnice a Zlonice buže zrušeu vlak
vyjíždějíci ráno ve 4.20 z Roudnice a sice pro
naprosto nedostatečnou frekvenci, tedy z hospo-
dársk ch ohledů úsporných, jež nemohou zůstati
lnostejny ani akcionářům ani zemi, která za
dráhu garantuje. Za to příbude vlak z Roudnlce
v 9.20 večer, jenž nezpůsobí výloh, neboť je to
vlak, který do Roudnice před 9 hod. večer při-
jede a nezůstane zde přes noc jako dosud, nýbrž
vratí se do Zlonie do svého parku. Ušetří se tím
ještě výlohy přenocování personálu v Roudnici.
Podřipsko
Ruudnice
Zlonice
Libochovice
Lous
Lovo ice
Roudnice
31
article
Jinak na této trati až na nepatrné změny zů-
stane jízdní řád nezměnén. — Na trati Libocho-
vice- Louny odpadne vlak vyji ždějící z Libochovic
4.36 ráno a přijíždějící do Loun v 5.37 a přibude
vlak z Libochovic ráno v 5.24 a přijíždějící do
Loun v 6.25 hod. — Ze stanice Mšené-Lázně
pojede vlak ráno v 7.36 hod. a přijede do
Loun v 9.49. — Z Lovosie vlak 7.38 ráno do
Libochovic v 8.35, z Libochovic v 9 hod. ráno do
Lovosic v 9.56. — Z Loun v 10.5 ráno do Libo-
chovic v 11.5. — Zajímavá byla data, jež byla
na poradě uvedena o trati Roudnice—Zlonice.
Do konce r. 1911 za 12 let trvání dráhy dopra-
veno okrouhle na 65.000 osob a při každé osobě
ciní ztráta na 1 km 5.2 h. Zboží za tutěž dobu
dopraveno 1.090.000 tun (1 tuna — 1000 kgl.
k čemuž bylo třeba 189.0 0 vagonů a za 1 km
projetý činí čistý příjem za zboží 16 h.
(Jak Ně cl rozuměji rovnopráv-
nosti jazykové.] Obecní úřad v Horních
řočáplích požádal českým připisem vyplněným
tištěným blanketeml obecní úřad v Březnici, jež
je slou ena v jednu politickou obec Ústi n. L.
aby jeden z dosavadních příslušníků horaopoča-
pelských příjat byl do svazku domovské obe« Ústí
n. L, poněvadž jsou tu všechny zákonné pod-
mínky. Obecní úřad v Ústí n. L. tuto žádost
vrátil »als unverständlich«, jako nesrozumitelnou.
Stalo se 24. února 1913. — Ale dne 14. února
1913, tedy o 10 dní dřive, týž obecní úřad v Ústí
n. L, žádal fouž obec hornopočapelskou něme-
ckým přípisem (rovněž vyplněným blanketem)
o náhradu nákladu za pohřbení příslušníka je-
jího Tody v Ústí n. L. u obecního úřadu nechtěji
rozumět česky a úřadní dopisy samosprávných
úřadů českých vracejí jako nesrozumitelné, ale
Libocho
Louny
Libochovice
Mšené
Lovosice
Liba
Roudnice
Zlonice
Březnice
Ústí
obecní úřad
km