5
article
Listy z Bulharska.
Volby do národního sobrání. — Vítězství krajních
stran. — Socialisté a zemědělci. — Postavení
královo. — Čeho si přeje národ.
Sofie, 15. pros. Pův. dop. N. I.)
Čm. Doplňující hlasování k zákonodár-
ným volbám, provedené včera v několika ves-
nicích, nezměnilo ničeho ve výsledku voleb
ze dne 7. prosince. A tak tedy definitivně
máme sobrání, složené následovně:
Vládních poslanců 95, z nichž
29 stambolovistů, 8 Tončevistů a ostatní
radoslavisté.
Oposičních 109, z nichž: 47 země-
dělců, 20 těsných, 17 širokých socialistů,
15 demokratů, 5 radikálních demokratů,
4 rárodňáci a jeden cankovist (Dr. Danev).
Tento výsledek voleb znamená přede-
vším porážku t. zv. stran „schopných vlá-
dy“. Národňáci a cankovisti skoro zmizeli
protože oni, kteří drželi v tragických dnech
vládu v rukou, jsou formálně vlnnými
neštěstím národa.
Dnešní vládní strany neobdržely vět-
šiny, protože národ zcela dobře cítí, že tito
„nacionalisté“, kteří nejvíce naléhali k válce
jsou za ni materialně zodpovědnými.
doktor
Danev
Bulharsko
Sofie
Tončevistus
47 země
6
article
Národ tedy potrestal „politiky“. —
Současně však demonstroval proti koruně
V té příčině je přede vším významnou
volba velikého počtu těsných socialistů
„Socia ismus“ v Bulharsku, jež nemá víe
než asi 3000 průmyslových dělníků, je aka-
demická rostlina, importovaná trochu z Rus-
ka a nejvíce ze západu, kde studenti
bulharští rádi se přimykají k „nejmoder-
nějším“ zjevům, aby s nimi pak parado-
vali doma.
Během doby bulharští socialisté se
rozštěpili k vůli otázce: Mají-li zůstati stra-
nou stavovskou nebo se proměnit ve stranu
politickou. Konkretně tento spor vznikl
o otázku: Mají-li zanést svou agitaci do
vesnic, mezi selský lid, nebo ne. Ti, kdož
byli rozhodnuti, omezit propagandu na
třídní, dělnickou, se nazvali „těsnými“
druzí „širokými; je to něco obvodného
říšskoněmeckým orthodoxním a revisioni-
stům, franzouským guesdistům a nezávi-
slým, českým centralistům a autonomistům.
izmus
Bulharsko
Rus
7
article
Každým způsobem jsou „těsní“ nej-
radikálnější, nejvýmluvnější stranou v Bul-
harsku; stranou, se kterou „není žádná řeč“.
Obě tradice mají „republiku“ ve štítě.
ale pak-li voličové dali přednost „těsným
před „širokými“, znamená to, že hledali
revoluční nejbližší zákonnou formuli, kterou
by vyjádřil svou nespokojenost, svůj hněv
proti králi.
Volby jsou tedy živou výstrahou krá
Ferdinandu, Ony nejsou pro něj nebezpe-
čím, pak-li je dovede přizpůsobit náladě
národa. Odháňky se nestavějí proti vodě
ale po vodě. Vláda, ať kterákoli, a i král
bude musit platit národnímu hněvu jisté
výkupné.
My víme už dnes, jakým ono asi bude.
Vedle socialistů nejsilnější oposiční skupinou
jsou „zemledělci“. Není to ani agrární, ani
hospodářská strana v našem slova smyslu;
je to spíše strana selská, strana, která se
rekrutuje s nejspodnějších vrstev selského
stavu, a která se projevila v národním
sobrání ve větším čísle poprvé r. 1907,
ve volbách provedených kabinetem p. Ma-
linova. Volbami, provedeným r. 1911 vládou
Gešovovou byla decimována. Byla to sku-
pina málo inteligentních sedláků, vedená
dvěma demagogy: Dragievem, bývalým
učitelem, a Stambolijským, jenž odbyl ho-
spodářskou školu a jenž byl nebo ještě je
silně nakažen socialismem.
Tito „zemledělci“ doposud nemě i žád-
nou koncepci politickou. V posledních létech.
zdá se, že trochu uzráli. Já jsem měl tyto
dny rozhovor s nejpřednějšími z nich, nově
zvoleným poslancem Torlakovem, sedlákem,
jenž skončil gymnasium, studoval trochu
práv, a má úmysl dokončit akademické
studium, „jak toho potřebuje obštestven
dějec“ (muž veřejnosti).
Ferdinand
Ma
Torlakov
8
article
Rozhovor se ocitl v tom, zda-li „ze-
mledělci“ by chtěli vstoupit do vládní vět-
šiny nebo ne. V zásadě ano. Ale nikdy ne
se Stambolovisty a dosti těžko s Genadievem.
(V některých českých listech čtou „gena-
děv“; třeba čísti genadi-ev). Rozumí se
však jen tehdy, pak-li hlavní jejich pro-
gramové body budou usvojeny.
— Co chcete?
— Snížení, civilní listy (platu panov-
níkova); snížení úřednických platů; občan
skou osobnost v čelo ministerstva války
a vojenskou radu, jež by rozhodovala o po-
stupování důstojníků.
Žádné zvýšení daní přímých. Zrašen
vyslanectví, úspory ve všech oborech, aby-
chom bez nových daní mohli krýt nové
půjčky.
Jste proti králi?
Ne! My jsme to prohlásili i před voliči
že náš národ není zralým pro republiku
Ale my si nepřejeme žádné politiky veli-
kášství; my nechceme žádnou revanš. Pro
nás není nic zdravějšího, než se stáhnout
do kouta a hoj t rány. Odplatu ponechá
váme našim dětem a vnukům. —
— Je národ proti Rusku?
— To se nemůže říci. Ale národ je s
starých šablon o rusotilství a rusofobství
jež pokládá stejně za zkompromitovány
Národ chce žít skromně pro sebe! —
Ejhle pravda vycházející z hlubin ná-
roda mír se sousedy, šetrnost ve správ
státní, skromnost ve veřejném vystupování
obrození národní síly. Budoucnost détem
Pak-li král Ferdinand a pol tikové sta-
rých stran pochopí toto naučení, jež jim
daly volby do národního sobrání, nic nen
ztraceno a Bulharsko v málo letech zaujme
znovu postavení, k němuž je oprávňují
vysoké politiché vlastnosti jeho lidu.
Jinak země se zakymácí v bouřích,
o nichž se nemůže vedět, kde ji vysadí. —
III.
Ferdinand
Rusko
Bulharsko
9
title
Národní hospodář.
10
article
Nepřijatelná směnka.
Nepřijatelná směnka.
Poslední členská schůze Svazu pražského o-
chodnictva konaná v pražské obchodní a živno-
stonské komoře, těšila so náslodkem všeobecného
zájmu o předmět přednášky pana prof. Dr. Lan-
dosbergera o nopřijatelné směnco zvláště četné návštěv
distinguovaného posluchačstva.
Uvítán byv přodsedajícím cís. radou Alfrodem
Sprinzelsem, uchopil se přednášející slova a v ú-
vodu kladl důraz na důležitost tohoto vlastně tech-
nického problému pro celé národní hospodářství
a poukázav k tomu, že průmyslový rozkvět v no-
malé části zakládá se na tom, že so podařilo zlep-
šeným organisováním úvěrním přivésti národnímu
hospodářství kapitály, které jemu dříve byly o
ňaty. Na to promluvil obšírněi o nedostatcích eskon-
tu účetních pohledávek které jsou hlavně
právní nojistota, nákladnost, zatajování úvěrních
operací (klandestinita) a zvrácení úvěrně-hospodář-
ského schematu, což vede k vydávání směnek fi-
naněních. Tyto nepřístojnosti oskontu účotních po-
hlodávok vyvolaly v Německu ostrou kritikua
silný odpor. Vyloživ důkladně zvláště nákladnost
oskontu účetních pohledávek, poukázal přednáše-
jící na to, že nopřijatelná směnka v tomto směru
pak se zřetelem na zatajování a zvrácení způsobu
vydávání směnek poskytuje absolutní výhody na-
proti oskontu účetních pohledávek. Lze beze vše-
ho předpokládati, že bankám eskont nepřijatelných
směnok naproti takovým obchodníkům bude kon-
venovati, kteří dnes na úvěr in bianco žádného ná
roku býti nemohou, neboť banky jsou při oskontu
nopřijatelných směnok naproti úvěrům in bianco ve vý
profesor
doktor
Lana
Alfrod Sprinzels
Německo
svaz pražský o
11
article
hodě. Dále lze předpokládati, že dodavatel zbož
v mnohých případech převezme nepřijatelné směn
ky k súčtování na své pohledávky. Zvýšená jisto-
ta nopřijatelné aměnky s postupní klausulí napro-
ti otevřenému úvěru spojuje se s výhodou mobil
nosti. Proto lze tedy předpokládati, že náklady ne-
přijatelné směnky budou podstatně nižší, než-li
náklady cskontu účetních pohledávok. Pro oběž-
nost přináší nopřijatelná směnka tu důležitou vlast-
nost, že pravá podstata věci, která vydání směn-
ky slouží za základ, zřejmě a nezastřeně jest vyslo-
vena. Přednášející vyvrátil na to právnické námit-
ky proti nopřijatelné směnce, jakož i důvody, které
jsou uváděny proti hospodářsko-politické upotře-
bitelnosti tohoto nového úvěrového prostředku.
Nebezpočí znoužití důvěry stlačuje se možností o-
běhu nepřijatelné směnky na touž míru, jako při
rimosse. V tomto sméru může býti přijato každé
zostření řízení oznamovacího. Co týká se obavy.
že nepřijatelná směnka s postupní doložkou zatln-
čí dnešní akcept, mluví proti tomu, že cskontní
úvěr na základě akceptovaných směnek vždy bude
požívati lepších podmínek než-li úvěr na nepřija-
telné směnky a proto jistě akcept, poněvadž je hos-
podárnější, nobudo vytlačen. Přednášojící prohlá-
sil ke koni, že se musí tím uspokojiti, že zavdal
pouze podnět a že nyní jest na obchodnictvu, aby
se přičinilo o uskutečněni nové myšlenky.
Hlučná a dlouho trvající pochvala odměnil
pozoruhodné vývody řečníkovy, načež poděkova
předsedající řečníku, čímž schůze skončena.
12
article
Zřízování masných pokladen.
Píše Dr. Berka.
doktor
Berek
13
article
Velmi mne zajímal článek v č. 330. t. 1., který
po přání redakce Národních Listů sluší povážovatí
za předmět k veřejné diskusi o zřizování masných
pokladen. Pan spisovatol měl jistě velmi dobrou
vůli, když se svého zorného úhlu pozoroval věe.
která nevznikla ani z nepřímého podnětu Ústředny
pro zpeněžení dobytka, ale povstala z přímého in-
teresu řezníků a uzenářů v Karlíně a na Král. Vino-
hradech. Věřím, že pokladna v Plzni vznikla z podnětu
Ústředny, ale slyším také, že obec její zřízení chtěla
ponochati místní řeznické organisaci již také proto
poněvadž neměla podobných a řekněme hned opravdu
oprávněných hospodářských zájmů, jaké máme na
příklad v Praze, kde uloženy jsou v jatečných za
řízeních desítky millionů obecního majetku.
Ano masná pokladna v Karlíně a na Král.
Vinohradech je jiná, než typ pokladní, který pan
spisovatel odporučuje jako domácí.
I nám se líbí, ale nevíme, proč by nemohl býti
podle potřeby vyskoušen také jiný, jako vedle sebe
dobře existují poštovní spořitelna a spořitelnía
záložní spolek, které si přoce nikdo nesplete.
Nám jsou pojmy úplně jasnými, také my ne-
máme postranních úmyslů, vždyť jsme přece pomáhali
upravovati půdu pro masné kasy všech typů, ale
protestujeme proti tomu, když se mluví o nesprávných
kolejích. Snad přece pro bůh nedojde ke srážce vlaků.
Pan spisovatel by jistě také protestoval, kdyby
někdo chtěl vytýkati zemědělcům snahy po vylvo-
ření družstov pro společné zpeněžení dobytka, kter
jim mají býti ochranou před výstřelky obchodního
Takovou ochranou jsou řezníkům masné kasy.
jež autor označujo jako německé vzory a snad proto
méně cenné(?) Patrně měli zdější řezníci jiné obtíže
než kollegové jejich v Němeích.
spisovatol
Král
Karlín
Plzeň
Praha
14
article
Jiná je ovšem otázka, pokud na masné pokladny
tohoto posledního typu přeneseny býti mohou úkoly
institucí rázu veřajnohospodářského, a za jakých ga-
rancií a snad i změn se tak státi může.
Bude-li u nás banka pro zřizování masných
pokladen, bude otázku o níž jsem se zmínil, řešiti
také. Podníkatelský zájem banky musí býti jistě
autoritativně stlačován, vždyť již nyní jevi se pro
věc v kruzích bankovních interes, který jistě nemá
„voje kořeny v altrnistickém cítění a v touze sloužiti
veřejnému zájmu.
A to ovšem souvisí s otázkou obligatornost
»lasné pokladny, což je věcí docela jinou.
Masná svépomocná pokladna řezníků a uzenářů
nepotřebuje býti pokladnou obligatorní, aby mohla
plniti vlastní svoje úkoly, ale můše ji býti po našem
citu docela stejně jako kapitalistická banka na př.
v Plzni, když se podrobí určitým předpisům, anebo
třeba v Praze.
Ne poštovní spořitelna a spořitelní a záložní
spolek, ale obecní anebo polečenstovní jatky mohou
nám býti při objasnění včci obdobou.
Nejame úzkopraými, abychom nechápali, v čem
větí výhody jatek obecních pro veřejný zájem, ale
rozamíma při tom také zájmu řezníků.
A když oboc masnou kasu nezřizuje sama, pro
máme míti strach, že se svépomovná kasa řezníků
vůbec neosvědčí, a že by bylo se škodou i za bezpeč
ných garanelí učiniti ji třeba obligatorní kasou.
Plzeň
Praha
16
article
Za zmínku stojí, že obě kasy v Karlíně i na
Král. Vinohradech nevzpírají se vlivu a součinnosti
obci a že po této součinností dokonce i volají. Jen
budoucnost ukáže, kde a kdy oba typy mohou míti
svoji převahu a potvrdí jistě naše mínění, že mohou
existovati za určitých úprav dokonce i vedlo sebo.
a že kasa řeznická potom naváže dobré styky s rol-
nickou organisací pro zpeněžení dobytka, o niž se
snad panu spisovateli jedná právě tak jako nám
o svépomoc řeznickou, poněvadž koncc konců za-
stupujeme oba přece především zájmy stavovské.
jež ovšem uvésti se snažíme v souběžné koleje se
zájmem veřejným, v čemž jsme jistě svornými.
Akce českých řezníků byla mocnou vzpružinou
pro řešení otázky masných kas vůbec, byla podnětom
pro zřizování masných trhů a tedy v každém případě
akcí vážnou, která nepotřebuje býti hájena.
Bolí-li, že i na této půdě rozhoduje nálada
„praevenire“ (kdo dřív přijde, ten dřív mele), pak
nebyli tu vinniky řezníci ani na Vinohradech ani
v Karlíně.
Král
Karlín
Vinohrady
18
article
Zprávy.
Zprávy.
Rakousko-uherská banka konati bude
příšti řádnou valnou hromadu 3. února
o půl 7 hod. več v bankovní budově ve
Vídni. Dle oficielního seznamu činí celkový
celkový počet akcionářů k valné hromadě té-
to přihlášených z Předlitavska 1112, pro-
ti loňsku o 4 méně, z Uher 291 (+ 2).
Počet českých akcionářů je letos o něco
menší než loni, což se vysvětluje hlavně
známými neutěšenými poměry na trhu pe-
něžním. Českých akcionářů jest celkem
357 a to 154 záložny, 103 spořitelny, a 100
jiných.
Kdo z ústavů hodlá se súčastniti valné
hromady, musí nejdéle do 10. ledna 1914
jmenovati generálnímu sekretáři banky své-
ho zástupce. Který ústav nehodlá vyslati
zástupce z vlastního středu, nechť se obrát
ihned na Slovanskou národohospo-
dářskou společnost ve Vídni-I.
Adlergasse 12, která mu bezplatně opatři
zástupce z řad Čechů vídeňských.
Novák Jahn, akciová továrna na
stroje, přes všeobecně nepříznivé poměry
hospodářské byla v tomto roce po celou
dobu plně zaměstnána, při čemž v prvé
polovici roku dohotovila značnou řadu za-
kázek přenešených z loňska Oddělení pi-
vovarské přes nepřízeň situace pivovarů
získalo značné množství zakázek „protože
mnohé pivovary uznaly za nutné přizpů-
sobiti své závody moderní výrobě, aby co
možná stlačily náklady výrobní. Četné
závody přeměněny na pohon elektrický
dále rekonstruována řada pivovarů v Če-
chách na vaření piva parou, značně stoupl
i odbyt železných sudů ležáckých, dále
železných kvasných kádí s neutrálním ná-
těrem atd. Z větších dodávek budiž uvedeno
nové zařízení pivovaru a sladovny v Ja-
godině (v Srbsku), nové zařizení spole-
čného pivovaru v Hlinsku, rekonstrukce
pivovarů v Brajle, v Ruščuku. Varšavě,
Novák Jahn
Vídeň
Předlitavsko
Uhry
Srbsko
Hlinsko
Brajle
Ruščuk
Varšava
19
article
Záhřebě, z domácích pak společensk. pivo-
varu v Plzni, českého akc. pivovaruv
Č. Budějovicích, dále v Čes. Brodě. Petro-
vicích, Budyni n. O., Staňkově, v Roky-
canech, v Hruškách u Slávkova, v Blatné,
Čes. Řípě a j. v. Také v oboru lihovar-
ských strojů byle firma Novák Jahn l-
tos uspokojivě zaměstnána. Nově za-
řídila průmyslový lihovar v Bartošovi-
cích, kolínskou akc. továrnu na droždí
hospodářský lihovar v Chlumci u Třeboně
z větších rekonstrukcí dlužno uvé-
sti práce v Szleskutu, Szotině, Bobogdanu
a Sasváru vesměs v Uhrách, v Boskovicích.
Letovicích, Baumě (na Moravě), dále Kard.
Řečici, Neveklově, Zvěstově, Bílých Poli-
čanech a v Terešově Z nových odvětvý
jež firma Novák a Jahn letošního roku za-
vedal dlužno uvésti přístroje na změkčování
a čistění vody, jež zvlášťe v Praze následkem
zavedení káranské vody došly hojného od-
bytu.
Český plzeňský plvovar, akciová spoločnos
konal dne 15. t. m. valnou alnbu hromadu za před-
sednictví Dr. Bodř. Jahna. Ve výroční zprávě s
uvádí, že obchod nalézá se ve stadiu rozhodně vze-
stupném. Přes krátkou výrobní periodu přodlože-
na byla bilanoe, která vykazuje přiměřené odpisv
i přiměřené dotování reservního fondu. V dobatá
vysvětlen byl účel utvořeného klubu akcionářů.
S pochvalou bylo konstatováno, že čísla bilance
jsou s přiměřenou opatrností sestavena a že zejména
cena zásob vzata byla za cenu tak nízkou,
že z toho čekati lze prospěch pro příští bilancí.. Do
správní rady dílem nově voleni a dílem opět zvo-
leni byli pp: cís. rada Jan Cízlor, říd. Em. V. Hüb-
nor, Ant. Kellner, Jan Kleissl, Dr. Jindřich Kohn
a řid. Frant. Přichystal. Jménem klubu akcioná-
ři přednosl pan Dr. Sedláček některá přání k uvá-
žení správní radě.
Petro
Slávkův
Bobogdan
Sasvár
Novák
Jahn
doktor
Bodř
Cízlor
V Hüb
Kellner
Kleissl
Kohn
František
Přichystal
Sedláček
Záhřeb
Plzeň
Č . Budějovice
Čes . Brod
Staňkov
Hruška
Blatná
Bartoš
Chlumec
Třeboň
Szleskut
Szotina
Uhry
Boskovice
Letovice
Bauma
Morava
Řečice
Neveklov
Zvěstov
Praha
Novák Jahn
20
article
Přípravný komitét ku zřízení pokusného ústavu ku
barvení kůží rukavičkářských v Praze konal za před-
sodnictví p. vrch. živn. insp. ing. Jos. Jareše svou
závěrečnou schůzi, ve které po obšírném roferátě o od-
mítavém stanovisku barvíren rukavičkářských kůží
k projoktu prozatímních barvířských kursů při techno-
logickém průmyslovém musou bylo usnesenou pu-
stiti na ten čas též od uspořádání těchto kursů.
Když na to v další debatě opětně poukázáno na fi-
nanční obtíže věené povahy, jež zřízení pokusného
ústavu překazily a vysloveno politování nad tím, že
pro nadostatečnou účast ani projekt kursu nemohl
býti uskutečněn, dán jednohlasně výraz přesvědčení,
že potřeba moderní barvírny kůží rukavičkářských
v Praze jest stále stejně naléhavá a vysloveno přání,
aby tento projekt - byť i ne právě ve formě komité-
tem zamyšlené - v zájmu našeho průmyslu rukavičkář-
ského co nejdříve byl realisován.
Ku konci poděkoval pan komerč. r. B. Werfel
panu insp. Jarešovi za živého souhlasu všoch přítom-
ných co nejerdečněji za jeho víceloté obětavé působení
v čelo komitétu.
Ing
Jos
Jareš
B Werfel
insp
Praha
21
article
Rakouská obilní sklizeň. Ministerstvo orby uve-
řejnilo v těchto dnoch zatímní výsledky sklizňové
nejdůležitějších drdhů obilních v Rakousku. R. 1913
bylo oseto pšenicí, žitom, ječmonem a kukuřicí colkem
6.459.503 ha či-li 60.8 veškeré orné plochy. Z toho
připadalo na pšenici 1,213.110 ha (— 47.207 ha oproti
r. 1912,) na žito 1,963.784 (—68.354) ha, na ječmen
1.092.259 (+ 26.356) ha, na oves 1,904.951 (+38.020)
ha a na kukuřici 285.399 (—— 18.785) ha. Sklizeno bylo
r. 1913: pšenice 16.2 (— 2.8) mil.q, žita 27(— 2.7) mil.e.
ječmeno 17.5 (4-0.4) mil. q. ovsa 26.8 (++2.5) mil. q. ku
kuřice 3.4 (—0.5) mil. q. Výnos nojdůložitějších dru
hů obilních - vyjma ječmone a ovsa, jichž výnos po
někud stoupl - oproti loňsku poklosl, je však vesměs
až na kukuřici - lopší než průměrný výnos v deseti
lotí 1903 — 1912. Průměrný výnos z hoktaru čin
u pšenice 13.4 ( v r. 1912: 15) q. u žita 13.8 (14.6)
u ječmone 16 (16) q. u ovsa 14.1 ( 13) q. u kukuřie
11.8 (12.8) d.
Rakousko
ha
22
article
Sklizňové vyhlidky Spojených států severoameri
ckých jsou dle nejnovější úřední zprávy volice
příznivé. Osevní plocha zimní pšenice
vzrostla o 4.2 mil. akoií, kdežto odborné kruhy
počítaly so vzrůstom jon o 2 — 3 mil, akrů. Osevní
plocha činí 36.5 (loni 32.3) mil. akrů a znamená ro
kord. Také kvalitativní stav osení je lotos velice dobrý
Stav zimní pšenice odhaduje se na 97.2% oproti
93.2, rosp. 86.6% v obou přoďcházejících letoch.
Proto odhadujo se výnos značně výšo. Statistik no-
voyorské bursy odheduje výnos na 620.6 ( roku
1912 : 466.3, r. 1911 : 428.4, r.1910.: 524.1) mil. bušlá.
Také odhad žita je velice příznivý : 95.3 oproti
93.5, resp. 93.3. Jožto ospvní plocha stoupla z 2.44 mil.
na 2.70 mil. akrů, odhaduje se výnos na 43.2 mil,
bušlů oproti 34.4 mil.
Slosování zástavních listů Hypoteční banky krá-
lovství Českého. Podle § 22. stan. bank. vykoná s
dno 2. lodna 1914 o 9. hodině ranní v místnostech
bankovních č. p. 991 - II v Praze vořojné g6té slo-
sování 5 zástavních listů Hypotoční banky království
Českého v sumě 71.100 zl. r. m. „ dálo 6Ité slosování
4% na zlaté znějicích zástavních listů v sumě 222.400,
zl. r. m. . pak 3ité slosování 3 12% zástavních listů
v sumě 40.700 K a 3lté slosovám 4% na koruny zně-
jících zástavních listů v sumě 89.500 k
Společná prodejní organinace rakousko - uherských
kožařských družstev.
spojený stát
Praha
hypoteční banka
Hypotoční banka
23
article
Nedávno konala se ve Vídni schůze delogátů kožai
ských družstev, ktoré účastnili so kromě ví
deňských a poštských interesentů dolocáli německýcl
družstev z celého Předlitavska, rovněž čotní váslupe
četných kožařských sdružení. Uzneseno bylo utvo
řiti spolcčnou prodojní organisaci
kožařských družstov . jojimž úkolem bu
do čeliti mocnému kožnímu kartolu. Zvolon byl z de-
legátů všech družstev složoný výbor, jenž provode
nutné přípravné práce a předloži nové plenární schůzi
k schválení bližší modality zmínčné ongranisace.
Světová produkce zlata r. 1912 činile dlo americk
statistiky cokkom 474,333.228 dol. oproti 459,377.30
dol. r. 1911. Vzestup připadá skoro výlučně na Afri
ku. Z této světové jčžby zlata poskvtlo Transválsk
188,599.260 (r.1911 : 170.059.273 ) dol., Rhodesin
13,166.230 (12.986.000) dol., západní Afrika 7.380.028
(5,197.488) dol., Spojoné stávv sovorodmerické 93,/451.50
(96,890.000) dol., Mexiko 22.500.000 (24.880.000) dol
Kanada 12,559.288 (0.762.100) dol.- Rusko (se Sibírí
27,635.500 (32.151.600) dol.. Britslé ludio 12.115. 10
(11,054.100) dol., Japonko 7,165.000 (6.896.800) dol.
Jižní Amočika 12.125.000 (10,421.800) do
Rakonské exportní sladovny Sehindler R Stein
akciová spoločnost, vyplácejí dlo usnosoní valné hro
mady divídendu 620. t. j. 12 K na akcii.
Rartel bavlněné příze snížil ceny o 2 hal. na anel
I bře.
Hernouherská cukerní ake. spol. v Töketerebesu
společně založená oskomptní bankou a Ländorban
kou, končí prvou bilanci ztrátou 1.474.837 K
Konkurs uvalen byl na chomickou továrnu Dr.
Sehouble Cp., komand. spol. v Tribusvin-
keln (Dol. Rak.); passiva činí 700.000 K.
Příjmy železnie v Německu zaznamenávají ze
doktor
Sehouble Cp
Vídeň
Předlitavsko
Afrika
Mexiko
Kanada
Rusko
Dolo
Německo
Rhodesin 13,166 . 230
Sehindler R Stein
41
article
PRAHÁ
PRAHÁ
Přikopy 14.
dodá moderní americký i slohový kancelář-
ský nabytak v nejlepším provedení se zárukou
a v konkuranění caně.
Zádejta cenníky, návrhy o rozpočty
Prodaj původních amarických psacích stroj ů
BOHATY VÝBĚR Vlastní technická kancelár
Přikopa
ů Bohata