ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 11 b48b3b30-8f1d-11dd-8f00-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 11
Chunky — 43 celkem · entity: person 49, place 59, work 7, org 6
1 masthead
Vánočn
2 masthead
říloha
3 masthead
Nár.
4 masthead
Listui
5 article
Listy z Bulharska. Volby do národního sobrání. — Vítězství krajních stran. — Socialisté a zemědělci. — Postavení královo. — Čeho si přeje národ. Sofie, 15. pros. Pův. dop. N. I.) Čm. Doplňující hlasování k zákonodár- ným volbám, provedené včera v několika ves- nicích, nezměnilo ničeho ve výsledku voleb ze dne 7. prosince. A tak tedy definitivně máme sobrání, složené následovně: Vládních poslanců 95, z nichž 29 stambolovistů, 8 Tončevistů a ostatní radoslavisté. Oposičních 109, z nichž: 47 země- dělců, 20 těsných, 17 širokých socialistů, 15 demokratů, 5 radikálních demokratů, 4 rárodňáci a jeden cankovist (Dr. Danev). Tento výsledek voleb znamená přede- vším porážku t. zv. stran „schopných vlá- dy“. Národňáci a cankovisti skoro zmizeli protože oni, kteří drželi v tragických dnech vládu v rukou, jsou formálně vlnnými neštěstím národa. Dnešní vládní strany neobdržely vět- šiny, protože národ zcela dobře cítí, že tito „nacionalisté“, kteří nejvíce naléhali k válce jsou za ni materialně zodpovědnými.
doktor Danev Bulharsko Sofie Tončevistus 47 země
6 article
Národ tedy potrestal „politiky“. — Současně však demonstroval proti koruně V té příčině je přede vším významnou volba velikého počtu těsných socialistů „Socia ismus“ v Bulharsku, jež nemá víe než asi 3000 průmyslových dělníků, je aka- demická rostlina, importovaná trochu z Rus- ka a nejvíce ze západu, kde studenti bulharští rádi se přimykají k „nejmoder- nějším“ zjevům, aby s nimi pak parado- vali doma. Během doby bulharští socialisté se rozštěpili k vůli otázce: Mají-li zůstati stra- nou stavovskou nebo se proměnit ve stranu politickou. Konkretně tento spor vznikl o otázku: Mají-li zanést svou agitaci do vesnic, mezi selský lid, nebo ne. Ti, kdož byli rozhodnuti, omezit propagandu na třídní, dělnickou, se nazvali „těsnými“ druzí „širokými; je to něco obvodného říšskoněmeckým orthodoxním a revisioni- stům, franzouským guesdistům a nezávi- slým, českým centralistům a autonomistům.
izmus Bulharsko Rus
7 article
Každým způsobem jsou „těsní“ nej- radikálnější, nejvýmluvnější stranou v Bul- harsku; stranou, se kterou „není žádná řeč“. Obě tradice mají „republiku“ ve štítě. ale pak-li voličové dali přednost „těsným před „širokými“, znamená to, že hledali revoluční nejbližší zákonnou formuli, kterou by vyjádřil svou nespokojenost, svůj hněv proti králi. Volby jsou tedy živou výstrahou krá Ferdinandu, Ony nejsou pro něj nebezpe- čím, pak-li je dovede přizpůsobit náladě národa. Odháňky se nestavějí proti vodě ale po vodě. Vláda, ať kterákoli, a i král bude musit platit národnímu hněvu jisté výkupné. My víme už dnes, jakým ono asi bude. Vedle socialistů nejsilnější oposiční skupinou jsou „zemledělci“. Není to ani agrární, ani hospodářská strana v našem slova smyslu; je to spíše strana selská, strana, která se rekrutuje s nejspodnějších vrstev selského stavu, a která se projevila v národním sobrání ve větším čísle poprvé r. 1907, ve volbách provedených kabinetem p. Ma- linova. Volbami, provedeným r. 1911 vládou Gešovovou byla decimována. Byla to sku- pina málo inteligentních sedláků, vedená dvěma demagogy: Dragievem, bývalým učitelem, a Stambolijským, jenž odbyl ho- spodářskou školu a jenž byl nebo ještě je silně nakažen socialismem. Tito „zemledělci“ doposud nemě i žád- nou koncepci politickou. V posledních létech. zdá se, že trochu uzráli. Já jsem měl tyto dny rozhovor s nejpřednějšími z nich, nově zvoleným poslancem Torlakovem, sedlákem, jenž skončil gymnasium, studoval trochu práv, a má úmysl dokončit akademické studium, „jak toho potřebuje obštestven dějec“ (muž veřejnosti).
Ferdinand Ma Torlakov
8 article
Rozhovor se ocitl v tom, zda-li „ze- mledělci“ by chtěli vstoupit do vládní vět- šiny nebo ne. V zásadě ano. Ale nikdy ne se Stambolovisty a dosti těžko s Genadievem. (V některých českých listech čtou „gena- děv“; třeba čísti genadi-ev). Rozumí se však jen tehdy, pak-li hlavní jejich pro- gramové body budou usvojeny. — Co chcete? — Snížení, civilní listy (platu panov- níkova); snížení úřednických platů; občan skou osobnost v čelo ministerstva války a vojenskou radu, jež by rozhodovala o po- stupování důstojníků. Žádné zvýšení daní přímých. Zrašen vyslanectví, úspory ve všech oborech, aby- chom bez nových daní mohli krýt nové půjčky. Jste proti králi? Ne! My jsme to prohlásili i před voliči že náš národ není zralým pro republiku Ale my si nepřejeme žádné politiky veli- kášství; my nechceme žádnou revanš. Pro nás není nic zdravějšího, než se stáhnout do kouta a hoj t rány. Odplatu ponechá váme našim dětem a vnukům. — — Je národ proti Rusku? — To se nemůže říci. Ale národ je s starých šablon o rusotilství a rusofobství jež pokládá stejně za zkompromitovány Národ chce žít skromně pro sebe! — Ejhle pravda vycházející z hlubin ná- roda mír se sousedy, šetrnost ve správ státní, skromnost ve veřejném vystupování obrození národní síly. Budoucnost détem Pak-li král Ferdinand a pol tikové sta- rých stran pochopí toto naučení, jež jim daly volby do národního sobrání, nic nen ztraceno a Bulharsko v málo letech zaujme znovu postavení, k němuž je oprávňují vysoké politiché vlastnosti jeho lidu. Jinak země se zakymácí v bouřích, o nichž se nemůže vedět, kde ji vysadí. — III.
Ferdinand Rusko Bulharsko
9 title
Národní hospodář.
10 article Nepřijatelná směnka.
Nepřijatelná směnka. Poslední členská schůze Svazu pražského o- chodnictva konaná v pražské obchodní a živno- stonské komoře, těšila so náslodkem všeobecného zájmu o předmět přednášky pana prof. Dr. Lan- dosbergera o nopřijatelné směnco zvláště četné návštěv distinguovaného posluchačstva. Uvítán byv přodsedajícím cís. radou Alfrodem Sprinzelsem, uchopil se přednášející slova a v ú- vodu kladl důraz na důležitost tohoto vlastně tech- nického problému pro celé národní hospodářství a poukázav k tomu, že průmyslový rozkvět v no- malé části zakládá se na tom, že so podařilo zlep- šeným organisováním úvěrním přivésti národnímu hospodářství kapitály, které jemu dříve byly o ňaty. Na to promluvil obšírněi o nedostatcích eskon- tu účetních pohledávek které jsou hlavně právní nojistota, nákladnost, zatajování úvěrních operací (klandestinita) a zvrácení úvěrně-hospodář- ského schematu, což vede k vydávání směnek fi- naněních. Tyto nepřístojnosti oskontu účotních po- hlodávok vyvolaly v Německu ostrou kritikua silný odpor. Vyloživ důkladně zvláště nákladnost oskontu účetních pohledávek, poukázal přednáše- jící na to, že nopřijatelná směnka v tomto směru pak se zřetelem na zatajování a zvrácení způsobu vydávání směnek poskytuje absolutní výhody na- proti oskontu účetních pohledávek. Lze beze vše- ho předpokládati, že bankám eskont nepřijatelných směnok naproti takovým obchodníkům bude kon- venovati, kteří dnes na úvěr in bianco žádného ná roku býti nemohou, neboť banky jsou při oskontu nopřijatelných směnok naproti úvěrům in bianco ve vý
profesor doktor Lana Alfrod Sprinzels Německo svaz pražský o
11 article
hodě. Dále lze předpokládati, že dodavatel zbož v mnohých případech převezme nepřijatelné směn ky k súčtování na své pohledávky. Zvýšená jisto- ta nopřijatelné aměnky s postupní klausulí napro- ti otevřenému úvěru spojuje se s výhodou mobil nosti. Proto lze tedy předpokládati, že náklady ne- přijatelné směnky budou podstatně nižší, než-li náklady cskontu účetních pohledávok. Pro oběž- nost přináší nopřijatelná směnka tu důležitou vlast- nost, že pravá podstata věci, která vydání směn- ky slouží za základ, zřejmě a nezastřeně jest vyslo- vena. Přednášející vyvrátil na to právnické námit- ky proti nopřijatelné směnce, jakož i důvody, které jsou uváděny proti hospodářsko-politické upotře- bitelnosti tohoto nového úvěrového prostředku. Nebezpočí znoužití důvěry stlačuje se možností o- běhu nepřijatelné směnky na touž míru, jako při rimosse. V tomto sméru může býti přijato každé zostření řízení oznamovacího. Co týká se obavy. že nepřijatelná směnka s postupní doložkou zatln- čí dnešní akcept, mluví proti tomu, že cskontní úvěr na základě akceptovaných směnek vždy bude požívati lepších podmínek než-li úvěr na nepřija- telné směnky a proto jistě akcept, poněvadž je hos- podárnější, nobudo vytlačen. Přednášojící prohlá- sil ke koni, že se musí tím uspokojiti, že zavdal pouze podnět a že nyní jest na obchodnictvu, aby se přičinilo o uskutečněni nové myšlenky. Hlučná a dlouho trvající pochvala odměnil pozoruhodné vývody řečníkovy, načež poděkova předsedající řečníku, čímž schůze skončena.
12 article
Zřízování masných pokladen. Píše Dr. Berka.
doktor Berek
13 article
Velmi mne zajímal článek v č. 330. t. 1., který po přání redakce Národních Listů sluší povážovatí za předmět k veřejné diskusi o zřizování masných pokladen. Pan spisovatol měl jistě velmi dobrou vůli, když se svého zorného úhlu pozoroval věe. která nevznikla ani z nepřímého podnětu Ústředny pro zpeněžení dobytka, ale povstala z přímého in- teresu řezníků a uzenářů v Karlíně a na Král. Vino- hradech. Věřím, že pokladna v Plzni vznikla z podnětu Ústředny, ale slyším také, že obec její zřízení chtěla ponochati místní řeznické organisaci již také proto poněvadž neměla podobných a řekněme hned opravdu oprávněných hospodářských zájmů, jaké máme na příklad v Praze, kde uloženy jsou v jatečných za řízeních desítky millionů obecního majetku. Ano masná pokladna v Karlíně a na Král. Vinohradech je jiná, než typ pokladní, který pan spisovatel odporučuje jako domácí. I nám se líbí, ale nevíme, proč by nemohl býti podle potřeby vyskoušen také jiný, jako vedle sebe dobře existují poštovní spořitelna a spořitelnía záložní spolek, které si přoce nikdo nesplete. Nám jsou pojmy úplně jasnými, také my ne- máme postranních úmyslů, vždyť jsme přece pomáhali upravovati půdu pro masné kasy všech typů, ale protestujeme proti tomu, když se mluví o nesprávných kolejích. Snad přece pro bůh nedojde ke srážce vlaků. Pan spisovatel by jistě také protestoval, kdyby někdo chtěl vytýkati zemědělcům snahy po vylvo- ření družstov pro společné zpeněžení dobytka, kter jim mají býti ochranou před výstřelky obchodního Takovou ochranou jsou řezníkům masné kasy. jež autor označujo jako německé vzory a snad proto méně cenné(?) Patrně měli zdější řezníci jiné obtíže než kollegové jejich v Němeích.
spisovatol Král Karlín Plzeň Praha
14 article
Jiná je ovšem otázka, pokud na masné pokladny tohoto posledního typu přeneseny býti mohou úkoly institucí rázu veřajnohospodářského, a za jakých ga- rancií a snad i změn se tak státi může. Bude-li u nás banka pro zřizování masných pokladen, bude otázku o níž jsem se zmínil, řešiti také. Podníkatelský zájem banky musí býti jistě autoritativně stlačován, vždyť již nyní jevi se pro věc v kruzích bankovních interes, který jistě nemá „voje kořeny v altrnistickém cítění a v touze sloužiti veřejnému zájmu. A to ovšem souvisí s otázkou obligatornost »lasné pokladny, což je věcí docela jinou. Masná svépomocná pokladna řezníků a uzenářů nepotřebuje býti pokladnou obligatorní, aby mohla plniti vlastní svoje úkoly, ale můše ji býti po našem citu docela stejně jako kapitalistická banka na př. v Plzni, když se podrobí určitým předpisům, anebo třeba v Praze. Ne poštovní spořitelna a spořitelní a záložní spolek, ale obecní anebo polečenstovní jatky mohou nám býti při objasnění včci obdobou. Nejame úzkopraými, abychom nechápali, v čem větí výhody jatek obecních pro veřejný zájem, ale rozamíma při tom také zájmu řezníků. A když oboc masnou kasu nezřizuje sama, pro máme míti strach, že se svépomovná kasa řezníků vůbec neosvědčí, a že by bylo se škodou i za bezpeč ných garanelí učiniti ji třeba obligatorní kasou.
Plzeň Praha
16 article
Za zmínku stojí, že obě kasy v Karlíně i na Král. Vinohradech nevzpírají se vlivu a součinnosti obci a že po této součinností dokonce i volají. Jen budoucnost ukáže, kde a kdy oba typy mohou míti svoji převahu a potvrdí jistě naše mínění, že mohou existovati za určitých úprav dokonce i vedlo sebo. a že kasa řeznická potom naváže dobré styky s rol- nickou organisací pro zpeněžení dobytka, o niž se snad panu spisovateli jedná právě tak jako nám o svépomoc řeznickou, poněvadž koncc konců za- stupujeme oba přece především zájmy stavovské. jež ovšem uvésti se snažíme v souběžné koleje se zájmem veřejným, v čemž jsme jistě svornými. Akce českých řezníků byla mocnou vzpružinou pro řešení otázky masných kas vůbec, byla podnětom pro zřizování masných trhů a tedy v každém případě akcí vážnou, která nepotřebuje býti hájena. Bolí-li, že i na této půdě rozhoduje nálada „praevenire“ (kdo dřív přijde, ten dřív mele), pak nebyli tu vinniky řezníci ani na Vinohradech ani v Karlíně.
Král Karlín Vinohrady
18 article Zprávy.
Zprávy. Rakousko-uherská banka konati bude příšti řádnou valnou hromadu 3. února o půl 7 hod. več v bankovní budově ve Vídni. Dle oficielního seznamu činí celkový celkový počet akcionářů k valné hromadě té- to přihlášených z Předlitavska 1112, pro- ti loňsku o 4 méně, z Uher 291 (+ 2). Počet českých akcionářů je letos o něco menší než loni, což se vysvětluje hlavně známými neutěšenými poměry na trhu pe- něžním. Českých akcionářů jest celkem 357 a to 154 záložny, 103 spořitelny, a 100 jiných. Kdo z ústavů hodlá se súčastniti valné hromady, musí nejdéle do 10. ledna 1914 jmenovati generálnímu sekretáři banky své- ho zástupce. Který ústav nehodlá vyslati zástupce z vlastního středu, nechť se obrát ihned na Slovanskou národohospo- dářskou společnost ve Vídni-I. Adlergasse 12, která mu bezplatně opatři zástupce z řad Čechů vídeňských. Novák Jahn, akciová továrna na stroje, přes všeobecně nepříznivé poměry hospodářské byla v tomto roce po celou dobu plně zaměstnána, při čemž v prvé polovici roku dohotovila značnou řadu za- kázek přenešených z loňska Oddělení pi- vovarské přes nepřízeň situace pivovarů získalo značné množství zakázek „protože mnohé pivovary uznaly za nutné přizpů- sobiti své závody moderní výrobě, aby co možná stlačily náklady výrobní. Četné závody přeměněny na pohon elektrický dále rekonstruována řada pivovarů v Če- chách na vaření piva parou, značně stoupl i odbyt železných sudů ležáckých, dále železných kvasných kádí s neutrálním ná- těrem atd. Z větších dodávek budiž uvedeno nové zařízení pivovaru a sladovny v Ja- godině (v Srbsku), nové zařizení spole- čného pivovaru v Hlinsku, rekonstrukce pivovarů v Brajle, v Ruščuku. Varšavě,
Novák Jahn Vídeň Předlitavsko Uhry Srbsko Hlinsko Brajle Ruščuk Varšava
19 article
Záhřebě, z domácích pak společensk. pivo- varu v Plzni, českého akc. pivovaruv Č. Budějovicích, dále v Čes. Brodě. Petro- vicích, Budyni n. O., Staňkově, v Roky- canech, v Hruškách u Slávkova, v Blatné, Čes. Řípě a j. v. Také v oboru lihovar- ských strojů byle firma Novák Jahn l- tos uspokojivě zaměstnána. Nově za- řídila průmyslový lihovar v Bartošovi- cích, kolínskou akc. továrnu na droždí hospodářský lihovar v Chlumci u Třeboně z větších rekonstrukcí dlužno uvé- sti práce v Szleskutu, Szotině, Bobogdanu a Sasváru vesměs v Uhrách, v Boskovicích. Letovicích, Baumě (na Moravě), dále Kard. Řečici, Neveklově, Zvěstově, Bílých Poli- čanech a v Terešově Z nových odvětvý jež firma Novák a Jahn letošního roku za- vedal dlužno uvésti přístroje na změkčování a čistění vody, jež zvlášťe v Praze následkem zavedení káranské vody došly hojného od- bytu. Český plzeňský plvovar, akciová spoločnos konal dne 15. t. m. valnou alnbu hromadu za před- sednictví Dr. Bodř. Jahna. Ve výroční zprávě s uvádí, že obchod nalézá se ve stadiu rozhodně vze- stupném. Přes krátkou výrobní periodu přodlože- na byla bilanoe, která vykazuje přiměřené odpisv i přiměřené dotování reservního fondu. V dobatá vysvětlen byl účel utvořeného klubu akcionářů. S pochvalou bylo konstatováno, že čísla bilance jsou s přiměřenou opatrností sestavena a že zejména cena zásob vzata byla za cenu tak nízkou, že z toho čekati lze prospěch pro příští bilancí.. Do správní rady dílem nově voleni a dílem opět zvo- leni byli pp: cís. rada Jan Cízlor, říd. Em. V. Hüb- nor, Ant. Kellner, Jan Kleissl, Dr. Jindřich Kohn a řid. Frant. Přichystal. Jménem klubu akcioná- ři přednosl pan Dr. Sedláček některá přání k uvá- žení správní radě.
Petro Slávkův Bobogdan Sasvár Novák Jahn doktor Bodř Cízlor V Hüb Kellner Kleissl Kohn František Přichystal Sedláček Záhřeb Plzeň Č . Budějovice Čes . Brod Staňkov Hruška Blatná Bartoš Chlumec Třeboň Szleskut Szotina Uhry Boskovice Letovice Bauma Morava Řečice Neveklov Zvěstov Praha Novák Jahn
20 article
Přípravný komitét ku zřízení pokusného ústavu ku barvení kůží rukavičkářských v Praze konal za před- sodnictví p. vrch. živn. insp. ing. Jos. Jareše svou závěrečnou schůzi, ve které po obšírném roferátě o od- mítavém stanovisku barvíren rukavičkářských kůží k projoktu prozatímních barvířských kursů při techno- logickém průmyslovém musou bylo usnesenou pu- stiti na ten čas též od uspořádání těchto kursů. Když na to v další debatě opětně poukázáno na fi- nanční obtíže věené povahy, jež zřízení pokusného ústavu překazily a vysloveno politování nad tím, že pro nadostatečnou účast ani projekt kursu nemohl býti uskutečněn, dán jednohlasně výraz přesvědčení, že potřeba moderní barvírny kůží rukavičkářských v Praze jest stále stejně naléhavá a vysloveno přání, aby tento projekt - byť i ne právě ve formě komité- tem zamyšlené - v zájmu našeho průmyslu rukavičkář- ského co nejdříve byl realisován. Ku konci poděkoval pan komerč. r. B. Werfel panu insp. Jarešovi za živého souhlasu všoch přítom- ných co nejerdečněji za jeho víceloté obětavé působení v čelo komitétu.
Ing Jos Jareš B Werfel insp Praha
21 article
Rakouská obilní sklizeň. Ministerstvo orby uve- řejnilo v těchto dnoch zatímní výsledky sklizňové nejdůležitějších drdhů obilních v Rakousku. R. 1913 bylo oseto pšenicí, žitom, ječmonem a kukuřicí colkem 6.459.503 ha či-li 60.8 veškeré orné plochy. Z toho připadalo na pšenici 1,213.110 ha (— 47.207 ha oproti r. 1912,) na žito 1,963.784 (—68.354) ha, na ječmen 1.092.259 (+ 26.356) ha, na oves 1,904.951 (+38.020) ha a na kukuřici 285.399 (—— 18.785) ha. Sklizeno bylo r. 1913: pšenice 16.2 (— 2.8) mil.q, žita 27(— 2.7) mil.e. ječmeno 17.5 (4-0.4) mil. q. ovsa 26.8 (++2.5) mil. q. ku kuřice 3.4 (—0.5) mil. q. Výnos nojdůložitějších dru hů obilních - vyjma ječmone a ovsa, jichž výnos po někud stoupl - oproti loňsku poklosl, je však vesměs až na kukuřici - lopší než průměrný výnos v deseti lotí 1903 — 1912. Průměrný výnos z hoktaru čin u pšenice 13.4 ( v r. 1912: 15) q. u žita 13.8 (14.6) u ječmone 16 (16) q. u ovsa 14.1 ( 13) q. u kukuřie 11.8 (12.8) d.
Rakousko ha
22 article
Sklizňové vyhlidky Spojených států severoameri ckých jsou dle nejnovější úřední zprávy volice příznivé. Osevní plocha zimní pšenice vzrostla o 4.2 mil. akoií, kdežto odborné kruhy počítaly so vzrůstom jon o 2 — 3 mil, akrů. Osevní plocha činí 36.5 (loni 32.3) mil. akrů a znamená ro kord. Také kvalitativní stav osení je lotos velice dobrý Stav zimní pšenice odhaduje se na 97.2% oproti 93.2, rosp. 86.6% v obou přoďcházejících letoch. Proto odhadujo se výnos značně výšo. Statistik no- voyorské bursy odheduje výnos na 620.6 ( roku 1912 : 466.3, r. 1911 : 428.4, r.1910.: 524.1) mil. bušlá. Také odhad žita je velice příznivý : 95.3 oproti 93.5, resp. 93.3. Jožto ospvní plocha stoupla z 2.44 mil. na 2.70 mil. akrů, odhaduje se výnos na 43.2 mil, bušlů oproti 34.4 mil. Slosování zástavních listů Hypoteční banky krá- lovství Českého. Podle § 22. stan. bank. vykoná s dno 2. lodna 1914 o 9. hodině ranní v místnostech bankovních č. p. 991 - II v Praze vořojné g6té slo- sování 5 zástavních listů Hypotoční banky království Českého v sumě 71.100 zl. r. m. „ dálo 6Ité slosování 4% na zlaté znějicích zástavních listů v sumě 222.400, zl. r. m. . pak 3ité slosování 3 12% zástavních listů v sumě 40.700 K a 3lté slosovám 4% na koruny zně- jících zástavních listů v sumě 89.500 k Společná prodejní organinace rakousko - uherských kožařských družstev.
spojený stát Praha hypoteční banka Hypotoční banka
23 article
Nedávno konala se ve Vídni schůze delogátů kožai ských družstev, ktoré účastnili so kromě ví deňských a poštských interesentů dolocáli německýcl družstev z celého Předlitavska, rovněž čotní váslupe četných kožařských sdružení. Uzneseno bylo utvo řiti spolcčnou prodojní organisaci kožařských družstov . jojimž úkolem bu do čeliti mocnému kožnímu kartolu. Zvolon byl z de- legátů všech družstev složoný výbor, jenž provode nutné přípravné práce a předloži nové plenární schůzi k schválení bližší modality zmínčné ongranisace. Světová produkce zlata r. 1912 činile dlo americk statistiky cokkom 474,333.228 dol. oproti 459,377.30 dol. r. 1911. Vzestup připadá skoro výlučně na Afri ku. Z této světové jčžby zlata poskvtlo Transválsk 188,599.260 (r.1911 : 170.059.273 ) dol., Rhodesin 13,166.230 (12.986.000) dol., západní Afrika 7.380.028 (5,197.488) dol., Spojoné stávv sovorodmerické 93,/451.50 (96,890.000) dol., Mexiko 22.500.000 (24.880.000) dol Kanada 12,559.288 (0.762.100) dol.- Rusko (se Sibírí 27,635.500 (32.151.600) dol.. Britslé ludio 12.115. 10 (11,054.100) dol., Japonko 7,165.000 (6.896.800) dol. Jižní Amočika 12.125.000 (10,421.800) do Rakonské exportní sladovny Sehindler R Stein akciová spoločnost, vyplácejí dlo usnosoní valné hro mady divídendu 620. t. j. 12 K na akcii. Rartel bavlněné příze snížil ceny o 2 hal. na anel I bře. Hernouherská cukerní ake. spol. v Töketerebesu společně založená oskomptní bankou a Ländorban kou, končí prvou bilanci ztrátou 1.474.837 K Konkurs uvalen byl na chomickou továrnu Dr. Sehouble Cp., komand. spol. v Tribusvin- keln (Dol. Rak.); passiva činí 700.000 K. Příjmy železnie v Německu zaznamenávají ze
doktor Sehouble Cp Vídeň Předlitavsko Afrika Mexiko Kanada Rusko Dolo Německo Rhodesin 13,166 . 230 Sehindler R Stein
41 article PRAHÁ
PRAHÁ Přikopy 14. dodá moderní americký i slohový kancelář- ský nabytak v nejlepším provedení se zárukou a v konkuranění caně. Zádejta cenníky, návrhy o rozpočty Prodaj původních amarických psacích stroj ů BOHATY VÝBĚR Vlastní technická kancelár
Přikopa ů Bohata