ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 afb08ae0-90a1-11dd-aa96-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 72, place 57, org 7, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
25. prosince 1913. Číslo 352.
4 article
východní Halíči pracovních sil. Za Ukrajínce dopisoval si s hakatfsty unitský farář Hanyc- ký z Rudna. Z dokumentů Krysiakových se- znáváme mimo jiné, že polní stávka r. 1905 byla provedena ve vých. Haliči také v doroz- umění s hakatou. Prostřednictvím Hanyc- kého měli se němečtí osadníci z Haliče přestěhovati do Poznaňska a jich pozemky měly přejítí v ruce ukrajinské, ale tato akce se nezdařila. V Berlině také nepřijali jiný návrh ukrajinského národního komitétu, aby se berlínskými penězi skoupily některé halič- ské polské velkostatky a rozparcelovaly me- zi Ukrajince. Hakata podporovala též maria- vistické náboženské hnutí v ruském Polsku. To je asi obsah dosavadních odhalení. Z Uher. Uherský sněm vyřídiv všechny nutné ve- ci, zejména také zatimný rozpočet, odročil se do 12. ledna 1914. Hr. Tisza vyjednává stále o dohodu s ru- munskou národní stranou. Potvrdil to ru- munský vůdce, dr. Th. Mihály v „Budap Tagbl.“, tvrdě, že dohoda bude uzavřena nejbližší době. Vláda se zavazuje, že nebude tisniti osvětové a hospodářské spolky rumun- ské, rozmnoží práva rumunského jazyka ve školách a dosadí do rumunských stolic úřad- níky, znalé jazyka a též několik rumunských vrchních županů. Za to rumunští poslanci ne- budou činiti vládě obtíží.
Hanyc Krysiakový Ukrajinec doktor Th Mihál Halič Poznaňsko Berlín Polsko Uhry Hradec Tisza Budaponsko Tagblishing
6 article
Volby do sněmu kraňského skončeny 22. t.m. Velkostatky zvolily zase 10 Němců. Nový sněm bude míti totéž složení, jako sta- rý. Klerikální Slovinci budou míti 27 poslan- ců, liberální Slovinci 11, Němci také 11. Kle rikální despotická nadvláda zůstane. Ryt. Biliňski se uvolil podati bosen- skému sněmu jazykový zákon, smluvený drem Dimovičem. Sněm bude prý svolán n 29. t.m. Poněvadž balkánské zápletky jsou urov- nány, odhodlala se rakouská vláda svolati polovině ledna také sněm dalmatský.
Němec Ryt Dimovič
7 article
Češí a Poláci.
Polák
8 article
Vyloučení polského jazyka z městské sa- mosprávy v království Polském, schválené ne- dávno většinou ruské státní rady proti přání samého ministra presidenta Kokovcova, dale podnět dr. Kramáři, aby ostrými slovy odsou- dil protipolskou politiku ruských konservativ- ců. Učinil tak v delegační řečí, i v hovoru vídeňským dopisovatelem „Ruského Slova“ jemuž řekl: Nikdo nebyl usnesením ruské stát- ní rady tak překvapen, jako my Češi, kteří mu sili jsme tolik let bojovati za práva jazyka čes- kého v úřadech a ve škole. Postavení Ruska za balkánské krise díky stanovisku ruské di- plomacie silně utrpělo. Zda jest v zájmu Ru- ska zníčit poslední zbytek víry, že Rusko po- rozumi ideálným snahám Slovanstva? Sprave- dlivost vůči Polákům jest otázkou zdravéhoe- goismu ruského státu. Budou-li Poláci vidě- ti v Rusku mocného obránce protí nejnebez- pečnějšímu nepříteli, germánství, odpovědí na to věrností ke státu.
Kokovcův doktor Kramář Čech Polák Rusko
9 article
Tato obrana deptaných práv polského ná- roda v Rusku byla velmi příznivě přijata var- šavským časopisem „Dnem“. „Dzien“ chvál českého politika, že kdykoliv se objeví v poli- tice důležitější otázka polská, vždy nalezne něm horlivého obhájce. „Ozvěna mínění dra Kramáře vždy se zájmem je přijímána v Pol- sku. Z cízích osobností dr.Kramář je snadu nás nyní nejpopulárnější osobou. Polské den- níky, když citují mínění dra. Kramáře, nepotře- bují nikdy vykládati svým čtenářům, kdoje tato vynikající politická osobnosl česká. Známe všichni a vážíme si tohoto jména. Je-l dr. Kramář vůči Polákům příznivě naladěn zároveň ani nejkrajnější Rus mu nemůže upří- ti svědectví o živých sympathiích k Rusku Nepřeceňujeme vlivu, jaký na další osud sa- mosprávy bude míti hlas jednoho z předních činitelů slovanských. Nemůžeme však nepro- jeviti hluboké vděčnosti k tomu Čechovi, kte- rý v těžkých pro nás chvílích vystupuje ne po prvé v obraně polské věci, stavě ji na zá- klad slovanské spravedlivosti. Hlas dra. Kra- máře dojde nepochybně ohlasu nejen v Polsku a Rusku, nýbrž i ve Francii, která dnes velmi pilně sleduje hnutí na slovanské šachovnici“.
doktor Kramář Polák Čecho Rusko Polsko Francie
10 article
klouzneme nazpátek, nemáme hned hřešit, zlobit se a chtít se utopit. Žádná vlna nemůže stoupat pořád vejš a vejš, ale musí taky kle- „Ty bys moh' mít na boží hod v kostel kázáníl“ ušklíbl se Jan. „I to on tak někdy káže jako nějake kněz!“ přiložíla si starostová polínko troche žertem, trochu do opravdy, přilévajíc švagrov čaje. „Řekněte si, co chcete! Ale jaký význam mají tedy pro nás vánoční svátky? Kdyby s to lidé jen trochu uvědomili, všecko by mo- hlo jináč vypadat. Já vím, že je marno něco takového u nás vykládat. Dnes se hledí jen na pozlacenou šlupku a ne na jádro. „A teď jede druhá Vurclova ekvipážl přerušila mu žena řeč. „Toť budou mít ho- stů — Jan se sbíral. Zdržovali ho, ale on byl ji jako na trně. Byl již na odchodu a loučil se V tom objevil se na cestě před stavením hlou ček sousedů a sousedek po domácku ustroje ných. I Váchová byla mezi nimi. Všichni roz- čileně hovořili a rukama rozkládali, ukazujíce kamsi po cestě nahoru.
Jan Váchová
12 article
„Co pak se así stalo?“ podivil se starosta „Snad někde nehoří?“ Vyšli ven a slyšeli novinu : „Vurcel dělá pankrot! Přišel telegram, že dvě firmy ve Vídni praskly. Vurcel tam přichází o 120 tisíe Tam je poprask! Koně už odvezli, a teď dě- večky, knihvedoucí, účelní, lidé z expedice berou, co se dá chmatnout, aby přišli ke svý mzdě. Prej to je tuze ošklivý, budou na holič- kách. Paní Vurelová se chtěla prej uvázat Ach tam se činíl „No tak vidíš! Chtělas být na jejich m- stér vyčítal starosta ženě jemně. „Tohle je nadělení celý vsi. Každý bude o těch svátcích o 120 tisíc bohatší. Jen. se koukejte, jak Vá- Za hranicemi- Zahraniční politíka Italle. Markýz di San Giuliano učinil dne 16. t. m. v italské sněmovně prohlášenív oěmž odmítl útoky na Rakousko a pravil,že hr. Berchtoldovi a rakou- skému velevyslanci přísluší uznání,že se podařilc zabrániti vážnému zkalení poměru mezi oběma státy. Prohlásil, že bude opětovati návštěvu hrabě- te Berchtolda ve Vidní a poměr k Německu označi jako intimní, vřelý a srdečný. Pokud jde o stano- visko k balkánské krisi, trvá Italie na zásadě, ž žádná velmec nemá z nynější krlse na východě mi- ti territoriální úspěchy.Zachování statu quo a ny nější rovnováhy velmocí ve Středozemním moři je cílem italské politiky. Proto musí Turecko býti za- chováno nedotčené,silné a bezpečné. Skončil nadše nými slovy,že doba politiky odříkání pro Italii na- vždy mlnula, Italie však ve dnech rozmachu a mo ci bude pamětliva svého slibu, daného Evropě v pře konané době boje a bolestí, že bude v Evropě, ve Středozemním moři a ve světě živlem požádku, rovnováhy a míru.
Vurelová Italle San Berchtold Vídeň Rakousko Německo Turecko Evropa
13 article
Po adresní debatě vyslovila sněmovna vládě Giolittiho dne 18. t.m, důvěru 362 hlasy proti 9 při čemž se 13 poslanců zdrželo hlasování, a roze- šla se na vánoční prázdniny. Oposici tvoří jen sa- cialisté všech odstínů a republikánšti radikálové Anglické návrhy k řešení východní otázky. Sir Edvard Grey předložil eoropským mocno- stem návrh, dle něhož mají býti ústupky, žádané na Řecku v Epiru, vyrovnány kompensacemi, po- kud jde o egejské ostrovy. Kromě Imbru a Tenedu mají všechny ostrovy Řeckem obsazené zůstati v jeho držení. Ostrovy, obsazené Italy, mají p provedení mírové smlouvy v Ouchy býti vráceny Turecku a dostati samosprávu. Vytčení řecko- albánských hranic bude zůstaveno mezinárodní komisi. Řecko má vykliditi příslušné území do polovice ledna. O návrzích vyjednává se mezi velmocemi. Britská vláda obrátila se též na velmoci, aby se vyjednávalo o mezinárodní půjčce ve výši 60.000 liber šterlinků na zmenšení bídy v Albanii. Na ka dou velmoc má připadnouti 10.000liber. Neče— kajíc na výsledek vyjednávání, poskytla britská vláda hned zálohu 5.000liber.Tento krok je vý— znamný timže Anglie předešla Rakousko a Halii které pokládají Albanii za svého chráněnce
Giolitti Italos Neč Řecko Epirus Ouchy Turecko Albánie Anglie Rakousko Edvard Grey
14 article Ve znamení rozkolu.
Ve znamení rozkolu. Minulý týden zakončilo se podzimní za- sedání ruské dumy a poslanci ruští měli bys rozejeti na svátky, kdyby pah ivá krise neroz- rušovala právě politický život ruský. Rozhá- ranost v dumě dosáhla skoro krajních mez Tato roztřištěnost snad vyplývá z letory ruského člověka, nakloněného vždy k rozkol- nictví a k sektářství, milujícího více anarchi než pořádek, neznajícího míry a vždy touží- cího po krajnostech. To co dosud plativaloo rozkolnictví v církevním životě, přenáši se primitivním ústavním životě ruském i do po- litických stran. Vznikají tu zase bezpočetné strany a stránky, jednotlivé politické organi- sace štěpí se na dvě, na třinové, nikde nevidě stálosti, pevné stranické discipliny. Politi. cký život ruský je dnes ve znamení r oz- kolu. Rozkol začíná se hned mezi vládou a in- stitucemi zákonodárnými. Naděje, že čtvrta duma bude konečně dumou vlády poslušnou zklamala. Čtvrtá duma je „levější“ třetí.z toho vznikají stálé srážky mezi vládou a du- mou. Ale ani mezi institucí od vlády tak od vislou, jako je státní rada, a vládou není bez- vadného poměru. Nedávno jsme viděli, ja většina státní rady hlasovala proti hlavě mi- nisterského kabinetu Kokovcovu, když se jed nalo o připušťění polského jazyka do poradn síně příštích samosprávných zastupitelstevv království Polském.
15 article
Mezi oběma zákonodárnými institucemi hosudarstvennou dumou a státní radou, jest rozkol od samého počátku; rozkol tento znač- ně hatí zákonodárnou činnost ruskou. Ale ani v samém vládním kabinetě není náležité sho- dy. Každou chvíli „pravi“ členové kabinelu začnou intriku proti „levému“ Kokovcovu který potom musí podnikati daleké cesty od chladné Něvy k teplým břehům Černého moře aby si získal schválení své polítiky proti svým ministerským kolegům. I v otázce pols- kého jazyka měl proti sobě mezi ministry sil- nou oposíci. Jestliže v samém vládním kabinetě shodly je tak málo, není divu, že mezi jednotlivým stranami a v jednotlivých stranáhc dumy ne- ní lépe. Ať začínáme z prava či z leva, je to každé straně stejně. Krajní pravice stůně na nespokojenost svých selských poslanců, kteř
Něva
16 article
chová tam letí, jak čerstva nohy překládá Nic jináč, než jako by byla taky dostala kue toho ztraceného bohatství.“ Jan se loučil ještě jednou,Tvrdý přimra- zek v jeho tváří náhle roztál. „Buď zdráv, Jo sefel „Ty taky!A pozdravuj doma! Nic se nad tím netrap, čerta černýho!“ těšil starosta bra- tra se vřelým a rázným přízvukem. „I máš pravdu! Přijdou lidé o víc. Co je tam, je tam. Zas to ňáký bude. Starosta se ženou zůstali ještě chvíli ven- ku stát, pozorujíce poplašený rozruch ve vsi. Když už odcházeli do domu, přišly něja- ké dvě cizí, neznámé děti a zanotovaly na prahu nesměle : „Narodil se Kristus PŘánl Starostová se durdila : Copak vás, děti. napadá? Ještě není koleda!“ Podělila je, ale nerada. Starosta, když děti odešly, řekl s úsmě- vem : „To je od těch dětí nápad! Zpívají „Na- rodil se Kristus Pán.„, a on se vlastně ještě nenarodil.“ Žena nemohla hned pochopit, nač to poví- dá, ale pak se jí rozjasnilo, že jí tím vytýká její prvejší mamonářské smýšlení. Drkla do něho ramenem a zaemála se.
Jan PŘánl Kristus pán pozdravovat dom
17 article
Děti ve světníci seděly jako oukropečky. Čekaly na svůj ortel. Věděly, že po strýčkově odchodu bude maminka hubovat, nepadnou- li dokonce nějaké štulce, nebo nebudou-li mu set klečet. Pátravě hleděly na matčin obličej. Vídou- ce, že se maminka usmívá, těšily se, žeto dobře dopadne, a hned se jim tvářičky roz jasňovaly. Otec řekl : „Vida, i ten mazanec se zdá teď o kus menší, než byl prvel““ Joseí šír. ovšem nemohou souhlasití s reakcionářskou politikou svých šlehctických spolustraníků Mezi nacionalisty to také podezřele vře, a je prý dokonce ohroženo postavení nynějšího vůdce strany Balašova. Jediná skupina Kru- penského centra je snad v této chvíli ucele- ným tělesem, ale to jen proto, že jich jest jen 33 a že jest to strana, jejíž program jest ob- zažen v hesle našeho slepého krále:„Sloužím!“ Ovšem vládě. Na samém levém kraji je skupina 14 so- cialistů, která také se rozešla pro rozdily názorech, na jichž pochopení bylo by třeba scholastické trpělivosti, jak jsou abstraktní dnes socialisté tvoří v dumě tři skupiny, mož- no-li skupinou nazvati posl. Malinovského. který tvoří zvláštní těleso pro sebe, ale přes to byl zvolen za předsedu 6 bolševiků, vedle kterých jest ještě 7 tak zv. menševiků. Mezi kadety, kteří poměrně jsou nejlěpe disciplinovanou stranou, také to dochází k vnitřním bojům t. zv. zemské skupiny proti politice vůdce strany Miljukova, který zase se své strany veřejně odsuzuje umírněné sta- novisko člena své strany Maklakova, týkají- cí se konečné úpravy jednacího řádu dum- ského, který posud nebyl uzákoněn.
Čekal šír Balašův Malinovský Miljukov Maklakov
18 article
Politicky nejvýznamnějším jest ovšem rozkol, k němuž došlo minulý týden ve straně okfabristů, která tvořila se svými 9 poslanci i počtem i politickou schopností já- dro všech politických kombinací v dumě. V straně byla ovšem nezbytná dvě křídla, kro- mě toho i střed, při čem levé křídlo okfabri- stů svými politickými snahami se skoro sho- dovalo s progresisty a pravé křídlo s konser- vativními nacionalisty. Kamenem úrazu je vlas tně poměr k nynější vládě. Okťabristé jsou stranou umírněně liberální, ochotně kdysi podporovali politiku Stolypinovu, třeba ž byly chvíle, kdy dovedli se mu takéo- příti, takže si proti nim Stolypin za- ložil stranu nacionalistů. Okfabristé byl vždy ochotní k smírné dohodě s vlá- dou, ale nynější reakční kurs i jejich umírně- nou duši rozvlnil. Vůdce okťabristů Guč- kov, na posledním sjezdě pronesl řeč, která byla jedním z nejsilnějších oposičních projevů na Rusi v poslední době; valný sjezd strany schválil tuto taktiku, ale mezi poslanci našl se lidé, kteří nechtěli uznati usnesení sjezdu za ávazzné vodítko pro taktiku v dumě. Z to- ho vznikl spor ve straně, na který odpovědě- li leví okťábristé vystoupením ze strany, po nich vystoupil i střed, který založí novou stra- nu, aby se konečně zbavil aspoň tímto způ- sobem obtižných pravých okťábristů. K le- vým okťábristům se hlásí asi 15 poslanců k středním 60—70, zbytek tvoří praví. Rozko lem ve straně 17. října rozbíjí se ovšem i na děje utvořiti pevnou dělnou většínu v dumě.
Stolypinův Stolypin Rus Guča
19 article Kulturní poměry v Makedonii
Kulturní poměry v Makedonii Chci se zmíniti poněkud šířeji o církevních školských poměrech. Ostatní vztahy uvedu pouze pokud podávají principiální rysy dnešního stavu Tak stačí úplně, řeknu-li že režim v t. zv. osvo- bozených srbských zemích je dnes přes ohnivě protesty oposice v Nártoíní skupštině stále poli- cejní, takže dovoluje oposici ironisovati osvo- bozenskou ideu vlády. Hospodářství v částech při- lehlých k Srbsku je pod vlivem bělehradských ob- chodníků, kteři neslynou zvláštní solidností. Jižní kraje ovládá Solun s neméně lehkou obchodní mo- rálkou Levantinců. Konkurence Řeků se Srby bělehradskými vedla už něko- likráte k stížnostem, takže obchodni kru- hy bělehradské nabádají k ostražitosti. Přes t daří se Řekům zakládání veliké vývozní banky podle jména sice srbsko-řecké, kde však srbský kapitál má představovati pouze jednu desetinu zá- kladního kapitálu. Ostatek dají Řekové. Dle toho se ovšem také utvářejí poměry Církevní poměry stojí pod znakem tolerance.
Řek Srba Makedonie Srbsko Soluna
20 article
O úplné rovnosti vyznání nemůžeme mluviti, pro- tože provisorni zřízení pro Makedonii deklaruje pravoslavnou církev jako státní vy- znání. Výsada její záleží v tom, že se proselytism trestá. Církve tedy nemohou býti aktivní. To se ovšem dnes týče pouze katolické církve, protože proselytism islamu je dnes nemyslitelný a exar- chičtí přívrženci dílem uprchli do Bulharska, dílem hlásí se k srbské autokefální církvi. Tento proces oděhrál se ještě za přítomnosti srbského vojska krátce po uzavření bukureštského míru. Vysvětliti lze jej tím, že se exarchické duchovenstvo cítilo po Bregalnici úplně opuštěno, nemajíc nijakých instrukci ze Sofije a tak zajišťovalo si chleba pře- stupováním k autokefální církvi srbské. Jeho při- kladu následoval lid. Opříti se tomu nikdo za vá- lečných poměrů nemohl. Každý, kdo byl pevněj- šího přesvědčení, hledal útočiště na bulharském územi.
Makedonie Bulharsko
21 article
Protežování autokefální církve pravoslavné je zatím nepříjemné, ale hrozí nebezpečím v budoue- nosti. Co se týče víry, vládne sice v Srbsku na- prostá tolerance, ale v Makedonli zname n víra také národnost. Zejměna pronikne-li uniatské hnutí Bulharů do Makedonie, může dojiti k zápletkám, jichž jsou si Srbové už dnes vědomi Je to protektorát Rakouska nad kat- lickým vyznáním, který Rakousku přiznalo ještě Turecko a který se i dnes reklamuje. Kon- kordát s Římem totiž dosud uzavřen není a zdá se, že k němu tak hned také nedojde. Zatím Srb- sko připravuje místo pro jednoho katolického bi- skupa v Prizrenu. školní poměry vyhlížejí trochu hůře. Národ- ní školy řecké, rumunské i bulharsk byly ihned po okupaci uzavřeny. Bylo pouze asi 250 obecných škol srbských, které ne- jsou dodnes rozmnoženy, protože srbská vláda dbala zatím jen o zřízení četných nových středníeh škol. Definitivní úrovnání školních věcí přenecha bukureštský mír dohodnutí interesovaných vlád.
Bulhar Srba Srb Srbsko Makedonie Rakousko Turecko Řím Prizren Kon
22 article
Dle tohoto principu došlo k rekonstrukci rumun- ského i řeckého školství. O autonomii všem není ani řeči. Srbská vláda stojí zřejmě na stanovisku. že třeba z Makedonců vychovati Srb bez ohledu na to, cítí-li se Řeky čili Grkoman nebo Aromuny či dokonce Bulhary čili Bugarati Z těchto elementů nejsnadněji se odnárodňují Rumuni, kteří poslali tohoto roku do svých škol pouze čtvrtinu obyčejného počtu žactva. Ne- jsou v Srbsku tak výbojní, jako v Uhrách. Cel okresy jich v dosavadním Srbsku žijí úplně beze svých škol a beze svých duchovních a uchovávají si přece jméno Vlach, snad také dílem vlivem po- hrdání, kterého se jim mezi srbským lidem do- stává. Už Řekové se chovají úporněji. Žádali katego- ricky své školy nazpět a dostali je s podmínkou. že vyučovati budou jazykem srbským a že po- lovina učitelů budou Srbí. Takováto samospráva ovšem dělá velmí zlou krev v Řecku, která můž býti Srbům jednou nepříjemnou V odvetu za to nedovolují Řekové v pohraničních krajích zřízo- vání ani opětné otvírání srbských škol, v naději že se jim podaří opásafi Srby kompakt- ním a silným pásem řeckým. Tato snaha je zejména dobře viditelná v okolí Soluna. O bulharských žkolách není ovšem ani řeči. Jak jsem vyrozuměl z hovoru se zby- lým zde sekretářem bulharského vyslanectví, ztrácí
Makedonec Srb Řek Bulhar Rumun Vlach Srba Srbsko Uhry Řecko Soluna
23 article
se v Sofiji skoro naděje na obnovení těch četných a nákladných bulharských škol makedonských. které dnes slouží hlavně vojenským účelům. Ne- mohu ve všem souhlasiti s Bulhary, ale tato po- hroma přece zdá se mi nespravedlivou. Pravda Makedonie není veskrze bulharská, ale právě dra- konské zákony srbské mluví pro to, že v Make- donii vedle lidí, kteří jsou přesvědčením Srbové. žijí ještě jiní, kteři toho přesvědčení nejsou. Co zhřešili Bulhaři tak těžce, že se jim musí odepřiti právo na samostatnou kulturu? A tu nepopíra- telně v Makedonii stvořili, jak o tom svědčí dnešní poměry, a to nejen nešťastným komitováním, ale pracovali na tom, jak přiznává sám Srb Ivanič už od XVI. století. Zdá se mi, že Makedonie bude pro Slovany druhým Polskem. Jedno i druhé pro- hráli páni. Ale na Polsku se prohřešil absolu- tismus. Srbsko pak velebí svůj demokratismus. Budou Slované tvrdší Němců, kteří neschvaluji pruskou politiku v Poznani? Kdo ví; naučil jsem se na Balkáně tomu, že bratr bratru umí býti nej- bezohlednějším nepřitelem. Neradím k sentimen- tálnosti, ale přál bych si s Kolárem, aby zovem-i Slovana, ozval se nám člověk, člověk moderní který umí krajní egcismus upraviti rozumnou hu- manitou
Bulhar Srba Srb Ivanič Slovan Němec Kolár Makedonie Polsko Srbsko Poznaň Balkán
24 article Mezi lidem.
Mezi lidem. (Původní dopis N. I.) Bělehrad, 19. prosince. Měl jsem příležitost viděti už častokráte zde na jihu úkaz, že politika, nesympatickáli- dovým vrstvám, se dlouho neudrží. Sebe vým- luvnější demagog může uchvátiti masu pouze na čas více méně krátký. V té době pracují hla vy lidu samostatně bez sugesce svých vůdců, pírajíce se pouze o principy, které se už vžily nebo přešly do krve. Jekmile dojde masa k sa mostatnému úsudku, je na její vůdcích buď při- způsobiti se soudu lidu nebo nésti jeho nepří zeň a vrátiti se do ústraní. Politický vůdčí princip zrbského lidu, p stovaný v něm od dlouhých let radikální stra nou, je politické sjednocení srbs kého nárolu, má tedy ostří protirakouské Všecky kombinace prostého lidu jdou za usku tečněním tohoto hesla a lid žádá, aby každá p litická akce vládní ať negativně ať positivně Srbsko vedla k uskutečňování tohoto ideálu Jak jest tento ideál mocný, ukazuje nejlépe spolek bulhrasko-srbský, který, byv uzavřen pro realisaci národního ideálu srbského, do- vedl spojiti ode dávna nepřátelské elementy srbské i bulharské.
Bělehrad Srbsko
25 article
Představme si srbský lids takto vytvoře- nou politickou ideologií. Za války a po válce bojoval, respektive mlčel. Jednotlivé fáse vál- ky probihaly tak rychle, že svědomí masy ne- mohlo všecky ty události ani oceniti. Po válce bylo vše opojeno neočekávanými vítězstvími odpočívalo na vavřínech. Duševní práce liduo- mezovala se na vzpomínky válečné. Tisk jen tento chod podporoval, plně sloupce žurnáli chválami vojska, národu a válečnými povídka- mi. Lid byl takto jaksi příjemně uspáván. Ne- myslil, nesrovnával. Viděl jen svou velikost sílu. Proto přišli lidoví poslanci do národní sku pštiny, až na nepatrné výjímky, nepřipravení Látka předložená jim k hlasování, byla jim ci zí. Nová situace nebyla propracována masou Proto nezbylo než jiti za vůdci—jure in verba magistrí. Teprve, když zažito bylo vše, když ocenil mo- zek prostého lidu založení samostatné Albánie na jedné straně, probuzen jsa zejména vpády Arnautů a třetí válkou i rakouským ultimatem když viděl důsledky zlomu bulharsko-srbskéh spolku v přiklonění se Bulharů na stranu Ra- kouska, když pochopil problematickou cenu spolku v Řeckem i přátelství rumusnkého, když viděl těžkou otázku východních železni a úpravu hospodářských poměrů s Rakousken — probouzí se z očarování vyvolaného neoče- kávaným štěstím. Pro toho, kdo studuje politické poměry srbské, jsou zajisté cenny styky s předními po- litiky srbskými, ale stejně významným je styk s prostým lidem. Jeho úsudek je tím cen- nější, čím méně se dává srbský lid voditi a čím více žádá pímou účast v rozhodování. Národ hraje úlohu medvěda. Proto sděluji tu některé výsleďky přemýšlení lidových politiků.
Bulhar Albánie Řecko
26 article
Lid dnes, kdy není více omámen válečný- mi úspěchy, kdy blízký konec moratoria nutík reálním úvahám, srovnává stav Srbska před válkou, zejména před bulharskou válkou stav nynější. Nezůstává pouze na rozumován o velikostí úspěchů, nýbrž váží vše na dosti ci- tlivých vážkách své politické praxe a přicház k závěru, že, kdežto před válkou mu hrozilora kouské nebezpečí pouze se severu a západu. nyní vystupuje eoeéž nebezpečí i z Albánie od východu z Bulharska, zatím co jih je chrá- něn řeckým spolkem pouze proti Bulharsku Rumunsko mase nezdá se tak prospěšným, jak se myslilo z počátku. Jeho formule rovnováhy na Balkáně může býti dvousečná. A vedle tohoto rozmnožení až chorobněo- bávaného nebezpečí rakouského ztracen je protirakouský hrot, který byl při spolku bul- harsko-srbském tak sympatický v lidových vr- strách a který dovoloval naděje na politické sjednocení srbského národu. Tyto naděje jsou ztraceny na nedohlednou dobu, snad na vždy protože Bulharsko je už v sítích rakouských rusofilství, které v Srbsku není nijak vysokého kursu, nedovoluje ani pomysliti na konkrétně ší plány. Toto ultimum refugium, jak vidělo Sr- bsko na Bulharsku, je danajským darem. Odtu Dr. Ant. Hasmann. rozmrzelost. Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a do brovolnou disciplinou výhradný národní kolek če- ský, vydaný Národní radou českou ve prospěe souměrné podpory nejdůležitějších účelů celoná rodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednot livci také zde svou národní povinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách
doktor Antonín Čecho Albánie Bulharsko Rumunsko Balkán Srbsko
27 article
Bu TEL 194 Ve všední dny o 5. a 8. hod., v neděli a ve svátky o 1411. dop. a 2. hod. odp. (za malé ceny) dále o 4., 6. a 8. hod. Nová vládní reforma daně činžovní. Po machých důtklivých intervencích měst- ských poslanců českých i německých vláda koneč- ně předložila parlamentu novou svoji osnovu čá- stečné reformy daně činžovní. Podstatný obsah je- jí jest tento. V oddíln I. snižují se sazby daně činžovní z t. zv. starých (do konce r. 1911. hotových ne- bo stavebně načatých) domů o 2 1/4 2%. Pětipro- centní daň z novostaveb se nemění. Oddíl II. nově upravuje odpočetní položky při dani činžovní. Odpočitávati sebude 1.lčinžovní a školní grož, vodní groše, jako i obdobné dávky veřejné, jež zákonně stihají nájemníka, kterévšak vypláceti musí majitel do- mu; 2.) poplatky, jež majitel domu platitimusí ob- ci za čistění ulic a za jich kropení: 3.) poplatky, jež majitel domu za hlídání do- mu a krámů platí obci nebo podnikům, za tím- čelem zřízeným 4.) nájemné, jež majitel domu trvale platí obci za používání uličního pozemku nebo chodní- ku, maje tam přívod světla, otvory na uhli a dříví koleje a pod. 5.) poplatky za dodávku vody pitné a užitko- vé z veřejných vodovodů, jakož i poplatky za v - doměry: 6.) poplatky, jež seza odvoz smetí, vymetán komínů a za cídění stok a žump platí podnikům. na práce ty zřízeným 7.) výdaje na osvětlování prostorů, sloužících společnému užívání nájemniků (chodeb, průjez- du, schodů atd. 8. Jprovozovací výdaje na zdviže pro osoby zboží: 9.) provozovací výdaje ústředního topení 10.) provozovací výdaje na domácí telegrafy a telefony.
Tel
28 article
Odpočetní položky 6. — 10. mohou býti pau- šalovány Z nájemních příjmů, jež dlužno přiznávati, ne- budou se zdaňovati: 1.) náhrada za používání zahrádky 2.) náhrada za používání nábytku a jiného za- řízení v domě, které nesouvisí pevně se stavbou, nebo netvoří obvyklé příslušenství bytů nájemních 3.) platy za propůjčení radikovaných práv ži- vnostenských a podobných oprávnění, právně spo- jených sestavením, podrobeným dani 4.) odměny za úkony majitele domu, jež nen povinen prováděti ze zákonného důvodu smlouvy nájemní. Všechny tyto položky může vláda paušalovati. Oddil III. obsahuje předpisy o výjimkách při dani činžovní a o osvobození od ní. Dle nich jsou z daně činžovní vyňaty 1.) císařovy residence a budovy pro císařský dvůr, 2.) budovy cizích států, pokud jich používají ověření diplomatičtí zástupci cizích států, a po- kud jiné státy nezdaňují budovy rakousko—uher- 3.) hudovy nebo části budov, jež jsou od da- ně činžovni osvobozeny na základě státních smluv 4.] budovy, sloužíci účelům dobročinným ne- bo správě monopolu střelného prachu, tabákového loterního a solního důchodu, nebo provozováni státníchdrah,poštovní spořitelny, státních zastavá- ren, státní a dvorní tiskárny, dále se steinou vý- hradou budovy zemi koruny uherské abudovy bo- sensko—hercegovské; 5.) budovy nebo části budov, věnovaných ve- řejným bohoslužbám náboženských společností zákonně uznaných, biskupské residence, farní bu- dovy a jiné úřední budovy a místnosti osob, pově- řených vedením matrik nebo duchovní správou náboženstev zákonně uznaných, jakož i kláštern budovy řádové.
Oddil III
29 article
Od daně činževní jsou úplně nebo částečni osvobozeny ty budovy, jež sice nejsou majetkem státu, jiichž se však užívá 1.) pro účely státu nebo veřejné správy zeem- ské, okresní neb obecní 2. liako veřejných ústavů nemocničních neb pro chudinské zaopatřeni; 3.budovy, jichž se užívá pro ústavy lidumilné a dobročinné, na příklad jako ústavu pro slepce. hluchoněmé, choromyslné nebo slabomyslné, ja- ko porodnic, nalezinců, sirotčinců, dětských útul- ků, ústavu pro péči o mládež, polepšoven atd. 4 budovy v nichž umistěny jsou učebné a vý- ehovné ústavy, spravované veřejnými společnost- mi nebo nadáními, v to čítaje musea, knihovny hvězdárny atd. Ministr financí se zmocňuje by i jiné podobné ústavy osvobodil od daňe činžovní, nejsou-li to ústavy výdělečné. Jestliže se v budovách od činžovní daně o- svobozených některé místnosti věnují na bydlení. ské; tož se z místností těch musí platit daň činžovní neplatí se však 1. z naturálních bytů učítelů a školníků na ve- řejných školách obecných a měšťanských; 2. v budovách úřadoven státních, zemských okresních neb obecních, nepozbudou-li rázu úřa- doven; 3. z naturálních bytů zřízenců, kteří přímo o- patrují chovance ústavu, jež ministr osvobodil o daně činžovní. Vyložené právě osvobození budov od daně činžovní se nevztahuje na budovy, najaté pro d- čely úřadů nebo školských neb human. ústavů. Od- měna za ubytování četnictva, ani platy chovanců ústávů nepovažují se za nájemné. Také se osvobo- zení od daně činžovní nevztahuje na domy, někým najaté pro účely, jež připouštějí osvobození od da- ně činžovní, a k účelům těm bezplatně věnované. Poslední část osnovy obsahuje předpisy o ří- zení úředním v oborech, na něž se tento zákon bu- de vztahovati. Zákon tento má nabýti platnosti od r.1915.
ústav pro péče ústav pro slepec
30 article Ze strany.
Ze strany. Protokol IV. sjezdu svobodomyslné mlá- deže, konaného v říjnu 1913 v Plzni, právě vyšel a podává zajímavý obraz myšlenkové práce mladé generace svobodomyslné. Obsa- huje: Rud. Procházka: Politické ten- dence mladé generace svobodo- myslné (referát z veřejné schůze předsjez- dové), dr. Vladimír Slavík: Náš poměr ke státu. (první referát sjezdový). Vlad. Fru- mar: Sociální reforma (druhý referát sjezdový), dále podrobnou debatu o obou re- ferátech a pragmatické vylíčení sjezdu. Pro- tokol, obsahující 72 strany velké osmerky stojí 50 hal. Objednávky jeho vyřídí každé knihkupectví nebo administrace „Snahy“ v Praze II., Marianská 3, II. p.
Procházka doktor Slavík Vlad Plzeň Praha marianský
31 article
Z Přelouče. Mistní organisace nár. strany svo- bodomyslná konala v minulých dnech čet- ně navštívenou schůzi členskou v místnostech Zá- loženského domu za předsednictví pana K. Liegra kde o posledních událostech politických a reáln politice promluvil inž. J. Dvořáček z Prahy, jeni za všeobecného souhlasu vysvětlil podrobně poli- tickou linii národní strany svobodomyslné. V de- batě, jež se potom rozproudila, podány byly do- tazy pana F. Boučka o slovanské solidaritě v par- lamentě, a pana sládka V. Sekerky o pražských událostech, jež byly deledátem výkonného výboru obšírně zodpovězeny, načež byla tato zdařilá schů- ze předsedou p. Liegrem ukončena s ujištěním, že místní organisace nár. strany svobodomyslné bude vytrvale v politicky vzdělavací činnosti pokračo- Lysá n. L. Živnostenský odbor míst- ní org-nspořádal v těchto dnech veřejnou schůzi živnostenskou spojenou s přednáš „O nynější hospodářské krisi živno- stenské“. Schůze byla velmi četně navštívena místními živnostníky a dostavili se četní hosté jiných stavů; mimo jiné starosta města p. Ve- lách. Schůzi zahájil předseda živ. odb. strany p. Jan Petržílka, naznačil krátce účel schůre, vati.
K Liegr J Dvořáček F Bouček V Sekerka Petržílek Přelouč Praha