2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
25. prosince 1913. Číslo 352.
4
article
východní Halíči pracovních sil. Za Ukrajínce
dopisoval si s hakatfsty unitský farář Hanyc-
ký z Rudna. Z dokumentů Krysiakových se-
znáváme mimo jiné, že polní stávka r. 1905
byla provedena ve vých. Haliči také v doroz-
umění s hakatou. Prostřednictvím Hanyc-
kého měli se němečtí osadníci z Haliče
přestěhovati do Poznaňska a jich pozemky
měly přejítí v ruce ukrajinské, ale tato akce
se nezdařila. V Berlině také nepřijali jiný
návrh ukrajinského národního komitétu, aby
se berlínskými penězi skoupily některé halič-
ské polské velkostatky a rozparcelovaly me-
zi Ukrajince. Hakata podporovala též maria-
vistické náboženské hnutí v ruském Polsku.
To je asi obsah dosavadních odhalení.
Z Uher.
Uherský sněm vyřídiv všechny nutné ve-
ci, zejména také zatimný rozpočet, odročil se
do 12. ledna 1914.
Hr. Tisza vyjednává stále o dohodu s ru-
munskou národní stranou. Potvrdil to ru-
munský vůdce, dr. Th. Mihály v „Budap
Tagbl.“, tvrdě, že dohoda bude uzavřena
nejbližší době. Vláda se zavazuje, že nebude
tisniti osvětové a hospodářské spolky rumun-
ské, rozmnoží práva rumunského jazyka ve
školách a dosadí do rumunských stolic úřad-
níky, znalé jazyka a též několik rumunských
vrchních županů. Za to rumunští poslanci ne-
budou činiti vládě obtíží.
Hanyc
Krysiakový
Ukrajinec
doktor
Th
Mihál
Halič
Poznaňsko
Berlín
Polsko
Uhry
Hradec
Tisza
Budaponsko Tagblishing
6
article
Volby do sněmu kraňského skončeny
22. t.m. Velkostatky zvolily zase 10 Němců.
Nový sněm bude míti totéž složení, jako sta-
rý. Klerikální Slovinci budou míti 27 poslan-
ců, liberální Slovinci 11, Němci také 11. Kle
rikální despotická nadvláda zůstane.
Ryt. Biliňski se uvolil podati bosen-
skému sněmu jazykový zákon, smluvený
drem Dimovičem. Sněm bude prý svolán n
29. t.m.
Poněvadž balkánské zápletky jsou urov-
nány, odhodlala se rakouská vláda svolati
polovině ledna také sněm dalmatský.
Němec
Ryt
Dimovič
7
article
Češí a Poláci.
Polák
8
article
Vyloučení polského jazyka z městské sa-
mosprávy v království Polském, schválené ne-
dávno většinou ruské státní rady proti přání
samého ministra presidenta Kokovcova, dale
podnět dr. Kramáři, aby ostrými slovy odsou-
dil protipolskou politiku ruských konservativ-
ců. Učinil tak v delegační řečí, i v hovoru
vídeňským dopisovatelem „Ruského Slova“
jemuž řekl: Nikdo nebyl usnesením ruské stát-
ní rady tak překvapen, jako my Češi, kteří mu
sili jsme tolik let bojovati za práva jazyka čes-
kého v úřadech a ve škole. Postavení Ruska
za balkánské krise díky stanovisku ruské di-
plomacie silně utrpělo. Zda jest v zájmu Ru-
ska zníčit poslední zbytek víry, že Rusko po-
rozumi ideálným snahám Slovanstva? Sprave-
dlivost vůči Polákům jest otázkou zdravéhoe-
goismu ruského státu. Budou-li Poláci vidě-
ti v Rusku mocného obránce protí nejnebez-
pečnějšímu nepříteli, germánství, odpovědí na
to věrností ke státu.
Kokovcův
doktor
Kramář
Čech
Polák
Rusko
9
article
Tato obrana deptaných práv polského ná-
roda v Rusku byla velmi příznivě přijata var-
šavským časopisem „Dnem“. „Dzien“ chvál
českého politika, že kdykoliv se objeví v poli-
tice důležitější otázka polská, vždy nalezne
něm horlivého obhájce. „Ozvěna mínění dra
Kramáře vždy se zájmem je přijímána v Pol-
sku. Z cízích osobností dr.Kramář je snadu
nás nyní nejpopulárnější osobou. Polské den-
níky, když citují mínění dra. Kramáře, nepotře-
bují nikdy vykládati svým čtenářům, kdoje
tato vynikající politická osobnosl česká.
Známe všichni a vážíme si tohoto jména. Je-l
dr. Kramář vůči Polákům příznivě naladěn
zároveň ani nejkrajnější Rus mu nemůže upří-
ti svědectví o živých sympathiích k Rusku
Nepřeceňujeme vlivu, jaký na další osud sa-
mosprávy bude míti hlas jednoho z předních
činitelů slovanských. Nemůžeme však nepro-
jeviti hluboké vděčnosti k tomu Čechovi, kte-
rý v těžkých pro nás chvílích vystupuje ne
po prvé v obraně polské věci, stavě ji na zá-
klad slovanské spravedlivosti. Hlas dra. Kra-
máře dojde nepochybně ohlasu nejen v Polsku
a Rusku, nýbrž i ve Francii, která dnes velmi
pilně sleduje hnutí na slovanské šachovnici“.
doktor
Kramář
Polák
Čecho
Rusko
Polsko
Francie
10
article
klouzneme nazpátek, nemáme hned hřešit,
zlobit se a chtít se utopit. Žádná vlna nemůže
stoupat pořád vejš a vejš, ale musí taky kle-
„Ty bys moh' mít na boží hod v kostel
kázáníl“ ušklíbl se Jan.
„I to on tak někdy káže jako nějake
kněz!“ přiložíla si starostová polínko troche
žertem, trochu do opravdy, přilévajíc švagrov
čaje.
„Řekněte si, co chcete! Ale jaký význam
mají tedy pro nás vánoční svátky? Kdyby s
to lidé jen trochu uvědomili, všecko by mo-
hlo jináč vypadat. Já vím, že je marno něco
takového u nás vykládat. Dnes se hledí jen na
pozlacenou šlupku a ne na jádro.
„A teď jede druhá Vurclova ekvipážl
přerušila mu žena řeč. „Toť budou mít ho-
stů —
Jan se sbíral. Zdržovali ho, ale on byl ji
jako na trně. Byl již na odchodu a loučil se
V tom objevil se na cestě před stavením hlou
ček sousedů a sousedek po domácku ustroje
ných. I Váchová byla mezi nimi. Všichni roz-
čileně hovořili a rukama rozkládali, ukazujíce
kamsi po cestě nahoru.
Jan
Váchová
12
article
„Co pak se así stalo?“ podivil se starosta
„Snad někde nehoří?“
Vyšli ven a slyšeli novinu : „Vurcel dělá
pankrot! Přišel telegram, že dvě firmy ve
Vídni praskly. Vurcel tam přichází o 120 tisíe
Tam je poprask! Koně už odvezli, a teď dě-
večky, knihvedoucí, účelní, lidé z expedice
berou, co se dá chmatnout, aby přišli ke svý
mzdě. Prej to je tuze ošklivý, budou na holič-
kách. Paní Vurelová se chtěla prej uvázat
Ach tam se činíl
„No tak vidíš! Chtělas být na jejich m-
stér vyčítal starosta ženě jemně. „Tohle je
nadělení celý vsi. Každý bude o těch svátcích
o 120 tisíc bohatší. Jen. se koukejte, jak Vá-
Za hranicemi-
Zahraniční politíka Italle.
Markýz di San Giuliano učinil dne 16. t. m.
v italské sněmovně prohlášenív oěmž odmítl útoky
na Rakousko a pravil,že hr. Berchtoldovi a rakou-
skému velevyslanci přísluší uznání,že se podařilc
zabrániti vážnému zkalení poměru mezi oběma
státy. Prohlásil, že bude opětovati návštěvu hrabě-
te Berchtolda ve Vidní a poměr k Německu označi
jako intimní, vřelý a srdečný. Pokud jde o stano-
visko k balkánské krisi, trvá Italie na zásadě, ž
žádná velmec nemá z nynější krlse na východě mi-
ti territoriální úspěchy.Zachování statu quo a ny
nější rovnováhy velmocí ve Středozemním moři je
cílem italské politiky. Proto musí Turecko býti za-
chováno nedotčené,silné a bezpečné. Skončil nadše
nými slovy,že doba politiky odříkání pro Italii na-
vždy mlnula, Italie však ve dnech rozmachu a mo
ci bude pamětliva svého slibu, daného Evropě v pře
konané době boje a bolestí, že bude v Evropě, ve
Středozemním moři a ve světě živlem požádku,
rovnováhy a míru.
Vurelová
Italle
San
Berchtold
Vídeň
Rakousko
Německo
Turecko
Evropa
13
article
Po adresní debatě vyslovila sněmovna vládě
Giolittiho dne 18. t.m, důvěru 362 hlasy proti 9
při čemž se 13 poslanců zdrželo hlasování, a roze-
šla se na vánoční prázdniny. Oposici tvoří jen sa-
cialisté všech odstínů a republikánšti radikálové
Anglické návrhy k řešení východní otázky.
Sir Edvard Grey předložil eoropským mocno-
stem návrh, dle něhož mají býti ústupky, žádané
na Řecku v Epiru, vyrovnány kompensacemi, po-
kud jde o egejské ostrovy. Kromě Imbru a Tenedu
mají všechny ostrovy Řeckem obsazené zůstati
v jeho držení. Ostrovy, obsazené Italy, mají p
provedení mírové smlouvy v Ouchy býti vráceny
Turecku a dostati samosprávu. Vytčení řecko-
albánských hranic bude zůstaveno mezinárodní
komisi. Řecko má vykliditi příslušné území do
polovice ledna.
O návrzích vyjednává se mezi velmocemi.
Britská vláda obrátila se též na velmoci, aby se
vyjednávalo o mezinárodní půjčce ve výši 60.000
liber šterlinků na zmenšení bídy v Albanii. Na
ka dou velmoc má připadnouti 10.000liber. Neče—
kajíc na výsledek vyjednávání, poskytla britská
vláda hned zálohu 5.000liber.Tento krok je vý—
znamný timže Anglie předešla Rakousko a Halii
které pokládají Albanii za svého chráněnce
Giolitti
Italos
Neč
Řecko
Epirus
Ouchy
Turecko
Albánie
Anglie
Rakousko
Edvard Grey
14
article
Ve znamení rozkolu.
Ve znamení rozkolu.
Minulý týden zakončilo se podzimní za-
sedání ruské dumy a poslanci ruští měli bys
rozejeti na svátky, kdyby pah ivá krise neroz-
rušovala právě politický život ruský. Rozhá-
ranost v dumě dosáhla skoro krajních mez
Tato roztřištěnost snad vyplývá z letory
ruského člověka, nakloněného vždy k rozkol-
nictví a k sektářství, milujícího více anarchi
než pořádek, neznajícího míry a vždy touží-
cího po krajnostech. To co dosud plativaloo
rozkolnictví v církevním životě, přenáši se
primitivním ústavním životě ruském i do po-
litických stran. Vznikají tu zase bezpočetné
strany a stránky, jednotlivé politické organi-
sace štěpí se na dvě, na třinové, nikde nevidě
stálosti, pevné stranické discipliny. Politi.
cký život ruský je dnes ve znamení r oz-
kolu.
Rozkol začíná se hned mezi vládou a in-
stitucemi zákonodárnými. Naděje, že čtvrta
duma bude konečně dumou vlády poslušnou
zklamala. Čtvrtá duma je „levější“ třetí.z
toho vznikají stálé srážky mezi vládou a du-
mou. Ale ani mezi institucí od vlády tak od
vislou, jako je státní rada, a vládou není bez-
vadného poměru. Nedávno jsme viděli, ja
většina státní rady hlasovala proti hlavě mi-
nisterského kabinetu Kokovcovu, když se jed
nalo o připušťění polského jazyka do poradn
síně příštích samosprávných zastupitelstevv
království Polském.
15
article
Mezi oběma zákonodárnými institucemi
hosudarstvennou dumou a státní radou, jest
rozkol od samého počátku; rozkol tento znač-
ně hatí zákonodárnou činnost ruskou. Ale ani
v samém vládním kabinetě není náležité sho-
dy. Každou chvíli „pravi“ členové kabinelu
začnou intriku proti „levému“ Kokovcovu
který potom musí podnikati daleké cesty od
chladné Něvy k teplým břehům Černého moře
aby si získal schválení své polítiky proti
svým ministerským kolegům. I v otázce pols-
kého jazyka měl proti sobě mezi ministry sil-
nou oposíci.
Jestliže v samém vládním kabinetě shodly
je tak málo, není divu, že mezi jednotlivým
stranami a v jednotlivých stranáhc dumy ne-
ní lépe. Ať začínáme z prava či z leva, je to
každé straně stejně. Krajní pravice stůně na
nespokojenost svých selských poslanců, kteř
Něva
16
article
chová tam letí, jak čerstva nohy překládá
Nic jináč, než jako by byla taky dostala kue
toho ztraceného bohatství.“
Jan se loučil ještě jednou,Tvrdý přimra-
zek v jeho tváří náhle roztál. „Buď zdráv, Jo
sefel
„Ty taky!A pozdravuj doma! Nic se nad
tím netrap, čerta černýho!“ těšil starosta bra-
tra se vřelým a rázným přízvukem.
„I máš pravdu! Přijdou lidé o víc. Co je
tam, je tam. Zas to ňáký bude.
Starosta se ženou zůstali ještě chvíli ven-
ku stát, pozorujíce poplašený rozruch ve vsi.
Když už odcházeli do domu, přišly něja-
ké dvě cizí, neznámé děti a zanotovaly na
prahu nesměle : „Narodil se Kristus PŘánl
Starostová se durdila : Copak vás, děti.
napadá? Ještě není koleda!“ Podělila je, ale
nerada.
Starosta, když děti odešly, řekl s úsmě-
vem : „To je od těch dětí nápad! Zpívají „Na-
rodil se Kristus Pán.„, a on se vlastně ještě
nenarodil.“
Žena nemohla hned pochopit, nač to poví-
dá, ale pak se jí rozjasnilo, že jí tím vytýká
její prvejší mamonářské smýšlení. Drkla do
něho ramenem a zaemála se.
Jan
PŘánl
Kristus pán
pozdravovat dom
17
article
Děti ve světníci seděly jako oukropečky.
Čekaly na svůj ortel. Věděly, že po strýčkově
odchodu bude maminka hubovat, nepadnou-
li dokonce nějaké štulce, nebo nebudou-li mu
set klečet.
Pátravě hleděly na matčin obličej. Vídou-
ce, že se maminka usmívá, těšily se, žeto
dobře dopadne, a hned se jim tvářičky roz
jasňovaly.
Otec řekl : „Vida, i ten mazanec se zdá
teď o kus menší, než byl prvel““
Joseí šír.
ovšem nemohou souhlasití s reakcionářskou
politikou svých šlehctických spolustraníků
Mezi nacionalisty to také podezřele vře, a je
prý dokonce ohroženo postavení nynějšího
vůdce strany Balašova. Jediná skupina Kru-
penského centra je snad v této chvíli ucele-
ným tělesem, ale to jen proto, že jich jest jen
33 a že jest to strana, jejíž program jest ob-
zažen v hesle našeho slepého krále:„Sloužím!“
Ovšem vládě.
Na samém levém kraji je skupina 14 so-
cialistů, která také se rozešla pro rozdily
názorech, na jichž pochopení bylo by třeba
scholastické trpělivosti, jak jsou abstraktní
dnes socialisté tvoří v dumě tři skupiny, mož-
no-li skupinou nazvati posl. Malinovského.
který tvoří zvláštní těleso pro sebe, ale přes
to byl zvolen za předsedu 6 bolševiků, vedle
kterých jest ještě 7 tak zv. menševiků.
Mezi kadety, kteří poměrně jsou nejlěpe
disciplinovanou stranou, také to dochází k
vnitřním bojům t. zv. zemské skupiny proti
politice vůdce strany Miljukova, který zase
se své strany veřejně odsuzuje umírněné sta-
novisko člena své strany Maklakova, týkají-
cí se konečné úpravy jednacího řádu dum-
ského, který posud nebyl uzákoněn.
Čekal
šír
Balašův
Malinovský
Miljukov
Maklakov
18
article
Politicky nejvýznamnějším jest ovšem
rozkol, k němuž došlo minulý týden ve straně
okfabristů, která tvořila se svými 9
poslanci i počtem i politickou schopností já-
dro všech politických kombinací v dumě. V
straně byla ovšem nezbytná dvě křídla, kro-
mě toho i střed, při čem levé křídlo okfabri-
stů svými politickými snahami se skoro sho-
dovalo s progresisty a pravé křídlo s konser-
vativními nacionalisty. Kamenem úrazu je vlas
tně poměr k nynější vládě. Okťabristé jsou
stranou umírněně liberální, ochotně kdysi
podporovali politiku Stolypinovu, třeba ž
byly chvíle, kdy dovedli se mu takéo-
příti, takže si proti nim Stolypin za-
ložil stranu nacionalistů. Okfabristé byl
vždy ochotní k smírné dohodě s vlá-
dou, ale nynější reakční kurs i jejich umírně-
nou duši rozvlnil. Vůdce okťabristů Guč-
kov, na posledním sjezdě pronesl řeč, která
byla jedním z nejsilnějších oposičních projevů
na Rusi v poslední době; valný sjezd strany
schválil tuto taktiku, ale mezi poslanci našl
se lidé, kteří nechtěli uznati usnesení sjezdu
za ávazzné vodítko pro taktiku v dumě. Z to-
ho vznikl spor ve straně, na který odpovědě-
li leví okťábristé vystoupením ze strany, po
nich vystoupil i střed, který založí novou stra-
nu, aby se konečně zbavil aspoň tímto způ-
sobem obtižných pravých okťábristů. K le-
vým okťábristům se hlásí asi 15 poslanců
k středním 60—70, zbytek tvoří praví. Rozko
lem ve straně 17. října rozbíjí se ovšem i na
děje utvořiti pevnou dělnou většínu v dumě.
Stolypinův
Stolypin
Rus
Guča
19
article
Kulturní poměry v Makedonii
Kulturní poměry v Makedonii
Chci se zmíniti poněkud šířeji o církevních
školských poměrech. Ostatní vztahy uvedu pouze
pokud podávají principiální rysy dnešního stavu
Tak stačí úplně, řeknu-li že režim v t. zv. osvo-
bozených srbských zemích je dnes přes ohnivě
protesty oposice v Nártoíní skupštině stále poli-
cejní, takže dovoluje oposici ironisovati osvo-
bozenskou ideu vlády. Hospodářství v částech při-
lehlých k Srbsku je pod vlivem bělehradských ob-
chodníků, kteři neslynou zvláštní solidností. Jižní
kraje ovládá Solun s neméně lehkou obchodní mo-
rálkou Levantinců. Konkurence Řeků se
Srby bělehradskými vedla už něko-
likráte k stížnostem, takže obchodni kru-
hy bělehradské nabádají k ostražitosti. Přes t
daří se Řekům zakládání veliké vývozní banky
podle jména sice srbsko-řecké, kde však srbský
kapitál má představovati pouze jednu desetinu zá-
kladního kapitálu. Ostatek dají Řekové. Dle toho
se ovšem také utvářejí poměry
Církevní poměry stojí pod znakem tolerance.
Řek
Srba
Makedonie
Srbsko
Soluna
20
article
O úplné rovnosti vyznání nemůžeme mluviti, pro-
tože provisorni zřízení pro Makedonii deklaruje
pravoslavnou církev jako státní vy-
znání. Výsada její záleží v tom, že se proselytism
trestá. Církve tedy nemohou býti aktivní. To se
ovšem dnes týče pouze katolické církve, protože
proselytism islamu je dnes nemyslitelný a exar-
chičtí přívrženci dílem uprchli do Bulharska, dílem
hlásí se k srbské autokefální církvi. Tento proces
oděhrál se ještě za přítomnosti srbského vojska
krátce po uzavření bukureštského míru. Vysvětliti
lze jej tím, že se exarchické duchovenstvo cítilo
po Bregalnici úplně opuštěno, nemajíc nijakých
instrukci ze Sofije a tak zajišťovalo si chleba pře-
stupováním k autokefální církvi srbské. Jeho při-
kladu následoval lid. Opříti se tomu nikdo za vá-
lečných poměrů nemohl. Každý, kdo byl pevněj-
šího přesvědčení, hledal útočiště na bulharském
územi.
Makedonie
Bulharsko
21
article
Protežování autokefální církve pravoslavné je
zatím nepříjemné, ale hrozí nebezpečím v budoue-
nosti. Co se týče víry, vládne sice v Srbsku na-
prostá tolerance, ale v Makedonli zname n
víra také národnost. Zejměna pronikne-li
uniatské hnutí Bulharů do Makedonie, může dojiti
k zápletkám, jichž jsou si Srbové už dnes vědomi
Je to protektorát Rakouska nad kat-
lickým vyznáním, který Rakousku přiznalo
ještě Turecko a který se i dnes reklamuje. Kon-
kordát s Římem totiž dosud uzavřen není a zdá
se, že k němu tak hned také nedojde. Zatím Srb-
sko připravuje místo pro jednoho katolického bi-
skupa v Prizrenu.
školní poměry vyhlížejí trochu hůře. Národ-
ní školy řecké, rumunské i bulharsk
byly ihned po okupaci uzavřeny. Bylo
pouze asi 250 obecných škol srbských, které ne-
jsou dodnes rozmnoženy, protože srbská vláda
dbala zatím jen o zřízení četných nových středníeh
škol. Definitivní úrovnání školních věcí přenecha
bukureštský mír dohodnutí interesovaných vlád.
Bulhar
Srba
Srb
Srbsko
Makedonie
Rakousko
Turecko
Řím
Prizren
Kon
22
article
Dle tohoto principu došlo k rekonstrukci rumun-
ského i řeckého školství. O autonomii všem není
ani řeči. Srbská vláda stojí zřejmě na stanovisku.
že třeba z Makedonců vychovati Srb
bez ohledu na to, cítí-li se Řeky čili Grkoman
nebo Aromuny či dokonce Bulhary čili Bugarati
Z těchto elementů nejsnadněji se odnárodňují
Rumuni, kteří poslali tohoto roku do svých škol
pouze čtvrtinu obyčejného počtu žactva. Ne-
jsou v Srbsku tak výbojní, jako v Uhrách. Cel
okresy jich v dosavadním Srbsku žijí úplně beze
svých škol a beze svých duchovních a uchovávají
si přece jméno Vlach, snad také dílem vlivem po-
hrdání, kterého se jim mezi srbským lidem do-
stává.
Už Řekové se chovají úporněji. Žádali katego-
ricky své školy nazpět a dostali je s podmínkou.
že vyučovati budou jazykem srbským a že po-
lovina učitelů budou Srbí. Takováto samospráva
ovšem dělá velmí zlou krev v Řecku, která můž
býti Srbům jednou nepříjemnou V odvetu za to
nedovolují Řekové v pohraničních krajích zřízo-
vání ani opětné otvírání srbských škol, v naději
že se jim podaří opásafi Srby kompakt-
ním a silným pásem řeckým. Tato snaha
je zejména dobře viditelná v okolí Soluna.
O bulharských žkolách není ovšem
ani řeči. Jak jsem vyrozuměl z hovoru se zby-
lým zde sekretářem bulharského vyslanectví, ztrácí
Makedonec
Srb
Řek
Bulhar
Rumun
Vlach
Srba
Srbsko
Uhry
Řecko
Soluna
23
article
se v Sofiji skoro naděje na obnovení těch četných
a nákladných bulharských škol makedonských.
které dnes slouží hlavně vojenským účelům. Ne-
mohu ve všem souhlasiti s Bulhary, ale tato po-
hroma přece zdá se mi nespravedlivou. Pravda
Makedonie není veskrze bulharská, ale právě dra-
konské zákony srbské mluví pro to, že v Make-
donii vedle lidí, kteří jsou přesvědčením Srbové.
žijí ještě jiní, kteři toho přesvědčení nejsou. Co
zhřešili Bulhaři tak těžce, že se jim musí odepřiti
právo na samostatnou kulturu? A tu nepopíra-
telně v Makedonii stvořili, jak o tom svědčí dnešní
poměry, a to nejen nešťastným komitováním, ale
pracovali na tom, jak přiznává sám Srb Ivanič
už od XVI. století. Zdá se mi, že Makedonie bude
pro Slovany druhým Polskem. Jedno i druhé pro-
hráli páni. Ale na Polsku se prohřešil absolu-
tismus. Srbsko pak velebí svůj demokratismus.
Budou Slované tvrdší Němců, kteří neschvaluji
pruskou politiku v Poznani? Kdo ví; naučil jsem
se na Balkáně tomu, že bratr bratru umí býti nej-
bezohlednějším nepřitelem. Neradím k sentimen-
tálnosti, ale přál bych si s Kolárem, aby zovem-i
Slovana, ozval se nám člověk, člověk moderní
který umí krajní egcismus upraviti rozumnou hu-
manitou
Bulhar
Srba
Srb
Ivanič
Slovan
Němec
Kolár
Makedonie
Polsko
Srbsko
Poznaň
Balkán
24
article
Mezi lidem.
Mezi lidem.
(Původní dopis N. I.)
Bělehrad, 19. prosince.
Měl jsem příležitost viděti už častokráte
zde na jihu úkaz, že politika, nesympatickáli-
dovým vrstvám, se dlouho neudrží. Sebe vým-
luvnější demagog může uchvátiti masu pouze
na čas více méně krátký. V té době pracují hla
vy lidu samostatně bez sugesce svých vůdců,
pírajíce se pouze o principy, které se už vžily
nebo přešly do krve. Jekmile dojde masa k sa
mostatnému úsudku, je na její vůdcích buď při-
způsobiti se soudu lidu nebo nésti jeho nepří
zeň a vrátiti se do ústraní.
Politický vůdčí princip zrbského lidu, p
stovaný v něm od dlouhých let radikální stra
nou, je politické sjednocení srbs
kého nárolu, má tedy ostří protirakouské
Všecky kombinace prostého lidu jdou za usku
tečněním tohoto hesla a lid žádá, aby každá p
litická akce vládní ať negativně ať positivně
Srbsko vedla k uskutečňování tohoto ideálu
Jak jest tento ideál mocný, ukazuje nejlépe
spolek bulhrasko-srbský, který, byv uzavřen
pro realisaci národního ideálu srbského, do-
vedl spojiti ode dávna nepřátelské elementy
srbské i bulharské.
Bělehrad
Srbsko
25
article
Představme si srbský lids takto vytvoře-
nou politickou ideologií. Za války a po válce
bojoval, respektive mlčel. Jednotlivé fáse vál-
ky probihaly tak rychle, že svědomí masy ne-
mohlo všecky ty události ani oceniti. Po válce
bylo vše opojeno neočekávanými vítězstvími
odpočívalo na vavřínech. Duševní práce liduo-
mezovala se na vzpomínky válečné. Tisk jen
tento chod podporoval, plně sloupce žurnáli
chválami vojska, národu a válečnými povídka-
mi. Lid byl takto jaksi příjemně uspáván. Ne-
myslil, nesrovnával. Viděl jen svou velikost
sílu. Proto přišli lidoví poslanci do národní sku
pštiny, až na nepatrné výjímky, nepřipravení
Látka předložená jim k hlasování, byla jim ci
zí. Nová situace nebyla propracována masou
Proto nezbylo než jiti za vůdci—jure in verba
magistrí.
Teprve, když zažito bylo vše, když ocenil mo-
zek prostého lidu založení samostatné Albánie
na jedné straně, probuzen jsa zejména vpády
Arnautů a třetí válkou i rakouským ultimatem
když viděl důsledky zlomu bulharsko-srbskéh
spolku v přiklonění se Bulharů na stranu Ra-
kouska, když pochopil problematickou cenu
spolku v Řeckem i přátelství rumusnkého,
když viděl těžkou otázku východních železni
a úpravu hospodářských poměrů s Rakousken
— probouzí se z očarování vyvolaného neoče-
kávaným štěstím.
Pro toho, kdo studuje politické poměry
srbské, jsou zajisté cenny styky s předními po-
litiky srbskými, ale stejně významným je
styk s prostým lidem. Jeho úsudek je tím cen-
nější, čím méně se dává srbský lid voditi a čím
více žádá pímou účast v rozhodování. Národ
hraje úlohu medvěda. Proto sděluji tu některé
výsleďky přemýšlení lidových politiků.
Bulhar
Albánie
Řecko
26
article
Lid dnes, kdy není více omámen válečný-
mi úspěchy, kdy blízký konec moratoria nutík
reálním úvahám, srovnává stav Srbska před
válkou, zejména před bulharskou válkou
stav nynější. Nezůstává pouze na rozumován
o velikostí úspěchů, nýbrž váží vše na dosti ci-
tlivých vážkách své politické praxe a přicház
k závěru, že, kdežto před válkou mu hrozilora
kouské nebezpečí pouze se severu a západu.
nyní vystupuje eoeéž nebezpečí i z Albánie
od východu z Bulharska, zatím co jih je chrá-
něn řeckým spolkem pouze proti Bulharsku
Rumunsko mase nezdá se tak prospěšným, jak
se myslilo z počátku. Jeho formule rovnováhy
na Balkáně může býti dvousečná.
A vedle tohoto rozmnožení až chorobněo-
bávaného nebezpečí rakouského ztracen je
protirakouský hrot, který byl při spolku bul-
harsko-srbském tak sympatický v lidových vr-
strách a který dovoloval naděje na politické
sjednocení srbského národu. Tyto naděje jsou
ztraceny na nedohlednou dobu, snad na vždy
protože Bulharsko je už v sítích rakouských
rusofilství, které v Srbsku není nijak vysokého
kursu, nedovoluje ani pomysliti na konkrétně
ší plány. Toto ultimum refugium, jak vidělo Sr-
bsko na Bulharsku, je danajským darem. Odtu
Dr. Ant. Hasmann.
rozmrzelost.
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a do
brovolnou disciplinou výhradný národní kolek če-
ský, vydaný Národní radou českou ve prospěe
souměrné podpory nejdůležitějších účelů celoná
rodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý
samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednot
livci také zde svou národní povinnost! Národní
kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách
doktor
Antonín
Čecho
Albánie
Bulharsko
Rumunsko
Balkán
Srbsko
27
article
Bu
TEL 194
Ve všední dny o 5. a 8. hod., v neděli a ve svátky
o 1411. dop. a 2. hod. odp. (za malé ceny)
dále
o 4., 6. a 8. hod.
Nová vládní reforma daně činžovní.
Po machých důtklivých intervencích měst-
ských poslanců českých i německých vláda koneč-
ně předložila parlamentu novou svoji osnovu čá-
stečné reformy daně činžovní. Podstatný obsah je-
jí jest tento.
V oddíln I. snižují se sazby daně činžovní
z t. zv. starých (do konce r. 1911. hotových ne-
bo stavebně načatých) domů o 2 1/4 2%. Pětipro-
centní daň z novostaveb se nemění.
Oddíl II. nově upravuje odpočetní položky při
dani činžovní. Odpočitávati sebude
1.lčinžovní a školní grož, vodní groše, jako
i obdobné dávky veřejné, jež zákonně stihají
nájemníka, kterévšak vypláceti musí majitel do-
mu;
2.) poplatky, jež majitel domu platitimusí ob-
ci za čistění ulic a za jich kropení:
3.) poplatky, jež majitel domu za hlídání do-
mu a krámů platí obci nebo podnikům, za tím-
čelem zřízeným
4.) nájemné, jež majitel domu trvale platí
obci za používání uličního pozemku nebo chodní-
ku, maje tam přívod světla, otvory na uhli a dříví
koleje a pod.
5.) poplatky za dodávku vody pitné a užitko-
vé z veřejných vodovodů, jakož i poplatky za v -
doměry:
6.) poplatky, jež seza odvoz smetí, vymetán
komínů a za cídění stok a žump platí podnikům.
na práce ty zřízeným
7.) výdaje na osvětlování prostorů, sloužících
společnému užívání nájemniků (chodeb, průjez-
du, schodů atd.
8. Jprovozovací výdaje na zdviže pro osoby
zboží:
9.) provozovací výdaje ústředního topení
10.) provozovací výdaje na domácí telegrafy
a telefony.
Tel
28
article
Odpočetní položky 6. — 10. mohou býti pau-
šalovány
Z nájemních příjmů, jež dlužno přiznávati, ne-
budou se zdaňovati:
1.) náhrada za používání zahrádky
2.) náhrada za používání nábytku a jiného za-
řízení v domě, které nesouvisí pevně se stavbou,
nebo netvoří obvyklé příslušenství bytů nájemních
3.) platy za propůjčení radikovaných práv ži-
vnostenských a podobných oprávnění, právně spo-
jených sestavením, podrobeným dani
4.) odměny za úkony majitele domu, jež nen
povinen prováděti ze zákonného důvodu smlouvy
nájemní.
Všechny tyto položky může vláda paušalovati.
Oddil III. obsahuje předpisy o výjimkách při
dani činžovní a o osvobození od ní.
Dle nich jsou z daně činžovní vyňaty
1.) císařovy residence a budovy pro císařský
dvůr,
2.) budovy cizích států, pokud jich používají
ověření diplomatičtí zástupci cizích států, a po-
kud jiné státy nezdaňují budovy rakousko—uher-
3.) hudovy nebo části budov, jež jsou od da-
ně činžovni osvobozeny na základě státních smluv
4.] budovy, sloužíci účelům dobročinným ne-
bo správě monopolu střelného prachu, tabákového
loterního a solního důchodu, nebo provozováni
státníchdrah,poštovní spořitelny, státních zastavá-
ren, státní a dvorní tiskárny, dále se steinou vý-
hradou budovy zemi koruny uherské abudovy bo-
sensko—hercegovské;
5.) budovy nebo části budov, věnovaných ve-
řejným bohoslužbám náboženských společností
zákonně uznaných, biskupské residence, farní bu-
dovy a jiné úřední budovy a místnosti osob, pově-
řených vedením matrik nebo duchovní správou
náboženstev zákonně uznaných, jakož i kláštern
budovy řádové.
Oddil III
29
article
Od daně činževní jsou úplně nebo částečni
osvobozeny ty budovy, jež sice nejsou majetkem
státu, jiichž se však užívá
1.) pro účely státu nebo veřejné správy zeem-
ské, okresní neb obecní
2. liako veřejných ústavů nemocničních neb
pro chudinské zaopatřeni;
3.budovy, jichž se užívá pro ústavy lidumilné
a dobročinné, na příklad jako ústavu pro slepce.
hluchoněmé, choromyslné nebo slabomyslné, ja-
ko porodnic, nalezinců, sirotčinců, dětských útul-
ků, ústavu pro péči o mládež, polepšoven atd.
4 budovy v nichž umistěny jsou učebné a vý-
ehovné ústavy, spravované veřejnými společnost-
mi nebo nadáními, v to čítaje musea, knihovny
hvězdárny atd.
Ministr financí se zmocňuje by i jiné podobné
ústavy osvobodil od daňe činžovní, nejsou-li to
ústavy výdělečné.
Jestliže se v budovách od činžovní daně o-
svobozených některé místnosti věnují na bydlení.
ské;
tož se z místností těch musí platit daň činžovní
neplatí se však
1. z naturálních bytů učítelů a školníků na ve-
řejných školách obecných a měšťanských;
2. v budovách úřadoven státních, zemských
okresních neb obecních, nepozbudou-li rázu úřa-
doven;
3. z naturálních bytů zřízenců, kteří přímo o-
patrují chovance ústavu, jež ministr osvobodil o
daně činžovní.
Vyložené právě osvobození budov od daně
činžovní se nevztahuje na budovy, najaté pro d-
čely úřadů nebo školských neb human. ústavů. Od-
měna za ubytování četnictva, ani platy chovanců
ústávů nepovažují se za nájemné. Také se osvobo-
zení od daně činžovní nevztahuje na domy, někým
najaté pro účely, jež připouštějí osvobození od da-
ně činžovní, a k účelům těm bezplatně věnované.
Poslední část osnovy obsahuje předpisy o ří-
zení úředním v oborech, na něž se tento zákon bu-
de vztahovati.
Zákon tento má nabýti platnosti od r.1915.
ústav pro péče
ústav pro slepec
30
article
Ze strany.
Ze strany.
Protokol IV. sjezdu svobodomyslné mlá-
deže, konaného v říjnu 1913 v Plzni, právě
vyšel a podává zajímavý obraz myšlenkové
práce mladé generace svobodomyslné. Obsa-
huje: Rud. Procházka: Politické ten-
dence mladé generace svobodo-
myslné (referát z veřejné schůze předsjez-
dové), dr. Vladimír Slavík: Náš poměr ke
státu. (první referát sjezdový). Vlad. Fru-
mar: Sociální reforma (druhý referát
sjezdový), dále podrobnou debatu o obou re-
ferátech a pragmatické vylíčení sjezdu. Pro-
tokol, obsahující 72 strany velké osmerky
stojí 50 hal. Objednávky jeho vyřídí každé
knihkupectví nebo administrace „Snahy“ v
Praze II., Marianská 3, II. p.
Procházka
doktor
Slavík
Vlad
Plzeň
Praha
marianský
31
article
Z Přelouče. Mistní organisace nár. strany svo-
bodomyslná konala v minulých dnech čet-
ně navštívenou schůzi členskou v místnostech Zá-
loženského domu za předsednictví pana K. Liegra
kde o posledních událostech politických a reáln
politice promluvil inž. J. Dvořáček z Prahy, jeni
za všeobecného souhlasu vysvětlil podrobně poli-
tickou linii národní strany svobodomyslné. V de-
batě, jež se potom rozproudila, podány byly do-
tazy pana F. Boučka o slovanské solidaritě v par-
lamentě, a pana sládka V. Sekerky o pražských
událostech, jež byly deledátem výkonného výboru
obšírně zodpovězeny, načež byla tato zdařilá schů-
ze předsedou p. Liegrem ukončena s ujištěním, že
místní organisace nár. strany svobodomyslné bude
vytrvale v politicky vzdělavací činnosti pokračo-
Lysá n. L. Živnostenský odbor míst-
ní org-nspořádal v těchto dnech veřejnou
schůzi živnostenskou spojenou s přednáš
„O nynější hospodářské krisi živno-
stenské“. Schůze byla velmi četně navštívena
místními živnostníky a dostavili se četní hosté
jiných stavů; mimo jiné starosta města p. Ve-
lách. Schůzi zahájil předseda živ. odb. strany
p. Jan Petržílka, naznačil krátce účel schůre,
vati.
K Liegr
J Dvořáček
F Bouček
V Sekerka
Petržílek
Přelouč
Praha