1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. prosince 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se-
V Praze v administracti
na měsie.
na čtvrt leta . . . . 8 K —b
s dvoji donáškou
na měslc. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6lh
ve filiálkách-
na měsíe . . . . 2 K 80
Pošton
a méslo,
na čtvrt lota . . . . 9 K 80
s dvojí zásílkoe
ní: .: : k Z
Praha
5
article
Našim čtenářům!
Našim čtenářům!
Dle dohody s redakcemi ostat-
ních čelných pražských denníků
vyjde příští číslo Národních Listů
s obvyklými přílohami (zábavnou,
poučnou atd.) v neděli 28. t. m
v obvyklou hodinu ranní.
Sobotní polední a večerní vy-
dání listů odpadne.
Dnešní, božihodové číslo „Nár
Listá“ má pro Prahu i pro venkov
16 stran.
Praha
6
article
Vánoční.
Vánoční.
Tak smutné vánoce, jako letos, dávno
nebyly. Hospodářská tíseň, vyvolaná po-
chybenou politikou státní i hospodářskou.
jakož i válkou balkánskou, kamenem leží
na obyvatelstvu, stále větším břemenem
daňovym stiženém, a vyhlídky, že by by-
lo na konec lépe, jsou tak nesmělé... Do-
brou politikou k státům balkánským mohli
jsme si v sousedních zemích slovanských
otevříti ohromné působiště pro svou ho-
spodářskou činnost, ale politikou maďar-
ského strachu před Srby zbylo Rakousku
jen trochu té sympatie srbské k rakou-
ským bratrským slovanským národům.A
zbývá nám jen přání, aby přepjatými po-
žadavky se strany Vídně nebyla znemož-
něna shoda se Srbskem ohledně orientál-
ských drah, a aby ve Vídni nahlédli, že
Srbsko není Turecko, že je moderní, silný
stát, a takový že nesnese, aby hlavní pro-
středek jeho hospodářské i - vojenské ex-
panse byl v rukou cizích, a zejména už
ne v rukou nepřátelských. Ve Vídni chtě-
jí, aby Rakousko bylo silné, proto tlačí vší
mocí na Tiszu, aby nezůstal při smírus
Vánoce
Srba
Rakousko
Vídeň
Srbsko
Turecko
Tisza
7
article
Chorvaty, nýbrž aby se smířil také s Ru-
muny. Jen na ubohé Slováky zapomínají
a nešťastné Rusy uherské budou souditi
maďarskou justicí za to, že ve své bídě
vzpomínají, že jsou členy největšího náro-
da v Evropě:. „Ale všecka tato starost
o Rumuny a Chorvaty nepomůže, nebu-
dou-lí u nás hospodářské poměry takové.
aby lid mohl unésti těžké břemeno dano-
Politicky není lépe, než hospodářsky
Jediným světlým bodem je pro neněme-
cké národy naděje, že konečně vojsko
přestane být německo - národní institucí
a že tam na důstojníka pevného, charak-
terního, který zůstal věrným jazyku a ná-
rodnosti svých rodičů, nebudou se již dí-
vati jako na živel jednotu armády ohrožu-
jící. Jinými slovy, i v armádě konečně na-
učili se viděti sílu ve vnitřní jednotě svo-
bodných, ve svém národním cítění neurá-
žených, neutiskovaných příslušníků růz-
ných národů rakouských, a ne v mechani-
cké, vnější jednotě a v jednotném, něme-
ckém nátěru, který by zakrýval vnitřní
rozháranost a nespokojenost. Ustanove-
ní o úctě k národnostem bude pro důstoj-
níka i vojsko stejným zákonem, jako věr-
nost císaři, a nedovedeme si představiti
aby nebylo stejně přísně dodržováno. Do-
jista i mezi důstojnictvem přijdou k ná-
zoru, že mezi inteligentními lidmi různost
národnosti nemůže býti překážkou nejsr-
dečnějšího přátelství a kamarádství, poně-
vadž jen ten může býti zván inteligentem.
Chorvat
Slovák
Rus
Rumun
Evropa
8
article
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Výdavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akclové tiskárny.
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Výdavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akclové tiskárny.
kdo má pro národní přesvědčení druhého
stejnou úctu, jaké vyžaduje pro přesvěd-
čení své. A důstojníci chtějí a mají přece
právo, aby považováni byli za inteligenty
Doufáme, že ministr války Krobatin
muž u zástupců všech národů stejné úcty
požívající, dovede vštípiti armádě nov
duch, a uvidí se, že úcta k národnímu cítě-
ní důstojníků i vojáků není koncem jedno-
ty armády, nýbrž počátkem opravdové je-
ji jednoty vnitřní, tím spíš, poněvadž zro-
vna potom jednotná řeč velení nebuíde
národů neněmeckých nacházeti odporu,
bude tím ochotněji uznávána, čím více bu-
de šetřeno jazyků neněmeckých tam, kde
jednotné řeči není nezbytně zapotřebí.
JJinak ovšem v politice výhledy do blízké
budoucnosti nejsou lákavé. Lidový parla-
ment, který posud vyvaroval se užití § 14.
a který byl ochoten k největším obětem
aby zachoval princip ústavnosti neporuše-
ným, s fatalistickým klidem, narušovaným
jen zbytečnými sezeními parlamentu, o-
čekává úřadní list, ve kterém vyhlášeno
bude jeho odročení, a císařské nařízení.
kterým se zavádí úřadnická pragmatika.
kterým se dávají zemím úděly na učitel-
ské platy, a kterým se zároveň zvyšují
různé daně. Parlament a odevzdáním se do
vůle vyšší snáří řešení životní otázky ú-
řadniků a učitelů vládou a panovníkem
bez parlamentu, a ani nečiní vážný a bez-
ohledný pokus o přemožení obstrukce. Ni-
kdo nedovede říci, skončí-li spor o voleb-
ní reformu v Haliči dohodou, ale každý je
přesvědčen, že Rusíni se své obstrukce
nevzdají, dokud nedostanou takový voleb-
ní řád, kferý považují za minimum svých
nároků. Parlament patrně cítí, že jeho čin-
nosti hrozí ještě iné nebezpečí, které lze
v pavlamentě ještě tíže překonati, než od-
por Rusínů, a sice nevyřízená otázka čes-
ko-německá.
doktor
Heller
Rusín
Halič
pražský akciový tiskárna
9
article
My v Čechách jsme sice finančně uspo-
kojeni. Nehrozí nám již bankrot, a dokon-
ce můžeme opět po letech podporovat
kulturní, humanitní a hospodářské institu-
ce. Ale postátněná autonomie nesnáší ses
naším konstitučním přesvědčením. Jsme
upřímnými demokraty a proto chceme
svůj sném a svoji autonomní správu. Víme
také, že cesta do sněmu vede jen přes čes-
ko německou dohodu o nejpalčivějších
sporných bodéch, a o tu chceme se vážně
pokusiti, tak jak jsme se jí nikdy nevyhý-
bali.
Bohužel, že nenacházíme ochoty a odvahy
k jednání u druhých. Němci patrně nedocedou
se odhodlati k tomu, aby převzali zodpověd-
nost za ústupky, které se vkaždém jednán
činiti musí, a vláda posud otálela podjatí se
těžké úlohy povolaného prostředníka mezio-
běma národy. Tomu musí býti učiněn co nej-
dříve konec. Vláda je povinna s celou energi
pokusiti se o urovnání poměrů v Čechách, po-
něvadž se nesmí klamati, že bez toho stiží mů-
že počítati na vyřízení nejpalčivějších proni
věcí, nového zákona branného a povolení půj
ček. Hledání způsobu, jakým by se oba národy
dohodly, musí konečně přestati. Zástupcové
obou nepracovali přece nadarmo. Je potřebí
konečně rozhodnutí, a to musí učiniti vláda
Němec
Čechy
10
article
Ta povinna je předložiti zástupcům obou ná-
rodů určité, formulované návrhy o způsobu
řešení nejspornějších otázek otázky zemské-
ho zřízení s volební opravou a otázky jazyko-
vé. Při tem nemáme nejmenší příčiny zatajo-
vati, že se na pevném, neodvolatelném roz-
hodnutí českých stran, jednati o zemském
zřízení jen a jediné ve spojení s otázkou, uži-
vání jazyků u úřadů státních nic nezměnilo a
nezmění. Oboje anebo nic. Vánoce naše ne
jsou veselě a vyhlídky do budoucna plny těž
kých stínů. Zbývá, jako pak často u nás, vír
v sebe a v naši bohdá nezdolnou sílu, Ale
tu plíží se v duši těžké pochyby. Naše rozer-
vanost stává se už národním nebezpečím. Ja-
ko v nejhorších dobách našeho národa. A ne-
ni to rozervanost ideová.. Těch je v našem
životě tak málo a je tak málo těch, kteří by
se pro ideje obětovali! Jediný spasítel, v kte-
rého jsme doufali, lid sám svou zdravou silou
nedovede pomoci, spíš sám poddává se scho-
robnou chutí každému populárnímu heslu
Smutno v Čechách.. Ale hříchem by bylo zou-
fati. Je u nás ještě dobrých, poctivých lid
dost, kteří nezapomínaji, čebo vyžaduje pro-
spěch národa, kteří dovedou obětovati pro-
spěchy stran i osob váci společné. Ale ti mus
se konečně spojiti v pevný šik, nevzdalovat
se veřejného života, a nepřenechávatí jej těm
kteří všecku veřejnou činnost u nás tolika
zdatným a schopným lidem znechutili. Passi-
vitou se nepomůže. Blátem se musí člověk
probrodit, aby se dostal na suchou pevnou pů-
du. Doufejme, že není to pouhou vánoční na-
dějí. Pak v Čechách budou veselé vánoce
třeba by ve Vídni dělaly vlády sebe horší po
litiku. Síla je v nás.
Čechy
Vídeň
11
article
Karel Kramář.
Kramář
12
article
Situace.
Situace.
(Zvl. teleg. zpráva Nár. Listů.)
Z Vídně, 24. prosince.
Rusínská obstrukce prováděná v poslane
ké sněmovně od 21. října neměla dosud viditel-
ného úspěchu žádného. JJakkoliv velice jí pro-
spěly a ji podporovaly dlouhé přestávky v jed-
nání parlamentním, prodloužila debaty o ma-
lém finaněním plánu jenom málo a t
tak, že mohla býti včera zavřena rozprava vě-
novaná paslední části této reformy zemským
dělům. Docela zmařiti finanční malý plán Ru-
sinům senepodařilo, neboť — kdyby na-
krásně zůstal neskoncován oběma sněmovnami
—bude—tak již je zásadně rozhodnuto aktivo-
ván peragrafem 14
Ale také ve Lvově neměla rusínská obstr
kce ve Vídni konaná do té chvile žádného vý-
slodhu. Volební reforma haličská není hotová
nalézá se ve stejné krisl, v jaké byla, než by
hejičský aněm rozpušv a stanovíska Polák
a Rusínů jsou dnes nešřeklenutelna, budou-
vůbec překlenutelna, dlužno teprve vyčkati.
Polák
Rusín
Vídeň
Lvov
13
article
Než na druhé straně nelze tajiti, že také
postavení Poláků zhoršílo se v poslední době
tak podstatně a to nejen v Haliči, nýbrž ještě
více ve Vídni. Polácí sami jsou ši vědomi, žeje
jích vážnost a váha ve vnitřní politice tohot
státu a v kabinetě utrpěla aférou Dlugosz-Sta-
pinski ránu, která se tak brzy nezahojí. Kol
polské, druhdy společné sídlo polské solidari-
ty, je rozvrácenější, než před posledními všeo-
becnými volbami do sněmovny poslanecké, o-
pět jest umenšeno četnými členy polské stra-
ny lidové, opět jest otřeseno ve svém čelném
postavení mezi stranami sněmovními. Konsta-
tujeme tyto zjevy a tato fakta opravdu bez ja-
kékoliv škodolibosti, naopak s největším ža-
lem, neboť postihujeme, že slabý Polský klu
je posilou německých stran, které sice mlčky
ale přece radostně sledují, jak Kolo polské dru
hdy nejpevnější bašta veškerých konstelaci
druhdy nejspolehlivější položka ve výpočtech
všech vkád, stalo se položkou velmi pochyb-
non .
Polák
Dlugosz
Halič
Vídeň
14
title
Ve vládních kruzích ubezpečují, že posta-
vení hr. Stürgkha není dotčeno ani neprojedná
Stürgkh
15
article
ním zatímního rozpočtu v parlamentě, ani ne
hotovostí malého finančního plánu, a dokláda
jí, že—jak bude aktivováním obou těchto vě
ci uprázdněno místo v politice vnitrorakouské
—hr. Stürgkh pokračovati bude jak v jednán
polsko-rusínském, tak v jednání česko - něme
ckém a jednání zahájí po novém roce.
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Nový způsob verbířské práce
našich Němců v německé říši doporučuje článek
dveřejněný v posledním čísle Deutsche Arbeit
známého nákladného měsičaiku Němců v Čechách
radigovaného v Dráždanech. Autor jest všemožně
pro nacionální propagandu českých Němců ve ve
kých rysech proti dosavadnímu malichernému
vymabání dárků na večerech, nadšených řeččníky
z Čech vyslanými. Brojí proti letákům jednotlivý-
mi německými obcemi a korporacemi v Německt
rozšiřovanými, proli naříkavým provoláním nebo
praktický, aktivně smýšlející říšský. Němec zejme-
na Severoněmec spíše prý pomůže někomu, o
němž má dojem, že se mocné ohání, než tomu, kd
sama sebe vzdává. Penize na německonacionáln
ochrannouf!) práci musí býti sbírány společně a je
notně s velkým řišskoněmzckým lidovým sdruže-
ním jako je Verein pro němectví za hranicemit a re
dílení těchto darů pod dozorem společné říšskoně
mecké a rakouské ústředny. Velké říšskoněmeck
korporace . -spolky , obce, a odborné organi
sace musí býti získány k tomu, aby příspěvek pr
Němec
Čechy
Deutsche Arbeit
18
article
Deutsch-Oesterreích považovaly za svou stálou
vinost a télo nacionální dávky z Německa ve vel
kém dosici se má věcnou verbířskou praci, rovněi
německá věda budiž získána k zájmu na německe
věci v Rakousku a vědeckému prozkoumání hospo-
dářských, sociálních a kulturních základů národ
nostního boje v Rakousku. Při tom dlužno prý klá
ti větší důraz na posítivní v ý s l e d k
kteréž celému německému národu z národnostní
ho boje p Rakousku vznikají než na negativní strán
ku t.j. poškozování slovanským protivníkem, jak s
až dosud. dálo. Musí býti, nalezeny veliké sou
vis lostl dosud postrádané a podaří-li se t
polom prý autor nevi které vrstvě stavovské v Ně
mecku, pak-liže vůbec spoléhá na kulturní spole
čenství německé, by bylo lhostejno, jestliže ve spo
jeneckém Rakousku německá kultura a hospodát
ský život potirán jest nepřátelskou v posledních cn-
eh nevypočítatelnou moct. Němci z Čech nemaii
Vyštupovati v říši jako prosebalci, nýbrž jako vy-
stříhajicí přední stráž, Není pochyby, že článekjes
psán spiše pro Němce v řiši než Němíce naše a jeh
důraznost jest jenom dalším příznakemagitace
posledních letech zvláště od Roseggerova fond
vzplanuvší za účelem co nejmocnějšího a peněžně
nejúčelnějšího zaujetí říšskoněmeckého pno němee
ký hakatism v slovanských zemích v Rakousku
K organisaci národní práce ve Slezsku.
Deutsch
Němec
Čo
Roseggerův
Německo
Rakousko
Slezsko
19
article
Z Polské Ostravy, v prosinei
Ostrava
20
article
Z popudu a hlavním přičiněním pražské Národ-
ni jednoty sležské, zřízen kyl před několika léty
v Polské Ostravě samosprávný sekretariát“, je-
muž uloženo za úkol pečovati o organisaci národni
obrany ve Slezsku se zvláštním zřetelem k samo-
správě. Sekretariát polsko-ostravský v poměrně
krátké době uplatnil sevelmi dobře v celém Slez-
sku, s Těšinskem přímo srostl. Snad proto, poně
vadž zde kotví hlavní těžisko našeho boje, nutné
ho, bohužel, na dvě fronty: proti Němcům i proli
Polákům. Samo sebou se však rozumí, že činnos
sekretariátu neomezovala se jen na Těšinsko. Pra
cováno houževnatě též na Opavsku, a to nejenom
při obecních volbách, nýbrž také spolupůsohene
při bojích zápisových, při organisování akcío
světových, hospodářských atd. Zkrátka a dobře se
krelariát staral se všemožně o to, aby paralisova
v celé české oblasti Slezska činnost naších nepřá-
tel. ať již patřili do řad německých neb polských
Němec
Polák
Ostrava
Opavsko
Slezsko
21
article
V drobném prodej
ranní časle o sote
sa e
večerní
za l
Ve fittáikách ns venkore
ranní čisle
večerní
inserát
plati se hotově nupřen
Předplncení a luserty přijín
sdminlstrane v Morianské ul., a
Tuní nacházejí se tál
Pedakce, tiskárna a axpodiee
„Národních Llstů“
Rukopisv se nevraonj
Pedakka
Morianský ulice
národní Llstus
22
article
A že činnost jeho přinesla ovoce, vyplývá z pou-
hého srovnání tehdejších slezských poměrů s pomě-
ry nynějšími.
V roce 1911nasíaly na Těšinsku poméry, kter
způsobily, že sekretanát z Foiské Ostravy pcesídi
do Opavy, kdež sloučen na základě donody m-
zí pražákod Národní jednatousležskou, ústředín
starostvských sborů slezských, a slezského odboru
Národní rady, v jednu, všem témto korporacím spo-
lečnou instituci s tím úkolem, aby více si všímal
poměrů na Opavsku,kdež prý německý útok tehdy
ukázal se býli zvláště prudkým. O finanční jeho p-
třeby měly se starati z jedné polovice slezský o-
be« Národní rady, z druhé, rovným dilem, pražská
Národní jednota slezská a Ústředí českých sta-
rostovských sborů slezských. Poněvadž však sou-
hlasně byla uznáno, že přesidlení do Opavy zna-
mená ztížení zasahování do nutné organisace prá-
ce na Těšínsku, rozhodnuto aby pro Těšinsko zří-
zena byla filiálka sekretariátu na dosavadním je-
ho působišti v Polské Ostravě s funkcí pracovat
tímtéž smérem, jakým bylo pracováno až dosua.
Foiský Ostrava
Opava
Opavsko
Těšínsko
Ostrava
slezský odbor národní rada
23
article
Z toho, že rozhodnutí toto nenarazilo nikde na prla
cipielní námitky, lze zajisté dovozovati, že dřivej-
ší činnost sekretariátu byla plně uznána a že pří-
slušným činitelům bylo jasno, že české Těšinsko
přerušení této činnosti může snésti jenom se ško-
dou pro zdejší naše národní zájmy, neboť bylo
zřejmo, že činnost vlastní obranné instituce pro Tě-
šínsko nemůže býti nahražena ani občasným sem
dojížděním tajemníka z Opavy, ani žádným jednol-
livcem aneb některou z dosavadních inslitucí na
Těšínsku stávajících. Těšínsko se loučilo se sekre-
tariátem nerado a těžce, a že protí odchodu sekre-
tariátu do Opavy, který vykládán byl jako zcelu
bezdůvodné opuštění Těšínska, co nejrozhodněji
neprofestovalo dá se vyvětliti jen tím, že ze
směrodatných míst bylo k tomu poukazováno, že
přesídlení jest povahy jenom prozatímné a že i to
provisorium bude nahraženo činností fillální
kanceláře.
Opava
Těšínsko
24
article
Než zatím docházejí zprávy, které dlužno
přijímati jenom s hlubokým politováním. Koncem
tohoto měsíce bude totiž filiálka polsko-ostravská
uzavřena a definitivně má nastati stav, který je-
ště před rokem všemi přislušnými činiteli byl u-
znán za naprosto nemožný, totiž veškerá agenda,
týkající se Těšínska, má býti přidělena společné-
mu sekretariátu v Opavě, jehož šéf snad jednou
maximálně ale dvakrát v týdnu má dojížděti n
Polskou Ostravu.
Proti tomuto vyřešení otázky organisace ná-
rodní práce na Slezsku, dala by se uplatniti celá
řada námitek. Nelze uznati za správné, aby Těšin-
skko, kde přece senáš národnostní boj koncentruje.
zůstalo bez sily, která by výhradně se věnovala or-
ganisaci zde tolik nutné obranné práce resp. aby
činnost takovéto síly lbya nahražena jedním, neb
dvěma půldny po které v týdnu v Pol. Ostravě dli-
ti bude opavský tajemník. Jestliže jest na Opav-
sku zapolřebí práce národně obranné — a o tom
jsme zplna srdce přesvědčeni — pak jest to v před-
ní řadě Tiěšnsko, resp. Pol. Ostrava, která tvoři
pro ni přirozené centrum a odtud tato práce musí
býti vedena.
Pol
Těšínsko
Opava
Ostrava
Slezsko
Pola . Ostrava
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
onr
Ukrajinci a prušti hakatisté.
Posl. Rosner, Polák, podal v posledni
schůzí rakouské delegace dotaz k hr. Berch-
toldovi, chce-li zameziti, aby pruský spolek
pro východní marku, známý pod jméném ha-
katistů, svými styky s Ukrajinci mařil vnitřni
mír v rakouské korunní zemi Halíčí. K tomu
několik slov na vysvětlenou.
Styky haličských Ukrajinců s Berlinem
jsou již dávno známý. R. 1910 polské listy
otiskly seznam ukrajinských časopisů a osob-
ností, jež prý dostávaly stálé subvence z Ber-
lína. Ukrajinci podali tehda na polské listy
žalobu, ale na přelíčení nedošlo; žaloba byla
asi odvolána. Letos redaktor polského „Dzi-
en. Berlinského“, Frant. Krysiak, obdržel
z archivu hakatistického spolku množství do-
kumentů, které nyní otiskují všechny polské
listy. Z dokumentů těch, pokud byly dosud o-
tíštěny , vysvítá, že hakatistě vstoupili s U-
krajinci ve styk r. 1903 za tím účelem, jednak
aby se zbavili polských zemědělských dělníků
z Haliče a nahradili je dělníky maloruskými.
čímž by zároveň zbavili polské statkáře ve
Ukrajinec
Posl
Rosner
Polák
František
RakouskoUhersko
Berlín
Halič
pruský spolek pro východní marka
27
article
Vánoční nadělení.
Vánoční nadělení.
„Na mnoho ručíte?
„Na 17 set korun
„Ježiš Marjá!
„To je rána! Co já se na poli naplahočím
s trakařem a s kůsou nadřu, hlomouzů nadě-
lám, huby nasuším, než mně koruna zbude,
teď 17 set je v pekle! — Já bych se s chuti
sepral
„Oslaďte si čaj. švagře! Přikousněte vá-
nočku! Nedejte se pobizet!“
„Nepobízejte, já se nedám“
„Jak pak nedáte? Dejte si rumu! Při-
pravte si podle chutil“
„Ani nemám na jídlo pomyšlení. Ženaje
taky celá pryč. Bude u nás o těch svátcích
jako o funuse. Všecko to včera brečelo a dnes
ráno zas. Takovej máme štědrej den. Mařka
vyčítá, že mohla míti věno, a že se ji hoch
zrazí. Taky se, ďuče, jaktěživo nahlomozilo—
Ještě podára, že žena sama chtěla, abyeh
směnku podepsal. Jináč bych se snad teď mu-
sel utopit.
„Inu, taky jí nemůžete mít za zlý. Vždyt
je Mach přec jen její bratr. Kdopak se nadál
— Ale dejte si rumu! Aspoň trošku, pro chut
A přikousněte vánočkul Pekla jsem to v trou-
bě, je to usušený. K pekaři se mně s tím ne-
chtělo —
„U nás jsme ani nic nepekli. Ani nám ne-
připadá, že jsou svátky.“
„Nesmíte si to tak připouštét. Co je t
platný? živi pro to budete, tak co? — Vy ne-
pijete s rumem? Jestli byste si přál s citro-
nem — My taky piváme s citronem.
Jan Šťastný, chalupník, seděl za stolem
celý shroucený. Přišel mili cesty, aby se po-
radil s bratrem Josefem, tkalcem a starostou.
Marjá
Mařka
Vždyt
Mach
Šťastná
Josef
28
article
co by měl dělat, a vyslechl právě ortel : „Za-
platit, nebo si dát 17 set na chalupu vtělit.
Josef to řekl klidně, jako by se jednalo
17 halířů, jeho žena však švagra politovala.
Přitom dbala též, aby hosta při nenadáléa
řídké návštěvě přiměřeně uctila.
Tři děti starostovy stavěly Betlem. Hol-
čičky vybíraly z bedničky domky a darovníky
a podávaly je staršímu bratříčkovi, jenž sto-
je na stolku, stavěl je na stupinky Betlema
Holčičky braly vše do ruček s posvátnou něž-
ností a úctou, a chlapec tvářil se tak vážně.
jako by sestavoval svět. Děti se chvílemi také
trochu pohadovaly, ale tiše, aby je u hoření
ho stolu nebylo slyšet.
„Musíš si pomyslit, že na Titanicu přišl
lidé o víc!“ řekl starosta s přízvukem skor
žertovným, chtěje bratra trochu povyrazit.
Jan se na něj podíval z pod obočí. „To-
bě se to směje, když o nic nepřicházíš! Sedi
te pěkně v teple!“
„My v teple?“ bránila se starostová, „že
vás něco nechce — Tkalcovina je dnes teplá.
ne?. A co jinýho máme? Barák a dost. Ani
kozu bychom neuživili.
„Máte starostenství“í
„Za starostenství má můj 260 korun, ko-
runu denně. Copak to je za * ho meškání?
Vy ani nevíte, jak se u nás musí šetřit!“ Chtě-
la švagrovi vyčísti, že naopak on je na tom
lépe, když má chalupu pro 20 korců, ale ne
chtěla ho ještě více podrážditi.
Jan se rozhlédl po světníci, jak je všeck
čisté a úpravné. Podíval se na poličku s obec
ními knihami i na knihovničku v koutě světní
ce, a na očích mu bylo znáti, že švagrové ne-
rěří.
Po silnici zahrčel na zamrzlé, poprášken
zněhu pokryté půdě lesklý landauer. Pár stej
ných, silných braunů si před ním vykračovalo
jako v tanci.
„Vurelovi někam jedou!“ řekla starosto-
vá. „Neispíš pro syna na nádraží.“
Josef
Jan
Seďa
Barák
korec
29
article
„Těm je hej!“ vzdychl Jan, ohlédnuvs
za sebe oknem. „Kdyby tak bylo být na jejich
místě!
„Jim je dobře, Vila jako hraběcí zámek
dva statky, čtyři koně, služebnictva hejno
peněz jako tříštěk. Dármo se neřiká : Jede
pámbu na nebi a jeden Vurcel v Podlesí.
„čím výše kdo lítá.“ podotkl. starosta
„tím níže padál“
„Ale jdi, kam tě to vede?“
„M no, neříkám nic, ale poslední čas se
mně to nelíbí. On je pořád ve víně namoče-
ný —
„I tam je bohatství až do alelujá. Tkale
v rancích všecko nanosej!“ odpírala starosto-
vá. „Já souhlasím se švagrem : hned bych
nima měnila.
Starostová odešla od stolu k dětem. D -
mlouvala jim, že shrnou plachty a umažou
podlahu. Pak zašla ke kamnům přiložit něko-
lik polínek pod čaj.
Bratři mlčeli. Josef věděl, že všecko utě-
šování je marné, a že bolák bratrův můž
zhojiti pouze čas. Jan usrkával čaje a naslině-
ným prstem sbíral drobty vánočky s talířku
a se stolu. Ztráta mu tížila mysl, a skoros
mrzel na bratra, že mu nemohl jinak poraditi
a že ho ani tuze nelituje.
Z rozpaků vytrhl je příchod ženy ve vet-
ché štráfce a v roztrhaných střevících na bo-
so obutých.
„Co nám nesete. Váchová?“ zeptalse
starosta vlidně.
„Nenesu nic, pane starosto“, odpovidal
Váchová trpce, hledic rozpačitě k zemi.
„Radš bych něco odnesla. Táta leží, to víte.
vejdělky nejsou, drahota až Bůh brání, —já
taky na nohy nemůžu. — Tak bych vás laska-
vě prosila — JJsou ty boží hody, a niy nemám
co jíst — Smilujte se, a dejte nám podporu, c
nám připadne na ledenl?
„Máte. v obecním výboru odhlasovanou
podporu 4 koruny měsíčně.“ řekl starosta.
Jan
Jim
Josef
Váchová
bůh
obecní výbor
30
article
„ale jen do konce roku. Pro nový rok mus
být zas nové usnesení. Po svátcích bude seze-
„No jo, po svátcích! Ale bez urážky, pan
starosto : my před svátky zhebnem. Det
chtěj jist!“
„Víte co? Přineste si od radního Krejčíke
cedulku — on je k tomu ustanoven — a já
vám podporu vyplatím.
„Než bych k němu šla“, rozhněvala s
Váchová, „radš — pámbu vodpust — půjdu do
pekla. Byla jsem tam a všečko jsem mu las-
kavě vypověděla, ale spíš se kámen obměkě
než on. Táta mě naved : jestli nebude chtít
řekni, že musíme hledat ňákou cestu ze svě-
ta, takhle že není možná na světě bejt živ
Já mu to řekla, a víte, jak mě odbyl? Jen t
— prej — udělejte ňák pořádně a šikovně
ne na polovic, sic by to bylo pro obec ješte
horší.“
Starosta se zasmušil. Otevřel stolek a po-
dal Váchové čtyři koruny, řka : „Dám vámje
tedy na svoje zodpovídání.“ Potom pošepta
ženě, aby Váchové venku dala kousek vánoč-
ky.
Starostová se zamračila, ale neřekla ni
a vyšla za Váchovou.
„Bůh nebeský vám to zaplat!“ bylo slyše
po chvíli ze síně. „A abyste to nikdy nepozna
„A co Mach?“ zeptal se starosta bratra
„E já ani nevím. Takový mám vztek, že
s ním nechci ani mluvit. Slévárna se bude
prodávat po Novým roce. Nezbude mu pre
nic, ještě bude chybět.
„Chudast“
„Nemusel to tak daleko přivéstl
„Kamaráde drahý, není sám. Dhes je i
solvencí jako hub po dešti, a ještě jich bude.
„Patří mu namlátit, nic jinýho.
„No ty bys tomu dal! Obchod a průmys
je úzká lávka. Někdo přejde, někdo spadne
Dnes jim podřezali pod lávkou podpěry —
lil
Váchová
Vácha
Váchův
Mach
31
article
tam na Balkáně to tak divně zašmodrchali —
všecko pod nimi praská a ty bys je chtěl za to
ještě mlátitl
„Moh' aspoň koukat, aby mě taky ne-
strh
„Každý doufá do posledního okamžiku.
že se to obrátí, že se to zlepší. Insolvence ne-
ní žádná hanba. Jen tenkrát to je ostuda, když
si někdo musí sám přičíst vinu, že byl nedba-
lý, marnotratný nebo hloupý.
„Děti upustili u Betlema lampičku a roz-
lily olej na podlahu. Ohlédly se všecky rázem
po matce a honem utíraly skvrnu papírem
hodrem, jenže to ještě víc rozmazávaly. Mat-
ka zpozorovala, co se stalo, honem přiskočila
a zahubovala po tichu : „Vy kutidla zatrace-
ný! Takovej mazaner a zrovna na svátky
Nepusti to ani po kolikerým mytí!“ Na to do-
dala šeptem : „No počkejte! To nemáte sleve-
ný! Těšte se!“ Jindy by byla již jistě nějaká
bušta padla, ale v přítomností švagrově se
starostová pamatovala.
Aby nemilý dojem příhody zahladila.
zahovořila mezi vytíráním oleje ke švagrovi.
jako by se bylo nic nestalo : „Mach je k poli-
tování. Při kovařině se strh na nohy, ruce s
mu klepou —Myslil si : slejvárnu, slejvárnu
Mohlo to bejt dobrý, kdyby se to bylo poda-
řilo. Povídal jste, že sám příšel o mnoho. Jin
ho strhli.
„Má to všecko hrom zabít!“ zasykl. Jan.
Celá jeho tvář, jako hrubým dlátem vytesaná.
se nenávistně zkřivila.
„Nemluv tak! Tím si neulehčíš, jen přiti-
žíšr“ napomenul ho Josef, jenž byl proti bra-
trovi vzezření mnohem jemnčjšího. „Jak
bys nebyl křesťan! Máme sedmasedmdesá“-
krát odpouštětl
„Leda bychom byli bláznil
„Nemáme na majetku tak tuze ločti“
„Mámne jit snad po žebretě, ne? l
„To nepovidám. Můžene se starat ate
me se hrabat ku předu, ale když trocha u-
Jindo
Mach
Jan
Josef
Balkán
Mohan
Mata