ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9066e970-8f1d-11dd-9a0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 43, person 53, org 6, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Čislo 352
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se- V Praze v administracti na měsie. na čtvrt leta . . . . 8 K —b s dvoji donáškou na měslc. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6lh ve filiálkách- na měsíe . . . . 2 K 80 Pošton a méslo, na čtvrt lota . . . . 9 K 80 s dvojí zásílkoe ní: .: : k Z
Praha
5 article Našim čtenářům!
Našim čtenářům! Dle dohody s redakcemi ostat- ních čelných pražských denníků vyjde příští číslo Národních Listů s obvyklými přílohami (zábavnou, poučnou atd.) v neděli 28. t. m v obvyklou hodinu ranní. Sobotní polední a večerní vy- dání listů odpadne. Dnešní, božihodové číslo „Nár Listá“ má pro Prahu i pro venkov 16 stran.
Praha
6 article Vánoční.
Vánoční. Tak smutné vánoce, jako letos, dávno nebyly. Hospodářská tíseň, vyvolaná po- chybenou politikou státní i hospodářskou. jakož i válkou balkánskou, kamenem leží na obyvatelstvu, stále větším břemenem daňovym stiženém, a vyhlídky, že by by- lo na konec lépe, jsou tak nesmělé... Do- brou politikou k státům balkánským mohli jsme si v sousedních zemích slovanských otevříti ohromné působiště pro svou ho- spodářskou činnost, ale politikou maďar- ského strachu před Srby zbylo Rakousku jen trochu té sympatie srbské k rakou- ským bratrským slovanským národům.A zbývá nám jen přání, aby přepjatými po- žadavky se strany Vídně nebyla znemož- něna shoda se Srbskem ohledně orientál- ských drah, a aby ve Vídni nahlédli, že Srbsko není Turecko, že je moderní, silný stát, a takový že nesnese, aby hlavní pro- středek jeho hospodářské i - vojenské ex- panse byl v rukou cizích, a zejména už ne v rukou nepřátelských. Ve Vídni chtě- jí, aby Rakousko bylo silné, proto tlačí vší mocí na Tiszu, aby nezůstal při smírus
Vánoce Srba Rakousko Vídeň Srbsko Turecko Tisza
7 article
Chorvaty, nýbrž aby se smířil také s Ru- muny. Jen na ubohé Slováky zapomínají a nešťastné Rusy uherské budou souditi maďarskou justicí za to, že ve své bídě vzpomínají, že jsou členy největšího náro- da v Evropě:. „Ale všecka tato starost o Rumuny a Chorvaty nepomůže, nebu- dou-lí u nás hospodářské poměry takové. aby lid mohl unésti těžké břemeno dano- Politicky není lépe, než hospodářsky Jediným světlým bodem je pro neněme- cké národy naděje, že konečně vojsko přestane být německo - národní institucí a že tam na důstojníka pevného, charak- terního, který zůstal věrným jazyku a ná- rodnosti svých rodičů, nebudou se již dí- vati jako na živel jednotu armády ohrožu- jící. Jinými slovy, i v armádě konečně na- učili se viděti sílu ve vnitřní jednotě svo- bodných, ve svém národním cítění neurá- žených, neutiskovaných příslušníků růz- ných národů rakouských, a ne v mechani- cké, vnější jednotě a v jednotném, něme- ckém nátěru, který by zakrýval vnitřní rozháranost a nespokojenost. Ustanove- ní o úctě k národnostem bude pro důstoj- níka i vojsko stejným zákonem, jako věr- nost císaři, a nedovedeme si představiti aby nebylo stejně přísně dodržováno. Do- jista i mezi důstojnictvem přijdou k ná- zoru, že mezi inteligentními lidmi různost národnosti nemůže býti překážkou nejsr- dečnějšího přátelství a kamarádství, poně- vadž jen ten může býti zván inteligentem.
Chorvat Slovák Rus Rumun Evropa
8 article Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Výdavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akclové tiskárny.
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Výdavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akclové tiskárny. kdo má pro národní přesvědčení druhého stejnou úctu, jaké vyžaduje pro přesvěd- čení své. A důstojníci chtějí a mají přece právo, aby považováni byli za inteligenty Doufáme, že ministr války Krobatin muž u zástupců všech národů stejné úcty požívající, dovede vštípiti armádě nov duch, a uvidí se, že úcta k národnímu cítě- ní důstojníků i vojáků není koncem jedno- ty armády, nýbrž počátkem opravdové je- ji jednoty vnitřní, tím spíš, poněvadž zro- vna potom jednotná řeč velení nebuíde národů neněmeckých nacházeti odporu, bude tím ochotněji uznávána, čím více bu- de šetřeno jazyků neněmeckých tam, kde jednotné řeči není nezbytně zapotřebí. JJinak ovšem v politice výhledy do blízké budoucnosti nejsou lákavé. Lidový parla- ment, který posud vyvaroval se užití § 14. a který byl ochoten k největším obětem aby zachoval princip ústavnosti neporuše- ným, s fatalistickým klidem, narušovaným jen zbytečnými sezeními parlamentu, o- čekává úřadní list, ve kterém vyhlášeno bude jeho odročení, a císařské nařízení. kterým se zavádí úřadnická pragmatika. kterým se dávají zemím úděly na učitel- ské platy, a kterým se zároveň zvyšují různé daně. Parlament a odevzdáním se do vůle vyšší snáří řešení životní otázky ú- řadniků a učitelů vládou a panovníkem bez parlamentu, a ani nečiní vážný a bez- ohledný pokus o přemožení obstrukce. Ni- kdo nedovede říci, skončí-li spor o voleb- ní reformu v Haliči dohodou, ale každý je přesvědčen, že Rusíni se své obstrukce nevzdají, dokud nedostanou takový voleb- ní řád, kferý považují za minimum svých nároků. Parlament patrně cítí, že jeho čin- nosti hrozí ještě iné nebezpečí, které lze v pavlamentě ještě tíže překonati, než od- por Rusínů, a sice nevyřízená otázka čes- ko-německá.
doktor Heller Rusín Halič pražský akciový tiskárna
9 article
My v Čechách jsme sice finančně uspo- kojeni. Nehrozí nám již bankrot, a dokon- ce můžeme opět po letech podporovat kulturní, humanitní a hospodářské institu- ce. Ale postátněná autonomie nesnáší ses naším konstitučním přesvědčením. Jsme upřímnými demokraty a proto chceme svůj sném a svoji autonomní správu. Víme také, že cesta do sněmu vede jen přes čes- ko německou dohodu o nejpalčivějších sporných bodéch, a o tu chceme se vážně pokusiti, tak jak jsme se jí nikdy nevyhý- bali. Bohužel, že nenacházíme ochoty a odvahy k jednání u druhých. Němci patrně nedocedou se odhodlati k tomu, aby převzali zodpověd- nost za ústupky, které se vkaždém jednán činiti musí, a vláda posud otálela podjatí se těžké úlohy povolaného prostředníka mezio- běma národy. Tomu musí býti učiněn co nej- dříve konec. Vláda je povinna s celou energi pokusiti se o urovnání poměrů v Čechách, po- něvadž se nesmí klamati, že bez toho stiží mů- že počítati na vyřízení nejpalčivějších proni věcí, nového zákona branného a povolení půj ček. Hledání způsobu, jakým by se oba národy dohodly, musí konečně přestati. Zástupcové obou nepracovali přece nadarmo. Je potřebí konečně rozhodnutí, a to musí učiniti vláda
Němec Čechy
10 article
Ta povinna je předložiti zástupcům obou ná- rodů určité, formulované návrhy o způsobu řešení nejspornějších otázek otázky zemské- ho zřízení s volební opravou a otázky jazyko- vé. Při tem nemáme nejmenší příčiny zatajo- vati, že se na pevném, neodvolatelném roz- hodnutí českých stran, jednati o zemském zřízení jen a jediné ve spojení s otázkou, uži- vání jazyků u úřadů státních nic nezměnilo a nezmění. Oboje anebo nic. Vánoce naše ne jsou veselě a vyhlídky do budoucna plny těž kých stínů. Zbývá, jako pak často u nás, vír v sebe a v naši bohdá nezdolnou sílu, Ale tu plíží se v duši těžké pochyby. Naše rozer- vanost stává se už národním nebezpečím. Ja- ko v nejhorších dobách našeho národa. A ne- ni to rozervanost ideová.. Těch je v našem životě tak málo a je tak málo těch, kteří by se pro ideje obětovali! Jediný spasítel, v kte- rého jsme doufali, lid sám svou zdravou silou nedovede pomoci, spíš sám poddává se scho- robnou chutí každému populárnímu heslu Smutno v Čechách.. Ale hříchem by bylo zou- fati. Je u nás ještě dobrých, poctivých lid dost, kteří nezapomínaji, čebo vyžaduje pro- spěch národa, kteří dovedou obětovati pro- spěchy stran i osob váci společné. Ale ti mus se konečně spojiti v pevný šik, nevzdalovat se veřejného života, a nepřenechávatí jej těm kteří všecku veřejnou činnost u nás tolika zdatným a schopným lidem znechutili. Passi- vitou se nepomůže. Blátem se musí člověk probrodit, aby se dostal na suchou pevnou pů- du. Doufejme, že není to pouhou vánoční na- dějí. Pak v Čechách budou veselé vánoce třeba by ve Vídni dělaly vlády sebe horší po litiku. Síla je v nás.
Čechy Vídeň
11 article
Karel Kramář.
Kramář
12 article Situace.
Situace. (Zvl. teleg. zpráva Nár. Listů.) Z Vídně, 24. prosince. Rusínská obstrukce prováděná v poslane ké sněmovně od 21. října neměla dosud viditel- ného úspěchu žádného. JJakkoliv velice jí pro- spěly a ji podporovaly dlouhé přestávky v jed- nání parlamentním, prodloužila debaty o ma- lém finaněním plánu jenom málo a t tak, že mohla býti včera zavřena rozprava vě- novaná paslední části této reformy zemským dělům. Docela zmařiti finanční malý plán Ru- sinům senepodařilo, neboť — kdyby na- krásně zůstal neskoncován oběma sněmovnami —bude—tak již je zásadně rozhodnuto aktivo- ván peragrafem 14 Ale také ve Lvově neměla rusínská obstr kce ve Vídni konaná do té chvile žádného vý- slodhu. Volební reforma haličská není hotová nalézá se ve stejné krisl, v jaké byla, než by hejičský aněm rozpušv a stanovíska Polák a Rusínů jsou dnes nešřeklenutelna, budou- vůbec překlenutelna, dlužno teprve vyčkati.
Polák Rusín Vídeň Lvov
13 article
Než na druhé straně nelze tajiti, že také postavení Poláků zhoršílo se v poslední době tak podstatně a to nejen v Haliči, nýbrž ještě více ve Vídni. Polácí sami jsou ši vědomi, žeje jích vážnost a váha ve vnitřní politice tohot státu a v kabinetě utrpěla aférou Dlugosz-Sta- pinski ránu, která se tak brzy nezahojí. Kol polské, druhdy společné sídlo polské solidari- ty, je rozvrácenější, než před posledními všeo- becnými volbami do sněmovny poslanecké, o- pět jest umenšeno četnými členy polské stra- ny lidové, opět jest otřeseno ve svém čelném postavení mezi stranami sněmovními. Konsta- tujeme tyto zjevy a tato fakta opravdu bez ja- kékoliv škodolibosti, naopak s největším ža- lem, neboť postihujeme, že slabý Polský klu je posilou německých stran, které sice mlčky ale přece radostně sledují, jak Kolo polské dru hdy nejpevnější bašta veškerých konstelaci druhdy nejspolehlivější položka ve výpočtech všech vkád, stalo se položkou velmi pochyb- non .
Polák Dlugosz Halič Vídeň
14 title
Ve vládních kruzích ubezpečují, že posta- vení hr. Stürgkha není dotčeno ani neprojedná
Stürgkh
15 article
ním zatímního rozpočtu v parlamentě, ani ne hotovostí malého finančního plánu, a dokláda jí, že—jak bude aktivováním obou těchto vě ci uprázdněno místo v politice vnitrorakouské —hr. Stürgkh pokračovati bude jak v jednán polsko-rusínském, tak v jednání česko - něme ckém a jednání zahájí po novém roce.
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Nový způsob verbířské práce našich Němců v německé říši doporučuje článek dveřejněný v posledním čísle Deutsche Arbeit známého nákladného měsičaiku Němců v Čechách radigovaného v Dráždanech. Autor jest všemožně pro nacionální propagandu českých Němců ve ve kých rysech proti dosavadnímu malichernému vymabání dárků na večerech, nadšených řeččníky z Čech vyslanými. Brojí proti letákům jednotlivý- mi německými obcemi a korporacemi v Německt rozšiřovanými, proli naříkavým provoláním nebo praktický, aktivně smýšlející říšský. Němec zejme- na Severoněmec spíše prý pomůže někomu, o němž má dojem, že se mocné ohání, než tomu, kd sama sebe vzdává. Penize na německonacionáln ochrannouf!) práci musí býti sbírány společně a je notně s velkým řišskoněmzckým lidovým sdruže- ním jako je Verein pro němectví za hranicemit a re dílení těchto darů pod dozorem společné říšskoně mecké a rakouské ústředny. Velké říšskoněmeck korporace . -spolky , obce, a odborné organi sace musí býti získány k tomu, aby příspěvek pr
Němec Čechy Deutsche Arbeit
18 article
Deutsch-Oesterreích považovaly za svou stálou vinost a télo nacionální dávky z Německa ve vel kém dosici se má věcnou verbířskou praci, rovněi německá věda budiž získána k zájmu na německe věci v Rakousku a vědeckému prozkoumání hospo- dářských, sociálních a kulturních základů národ nostního boje v Rakousku. Při tom dlužno prý klá ti větší důraz na posítivní v ý s l e d k kteréž celému německému národu z národnostní ho boje p Rakousku vznikají než na negativní strán ku t.j. poškozování slovanským protivníkem, jak s až dosud. dálo. Musí býti, nalezeny veliké sou vis lostl dosud postrádané a podaří-li se t polom prý autor nevi které vrstvě stavovské v Ně mecku, pak-liže vůbec spoléhá na kulturní spole čenství německé, by bylo lhostejno, jestliže ve spo jeneckém Rakousku německá kultura a hospodát ský život potirán jest nepřátelskou v posledních cn- eh nevypočítatelnou moct. Němci z Čech nemaii Vyštupovati v říši jako prosebalci, nýbrž jako vy- stříhajicí přední stráž, Není pochyby, že článekjes psán spiše pro Němce v řiši než Němíce naše a jeh důraznost jest jenom dalším příznakemagitace posledních letech zvláště od Roseggerova fond vzplanuvší za účelem co nejmocnějšího a peněžně nejúčelnějšího zaujetí říšskoněmeckého pno němee ký hakatism v slovanských zemích v Rakousku K organisaci národní práce ve Slezsku.
Deutsch Němec Čo Roseggerův Německo Rakousko Slezsko
19 article
Z Polské Ostravy, v prosinei
Ostrava
20 article
Z popudu a hlavním přičiněním pražské Národ- ni jednoty sležské, zřízen kyl před několika léty v Polské Ostravě samosprávný sekretariát“, je- muž uloženo za úkol pečovati o organisaci národni obrany ve Slezsku se zvláštním zřetelem k samo- správě. Sekretariát polsko-ostravský v poměrně krátké době uplatnil sevelmi dobře v celém Slez- sku, s Těšinskem přímo srostl. Snad proto, poně vadž zde kotví hlavní těžisko našeho boje, nutné ho, bohužel, na dvě fronty: proti Němcům i proli Polákům. Samo sebou se však rozumí, že činnos sekretariátu neomezovala se jen na Těšinsko. Pra cováno houževnatě též na Opavsku, a to nejenom při obecních volbách, nýbrž také spolupůsohene při bojích zápisových, při organisování akcío světových, hospodářských atd. Zkrátka a dobře se krelariát staral se všemožně o to, aby paralisova v celé české oblasti Slezska činnost naších nepřá- tel. ať již patřili do řad německých neb polských
Němec Polák Ostrava Opavsko Slezsko
21 article
V drobném prodej ranní časle o sote sa e večerní za l Ve fittáikách ns venkore ranní čisle večerní inserát plati se hotově nupřen Předplncení a luserty přijín sdminlstrane v Morianské ul., a Tuní nacházejí se tál Pedakce, tiskárna a axpodiee „Národních Llstů“ Rukopisv se nevraonj
Pedakka Morianský ulice národní Llstus
22 article
A že činnost jeho přinesla ovoce, vyplývá z pou- hého srovnání tehdejších slezských poměrů s pomě- ry nynějšími. V roce 1911nasíaly na Těšinsku poméry, kter způsobily, že sekretanát z Foiské Ostravy pcesídi do Opavy, kdež sloučen na základě donody m- zí pražákod Národní jednatousležskou, ústředín starostvských sborů slezských, a slezského odboru Národní rady, v jednu, všem témto korporacím spo- lečnou instituci s tím úkolem, aby více si všímal poměrů na Opavsku,kdež prý německý útok tehdy ukázal se býli zvláště prudkým. O finanční jeho p- třeby měly se starati z jedné polovice slezský o- be« Národní rady, z druhé, rovným dilem, pražská Národní jednota slezská a Ústředí českých sta- rostovských sborů slezských. Poněvadž však sou- hlasně byla uznáno, že přesidlení do Opavy zna- mená ztížení zasahování do nutné organisace prá- ce na Těšínsku, rozhodnuto aby pro Těšinsko zří- zena byla filiálka sekretariátu na dosavadním je- ho působišti v Polské Ostravě s funkcí pracovat tímtéž smérem, jakým bylo pracováno až dosua.
Foiský Ostrava Opava Opavsko Těšínsko Ostrava slezský odbor národní rada
23 article
Z toho, že rozhodnutí toto nenarazilo nikde na prla cipielní námitky, lze zajisté dovozovati, že dřivej- ší činnost sekretariátu byla plně uznána a že pří- slušným činitelům bylo jasno, že české Těšinsko přerušení této činnosti může snésti jenom se ško- dou pro zdejší naše národní zájmy, neboť bylo zřejmo, že činnost vlastní obranné instituce pro Tě- šínsko nemůže býti nahražena ani občasným sem dojížděním tajemníka z Opavy, ani žádným jednol- livcem aneb některou z dosavadních inslitucí na Těšínsku stávajících. Těšínsko se loučilo se sekre- tariátem nerado a těžce, a že protí odchodu sekre- tariátu do Opavy, který vykládán byl jako zcelu bezdůvodné opuštění Těšínska, co nejrozhodněji neprofestovalo dá se vyvětliti jen tím, že ze směrodatných míst bylo k tomu poukazováno, že přesídlení jest povahy jenom prozatímné a že i to provisorium bude nahraženo činností fillální kanceláře.
Opava Těšínsko
24 article
Než zatím docházejí zprávy, které dlužno přijímati jenom s hlubokým politováním. Koncem tohoto měsíce bude totiž filiálka polsko-ostravská uzavřena a definitivně má nastati stav, který je- ště před rokem všemi přislušnými činiteli byl u- znán za naprosto nemožný, totiž veškerá agenda, týkající se Těšínska, má býti přidělena společné- mu sekretariátu v Opavě, jehož šéf snad jednou maximálně ale dvakrát v týdnu má dojížděti n Polskou Ostravu. Proti tomuto vyřešení otázky organisace ná- rodní práce na Slezsku, dala by se uplatniti celá řada námitek. Nelze uznati za správné, aby Těšin- skko, kde přece senáš národnostní boj koncentruje. zůstalo bez sily, která by výhradně se věnovala or- ganisaci zde tolik nutné obranné práce resp. aby činnost takovéto síly lbya nahražena jedním, neb dvěma půldny po které v týdnu v Pol. Ostravě dli- ti bude opavský tajemník. Jestliže jest na Opav- sku zapolřebí práce národně obranné — a o tom jsme zplna srdce přesvědčeni — pak jest to v před- ní řadě Tiěšnsko, resp. Pol. Ostrava, která tvoři pro ni přirozené centrum a odtud tato práce musí býti vedena.
Pol Těšínsko Opava Ostrava Slezsko Pola . Ostrava
25 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. onr Ukrajinci a prušti hakatisté. Posl. Rosner, Polák, podal v posledni schůzí rakouské delegace dotaz k hr. Berch- toldovi, chce-li zameziti, aby pruský spolek pro východní marku, známý pod jméném ha- katistů, svými styky s Ukrajinci mařil vnitřni mír v rakouské korunní zemi Halíčí. K tomu několik slov na vysvětlenou. Styky haličských Ukrajinců s Berlinem jsou již dávno známý. R. 1910 polské listy otiskly seznam ukrajinských časopisů a osob- ností, jež prý dostávaly stálé subvence z Ber- lína. Ukrajinci podali tehda na polské listy žalobu, ale na přelíčení nedošlo; žaloba byla asi odvolána. Letos redaktor polského „Dzi- en. Berlinského“, Frant. Krysiak, obdržel z archivu hakatistického spolku množství do- kumentů, které nyní otiskují všechny polské listy. Z dokumentů těch, pokud byly dosud o- tíštěny , vysvítá, že hakatistě vstoupili s U- krajinci ve styk r. 1903 za tím účelem, jednak aby se zbavili polských zemědělských dělníků z Haliče a nahradili je dělníky maloruskými. čímž by zároveň zbavili polské statkáře ve
Ukrajinec Posl Rosner Polák František RakouskoUhersko Berlín Halič pruský spolek pro východní marka
26 title
FEUILLETON.
27 article Vánoční nadělení.
Vánoční nadělení. „Na mnoho ručíte? „Na 17 set korun „Ježiš Marjá! „To je rána! Co já se na poli naplahočím s trakařem a s kůsou nadřu, hlomouzů nadě- lám, huby nasuším, než mně koruna zbude, teď 17 set je v pekle! — Já bych se s chuti sepral „Oslaďte si čaj. švagře! Přikousněte vá- nočku! Nedejte se pobizet!“ „Nepobízejte, já se nedám“ „Jak pak nedáte? Dejte si rumu! Při- pravte si podle chutil“ „Ani nemám na jídlo pomyšlení. Ženaje taky celá pryč. Bude u nás o těch svátcích jako o funuse. Všecko to včera brečelo a dnes ráno zas. Takovej máme štědrej den. Mařka vyčítá, že mohla míti věno, a že se ji hoch zrazí. Taky se, ďuče, jaktěživo nahlomozilo— Ještě podára, že žena sama chtěla, abyeh směnku podepsal. Jináč bych se snad teď mu- sel utopit. „Inu, taky jí nemůžete mít za zlý. Vždyt je Mach přec jen její bratr. Kdopak se nadál — Ale dejte si rumu! Aspoň trošku, pro chut A přikousněte vánočkul Pekla jsem to v trou- bě, je to usušený. K pekaři se mně s tím ne- chtělo — „U nás jsme ani nic nepekli. Ani nám ne- připadá, že jsou svátky.“ „Nesmíte si to tak připouštét. Co je t platný? živi pro to budete, tak co? — Vy ne- pijete s rumem? Jestli byste si přál s citro- nem — My taky piváme s citronem. Jan Šťastný, chalupník, seděl za stolem celý shroucený. Přišel mili cesty, aby se po- radil s bratrem Josefem, tkalcem a starostou.
Marjá Mařka Vždyt Mach Šťastná Josef
28 article
co by měl dělat, a vyslechl právě ortel : „Za- platit, nebo si dát 17 set na chalupu vtělit. Josef to řekl klidně, jako by se jednalo 17 halířů, jeho žena však švagra politovala. Přitom dbala též, aby hosta při nenadáléa řídké návštěvě přiměřeně uctila. Tři děti starostovy stavěly Betlem. Hol- čičky vybíraly z bedničky domky a darovníky a podávaly je staršímu bratříčkovi, jenž sto- je na stolku, stavěl je na stupinky Betlema Holčičky braly vše do ruček s posvátnou něž- ností a úctou, a chlapec tvářil se tak vážně. jako by sestavoval svět. Děti se chvílemi také trochu pohadovaly, ale tiše, aby je u hoření ho stolu nebylo slyšet. „Musíš si pomyslit, že na Titanicu přišl lidé o víc!“ řekl starosta s přízvukem skor žertovným, chtěje bratra trochu povyrazit. Jan se na něj podíval z pod obočí. „To- bě se to směje, když o nic nepřicházíš! Sedi te pěkně v teple!“ „My v teple?“ bránila se starostová, „že vás něco nechce — Tkalcovina je dnes teplá. ne?. A co jinýho máme? Barák a dost. Ani kozu bychom neuživili. „Máte starostenství“í „Za starostenství má můj 260 korun, ko- runu denně. Copak to je za * ho meškání? Vy ani nevíte, jak se u nás musí šetřit!“ Chtě- la švagrovi vyčísti, že naopak on je na tom lépe, když má chalupu pro 20 korců, ale ne chtěla ho ještě více podrážditi. Jan se rozhlédl po světníci, jak je všeck čisté a úpravné. Podíval se na poličku s obec ními knihami i na knihovničku v koutě světní ce, a na očích mu bylo znáti, že švagrové ne- rěří. Po silnici zahrčel na zamrzlé, poprášken zněhu pokryté půdě lesklý landauer. Pár stej ných, silných braunů si před ním vykračovalo jako v tanci. „Vurelovi někam jedou!“ řekla starosto- vá. „Neispíš pro syna na nádraží.“
Josef Jan Seďa Barák korec
29 article
„Těm je hej!“ vzdychl Jan, ohlédnuvs za sebe oknem. „Kdyby tak bylo být na jejich místě! „Jim je dobře, Vila jako hraběcí zámek dva statky, čtyři koně, služebnictva hejno peněz jako tříštěk. Dármo se neřiká : Jede pámbu na nebi a jeden Vurcel v Podlesí. „čím výše kdo lítá.“ podotkl. starosta „tím níže padál“ „Ale jdi, kam tě to vede?“ „M no, neříkám nic, ale poslední čas se mně to nelíbí. On je pořád ve víně namoče- ný — „I tam je bohatství až do alelujá. Tkale v rancích všecko nanosej!“ odpírala starosto- vá. „Já souhlasím se švagrem : hned bych nima měnila. Starostová odešla od stolu k dětem. D - mlouvala jim, že shrnou plachty a umažou podlahu. Pak zašla ke kamnům přiložit něko- lik polínek pod čaj. Bratři mlčeli. Josef věděl, že všecko utě- šování je marné, a že bolák bratrův můž zhojiti pouze čas. Jan usrkával čaje a naslině- ným prstem sbíral drobty vánočky s talířku a se stolu. Ztráta mu tížila mysl, a skoros mrzel na bratra, že mu nemohl jinak poraditi a že ho ani tuze nelituje. Z rozpaků vytrhl je příchod ženy ve vet- ché štráfce a v roztrhaných střevících na bo- so obutých. „Co nám nesete. Váchová?“ zeptalse starosta vlidně. „Nenesu nic, pane starosto“, odpovidal Váchová trpce, hledic rozpačitě k zemi. „Radš bych něco odnesla. Táta leží, to víte. vejdělky nejsou, drahota až Bůh brání, —já taky na nohy nemůžu. — Tak bych vás laska- vě prosila — JJsou ty boží hody, a niy nemám co jíst — Smilujte se, a dejte nám podporu, c nám připadne na ledenl? „Máte. v obecním výboru odhlasovanou podporu 4 koruny měsíčně.“ řekl starosta.
Jan Jim Josef Váchová bůh obecní výbor
30 article
„ale jen do konce roku. Pro nový rok mus být zas nové usnesení. Po svátcích bude seze- „No jo, po svátcích! Ale bez urážky, pan starosto : my před svátky zhebnem. Det chtěj jist!“ „Víte co? Přineste si od radního Krejčíke cedulku — on je k tomu ustanoven — a já vám podporu vyplatím. „Než bych k němu šla“, rozhněvala s Váchová, „radš — pámbu vodpust — půjdu do pekla. Byla jsem tam a všečko jsem mu las- kavě vypověděla, ale spíš se kámen obměkě než on. Táta mě naved : jestli nebude chtít řekni, že musíme hledat ňákou cestu ze svě- ta, takhle že není možná na světě bejt živ Já mu to řekla, a víte, jak mě odbyl? Jen t — prej — udělejte ňák pořádně a šikovně ne na polovic, sic by to bylo pro obec ješte horší.“ Starosta se zasmušil. Otevřel stolek a po- dal Váchové čtyři koruny, řka : „Dám vámje tedy na svoje zodpovídání.“ Potom pošepta ženě, aby Váchové venku dala kousek vánoč- ky. Starostová se zamračila, ale neřekla ni a vyšla za Váchovou. „Bůh nebeský vám to zaplat!“ bylo slyše po chvíli ze síně. „A abyste to nikdy nepozna „A co Mach?“ zeptal se starosta bratra „E já ani nevím. Takový mám vztek, že s ním nechci ani mluvit. Slévárna se bude prodávat po Novým roce. Nezbude mu pre nic, ještě bude chybět. „Chudast“ „Nemusel to tak daleko přivéstl „Kamaráde drahý, není sám. Dhes je i solvencí jako hub po dešti, a ještě jich bude. „Patří mu namlátit, nic jinýho. „No ty bys tomu dal! Obchod a průmys je úzká lávka. Někdo přejde, někdo spadne Dnes jim podřezali pod lávkou podpěry — lil
Váchová Vácha Váchův Mach
31 article
tam na Balkáně to tak divně zašmodrchali — všecko pod nimi praská a ty bys je chtěl za to ještě mlátitl „Moh' aspoň koukat, aby mě taky ne- strh „Každý doufá do posledního okamžiku. že se to obrátí, že se to zlepší. Insolvence ne- ní žádná hanba. Jen tenkrát to je ostuda, když si někdo musí sám přičíst vinu, že byl nedba- lý, marnotratný nebo hloupý. „Děti upustili u Betlema lampičku a roz- lily olej na podlahu. Ohlédly se všecky rázem po matce a honem utíraly skvrnu papírem hodrem, jenže to ještě víc rozmazávaly. Mat- ka zpozorovala, co se stalo, honem přiskočila a zahubovala po tichu : „Vy kutidla zatrace- ný! Takovej mazaner a zrovna na svátky Nepusti to ani po kolikerým mytí!“ Na to do- dala šeptem : „No počkejte! To nemáte sleve- ný! Těšte se!“ Jindy by byla již jistě nějaká bušta padla, ale v přítomností švagrově se starostová pamatovala. Aby nemilý dojem příhody zahladila. zahovořila mezi vytíráním oleje ke švagrovi. jako by se bylo nic nestalo : „Mach je k poli- tování. Při kovařině se strh na nohy, ruce s mu klepou —Myslil si : slejvárnu, slejvárnu Mohlo to bejt dobrý, kdyby se to bylo poda- řilo. Povídal jste, že sám příšel o mnoho. Jin ho strhli. „Má to všecko hrom zabít!“ zasykl. Jan. Celá jeho tvář, jako hrubým dlátem vytesaná. se nenávistně zkřivila. „Nemluv tak! Tím si neulehčíš, jen přiti- žíšr“ napomenul ho Josef, jenž byl proti bra- trovi vzezření mnohem jemnčjšího. „Jak bys nebyl křesťan! Máme sedmasedmdesá“- krát odpouštětl „Leda bychom byli bláznil „Nemáme na majetku tak tuze ločti“ „Mámne jit snad po žebretě, ne? l „To nepovidám. Můžene se starat ate me se hrabat ku předu, ale když trocha u-
Jindo Mach Jan Josef Balkán Mohan Mata