2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
5. července 1908
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Otužování.
Požadavky i důsledky kulturního živola vyčer-
pávají životní energii v různém vzhledu a to nejen
bojem o život, nedostatkem, rozčilováním, nýbrz
i blahobytem, v jehož vleku bývají nadměrné požítky
hovění až k naprosté téměř nečinnosti duševní i tě-
lesné.
Klesající výkonnost některého ústroje neb celého
Ústrojenství znepokcjuje a za shonu po nápravě chá-
pou se lidé zdravotních hesel ne vždy správných
které se ke všemu obyčejně přepínají. Vzpomínám
na př. hesel o významu masité výživy, o protiproudu
vegelariánů, o významu cviku tělesného a šetřeníse
a j. kleré do velké míry karakterisují bezradnost
otázkách soukromně zdravovědných.
Nebude tedy na škodu, promluvím-li o jednon
z mnohých takových hesel, o otužování, které rov-
něž bývá nesprávně pojímáno i vykonáváno.
Cílem otužovéní má býti dosažení vlastností ta-
lesných, které člověka chrání před chorobami z na-
stuzení. Lékaři si představují, že nárazem studen
na člověka vznikati mohou jisté choroby a sice rý
ma, katarrhy a záněty plic, neuralgie, hostcové cho-
roby, zánět ledvin a ochrnutí licního nervu. Nemoei
ty dle učení lékařského způsobovány býti mohou
změnami pověímosti, zejména náhlými a teplotu od-
jímajícími, stejně působiti mohou vočerní chlad-
na i za léta, promoknutí, promočení nohou
oholení neb ostříhání vlasů, napiti se studené vody
lehčí oblek, odkopání pokrývky ve spaní, stoupnut
bosou nohou na podlahu — a především jiným prů-
van a sice každý průvan, i teplý i tak jemný, že jei
nervy citné ani neznamenají, takže toprve následu-
jící onemocnění nám připomene, že jsme v něm ně-
kde postáli
6
article
Vznik chorob z nastuzení se vykládá tak, že s
nárazem studena kožní cévy stáhnou, čímž krev se
vytlačí k vnitřním ústrojůní, dávajíc tak podklad
k zánětům a katarrhům a to tím jistěji, čím déle kož-
ní cévy potrvají v stažení. Jsou-li pak na sliznicích
našich chorobotvorné zárodky oslabené, stanou se
tím plně jedovatými, čímž infekce bývá dovršena
Choroby z nastuzení vznikati mohou také následkem
samotného ochlazení, t. j. snížením normální teploly
těla, a také vznikati mohou následkem vdecho-
vání studeného vzduchu a pod. Podle učení léka-
ského jest tedy snadnější neb méně snadná mož
nost nastuzení závislá celkem od reakce kožní
proto prý lidé obsláblí a zchoulostivělí častěji tr-
vají chorobami z nastuzení, neboť jejich nervy a cévy
kožní nercagují na studeno ani normální silou an
nornálním tempem.
7
article
Přirozeně by se mohl čtenář domnívati, že 5y se
k osláblejším lidem čítati mohli s jakýms právem
lidé, kteří jsou stíženi vleklými chorobami, jejich
výživa povážlivě utrpěla a lidě, chorující těžkým
nemocemi horečnatými, však z účinu nastuzení
jsou všichni ti nemocni vyjmuti. Ukázalo se, že na
př. nemocným (s vleklými chorobamí) neškodí jaké-
koliv změny povětrnostní ani drsné, ani studeně,
neboť v sanaloriích jsou přidržováni k vycházkám
i za chumelenic zimních (v něklerých vysíláni jsou
nazí na 25 minut každodenně ven i v celém obdob
zimním), aneb se jim na několik něsíců vykáže byt
ve vzdušných barácích o Uřech pouze štěnách. Zd
se, že osláblým ani studené průvany neškodí, nebo
jedna z moderních léčeb zánělu plic koná se při
olevřených všech oknech za dne i noci — a lůžko
nemocného postaveno jest tak těsně k oknu, že z
padání sněhu musí býti o to postaráno, aby nemo-
ný jím nebyl zasypán. Plavby nemocných (s plícní-
mi chorobami) řízeny jsou do polárních moří, jest
úmysl zříditi sanatorium na Špicberkách a sanatoria
pro dobu zimní ve vysokých horách švýcarských,
severoamerických aíd. dobře se osvědčíly.
Zdeněk
Špicberky
8
article
Osláblým nemocným neškodí také jakékoliv
prudké nárazy studena, neboť se jim ordinují ledové
obklady na nejchoulostivější části těla a ponechávají
se tu celé dny, — aneb jsou koupáni ve studené
vodě, podrobují se ledovým sprchám, — v horečna-
tých chorobách ponechává se lod trvale na celý prů-
běh v krajíně srdeční (frigotherapie prekordiální).
Veškerou touto ordinací nebyly u nemocných
vzbuzeny žádné choroby z nastuzení, což jest ovšem
ze stonoviska učení lékařskéha o nastuzení přímo
nevysvětlitelné
Ostatně jest v tomto učení mnoho jiného, oprav-
du záhadného. Lékařství na př. s úplnou jistotou
tvrdilo, že změny v povětrnosti, teplo odjimající
rozmnožují choroby z nastuzení, však statistick
cifry dokázaly, že ono tvrzení nebylo správné.
Lékařství také učí, že drsnější podnebí jest prole
zdravotně závadné, že se zde člověk snadněji může
nastuditi; a proto zůstane nevysvětlitelno, že stati-
stikou nemohlo býti zde zjištěno vládnutí těchto cho-
reb větší, oproti podnebí lahodnějšímu — spíše na-
lezen opak. Některých chorob z nastuzení, jako ka-
tarrhů a zánětů plic, hostců přibývá s lahodou
teplotou podnebí.
9
article
Záhadno jest dále, že lidé, kteří zaměsínáním
zvlášť často vystavováni jsou činitolům nastuzení, ne-
onemocňují častěji chorobami z nastuzení, než lidc
ostatní. Se slanoviska učení o nastuzení zůstane zá-
hodno, že za polárních výprav, v posledních deset-
letích podniknutých, nikdo z mužstva neonemocně
chorobou z nastuzení, že ji ušetření zůstávají turisté
celé hodiny v roztálém sněhu brouzdajicí, rybáři
podzimních psotách lovici, ledaří, plavo. dříví v A
pách ald
Podobných záhad mohl bych ještě dále mnoh
vypověděli, ale to, co jsme sdělili, již stačí ku po-
znaní, že lékařské učení o nastuzení jest samá téměi
záhada a odpor, že jest směsí a zmatkem různých
názerů.
O tom také podává další doklad pojem a návo
k otužování. Podle jedněch neonemocní chorobou
z nastuzení otužený proto, že se otužováním nauě
jeho cévy kožní déle setrvávatí v stažení, — aie bo
hužel, vykládá se tímtéž pochodem také vznik cho-
rob — neboť se učí, že následkem vypuzení krve
z kůže se vnitřní ústroje překrvují, což prý jes
nebezpečno. Druzi učí, že se olužováním o-
naučí cévy kožní stahovat se na každý náraa
studena, čímž se přadojde překrvení vnilřních
ústrojů. — ale bohužel tímtéž pochodem vykládá se
také vznik chorob z nastuzení — jelikož pak dochá-
zoti musí ke snížení teploty vnitini, které se pokládá
za příčinu chorob. Skutečně si nevíme rady ani s na-
stuzením, ani s otužováním.
A právě tak ošemetná věc jest s návodem. Po-
slyšme na př. Strassera, jenž ve velkém souhorném
Bíle Deutsche Klinik (1901) napsal: Olužení dosáhne-
me především návykem na volný vzduch; člověk ná
vycházeti za každého počasí; uvyknou mu i t
kteří jsou katarrhy stízení a ztratí dokonce svůj ka
Strasser
Deutsche klinik
10
article
tarrh, jakož i sklon k novému onemocnění. Strasse
doporučuje spáti při olovřených oknech, studené láz
ně a různé sprchy atd,
S jedné strany jest člověk varován před změ
nami povětrnostními a různými činilely, teplo odní
majícími, chco-li zůstati zdráv a s druhé strany s
doporučuje, aby se jim člověk bezohledně vystavo-
val, má-li zůstati zdráv a chce-li ztratiti dokonce
trvající nemoc — z nastuzení. Vše to jest opravdu
tajemné — ale budeme se tedy všech složek nastu-
zení chrániti, abychom neonemocněli, alo budem
se jim také stále vysazovati, abychom zůstali zdrávi
jak to káže učení lékařské
Čtenář zajisté vycítil, že v těchto olázkáchi n
sdílím názor běžného učení a snad by rád zvěděl, jal
sám na ně pohlížím.
Popírám význam nasluzeni z Hobrých důvodů
které jsem na jiných místech uveřejnil a také na otu
žování jinak pohlížím.
Vím, že k udržení normální výkonnosti orgn-
nísmu jest vedle správné diety obecné nezbytným
stálý cvik, zejména těch ústrojů, které bývají násled-
kem povinnoslí z povolání zanedbávány. Methody
otužovaci představují dobrou cvičnou methodu plic
a srďce a konečně i svalstva vůbec a proto je vřel
doporučuji tam, kde takové cvičné melhody jest za-
polřebl
Vydatnými a křepkými procházkami za každého
počasí, cvikem dle systému Müller neb Proschek př
otevřených oknech, chladnými každodenními lázně
mi, sprchami, brouzdáním se bosou nohou v trávě
sněhu dokonale můžemo pocvičiti výkony plic, srdce,
svalstva i kůže a přispěli k udržení zdraví.
Strass
Müller
Proschek
11
article
Otužováním pozvolna ztrácíme bázeň přeď na
stuzením, která dříve svírala každý téměř výkon
a že pocílivše blaho vdechování svěžího vzduchu
pro vždy se postaráme, abychom jej měli vždy
a stále také doma. Bázeň před nastuzením ztráeí
lidé proto, že se mají za otužilé — neboť otuži-
lost chrání dle učení lékařského před nastuze
ním; tvrzení to není sice pravdou — neboť otu
žilost v tom smyslu jest nemožná — ale vděčíme mu
že alespoň otužilí jednotlivci si popřáti mohou gur
mandský požitek dobrého vzduchu ve svém domě.
Učení o nastuzení, věkovitou tradici posvěcené
o jehož pravosti každý se sám na sobě a často „pře-
svědčuje“, bude lékařství i zdravověda ještě dlouh
brániti dále a níčeho prozatím nezpomohou fakta
usvědčující onu theorii z omylů. A proto se lidstv
bude ctravovati dále zkaženým vzduchem v chrá
mu i divadle, v učebnách i pracovnách, dom
i v hostincích, ve vagonech i ve sborovnách, kde hy-
gienikové rokují o důležitosti vdechování svěžího
vzduchu.
Titíž lidě, kteří zabrání otevření okna v dusnén
shromáždění, kteří nesnesou pohled na spuštěné okn
v tramwayi ald., bez bázně sednou na otevřenou ve
randu a do otevřené tramwaye a nechají se proviva
větrem — ale pouze za podmínkou, že nebyla sla
vitelem ani tu, ani tam opatřena okna. Kdyby tt
trnmway neb veranda okna měla — ale všecka spu
štěná, nikdo by do nich nevešel, dokud by nebyl-
všecka okna vytažena a přístup vzduchu zatarasen
Jak se mohl průvan státi tak příšerným strašidlem
zůstane navždy nepochopitelno — ale ani nejjedova
tější míkrob nenabání obecenstvu tolik strachu, jako
pocit průvanu, jehož se přímo leká, který jej schva
cuje klerý ho pobouří a z něhož utíká.
Jakoby se vzduch, pohybující se dvěma protileh
lými otvory, mohl státi jedovatým, neb jakoby st
byl podlomiti životní energii člověka.
12
article
„Otužilý“ se ho přestane bát — prolo také hlá
sám, abychom se otužovali. Sprostíme-li se bázni
před nastuzením, vrátí se nám volnost a poznám
teprve, jak nám byl ztrpčován život nasazeným
pouty a různými chomouty. Přestaneme se báti vy
chladnutí, když jsme uhřáti, napijeme se studené vo
dy, když znojem ústa vypráhla, s rozkoší skočíme
do studené lázně, když jsme spoceni, za letních ve-
čerů pecháme byt provívat průvanem a spíme p
otevřených oknech.
Docela v souhlasu s učením lékařským vybízím
abychom zvykali všem činitelům nastuzení, ted-
i těm hořeji jmenovaným, které ani nejsou tak hroz
nými, jak vypadají, uvážíme-li, že se na př. lék ářov-
pranic nerozpakují ponořiti horečkou rozpálené těl-
nemocného v studenou lázeň a podávati mu roztlu
čený led po lžičkách, že existuje léčebná method
zánělu plic za stálého průvanu, že se rheumatikůn
doporučují parní lázně, kde v plném potu vslupu
ve sludený bassin atd.
Jak pak by mohly takové věci škodit člověko
zdravému, zvláště tenkrát, „když se jimi zacvičuj-
v olužování“.
Pravda, můj názor o otužování jest širší — ne
boť v tom uvykání činitelům nastuzení nevidím cíl
nýbrž pouze prostředek k umožnění cviku ve voln
přírodě a k dosažení různých jiných podmnine
zdraví.
13
article
Otužování se přepínalo; cil jeho zdál se mno-
hým tkvěti ve výcviku kožních nervů snášeti c
možno nízké teploty; to jeho cílem není. Častým
lázněmi studenými navyká pouze organismus pocilu
studena — totiž počátečné zbytečně prudké reakee
se mírní, neboť organismus opakováním podrážděn
naučí se hospodařiti a reaguje konečně jen tolik
kolik síle podrázdění odpovídá. Děvče, zaučující s
plésti punčechu, také z počálku překládá dráty s vy-
nalozením veškorých sil, — toprve treningem se pře
svědčí, že se tak namáhat nemusí.
Návyk tedy na sludeno jest sice jakousi výho
hodou, ale neleží v tom význam olužování, který
kotvi v řádném cviku důležitých zábyvů organismu
Není třeba tedy mořiti se příliš studenými
dlouho trvajícími aplikacemi studena, jak to vykoná-
vaji horlivci. A nejměně místné jest otužovati tako-
vým způsobem děti. Čím menší dítě, tím snadněji
trpí nourvalými procedurami, neboť jeho thermore-
gulace není tak pevná a dostatečná, jako člověka
povyrostlejšího a reaktivnost jeho vůbec snadněji
se vyčerpává. Bylo modou, koupati děti již od prv-
ního měsíce zivota ve studené vodě a pod., ale kli-
mekým pozorováním bylo zjištěno, že takové „otu-
žováni“ děti oslabuje a vysiluje.
14
article
Jest ale také nemistno baliti a chrániti je přs
míru; jest rozumějším pozvolná zvykati je těm či-
nitelům, ve kterých tráviti budou všochen svůj příštl
život. Děti, které se naučily již běhat, koupejme ve
vodů vlažnějši denně a nochme je běhat na vol-
ném vzduchu bosé a lehce odöné, když počasí
tomu dovolí.
Neoblékejme děti vůbec zbylečně teple — ze-
jména, jdou-li na procházku; dítě má se vyběhat —
tož jim nekalme raďost ze živola vlněným brněním
každý pohyb i dech stěžujícím. Neukrývejme děti
jdou-li spát, vždyť v létě stačí prostěradlo a neuškod
když i to se ze spánku odkope. Nebojme se podat
ditěti vody, když je zahřáto — a dbejme o jeho re
umně olužování především doslalečnou a vydalnou
hrou ve volné přírodě — a později také lázněm
v tekoucích vodách.
Mám za povinnost zřejmě vylknouti, že jsem se
svými názory o nastuzení i významu otužovánív
rozporu s oliciální medicinou. Lékařů podobně s
mnou smýšlejících jest menšina. Nedávám nikomu
rady — zde jsem na požádání odborné rodokce těchto
listů projevil pouze svůj názor o věci, ke kterému
sem dospěl po dlouholeté práci. Můj názor nespo-
šívá pouze na pozorováních a úvahách, nýbrž i na
zjišlěných faktech, které, jak myslím, vyvráceny
býti nemohou a nebudou.
15
title
Prof. dr. K. Chodounský.
profesor
doktor
K Chodounská
16
article
Jubileum 250letého trvání gymnasia
ve Slaném.
Jubileum 250letého trvání gymnasia
ve Slaném.
(Od zvláštního zpravodaje.)
Město Slané zažilo v sobolu a v neděli význam-
ně slavnostní dny. Oslava 250letého jubilea zalo-
žení gymnasia ve Slaném shromáždila množství ho-
stů a bývalých žáků až z nejdá lnějších končin. Zá-
plava bíločervených praporů, vkusná květinová de-
korace domů a k tomu nádherné přímo počasí do-
daly slavnosti zvýšeného lesku. Slavnost zahájena
byla v sobotu večer uvítáním hostí okr. starostou p.
Ant. Formánkem v okresním domě, načež hosté
navštívili slavnostní přodstavení, kdež dávána Vrchli-
ckého hra „Nad propastí“ a ztrávili pak večer
přátelské a družné zábavě ve dvoraně Sokolovny
Vrcholem slavnosti pak byla druhého dne slavnostní
schůze v nádvoří gymnasia, kamž účastníci v impo-
santním průvodu ze Sokolovny se odebrali. Po před-
nesu slavnostní kantáty studujícími za řízení p. K.
Formánek
Slaný
okresní dům
17
article
Manšingra uvítal přílomné starosta města p
V. Baňka srdečnou řečí, v niž věnoval vzpomínku
zakladateli hr. Bern. Ign. Martinicovi a všem
dobrodincům ústavu. Hrabě Jindtich Cla m-M a rti-
nic, potomek zakladatele a předseda čestného vý-
boru, poukázav ke kulturnímu významu ústavu, kte-
rý své poslání věrně plní, přál mu rozvoje i v bu-
doucnosti, by i nadále sloužil k šíření pravé osvěty
a pokroku. Na to slavnostní řečník ředitel gymnasi
p. Fr. Šafránek po uvítání přítemných a jednotli-
vých zástupců úřadů a korporací nastínil obšírně dě-
jiny gymnasia, jež po mnohých obětech se strany
města přešlo r. 1890 ve správu státní a tím jeho bu-
doucnost zaručena. Vzpomněl dále blahovolné péče
císuře, jehož panovnické jubileum se právě slaví
o rozvoj školství v Čechách a skončil přáním, by
i nynější i budoucí žáci stali se tak platnými členy
českého národa, jako ti, kteří až dosud z ústavu vy-
šli. Schůze zakončena byla doslovem slarosty p. V
Baňky, který poděkovav za přehojnou účast, žádal
o dovolení, by slavnoslní výbor jménem všech mohl
tlumočiti císaři a králi loyální projev věrnosti.
V Baňka
Martinic
Jindtich
Šafránek
Baňka
Bern
Čechy
18
article
(Sláva.)
Po Iotografování p Durasem zůčastnili se pří-
tomní slavných bohoslužeb.
Odpoledne konal se pak slavnostní banket ve
dvoraně Sokolovny, kdež pronesena byla celá řada
zdravic, jež zahájena byla hr. Jindř. Clam-M arti-
nicem (cisaři). — Starosta p. Baňka připil hr.
Jindř. Clam-Martinicovi jakožto potomku zakla-
datele. — Za vládu pronesl připitek zem. insp. p. d.
E. Kastner rozvoji ústavu.
Ředitel Zemské banky p. Fr. Procházka
pravil, že budoucnost národa spočívá v jeho hospo-
dářské síle, jejímiž podporami jsou právě střední
školy, jež vychovaly nám tolik zdatných pracovníků
z nichž, a to právě z ústavu slánského vyšel vyníka-
jící pracovník, který slávu českého jména rožšiři
po dálné cizině, náš slovulný mistr Jar. Vrchlický
jehož s nelíčenou radostí vílají všichni ve svém stře
du. (Bouřlivý neuluchající potlesk.) Jar. Vrchlicky
s pohnutím poděkoval za neočekávané, vřelé přijeu
a poukázal k tomu, že slavnost dovedla příslušníky
všech stran nejrůznějších odstínů svésti v jedno moře
a přál by si jen, by tomu tak bylo v celém našem
národním životě. Roditel gymnasia p. Fr. Šafrá
nek vzpomněl pak zásluh učitele p. Eriebacha, kle
rých si tento o zdařilý průběh slavnosti svojí neúnav-
nou činností získal. Přípitkem p. Aug. šl. Hemerky
řediteli p. Šafránkovi a pak prof. Krecarovi byla
Jada přípitků skončena a banket za povznesené ná-
lady skončen.
Na to provedeny byly na hřišti žactvemí gymna-
sijním tělocvičné hry za řizení učitele p. A. Žlá bka,
večer pok ve dvorně hotelu „U bílého beránka“ roz-
vířila se při zvucích městské hudby p. Vernera ne-
nucená taneční zábava.
Duras
Jindřichův
Baňka
Martinic
E Kastner
Procházka
Vrchlický
Aug
Šafránek
Krecar
Jada
Žlý
Verner
bílý beránek
19
article
Slavnost, z níž účastníci odnesli si zajisté nej-
krásnější vzpomínky, měla v každém ohledu příme
skvělý úspěch a to jak ladným, účelným uspořádá-
ním, tak přehojnou účastí. Mimo jiné dostavili se
Jindřich hrabě Clam-Martinic, předseda
česiného výboru, Jar. Vrchlický, zem. insp.
E. Kastner, poslanci dr. Koerner, Krato-
chvíl a Zázvorka, univ. prol. dr. A. Heve-
roch, dr. Fr. Procházka, ředitel Zemské banky.
kons. r. P. Ferd. Kučera, vl. r. J. Říha, okr. sta-
rosta A. Formánek, okr. šk. insp. p. Plaň an-
ský, okr. hejlman J. Schaller a j. Omluvné
felegrafické depeše zaslali dr. O. Žampach, seíkční
rad v min. obchodu, dr. E. Hermann šl. Otav-
ský, sekční rada v min. vnitra, M. šl. Fischer
cís. skut. rada v Petrohradě, K. Nečásek, zem. šk.
inspektor. II. Steiníeld, míst, rada, a celá rad
městských radů a sborů profesorských. O zdařilý
průběh slavnosti získal si největších zásluh výkonný
výbor a zvláště neúnavný jeho jednatel učitel p. Jos.
Erlebach. Ve výkonném výboru zasedali pp:
předseda V. Baňka, starosta měsla, I. míslopředseda
Fr. Šaíránek, ředitel gymnasia, II. místopředseda
vdp. P. A. Fregr, děkan, jednatel Jos. Erlebach.
pokladník PhDr. Ferd. Píetsch, profesor. dále člc-
nové pp. Fr. Duras, PhDr. V. Fárek, profesor,
Z. Havlák, profesor. August šl. Hemerka ze
Stranmíru, c. k. komisat m. sl., dr. K. Horlivý
advokál, PhDr. A. Krecar, profesor, Fr Píži, geo-
metr. V. Procházka, m. rada. K. V. Sedláček.
náměslek starosty, a MUDr. K. Šupík, okr. lékař.
U příležitosti slavnosti založena byla rus. skul. radou
p. Maxem šl. Fischerem z Petrohradu nadace
v obnosu 5000 K ku podpoře chudých žáků gymna-
sijních.
Číslo 243.
Jindřich hrabě
Martinic
Vrchlický
E Kastner
doktor
Koerner
Krato
Zázvorka
A Heve
Procházka
Kučera
J Říha
A Formánek
J Schaller
O Žampach
E Hermann šl
Fischer
K Nečásek
Erlebach
V Baňka
Fregr
Jos
PhDr
Ferd
František
Duras
V Fárek
Havlák
August
Hemerka
A Krecar
Píža
V Procházka
K V Sedláček
K Šupík
Max
Francie
Otava
Petrohrad
Stranmír
zemský banka
21
article
Mat ve 3 tazicl.
Mat ve 3 tazicl.
Zprávy šachové.
Mateh Lasker—Tarrasch.
Dne 5. června 1908 ujednány byly po důkladném
rokování mezi drem. Laskerem, předsedou a jednate-
lem německého „Schachbundu“ podmínky matche
Lasker—Tarrasch o championát světa. Hlavní body
jsou následnjící: Vítězem bude, kdo dřive vyhraje
8 partií, remisy v to nepočítaje. Vítěz obdrží od „D.
Schachbundu“ věnovanou cenu 4000 M; mimo to ob-
drží dr. Lasker honorář 15.000 M. dr. Tarrasch pak.
aby match mohl se uskutečniti, na jakýkoliv honorář
nereflektuje, žádá pouze zaplacení hotových výloh.
kterých však předem se zříká, vyhraje-li match.
Nesejde-li se v čas potřebný obnos 23.000 M. bude
hrán match na 6 výher, v kterémžto případě obdrží
dr. Lasker honorář 10.000 M. Nesežene-li se ani pro
tento případ potřebných 18.000 M, bude nutno ujed
nati nové podmínky matche. — V příznivém případě
— sejdou-li se totiž do 6. července 1908 potřebné pe-
níze, začne match 17. srpna t. r. v místě předsedni-
ctvem „Schachbundu“ určeném. Hráti se bude 6 dní
v týdnu, denně 6 hodin; čas 15 tahů za hodinu.
Každý hráč má nárok obdržeti třikrát po jednom dna
dovolenou. — Jak z uvedeného zřejmo, spravil si to
dr. Lasker vtipně, aby z matche, ať vyhraje či prohraje.
udělal dobrý „kšeft“ — o jiné se jeho famósnímu
umění nejedná. Naproti tomu jest ochota dra. Tar-
rasche obdivuhodna.
Pruhované-
Čtverečkov.
Shantung-
a Henneber-
zova hedvihi
9d 75 kr. poi.
placeně
výeleně.
edvah
aokr sbn
Tarrasch
Lasker
D Schachbunda
Tara
24
article
Končící hra č. 43.
V partii hrané dne 7. lřezna 1908 v Charlotten
burgu mezi Wilkonskim (bílým) a M. (černým) došlo
k násl. posťavení:
pravé jádrové, zaručeně čisté
z české továrny firmy 12104
Charlotten
36
article
Partie č. 337.
Hrána v mezinár. turnaji v Praze 5. června 1908.
Spanělská hra.
Černý: Prokei
Bílý: C. Schlechter.
1. e2—e4 e7—e5 113. Jb1—d2 Ví.—es
d6—d5
14. Jd2 — fi
2. Jgi—f
Jb8—c6
Jf6—e4
15. e4 —e5
a7—n6
3. Sf1—b5
16. Jf1—g3! Je4xígs
Jg8—f6
4. Sb5—a4
17. f2g3 c7—c59l
5. 0—0
Si8—e7
6. Vf1—e1
b7—b5
18. Dd1—d3 g7—g6
19. c5—e6lc) 17—f5
7. Sa4—b3 d7—d6 .
20. g3—g4d) Se7—h4l
8. c2—c3
Ja5—ce
21. Vet—ez
9. h2—h3
h7—h67
22. gixkc fo
Jc6—b4
10. d2—d4
e5xKd4
Je6 — as
28. Dds— c2
Jb4xkce
11. c3xxd4
Prostředky lečebnů: -
lace a pneemotherapis, kysli-
čté lázsě, Měha te sbade nou
vodou, léš. těloevík, nbanečaí
tázně utu
. zřidle Ko-
L6c. pramely. stant , Eml-
no,Johannishrunn, klausenguelle.
Černá
Schlechter
Jf
Jc
Praha
b 5 18
sa 4
Sf 1
b 5 16
Sb 5
c 7
c 2
Jb 4 xkka
koL 6 c
39
article
Co je to „Triumfala“? Seiumſata
je šnětovačíia a není 5nětovačía. Seiunfala
je zálionem cſráněný patentovaný vyná les,
ktezým o2straněny nedostatíy 203u3 ušíva-
nýd šnětovačeí: že při 3ýdhtání nyní po-
ušívané šnětovačkové fátíy oe netosta ſtují,
jsou nepoBajné, brání přitovenému výjvinu
tela, obzhu kzve, tosvinu žatuaku, plie
i orace, čimě seavotním pošadavſům ni-
ltezal nevyſiovují.
41
article
4AIi
4AIi
Prodej v Prazer Perštýn č. 12; Pošu-
mavské pletárny, Vodičkova ul.; Vaníčková,
Přikop: Novák, Vodičkova ul.; Tesařová, Ferdi-
nandova tř.; Eliášová, Spálená ul.: Tesařová,
Žitná ul.; Krumpova, Letná; Čapek, Libců;
Pavel, Smichov; Pojezný, Vinohraddy; Pick,
12073
Žižkov; Slnvík, Nusle.
Vaníčková
Novák
Tesařová
Ferdi
Eliášová
Krumpův
Čapek
Pavel
Slnvík
Prazer Perštýn
Pošo
Vodičkův ulice
Žitná ulice
Žižkov
Nusle
Letná
Libec
Smichov
Vinohradda
42
article
Dd8— fee)
31. Sf4—g5
Se7—h4
Dřoxct
32. a2—23
Sb4—a5
Sa5—c7
Sh4 —f6
33. 86—e7
34. Val—et Va8—es
Ve8 —e7
35. Ve1—e6 Kg8—g
28. Ve7xe7
Sf6—e7
36. Sg5—h6+ Kg7—g
29. Se1—f4 Df5—h5e)
30. Dh6xh5 g6ch5 37. Jí3—g5 vzdal g
a) Osudné oslabení křídla krále. Obvyklé pokračován
Je6—a5 s násl. c7—c5 bylo lepší.
b) Dříve měl černý hráti 17.- Se7—fsl.
c) K výhře ovšem stačilo 10. Se1xh6; bílý chce ale
černého brzy zmatiti,
d) Velmi silné bylo též 20. Jís —g5.
e) Na 24.Jc2xal bylo by následovalo: 25. Dh6xch6-
Kg8—h8, 26. Dgu—h5-- Kh8—g8, 27. Dh5—f7-
Kg8—h8, 28. Jí3—e5 Vís—g8, 29. Df7—h5-
Kh8—g7, 30. Dh5—g6+ a mat v příštím tahu.
Ješté nejlépe. Jestli 29.Dxce6 tu 30. Sf4—en
a vyhraje, nebo 29..Se7—f8, 30. Dh6—h4 DfexKee.
31. Sf4—e5 Sf8—g7, 32. Jf3—g5 atd
Hrozí 38. Ve6—g6++- Kg8—h8, 39. Sh6—g7-
Kh8g8, 40. Sg7—f6+ mut; jestli 37... Kg8—h8.
38. Ve6—f6l a vyhraje.
sh
dh
Df
Val
g 7
Sf 4
e 5 Sf
g 7
Dřoxci
kg
Sf
c 7
c 5
Kh 8
e 5 Vís
g 6 + +kg 8
48
article
Partie č. 338.
Hrána v témž turnaji dne 21. května 1908.
Španělská hra.
Černý: Fr. Treybal
Bílý: A. Rubinstein.
21. Se3—f2 Sf6—ht
e7—e5
22. Sb3—c2 Sh4XKfe-
Jb8 — ce
b5—b4
23. Dg2xk« fe
a7—a6
Dd8—fc
Jg8 — f
24. Jcs — at
b4—bs
25. h3—h4
Sls—e7.
h6xkg5
26. g1—g5
b7—b5
Df6—e7
d7—ds
27. h4xg5
Vb8—b4
28. Se2— d3.
Vas—bs
Ví8—bs
Černá
Treybal
A Rubinstein
Vasa
Francie
XKfe
jb 8
e 7 d 7
e 5 22
Sl
57
article
Vychází v sešitech po
Zednictví a stavitelství. al. Muoho sct oo
razů a plánů velmni užitečných.
Napsal KI. Skramlík. Se 196 obrazy
TESRHSIVI Cena 5 korun.
f hospodářské. Se 400 obrazy. Ce-
SlavilelStVí na 6 K. I kdo malou stavbu provádí,
kup si důležitou knihu, před škodou uchrání.
Výroba cihel, tašek, rour, dlaždic atd.
uliarSIVl. díe nejn. způsobů 8 238 obr. Cena 6 .
Napsal Skramlík. Mnohé ceun
IRURLARS!VI. návody. S mnoha sty obrazů. C-
11820
Skramlík
KI
TESRHSIVI
59
article
Bílý: Leontěr
d7—d5
1. d2—d4
c7— c5
2. Jg1—f
Jb8—ce
3. e2—e3
4. b2—ba
Sc8—g4
c5xd4
5. Sc1—bz
o7—c6
6. e3xKd4
Sf8—bd
7. Sť1—e2
Sb4—d6
8. c2 —c3
Jg8—e7
9. Jby—dz
Je7—gů
10. 0—0
h7—h5
11. h2—hs?
Dd8—f
12. c2—c4
e6x d5
13. c4xd5
0. 0-0
14. Víl—ei
15. h3xg4 h5xg4
g4—g3
16. Jí3 —e5
17. Se2—g4-+ Kc8—bs
18. Je56+ b7xKc6
Marshallem skvěle sehraná partie.
Leontěr d 7
d 5 1
c 5 2
c 6
Sb 4 — d 6 8
c 4 e
Kc 8