ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 b26f57c0-75a4-11dc-bc05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 67 celkem · entity: person 107, place 39, org 13, work 48
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
5. července 1908
4 masthead
Císlo 183.
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Otužování. Požadavky i důsledky kulturního živola vyčer- pávají životní energii v různém vzhledu a to nejen bojem o život, nedostatkem, rozčilováním, nýbrz i blahobytem, v jehož vleku bývají nadměrné požítky hovění až k naprosté téměř nečinnosti duševní i tě- lesné. Klesající výkonnost některého ústroje neb celého Ústrojenství znepokcjuje a za shonu po nápravě chá- pou se lidé zdravotních hesel ne vždy správných které se ke všemu obyčejně přepínají. Vzpomínám na př. hesel o významu masité výživy, o protiproudu vegelariánů, o významu cviku tělesného a šetřeníse a j. kleré do velké míry karakterisují bezradnost otázkách soukromně zdravovědných. Nebude tedy na škodu, promluvím-li o jednon z mnohých takových hesel, o otužování, které rov- něž bývá nesprávně pojímáno i vykonáváno. Cílem otužovéní má býti dosažení vlastností ta- lesných, které člověka chrání před chorobami z na- stuzení. Lékaři si představují, že nárazem studen na člověka vznikati mohou jisté choroby a sice rý ma, katarrhy a záněty plic, neuralgie, hostcové cho- roby, zánět ledvin a ochrnutí licního nervu. Nemoei ty dle učení lékařského způsobovány býti mohou změnami pověímosti, zejména náhlými a teplotu od- jímajícími, stejně působiti mohou vočerní chlad- na i za léta, promoknutí, promočení nohou oholení neb ostříhání vlasů, napiti se studené vody lehčí oblek, odkopání pokrývky ve spaní, stoupnut bosou nohou na podlahu — a především jiným prů- van a sice každý průvan, i teplý i tak jemný, že jei nervy citné ani neznamenají, takže toprve následu- jící onemocnění nám připomene, že jsme v něm ně- kde postáli
6 article
Vznik chorob z nastuzení se vykládá tak, že s nárazem studena kožní cévy stáhnou, čímž krev se vytlačí k vnitřním ústrojůní, dávajíc tak podklad k zánětům a katarrhům a to tím jistěji, čím déle kož- ní cévy potrvají v stažení. Jsou-li pak na sliznicích našich chorobotvorné zárodky oslabené, stanou se tím plně jedovatými, čímž infekce bývá dovršena Choroby z nastuzení vznikati mohou také následkem samotného ochlazení, t. j. snížením normální teploly těla, a také vznikati mohou následkem vdecho- vání studeného vzduchu a pod. Podle učení léka- ského jest tedy snadnější neb méně snadná mož nost nastuzení závislá celkem od reakce kožní proto prý lidé obsláblí a zchoulostivělí častěji tr- vají chorobami z nastuzení, neboť jejich nervy a cévy kožní nercagují na studeno ani normální silou an nornálním tempem.
7 article
Přirozeně by se mohl čtenář domnívati, že 5y se k osláblejším lidem čítati mohli s jakýms právem lidé, kteří jsou stíženi vleklými chorobami, jejich výživa povážlivě utrpěla a lidě, chorující těžkým nemocemi horečnatými, však z účinu nastuzení jsou všichni ti nemocni vyjmuti. Ukázalo se, že na př. nemocným (s vleklými chorobamí) neškodí jaké- koliv změny povětrnostní ani drsné, ani studeně, neboť v sanaloriích jsou přidržováni k vycházkám i za chumelenic zimních (v něklerých vysíláni jsou nazí na 25 minut každodenně ven i v celém obdob zimním), aneb se jim na několik něsíců vykáže byt ve vzdušných barácích o Uřech pouze štěnách. Zd se, že osláblým ani studené průvany neškodí, nebo jedna z moderních léčeb zánělu plic koná se při olevřených všech oknech za dne i noci — a lůžko nemocného postaveno jest tak těsně k oknu, že z padání sněhu musí býti o to postaráno, aby nemo- ný jím nebyl zasypán. Plavby nemocných (s plícní- mi chorobami) řízeny jsou do polárních moří, jest úmysl zříditi sanatorium na Špicberkách a sanatoria pro dobu zimní ve vysokých horách švýcarských, severoamerických aíd. dobře se osvědčíly.
Zdeněk Špicberky
8 article
Osláblým nemocným neškodí také jakékoliv prudké nárazy studena, neboť se jim ordinují ledové obklady na nejchoulostivější části těla a ponechávají se tu celé dny, — aneb jsou koupáni ve studené vodě, podrobují se ledovým sprchám, — v horečna- tých chorobách ponechává se lod trvale na celý prů- běh v krajíně srdeční (frigotherapie prekordiální). Veškerou touto ordinací nebyly u nemocných vzbuzeny žádné choroby z nastuzení, což jest ovšem ze stonoviska učení lékařskéha o nastuzení přímo nevysvětlitelné Ostatně jest v tomto učení mnoho jiného, oprav- du záhadného. Lékařství na př. s úplnou jistotou tvrdilo, že změny v povětrnosti, teplo odjimající rozmnožují choroby z nastuzení, však statistick cifry dokázaly, že ono tvrzení nebylo správné. Lékařství také učí, že drsnější podnebí jest prole zdravotně závadné, že se zde člověk snadněji může nastuditi; a proto zůstane nevysvětlitelno, že stati- stikou nemohlo býti zde zjištěno vládnutí těchto cho- reb větší, oproti podnebí lahodnějšímu — spíše na- lezen opak. Některých chorob z nastuzení, jako ka- tarrhů a zánětů plic, hostců přibývá s lahodou teplotou podnebí.
9 article
Záhadno jest dále, že lidé, kteří zaměsínáním zvlášť často vystavováni jsou činitolům nastuzení, ne- onemocňují častěji chorobami z nastuzení, než lidc ostatní. Se slanoviska učení o nastuzení zůstane zá- hodno, že za polárních výprav, v posledních deset- letích podniknutých, nikdo z mužstva neonemocně chorobou z nastuzení, že ji ušetření zůstávají turisté celé hodiny v roztálém sněhu brouzdajicí, rybáři podzimních psotách lovici, ledaří, plavo. dříví v A pách ald Podobných záhad mohl bych ještě dále mnoh vypověděli, ale to, co jsme sdělili, již stačí ku po- znaní, že lékařské učení o nastuzení jest samá téměi záhada a odpor, že jest směsí a zmatkem různých názerů. O tom také podává další doklad pojem a návo k otužování. Podle jedněch neonemocní chorobou z nastuzení otužený proto, že se otužováním nauě jeho cévy kožní déle setrvávatí v stažení, — aie bo hužel, vykládá se tímtéž pochodem také vznik cho- rob — neboť se učí, že následkem vypuzení krve z kůže se vnitřní ústroje překrvují, což prý jes nebezpečno. Druzi učí, že se olužováním o- naučí cévy kožní stahovat se na každý náraa studena, čímž se přadojde překrvení vnilřních ústrojů. — ale bohužel tímtéž pochodem vykládá se také vznik chorob z nastuzení — jelikož pak dochá- zoti musí ke snížení teploty vnitini, které se pokládá za příčinu chorob. Skutečně si nevíme rady ani s na- stuzením, ani s otužováním. A právě tak ošemetná věc jest s návodem. Po- slyšme na př. Strassera, jenž ve velkém souhorném Bíle Deutsche Klinik (1901) napsal: Olužení dosáhne- me především návykem na volný vzduch; člověk ná vycházeti za každého počasí; uvyknou mu i t kteří jsou katarrhy stízení a ztratí dokonce svůj ka
Strasser Deutsche klinik
10 article
tarrh, jakož i sklon k novému onemocnění. Strasse doporučuje spáti při olovřených oknech, studené láz ně a různé sprchy atd, S jedné strany jest člověk varován před změ nami povětrnostními a různými činilely, teplo odní majícími, chco-li zůstati zdráv a s druhé strany s doporučuje, aby se jim člověk bezohledně vystavo- val, má-li zůstati zdráv a chce-li ztratiti dokonce trvající nemoc — z nastuzení. Vše to jest opravdu tajemné — ale budeme se tedy všech složek nastu- zení chrániti, abychom neonemocněli, alo budem se jim také stále vysazovati, abychom zůstali zdrávi jak to káže učení lékařské Čtenář zajisté vycítil, že v těchto olázkáchi n sdílím názor běžného učení a snad by rád zvěděl, jal sám na ně pohlížím. Popírám význam nasluzeni z Hobrých důvodů které jsem na jiných místech uveřejnil a také na otu žování jinak pohlížím. Vím, že k udržení normální výkonnosti orgn- nísmu jest vedle správné diety obecné nezbytným stálý cvik, zejména těch ústrojů, které bývají násled- kem povinnoslí z povolání zanedbávány. Methody otužovaci představují dobrou cvičnou methodu plic a srďce a konečně i svalstva vůbec a proto je vřel doporučuji tam, kde takové cvičné melhody jest za- polřebl Vydatnými a křepkými procházkami za každého počasí, cvikem dle systému Müller neb Proschek př otevřených oknech, chladnými každodenními lázně mi, sprchami, brouzdáním se bosou nohou v trávě sněhu dokonale můžemo pocvičiti výkony plic, srdce, svalstva i kůže a přispěli k udržení zdraví.
Strass Müller Proschek
11 article
Otužováním pozvolna ztrácíme bázeň přeď na stuzením, která dříve svírala každý téměř výkon a že pocílivše blaho vdechování svěžího vzduchu pro vždy se postaráme, abychom jej měli vždy a stále také doma. Bázeň před nastuzením ztráeí lidé proto, že se mají za otužilé — neboť otuži- lost chrání dle učení lékařského před nastuze ním; tvrzení to není sice pravdou — neboť otu žilost v tom smyslu jest nemožná — ale vděčíme mu že alespoň otužilí jednotlivci si popřáti mohou gur mandský požitek dobrého vzduchu ve svém domě. Učení o nastuzení, věkovitou tradici posvěcené o jehož pravosti každý se sám na sobě a často „pře- svědčuje“, bude lékařství i zdravověda ještě dlouh brániti dále a níčeho prozatím nezpomohou fakta usvědčující onu theorii z omylů. A proto se lidstv bude ctravovati dále zkaženým vzduchem v chrá mu i divadle, v učebnách i pracovnách, dom i v hostincích, ve vagonech i ve sborovnách, kde hy- gienikové rokují o důležitosti vdechování svěžího vzduchu. Titíž lidě, kteří zabrání otevření okna v dusnén shromáždění, kteří nesnesou pohled na spuštěné okn v tramwayi ald., bez bázně sednou na otevřenou ve randu a do otevřené tramwaye a nechají se proviva větrem — ale pouze za podmínkou, že nebyla sla vitelem ani tu, ani tam opatřena okna. Kdyby tt trnmway neb veranda okna měla — ale všecka spu štěná, nikdo by do nich nevešel, dokud by nebyl- všecka okna vytažena a přístup vzduchu zatarasen Jak se mohl průvan státi tak příšerným strašidlem zůstane navždy nepochopitelno — ale ani nejjedova tější míkrob nenabání obecenstvu tolik strachu, jako pocit průvanu, jehož se přímo leká, který jej schva cuje klerý ho pobouří a z něhož utíká. Jakoby se vzduch, pohybující se dvěma protileh lými otvory, mohl státi jedovatým, neb jakoby st byl podlomiti životní energii člověka.
12 article
„Otužilý“ se ho přestane bát — prolo také hlá sám, abychom se otužovali. Sprostíme-li se bázni před nastuzením, vrátí se nám volnost a poznám teprve, jak nám byl ztrpčován život nasazeným pouty a různými chomouty. Přestaneme se báti vy chladnutí, když jsme uhřáti, napijeme se studené vo dy, když znojem ústa vypráhla, s rozkoší skočíme do studené lázně, když jsme spoceni, za letních ve- čerů pecháme byt provívat průvanem a spíme p otevřených oknech. Docela v souhlasu s učením lékařským vybízím abychom zvykali všem činitelům nastuzení, ted- i těm hořeji jmenovaným, které ani nejsou tak hroz nými, jak vypadají, uvážíme-li, že se na př. lék ářov- pranic nerozpakují ponořiti horečkou rozpálené těl- nemocného v studenou lázeň a podávati mu roztlu čený led po lžičkách, že existuje léčebná method zánělu plic za stálého průvanu, že se rheumatikůn doporučují parní lázně, kde v plném potu vslupu ve sludený bassin atd. Jak pak by mohly takové věci škodit člověko zdravému, zvláště tenkrát, „když se jimi zacvičuj- v olužování“. Pravda, můj názor o otužování jest širší — ne boť v tom uvykání činitelům nastuzení nevidím cíl nýbrž pouze prostředek k umožnění cviku ve voln přírodě a k dosažení různých jiných podmnine zdraví.
13 article
Otužování se přepínalo; cil jeho zdál se mno- hým tkvěti ve výcviku kožních nervů snášeti c možno nízké teploty; to jeho cílem není. Častým lázněmi studenými navyká pouze organismus pocilu studena — totiž počátečné zbytečně prudké reakee se mírní, neboť organismus opakováním podrážděn naučí se hospodařiti a reaguje konečně jen tolik kolik síle podrázdění odpovídá. Děvče, zaučující s plésti punčechu, také z počálku překládá dráty s vy- nalozením veškorých sil, — toprve treningem se pře svědčí, že se tak namáhat nemusí. Návyk tedy na sludeno jest sice jakousi výho hodou, ale neleží v tom význam olužování, který kotvi v řádném cviku důležitých zábyvů organismu Není třeba tedy mořiti se příliš studenými dlouho trvajícími aplikacemi studena, jak to vykoná- vaji horlivci. A nejměně místné jest otužovati tako- vým způsobem děti. Čím menší dítě, tím snadněji trpí nourvalými procedurami, neboť jeho thermore- gulace není tak pevná a dostatečná, jako člověka povyrostlejšího a reaktivnost jeho vůbec snadněji se vyčerpává. Bylo modou, koupati děti již od prv- ního měsíce zivota ve studené vodě a pod., ale kli- mekým pozorováním bylo zjištěno, že takové „otu- žováni“ děti oslabuje a vysiluje.
14 article
Jest ale také nemistno baliti a chrániti je přs míru; jest rozumějším pozvolná zvykati je těm či- nitelům, ve kterých tráviti budou všochen svůj příštl život. Děti, které se naučily již běhat, koupejme ve vodů vlažnějši denně a nochme je běhat na vol- ném vzduchu bosé a lehce odöné, když počasí tomu dovolí. Neoblékejme děti vůbec zbylečně teple — ze- jména, jdou-li na procházku; dítě má se vyběhat — tož jim nekalme raďost ze živola vlněným brněním každý pohyb i dech stěžujícím. Neukrývejme děti jdou-li spát, vždyť v létě stačí prostěradlo a neuškod když i to se ze spánku odkope. Nebojme se podat ditěti vody, když je zahřáto — a dbejme o jeho re umně olužování především doslalečnou a vydalnou hrou ve volné přírodě — a později také lázněm v tekoucích vodách. Mám za povinnost zřejmě vylknouti, že jsem se svými názory o nastuzení i významu otužovánív rozporu s oliciální medicinou. Lékařů podobně s mnou smýšlejících jest menšina. Nedávám nikomu rady — zde jsem na požádání odborné rodokce těchto listů projevil pouze svůj názor o věci, ke kterému sem dospěl po dlouholeté práci. Můj názor nespo- šívá pouze na pozorováních a úvahách, nýbrž i na zjišlěných faktech, které, jak myslím, vyvráceny býti nemohou a nebudou.
15 title
Prof. dr. K. Chodounský.
profesor doktor K Chodounská
16 article Jubileum 250letého trvání gymnasia ve Slaném.
Jubileum 250letého trvání gymnasia ve Slaném. (Od zvláštního zpravodaje.) Město Slané zažilo v sobolu a v neděli význam- ně slavnostní dny. Oslava 250letého jubilea zalo- žení gymnasia ve Slaném shromáždila množství ho- stů a bývalých žáků až z nejdá lnějších končin. Zá- plava bíločervených praporů, vkusná květinová de- korace domů a k tomu nádherné přímo počasí do- daly slavnosti zvýšeného lesku. Slavnost zahájena byla v sobotu večer uvítáním hostí okr. starostou p. Ant. Formánkem v okresním domě, načež hosté navštívili slavnostní přodstavení, kdež dávána Vrchli- ckého hra „Nad propastí“ a ztrávili pak večer přátelské a družné zábavě ve dvoraně Sokolovny Vrcholem slavnosti pak byla druhého dne slavnostní schůze v nádvoří gymnasia, kamž účastníci v impo- santním průvodu ze Sokolovny se odebrali. Po před- nesu slavnostní kantáty studujícími za řízení p. K.
Formánek Slaný okresní dům
17 article
Manšingra uvítal přílomné starosta města p V. Baňka srdečnou řečí, v niž věnoval vzpomínku zakladateli hr. Bern. Ign. Martinicovi a všem dobrodincům ústavu. Hrabě Jindtich Cla m-M a rti- nic, potomek zakladatele a předseda čestného vý- boru, poukázav ke kulturnímu významu ústavu, kte- rý své poslání věrně plní, přál mu rozvoje i v bu- doucnosti, by i nadále sloužil k šíření pravé osvěty a pokroku. Na to slavnostní řečník ředitel gymnasi p. Fr. Šafránek po uvítání přítemných a jednotli- vých zástupců úřadů a korporací nastínil obšírně dě- jiny gymnasia, jež po mnohých obětech se strany města přešlo r. 1890 ve správu státní a tím jeho bu- doucnost zaručena. Vzpomněl dále blahovolné péče císuře, jehož panovnické jubileum se právě slaví o rozvoj školství v Čechách a skončil přáním, by i nynější i budoucí žáci stali se tak platnými členy českého národa, jako ti, kteří až dosud z ústavu vy- šli. Schůze zakončena byla doslovem slarosty p. V Baňky, který poděkovav za přehojnou účast, žádal o dovolení, by slavnoslní výbor jménem všech mohl tlumočiti císaři a králi loyální projev věrnosti.
V Baňka Martinic Jindtich Šafránek Baňka Bern Čechy
18 article
(Sláva.) Po Iotografování p Durasem zůčastnili se pří- tomní slavných bohoslužeb. Odpoledne konal se pak slavnostní banket ve dvoraně Sokolovny, kdež pronesena byla celá řada zdravic, jež zahájena byla hr. Jindř. Clam-M arti- nicem (cisaři). — Starosta p. Baňka připil hr. Jindř. Clam-Martinicovi jakožto potomku zakla- datele. — Za vládu pronesl připitek zem. insp. p. d. E. Kastner rozvoji ústavu. Ředitel Zemské banky p. Fr. Procházka pravil, že budoucnost národa spočívá v jeho hospo- dářské síle, jejímiž podporami jsou právě střední školy, jež vychovaly nám tolik zdatných pracovníků z nichž, a to právě z ústavu slánského vyšel vyníka- jící pracovník, který slávu českého jména rožšiři po dálné cizině, náš slovulný mistr Jar. Vrchlický jehož s nelíčenou radostí vílají všichni ve svém stře du. (Bouřlivý neuluchající potlesk.) Jar. Vrchlicky s pohnutím poděkoval za neočekávané, vřelé přijeu a poukázal k tomu, že slavnost dovedla příslušníky všech stran nejrůznějších odstínů svésti v jedno moře a přál by si jen, by tomu tak bylo v celém našem národním životě. Roditel gymnasia p. Fr. Šafrá nek vzpomněl pak zásluh učitele p. Eriebacha, kle rých si tento o zdařilý průběh slavnosti svojí neúnav- nou činností získal. Přípitkem p. Aug. šl. Hemerky řediteli p. Šafránkovi a pak prof. Krecarovi byla Jada přípitků skončena a banket za povznesené ná- lady skončen. Na to provedeny byly na hřišti žactvemí gymna- sijním tělocvičné hry za řizení učitele p. A. Žlá bka, večer pok ve dvorně hotelu „U bílého beránka“ roz- vířila se při zvucích městské hudby p. Vernera ne- nucená taneční zábava.
Duras Jindřichův Baňka Martinic E Kastner Procházka Vrchlický Aug Šafránek Krecar Jada Žlý Verner bílý beránek
19 article
Slavnost, z níž účastníci odnesli si zajisté nej- krásnější vzpomínky, měla v každém ohledu příme skvělý úspěch a to jak ladným, účelným uspořádá- ním, tak přehojnou účastí. Mimo jiné dostavili se Jindřich hrabě Clam-Martinic, předseda česiného výboru, Jar. Vrchlický, zem. insp. E. Kastner, poslanci dr. Koerner, Krato- chvíl a Zázvorka, univ. prol. dr. A. Heve- roch, dr. Fr. Procházka, ředitel Zemské banky. kons. r. P. Ferd. Kučera, vl. r. J. Říha, okr. sta- rosta A. Formánek, okr. šk. insp. p. Plaň an- ský, okr. hejlman J. Schaller a j. Omluvné felegrafické depeše zaslali dr. O. Žampach, seíkční rad v min. obchodu, dr. E. Hermann šl. Otav- ský, sekční rada v min. vnitra, M. šl. Fischer cís. skut. rada v Petrohradě, K. Nečásek, zem. šk. inspektor. II. Steiníeld, míst, rada, a celá rad městských radů a sborů profesorských. O zdařilý průběh slavnosti získal si největších zásluh výkonný výbor a zvláště neúnavný jeho jednatel učitel p. Jos. Erlebach. Ve výkonném výboru zasedali pp: předseda V. Baňka, starosta měsla, I. míslopředseda Fr. Šaíránek, ředitel gymnasia, II. místopředseda vdp. P. A. Fregr, děkan, jednatel Jos. Erlebach. pokladník PhDr. Ferd. Píetsch, profesor. dále člc- nové pp. Fr. Duras, PhDr. V. Fárek, profesor, Z. Havlák, profesor. August šl. Hemerka ze Stranmíru, c. k. komisat m. sl., dr. K. Horlivý advokál, PhDr. A. Krecar, profesor, Fr Píži, geo- metr. V. Procházka, m. rada. K. V. Sedláček. náměslek starosty, a MUDr. K. Šupík, okr. lékař. U příležitosti slavnosti založena byla rus. skul. radou p. Maxem šl. Fischerem z Petrohradu nadace v obnosu 5000 K ku podpoře chudých žáků gymna- sijních. Číslo 243.
Jindřich hrabě Martinic Vrchlický E Kastner doktor Koerner Krato Zázvorka A Heve Procházka Kučera J Říha A Formánek J Schaller O Žampach E Hermann šl Fischer K Nečásek Erlebach V Baňka Fregr Jos PhDr Ferd František Duras V Fárek Havlák August Hemerka A Krecar Píža V Procházka K V Sedláček K Šupík Max Francie Otava Petrohrad Stranmír zemský banka
21 article Mat ve 3 tazicl.
Mat ve 3 tazicl. Zprávy šachové. Mateh Lasker—Tarrasch. Dne 5. června 1908 ujednány byly po důkladném rokování mezi drem. Laskerem, předsedou a jednate- lem německého „Schachbundu“ podmínky matche Lasker—Tarrasch o championát světa. Hlavní body jsou následnjící: Vítězem bude, kdo dřive vyhraje 8 partií, remisy v to nepočítaje. Vítěz obdrží od „D. Schachbundu“ věnovanou cenu 4000 M; mimo to ob- drží dr. Lasker honorář 15.000 M. dr. Tarrasch pak. aby match mohl se uskutečniti, na jakýkoliv honorář nereflektuje, žádá pouze zaplacení hotových výloh. kterých však předem se zříká, vyhraje-li match. Nesejde-li se v čas potřebný obnos 23.000 M. bude hrán match na 6 výher, v kterémžto případě obdrží dr. Lasker honorář 10.000 M. Nesežene-li se ani pro tento případ potřebných 18.000 M, bude nutno ujed nati nové podmínky matche. — V příznivém případě — sejdou-li se totiž do 6. července 1908 potřebné pe- níze, začne match 17. srpna t. r. v místě předsedni- ctvem „Schachbundu“ určeném. Hráti se bude 6 dní v týdnu, denně 6 hodin; čas 15 tahů za hodinu. Každý hráč má nárok obdržeti třikrát po jednom dna dovolenou. — Jak z uvedeného zřejmo, spravil si to dr. Lasker vtipně, aby z matche, ať vyhraje či prohraje. udělal dobrý „kšeft“ — o jiné se jeho famósnímu umění nejedná. Naproti tomu jest ochota dra. Tar- rasche obdivuhodna. Pruhované- Čtverečkov. Shantung- a Henneber- zova hedvihi 9d 75 kr. poi. placeně výeleně. edvah aokr sbn
Tarrasch Lasker D Schachbunda Tara
24 article
Končící hra č. 43. V partii hrané dne 7. lřezna 1908 v Charlotten burgu mezi Wilkonskim (bílým) a M. (černým) došlo k násl. posťavení: pravé jádrové, zaručeně čisté z české továrny firmy 12104
Charlotten
36 article
Partie č. 337. Hrána v mezinár. turnaji v Praze 5. června 1908. Spanělská hra. Černý: Prokei Bílý: C. Schlechter. 1. e2—e4 e7—e5 113. Jb1—d2 Ví.—es d6—d5 14. Jd2 — fi 2. Jgi—f Jb8—c6 Jf6—e4 15. e4 —e5 a7—n6 3. Sf1—b5 16. Jf1—g3! Je4xígs Jg8—f6 4. Sb5—a4 17. f2g3 c7—c59l 5. 0—0 Si8—e7 6. Vf1—e1 b7—b5 18. Dd1—d3 g7—g6 19. c5—e6lc) 17—f5 7. Sa4—b3 d7—d6 . 20. g3—g4d) Se7—h4l 8. c2—c3 Ja5—ce 21. Vet—ez 9. h2—h3 h7—h67 22. gixkc fo Jc6—b4 10. d2—d4 e5xKd4 Je6 — as 28. Dds— c2 Jb4xkce 11. c3xxd4 Prostředky lečebnů: - lace a pneemotherapis, kysli- čté lázsě, Měha te sbade nou vodou, léš. těloevík, nbanečaí tázně utu . zřidle Ko- L6c. pramely. stant , Eml- no,Johannishrunn, klausenguelle.
Černá Schlechter Jf Jc Praha b 5 18 sa 4 Sf 1 b 5 16 Sb 5 c 7 c 2 Jb 4 xkka koL 6 c
39 article
Co je to „Triumfala“? Seiumſata je šnětovačíia a není 5nětovačía. Seiunfala je zálionem cſráněný patentovaný vyná les, ktezým o2straněny nedostatíy 203u3 ušíva- nýd šnětovačeí: že při 3ýdhtání nyní po- ušívané šnětovačkové fátíy oe netosta ſtují, jsou nepoBajné, brání přitovenému výjvinu tela, obzhu kzve, tosvinu žatuaku, plie i orace, čimě seavotním pošadavſům ni- ltezal nevyſiovují.
41 article 4AIi
4AIi Prodej v Prazer Perštýn č. 12; Pošu- mavské pletárny, Vodičkova ul.; Vaníčková, Přikop: Novák, Vodičkova ul.; Tesařová, Ferdi- nandova tř.; Eliášová, Spálená ul.: Tesařová, Žitná ul.; Krumpova, Letná; Čapek, Libců; Pavel, Smichov; Pojezný, Vinohraddy; Pick, 12073 Žižkov; Slnvík, Nusle.
Vaníčková Novák Tesařová Ferdi Eliášová Krumpův Čapek Pavel Slnvík Prazer Perštýn Pošo Vodičkův ulice Žitná ulice Žižkov Nusle Letná Libec Smichov Vinohradda
42 article
Dd8— fee) 31. Sf4—g5 Se7—h4 Dřoxct 32. a2—23 Sb4—a5 Sa5—c7 Sh4 —f6 33. 86—e7 34. Val—et Va8—es Ve8 —e7 35. Ve1—e6 Kg8—g 28. Ve7xe7 Sf6—e7 36. Sg5—h6+ Kg7—g 29. Se1—f4 Df5—h5e) 30. Dh6xh5 g6ch5 37. Jí3—g5 vzdal g a) Osudné oslabení křídla krále. Obvyklé pokračován Je6—a5 s násl. c7—c5 bylo lepší. b) Dříve měl černý hráti 17.- Se7—fsl. c) K výhře ovšem stačilo 10. Se1xh6; bílý chce ale černého brzy zmatiti, d) Velmi silné bylo též 20. Jís —g5. e) Na 24.Jc2xal bylo by následovalo: 25. Dh6xch6- Kg8—h8, 26. Dgu—h5-- Kh8—g8, 27. Dh5—f7- Kg8—h8, 28. Jí3—e5 Vís—g8, 29. Df7—h5- Kh8—g7, 30. Dh5—g6+ a mat v příštím tahu. Ješté nejlépe. Jestli 29.Dxce6 tu 30. Sf4—en a vyhraje, nebo 29..Se7—f8, 30. Dh6—h4 DfexKee. 31. Sf4—e5 Sf8—g7, 32. Jf3—g5 atd Hrozí 38. Ve6—g6++- Kg8—h8, 39. Sh6—g7- Kh8g8, 40. Sg7—f6+ mut; jestli 37... Kg8—h8. 38. Ve6—f6l a vyhraje.
sh dh Df Val g 7 Sf 4 e 5 Sf g 7 Dřoxci kg Sf c 7 c 5 Kh 8 e 5 Vís g 6 + +kg 8
48 article
Partie č. 338. Hrána v témž turnaji dne 21. května 1908. Španělská hra. Černý: Fr. Treybal Bílý: A. Rubinstein. 21. Se3—f2 Sf6—ht e7—e5 22. Sb3—c2 Sh4XKfe- Jb8 — ce b5—b4 23. Dg2xk« fe a7—a6 Dd8—fc Jg8 — f 24. Jcs — at b4—bs 25. h3—h4 Sls—e7. h6xkg5 26. g1—g5 b7—b5 Df6—e7 d7—ds 27. h4xg5 Vb8—b4 28. Se2— d3. Vas—bs Ví8—bs
Černá Treybal A Rubinstein Vasa Francie XKfe jb 8 e 7 d 7 e 5 22 Sl
57 article
Vychází v sešitech po Zednictví a stavitelství. al. Muoho sct oo razů a plánů velmni užitečných. Napsal KI. Skramlík. Se 196 obrazy TESRHSIVI Cena 5 korun. f hospodářské. Se 400 obrazy. Ce- SlavilelStVí na 6 K. I kdo malou stavbu provádí, kup si důležitou knihu, před škodou uchrání. Výroba cihel, tašek, rour, dlaždic atd. uliarSIVl. díe nejn. způsobů 8 238 obr. Cena 6 . Napsal Skramlík. Mnohé ceun IRURLARS!VI. návody. S mnoha sty obrazů. C- 11820
Skramlík KI TESRHSIVI
59 article
Bílý: Leontěr d7—d5 1. d2—d4 c7— c5 2. Jg1—f Jb8—ce 3. e2—e3 4. b2—ba Sc8—g4 c5xd4 5. Sc1—bz o7—c6 6. e3xKd4 Sf8—bd 7. Sť1—e2 Sb4—d6 8. c2 —c3 Jg8—e7 9. Jby—dz Je7—gů 10. 0—0 h7—h5 11. h2—hs? Dd8—f 12. c2—c4 e6x d5 13. c4xd5 0. 0-0 14. Víl—ei 15. h3xg4 h5xg4 g4—g3 16. Jí3 —e5 17. Se2—g4-+ Kc8—bs 18. Je56+ b7xKc6 Marshallem skvěle sehraná partie.
Leontěr d 7 d 5 1 c 5 2 c 6 Sb 4 — d 6 8 c 4 e Kc 8