1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 183. ze dne 5. července 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 4. července.
Příští sobotu počnou se do Prahy sjíždět
delegáti všech slovanských národů. Zchystaný
průpravný sjezd slovanský, který zahájen bude
příští neděli v Praze, jest prvým slovanským
sjezdem a budou na něm zastoupeni veškeř
slovanští národové. Jest ovšem pravda, že
některé slovanské kmeny daly přednost ne-
oficiálnímu zastupování, nicméně vyšlou své
delegáty na pražské porady téměř všechny
slovanské politické strsny, zatím co jako hosté
na sjezdu hlásí se vynikající učenci a hospo
dáři slovanští.
Úspěšné petrohradské dny byly prvým kro-
kem, pražský sjezd jest další etapou nové
úpravy vzájemných styků slovanských. Neni
ovšem pochybnosti o tom, že kardinátní otázky
slovanské na tomto sjezdu rozřešeny nebudou,
nýbrž že pouze připraveny budou základy pro
budoucí řešení — ale i to znamená mnoho,
poněvadž probuzená vůle, sjednati modus vi-
vendi mezi znesvařenými slovanskými národy,
jest zárukou pro budoueno. Dána přednost
positivní vzájemné slovanské práci před mali-
chernými často zápasy novinářskými, jež nepři-
spívají nijak k sjednání lepších poměrů slovan-
ských. V tom směru budou míti slovanské dny
pražské dosah neobyčejný, vliv pronikavý.
Dán
Praha
8
article
Ve všech slovanských národech dřímala
touha slovanské politiky hospodářské a kulturní
ve vyšším stylu, tato touha zjednávala si prů-
chod při všech možných příležitostech, ale schá-
zelo orgánu který by se ujal těchto podnětů
převedl je v život a takto dokázal, že jest
možno nejen o slovanské práci společné mlu-
viti, nýbrž že jest možno ji také konati. Toto
přesvědčení, že pouze čin jest rozhodným pro
další budoueno, má býti probuzeno a posilováno
pražským sjezdem a proto nutno s plným srdcem
a s plnot duší vítati příští pražské dny. Z porad
sjezdových mají zároveň vyjíti základy slovan-
ského komitétu u jednotlivých slovanských ná-
rodností, tak že nejbližším důsledkem pražských
dnů poradných bude, že všude zřizovány budou
prganismy, které budou působiti k tomu, aby
plány a podněty pražských porad nevyzněly na
marno, nýbrž aby přešly v život a staly se krv
a masem.
Otázka organisace a organického postupu
slovanské žurnalistiky, otázka sokolské organi-
sace všech slovanských národnosti, otázka
úpravy knižního trhu slovanského, otázka kar-
telu osvětových svazů, zřízených u všech slo-
vanských národů, otázka úpravy cestování po
slovanských zemích, spadají do skupiny kultur-
ních podnětů, zatím co po hospodářské stránce
jednáno bude o zřízení slovanské banky, o vy-
pravení slovanské výstavy v Moskvě r. 1911
návstěvě slovanského rolnictva ze zemi měně
pokročilých do zemi, kde zemědělská technika
nalézá se na výši úrovně. Program sjezdu jest
velice účelně volen a kdo má smysl pro roz-
umnou a účelnou politickou práci, přisvědčí, že
body programu sjezdového vynesou zároveň mo-
tivy účelné práce politické.
Moskva
tel osvětový svaz
9
article
Veliký proces, kterým prošlo Německo o
let třicátých na naše doby, ukazuje, že pro-
buzení ke společné kulturní a hospodářské práei
vede k uvědomování si cllů politických. My.
kteří stojíma v počáteích skutečného probouzeni
se prací slovanských, nemůžeme než radovat
se z toho, že konečně dochází ke konkretnímu
řešení celé skupiny otázek kulturních a hospo-
dářských a že naše generace má dáli základ ke
společné práci, která hude vyznačovati novo-
slavism, a nikoliv pouze slovanským úvabám,
jak činil slavjanofilism starého rázu. Tím nen
řečeno, že slavjanofilism starý nemá záslub
že nezaslouží uznání. Ale doba jest jiná, doba
vyžaduje, aby od snů budovalo se na daných
základech v rámci možnosti.
Budoucí generace dovedou zajisté na tomto
základě jiti dále a splní čásť toho, o čem snilo
se před lety u nás a v jiných slovanských ze-
mích. Ale nutno především začlti s praci
práce tato musí vyjíti ze samých základů. Kul-
turní otázky sjezdu na tomto místě nás nezaji-
mají, anebo zajímají pouze potud, pokud stojí
na stanovisku, že každá účelná hospodářská
práce jest podmíněna co možná největší kul-
turou. Ostatně každý slovanský národ bude pra-
covati zajisté s nejlepšími svými silami a tak
vytvoři touha po lepším budoucnu nutné zá-
klady pro snahy hospodářské. Ve snahách eko-
nomických ovšem nutno již postupovati spo
lečně a nutno vytvořiti předpoklady této spo-
lečné práce.
Německo
Kula
10
article
V poslední době stalo se opětně, že ruští rol-
níci přišli do Čech, aby zde poznali způsob obdě-
lávání pědy a kdo měl příležitost selkati se s tě-
mito ojedinělými zatím návštěvníky a poučiti se
o dojmu, který v nich zanechal pobyt v Čechách,
přisvědčí, že výsledek této cesty byl co nejblahodár-
nější a co nejkrásnější. Slovanský člověk, ať z Ruska
ať z Jihu, prohlížeje zemědělství na př. německé
chová v sobě přece jen na dně duše přesvědčení, že
německý člověk celou svou povahou jest spíše uzpů-
soben pro systematickou práci, klerou vyžaduje mo-
derní zemědělství. Rusko již několikráte vysílalo své
rolníky do Němocka, však výsledky těchto cest právě
z uvedených motivů nebyly valny. Za to ruský člo-
věk, přícházeje do Čech a vida na vlastní své oči
že jiný slovanský národ má neobyčejně vyspělou
techniku zemědělskou, mimoděk nechává v sobě vy
zráti přesvědčení, že může stejným způsobem zpra-
covati rodný lán, jako činí slovanský jeho bratr, je-
hožie temperament a povaha jest mu blízká a jehožto
řeč jest mu srozumitelná. Následka toho také do-
chází v poslední době k organisovaným takov ýmto
návšlěvám ruského rolnictva u nás a jseu nové ta-
kovéto návštěvy právě opět oznámeny. Slovanský
sjozd obírati se Bude tím, aby tyto návštěvy staly s
nejen soustavnými, nýbrž aby byly tak dkizovány,
aby také vyhovovaly. I na Rusí jesi povaha půdy
různá a následkem toho nutno ukázati nejen ruskému
rolníku nejvyspělejší kraje zemědělské, nýbrž talé
Čechy
Rusko
Němocko
Rus
11
article
seznámiti jej s výrobou oněch krajin, které jsou pří-
rodou méně bohatě obdařeny. Jost potěšitelným, ž
zemědělská rada král. českého v tomto směru vy-
chází těmto poznavacím snahám s plnou benevo-
lencí vstříc. Z hospodářského vzájemného poznání
slovanského zemědělského lidu vyroste zajisté důvěra
a z této důvěry vykvetou nejmocnější pásky mez
jednotlivými slovanskými národy. Hospodářsky mo-
žeme speciálně my Čechové tohoto momentu velmi
účelně využíti pro vývoz našich zeměděiských
strojů na Rtus a jiných slovanských zemí a uvést
tařto jeden z nejčeštějších průmyslů do přímého sty
ku se zemědělstvím jiných slovanských zemí a států
Zde tedy nalézáme velmi jasné a velmi konkretní
body ke společné práci, která může zkvésti velikým
požehnáním. Jest nutno jen připraviti vše, aby chvíle
bylo využito a abychom ukázali se plně na svěm
místě. Slované přijdou k nám nejen proto, aby nás
poznali, ale přijdou i s určitou vírou v pokrokovos
naší práce. Talo víra bude jen tehdy plně založena
do budoucnosti zabezpečena, když za dny poznán
přijdou dny stálých hospodářských vztahů a na c
nutno položiti neobyčejný důraz, když tyto slovanské
styky hospodářské budou spočívati na solidní okono-
mické basi.
Jost
Čecho
Slovan
ž zemědělský rada král
12
article
Jasně mluveno: Když budeme v uvedených
případech dodávati na Rus zboží první jakosti.
zboží, které bude samo sebou dokazovati, že my
Čechové chápeme práci hospodářskou tak se
riosně, jak chápou ji Němci anebo Angličané
Otázka slovanské výstavy ocitá se v novém
stadiu. Bývalý komitét petrohradské všeslovan
ské výstavy byl obnoven, vláda ruská jmenovala
opět svého zástupce a generálního ředitele vý
stavy v osobě nanejvýš sympatického a slovan
sky probudilého pana Nikolajewského. Výstava
sama projektována jest na rok 1911 a má shrno-
vati v sobě veškeré obory práce kulturní
hmolně a býti jasným výrazem těch kterýeh
slovanských národů po všech směrech. Nějde
tedy o speciální výstavu, nýbrž o výstavu vše-
obecnou, ve které budou všichni slovanští náro-
dové zastoupeni. Bude tedy program nově vý
stavy krýti se s tím, jak projektována byla vý
stava petrohradská, ovšem při poměrech pod-
statně změněných. Ruská vláda k původní slo-
vanské výstavě petrohradské chovala se do jiste
míry zdrželivě. Jmenovala sice svého zástupce.
avšak jinak nebylo vše tak připraveno a uzpůso-
beno, jak býti mělo. Stolypin zůstal i zde věren
sám sobě a dnešní ruská vláda staví se k vý-
stavě neobyčejně benevolentně a bude ji všemi
svými silami podporovati. To jest radostný fakt.
který nám Čechům ukládá povinnost již nyní
připravovati se na tuto výstavu a býti zde za-
stoupeni tak, jak to odpovidá naší vyspělosti kul-
turní, politické i hospodářské. Moskevská výstava
slovanská bude centrem pozornosti celého světa.
Rus
Čecho
Němec
Angličan
Nikolajewský
Stolypin
13
article
Dude jím tím více při probuzených a oživených
stycich rusko anglických a starých stycích
rusko-franeouzských. Colý vzdělaný svět přijde
popntřiti na výstavu tuto, aby si učinil představu.
jak vypadá Slovanstvo v dnešním svém složení
a jak jest připraveno pro veliké úkoly v lidstvu,
o které se hlásí. Zde bude nutnost ukázati, co
my Čechové Slovanstvu jsme, poněvadž náš
úspěch na této výstavě zaručuje nám zároven
sympatie kulturních národů západu. Chceme
i zde prací ducha zvitěziti a nechceme ani zde
mluviti o fantastických programech nějakých
zápasů, nýbrž chceme říci, že Slovanstvo praeí
svou dovede si zjednati toho místa, které mu
v lidstvu přísluší. A tak zbývá ještě třetí otázka:
projekt slovanské banky. Čtenář promine, že
o tomto dalekosáhlém momentu zmíníme se
příště.
V minulém týdnu udržoval se zájem trvale
pro hodnoty dividendové, kdežto obchody s uklá-
dacími hodnotami zůstávají stále na nepatrné
výši. Z hodnot dividendových byly jednány akcie
Zajišťovacl banky za K 203.—, Po-
dolské cementárny za 201.—, stro-
jírny dř. Daňkovy za 434 50 a Prvn
české akelové pojišťovny za 208 —
Jinak bylo podáváno za akcie: První české to-
várny orient. cukrovinek K 256. —, První
pražské zastavárny 455.—, Kolínské továrny
kávových náhražků 680 —, pivovaru v Českých
Budějovicích 860.—, Živnustenské banky 238. 50.
České banky »Union« 245 50, České společ-
nosti pro průmysl cukerní 165.—, Pražské
úvěrní banky 526.—, Hospodářské úvěrní banky
388.25, České průmyslové banky 415.—, Ra-
kousko-uherské banky 1739.—, Akeiové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolině 410.—.
První českomoravské strojírny 850.—, Králové-
hradeckého úvěrního ústavu 447 —, Pražské
paroplavební společnosti po Vllavě a Labr 600.—
První české rafinerie v Modřanech 360.—, aniž
by tu bylo doslo k závěrkám.
Čecho
Daňkův
Akeiová
Český Budějovice
Králové
Modřany
kulturní národ západ
Zajišťovacl banka
Živnustenský banka
Český banka
Český společ
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
388.25
Český průmyslový banka
úvěrní ústav 447
Rakouskýuherský banka
14
article
Produkce a odbyt hnědého uhlí
v roce 1907.
Produkce a odbyt hnědého uhlí
v roce 1907.
(Pův. zpráva »Nár. Listůe.)
15
article
snei —
Zajímavá publikuce ústecko teplické dráhy o do-
pravě hnědouhelně dospěla statistikou za rok 1907
k ročníku 39. Významný rozmach průmyslu hnědo-
uhelného za rok minulý v souvislosti a příznivou
konjunkturou hospodářskou ocenili jsme už začátkem
letošního roku na tomto místě; můžeme se tudiž
omeziti na nejzajímavější údaje statistické o pomě-
rech výrobních a dopravních.
Těžba hnědého uhlí v severozápadních
Čechách dostoupila v roce 1907 imposantní výše
21,718.905 tun proti 20,019.403 tunám v roce 1906
stoupla ludíž o 1,699.502 tuny čili 8.489 proc.
Z toho vypadá na pánev:
r. 1907 r. 1906
tu
oketsko-falk.
nevskou . . 3/646.829 3,295.910 (+ 350. 919
Teplice - Most-
Chomutov . 18,072.076 16,723.493 (+- 1.348.583
v celku 21.718.905 20,019.403 (+. 1,.699.502
Čechy
Teplice
Most
Chomutov
16
article
Stav dělnictv a obnášel:
r. 1907 r. 1908
pánvi loketsko falk.
novské . . . . . . 7.349 6.577 (+ 772
pánvi Teplice- Most-
Chonutov . . . . . 28.477 26.795 (+. 1.682)
v celku 35.826 33 372 (+ 2.454)
Průměrná výkonnost na pracovní sílu
r. 1907 r. 1906
tun
501 (—5
v pánvi loketsko falknovské 498
624 (+ 11)
» Teplice-Most-Chomutov 635
Peněžní hodnota těžby hnědouhelné v dů-
sledku zvýšení cen stoupla: obnašelat:
r. 1906
r. 1907
korun
93,786.917 77,963.379 (+15,823. 569)
stoupla tudíž peněžní hodnota o 15,823.568 K čil
2.3 procent. Vypočtení hodnoty odpovídá cenám
středním.
Z jednotlivých s polečností, těžařstev
dolů uvádíme:
1907 1906
tun
mostecká společnost
pro dobývaní uhlí . 4,263.482 3,929.021 (+. 434.46
těžařstvo lomských
dolů . . . . . . 2,787.497 2,545.058 (++-.242.439
severočeská společnost
2.129.124 1,886.602 (++242.522
uhlářská . . . .
c. k. státní doly ..
doly dráhy duchcov.-
996.067 627.442 (+368. 625
podmokelské . . .
Teplice
Most
Chonutov
35.826
Chomutov
lomský dol
severočeský společnost 2.129
17
article
789.615 721.978 (+ 67.637
těžařstvo » Britanniee
767.183 691.671 (+ 75.512)
duchcovský sp. uhelný
akc. spol. závodů důl-
720.533 673.137 (+ 47.396
ních, dř. J. D Starek
důl Heřman, Richnr
684. 830
531.127 (+-153. 793
a Marianna . ..
Wien. Kohlen-Industrie
528 825 (+ 5.767
534 592
Vercin . . . . .
496.047 (— 7.275
těžařstvo »Habsburg«
488.779
426.824
373.963 (+ 52.861
těžařstvo »Valerie«.
321.571 (+ 79.594
důl Elly . . . . .
doly hr. Sylva Taroucy-
339 394 (+ 26. 900
Nostice . . . ..
235 216 (+ 6.531
doly Grohmannovy.
202 815 (+ 34.531
těžařstvo florentinské
259.668 (— 38.417
»Austria«. . . . .
176.420 (+ 42.494
doly kn. Lobkovice -
Pražská úvěrní banka
120.775 (+ 49.252
(důl Karolina) . .
J. B. Nebeský (dol
138.899 127.411 (+ 11.485
Janův) . . . . .
119 628 105 868 (+ 13.76
Franenleb . . . .
107.191 52.476 (+ 51 715)
S. Fischmanna synové
doly ku. Clarya . . 69 528 96.064 (— 26.5 6)
Živnost. banka (kor.
prine Rudoif) . . . 52.449 59.026 (— 6. 577
Celkový odbyt drahou činil v roce 19
17,8886 2 tun proli 1,470.150 tunám v roce 1908.
tudíž stoupl o 1,418.452 tun Poměr, v jakém jedno-
ulivé dráhy podácí na odbytu byly zůdastněny, by
tento:
1906
1907
tun
Starek
Heřman
Richnr
Marianna
Kohlen
Habsburg
Valerius
Ella
Nostic
Grohmannův
Janův
S Fischmann
Sylva Taroucy
Lobkovice
důl Karolina
Austria
úvěrní banka
těžařstvo florentinský 259.668
Franenleby
18
article
9,195.867 51.4% 8,601.511 (+ 594.356 = 41. 90%
9,195.867 51.4% 8,601.511 (+ 594.356 = 41. 90%
dráha buštéhradská
1906
1907
tan
2,726.148 15.2% 2,416 271 (+ 309.877 = 21.89%
dráha c. k. státní
1906
1907
tun
5,966 587 33.40 5,452.368 (+ 514 219 = 36.300
v celku
1907
tun
1906
17,888.602 100% 16,470.150 (+ 1,418 452 = 100 %)
Nejvýznačnějším ve statistice dopravní jest po-
měr odbytu tuzemského k vývozu. Ekonomické na-
zírání na spotřebu naší produkce uhelné práven
pozastavuje se nad nepoměrným favorisováním vý-
vozu na úkor spotřeby domácí. Poměry, jež pře
opačnou tendenci obchodu hnědouhelného stoupajic
soutěží německého uhlí v obvodech středoněmeckých
zjednaly odbytu resp. spotřebě tuzemské převahu
nad vývozem, podporovaným zejměna v letech ne-
příznivějších velikými obětmi cenovými, zlepšily s
v roce 1907 vlastně jen nepatrně, ačkoli znamenitý
rozvoj průmyslu domácího a jeho značnější spotřeba
uhlí opravňovaly k nadějím lepším. Škodlivý systém
tarifní politiky našich domácích drah soukromých
citelně stěžoval. kýžené zvýšení odbytu domácího.
Není pochyby, že postátnění drah soukromých v Če-
chách, z ohledů hospodářských už takřka neodkladné
zjedná podstatnou nápravu.
Z celé těžby vypadá na spotřebu
1907 tun 1906
tuzemskou 12,721.001 = 58.6% 11,661.917 = 58.3 %
na vývoz 8,997.903 — 41.4% 8,357.486 = 41.70%
Stoupla tudíž spotřeba domácí v posledním roce
o 1,059,084 tun, v čemž ovšem zahrnuta vlastní
spotřeba dola i místní odbyt.
O zajímavých podrobnostech odbytu hnědoubel
ného v roce 1907 pojednáme zvlášt.
+ 594.356
+ 309.877
1,418 452
19
title
1,246.045 1,199.895 (+ 46 150
20
article
(Původní zprava »Národních Listů«.)
(Původní zprava »Národních Listů«.)
Z Vídně, 4. července.
V minulém týdnu větších obratů docíleno jen
v dopravních hodnotách. Akcie státní dráhy jsou
pevné, dík příznivým zprávám o akci sestátňovacíi
perfokce jednání zdá se již býti zajištěna a očekává
se docílení aspoň zásadní dohody již v nejbližší do-
bě; dolailní ustanovení budou snad sjednána až na
poim. Akcie jižní dráhy naproti tomu poklesly, kte-
rýžlo zjev je patrně v souvislosti s poklesnutím prio-
rit jižní drhy; je však také možná, že jižní dráha
má vzhledem na vyjednávání s majelníky priorita
na změny zmlouvy o rozdělení dopravy, jež budou
nutny po výkupu státní dráhy, zájem na tom, aby
situace její se jevila v pokud možná nepříznivém
světle. Trh hodnot montanních je přes pokusy o oži-
vení chabý. V prodeji dividendového kuponu alpinek
pred několika dny, za 411/4 K uzavřeném, dochází
výrazu naděje, že tato společnost i letos značně
zvýší dividendu. Tyto odhady nemohou však při
ochablosti trhu proniknouti.
Ve středu příštího týdne počne subskripce ví
deňské komunální půjčky v obnosu 150 mil. k
v kursu 9614. Původně bylo ovšem zamýšleno
větší části půjčky umístiti ve Francii a Německu
S tohoto úmyslu však sešlo, jednak poněvadž Ně-
mecko polřebuje své peníze pro vlastní emise, jednak
poněvadž v Paříži by náklady emisní následkem no
Vídeň
Francie
Německo
Paříž
21
article
401.165
401.165
366 294
241.747
236.346
221.251
170.027
23
title
Z vídeňské bursy.
24
article
dráha ústecko-teplická
25
article
vého zákona o kolcích byly příliš vysoké: půjěka
bude tedy umístěna jen v tuzemsku. Jindy by bylo
vypsání půjčky 150milionové za účastenství všech
víleňských bank maličkostí, zvláště když letos ne
byla ještě žádná subskripce, a převzaté rakouské a
uherské renty se prodávají z volné ruky; přece jest
tentokráte emise jaksi zkouškou síly, ježto přes nor-
mální oficiální diskont peníze nejsou tak pohotově,
aby bylo znamenati velkou způsobilost ku přijelí
nové půjčky. Při relativní nepatrnosti obnosu, o nějž
jde a velkém zájmu různých ústavů na výsledku lze
přece očekávati, že půjčka bude jistě několikráte
přepsána
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
4. července 27. června
97.20
97 20
Rak. korunová renta . . .
115.90 115.90
Rak. zlatá renta . . . . .
110.95 111.—
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
185 75 185.40
Turecké losy . . . . . .
619 25 619.75
Rak. kreditky . . . . . .
438.50 435. 75
Banka pro země rakouské .
737.— 737. 60
Uherské kraditky . . . . .
518.— 518.—
Bankovní jednota . . . .
1056 1049.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
238..—
238.—
Živnostenská banka . . . .
69 4.50
695 75
Společnost státní dráhy . .
113.—
123 75-
Jižní dráha
453.50
445.—
Polabská dráha . . . . .
1057. —
1060 -
Buštěhradská dráha lit. B.
1000.—
1000.—
Dunajská paroplavební spol.
521.—
520 50
Rakouská továrna na zbroj
649.—
658 75
Alpinky
547 — 547. 90
Rým.-muráňská společnosť .
2545.— 2650.—
Pražská železářská společnost
710 — 706.—
Mostecká uhlářská společnost
450.— 449 —
Schodnica
249 70 239 82.
Londýnská devisa . . . .
117.6t
117 62
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
Bank pro země
t 117 62
26
article
Z trhů peněžních. (4. července.) Praha. N
dnešní burse při klidném obchodě došlo opět k zá-
věrkám 4% zást. listů Mor. hyp. banky za K 97.5ů.
Dále podáváno za akcie: První české tov. orient. cu-
krovinek K 250.—, „Merkuru“ směn. akc. společnosti
K 594.—, První pražské zastavárny K 455.—, První
české akc. pojišťovny na život K 267.—, Kolinské
továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru
Čes. Budějovicích K 860.—, České banky „Union“
K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní
165.—, strojírny Daňkovy K 434.—, Pražské úvěrn
banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25
České průmyslové banky K 415.—, Podolské cemen-
tárny K 200.50, Zajišťovací banky K 200.—, Rak.-
uherské banky K 1739.—, Akc. továrny na vyrábění
umělých hnojiv v Kolíňě K 410.—, První českomorav-
ské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrníh
ústavu K 447.—, Pražské paroplavební společnost
po Vlavě a Labi K 600.—, První české rafineri
v Modranech K 360.— peníze.
Vídeň. Dnešní obchod byl stejně příznivým
jako včera, poněvadž usnadnily se poměry na trhu
peněžním a poněvadž došly z Uhor lepší zprávy
sklizni, konečně pak také následkem pověstí, že po-
státnění trati společnosti státní dráhy jest blízké.
Kolinský
Čes
Daňkův
Praha
Vídeň
první český akciový
Český banka
Český společnost
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
27
article
Kromě akcií této dráhy získaly zvláště arbitrá žním
koupěmi berlínskými a kupovány akcie obou dra
severozápadních, zvláště pak alpinky, tyto na zprávy.
že ústav jest doslalečně, zaměstnáván pro domáei
průmysl. V lomhardech byly obraty veliké. Papír ten
stoupl z počátku náslodkem úhradných koupí míst-
ních, později však zlaciněly, poněvadž klesly 35
priorily jižní dráhy na Paříž a na Berlín. Jinak ješti
stouply akcie bolonkreditky. Na trhu s papíry k uklá-
dání bylo klidno. Ruské hodnoty utrpěly ztráty n
Palíž, z Londýna ohlášeno snížení soukromého dis-
kontu na 1142%. Na eskomptním trhu peníze snáze
první směnky, 3°/2 90.
Berlin. Průběh dnešní bursy byl opět velmi
klidný. V popřodí zájmu stály skoro výhradně hod-
noty cizí. Z rakouských titrů byly to akcie dráhy
stální a polabské, v nichž na podnět vídeňský pod-
nikány větší nákupy, z amerických drah jednány
nejvíce baltimorské. Na trhu hodnot bankovních, ja-
kož v akciích železářských a uhelnodolných společ-
nestí omezily se změny kursové na zlomky procent-
ní, aniž docíleno kde větších obratů. Říšské půjčky
pevny. Na trliu hodnot kasovních nebylo valných
změn. Z ruských titrů trpěla realisacemi 49% renta
z roku 1902. Akcie ruských bank laciněji vybízeny
Soukromý diskont setrval na 27/89%. Denní peni
pod 32.
Nová úprava priorit jižní dráhy. Po vyjednávání
předešlého týdne se zástupci francouzských vlastníků
priorit jižní dráhy usnesla se správní rada jižní drá-
hy, aby bylo zažádáno u obchodního soudu o svo-
lání schůze majitelů 3procentních prioril asi na za-
čátek listopadu; na této schůzi má býti dáno svolen
k nové půjčce a k užiti obnosu 5.6 mil. K z loňských
přenosů, určeného původně pro splátku kupní ceny
jakož i reservy 2.3 mil. K k účelům investičním.
Palíž
Paříž
Berlín
Londýn
28
article
Výše a modality půjčky dosud stanoveny nejsou.
Schůzi vlasiníků priorit má býti také navrženo za-
stavení amortisuce priorit jižní dráhy, a obzvláště
odložení splacení 6000 obligaci, jež se má státi1
prosince t. r.
Obmerení výrohy severeněmeckých přádelen ba-
vlny. Schůze severoněm přádelen bavlny, konaná
včera v Dusseldorfu, usnesla se téměř jednomyslně
na 4 městce obmeziti výrobu podobným způsoben
jako přádelny jihoněmecké. Závazná prohlášení jed-
notlivých závodů mají se dodali do 12. červenice t.r
Výkazy drah za červen. Bušt ěhrad ská
dráha vykazuje za měsíc červen t r úhrnný pří-
jem 1.924.958 K, proti loňsku o 140.300 K méně.
Z toho připadá na trať lit. A 718.489 K (— 26.800 k
a lit. B 1,206.469 K (— 113.500 K). Od počátku roku
do konce června t. r. přijala dráha Buštěhradská
celkem 11,856.106 K, t. j o 13. 479 K více, než v I.
pololetí loni: z toho připadá na lit. A 4.316.722 K
(+ 47.743 K) a lit B 7.539.384 K (— 34.264 K0). —
Příjmy České severní dráhy činily v červnu
987.182 K. o 25.640 K méně, než loni. V celém
pololetí přijato 5.744 322 K. t. j. o 171.798 K více
než v témž období loňsktém.
Obmerení
Dusseldorf
47.743 K
29
article
Bankovní dlužní úpisy Živnostenské banky. Ra-
kousko-uherská banka připustila 412% bankovní
dlužní úpisy Živnostenské banky pro Čechy a Moravu
v Praze k lomburdování u hlavních, jakož i u veške-
rých svých závodů. 41/2% bankovní dlužní úpisy
Živnostenské banky těší se neustále stoupající přízní
a sympatii obecenstva, které hledá výhodné a bez-
pečné uložení pro svoje úspory a kapitály. Emisní
obchod Živnostenské banky nabývá velikých roz-
měrů, poněvadž průmyslové kruhy neobyčejně rády
užívají této formy úvěrové a následkem toho banka
může jen závodům prvě jakosti poskylovati zápůjčky
za podmínek určených stanovami, tedy za podmínel
pupilárního zajištění.
Ústřední banka českých spořilelen. Jak se nám
oznamuje. Ústřední banka českých spořitelen k no-
vému jedzání kartelnimu bank se nepřipojí a to z dů-
vodu ochrany zájmů peněžních ústavů, kromě toho
však také z důvodů národnostních, jelikož vyskytly
se v poslední době případy velmi povážlivého rázu.
Nová jutová továrna mimo kartel. Jak se pro-
slýchá, zamýšlí jistý vídeňský továrník zříditi no-
vou továrnu na jutu v Pešti. Továrna prý se ne-
připojí k dosavadnímu kartelu.
Doprava labská. Následkem panujícího sucha
stav vody v Labi stále klesá. Drážďanský vodoměr
klesl již na 170 cm pod nulu, následkem čehož nelze
plně využitkovali nakládací výkonnosti labských lodí
Mezi Ústím n. L. a Prahou musila plavba býti
zastavena. Dopravní společnosti labské zvýšily
včera náslečkem zhoršení poměrů ve stavu vody mi-
nimální sazbu dopravní z Laube do Hamburka na
60 fen. Dovozní sazby stouply o 7—8 fen
Laub
Čechy
Morava
Praha
Pešť
Hamburk
živnostenský banka
Rakouskýuherský banka
labský
centimetr
30
article
K obchodním stykům českopolským. V důsledku
zahájených přátelských styků o letošním sjezdu slos
vanského obchodnictva a u příležitosti návštěvy Pras
hy a Jubilejní výstavy obchodnictvem polským zří-
zena v obchodnickém spolku „Merkur“ v Prane
zvláštní komise, která má za účel podporovati všech-
ny kroky, směřující k navázání a trvalému ulužení
styků českopolských na poli praktickém, tedy v ob
chodu a průmyslu. Podává ochotně potřebné infor-
mace o poměrech tržebních v jednotlivých odvětvích,
za kterýmžto účelem vstoupila v styk s příslušnými
korporacemi haličskými.
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka kr. českého. Stav 30. června
1908: Základní fond závodní 15,000.000 K.
Vklady: a) na běžné účty K 45,131.705 22, b) na
pokl. poukázky K 12,028.600.—, c) na vkladní
knížky K 9,904.039.61 (= K 67,064.344 83).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 33,087.073.43.
Komunální dlužní úpisy v oběhu 389,725 200 K.
Meliorační úpisy v oběhu K 16,206. 000.—.
Železniční úpisy v oběhu K 129,410. 600.—.
Komunální zápůjčky K 394,925.065 9 1. Melio-
rační zápůjěky K 19,139.578.65. Železniční
zápůjčky K 129,476 685 90. Hypoteční zápůjčky
K 9,275.253.81. Stavební úvěry K 118.000.—.
Zásoba směnsk K 46,304.032 09. Záloha n
cenné papíry K 108.220.—. Zálohy a úvěry
v běžných účlech K 15,693 778.60. Zásoba
cenných papírů K 43,197.399 08. Cenné pa-
píry reservního fondu 2,208.020.—. Cenné pa-
píry pensijního fondu 454 600.—. Deposit
v uschování a ve správě K 237,951 855.81.
31
article
Hypoteční banka král. českého. Stav dne
30. června 1908. V roce 1908 vydané hypo-
tekární zápůjěky K 6.405:000.— (vzhledem
k měsíci předešlému + K 985 800.—). zástavní
listy v oběhu kryty: a) hypotek. zápůjčkami
K 307,434.953.81 (+ 676.501.49), b) splaco-
vacími fondy K 2,807.346 19 (+- K 89.798. 51),
úhrnem K 310,242 300 (++ 766 300.—). Vklady
u různých peněžních ústavů činí celkem
K 5,845 39782 (— K 531.773 53), cenné pa-
píry K 773 800 — (+ 222.500 —), speciální
reserva pro rozdily kursovní K 34.416.44, re-
servní fondy K 9,073.293 23.
Česká banka v Praze měla koncem června
zůstatek vkladů peněžních K 7,042 430.16.
Vklady na knižky přijímají se na úrok 414 proe.
Praha
hypoteční banka
král
Český banka
+ + 766 300
32
article
Moravská agrární a průmyslová banka
v Brně vykazuje za měsíe červen zůstatek
vkladů K 1,598 679 48, tudiž více oproti měsící
předeházejícímu o K 547. 366.54. Eskont směnek
dostoupil výše K 3,967.784. 70, obraty v cen-
ných pupírech K 1,259.313 56. Deposita ve
správě obnášejí K 821.227.75, celkové obraty
pokladniční K 35,866 849.—. Cifry tyto doka-
zují opět potěšitelný rozvoj obchodů tohoto no-
vého ústavu. Vklady na knížky zúrokují se 44
při libovolné disposici, při vkladech vázaných
stanovi se podmínky dle ujednání. Směnárna
bunky zavádl prodej losů na splátky, jakož
prodej losů na běžhý účet na podkladu r-
elním, kterýžto obchod bankovní ovládán byl
dosud soukromými firmami. V poslední době
učiněny další kroky k rozšíření obchodů ban-
kovních, zavedením nových oddělení pro zboží.
Dle stanov jest banka oprávněna prostredkovati
při koupi a prodeji hospodářských objektů,
velkostatků, statků, vodní sily, továrních pod-
níků ald. a ústav vede vhodné objekty pro
koupi i prodej vždy v evidenci. Ředilelstrí
přijme s povděkem každý podnět i upozornění,
týkající se fiuančních transakcí v rámci obchodů
naznačených.
V měsíci č erv n u 1908 činily
vklady výplaty
korun
Brno
průmyslový banka
33
article
Malostranská záložna
163.165 157.1459)
v Praze . . . .
Národní záložna v Praze
Ústř. zál. učitelstva česko-
75.453 53 231
slovanského v Praze . ..
56 854 56.313
Obč. záložna v Chocni . .
122.281 137.113
Okr. hosp. zál. ve Slaném .
187.092 160.05
Obč. zál. ve Slaném. . . .
65.483 36 20
Měst spoř. v Hranicích . .
289 508 375 495
Spoř. v Chrudimi . . .
604.568 534 461
Spořitelna v Král. D voře .
326 859 320.593
Měst. spoř. na Mělníce
163.575 121.136
M. sp. v Mnich. Hradišti
33 845 39.963
Spoř. Pečky na dr. . . . .
30 171 56.832
Spoř. města Přeštie. . . .
Most. spoř. v Semilech . . 202.422 309.789
* Čímž opravujeme včerejší omyl: včerejší
data se týkala občanské záložny na Malé straně.
rny peněžní.
ero t
Král
Praha
Choceň
Hranice
Chrudim
Mělník
Hradiště
Pečky
Přeštie
Most
Semily
34
article
Vidnňská bursa
35
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní » únorová ..
4procentní stříbrná lednova . . .
4.2procentní » dubnová . .
4procentní zlatá rakouska . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská .
St/aprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka
Zástavní listy
4proc. kom. dl, úp. zem, banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31sproc. Hypot. banky kr. českého
41sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 e
4% zást. listy Měst, spoř. v Praze
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
lisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Praha
ústřední banka
37
article
Banky:
415.— 415.—
Česká průmyslová . . . . ..
» »Union« . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy . 388.25 388.25
Živnostenská . . . . . . . —.—
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
Čechy
Český průmyslový
38
article
140.112 140.359
39
article
Závěrečné kursy
4. červce. 3 červce.
97.— 97.—
99.25 99 15
96 95 96.95
99.25 99 15
115.90 115.85
9720 97 15
87.15
87 30
110 90
110. 95
82.65
82.55
94. 65
95.20
97.50
97.50
90.10
99.75
10r.—
98.60
40
article
97.50
97 50
98. 35
90. 60
99.75
100.—
98.60
151 —
216.—
261.—
469.—
494.—
142 75
186.—
41
article
151.50
216.—
261.—
469.—
493.—
185.75
1 42.—
42
article
1742.— 1735.—
295.—