ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 b25bf6d0-75a4-11dc-838d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 42 celkem · entity: person 32, place 53, org 30, work 12
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemaědělství
3 masthead
Obchod
4 masthead
—Prmysi
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 183. ze dne 5. července 1908.
7 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 4. července. Příští sobotu počnou se do Prahy sjíždět delegáti všech slovanských národů. Zchystaný průpravný sjezd slovanský, který zahájen bude příští neděli v Praze, jest prvým slovanským sjezdem a budou na něm zastoupeni veškeř slovanští národové. Jest ovšem pravda, že některé slovanské kmeny daly přednost ne- oficiálnímu zastupování, nicméně vyšlou své delegáty na pražské porady téměř všechny slovanské politické strsny, zatím co jako hosté na sjezdu hlásí se vynikající učenci a hospo dáři slovanští. Úspěšné petrohradské dny byly prvým kro- kem, pražský sjezd jest další etapou nové úpravy vzájemných styků slovanských. Neni ovšem pochybnosti o tom, že kardinátní otázky slovanské na tomto sjezdu rozřešeny nebudou, nýbrž že pouze připraveny budou základy pro budoucí řešení — ale i to znamená mnoho, poněvadž probuzená vůle, sjednati modus vi- vendi mezi znesvařenými slovanskými národy, jest zárukou pro budoueno. Dána přednost positivní vzájemné slovanské práci před mali- chernými často zápasy novinářskými, jež nepři- spívají nijak k sjednání lepších poměrů slovan- ských. V tom směru budou míti slovanské dny pražské dosah neobyčejný, vliv pronikavý.
Dán Praha
8 article
Ve všech slovanských národech dřímala touha slovanské politiky hospodářské a kulturní ve vyšším stylu, tato touha zjednávala si prů- chod při všech možných příležitostech, ale schá- zelo orgánu který by se ujal těchto podnětů převedl je v život a takto dokázal, že jest možno nejen o slovanské práci společné mlu- viti, nýbrž že jest možno ji také konati. Toto přesvědčení, že pouze čin jest rozhodným pro další budoueno, má býti probuzeno a posilováno pražským sjezdem a proto nutno s plným srdcem a s plnot duší vítati příští pražské dny. Z porad sjezdových mají zároveň vyjíti základy slovan- ského komitétu u jednotlivých slovanských ná- rodností, tak že nejbližším důsledkem pražských dnů poradných bude, že všude zřizovány budou prganismy, které budou působiti k tomu, aby plány a podněty pražských porad nevyzněly na marno, nýbrž aby přešly v život a staly se krv a masem. Otázka organisace a organického postupu slovanské žurnalistiky, otázka sokolské organi- sace všech slovanských národnosti, otázka úpravy knižního trhu slovanského, otázka kar- telu osvětových svazů, zřízených u všech slo- vanských národů, otázka úpravy cestování po slovanských zemích, spadají do skupiny kultur- ních podnětů, zatím co po hospodářské stránce jednáno bude o zřízení slovanské banky, o vy- pravení slovanské výstavy v Moskvě r. 1911 návstěvě slovanského rolnictva ze zemi měně pokročilých do zemi, kde zemědělská technika nalézá se na výši úrovně. Program sjezdu jest velice účelně volen a kdo má smysl pro roz- umnou a účelnou politickou práci, přisvědčí, že body programu sjezdového vynesou zároveň mo- tivy účelné práce politické.
Moskva tel osvětový svaz
9 article
Veliký proces, kterým prošlo Německo o let třicátých na naše doby, ukazuje, že pro- buzení ke společné kulturní a hospodářské práei vede k uvědomování si cllů politických. My. kteří stojíma v počáteích skutečného probouzeni se prací slovanských, nemůžeme než radovat se z toho, že konečně dochází ke konkretnímu řešení celé skupiny otázek kulturních a hospo- dářských a že naše generace má dáli základ ke společné práci, která hude vyznačovati novo- slavism, a nikoliv pouze slovanským úvabám, jak činil slavjanofilism starého rázu. Tím nen řečeno, že slavjanofilism starý nemá záslub že nezaslouží uznání. Ale doba jest jiná, doba vyžaduje, aby od snů budovalo se na daných základech v rámci možnosti. Budoucí generace dovedou zajisté na tomto základě jiti dále a splní čásť toho, o čem snilo se před lety u nás a v jiných slovanských ze- mích. Ale nutno především začlti s praci práce tato musí vyjíti ze samých základů. Kul- turní otázky sjezdu na tomto místě nás nezaji- mají, anebo zajímají pouze potud, pokud stojí na stanovisku, že každá účelná hospodářská práce jest podmíněna co možná největší kul- turou. Ostatně každý slovanský národ bude pra- covati zajisté s nejlepšími svými silami a tak vytvoři touha po lepším budoucnu nutné zá- klady pro snahy hospodářské. Ve snahách eko- nomických ovšem nutno již postupovati spo lečně a nutno vytvořiti předpoklady této spo- lečné práce.
Německo Kula
10 article
V poslední době stalo se opětně, že ruští rol- níci přišli do Čech, aby zde poznali způsob obdě- lávání pědy a kdo měl příležitost selkati se s tě- mito ojedinělými zatím návštěvníky a poučiti se o dojmu, který v nich zanechal pobyt v Čechách, přisvědčí, že výsledek této cesty byl co nejblahodár- nější a co nejkrásnější. Slovanský člověk, ať z Ruska ať z Jihu, prohlížeje zemědělství na př. německé chová v sobě přece jen na dně duše přesvědčení, že německý člověk celou svou povahou jest spíše uzpů- soben pro systematickou práci, klerou vyžaduje mo- derní zemědělství. Rusko již několikráte vysílalo své rolníky do Němocka, však výsledky těchto cest právě z uvedených motivů nebyly valny. Za to ruský člo- věk, přícházeje do Čech a vida na vlastní své oči že jiný slovanský národ má neobyčejně vyspělou techniku zemědělskou, mimoděk nechává v sobě vy zráti přesvědčení, že může stejným způsobem zpra- covati rodný lán, jako činí slovanský jeho bratr, je- hožie temperament a povaha jest mu blízká a jehožto řeč jest mu srozumitelná. Následka toho také do- chází v poslední době k organisovaným takov ýmto návšlěvám ruského rolnictva u nás a jseu nové ta- kovéto návštěvy právě opět oznámeny. Slovanský sjozd obírati se Bude tím, aby tyto návštěvy staly s nejen soustavnými, nýbrž aby byly tak dkizovány, aby také vyhovovaly. I na Rusí jesi povaha půdy různá a následkem toho nutno ukázati nejen ruskému rolníku nejvyspělejší kraje zemědělské, nýbrž talé
Čechy Rusko Němocko Rus
11 article
seznámiti jej s výrobou oněch krajin, které jsou pří- rodou méně bohatě obdařeny. Jost potěšitelným, ž zemědělská rada král. českého v tomto směru vy- chází těmto poznavacím snahám s plnou benevo- lencí vstříc. Z hospodářského vzájemného poznání slovanského zemědělského lidu vyroste zajisté důvěra a z této důvěry vykvetou nejmocnější pásky mez jednotlivými slovanskými národy. Hospodářsky mo- žeme speciálně my Čechové tohoto momentu velmi účelně využíti pro vývoz našich zeměděiských strojů na Rtus a jiných slovanských zemí a uvést tařto jeden z nejčeštějších průmyslů do přímého sty ku se zemědělstvím jiných slovanských zemí a států Zde tedy nalézáme velmi jasné a velmi konkretní body ke společné práci, která může zkvésti velikým požehnáním. Jest nutno jen připraviti vše, aby chvíle bylo využito a abychom ukázali se plně na svěm místě. Slované přijdou k nám nejen proto, aby nás poznali, ale přijdou i s určitou vírou v pokrokovos naší práce. Talo víra bude jen tehdy plně založena do budoucnosti zabezpečena, když za dny poznán přijdou dny stálých hospodářských vztahů a na c nutno položiti neobyčejný důraz, když tyto slovanské styky hospodářské budou spočívati na solidní okono- mické basi.
Jost Čecho Slovan ž zemědělský rada král
12 article
Jasně mluveno: Když budeme v uvedených případech dodávati na Rus zboží první jakosti. zboží, které bude samo sebou dokazovati, že my Čechové chápeme práci hospodářskou tak se riosně, jak chápou ji Němci anebo Angličané Otázka slovanské výstavy ocitá se v novém stadiu. Bývalý komitét petrohradské všeslovan ské výstavy byl obnoven, vláda ruská jmenovala opět svého zástupce a generálního ředitele vý stavy v osobě nanejvýš sympatického a slovan sky probudilého pana Nikolajewského. Výstava sama projektována jest na rok 1911 a má shrno- vati v sobě veškeré obory práce kulturní hmolně a býti jasným výrazem těch kterýeh slovanských národů po všech směrech. Nějde tedy o speciální výstavu, nýbrž o výstavu vše- obecnou, ve které budou všichni slovanští náro- dové zastoupeni. Bude tedy program nově vý stavy krýti se s tím, jak projektována byla vý stava petrohradská, ovšem při poměrech pod- statně změněných. Ruská vláda k původní slo- vanské výstavě petrohradské chovala se do jiste míry zdrželivě. Jmenovala sice svého zástupce. avšak jinak nebylo vše tak připraveno a uzpůso- beno, jak býti mělo. Stolypin zůstal i zde věren sám sobě a dnešní ruská vláda staví se k vý- stavě neobyčejně benevolentně a bude ji všemi svými silami podporovati. To jest radostný fakt. který nám Čechům ukládá povinnost již nyní připravovati se na tuto výstavu a býti zde za- stoupeni tak, jak to odpovidá naší vyspělosti kul- turní, politické i hospodářské. Moskevská výstava slovanská bude centrem pozornosti celého světa.
Rus Čecho Němec Angličan Nikolajewský Stolypin
13 article
Dude jím tím více při probuzených a oživených stycich rusko anglických a starých stycích rusko-franeouzských. Colý vzdělaný svět přijde popntřiti na výstavu tuto, aby si učinil představu. jak vypadá Slovanstvo v dnešním svém složení a jak jest připraveno pro veliké úkoly v lidstvu, o které se hlásí. Zde bude nutnost ukázati, co my Čechové Slovanstvu jsme, poněvadž náš úspěch na této výstavě zaručuje nám zároven sympatie kulturních národů západu. Chceme i zde prací ducha zvitěziti a nechceme ani zde mluviti o fantastických programech nějakých zápasů, nýbrž chceme říci, že Slovanstvo praeí svou dovede si zjednati toho místa, které mu v lidstvu přísluší. A tak zbývá ještě třetí otázka: projekt slovanské banky. Čtenář promine, že o tomto dalekosáhlém momentu zmíníme se příště. V minulém týdnu udržoval se zájem trvale pro hodnoty dividendové, kdežto obchody s uklá- dacími hodnotami zůstávají stále na nepatrné výši. Z hodnot dividendových byly jednány akcie Zajišťovacl banky za K 203.—, Po- dolské cementárny za 201.—, stro- jírny dř. Daňkovy za 434 50 a Prvn české akelové pojišťovny za 208 — Jinak bylo podáváno za akcie: První české to- várny orient. cukrovinek K 256. —, První pražské zastavárny 455.—, Kolínské továrny kávových náhražků 680 —, pivovaru v Českých Budějovicích 860.—, Živnustenské banky 238. 50. České banky »Union« 245 50, České společ- nosti pro průmysl cukerní 165.—, Pražské úvěrní banky 526.—, Hospodářské úvěrní banky 388.25, České průmyslové banky 415.—, Ra- kousko-uherské banky 1739.—, Akeiové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině 410.—. První českomoravské strojírny 850.—, Králové- hradeckého úvěrního ústavu 447 —, Pražské paroplavební společnosti po Vllavě a Labr 600.— První české rafinerie v Modřanech 360.—, aniž by tu bylo doslo k závěrkám.
Čecho Daňkův Akeiová Český Budějovice Králové Modřany kulturní národ západ Zajišťovacl banka Živnustenský banka Český banka Český společ úvěrní banka hospodářský úvěrní banka 388.25 Český průmyslový banka úvěrní ústav 447 Rakouskýuherský banka
14 article Produkce a odbyt hnědého uhlí v roce 1907.
Produkce a odbyt hnědého uhlí v roce 1907. (Pův. zpráva »Nár. Listůe.)
15 article
snei — Zajímavá publikuce ústecko teplické dráhy o do- pravě hnědouhelně dospěla statistikou za rok 1907 k ročníku 39. Významný rozmach průmyslu hnědo- uhelného za rok minulý v souvislosti a příznivou konjunkturou hospodářskou ocenili jsme už začátkem letošního roku na tomto místě; můžeme se tudiž omeziti na nejzajímavější údaje statistické o pomě- rech výrobních a dopravních. Těžba hnědého uhlí v severozápadních Čechách dostoupila v roce 1907 imposantní výše 21,718.905 tun proti 20,019.403 tunám v roce 1906 stoupla ludíž o 1,699.502 tuny čili 8.489 proc. Z toho vypadá na pánev: r. 1907 r. 1906 tu oketsko-falk. nevskou . . 3/646.829 3,295.910 (+ 350. 919 Teplice - Most- Chomutov . 18,072.076 16,723.493 (+- 1.348.583 v celku 21.718.905 20,019.403 (+. 1,.699.502
Čechy Teplice Most Chomutov
16 article
Stav dělnictv a obnášel: r. 1907 r. 1908 pánvi loketsko falk. novské . . . . . . 7.349 6.577 (+ 772 pánvi Teplice- Most- Chonutov . . . . . 28.477 26.795 (+. 1.682) v celku 35.826 33 372 (+ 2.454) Průměrná výkonnost na pracovní sílu r. 1907 r. 1906 tun 501 (—5 v pánvi loketsko falknovské 498 624 (+ 11) » Teplice-Most-Chomutov 635 Peněžní hodnota těžby hnědouhelné v dů- sledku zvýšení cen stoupla: obnašelat: r. 1906 r. 1907 korun 93,786.917 77,963.379 (+15,823. 569) stoupla tudíž peněžní hodnota o 15,823.568 K čil 2.3 procent. Vypočtení hodnoty odpovídá cenám středním. Z jednotlivých s polečností, těžařstev dolů uvádíme: 1907 1906 tun mostecká společnost pro dobývaní uhlí . 4,263.482 3,929.021 (+. 434.46 těžařstvo lomských dolů . . . . . . 2,787.497 2,545.058 (++-.242.439 severočeská společnost 2.129.124 1,886.602 (++242.522 uhlářská . . . . c. k. státní doly .. doly dráhy duchcov.- 996.067 627.442 (+368. 625 podmokelské . . .
Teplice Most Chonutov 35.826 Chomutov lomský dol severočeský společnost 2.129
17 article
789.615 721.978 (+ 67.637 těžařstvo » Britanniee 767.183 691.671 (+ 75.512) duchcovský sp. uhelný akc. spol. závodů důl- 720.533 673.137 (+ 47.396 ních, dř. J. D Starek důl Heřman, Richnr 684. 830 531.127 (+-153. 793 a Marianna . .. Wien. Kohlen-Industrie 528 825 (+ 5.767 534 592 Vercin . . . . . 496.047 (— 7.275 těžařstvo »Habsburg« 488.779 426.824 373.963 (+ 52.861 těžařstvo »Valerie«. 321.571 (+ 79.594 důl Elly . . . . . doly hr. Sylva Taroucy- 339 394 (+ 26. 900 Nostice . . . .. 235 216 (+ 6.531 doly Grohmannovy. 202 815 (+ 34.531 těžařstvo florentinské 259.668 (— 38.417 »Austria«. . . . . 176.420 (+ 42.494 doly kn. Lobkovice - Pražská úvěrní banka 120.775 (+ 49.252 (důl Karolina) . . J. B. Nebeský (dol 138.899 127.411 (+ 11.485 Janův) . . . . . 119 628 105 868 (+ 13.76 Franenleb . . . . 107.191 52.476 (+ 51 715) S. Fischmanna synové doly ku. Clarya . . 69 528 96.064 (— 26.5 6) Živnost. banka (kor. prine Rudoif) . . . 52.449 59.026 (— 6. 577 Celkový odbyt drahou činil v roce 19 17,8886 2 tun proli 1,470.150 tunám v roce 1908. tudíž stoupl o 1,418.452 tun Poměr, v jakém jedno- ulivé dráhy podácí na odbytu byly zůdastněny, by tento: 1906 1907 tun
Starek Heřman Richnr Marianna Kohlen Habsburg Valerius Ella Nostic Grohmannův Janův S Fischmann Sylva Taroucy Lobkovice důl Karolina Austria úvěrní banka těžařstvo florentinský 259.668 Franenleby
18 article 9,195.867 51.4% 8,601.511 (+ 594.356 = 41. 90%
9,195.867 51.4% 8,601.511 (+ 594.356 = 41. 90% dráha buštéhradská 1906 1907 tan 2,726.148 15.2% 2,416 271 (+ 309.877 = 21.89% dráha c. k. státní 1906 1907 tun 5,966 587 33.40 5,452.368 (+ 514 219 = 36.300 v celku 1907 tun 1906 17,888.602 100% 16,470.150 (+ 1,418 452 = 100 %) Nejvýznačnějším ve statistice dopravní jest po- měr odbytu tuzemského k vývozu. Ekonomické na- zírání na spotřebu naší produkce uhelné práven pozastavuje se nad nepoměrným favorisováním vý- vozu na úkor spotřeby domácí. Poměry, jež pře opačnou tendenci obchodu hnědouhelného stoupajic soutěží německého uhlí v obvodech středoněmeckých zjednaly odbytu resp. spotřebě tuzemské převahu nad vývozem, podporovaným zejměna v letech ne- příznivějších velikými obětmi cenovými, zlepšily s v roce 1907 vlastně jen nepatrně, ačkoli znamenitý rozvoj průmyslu domácího a jeho značnější spotřeba uhlí opravňovaly k nadějím lepším. Škodlivý systém tarifní politiky našich domácích drah soukromých citelně stěžoval. kýžené zvýšení odbytu domácího. Není pochyby, že postátnění drah soukromých v Če- chách, z ohledů hospodářských už takřka neodkladné zjedná podstatnou nápravu. Z celé těžby vypadá na spotřebu 1907 tun 1906 tuzemskou 12,721.001 = 58.6% 11,661.917 = 58.3 % na vývoz 8,997.903 — 41.4% 8,357.486 = 41.70% Stoupla tudíž spotřeba domácí v posledním roce o 1,059,084 tun, v čemž ovšem zahrnuta vlastní spotřeba dola i místní odbyt. O zajímavých podrobnostech odbytu hnědoubel ného v roce 1907 pojednáme zvlášt.
+ 594.356 + 309.877 1,418 452
19 title
1,246.045 1,199.895 (+ 46 150
20 article (Původní zprava »Národních Listů«.)
(Původní zprava »Národních Listů«.) Z Vídně, 4. července. V minulém týdnu větších obratů docíleno jen v dopravních hodnotách. Akcie státní dráhy jsou pevné, dík příznivým zprávám o akci sestátňovacíi perfokce jednání zdá se již býti zajištěna a očekává se docílení aspoň zásadní dohody již v nejbližší do- bě; dolailní ustanovení budou snad sjednána až na poim. Akcie jižní dráhy naproti tomu poklesly, kte- rýžlo zjev je patrně v souvislosti s poklesnutím prio- rit jižní drhy; je však také možná, že jižní dráha má vzhledem na vyjednávání s majelníky priorita na změny zmlouvy o rozdělení dopravy, jež budou nutny po výkupu státní dráhy, zájem na tom, aby situace její se jevila v pokud možná nepříznivém světle. Trh hodnot montanních je přes pokusy o oži- vení chabý. V prodeji dividendového kuponu alpinek pred několika dny, za 411/4 K uzavřeném, dochází výrazu naděje, že tato společnost i letos značně zvýší dividendu. Tyto odhady nemohou však při ochablosti trhu proniknouti. Ve středu příštího týdne počne subskripce ví deňské komunální půjčky v obnosu 150 mil. k v kursu 9614. Původně bylo ovšem zamýšleno větší části půjčky umístiti ve Francii a Německu S tohoto úmyslu však sešlo, jednak poněvadž Ně- mecko polřebuje své peníze pro vlastní emise, jednak poněvadž v Paříži by náklady emisní následkem no
Vídeň Francie Německo Paříž
21 article 401.165
401.165 366 294 241.747 236.346 221.251 170.027
23 title
Z vídeňské bursy.
24 article
dráha ústecko-teplická
25 article
vého zákona o kolcích byly příliš vysoké: půjěka bude tedy umístěna jen v tuzemsku. Jindy by bylo vypsání půjčky 150milionové za účastenství všech víleňských bank maličkostí, zvláště když letos ne byla ještě žádná subskripce, a převzaté rakouské a uherské renty se prodávají z volné ruky; přece jest tentokráte emise jaksi zkouškou síly, ježto přes nor- mální oficiální diskont peníze nejsou tak pohotově, aby bylo znamenati velkou způsobilost ku přijelí nové půjčky. Při relativní nepatrnosti obnosu, o nějž jde a velkém zájmu různých ústavů na výsledku lze přece očekávati, že půjčka bude jistě několikráte přepsána Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: 4. července 27. června 97.20 97 20 Rak. korunová renta . . . 115.90 115.90 Rak. zlatá renta . . . . . 110.95 111.— Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . 185 75 185.40 Turecké losy . . . . . . 619 25 619.75 Rak. kreditky . . . . . . 438.50 435. 75 Banka pro země rakouské . 737.— 737. 60 Uherské kraditky . . . . . 518.— 518.— Bankovní jednota . . . . 1056 1049.— Pozemkový úvěrní ústav . . 238..— 238.— Živnostenská banka . . . . 69 4.50 695 75 Společnost státní dráhy . . 113.— 123 75- Jižní dráha 453.50 445.— Polabská dráha . . . . . 1057. — 1060 - Buštěhradská dráha lit. B. 1000.— 1000.— Dunajská paroplavební spol. 521.— 520 50 Rakouská továrna na zbroj 649.— 658 75 Alpinky 547 — 547. 90 Rým.-muráňská společnosť . 2545.— 2650.— Pražská železářská společnost 710 — 706.— Mostecká uhlářská společnost 450.— 449 — Schodnica 249 70 239 82. Londýnská devisa . . . . 117.6t 117 62 Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka státní dráha Bank pro země t 117 62
26 article
Z trhů peněžních. (4. července.) Praha. N dnešní burse při klidném obchodě došlo opět k zá- věrkám 4% zást. listů Mor. hyp. banky za K 97.5ů. Dále podáváno za akcie: První české tov. orient. cu- krovinek K 250.—, „Merkuru“ směn. akc. společnosti K 594.—, První pražské zastavárny K 455.—, První české akc. pojišťovny na život K 267.—, Kolinské továrny kávových náhražků K 680.—, pivovaru Čes. Budějovicích K 860.—, České banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní 165.—, strojírny Daňkovy K 434.—, Pražské úvěrn banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25 České průmyslové banky K 415.—, Podolské cemen- tárny K 200.50, Zajišťovací banky K 200.—, Rak.- uherské banky K 1739.—, Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíňě K 410.—, První českomorav- ské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrníh ústavu K 447.—, Pražské paroplavební společnost po Vlavě a Labi K 600.—, První české rafineri v Modranech K 360.— peníze. Vídeň. Dnešní obchod byl stejně příznivým jako včera, poněvadž usnadnily se poměry na trhu peněžním a poněvadž došly z Uhor lepší zprávy sklizni, konečně pak také následkem pověstí, že po- státnění trati společnosti státní dráhy jest blízké.
Kolinský Čes Daňkův Praha Vídeň první český akciový Český banka Český společnost hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka
27 article
Kromě akcií této dráhy získaly zvláště arbitrá žním koupěmi berlínskými a kupovány akcie obou dra severozápadních, zvláště pak alpinky, tyto na zprávy. že ústav jest doslalečně, zaměstnáván pro domáei průmysl. V lomhardech byly obraty veliké. Papír ten stoupl z počátku náslodkem úhradných koupí míst- ních, později však zlaciněly, poněvadž klesly 35 priorily jižní dráhy na Paříž a na Berlín. Jinak ješti stouply akcie bolonkreditky. Na trhu s papíry k uklá- dání bylo klidno. Ruské hodnoty utrpěly ztráty n Palíž, z Londýna ohlášeno snížení soukromého dis- kontu na 1142%. Na eskomptním trhu peníze snáze první směnky, 3°/2 90. Berlin. Průběh dnešní bursy byl opět velmi klidný. V popřodí zájmu stály skoro výhradně hod- noty cizí. Z rakouských titrů byly to akcie dráhy stální a polabské, v nichž na podnět vídeňský pod- nikány větší nákupy, z amerických drah jednány nejvíce baltimorské. Na trhu hodnot bankovních, ja- kož v akciích železářských a uhelnodolných společ- nestí omezily se změny kursové na zlomky procent- ní, aniž docíleno kde větších obratů. Říšské půjčky pevny. Na trliu hodnot kasovních nebylo valných změn. Z ruských titrů trpěla realisacemi 49% renta z roku 1902. Akcie ruských bank laciněji vybízeny Soukromý diskont setrval na 27/89%. Denní peni pod 32. Nová úprava priorit jižní dráhy. Po vyjednávání předešlého týdne se zástupci francouzských vlastníků priorit jižní dráhy usnesla se správní rada jižní drá- hy, aby bylo zažádáno u obchodního soudu o svo- lání schůze majitelů 3procentních prioril asi na za- čátek listopadu; na této schůzi má býti dáno svolen k nové půjčce a k užiti obnosu 5.6 mil. K z loňských přenosů, určeného původně pro splátku kupní ceny jakož i reservy 2.3 mil. K k účelům investičním.
Palíž Paříž Berlín Londýn
28 article
Výše a modality půjčky dosud stanoveny nejsou. Schůzi vlasiníků priorit má býti také navrženo za- stavení amortisuce priorit jižní dráhy, a obzvláště odložení splacení 6000 obligaci, jež se má státi1 prosince t. r. Obmerení výrohy severeněmeckých přádelen ba- vlny. Schůze severoněm přádelen bavlny, konaná včera v Dusseldorfu, usnesla se téměř jednomyslně na 4 městce obmeziti výrobu podobným způsoben jako přádelny jihoněmecké. Závazná prohlášení jed- notlivých závodů mají se dodali do 12. červenice t.r Výkazy drah za červen. Bušt ěhrad ská dráha vykazuje za měsíc červen t r úhrnný pří- jem 1.924.958 K, proti loňsku o 140.300 K méně. Z toho připadá na trať lit. A 718.489 K (— 26.800 k a lit. B 1,206.469 K (— 113.500 K). Od počátku roku do konce června t. r. přijala dráha Buštěhradská celkem 11,856.106 K, t. j o 13. 479 K více, než v I. pololetí loni: z toho připadá na lit. A 4.316.722 K (+ 47.743 K) a lit B 7.539.384 K (— 34.264 K0). — Příjmy České severní dráhy činily v červnu 987.182 K. o 25.640 K méně, než loni. V celém pololetí přijato 5.744 322 K. t. j. o 171.798 K více než v témž období loňsktém.
Obmerení Dusseldorf 47.743 K
29 article
Bankovní dlužní úpisy Živnostenské banky. Ra- kousko-uherská banka připustila 412% bankovní dlužní úpisy Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze k lomburdování u hlavních, jakož i u veške- rých svých závodů. 41/2% bankovní dlužní úpisy Živnostenské banky těší se neustále stoupající přízní a sympatii obecenstva, které hledá výhodné a bez- pečné uložení pro svoje úspory a kapitály. Emisní obchod Živnostenské banky nabývá velikých roz- měrů, poněvadž průmyslové kruhy neobyčejně rády užívají této formy úvěrové a následkem toho banka může jen závodům prvě jakosti poskylovati zápůjčky za podmínek určených stanovami, tedy za podmínel pupilárního zajištění. Ústřední banka českých spořilelen. Jak se nám oznamuje. Ústřední banka českých spořitelen k no- vému jedzání kartelnimu bank se nepřipojí a to z dů- vodu ochrany zájmů peněžních ústavů, kromě toho však také z důvodů národnostních, jelikož vyskytly se v poslední době případy velmi povážlivého rázu. Nová jutová továrna mimo kartel. Jak se pro- slýchá, zamýšlí jistý vídeňský továrník zříditi no- vou továrnu na jutu v Pešti. Továrna prý se ne- připojí k dosavadnímu kartelu. Doprava labská. Následkem panujícího sucha stav vody v Labi stále klesá. Drážďanský vodoměr klesl již na 170 cm pod nulu, následkem čehož nelze plně využitkovali nakládací výkonnosti labských lodí Mezi Ústím n. L. a Prahou musila plavba býti zastavena. Dopravní společnosti labské zvýšily včera náslečkem zhoršení poměrů ve stavu vody mi- nimální sazbu dopravní z Laube do Hamburka na 60 fen. Dovozní sazby stouply o 7—8 fen
Laub Čechy Morava Praha Pešť Hamburk živnostenský banka Rakouskýuherský banka labský centimetr
30 article
K obchodním stykům českopolským. V důsledku zahájených přátelských styků o letošním sjezdu slos vanského obchodnictva a u příležitosti návštěvy Pras hy a Jubilejní výstavy obchodnictvem polským zří- zena v obchodnickém spolku „Merkur“ v Prane zvláštní komise, která má za účel podporovati všech- ny kroky, směřující k navázání a trvalému ulužení styků českopolských na poli praktickém, tedy v ob chodu a průmyslu. Podává ochotně potřebné infor- mace o poměrech tržebních v jednotlivých odvětvích, za kterýmžto účelem vstoupila v styk s příslušnými korporacemi haličskými. Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka kr. českého. Stav 30. června 1908: Základní fond závodní 15,000.000 K. Vklady: a) na běžné účty K 45,131.705 22, b) na pokl. poukázky K 12,028.600.—, c) na vkladní knížky K 9,904.039.61 (= K 67,064.344 83). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 33,087.073.43. Komunální dlužní úpisy v oběhu 389,725 200 K. Meliorační úpisy v oběhu K 16,206. 000.—. Železniční úpisy v oběhu K 129,410. 600.—. Komunální zápůjčky K 394,925.065 9 1. Melio- rační zápůjěky K 19,139.578.65. Železniční zápůjčky K 129,476 685 90. Hypoteční zápůjčky K 9,275.253.81. Stavební úvěry K 118.000.—. Zásoba směnsk K 46,304.032 09. Záloha n cenné papíry K 108.220.—. Zálohy a úvěry v běžných účlech K 15,693 778.60. Zásoba cenných papírů K 43,197.399 08. Cenné pa- píry reservního fondu 2,208.020.—. Cenné pa- píry pensijního fondu 454 600.—. Deposit v uschování a ve správě K 237,951 855.81.
31 article
Hypoteční banka král. českého. Stav dne 30. června 1908. V roce 1908 vydané hypo- tekární zápůjěky K 6.405:000.— (vzhledem k měsíci předešlému + K 985 800.—). zástavní listy v oběhu kryty: a) hypotek. zápůjčkami K 307,434.953.81 (+ 676.501.49), b) splaco- vacími fondy K 2,807.346 19 (+- K 89.798. 51), úhrnem K 310,242 300 (++ 766 300.—). Vklady u různých peněžních ústavů činí celkem K 5,845 39782 (— K 531.773 53), cenné pa- píry K 773 800 — (+ 222.500 —), speciální reserva pro rozdily kursovní K 34.416.44, re- servní fondy K 9,073.293 23. Česká banka v Praze měla koncem června zůstatek vkladů peněžních K 7,042 430.16. Vklady na knižky přijímají se na úrok 414 proe.
Praha hypoteční banka král Český banka + + 766 300
32 article
Moravská agrární a průmyslová banka v Brně vykazuje za měsíe červen zůstatek vkladů K 1,598 679 48, tudiž více oproti měsící předeházejícímu o K 547. 366.54. Eskont směnek dostoupil výše K 3,967.784. 70, obraty v cen- ných pupírech K 1,259.313 56. Deposita ve správě obnášejí K 821.227.75, celkové obraty pokladniční K 35,866 849.—. Cifry tyto doka- zují opět potěšitelný rozvoj obchodů tohoto no- vého ústavu. Vklady na knížky zúrokují se 44 při libovolné disposici, při vkladech vázaných stanovi se podmínky dle ujednání. Směnárna bunky zavádl prodej losů na splátky, jakož prodej losů na běžhý účet na podkladu r- elním, kterýžto obchod bankovní ovládán byl dosud soukromými firmami. V poslední době učiněny další kroky k rozšíření obchodů ban- kovních, zavedením nových oddělení pro zboží. Dle stanov jest banka oprávněna prostredkovati při koupi a prodeji hospodářských objektů, velkostatků, statků, vodní sily, továrních pod- níků ald. a ústav vede vhodné objekty pro koupi i prodej vždy v evidenci. Ředilelstrí přijme s povděkem každý podnět i upozornění, týkající se fiuančních transakcí v rámci obchodů naznačených. V měsíci č erv n u 1908 činily vklady výplaty korun
Brno průmyslový banka
33 article
Malostranská záložna 163.165 157.1459) v Praze . . . . Národní záložna v Praze Ústř. zál. učitelstva česko- 75.453 53 231 slovanského v Praze . .. 56 854 56.313 Obč. záložna v Chocni . . 122.281 137.113 Okr. hosp. zál. ve Slaném . 187.092 160.05 Obč. zál. ve Slaném. . . . 65.483 36 20 Měst spoř. v Hranicích . . 289 508 375 495 Spoř. v Chrudimi . . . 604.568 534 461 Spořitelna v Král. D voře . 326 859 320.593 Měst. spoř. na Mělníce 163.575 121.136 M. sp. v Mnich. Hradišti 33 845 39.963 Spoř. Pečky na dr. . . . . 30 171 56.832 Spoř. města Přeštie. . . . Most. spoř. v Semilech . . 202.422 309.789 * Čímž opravujeme včerejší omyl: včerejší data se týkala občanské záložny na Malé straně. rny peněžní. ero t
Král Praha Choceň Hranice Chrudim Mělník Hradiště Pečky Přeštie Most Semily
34 article
Vidnňská bursa
35 article
Renty: 4procentní papírová květnová . . 4 2procentní » únorová .. 4procentní stříbrná lednova . . . 4.2procentní » dubnová . . 4procentní zlatá rakouska . . . 4procentní korunová rakouská . . 31/zprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . St/aprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka Zástavní listy 4proc. kom. dl, úp. zem, banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31sproc. Hypot. banky kr. českého 41sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 e 4% zást. listy Měst, spoř. v Praze Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . .. lisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . .
Praha ústřední banka
37 article
Banky: 415.— 415.— Česká průmyslová . . . . .. » »Union« . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy . 388.25 388.25 Živnostenská . . . . . . . —.— moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . .
Čechy Český průmyslový
38 article
140.112 140.359
39 article
Závěrečné kursy 4. červce. 3 červce. 97.— 97.— 99.25 99 15 96 95 96.95 99.25 99 15 115.90 115.85 9720 97 15 87.15 87 30 110 90 110. 95 82.65 82.55 94. 65 95.20 97.50 97.50 90.10 99.75 10r.— 98.60
40 article
97.50 97 50 98. 35 90. 60 99.75 100.— 98.60 151 — 216.— 261.— 469.— 494.— 142 75 186.—
41 article
151.50 216.— 261.— 469.— 493.— 185.75 1 42.—
42 article
1742.— 1735.— 295.—