ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b2442910-75a4-11dc-8a9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 98, place 78, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISKY.
Lisek
3 masthead
5. července 1908. Číslo 183.
4 article
nou nezámožných rodičů učinil opatření, aby pokusně letos přijeli učitelé z Břeclav do Vídně děti na škole Komenského vyzkoušet. Poněvadž pak mohl doložit, že nařídil tak- v souhlasu se samou zemskou školní radou dolnorakouskou, neozvali se proti tomu tehda ani křesťanští sociálové, ani němečtí nacionálové. Však nyní pojednou, když ke zkoušce na škole Komenského došlo, strhli mili křesťanští so- ciálové na radnici vídeňské pro tu mrvu huron- ský povyk. Městský radní a poslanec Tomola učinil smluvený dotaz k měšťanostovi Luegrovi, v němž soptil: »Tento rozkaz ministra vyuče- vání jest nejhorším, v následcích svých ještě nedozírným útokem na jednotně ně- mecké školství města našeho; ne- boť jim se nařizuje, že na škole ve Vídn trvající mohou se zkouškami ve Vídni pod- stoupenými dosáhnouti veřojně platná česká propouštěcí vysvědčení Táži se tedy měšťanosty dra. Lnegra, čeho hodlá podniknout, aby ubránil těžce ohrožený ráz našeho školství, jakož i města našeho proti tomuto neslýchanému útoku německo-liberálního ministra?« A dr. Lueger odpověděl na ručest chutě: »Jakožto předseda okresní školní rady nemohu sice ničeho podniknout, jelikož okresní rada školní nemůže rekurovat proti rozhodnuti vyšší instance. Ale podám opis ministerského toho rozhodnutí radě městské, aby ona jej vzala v úvahu a podala příslušné návrhy sboru obeeních starších. Vynasnažím se, abych jednotu jazykovou ve Vídni s ve- škerou rozhodností uhájil . . .
Tomola Luegr doktor Lueger Břeclav Vídeň Komenský
5 article
Doufám, že nalezneme prostředkův a cest, aby- chom tento, po mém názoru dosti krutý nájezd na jednotnost jazyka ve Vídni od- razili.« Takovou komedii čechožroutskou sehrál právě křesťanští sociálové s Luegrem v čele na radnici vídeňské. A to jsou, prosíme, pak naši — »poli- tičtí kombattanti, naši »přátelé« spojenci ve vládní koalici, na jichž spravedlivost odkazuje naše poslance ministerský předseda bar. Beck do budoucno stil V levo němečtí nacionálové a pokrokář kteří právě nasazují Beckovi revolver na prsa. aby z něho vyhrdlili ku posavadním nové be- sefice na naše útraty a na naši těžkou škodu — v pravo Luegrovi kre sťanští sociálové, kteří nechtějí 240.000 Čechů vídeňských dopřáti ani jediné české školy ná- rodní s právem veřejnosti, ba přímo jim hrozí všem palici germanisace. »Všecky Čechy, kteř do Vídně přijdou, zgermanisovat a v dobré
Beck Čecho Vídeň
6 article
Němce obrátit!« tak zní heslo těch roztomilých našich kombatantů, mezí nimiž uprostřed naš poslanci Národního klubu a Poláky ve vládě i v parlamentě drží »situaci«, ovšem dle dra. Žáčka »se zaťatými zuby«. Proč a k čemu, již nikdo v Čechách dnes nechápe. Po všech těch předpokladech, na kterých zaklá- dána celá koncepce positivní politiky, jest dnes — jakož vidí každý, kdo má oči k vidění — na dobro veta. Na dorozumění slušné se zdejšími něme- ekými parceláři vlasti naši po sjezdech chomu- tovském a libereckém nelze přece ani ve snu pomyslit a doufat ve spravedlnost německých křesťanských sociálů vzhledem k věci naší doufat v jejich pomoc při revisi ústavy v duchu samosprávy království a zemí za poctivé rovno- právnosti a skutečné svobody všech národův mohl by po těchto drastických důkazech nevra- živého, germánsky nesnášelivého, až krutého ducha ve hlavách vůdců strany Luegrovy — leda již jen pošetilec, chtějící se zůmyslně kl mat o skutečnosti, lidech i věcech do chvíle poslední. Zmoudřeti po škodě sluší a věc naše utrpěla, tušíme, již dosti velkých škod, než abychom směli ještě dále »držeti situací« pospo- litě s takovými ušlechtilými »spoludrži- teli«, z nichž jeden by nás rád všecky nási- lím barbarským zgermanisoval v třetině Čech druhý ve Vídni i Dolních Rakousích, a oba by nás nejraději všecky utopili na lžíci vody V takovéto pěkné situaci »mezi krokod lem a tygrem« — setrvávat pro pouho dvě vratká ministerská křesla, toho věru sotva veli dobře pochopený prospěch ná- roda českéhol
Němec Polák Luegrův Čo Čechy Vídeň Dolní Rakousy národní klub
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. července. (Ministr dr- Fiedler a bojkot pruských tovarů.) Po interpelaci, podané rakouskými Všeněmei proti ministru obchodu dru. Fiedlerovi, protože oběžníkem ze dne 30. prosince upozornil rakou- ské obchodní komory na bojkot, prováděný Po- láky proti pruským výrobkům, rozmlouval s mi nistrem vídeňský zpravodaj krakovského „Cza su“ a na dotaz, jaké stanovisko zaujímá k nej- novějšímu německému útoku, obdržel od dra. Fiedlera takovou odpověd: Je to patrně žert se strany oněeh pánů Mám za to, že nemůže býti pochybnosti, že po- dobně, jako já, musil by postupovati každý jiný rakouský ministr obchodu. Věc je úplně jasná. Dověděl jsem se, že obyvatelstvo království pol- ského bojkotuje německé výrobky a rádo byje nahradilo rakouskými. Jsem ministrem obchodu ve státě rakouském. Zvěděv to tedy, rozeslal jsme oběžník obchodním komorám s upřímným vyzváním, aby obrátily pozornost svých členo na tuto, tak necbvykle příznivou konjunkturu a dle obdržených informací sděluji komorám, které předměty by se nejlépe hodily pro vývoz do Polska. Toť vše. Jen zlá vůle může v tom spatřovati strannictví, neboť z celé té akce nej- více zisku mohou míti rakouští továrníci něme- cké národnosti.
Fiedler Praha Polsko poloský
8 article
Na další dotaz zpravodajův, co minist hodlá nyní učiniti, dr. Fiedler dodal: „Nie Splnil jsem svou povinnost a je odbyto. Na in- terpelaci odpovím totéž, co jsme řekl vám. Znám svou povinnost jako rakouský ministr a nikým se nedám mýliti.“ V Praze, 4. července. (Haličtí Poláe na pražskou slovanskou konferen- cí.) Na pokyn vídeňského polského kola, aby delegáty na pražskou slovanskou konferenci jme- novaly haličské polské strany přímo, sešly se nedávno v Krakově na poradu zástupci všech polských národních stran a usnesli se, že praž- ské konference mají se účastniti netoliko zá- stupci Poláků z říše ruské, jichž se porada bude týkati ovšem v prvé řadě, nýbrž také Poláci ra- kouští. Přejí si to zejména též Poláci zahraniční. Na poradě krakovské zjištěno, že pražská kon- ference nebude v ničem zavazovati, pokud se týče příštího slovanského sjezdu v Petrohradě nebo Moskvě. Co do počtu delegátů stala se do- heda, že Rusové, Poláci a Čechové budou za- stoupeni po 15 delegátech, ostatní národové po 4 delegátech. Kdyby Rusové vyslali delegátů více, rozmnoží se poměrně i počet delegátů pol- ských. Z 15 delegátů polských připadne na Halič pět, ostatní vyšlou Poláci zahraniční. Z Haliče vyšlou do Prahy po jednom delegátu strany polsko- demokratická, národně-demokrati- cká, lidová, konservativná a katolický střed spolu se lvovskými křesťanskými demokraty.
Fiedler Polák Rus Čecho Praha Krakov Petrohrad Moskva Halič polskýdemokratický
9 article
Z Lublaně, 2. července. (Nový zemský hojtman gorický.) Dle zpráv, došlých sem z Vídně, bude zemským hejtmanem gori- ckým jmenován opět Vlach, dr. Pajer a jeho náměstkem klerikálný Slovinec, dr. Greg or- Ze Záhřeba, 1. července. (Vyjedná vání mezi chorvatskou a maďar- skou koalic1.) Posl. Zagorac podáává v orgánu strany práva, „Hrvatské“, zprávu nezávazných rozhovorech, konaných v Pošt mezi poslanci ehorvatskými a maďarskými. Roz- prav účastnili se tři poslanci maďarští, po jednom za stranu neodvislosti, ústavnou a lidovou, čtyři chorvatští poslanci ze strany práva. Chor- vaté nayrhovali, aby 1. nynější chorvalská vlá- da odstoupila a byla nahražena vládou zatím- nou. Nový bán má prohlásiti, že dle zákona z r. 1874 jest odpovědným pouze sněmu chor vatskému. 2. Mezi Chorvatskem a Uhrami trvá společenství, nikoli však státní jedno- ta. 3. Jazyková otázka dá se řešiti ve smyslu vyrovnání a nespadá tedy před kralevinské de putace. Maďarští poslanci prý přistoupili na všechny tyto tři body, ale dodali, že se do chorvatsko srhské koalice mají přijati také někteří unionist z býv. národní strany, kteří by byli zárukou přá telského poměru k Maďarům. Chorvaté tuto pod mínku odmítli, načež Maďaři od ní upustili. M darští poslanci Rakovszky a hr. Zichy rozmlou vali pak s chorvatskými a srbskými poslanei všech klubů, sloučených v koalici, a vyslechli od nich tytéž návrhy, které přednesli členov strany práva. Poněvadž maďarští poslanci proje- vili mínění, že úřadně bude možno vyjednávati o dorozumění teprve v době parlamentních prázdnin, Chorvaté se vzdali dalšího jednání poněvadž by se tím dorozumění odložilo na tr až čtyři měsíce. S takovým výsledkem svého jednáání vrátili se chorvatští delegáti z Peštid Záhřeba.
Vlach doktor Pajer or Posl Maďar Chorvat Rakovszky Zich Lublaň Vídeň Záhřeb Roza Chorvatsko Uhry Peštid Záhřeb
10 title
Politické zprávy zahraničné.
11 article
V Praze, 4. července.
Praha
12 article
Bosna a Hercogovína za okupace. Podle „Čsl. K.“ universitní profesor Crijie z Bělehradu, proslulý geograf a etnograf Bal- kánu, na své cestě po Bosně a Hercegovině kterou právě dokončil, stále byl obklopen špiely a žandarmy a doprovázen důstojníkem, jeni k němu byl komandován. V Trebinji mu nedo- volili, aby si v hotelu jako jiní sodl za stolel na chodníku a v hotelu ho po celou noc hlídal c. k. voják. Všude mu policejně probliželi šaty zápisky a knihy, ale nic závadného nenašli
Crijie Bosna Bělehrad Boseň Hercegovina Trebinje Bala
13 article Kotorský dodatek k černohorskému pumovému
Kotorský dodatek k černohorskému pumovému procesu. Dne 30. června začalo v Kotoru přelíčen se čtyřmi Černohorci, kteří byli loni na podzin v Boce Kotorské zatčeni jako účastníci spiknut proti panujícímu stavu na Černé Hoře. V Kotoru Černohorci postaveni před soud občanský, pře porotu. Státní žalobce označil skutek obžalova- ných jako spiknutí s použitím třaskavin, jež n mířeno bylo na majetek, zdraví a život druhého a žádal, aby uznáni byli vinnými a odsouzen do žaláře na 5—10 let. Obžalovaní popírali, že by byli účastníky nějakého spiknutí a všichni čtyři tvrdili, že loni na podzim se v Kotoru sešli k vůli zotavené Z nich Petar Novakovič, jenž byl mimořádným soudem černohorským in contumaciam odsouzen k smrti, vystoupil před kotorskou porotou jako obhajce černohorského spiknutí, v Bělehrad ukutého, a činil takové výpady na některé vyni kající osobnosti černohorské, že musil býti před sedou několikrát okřiknut. Dne 1. čce. došlo na výslechi svědků. Pr tože svědci z Černé Hory se nedostavili, státn žalobce navrhnul, aby místo jich výslechu čtena byla akta černohorského procesu. Svědci z Černé Hory se nedostavili proto, že nemohli — byl tam málo před tím odsouzeni pro týž zločin v kterém měli svědčiti. V polemice s advokáty státní žalobce se vyjádřil, že obžalovaný Petar Novakovič svou včerejší obranou učinil naň špatný dojem, ne- boť jako syn Černé Hory před eizím úřadem v oizí zemi mluvil o své vlasti nejšerednějším způsobem; háje se, zasypával klevetami ty, kteř ho chlebem živili a jsou nepřítomni, aby m odvětili. I kdyby to všechno bylo pravda, co tvrdil Petar Novakovič o Černé Hoře — pravi státní žalobce — zůstalo by hanebným, když tak mluví o své vlasti její syn, když tak mluví o státu, který evým junáctvím a politiekým roz- vojem v kulturné Evropě dobyl si místa obecno váženého.
Černohorec Petar Novakovič Kotor Černá hoře Bělehrad Evropa
14 article Hrabě Nikolaj Pavlovič Ignatěv zemřel.
Hrabě Nikolaj Pavlovič Ignatěv zemřel. Včera zemřel slavný ruský diplomat a stát- ník, hrabě Nikolaj Pavlovič Ignatěv, ve vysokém věku 80 let. Narodil se r. 1828 v Petrohradě a věnova se z počátku karieře vojenské. Již r. 1856 by jmenován plukovníkem a vojenským atašem v Londýně. Pro diplomatické schopnosti, které již tehdy osvědčoval, byl poslán r. 1856 do Pa- říže na mírový kongres jako zástupce Rusku. Zde úspěšně hájil zájmy Ruska naproti Rakou- sku, jež, podporovápo Anglií, chtělo vytlačit Rusko od Dunaje a Prutu. Podniknuv pak cestu na východ, zastavoval se v zemích slovanských. a tak se v Praze seznámil s Palackým, Riegrem Braunerem a j. Z Egypta byl povolán domů a postaven v čelo diplomatického poselství, vy- sílaného do Chivy a Buchary. Při tom byl jme- nován generál-majorem. V červnu r. 1858 stihí s 50 muži, překonav mnohé svízele a nebezpečí. do Chivy, uzavřel s chánem obchodní smlouvu ale zrušil ji opět, když se přesvědčil o cbánov obojetností. Táhl pak dál a po mnohých sráž- kách s Turkmeny dostal se do Buchary. I zde uzavřel výhodnou smlouvu, načež se v čestném průvodu emirovu vrátil do Ruska, kde již by považován za ztracena. R. 1859 poslán do Číny, s níž vyjednával 11 měsíců a konečně r. 1860 uzavřel smlouvu pekinskou, již ponecháno Rusku území na sever
Pavlovič Ignatěv Palacká Riegr Brauner Turkmen Rusek Petrohrad Londýn Rusko Anglie Dunaj Praha Egypt Chiva Buchara Čína
15 article
od řeky Amuru a na východ od řeky Ússuri se všemi morskými přístavy. Kromě toho vymohl zlepšení hranic s Čínou a zřízení tam tří ruskýeh konsulátů. R .1861 poslán do Cařihradu gratulovat sultánu Abdulu Azizovi k dosednutí na trůn. Vrátiv se do Petrohradu stal se ředitelem tal zv. „asijského departementu“ a r. 1864 jme- nován mimořádným vyslancem v Cařihradě. Zd obratně působil k utužení ruského vlivu na Bal káně a podporoval snahy balkánských Slovano o osvobození. Zřízení bulharského exarchátu jest jeho dílem., Když r. 1875 vypuklo hercegovské povstán a na celém Balkáně to vřelo, Ignatěv rozhodn vystupoval ve prospěch slovanských národnost Nepřátelé Slovanů ve Vídni, Berlíně a Londýně ličili ho tehdy jako vtěleného ďábla a ukazovali naň jako na vtělený „bojující panslavism“, jímž strašili Evropu. Zde je původ toho strašidla. o němž jediná zmínka postačuje, aby nepřáte- lům Slovanstva naskočila busí kůže. Za války r. 1877 Ignatěv nalézal se v prů vodu carově a smlouva svatoštěpánská, jež pode- psána 19. února 1878, byla jeho dílem. Odpo velmocí proti této smlouvě vedl k berlínskému kongresu, kde zastupování Ruska svěřeno ne- schopnému a úplatnému hr. Šuvalovu. V Ber- líně zmařeno dílo Ignatěva a dán počátek tomu zhoršení poměrů na Balkáně, které trvá do dne a ještě dlouho potrvá. Nikolaj Pavlovič Ignatěv ukončil tím svou diplomatickou dráhu a věnoval se pak působ- nosti vnitrostátní nejprve jako gubernátor v Niž- ním Novgorodě, potom jako ministr vnita (1882). Od r. 1888 byl předsedou potrohradského „Slovanského spolku“, v kteréžto funkci jej v posledních letech zastupoval místopředseda. senátor Naryškin. Nikolajem Pavlovičem Ignatěvem odešel k otcům jeden z nejslavnějších Rusů, jeden z nejuvědomělejších Slovanů. Věčná sláva jeho památce!
Aziz Zdeněk Ignatěv Šuvalov Pavlovič Ignatěv Naryškin Rus Amur Čína Cařihrad Petrohrad Bala Balkán Vídeň Berlín Londýn Evropa Rusko Slovan
16 article
Krise v Srbsku.
Srbsko
17 article
(Pův. dopis »Nár. Listůc) Málokdy nalézalo se Srbsko v tak vážné krisi jako právě nyní. Když za Obrenovičů se některá strana diskreditovala, přivedli k vládě druhou a r- gulovali takto zápas stran a jich výměnu u vlády podobně jako král rumunský a kníže bulharský re- gulují zápas politických stran svých zemí. Kdyby Obrenovičové v této politice byli neuplatňovali osobní zájmy a vášně, byli by zůstavili pověst znamenitých panovníků, Král Petr vida pouze chyby politiků Obre- novičů, chyby, které zavinila jejich osobnost a nikoli sám systém, zdržoval se veškerého vměšování do zá- pasu stran, dělal z tohoto nevměšování dokonce cnost a nyní je nesnadno, aby vystoupil jako uklidňovatel politických vášní. Nezjednal si autority, aby mohl ke stranám promluviti rozumné slovo a nikdo by h také neposlechl, poněvadž uvykli nedbati naň v zá- pase politických stran. V Srbsku však nabyl zápas stran neslýchani prudkého nepřátelství. Oposice je tak rozzuřena proti staroradikálům a Pašičovi, že je připravena na vše. Vůdcové neodvislých prohlásili, že donutí vládu, aby je dala massakrovati ve skupštině, ale neustoupí Když při volbách r. 1903, prvních za nového krále. staroradikálové pozbyli početní převahy, kterou posu měli, a viděla se potřeba dohody mezi oběma radi- kálními tábory, tu venkovští poslanci a zvláště sedláci obou stran nesdíleli nepřátelství vůdců a mluvii o nutnosti smíru. Takto vládlo se skoro dvě léta s koaličními kabinely. Dnes však je jinak. Bojovníci oposice jsou stejně popuzení jako jejich vůdcovéa také vzrostli početně více než strany vládní. Při předešlých volbách měli staroradikálové 160. 000 hlasu z 360.000, totiž menšinu o 40.000 hlasů, přes to, že měli ve skupštině většinu 22 blasů. Letos dostali 170.000 hlasů ze 400.000, totiž menšinu o 6U,000.
Obrenovič Petr vidět Obre Srbsko
18 article
Mají ovšem ještě většinu 10 hlasů, ale pouze ná- sledkem nesjednocenosti stran oposičních. Čásť so- cialistů hlasovala pro ně v užších volhách, což jim získalo 6 hlasů většiny a dva hlasy jim připadly losem. Uváží-li se, že na mnohých místech scházelo oposici jen několik blasů, aby obdržela mandát, vi- díme, jak většina ve skupštině je nejistá. Kdyby liberšlové a napredňáci byli všude šli společně, možná. že by byli dosáhli většiny. Za těchto okolností nelze působiti násilně n vývoj věcí a hroziti vládou násili. Ničím není zaru čeno, že by tyto volby dopadly příznivěji, naopak Srb jest povahou tvrdošíjný a dělá často pravý opak toho, co se na něm chce vynutiti. Za času Obreno- vičů bylo možno násilím zdržeti voliče od hlasování. poněvadž byli jisti vojskem, dnes však jast v srbské armádě velká nesvornost následkem otázky kralo- vrahů, která byla toliko zsvně pro Evropu vyřízena. Loni, kdy se mluvilo o válce s Bulharskem, setkal jsem se v Bělehradě za jediný den se 17 důstojníky, kteří prohlásili, že dříve než by táhli proti Bulha- rům, pobili by kralovrahy a jejich přátele. Za těchto okolností nezpůsobí hrozba válkou s Bulharskem, kterou vláda chce zastrašiti své odpůrce, v Srbsku valného dojmu. Mezí staroradikály přemnozí a zejména skor
Čásť Srb Evropa Bulharsko Bělehrad Srbsko
19 article
veškerá inteligence kromě skupiny Stojana Protíče, která je oddána kralovrahům a schvaluje dokonce vraždu obou Novakovičů, jež tak velice příspěla k rozjitření veřejného mínění proti vládě Pašičově. touží po dohodě s neodvislými a byli by po případě ochotni postoupiti jim vládu, ale skupina Pašičova, která jest nejčetnější, nechce o tom an slyšeti. Na- nejvýš by souhlasila s kosličním ministerstvem. Strana staroradikálů podobá se středověké armádě. Je tu král, vůdce strany, jenž má svou královskou družinu a sice nejčetnější, která je mu osobně od- dána, dále jsou tu jadnotliví vůdcové (feudální pá- nové) rovněž se svými družinami osobně jim odda- nýmí a jednoty dociluje se vzájemnými ústupky. Největší je družina Pašičova, skládající se skoro vý- hradně ze sedláků a ti dle všeho nebudou ochotni podrobíti se disciplině strany, jestiiže je Pašič potají nepovzbudí. Soudím, že by bylo záhodno vnésti trochu světla do zmatku srbekých stran a to pouze tím, že by s poskytla lidu příležitost, aby se vyslovil. Dnes vime, čeho mohou při volbách dosáhnouti sfaroradikálové.
Protíč Pašičův Pašič
20 article
Tvrdí, že jiní by nedosáhli ani toho, ale tento úsu- dak nemusejí odpůrci jejich pokládati za neklamný a ti se své strany rovněž učiniti zkoušku. Chtějí rovněž provésti volby jako vládní, totiž připojiti k hlasům své strany massu narozhodných, ktaří hila- sují s každou vládou, a jest spravedlivo, poskytnouti jim k tomu příležitost. Nedosáhnou-li většího úspěchu. budou nuceni to doznati, což nyní nechtějí. Kromě toho, ztroskotají-li neodvislí při této zkoušce, bude notno svoliti ke koalici liberálů a napredňáků, kteří dobyli již 90.000 hlasů, lo jest pouze o 30.000 méně než neodvisli, kteří msjí o 50.000 méně než starora- dikálové. Takto se uvidí, kolik z těch 170.000 hlasu pro staroradikály náleží oné masse nerozhodných. Bude nutno učiniti pokus vládnouti střídavě s každou z těchto skupin, aby se zjistilo, zdali se proti ní bude dělati rovněž tak prudká obstrukce jako se nyní dělá proti staroradikálům. Není jisto, že každá opo- sice se spojí v obstrukci proti každé z těchto stran, jako se spojila proti staroradikálům. Ti doufali, ž získají 100, nanejvýš 110 hlasů, takže by oposice klesla na 50—60 hlasů. Takto prohlašují staroradi- kálové, že by obstrukci porazili. Budou-li však sta- roradikálové v oposici, budou míti toliko 40—50 hlasů, takže jejich isolovaná obstrukce by rovněi mohla býti potřens. Nebude-li tato zkouška míN žádného výsledku, může král zvoliti stranu a podporovati ji ve vládě přes veškerý odpor oposice, ale neučiní-li této zkoušky a bude udržovati jedinou stranu, vydává se v ne- bezpečí, že bude obviněn, že podporuje toliko jednu stranu na úkor obecného prospěchu a ze zvůle nebo osobního zájmu, a boj může se obrátiti proti němu i jeho trůnu.
21 article
Proti modernísmu
22 article
Mnichovský arcibiskup nevysvětil jednoho čekatele kněžství, poněvadž tento zdál se mu býti podezřelým z modernismu za to, že ctil prof. Schella. Z portugalské sněmovny. (Zálohy králi.) Předseda komise, zřízené pro vyšetfování administrativních opatření dří- vější vlády, předložil sněmovně návrh komise, dle kterého má se komise zabývati jenom otáz- kou záloh, poskytnutých rodině královské, aby zpráva mohla býti předložena pokud možno nej- dříve. Předseda ministerstva prohlásil, že vláda s návrhem tím souhlasí a dodal, že ministr fi- nancí dal pokyn, aby byly dány k disposici všecky spisy, záležitosti té se týkající. Ministr záležitostí zabraničních podává osnovu zákona, kterouž se vláda zmocňuje, aby každému národu za podmínky reciprocity po- skytla největší výhody, dále osnovu zákona, dle které mají býti schváleny smlouvy o smírčích soudech a podobné úmluvy se Španělskem, Anglil, Švédskem, Norskem, Italií, Švýcary, Ra- kousko-Uherskem, Francií, Dánskem a Spoje- nými státy. V kuloarech sněmovny se soudl, že žádná z osnov těch nebude v zasedání nynějším projednávána.
profesor Schell Švýcar Španělsko Anglit Švédsko Norsko Francie Dánsko portugalský sněmovna RakouskýUhersko
23 article
Vzpoura v republice paraguayské. Dle telegramu z Buenos Aires vypukla v Paraguayi vzpoura ve vojsku. Prosident a ministr vojenství vytáhli prý v čele věrného vojska, sesíleného policií a hasiči, proti vzbouřencům. Boj u Itapue prý již započal. Soukromé telegramy z Buenos Aires o vo- jenské vzpouře v Paraguavi sdělují, že při po- uličních bojích v Assuncionu bylo na sta lidl usmrceno a raněno. Sensační odhalení o kralovraždě lissabonské. Velikou sensaci způsobil řečí svou posl. Arsonn v portugalské sněmovně, prohlásiv, že jest syt věčného obviňování sebe, a že poví, jak atentát vznikl. Nékolik dní před kralovraž- dou usnesen atentát na společné schůzi repu- blikánů, regeneradorů (konservativeů), a progres- sistů (radikálů). Republikáni chtěli vyhubiti ce-
Buenos Aires Paraguay Itapue portugalský sněmovna
24 article Hermann Bahr v Praze.
Hermann Bahr v Praze. Zajímavý německý spisovatel, kritik a dra matik, nejvýraznější představitel a zároveň ohnir a výmluvný zastance vídeňské literárni moderný z let devadesátých, Hermann Bahr, meška nedávno dva dny v Praze. Byl první z těch, kdož v literární veřejnosti německé měli odvahu otevřeně a hlasitě protestovati proti omezenému šovinismu vídeňské ulice a jejím křesťansko so ciálním křiklounům, kteří hrozili krveprolitím českým hercům, opováží-li se svými hrami ohro ziti vratké vídeňské němectví. Přijel nyní do Prahy na pozvání Národního divadla, aby viděl jeho činoherní ensembl při práci, aby poslechl si některou operu Smetanovu, jehož jest od let- již nadseným ctitelem, a aby vůbec obhlédl če- ský kulturní život. Za dva dny, které strávil v Praze, vidě Hermann Báhr »Maryšu« bratří Mrštíků a »Da- libora«, navštívil výstavu, Moderní galerii jarní výstavu »Manesa« v k. ského zahradě. Poznali jsme v něm výrazného a vnimavého umělce, který všemu, co v Praze a v její umě- lecké společnosti, již výhradně platila jeho ná- vštěva, věnoval živou a zaujatou pozornost. Z hovorů s ním seznali jsme jeho vytří- beného a kritického ducha evropské vzdělanosti a obsáhlých znalostí, světlou výminku německého kritika, který se soustavně, s hlubším zájmem často a překvapujícím pochopením zajímá o český kulturní život po všech jeho stránkách, nepo- míjeje ani politických vztahů, o nichž se vy- slovuje s touž přímostí a otevřeností, která je mu vlastní a svědčí o tom, že si svůj úsudek tvoří svobodně a nepředpojaté, že poznal již dávno, jak falešnými skly divá se na nás tak zvaná německá veřejnost v Rakousku. Především v Rakousku arci, dlky vídeňské žurnalistice. Je zajímavo, že Hermann Bahr, ačkoliv po dlouhá léta žil ve Vídni, dlouho vůbec neznal Prahu. Teprve přede dvěma roky přijel sem
Hermann Bahr Smetanův Maryša Mrštík Praha Rakousko Vídeň národní divadlo
25 article
poprvé, aby se tu sešel s borlínským režisérem a divadelním ředitelem Maxem Reinhardlem. jehož divadel je nyní sám literárním režisérem a dramaturgem. Tenkrát náhodou, pouhou ná- hodou, jak nám sám vyprávěl, přišel do Ná- rodního divadla, jehož návštévu mu ovšem pražští Němci nikterak se nesnažili doporučovati Viděl zde představení Shakespesrova »Julia Caesara« a byl jim tak na výsost spokojen, b překvapen, že od té doby začal si systematicky všímati českého života divadelního, literárního i uměleckého. Ovšem i Praha sama, měst i život v něm, bohatství jejích historiekýel památek a její rušný rozvoj, minulost Prahy i její přítomnost, tolik exponovaná v politickýeh zápasech dneška, přiapěly mnoho k tomuto soustavnému zájmu. I nyní, když přišel Bahr výhradně na ná- vštěvu k Čechům, zaujala jej poznovu Prah živá a svěží, pro jejíž odlišný národní karakter, tak převážně český, projevil jemné, až překva- pující pochopení. Bahr je kritický člověk, který neplýtvá slovy, tím méně chválou. Přes to rád a obšírně se rozhovořil o dojmech, kterési z Prahy odnáší. Přímo nadšen byl v Moderní galerii Mikolášem Alešem, kterého dosud neznal.
Reinhardl Němec Julio Caesar Bahr Čecho Praha Mikoláš Aleš
26 article
Také jarní výstava Mánesa jej velice zajímala Řadu našich výtvarníků zná již z Vídně, z ob- časných uměleckých výstav a dávno již zná vysoce cení na příklad Švabinského a Uprku. To nové, co viděl od Švabinského v letosní výstavě Mánesa, utvrdilo jej jenom více v pře- svědčení, že je to jeden z nejlepších mistrů. které má současná Evropa. Také o Slavíčkov a Nejedlém se vyslovil se svrchovaným uznáním. V první večer svého pobytu v Praze uve- den byl Hermann Bahr do Národního klubu neboť přál si sám seznámiti se s českou spo lečnosti politickou a literární. Velmi se mu zde libilo a živě se zajímal o české poměry veřejné Rozhorlen byl nad zmařením české výpravy di- vadelní do Vídně a zazlival správě Národní ho divadla, že se dala odstrašiti terorem několik bezvýznamných politiků a planým rámusením několika bezvlivných žurnálů. Stopoval bedlivě celou novinářskou kampaň, točící se kolem zá ležitosti, která s takovou ostudou pro Víden skončila a ujišťoval nás, že ve skutečnosti ne- bylo třeba báti se teroru vídeňské ulice. Nej větši vinu v celé aféře přičitá Bahr vídeňskému purkmistru Luegrovi, který v ni hrál žalostně obojetnou a demagogickou roli.
Mánes Švabinský Uprka Nejedlý Hermann Bahr Bahr Luegr Vídeň Evropa Praha vídeňský
27 article
Litoval, že nebylo Národnímu divadlu lze obratem odpověděti na vídeňské barbarství při- jetím pozvání do Berlina, které bylo mu tak spontanně a otevřeně učiněno, neboť je přesvěd- čen, že by česká divadelní výprava v Berlin odnesla rozhodné vítězstvl. Přimlouval se vřele za to, aby se uskutečnil zájezd do Berlína n přesrok, nejraději v časné jarní saisoně. Sám se o věc bude starati. Nepochybuje o tom, že serie několika vybraných českých operních představení, mezi nimiž by ovšem nemohl scházeti »Dalibor« tak jak jej slyšel pod geniální taktovkou Kova řovicovou — výpravu a režii díla představoval by si ještě propracovanější a slohovější — několik tak znamenitě scénovaných a tak typi- cky slovanských ukázek činoherních, jako je »Maryša« by vyvolala v Berlíně sensaci podob- nou úspěchu moskevských herců předloni. Uvádíme vlastní slova Bahrova pro české umění divadelní zajisté svrchovaně lichotivá. V celé aféře zmařené výpravy vídeňské zarážela a urážela Bahra, jak nám bez rozpaků přiznal faleš a prolhanost jisté části německého tisku, která tu hrála hlavní roli. Vždyť čůské umění podle jeho přesvědčení již dávno si ve Vídni vybojovalo svoje právo a zasloužené uznání. Průměrný inteligent německý, a tedy také vi- deňský, dobře ví, že nejlepší současní zpěvác na předních německých scénách jsou Češi A speciálně Vídeňáci dávno oceňují a zbožňuj umění paní Förstrové-Lautererovy, slečny Emmy Destinnovy, Heše, Burianu, znají a vysoce cen
Dalibor Maryša Bahrův Bahr Čech Vídeňák Förstrová Lautererův Destinnův Heš Burian Berlín Vídeň Kovo
28 article
umění českých výtvarniků, ve vídeňské dvorn opeře hudba Smetanova, Dvořákova a Nedba- lova slavila triumfy, v koncertní sezoně ne- obejdou se téměř veliké hudební programy bez dél českých skladatelů a na přiklad produkce českého kvarteta, nemluvíe o řadě jednotlivýeh virtuosů českých, mají tu zvuk zcela prvo- řádný. A právě po tom všem, dodával Bahu s rozhodností, byla tartuferie, s jakou prove deno tažení proti zamýšlené výpravé české činohry tím hnusnější a pro Vídeň o studnější. Také jubilejní výstavu Bahr navštívil po prohlidce Moderní galerie, ovšem jen na malou hodinku — v nedostatku času — a v dešt Krásná rozloha výstaviště a jeho malebný mnohotvárný vzhled ve svěží jarní zeleni jeh zaujaly tak, že slibil později znovu přijeti, aby si ji pozorněji prohlédl, jakmile se mu udá přiležitost. Pro moderní literaturu českou má Bahr mnoho pochopení. Zná všecko, co bylo přelo ženo do němčiny, a obírá se již delší dobu úmyslem, uspořádati v Berlině konferenci o nej- novějších proudech literárních u nás, ale schá zejí mu bohužel — dobré německé překlady českých literárních prací. Tato okolnost také jest — po jeho mínění — hlavní závadou, proč na německý literárni trh a na německé scény tak těžko proniká česká literární a dramatická produkce.
Smetanův Dvořákův Nedba Bah Bahr Vídeň Berlín
29 article
Bylo rozhodně zajímavé toto seznámení s vynikajícím německým kritikem, který již pře lety svým pozoruhodným dílem »Zur Kritik der Moderne« zaujal tak významné a osobité po- stavení v německém světě literárním, a od té doby řadou svých dramatických i románových prací zasloužil si predikátu »přírodopisce Ra- kouska«. Nebude snad ani pro širší veřejnosk českou bez zajímavosti hrstka osobních názorů a úsudků tohoto svoji personalitou okouzlujícího a při tom spravedlivého Němce, v němž česke umění a český kulturní život získaly tak vře- v. Č. lého a temperamentního zastance.
Němec Zur kritik der Moderne Rakousek
30 article Hudba.
Hudba. + V řadě výstavních koncertů, říze- ných domácími i cizími dirigenty, byl pokračováním koncert profesora konservatoře v Lipsku, Arthu ra Nikische (dne 27. června), janž udržel si čestné místo vedle dosavadních dirigentů: Mahlera, Ned- bala i Safonova. Na jeho programu zastonpena byla hudba slovanská Šmetanovým »Vyšehradem«, dále spadala sem Čajkovského »Symphonie pathé- tická« a Dvořákovo »Scherzo capriccioso«, hudba ně- mecká pak Wagnerovou ouverturou Tanuhäuserov- skou. Straussova »Smrt a oslavení« odpadla. V po- dání hudby Smetanovy Nikisch přese svoji snahu po vystižení byl nám jaksi cizí. Alespoň provedení »Vyšehradu« slyšeli jsme kdysi pod taktovkou Nedba- lovou mnohem celistvější a s tempem přiléhavějším, i po stránce rythmické přesnější. Za to těměř ne- překonatelně sehrána byla Čajkovského velkolepá symphonie pathétická (H-moll, op. 74.), jejíž třetí věta »allegro vivace« působila dojmem silným a roz- hodným. Podobně výstižně provedeno bylo i Dvořá- kovo »Scherzo capriccioso«.
Mahler Ned Safonov Čajkovský Symphonie Dvořákův Wagnerův Tanuhäuserov Straussův Smetanův Nikisch Lipsko Vyšehrad Arth ra Nikisch
31 article
Stěžejním ovšem bodem programu byla Wagne- rova ouvertura k op. »Tannhäuser«, v níž Nikisch ukázal v plném světle, jak vznešeně chápe hudbu Wagnerovu, a rozvinul všechno své umění. Každý motiv vystoupil v jeho podání v příslušné barvě síle, veleba a hloubka poutnických zpěvů, píseň z zápasu: všechno to nemůžeme si mysliti ani pro- pracovanější, ani mohutnější. Za toto číslo také byl odměněn nejbouřlivějším úspěchem, jehož dostávalo se mu značnou měrou po celý večer od obecenstva uznalého a hojného, jež naplnilo téměř všechny pro- story koncertní síně na důkaz, že výstavní koncerty pomalu snad přece již se vžily. + Výroční produkce pěvecké a operní školy pl. Olgy Paršové-Zikešové prokázaly opětně zdatnost tohoto pevně již v důvěře veřejnosti zakořeněného učiliště. Zkoušky, jež konaly se ve dnech 25.—27. června, poskytly nejen žactvu všech ročníků příleži- tost, pochlubiti se dosaženým stupněm výcviku, ale dopřály i náhled do pečlivé a krásnými úspěchy se honosící učební methody ředitelky ústavu, na jejíž velké umění zpěvní ještě řada pamětníků vždy rada vzpomíná. Nemohouce se zabývati jednotlivými vý- kony, ani pro jich velký počet, ani pro okolnost, že většinou produkující se mladiství pěvci ještě náležejl
Tannhäuser Nikisch Wagnerův Paršová Zikeš