ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 572999b0-75a5-11dc-a1d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 32 celkem · entity: person 119, place 83, org 19, work 5
1 masthead
5. července 1908. Císlo 183
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
Strana 15.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Z Pařížského Salonu. = Ze tří velikých výstav jarní saisony je Société Nationale des Beaux Arts rozhodně nej- sympatičtější. Tvoří jakýsi umělecký střed mezí Salonem des Artistes francais, salonem oficiál- ním, jehož tradice sahá až do r. 1673 a mez výstavou Neodvislých, založenou před dvaceti lety. Nechci tím říci, že by snad byla kompro- misem obou směrů. Naopak. Zátopou plátna kamene velikého Salonu prošlo před očima jury nejedno dílo se smělým výrazem revolty proti staré škole a u Neodvislých, kde jury vůbec neexistuje, bije umělecká nesrovnalost přirozeně ještě více do očí. V sousedství křiklavých plá- ten la van Gogh nebo Gauguin — už jen r pris a imitací — našli jste tam nasládlé, vy. leštěné genry, které by byla sama stará generace z kolena Greuzeova odkázala na parfumerie závody lepenkářské. Přiznám upřímně, že pro cházka dusnými kabinety této výstavy působ velmi trapně. V Sociélé Nationale je více jednoty a har monie, ačkoliv i ona svědčí o nedostatku ori- entace a o zmatku, jenž panuje v dnešní době mezi uměleckými hesly. S lidmi, jako je Larne Richin nebo Sain, potkali byste se raději někde v druhé polovici Velikého paláce, Legrad, le basqne, Peské a Ciron patří spíše do sklenníko Neodvislých. V přítomném saloně převládá do- sud tradice Maneta, Whistlera a Puvise de Cha- vannes, ale je stále neurčitější.
francais Gogh Gauguin Sain Manet Whistler Sociél Nationale Société Nationale desátník Beaux Art Puvis jít cha
5 article
Básníkem sv. Jenovefy inspirován zejména M. Denis, který vystavuje letos veliké plátno dekorační s názvem »Věčné jaro«. Nekopiruje Puvise slepě. Má svoji novou barvu; plnou svěží radosti, barvu, jejíž jemné vlnění ve vás budí melodie . . . Jeho platonism je poctický a delikátní . . . Než tyto dobré vlastnosti ne- vyvážejí těžký hřích, kterého se pan Denis do pouští proti zdravé přírodě a zdravému oku di vákovu. Skupí před vámi hloučky dívek, které se koupají, tančí v háji a viji věnce na louee ve společnosti antické holubice a křesťanskéh jehňátka. Znáte je ostatně a nemusím vám při pomínati odkud, Zajisté by vám byly sympati- cké tyto etherické zjevy, kdyby neměly tváre napuchlé jako měsíce a kdyby neměly dřevěné ruce a nohy. Proč? Pan Denis se vymluví na primitivisty. V tom je právě jeho základní omyl Staré primitivisty nemilujeme pro jich neobrat nost, ale pro jejich naivní upřímnost. O té ne- možno mluviti v našem stoleti. V čem by! Ci- mabue nebo Botticelli naivní a upřímný, v tom je Denis nucený a neupřímný — v jeho umění není nic spontanního. Někdo snad na milne, že může moderní umělec týmiž pro- středky dojíti stejného účinku jako mistr třiná- etého nebo patnáctého věku. Nikdy. Při dojmu starého plátna nepůsobí jen technické prostředky, ale duše obrazu — představa doby a jejiho ideového stanoviska tu spolupůsobí. Zaveďte na příklad do Louvru člověka, který nemá napro- sto žádného ponětí o středověku — člověka. jenž nechodil mnoho do škol, nebo dítě — od vrátí se brzy od starých těch mistrů, protože mu je cizí jejich doba, je mu cizí duše obrazů a technické prostředky mu ji nopřiblížily.
M Denis Puvis Denis Botticelli Louvre antický holubice Věčná jaro
6 article
Anguetin blíží se Denisovi tichou harmoni a poetickou koncepel své »Labutí zoře«. Jeho práce není nikterak archajisující, ale za to tím upřímnější. Porovnáme-li obě tato díla s roz- sáhlým »Ztraceným rájem« od Courtoise, po- známe teprve, jak si třeba vážiti jich diskrét- nosti. Courtois vystupuje s ohromným pannenu, nrčeným pro svatební sál radnice v Neuilly zaujímá největší místo v celém salonu a jakí prázdnota zeje z něho! Motiv, kterým zdobi Michel Angelo strop kaple sixtinské, řešen zde nejbanálnějším způsobem, jaký si jen možno představit. Adam a Eva, před hřichem a po hříchu — mezi nimi veliká duha. Duha na malířském plátně je vůbec velmi riskanlní element. Snad její úžasná souměrnost, snad chromatický rozklad barev je příčinou, že působí zpravidla rušivě při reprodukci scenerie přírodní. Znám jen volmi málo výminek. Cituj malou krajinku Rubensovu z mnichovské pina- kothéky, která je intensivním výrazem skojené žízně, kde plná vemena krav, vodou napité listí, rozmočené země i duha v dálce, vše zrovna svítí vlhkem a plností. Duha pana Courtois je střízlivá a impertinentní. Uráží vás snad tím více, že je anachronismem. Auto patrně neví, že v bibli existuje duha teprve o času Noe. Ne, neznám absurdnějšího plátna nežli je »Ztracený ráj«. Odvrálíle se od něho s nechutí a spočinete s vděčností na delikátní alegorii Rollově, nadepsané: »Védou k přírodě«.
Denis tichý Courtois Michel Angela Adam Eva Rubensův Noe Rollův Neuilly
7 article
Vyčítal bych jí jedině to, že je alegorií. Obrat tři učenců v moderních pláštích, kteři postupují mlžným svahem za světlou vidinou, by vás aa sotva upoutal, kdyby nebyl vypracován mistrnou rukou, lehkou a jistou, v jasných a čistých tonech, v ušlechtilém stilu. Přiznám ovšem, že se mi dvě menší práce Rollovy, plné vzduchu a světla, zamlouvají lépe. Totéž řekl bych o Lhermittovi. Jeho »Rodina« dýchala by ži- votem intimnějším v malém rámci prosté idyly A je škoda, že tak jemné tony, mistrně nuan- cované, tak teplé, tak měkké, se utrácejí n velkém plátně, slavnostním, příliš oficiálním Je to dilo nesmírně sympatické, plné jasu at chého štěstí, jaké zná jen poměr matky a ditěte u jejího prsu. Vzpomínáte bezdéky na madony klasickych mistrů, básněné s hlubokou a jímavou vroucností.
Rollův
8 article
Matka Cottetova, jež se sklání v sousedním sále nad tělem utopeného, má ráz manfegnovský. Plátno Lhermittovo hřeje, toto chladí jako mrtvola utopence. Má také svůj slob, hrdý slol starých mistrů, dodal bych skoro — s výminkou základní postavy — severních mistrů. PTak trochu Quentina Matsyse cílite v celkové kom- posici, ve skupinách ztrnulých námořníkůa užaslých žen. Je to ponuré plátno, tmavé smutné, ne bez impresse. I. Zuolaga nezapře také školu starých museí. Vycílite ji u něho v barvě i pohybu, ač si zachovaly silný osobní přízvuk.: Jebo barva má svoji teplotu, jeho pohyb svůj natu- ralism. Je až neúprosný, ale hluboký. K do viděl jedinkrát portret trpaslíka Grogořia el Bolera, nezapomene ho nikdy. Zuloaga má intensivní smysl pro život, řekl bych přimo dar nezměrné sily — dnes už velice řídký. Porovnávati bo s Gorou anebo Riberou, jak činí někteří, zdá
Quentin Matsys Zuolaga Ribera
9 article
se mi mdlým. Jaký to rozdíl mezi jeho a ostat- ními portrety výstavy! Někleří tvrdi, že letošní výstava stojí ve znamení Whistlerově. Ale o analogii mezi jeho Matkou, která je pevným hřebem v evoluci mo- derního malířsíví a přítomnými portrety nelze mnoho mluvit. Marně byste v nich hledali ono intimní teplo, onu duševní blízkost těch, jež představují. Potkáváte se jen s bezvýraznou eleganci, stereotypními úsměvy, konvenční lží s osobitostí zřídka. Uznáváte, že je zde celá řada hezkých tváří, zachycených rukou obratnou a jistou, zachycených v lesku a s eloganei. ale požadavky moderního portretu jsou větší mnohem větší! To plati o Duranovi, Boldinim, La Gandarovi, Gervexi a jiných. Někteří poeti- sují, jako Picard nebo Aman, jiní se snaží udržovati stil starých renomovaných škol, tak zejména anglické, a docházejí touto cestou k roztomilým výsledkům, ale ptejme se upřímně, je to správná cesta k pravému por- trotu, portretu, jenž má nám přiblížiti člověk tělem i duší? Podobizna Becthovenova od Levy-Dhurmera má v sobě cosi salanického, ale vymyká se z rámce portretu, je pouhou fantasií, Dhurmer vychází z dobré školy, v před- chozích jeho pracích jevil se vliv Vinciho.
Whistlerův Picard Aman Levy Dhurmer Vinci Le Gandara
10 article
Raffaelli prozrazuje na první pohled tradiei Manotovu. Přítomné dva portrety »Drvoštěp« a »Učednice« jsou typickými dokumenty nové školy a její dobrých i špatných vlastnosti. Místy je detail velmi propracován — celek pů- sobí zvětrale. Pravé rámě učednice nenese krabici, ale krabice nese pravé rámě. Z to však klobouku s péry a rušnému pozadí pařížské ulice věnoval se malíř s láskou a skutečnou zálibou. Pravá ruka drvoštěpova prostudovaná a propracovaná do nejmenších po- drobností kontrastuje s levou, jež je pouz naznačena. A pes ležící ů nohou drvoštěpových už Raffaelliho asi vůbec nezajímal; jeho hlava jakoby patřila nepěknému zarostlému tu- láku, nezvíreli! Vzpomenete bezděky literární školy natura- listů, kteří zaujati jedním detailem, zanedbávali druhý a porušovali tak rovnováhu celku, ideální to přednosti děl klasických a tajemství jich harmonické krásy. Celým svým způsobem tihne Raffaelli spíše k illustrací a dobré skize, Tam kde je příroda sama analogickou jeho pbvaze. v ulicích hemžicích se davy, v předměstích po- třísněných skvrnami kouře a prachu, tam všude je Raffaelli jejím nejlepším interprelem.
11 article
Dobrým kresliřem je Besnand, který vy- stavuje letos celý kabinet parsbol, jakýsi malit- ský doprovod slova Kristova. Ale běda, jaký to umělec! Zdá se, jakoby si nebyl vědom, v čem leží sugesce uměleckého dila. Rozsévač, jenž kráčí polem širokých obzorů, otec, jenž vyhlíže ztraceného syna — to jsou sujety plné nálady, schopné myšlenky, ne bez vnitřního smyslu. Ale zda možno obrazem provázeti vělu: »Po- dobno je království nebeské pokladu ? « . . . Tu nelze vystihnouti smysl slov vnějškovými tvary Takové úsili se snižuje pod bezmyšlenkovifou illustraci — a není divu, že si neziskává žádné sympathie. Skulptura není četná, ale vykazuje někobk znamenitých prací. Rodin vyslavuje Musu, Orfea a Tritona s Nereidou. »Voila une deuvre inachevée l« řekl mi kdosi. A tak řeknou mnozi- Je to omyl základního názoru na dílo Rodinovo- Celá skulptura ztrnula v mrtvém bodě Polyklei- tově. Rodin je snad první, který se odvážil za- chyliti lidské tělo v pohybu saměm, nikoliv jeho mrtvém bodě. Srovnejte Rodinovu sádru se sádrou jeho předehůdců, sádrou, klerá se nehýbe, která nedýše. V tom spočívá právě ne- změrná jeho zásluha. Rodin zná dobře tajemství svého díla: kdyby je vypracoval do podrobných detailů, jak by si někteři přáli, zničil by tento intensivní dojem pohybu úplně, ubil by jej.
Besnand Kristův Rozsévač Triton Rodinův Musa Nereida Orfeo
12 article
Opakuji, že mu běží o to, aby zachytil mo- ment pohybu, a proto třeba pohliželi- na jeho dílo jako na ředu živých momentů — ledy řadu fragmentární. Někdy se koncentruje v určité části téla, která umělce upoutá — ostalní zů- stává nevytvořeno, vy máte před sebou torso. Ale zadivejte se v ně a přěstanete pohřešovat to, co zůstalo nevtěleno, stržení životem a po- hybem toho, co je před vámi, co dýše a co se hýbá. To platí zejmena o Tritonovi a Nereidě. Musa trochu zaráží. Nevím, co chtěl Rodin řiei neestetickým pohybem její nohy, jež upomíná na gesto akrobatky v cirku. Snad je výrazem okamžitého rozmaru, nevím. Vliv Rodinův možno sledovati hned v bě- lajícím se okoli jeho tři děl. Je to probuzení k životu, probuzení kamene v pohyb. Tak »Ženském torsu« Dejeanově, v »Prvních krocich« Perelmagnových, v Pichonově »Kovárně«, Toi- sonově »Mutce« a jinde. Ale nejzajímavějšt z téch, jež stojí pod praporem nové školy, je snad E. Bourdelle. Přitomný portrét neseznámi vás ovšem tak podrobné s psychou uměleovou jako procházka jeho rozsšhlým atelierem Montrouge. Kafka vystavuje čtyři práce. Dávám rozhodně přednost hlavé sv. Jana a Neiredě před portrety dětí paní W., protože je v nich mnohem více intensity výrazové a životní. Jsou mi také milejší nežli Mumie, trochu bizarní fanlastické svou nezvyklou koncepeí. Vedle Kafky vystavují v Societé Nationale dva češti malíři: Dědina a Šimon. Dědina dva veliké portrely svěžích barev, Šimon čtyři rozkošně lepty jemného slohu, jedny z nejkrásnějších cele V Patiži výstavy
Triton Nereida Rodin Rodinův Pichonův E Bourdelle Kafka svatý . Jan Šimon Dědina Musa Montrouge Dědina
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Pavilon průmyslového školství. Celkový přehled. Po pravé stroně Průmyslového paláce, naprol schodišti, šíroce se rozkládá pobliže pavilonu kera- miky pavilon školství průmyslového. Reknemel lined z předu, že pavilon je bohatou ozdobo výstavy a že obsohuje tak znamenité a důležite předměty z oboru nad jinělu nás doléžitého, že nejen školšti odbornici, ale každý, kdo zajímá se o pokrol v oboru živnostenském a průmyslověm, najde v ex- posici té mnoho poučného a informativního. Pavilon, provedený podle návrhů architekla Ko- těry tesařškou firmou Munzarovou, je již sám o sobě svým originálním útvarem a tendeněně a ve- lice prakticky zařízeným rozdělením zajímavým ob jektem výslavním. Měl jsem před několika dny při- ležitost prohlíželi veliké školské oddělení na výstavě franke-britské v Londýně a tu nemohu potlačiti ra- dostného dojmu úměrnosti, ladnosti, uspořádanosti a praktinkého rozčlánkování školskěho pavilonu, jaký přirozeně musil mi vzniknouti na zdejší výslavé po živém dosud chaolickém dojmu z výstavy londýnské. kde v jedině veliké, norozdělené místnosti kupilo se a tísnilo všechno školství od universit do školek mateřských, a kde bylo těžko se orientovati ve shluku nejrozmanitějších a málo přehledných předmětů, jež kupí se tu bez zvláštní úpravy a, jak se mi i podo- balo, bez oné pečlivosti a nadšenosti aranžerské, jaká musí býti návštěvníku zdejšího pavilonu školského na první ráz patrnou.
ko Londýn Munzarův
14 article
Ve zdojší výstavě nalézá místo jen školstv průmyslové. Timte osamostatněním a zdvižením jen jednoho druhu, již dnes bohatě rozvětveného škol- ství našeho, chtělo patrně pořadatelstvo dokumento- vati obzvláštní zájem o tento vysoce pro naši kul- turu důležitý oddíl školství, který má věru krásný účel: zreformovati naše těžké poměry sociální a hospodářské tendenční výchovou našeho živnosten- ského dorostu v ten smysl, aby náš živnostník, at již samostatný nebo dělník, nejenem dostihl techni- ckého pokroku svých kenkurentů cizozemských, ale aby vzděláním a zušlechtěním svého ducha, zacho- váním a vypěstěním zvláštního svérázu českébo ve výrobě a zdekonalením technických zručností před- čil živnostnictvo jiných národů tak, aby v malém národě našem na výši doby udržen, zachován a se- sílen byl stav živnostenský, který je pro živoucí sílu a vzestup našeho národ činitelem vysoce důležitým Kdo uvědomí si tulo velikou důležitost školstv průmyslového speciálně pro náš národ, kdo pochopí že exposice školská je veřejným účtem z činnost která na ten čas a v daných poměrech sociálních patří mezi nejdůležitější obory naší kultury ten bude se zvýšeným zájmem a často a znovu pro cházeti útulnými slonky pavilonu průmyslového školstvl.
15 article
Nežli bude možno, abychom věnovali zvláštr stati jednollivým oddílům, chceme v přehledu uvésti čeho pro celkovou informaci jest třeba. Předem sluší konstafovati, že vystavovatelen průmyslového školství je c. k. ministerium ku tu a vyučování, které uslavilo místní komitét v němž zasodají dv.m. A. Stitzenberger, před seda, a dále vl. rada Ed. Černý, ředitel státní prům školy v Praze, vl. rada Em. Hertík, lod. státn průmyslové školy na Smíchově, vl. rada Jiří St bral, řed. uměl, prům, školy v Praze, vládní komi sařka pokračovacích škol dívčích pí. Renata Tyr- šová, spisovalelka v Prze, cís. rada JUDr. Váe Sehuster, nám. sekreláře obchodní a živnostensk kamory v Praze, JUDr. Josel Dvořák, místotaj zemského výboru král. českého, a jednatel profesn
A Stitzenberger Ed Černá Jiří Stanislav Tyr JUDr Josel Dvořák Praha Smíchov státní průmyslový škola Vá Sehuster
16 article
Josef Podhajský, přednosla stavitelského odě lení na státní prům. škole v Praze Poněvadž právě pokračovací školství prů myslové je z nejdůležitějších odvětví školství prů- myslového, byl by zajisté každý očekával, že mini- sterium povolá do komitélu i někoho z pruktickýcl učitelů tohoto oboru, tedy učitele, který pokračovací šlcolství z vlastní prak tické působnosti zná. To se ovšem při našich zbostnatělých a byrokralismem prosáklých poměrech rakkouských státi nesmělo, p- něvadž dosud ještě oceňování učitelské práce je ve vysokých kruzích vídeňské školské byrokracie jen v theorii platné snad jen při veřejných proslovech vysokých funkcionářů, ale v praxi dosud nezhostili se ti, kdo mají míti péči o vzdělání lidové jakéhos zastaralého a tradicionálního despektu k — učiteli Musím však ihned z předu zjistiti, že také tentokráte jako v přemnohých případech analogických, učitel- stvo ústrku nodbalo a právě ve svém oddělení, jak jindy budu míti příložitost se zmíniti, pilně pracovalo Pokud se týče systematického rozdě- lení výslavy průmyslového školstvi, platí i tu uzna- ná zásoda, že differenciace podle nějaké jednolicí šablony je právě v lomto oboru školském nemysli- telná, poněvadž právě v největším rozrůznění a v pě- stování zvláštní osobitosti je přednost této školské organisace. Vůbec předslavuje průmyslové školství celou řadu samoslatných, navzájem rázem i účelem hodně odlišných ústavův, které možno družiti leda podle společné administrativy a podobnosti.
Podhajský Praha
17 article
Velkými ústavy centrálního a bádacího rázu jsou průmyslové ústavy ústřední. Sem náleži Umělecko-průmyslová škola v Praze. jež má za účel vzdělávati pro umělecký průmys a připravovati učitele pro umělecko-průmyslové vy učováni a kroslení. Do téže kalegorie přísluší umělo- cko-průmyslová škola rakouského musea pro uměni a průmysl ve Vídni, grafický vyučovací zkušební ústav ve Vídni, škola pro umělé vyšiváni ve Vídni, ústřední krajkářský běh ve Vídni vzorné dílny pro košíkářsíví ve Vídni. Přidáme-li do této řady ještě hlavní vodivou instiluci, jakou je rakouské museum pro umění a průmysl ve Vídn a technologické museum ve Vídni i zkušební úslav pro průmysl kožní ve Vídni, tušíme, že tento vý čet zúplna postačí, aby vynikla hodně názorně centra listická školská politika v oboru průmyslového škol ství, jakož aby český člověk zamyslil se nad tím proč naší Praze, přirozenému centru národa, v řiš nejprůmyslovějšího, spokojiti jest se s údlělem tal nepotrným .
Vídeň Praha průmyslový škola v Praga
18 article
Dalším typem jsou státní průmyslov školy, jež děli se ve vyšší školy prům ysl vé, navszující svou odbornou výchovu na předběžné vzdělání čtyř tíd školy slfedmí nebo školy měšťan- ské a ve školy mistrovské, připínající se k škole obecné a několikaleté praxi živnoslenské. Dale v organisoci projeklovány jsou stavební a umě- lecké školy řemeslnické. Dosud vůbec jsou jen 2 takové školy zříkony. Rozšířeným typem jsou odborné školy pro průmyslová odvětví jež nahražují učení se řemeslu u mistra a navazuj na školu obecnou. Čáslečnou náhradou školy obecné jsou všeobecné školy řemeslnické, kleré přijímnají žáky již ve 12. roce, aby jim daly účelnější přípravu pro řemeslo, než může učiniti škola obecná Odborné školy pro průmyslové kre- slení jsou doplňkem všeobecně průmyslovýcha odborně průmyslových škol pokračovacích, disponul veřejnými kreslírnami a pořádají kursy pro žáky ob. škol. O ženskou mládež, povinné návštěvi školní odrostlou, pečují školy pre vyučován ženským pracím a živnoslem. Nejrozšl- řenějším úlvarem jsou ovšem všeobecně prů- myslové a odborně průmyslové školy pokračovací, povinné řemeslnickým a továrnín učňům. Tyto školy jsou rozmanitých typů a rozdl- nébo rázu. Výrazem télo rozmanilosti různých tvpo je právě příslušné oddělení školského oddělení jubi výstavy.
všeobecný škola řemeslnický
19 article
Majíce toto celkové rozdělení průmyslového škol- ství na mysli, můžeme v následujících slatlch sledo vali exposice jednollivých škol od škol pokračovacíel až k průmyslovým ústavům ústředním. Celkem vy stavují tyto ústavy: 1. Pokračovací školy a to: a) všeobecn pokračovaci školy mužské, b) odborné pokračovae čkoly mužské, c) odborné pokračovací školy žensk 2. Všeobecně řemeslnické školy: a státní: c. k. řomesl. škola na Kladně, b) zemske král. české zemské řemeslnické školy v Kolíně, Kulné Hoče a Litemyšli. 3. Odborné školy, a to jednak z obvodu obchodní a živnestenské komory v Prnze (c. k. od- borné školy tkalcovské v Humpolci. Lanškrouně Ústí n. O, c. k. odborná škola košíkářská na Mělníku. c. k. odborná škola pro zpracováni dřeva v Chru- dimi), jednak z obvodu jiných komor (c. k. odborné školy: keramická v Bechyni, sochařská a kamenni cká v Hrnětřích, pro umělé zámečnictví v Hrade Králové, pro broušení drahokámů v Turnově). 4. Stálni průmyslové skoly, a to vyšš státní průmyslová škola v Praze se všemi odděleními a mistrovské školy na Smíchově a v Pardubicích. 5. Průmyslové ústřední ústavy: cik umělecko průmyslová škola v Praze a ústřední krnj kářský běh ve Vidní Podrobnější prohlídku všech těchto škol zabájí- me zajímavým oddělením všcobecných a odborných škol pokračovacích. F. V. M.
Kladno Kolín Humpolec Lanškroun Ústí Mělník Bechyně Hrnětře Hrad Králové Turnov Smíchov Pardubice Kulný Hoč státní průmyslový škola v Praga umělecký průmyslový škola v Praga
20 article
Karel Vetter.
Vetter
21 article
Výpravyl školské ze zněmčených míst severo- českých. Včera přijela do Prahy již čtvrtá výprava školních dílek Prvá z Liběchova, drubá z Proho- štova u Teplice, třelí z Březnice nad Labem u Ú t nad Lab. a včerejší ze Žatce. Výpravy zůstane v Praze vždy několik dní, aby problédly si památ nosti pražské i výstavu, kamž hradí vstupné dobro livě pan cisařský rada L. Bondy, president výstavy Cestovné a stravné výprav, jichž ohlášeno iest n třicet o celkovém počtu účastníků přes 3000, vyžádá si přirozeně velikého nákladu, jejž musí uhraditi Ná rodní jednota severočeská. S povděkem proto při jala jmenovaná Jednota nabidku »Rytířů z hradu Flekova«, stolní společnosti od »Fleků«, která pře vzala úplné vypravení výpravy z Liběchova, hradíe výlohy čistým výtěžkem posledního bazaru, který činil 211 K a který do krejraru byl vyplacen Jen notě. S nemenším vděkem přijato bylo 50 korun o vlastenecké chásky flekovské, jež odvedeny byly ja- kožto prvá splátka na výpravy 1908, pak 20 K o společnosti přátel lidové osvěty a 10 K od společno- stí Burů »u Glaubiců« v Praze-III. Několik pánů ka- várníků dokázalo své přátelství k chudým dítkám severočeským poskytnutím bezplatných snídaní. Tak
L Bond Rytíř Flekův Glaubic Praha Liběchov Prdo Teplice Březnice nad Labe Žatec
22 article
»Londýnská kavárna« přislíbila 100, »Slavie« 100 »Karel IV.« 100, kavárna v Plodinové burse 100 Pařížská 100, a kavárna Tvrdý v Dlouhé třídě 35. snídaní. Obědy zaručili: pan Zimerman v Národním domě na Král. Vinohradech 25, flekovský národ 70 maliční stůl »u Fleků« 120, Vostrovského restaurace 50, hosté »u Primasů« 100, pan Junger »v Platýzu- 80, hotel Graf 50 a pan Truneček na Král. Vino hradech 15. Pan Václav Tomeš v Žižkově daroval 3 snídaní a 35 obědů, pan Zavřel, reslauratér na Františkově nádraží 30 obědů. Večeřemi obmyslili výpravy: Hosté v »Černém pivovaře« 80, restauratén v Měšťanské besedě 50, Baráčníci novoměstšti 30 Uzenky přislíbili: pan J. Michovský v Eliščině třídě 100 s chlebem, firmy A. Nepomucká 50, pan Rudolí Rybák ve Spálené ulici 40. Pan Balbín, pekař v Praze daroval 50 roblíků. Pan Frant. Čečelín, hostinský »u Daliborky«, pohostil svačinou 22 dítek z Břez- nice. Pan Tomáš Hodek daroval koš ovoce. Kavárna u Radeckého« propůjčila ochotně mlstnost k sva- čině. Paní stará »u Fleků« darovala k obědům pivo.
Karel Iva Zimerman Vostrovský Primas Junger Truneček Král Tomeš Zavřel J Michovský Eliščin Rudolit Balbín František Daliborek Hodek Radecký Vinohrady Platýz Žižkov Františkov nádraží Černý pivovar Praha Tropez Slavia Tvrdá národní dům na Královský
23 article
Vendova jidelna v Dlouhé třídě, uzenář pan Chme ve Spálené ulici a uzenář pan Macháček v Palackého třídě poskytují značné slevy. Všem jmenovaným nutno vzdáti srdečné díky. Další dary přijímá kan celář Národní jednoty sevoročeské, Spalena ulice čís. 26 n. Zemská komise pro úpravu řek v království českém zasedala 2. července t. r. za předsedání místodržitele hr. Coudenbo va. Po schválení protokolu minulého zasedání dopl ňoval míst. r. Šírek zprávy o provedení usnesení komise. Hr. Schönborn připomenul, že obec chru dimská si stěžoje na odklad regdlování Chrudimky v jeji obvodu, na niž byl již před 20 lety projek vypracován Udržal uvedl, že poslední povodeň na Chru dimsku způsobila největší škody v obvodu Chrudimky pod městem Chrudimi a proto že jest celá úprav tohoto toku nutnou. M. r. Šírek vylíčil průběh informačního jed nání o úpravu Chrudimky v okresu chrudimském konstatoval, že hlavní příčinou průtahů jest »por zřizování přehrad údolí na Chrudimce, proti nimž chrudimští odpor kladli.
Vendův Chme Macháček Palacký Šírek Schönborn Udržal Spálená ulice Spalen Hradec Chrudimka Chrudim
24 article
Přís. z. v. Adámek dovodil nezbytnou potřebu náležité úpravy Chrudimky v Chrudimi a okolí, kte- ráž však nemůže býti prováděna podle plánů před lety pouze za účelem melioračním vypracovaných přimlouval se, aby zvláště otázka nádrží, a níž pro- vedení regulace v Chrudimi a okolí úzce souvisí. záhy byla vyřízena St. r. Podhajský uznal důležitost uprave dolního toku Chrudimky, avšak dokazoval, že po slední povodeň nejen zřejměji dokázala, že na raci- onální provedení této úpravy bez překážek údolí nen lze pomýšleti. Přís. z. v. Adámek příjal s povděkem zpráv že jsou plány na zastavení bystřinových přítokt Chrudimky v okresu hlineckém, jakož i na regulae Chrudimky od Hamru až za Hlinsko, již vládou schváleny a žádal za urychlení dalších přípravných prací, aby mohlo býti provedeno v nejbližší dob vodoprávní a vyvlastňovací řízení a aby tyto stavby mohly býti ještě letos zadány. M. r. Širek sdělil, že vodoprávní a vyvlastňo vací řízení ve příčině zastavení bystřin bude v nej- bližší době provedeno a podrobný projekt na úpravr Chrudimky od Hamru k Hlinsku, že brzy bud dokončen, tak že bude lze také ku provedení tobote řízení na této trali záhy přistoupili. Přís. z. v Adámek se tázal, jsou-li ukončeny přípravné práče ku provedení důtežité regulace Me- tuje v obvodu města Náchoda a žádal, aby nyní, když obec náchodská žádaný příspěvel 100.000 K zajistila, s provedením tohoto projektu ne- bylo prodléváno Dále se tázal, jak daleko dospěly přípravné práce ke zřízení přepážky na Úpě Slatiny a kdy bude tento projekt hetov?
Adámek Podhajský Širek Chrudim St . r Chrudimka Hlinsko Náchod Úpa
25 article
Konstatoval, ze protesty průmyslníků proti zři- zování přebrad údolí na horní Jizeře vodními družstvy, jimž se má dostati podpory z regulačního fondu 1,062 400 K, regulační komisi předloženy ne- byiy, což jest vzhledem ke sporu o tyto nádrže za jisté žádoucím, Udržal vytýkal, že se má regulovati Orlice v dolním toku v obvodu města Králové Hradce starší projekty na herní Oslici, zvláště v okolí Ko- stelce se neprovádějí Dr. Sehreler urgoval úpravy horní Úpy trval na tom, že přepážka u Slatiny nemůže být provoděna dříve, nežli budou provedeny přehrady údolí na borní Úpě. D. r. Podhajský ujistil, že bude regulování Metuje v Náchodě urychleno. Protest proti nádržím na het. Jizeře jest podán od konkurento. Dvorní rada Rytiř dal dr. Schreinerem žádan vyšvětlení ve přičině úprav na Upě a vylíčil velk překážky zřizování přehrad v této části Úpy, jež by ryžadovala nakladů asi 6 mil. ker. Vrch. st. r. Franz trval na tom, že již z fi nančních příčin musí komise pečovati o prováděn prací nejnutnějších.
Udržal Sehreler Podhajský doktor Schreiner Franz Jizera Králové Hradec ko horní Úpa Úpa Metuje Náchod Rytiř
26 article
St. r. Jlrsík vysvětlil poměry regulován Orlice, dokázal, že úpravy v obvodu Král. Hradce jsou neodkladné, protože souvisí vyústění Orlice do Labe s úpravami labskými. Regulování Orlice v ob- vodu Kostelce musilo býti odročeno pro překážky místní, protože nebylo dosud lze docíliti dohody mezi místními činitely. Přís. z. v. Adámek vylíčil zhouby posledn povodní na Donbravě, zvláště pak ve Žlebíel způsobené, jež jsou nejpádnějším důkazem, že jes urychlené upravení této dravé řeky veliké důleži losti. Škody poslední povodní způsobené převyšuji náklad, jež bude regulování Doubravy v prvém ob- dobí vyžadovali Ve Žiebích stoupla voda 7 metrů nad normál Pouze jedna přehrada údolí u Pařížova nestačí k za- držování škodlivých vod; jest potřebí, aby byly zří- zeny ještě alespoň dvě, byť menší přebrady, zvlašte pak aby byl přahražen přilok Hostačevka a aby byl zaslavena bystřina Zlatý potok. Ve Žlebích jest strži poslední povodní učiněnou obroženo 20 slavení jichž zabezpečení nesnáší odkladu.
Jlrsík Král Adámek St Orlice Hradec Labe Kostelec
27 article
Jest také nutno, aby studie o obnovení vypu- štěných rybníků v horním povodí Doubravy byly ukončepy a aby veškeré přípravné práce byly tl urychleny, by provádění regulování této řeky již mohlo býli zahájeno. St. r. Slupecký sdělil, že byly projekty n zabuzpečení nejvíce ohrožených míst bez prodlen vypracovány, což platí zvláště o zabezpečení ohro- žených budov ve Žlebích, kterým hude záhy již po čato a jež bude vyžadovati nákladu asi 110.000 Studie ve příčině přehrady údolí na Hostačevce se konají. M. r. Štrek připomenul, že bude řízení vode právní a vyvlastňovací ve příčině přebrady u Pada- řova již 7. červěnce t. r. koráno a že se k zadání této stávby, nenastane-li tímto řízením průtah, bez prodlení přistoupí. Přís. z. v. Adámek proti dru. Sehreinerov prohlásil, že nemůže soublasití s míněním, že by se mělo provedení přehrážký údoli u Slatny, jejiž důležitost se všeob-cně uznává a jejiž projekt buda záby vypracován, podmíniti provedením přehrad na horní Upě, jež z technických a ještě více z finnněních příčin jeví se býti nemožným. Takové spojování v podslatě své znamená obmyslné maření prove- dení toho velkého projektu, jež nemohlo býti zne- možněno někdejšímí . uměle vyvolávanými spory odpory místních činitelů a velkostatků. Projskt pře hvady ve Statině jest a musí zůstati samostatným.
Doubrava Slupecký Pado Adámek St
28 article
Konečně př. z. v. Adámek pojednal o druhé vý- roční zprávě zem. komise a uznal, že jest, jako byia prvá zpráva, zpracována s velkou důkladností. Do- tknuv se také velmi instruktivní výstavy komise v Jubilejní výstavě, navrhl, aby orgánům, kteří se těchto velice záslužných prací zúčastnily, bylo vy- sloveno plné uznání. Projevil také úplný souhlas s opatřením presidia ve příčině vyřízení této zprávy v kruzích interesentů. Návrh tento byl přijat. Při jednání o dalších presidiálních sděleních (ref. m. r. Šírek) dotazoval se př. z. v. Adámek n jakém základě budou sdělána pravidla o ob- sluze a využilkování vody údolní přepážek, trvaje na zásadě, že nebude lze vydati všeobecná pravidla, ale musí se přihližeti ku poměrům jednotlivých přehrad, jež nejsou stejné a také k zkušenostem jinde již nabytým. Dále naléhal na urychlení přípravných prací k regulování Vitavy Malše v obvodu Budějovic, aby vypuštěním přehrady u Želnavy uvolněného úvěru mohlo býti včas použito. S. r. Jirsik sdělil, že došlo množství protestů proti vypušťění přehrady želnavské. Dr. Schrelner domáhal se na základě žádo- sti a resolucí různých spolků a j. urychlování a roz- šiřování regulací vod v německých okresích, zvláště však naléhal na regulování Teplé v Karlovýeh Varech a v okoll. Sa stanoviska technického objasňovali žádosti dr. Schreinera st. r. Jirsík a Podhajský. Udržal prohlásil, že nemůže souhlasiti, aby se na pouhé přání dra. Schneinera přistoupilo k pro- jektování úpravy Teplé. Dotazoval se ve příčině úprav v okresu lounské m.
Adámek Šírek Jirsik doktor Schrelner Schreiner Podhajský Udržal obvod Budějovice Želnava Vitava Malše
29 article
Předseda dovodil, že komise musí své práce a prostředky soustředti k inklusivnému provádění již trvajicích projektů a že nemůže pracovati exten- sivně Přís. z. v. Adámek vytkl, že se o návrhu dra. Schreinera na upravení Teplé nemůže vůbec jednati dříve, dokud by nebyla zjištěna možnost jeho provedení po stránce finanční bez ujmy pro- jektů v gener. program již pojatých. Konstatuje, že upravení Teplé není pojato do generálního programu prvého stavebního období a dokazoval, že program tento nemůže býti více na upravování nových toků rozmnožován, protože se nedoslává již prostředků na provádění nejnutnějších úprav v krajích povod- němi nejvíce trpících. Karlovy Vary pak, jako město milionářů, jež bezohledně monopolisuje neocenitelný poklad svých zřídel, nemůže míti při upravování vod zvláštní privilej. Bude-li zavedeno jednání o upravení Teplé v Karlových Varech, musí býti také vyšetřeny náklady, jež byly již veřejnými čini- tely na upravování této řeky obětovány. Ze stejných důvodů trval na tom, aby tak drem. Schreinerem žádaná úprava Ploučnice, která má dle zprávy technického odboru pro regulaci n- patrný význam, nově do stavebního programu ne- byla pojímána. O učiněných podnětech bude se technický odbo raditi. O zabezpečení zalesnění prove dených na účet fondu pro úpravu řek referoval m. r. Š irek Vrch. lesní rada Vang doplňuje podanou zprávu dotkl se také rozšiřovaných zpráv, že se nákladem regulačního fondu zalesňují také pozemky, které jsou jako lesní zapsány v katastru, a k jichž zalesňování jsou vlastníci povinni. K návrhu jednacího výboru. aby bylo vymáháno osvobození takových nově za- lesněných pozemků od daně, sdělil, že tomu ministn financi rozhodně odporuje.
Adámek Schreiner Ploučnice Š irek Karlov Vara Karlová Vary Vanga
30 article
Přís. z. v. Adámek uznal, že o této důležité otázce podaná zpráva jest tak zevrubná a důkladná. že není potřebí o ni se šířiti. Zabezpečení nákladem regulačního fondu zalesněných pozemků pro všecku budoucnost před vykácením jest velké důležitosti také pro zachování regulací a již nyní velikého významu hospodářského. Koncem t. r. bude již asi 1000 ha takových pozemků zalesněno nákladem 250.000 K. Opatření, jež technická komise ve pří- čině trvalého zabezpečení lesního ho- spodářství na pozemcích zemskou komisí zalesněných navrhuje, jsou posta- čitelná, avšak je pochybné, bude-li lze je uplatniti vzhledem k pozemkům již zalesněným proti vůli jich vlastníků. Velmi důležitým jest přepsání zales- něných pozemků v katastru, jež dosud nebyly za- psány jako lesní. Poněvadž se toto zalesňování děje v zájmu v- tejném, musí podivem naplniti, že náš finanční mi- nistr, který se stal již pověstným výší, s níž na ve- škeré novodobé potřeby a zájmy hospodářské po- blíží, odpírá osvobození těchto pozemků od daně. V té příčině se musí použíti všech prostředků, aby byl k rozumu přiveden. Zslesňování starých půd lesních nákladem regu- lačního fondu bylo by zlořádem, který musí býti odstraněn, proto jest nutným, aby v příčině té bylo konáno šetření a podána zpráva. Ve přičině příštího užívání nákladem regulačního fondu zalesněných pozemků musí býti vydáno účelné nařízení, jímž budou jich držitelé vázán Po delší debatě, jíž se zúčastnili předseda, dr. Schreiner, hr. Schönboren, v. l. r. Wang a m. r. Šírek, byly návrhy technického komitétu dle podnětů hr. Schöuborna pozměněné přijaty.
Adámek doktor Schreiner Wang Šírek ha
31 article
Návrhy jednacího výboru na opatření k ochran zemědělakých zájmů při regulování řek byl vzat zpět, když k němu podal dr. Schreiner pronikavý pozměňující návrh na zřízení zvláštního komitétu zemědělského. St. r. Podhajský referoval o úpravě Lab od přehrady v lese Království až k Jaroměři Přísedicí zemského výboru Adámek dovodil, že úprava této částí Labe v délce 26 kilometrů ná- leží k největším a nejdůležitějším úkolům regulace řek v Čechách a že jest potřebí pečovati, by její sou- stavné a úplné provedení bylo zajištěno. Proto musí býti urychleno vypracování celého projektu i plánu a tozpočtů podrobných, by byly včas po ruce, až se bude jednati o další úvěry na provedení velkého díla. Dr. Schreiner souhlasil s urychleným vy- pracováním tohoto projektu Stavební rada Podhajaký sdělil, že práce tyto budou pokud síly stačí urychleny Technický odbor předložil podrobný projekt na úpravu Labe v Králové Dvoře s návrhem. aby bylo vymoženo schválení překročení povšechného rozpožlu. Přísedící zemského výboru Adámek vyslovuje přání, aby tato pro rozkvět města Králové Dvorn velice důležitá regulace s všemožným urychlením byla provedena a žádal za vysvětlení financování tohot projektu. Po objasnění stav. radou Podhajským a vrchním stavebním radou Francem byly návrhy komitétu přijaly. Dále byly schváleny návrhy technického komitétu na vyřízení žádosti za upravení Úpy v obvodu ob Suchovršic, na schválení projektu úpravy přítoku Up Seifenbachu, podrobného projektu na úpravu Malše v Budějovicích, projektu na úpravu Jizer, ve Sojovicích a Otradovících, na úpravu Bél v Ustí nad Lab., Sázavy ve Zruči, na zahra zení Piskovických strži spadajících do Sázavy, po- volena náhrada nákladu vzeštého městu Praze úpra vou Botiče pod Vyšehradem.
Schreiner Podhajský Adámek doktor Franco St Jaroměř Čechy město Králové Suchovršice Malše Budějovice Jizera Sojovice Otradovíce Ust nad Laba Sázava Zruč Praha Botič pod Vyšehrad Up Seifenbach