1
masthead
5. července 1908. Císlo 183
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Pařížského Salonu.
= Ze tří velikých výstav jarní saisony je
Société Nationale des Beaux Arts rozhodně nej-
sympatičtější. Tvoří jakýsi umělecký střed mezí
Salonem des Artistes francais, salonem oficiál-
ním, jehož tradice sahá až do r. 1673 a mez
výstavou Neodvislých, založenou před dvaceti
lety. Nechci tím říci, že by snad byla kompro-
misem obou směrů. Naopak. Zátopou plátna
kamene velikého Salonu prošlo před očima jury
nejedno dílo se smělým výrazem revolty proti
staré škole a u Neodvislých, kde jury vůbec
neexistuje, bije umělecká nesrovnalost přirozeně
ještě více do očí. V sousedství křiklavých plá-
ten la van Gogh nebo Gauguin — už jen r
pris a imitací — našli jste tam nasládlé, vy.
leštěné genry, které by byla sama stará generace
z kolena Greuzeova odkázala na parfumerie
závody lepenkářské. Přiznám upřímně, že pro
cházka dusnými kabinety této výstavy působ
velmi trapně.
V Sociélé Nationale je více jednoty a har
monie, ačkoliv i ona svědčí o nedostatku ori-
entace a o zmatku, jenž panuje v dnešní době
mezi uměleckými hesly. S lidmi, jako je Larne
Richin nebo Sain, potkali byste se raději někde
v druhé polovici Velikého paláce, Legrad, le
basqne, Peské a Ciron patří spíše do sklenníko
Neodvislých. V přítomném saloně převládá do-
sud tradice Maneta, Whistlera a Puvise de Cha-
vannes, ale je stále neurčitější.
francais
Gogh
Gauguin
Sain
Manet
Whistler
Sociél Nationale
Société Nationale desátník Beaux Art
Puvis jít cha
5
article
Básníkem sv. Jenovefy inspirován zejména
M. Denis, který vystavuje letos veliké plátno
dekorační s názvem »Věčné jaro«. Nekopiruje
Puvise slepě. Má svoji novou barvu; plnou
svěží radosti, barvu, jejíž jemné vlnění ve vás
budí melodie . . . Jeho platonism je poctický
a delikátní . . . Než tyto dobré vlastnosti ne-
vyvážejí těžký hřích, kterého se pan Denis do
pouští proti zdravé přírodě a zdravému oku di
vákovu. Skupí před vámi hloučky dívek, které
se koupají, tančí v háji a viji věnce na louee
ve společnosti antické holubice a křesťanskéh
jehňátka. Znáte je ostatně a nemusím vám při
pomínati odkud, Zajisté by vám byly sympati-
cké tyto etherické zjevy, kdyby neměly tváre
napuchlé jako měsíce a kdyby neměly dřevěné
ruce a nohy. Proč? Pan Denis se vymluví na
primitivisty. V tom je právě jeho základní omyl
Staré primitivisty nemilujeme pro jich neobrat
nost, ale pro jejich naivní upřímnost. O té ne-
možno mluviti v našem stoleti. V čem by! Ci-
mabue nebo Botticelli naivní a upřímný, v tom
je Denis nucený a neupřímný — v jeho
umění není nic spontanního. Někdo snad na
milne, že může moderní umělec týmiž pro-
středky dojíti stejného účinku jako mistr třiná-
etého nebo patnáctého věku. Nikdy. Při dojmu
starého plátna nepůsobí jen technické prostředky,
ale duše obrazu — představa doby a jejiho
ideového stanoviska tu spolupůsobí. Zaveďte na
příklad do Louvru člověka, který nemá napro-
sto žádného ponětí o středověku — člověka.
jenž nechodil mnoho do škol, nebo dítě — od
vrátí se brzy od starých těch mistrů, protože
mu je cizí jejich doba, je mu cizí duše obrazů
a technické prostředky mu ji nopřiblížily.
M Denis
Puvis
Denis
Botticelli
Louvre
antický holubice
Věčná jaro
6
article
Anguetin blíží se Denisovi tichou harmoni
a poetickou koncepel své »Labutí zoře«. Jeho
práce není nikterak archajisující, ale za to tím
upřímnější. Porovnáme-li obě tato díla s roz-
sáhlým »Ztraceným rájem« od Courtoise, po-
známe teprve, jak si třeba vážiti jich diskrét-
nosti. Courtois vystupuje s ohromným pannenu,
nrčeným pro svatební sál radnice v Neuilly
zaujímá největší místo v celém salonu a jakí
prázdnota zeje z něho! Motiv, kterým zdobi
Michel Angelo strop kaple sixtinské, řešen
zde nejbanálnějším způsobem, jaký si jen
možno představit. Adam a Eva, před hřichem
a po hříchu — mezi nimi veliká duha. Duha
na malířském plátně je vůbec velmi riskanlní
element. Snad její úžasná souměrnost, snad
chromatický rozklad barev je příčinou, že
působí zpravidla rušivě při reprodukci scenerie
přírodní. Znám jen volmi málo výminek. Cituj
malou krajinku Rubensovu z mnichovské pina-
kothéky, která je intensivním výrazem skojené
žízně, kde plná vemena krav, vodou napité
listí, rozmočené země i duha v dálce, vše
zrovna svítí vlhkem a plností. Duha pana
Courtois je střízlivá a impertinentní. Uráží vás
snad tím více, že je anachronismem. Auto
patrně neví, že v bibli existuje duha teprve o
času Noe. Ne, neznám absurdnějšího plátna
nežli je »Ztracený ráj«. Odvrálíle se od něho
s nechutí a spočinete s vděčností na delikátní
alegorii Rollově, nadepsané: »Védou k přírodě«.
Denis
tichý
Courtois
Michel Angela
Adam
Eva
Rubensův
Noe
Rollův
Neuilly
7
article
Vyčítal bych jí jedině to, že je alegorií. Obrat
tři učenců v moderních pláštích, kteři postupují
mlžným svahem za světlou vidinou, by vás aa
sotva upoutal, kdyby nebyl vypracován mistrnou
rukou, lehkou a jistou, v jasných a čistých
tonech, v ušlechtilém stilu. Přiznám ovšem, že
se mi dvě menší práce Rollovy, plné vzduchu
a světla, zamlouvají lépe. Totéž řekl bych
o Lhermittovi. Jeho »Rodina« dýchala by ži-
votem intimnějším v malém rámci prosté idyly
A je škoda, že tak jemné tony, mistrně nuan-
cované, tak teplé, tak měkké, se utrácejí n
velkém plátně, slavnostním, příliš oficiálním
Je to dilo nesmírně sympatické, plné jasu at
chého štěstí, jaké zná jen poměr matky a ditěte
u jejího prsu. Vzpomínáte bezdéky na madony
klasickych mistrů, básněné s hlubokou a jímavou
vroucností.
Rollův
8
article
Matka Cottetova, jež se sklání v sousedním
sále nad tělem utopeného, má ráz manfegnovský.
Plátno Lhermittovo hřeje, toto chladí jako
mrtvola utopence. Má také svůj slob, hrdý slol
starých mistrů, dodal bych skoro — s výminkou
základní postavy — severních mistrů. PTak
trochu Quentina Matsyse cílite v celkové kom-
posici, ve skupinách ztrnulých námořníkůa
užaslých žen. Je to ponuré plátno, tmavé
smutné, ne bez impresse.
I. Zuolaga nezapře také školu starých
museí. Vycílite ji u něho v barvě i pohybu,
ač si zachovaly silný osobní přízvuk.: Jebo
barva má svoji teplotu, jeho pohyb svůj natu-
ralism. Je až neúprosný, ale hluboký. K do viděl
jedinkrát portret trpaslíka Grogořia el Bolera,
nezapomene ho nikdy. Zuloaga má intensivní
smysl pro život, řekl bych přimo dar nezměrné
sily — dnes už velice řídký. Porovnávati bo
s Gorou anebo Riberou, jak činí někteří, zdá
Quentin Matsys
Zuolaga
Ribera
9
article
se mi mdlým. Jaký to rozdíl mezi jeho a ostat-
ními portrety výstavy!
Někleří tvrdi, že letošní výstava stojí ve
znamení Whistlerově. Ale o analogii mezi jeho
Matkou, která je pevným hřebem v evoluci mo-
derního malířsíví a přítomnými portrety nelze
mnoho mluvit. Marně byste v nich hledali ono
intimní teplo, onu duševní blízkost těch, jež
představují. Potkáváte se jen s bezvýraznou
eleganci, stereotypními úsměvy, konvenční lží
s osobitostí zřídka. Uznáváte, že je zde celá
řada hezkých tváří, zachycených rukou obratnou
a jistou, zachycených v lesku a s eloganei.
ale požadavky moderního portretu jsou větší
mnohem větší! To plati o Duranovi, Boldinim,
La Gandarovi, Gervexi a jiných. Někteří poeti-
sují, jako Picard nebo Aman, jiní se snaží
udržovati stil starých renomovaných škol, tak
zejména anglické, a docházejí touto cestou
k roztomilým výsledkům, ale ptejme se
upřímně, je to správná cesta k pravému por-
trotu, portretu, jenž má nám přiblížiti člověk
tělem i duší? Podobizna Becthovenova od
Levy-Dhurmera má v sobě cosi salanického,
ale vymyká se z rámce portretu, je pouhou
fantasií, Dhurmer vychází z dobré školy, v před-
chozích jeho pracích jevil se vliv Vinciho.
Whistlerův
Picard
Aman
Levy
Dhurmer
Vinci
Le Gandara
10
article
Raffaelli prozrazuje na první pohled tradiei
Manotovu. Přítomné dva portrety »Drvoštěp« a
»Učednice« jsou typickými dokumenty nové
školy a její dobrých i špatných vlastnosti.
Místy je detail velmi propracován — celek pů-
sobí zvětrale. Pravé rámě učednice nenese
krabici, ale krabice nese pravé rámě. Z
to však klobouku s péry a rušnému
pozadí pařížské ulice věnoval se malíř s láskou
a skutečnou zálibou. Pravá ruka drvoštěpova
prostudovaná a propracovaná do nejmenších po-
drobností kontrastuje s levou, jež je pouz
naznačena. A pes ležící ů nohou drvoštěpových
už Raffaelliho asi vůbec nezajímal; jeho
hlava jakoby patřila nepěknému zarostlému tu-
láku, nezvíreli!
Vzpomenete bezděky literární školy natura-
listů, kteří zaujati jedním detailem, zanedbávali
druhý a porušovali tak rovnováhu celku, ideální
to přednosti děl klasických a tajemství jich
harmonické krásy. Celým svým způsobem tihne
Raffaelli spíše k illustrací a dobré skize, Tam
kde je příroda sama analogickou jeho pbvaze.
v ulicích hemžicích se davy, v předměstích po-
třísněných skvrnami kouře a prachu, tam všude
je Raffaelli jejím nejlepším interprelem.
11
article
Dobrým kresliřem je Besnand, který vy-
stavuje letos celý kabinet parsbol, jakýsi malit-
ský doprovod slova Kristova. Ale běda, jaký to
umělec! Zdá se, jakoby si nebyl vědom, v čem
leží sugesce uměleckého dila. Rozsévač, jenž
kráčí polem širokých obzorů, otec, jenž vyhlíže
ztraceného syna — to jsou sujety plné nálady,
schopné myšlenky, ne bez vnitřního smyslu.
Ale zda možno obrazem provázeti vělu: »Po-
dobno je království nebeské pokladu ? « . . . Tu
nelze vystihnouti smysl slov vnějškovými tvary
Takové úsili se snižuje pod bezmyšlenkovifou
illustraci — a není divu, že si neziskává žádné
sympathie.
Skulptura není četná, ale vykazuje někobk
znamenitých prací. Rodin vyslavuje Musu, Orfea
a Tritona s Nereidou. »Voila une deuvre
inachevée l« řekl mi kdosi. A tak řeknou mnozi-
Je to omyl základního názoru na dílo Rodinovo-
Celá skulptura ztrnula v mrtvém bodě Polyklei-
tově. Rodin je snad první, který se odvážil za-
chyliti lidské tělo v pohybu saměm, nikoliv
jeho mrtvém bodě. Srovnejte Rodinovu sádru
se sádrou jeho předehůdců, sádrou, klerá se
nehýbe, která nedýše. V tom spočívá právě ne-
změrná jeho zásluha. Rodin zná dobře tajemství
svého díla: kdyby je vypracoval do podrobných
detailů, jak by si někteři přáli, zničil by tento
intensivní dojem pohybu úplně, ubil by jej.
Besnand
Kristův
Rozsévač
Triton
Rodinův
Musa
Nereida
Orfeo
12
article
Opakuji, že mu běží o to, aby zachytil mo-
ment pohybu, a proto třeba pohliželi- na
jeho dílo jako na ředu živých momentů — ledy
řadu fragmentární. Někdy se koncentruje v určité
části téla, která umělce upoutá — ostalní zů-
stává nevytvořeno, vy máte před sebou torso.
Ale zadivejte se v ně a přěstanete pohřešovat
to, co zůstalo nevtěleno, stržení životem a po-
hybem toho, co je před vámi, co dýše a co se
hýbá. To platí zejmena o Tritonovi a Nereidě.
Musa trochu zaráží. Nevím, co chtěl Rodin řiei
neestetickým pohybem její nohy, jež upomíná
na gesto akrobatky v cirku. Snad je výrazem
okamžitého rozmaru, nevím.
Vliv Rodinův možno sledovati hned v bě-
lajícím se okoli jeho tři děl. Je to probuzení
k životu, probuzení kamene v pohyb. Tak
»Ženském torsu« Dejeanově, v »Prvních krocich«
Perelmagnových, v Pichonově »Kovárně«, Toi-
sonově »Mutce« a jinde. Ale nejzajímavějšt
z téch, jež stojí pod praporem nové školy, je
snad E. Bourdelle. Přitomný portrét neseznámi
vás ovšem tak podrobné s psychou uměleovou
jako procházka jeho rozsšhlým atelierem
Montrouge. Kafka vystavuje čtyři práce. Dávám
rozhodně přednost hlavé sv. Jana a Neiredě
před portrety dětí paní W., protože je v nich
mnohem více intensity výrazové a životní. Jsou
mi také milejší nežli Mumie, trochu bizarní
fanlastické svou nezvyklou koncepeí. Vedle
Kafky vystavují v Societé Nationale dva češti
malíři: Dědina a Šimon. Dědina dva veliké
portrely svěžích barev, Šimon čtyři rozkošně
lepty jemného slohu, jedny z nejkrásnějších cele
V Patiži
výstavy
Triton
Nereida
Rodin
Rodinův
Pichonův
E Bourdelle
Kafka
svatý . Jan
Šimon
Dědina
Musa
Montrouge
Dědina
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Pavilon průmyslového školství.
Celkový přehled.
Po pravé stroně Průmyslového paláce, naprol
schodišti, šíroce se rozkládá pobliže pavilonu kera-
miky pavilon školství průmyslového. Reknemel lined
z předu, že pavilon je bohatou ozdobo
výstavy a že obsohuje tak znamenité a důležite
předměty z oboru nad jinělu nás doléžitého, že nejen
školšti odbornici, ale každý, kdo zajímá se o pokrol
v oboru živnostenském a průmyslověm, najde v ex-
posici té mnoho poučného a informativního.
Pavilon, provedený podle návrhů architekla Ko-
těry tesařškou firmou Munzarovou, je již sám
o sobě svým originálním útvarem a tendeněně a ve-
lice prakticky zařízeným rozdělením zajímavým ob
jektem výslavním. Měl jsem před několika dny při-
ležitost prohlíželi veliké školské oddělení na výstavě
franke-britské v Londýně a tu nemohu potlačiti ra-
dostného dojmu úměrnosti, ladnosti, uspořádanosti a
praktinkého rozčlánkování školskěho pavilonu, jaký
přirozeně musil mi vzniknouti na zdejší výslavé po
živém dosud chaolickém dojmu z výstavy londýnské.
kde v jedině veliké, norozdělené místnosti kupilo se
a tísnilo všechno školství od universit do školek
mateřských, a kde bylo těžko se orientovati ve shluku
nejrozmanitějších a málo přehledných předmětů, jež
kupí se tu bez zvláštní úpravy a, jak se mi i podo-
balo, bez oné pečlivosti a nadšenosti aranžerské, jaká
musí býti návštěvníku zdejšího pavilonu školského
na první ráz patrnou.
ko
Londýn
Munzarův
14
article
Ve zdojší výstavě nalézá místo jen školstv
průmyslové. Timte osamostatněním a zdvižením
jen jednoho druhu, již dnes bohatě rozvětveného škol-
ství našeho, chtělo patrně pořadatelstvo dokumento-
vati obzvláštní zájem o tento vysoce pro naši kul-
turu důležitý oddíl školství, který má věru krásný
účel: zreformovati naše těžké poměry sociální a
hospodářské tendenční výchovou našeho živnosten-
ského dorostu v ten smysl, aby náš živnostník, at
již samostatný nebo dělník, nejenem dostihl techni-
ckého pokroku svých kenkurentů cizozemských, ale
aby vzděláním a zušlechtěním svého ducha, zacho-
váním a vypěstěním zvláštního svérázu českébo ve
výrobě a zdekonalením technických zručností před-
čil živnostnictvo jiných národů tak, aby v malém
národě našem na výši doby udržen, zachován a se-
sílen byl stav živnostenský, který je pro živoucí sílu
a vzestup našeho národ činitelem vysoce důležitým
Kdo uvědomí si tulo velikou důležitost školstv
průmyslového speciálně pro náš národ, kdo pochopí
že exposice školská je veřejným účtem z činnost
která na ten čas a v daných poměrech sociálních
patří mezi nejdůležitější obory naší kultury
ten bude se zvýšeným zájmem a často a znovu pro
cházeti útulnými slonky pavilonu průmyslového
školstvl.
15
article
Nežli bude možno, abychom věnovali zvláštr
stati jednollivým oddílům, chceme v přehledu uvésti
čeho pro celkovou informaci jest třeba.
Předem sluší konstafovati, že vystavovatelen
průmyslového školství je c. k. ministerium ku
tu a vyučování, které uslavilo místní komitét
v němž zasodají dv.m. A. Stitzenberger, před
seda, a dále vl. rada Ed. Černý, ředitel státní prům
školy v Praze, vl. rada Em. Hertík, lod. státn
průmyslové školy na Smíchově, vl. rada Jiří St
bral, řed. uměl, prům, školy v Praze, vládní komi
sařka pokračovacích škol dívčích pí. Renata Tyr-
šová, spisovalelka v Prze, cís. rada JUDr. Váe
Sehuster, nám. sekreláře obchodní a živnostensk
kamory v Praze, JUDr. Josel Dvořák, místotaj
zemského výboru král. českého, a jednatel profesn
A Stitzenberger
Ed
Černá
Jiří Stanislav
Tyr
JUDr
Josel Dvořák
Praha
Smíchov
státní průmyslový škola
Vá Sehuster
16
article
Josef Podhajský, přednosla stavitelského odě
lení na státní prům. škole v Praze
Poněvadž právě pokračovací školství prů
myslové je z nejdůležitějších odvětví školství prů-
myslového, byl by zajisté každý očekával, že mini-
sterium povolá do komitélu i někoho z pruktickýcl
učitelů tohoto oboru, tedy učitele, který pokračovací
šlcolství z vlastní prak tické působnosti zná. To se
ovšem při našich zbostnatělých a byrokralismem
prosáklých poměrech rakkouských státi nesmělo, p-
něvadž dosud ještě oceňování učitelské práce je ve
vysokých kruzích vídeňské školské byrokracie jen
v theorii platné snad jen při veřejných proslovech
vysokých funkcionářů, ale v praxi dosud nezhostili
se ti, kdo mají míti péči o vzdělání lidové jakéhos
zastaralého a tradicionálního despektu k — učiteli
Musím však ihned z předu zjistiti, že také tentokráte
jako v přemnohých případech analogických, učitel-
stvo ústrku nodbalo a právě ve svém oddělení, jak
jindy budu míti příložitost se zmíniti, pilně pracovalo
Pokud se týče systematického rozdě-
lení výslavy průmyslového školstvi, platí i tu uzna-
ná zásoda, že differenciace podle nějaké jednolicí
šablony je právě v lomto oboru školském nemysli-
telná, poněvadž právě v největším rozrůznění a v pě-
stování zvláštní osobitosti je přednost této školské
organisace. Vůbec předslavuje průmyslové školství
celou řadu samoslatných, navzájem rázem i účelem
hodně odlišných ústavův, které možno družiti leda
podle společné administrativy a podobnosti.
Podhajský
Praha
17
article
Velkými ústavy centrálního a bádacího rázu jsou
průmyslové ústavy ústřední. Sem náleži
Umělecko-průmyslová škola v Praze.
jež má za účel vzdělávati pro umělecký průmys
a připravovati učitele pro umělecko-průmyslové vy
učováni a kroslení. Do téže kalegorie přísluší umělo-
cko-průmyslová škola rakouského musea pro
uměni a průmysl ve Vídni, grafický vyučovací
zkušební ústav ve Vídni, škola pro umělé vyšiváni
ve Vídni, ústřední krajkářský běh ve Vídni
vzorné dílny pro košíkářsíví ve Vídni. Přidáme-li
do této řady ještě hlavní vodivou instiluci, jakou je
rakouské museum pro umění a průmysl ve Vídn
a technologické museum ve Vídni i zkušební úslav
pro průmysl kožní ve Vídni, tušíme, že tento vý
čet zúplna postačí, aby vynikla hodně názorně centra
listická školská politika v oboru průmyslového škol
ství, jakož aby český člověk zamyslil se nad tím
proč naší Praze, přirozenému centru národa, v řiš
nejprůmyslovějšího, spokojiti jest se s údlělem tal
nepotrným .
Vídeň
Praha
průmyslový škola v Praga
18
article
Dalším typem jsou státní průmyslov
školy, jež děli se ve vyšší školy prům ysl
vé, navszující svou odbornou výchovu na předběžné
vzdělání čtyř tíd školy slfedmí nebo školy měšťan-
ské a ve školy mistrovské, připínající se k
škole obecné a několikaleté praxi živnoslenské. Dale
v organisoci projeklovány jsou stavební a umě-
lecké školy řemeslnické. Dosud vůbec jsou
jen 2 takové školy zříkony. Rozšířeným typem jsou
odborné školy pro průmyslová odvětví
jež nahražují učení se řemeslu u mistra a navazuj
na školu obecnou. Čáslečnou náhradou školy obecné
jsou všeobecné školy řemeslnické, kleré
přijímnají žáky již ve 12. roce, aby jim daly účelnější
přípravu pro řemeslo, než může učiniti škola obecná
Odborné školy pro průmyslové kre-
slení jsou doplňkem všeobecně průmyslovýcha
odborně průmyslových škol pokračovacích, disponul
veřejnými kreslírnami a pořádají kursy pro žáky
ob. škol. O ženskou mládež, povinné návštěvi
školní odrostlou, pečují školy pre vyučován
ženským pracím a živnoslem. Nejrozšl-
řenějším úlvarem jsou ovšem všeobecně prů-
myslové a odborně průmyslové školy
pokračovací, povinné řemeslnickým a továrnín
učňům. Tyto školy jsou rozmanitých typů a rozdl-
nébo rázu. Výrazem télo rozmanilosti různých tvpo
je právě příslušné oddělení školského oddělení jubi
výstavy.
všeobecný škola řemeslnický
19
article
Majíce toto celkové rozdělení průmyslového škol-
ství na mysli, můžeme v následujících slatlch sledo
vali exposice jednollivých škol od škol pokračovacíel
až k průmyslovým ústavům ústředním. Celkem vy
stavují tyto ústavy:
1. Pokračovací školy a to: a) všeobecn
pokračovaci školy mužské, b) odborné pokračovae
čkoly mužské, c) odborné pokračovací školy žensk
2. Všeobecně řemeslnické školy: a
státní: c. k. řomesl. škola na Kladně, b) zemske
král. české zemské řemeslnické školy v Kolíně, Kulné
Hoče a Litemyšli.
3. Odborné školy, a to jednak z obvodu
obchodní a živnestenské komory v Prnze (c. k. od-
borné školy tkalcovské v Humpolci. Lanškrouně
Ústí n. O, c. k. odborná škola košíkářská na Mělníku.
c. k. odborná škola pro zpracováni dřeva v Chru-
dimi), jednak z obvodu jiných komor (c. k. odborné
školy: keramická v Bechyni, sochařská a kamenni
cká v Hrnětřích, pro umělé zámečnictví v Hrade
Králové, pro broušení drahokámů v Turnově).
4. Stálni průmyslové skoly, a to vyšš
státní průmyslová škola v Praze se všemi odděleními
a mistrovské školy na Smíchově a v Pardubicích.
5. Průmyslové ústřední ústavy: cik
umělecko průmyslová škola v Praze a ústřední krnj
kářský běh ve Vidní
Podrobnější prohlídku všech těchto škol zabájí-
me zajímavým oddělením všcobecných a odborných
škol pokračovacích.
F. V. M.
Kladno
Kolín
Humpolec
Lanškroun Ústí
Mělník
Bechyně
Hrnětře
Hrad Králové
Turnov
Smíchov
Pardubice
Kulný Hoč
státní průmyslový škola v Praga
umělecký průmyslový škola v Praga
20
article
Karel Vetter.
Vetter
21
article
Výpravyl školské ze zněmčených míst severo-
českých. Včera přijela do Prahy již čtvrtá výprava
školních dílek Prvá z Liběchova, drubá z Proho-
štova u Teplice, třelí z Březnice nad Labem u Ú t
nad Lab. a včerejší ze Žatce. Výpravy zůstane
v Praze vždy několik dní, aby problédly si památ
nosti pražské i výstavu, kamž hradí vstupné dobro
livě pan cisařský rada L. Bondy, president výstavy
Cestovné a stravné výprav, jichž ohlášeno iest n
třicet o celkovém počtu účastníků přes 3000, vyžádá
si přirozeně velikého nákladu, jejž musí uhraditi Ná
rodní jednota severočeská. S povděkem proto při
jala jmenovaná Jednota nabidku »Rytířů z hradu
Flekova«, stolní společnosti od »Fleků«, která pře
vzala úplné vypravení výpravy z Liběchova, hradíe
výlohy čistým výtěžkem posledního bazaru, který
činil 211 K a který do krejraru byl vyplacen Jen
notě. S nemenším vděkem přijato bylo 50 korun o
vlastenecké chásky flekovské, jež odvedeny byly ja-
kožto prvá splátka na výpravy 1908, pak 20 K o
společnosti přátel lidové osvěty a 10 K od společno-
stí Burů »u Glaubiců« v Praze-III. Několik pánů ka-
várníků dokázalo své přátelství k chudým dítkám
severočeským poskytnutím bezplatných snídaní. Tak
L Bond
Rytíř
Flekův
Glaubic
Praha
Liběchov
Prdo
Teplice
Březnice nad Labe
Žatec
22
article
»Londýnská kavárna« přislíbila 100, »Slavie« 100
»Karel IV.« 100, kavárna v Plodinové burse 100
Pařížská 100, a kavárna Tvrdý v Dlouhé třídě 35.
snídaní. Obědy zaručili: pan Zimerman v Národním
domě na Král. Vinohradech 25, flekovský národ 70
maliční stůl »u Fleků« 120, Vostrovského restaurace
50, hosté »u Primasů« 100, pan Junger »v Platýzu-
80, hotel Graf 50 a pan Truneček na Král. Vino
hradech 15. Pan Václav Tomeš v Žižkově daroval 3
snídaní a 35 obědů, pan Zavřel, reslauratér na
Františkově nádraží 30 obědů. Večeřemi obmyslili
výpravy: Hosté v »Černém pivovaře« 80, restauratén
v Měšťanské besedě 50, Baráčníci novoměstšti 30
Uzenky přislíbili: pan J. Michovský v Eliščině třídě
100 s chlebem, firmy A. Nepomucká 50, pan Rudolí
Rybák ve Spálené ulici 40. Pan Balbín, pekař v Praze
daroval 50 roblíků. Pan Frant. Čečelín, hostinský
»u Daliborky«, pohostil svačinou 22 dítek z Břez-
nice. Pan Tomáš Hodek daroval koš ovoce. Kavárna
u Radeckého« propůjčila ochotně mlstnost k sva-
čině. Paní stará »u Fleků« darovala k obědům pivo.
Karel Iva
Zimerman
Vostrovský
Primas
Junger
Truneček
Král
Tomeš
Zavřel
J Michovský
Eliščin
Rudolit
Balbín
František
Daliborek
Hodek
Radecký
Vinohrady
Platýz
Žižkov
Františkov nádraží
Černý pivovar
Praha
Tropez
Slavia
Tvrdá
národní dům na Královský
23
article
Vendova jidelna v Dlouhé třídě, uzenář pan Chme
ve Spálené ulici a uzenář pan Macháček v Palackého
třídě poskytují značné slevy. Všem jmenovaným
nutno vzdáti srdečné díky. Další dary přijímá kan
celář Národní jednoty sevoročeské, Spalena ulice
čís. 26 n.
Zemská komise pro úpravu řek
v království českém
zasedala 2. července t. r. za předsedání místodržitele
hr. Coudenbo va.
Po schválení protokolu minulého zasedání dopl
ňoval míst. r. Šírek zprávy o provedení usnesení
komise.
Hr. Schönborn připomenul, že obec chru
dimská si stěžoje na odklad regdlování Chrudimky
v jeji obvodu, na niž byl již před 20 lety projek
vypracován
Udržal uvedl, že poslední povodeň na Chru
dimsku způsobila největší škody v obvodu Chrudimky
pod městem Chrudimi a proto že jest celá úprav
tohoto toku nutnou.
M. r. Šírek vylíčil průběh informačního jed
nání o úpravu Chrudimky v okresu chrudimském
konstatoval, že hlavní příčinou průtahů jest »por
zřizování přehrad údolí na Chrudimce, proti nimž
chrudimští odpor kladli.
Vendův
Chme
Macháček
Palacký
Šírek
Schönborn
Udržal
Spálená ulice
Spalen
Hradec
Chrudimka
Chrudim
24
article
Přís. z. v. Adámek dovodil nezbytnou potřebu
náležité úpravy Chrudimky v Chrudimi a okolí, kte-
ráž však nemůže býti prováděna podle plánů před
lety pouze za účelem melioračním vypracovaných
přimlouval se, aby zvláště otázka nádrží, a níž pro-
vedení regulace v Chrudimi a okolí úzce souvisí.
záhy byla vyřízena
St. r. Podhajský uznal důležitost uprave
dolního toku Chrudimky, avšak dokazoval, že po
slední povodeň nejen zřejměji dokázala, že na raci-
onální provedení této úpravy bez překážek údolí nen
lze pomýšleti.
Přís. z. v. Adámek příjal s povděkem zpráv
že jsou plány na zastavení bystřinových přítokt
Chrudimky v okresu hlineckém, jakož i na regulae
Chrudimky od Hamru až za Hlinsko, již vládou
schváleny a žádal za urychlení dalších přípravných
prací, aby mohlo býti provedeno v nejbližší dob
vodoprávní a vyvlastňovací řízení a aby tyto stavby
mohly býti ještě letos zadány.
M. r. Širek sdělil, že vodoprávní a vyvlastňo
vací řízení ve příčině zastavení bystřin bude v nej-
bližší době provedeno a podrobný projekt na úpravr
Chrudimky od Hamru k Hlinsku, že brzy bud
dokončen, tak že bude lze také ku provedení tobote
řízení na této trali záhy přistoupili.
Přís. z. v Adámek se tázal, jsou-li ukončeny
přípravné práče ku provedení důtežité regulace Me-
tuje v obvodu města Náchoda a žádal, aby
nyní, když obec náchodská žádaný příspěvel
100.000 K zajistila, s provedením tohoto projektu ne-
bylo prodléváno Dále se tázal, jak daleko dospěly
přípravné práce ke zřízení přepážky na Úpě
Slatiny a kdy bude tento projekt hetov?
Adámek
Podhajský
Širek
Chrudim
St . r
Chrudimka
Hlinsko
Náchod
Úpa
25
article
Konstatoval, ze protesty průmyslníků proti zři-
zování přebrad údolí na horní Jizeře vodními
družstvy, jimž se má dostati podpory z regulačního
fondu 1,062 400 K, regulační komisi předloženy ne-
byiy, což jest vzhledem ke sporu o tyto nádrže za
jisté žádoucím,
Udržal vytýkal, že se má regulovati Orlice
v dolním toku v obvodu města Králové Hradce
starší projekty na herní Oslici, zvláště v okolí Ko-
stelce se neprovádějí
Dr. Sehreler urgoval úpravy horní Úpy
trval na tom, že přepážka u Slatiny nemůže být
provoděna dříve, nežli budou provedeny přehrady
údolí na borní Úpě.
D. r. Podhajský ujistil, že bude regulování
Metuje v Náchodě urychleno. Protest proti nádržím
na het. Jizeře jest podán od konkurento.
Dvorní rada Rytiř dal dr. Schreinerem žádan
vyšvětlení ve přičině úprav na Upě a vylíčil velk
překážky zřizování přehrad v této části Úpy, jež by
ryžadovala nakladů asi 6 mil. ker.
Vrch. st. r. Franz trval na tom, že již z fi
nančních příčin musí komise pečovati o prováděn
prací nejnutnějších.
Udržal
Sehreler
Podhajský
doktor
Schreiner
Franz
Jizera
Králové Hradec
ko
horní Úpa
Úpa
Metuje
Náchod
Rytiř
26
article
St. r. Jlrsík vysvětlil poměry regulován
Orlice, dokázal, že úpravy v obvodu Král. Hradce
jsou neodkladné, protože souvisí vyústění Orlice do
Labe s úpravami labskými. Regulování Orlice v ob-
vodu Kostelce musilo býti odročeno pro překážky
místní, protože nebylo dosud lze docíliti dohody
mezi místními činitely.
Přís. z. v. Adámek vylíčil zhouby posledn
povodní na Donbravě, zvláště pak ve Žlebíel
způsobené, jež jsou nejpádnějším důkazem, že jes
urychlené upravení této dravé řeky veliké důleži
losti. Škody poslední povodní způsobené převyšuji
náklad, jež bude regulování Doubravy v prvém ob-
dobí vyžadovali
Ve Žiebích stoupla voda 7 metrů nad normál
Pouze jedna přehrada údolí u Pařížova nestačí k za-
držování škodlivých vod; jest potřebí, aby byly zří-
zeny ještě alespoň dvě, byť menší přebrady, zvlašte
pak aby byl přahražen přilok Hostačevka a aby byl
zaslavena bystřina Zlatý potok. Ve Žlebích jest strži
poslední povodní učiněnou obroženo 20 slavení
jichž zabezpečení nesnáší odkladu.
Jlrsík
Král
Adámek
St
Orlice
Hradec
Labe
Kostelec
27
article
Jest také nutno, aby studie o obnovení vypu-
štěných rybníků v horním povodí Doubravy byly
ukončepy a aby veškeré přípravné práce byly tl
urychleny, by provádění regulování této řeky již
mohlo býli zahájeno.
St. r. Slupecký sdělil, že byly projekty n
zabuzpečení nejvíce ohrožených míst bez prodlen
vypracovány, což platí zvláště o zabezpečení ohro-
žených budov ve Žlebích, kterým hude záhy již po
čato a jež bude vyžadovati nákladu asi 110.000
Studie ve příčině přehrady údolí na Hostačevce se
konají.
M. r. Štrek připomenul, že bude řízení vode
právní a vyvlastňovací ve příčině přebrady u Pada-
řova již 7. červěnce t. r. koráno a že se k zadání
této stávby, nenastane-li tímto řízením průtah, bez
prodlení přistoupí.
Přís. z. v. Adámek proti dru. Sehreinerov
prohlásil, že nemůže soublasití s míněním, že by
se mělo provedení přehrážký údoli u Slatny, jejiž
důležitost se všeob-cně uznává a jejiž projekt buda
záby vypracován, podmíniti provedením přehrad na
horní Upě, jež z technických a ještě více z finnněních
příčin jeví se býti nemožným. Takové spojování
v podslatě své znamená obmyslné maření prove-
dení toho velkého projektu, jež nemohlo býti zne-
možněno někdejšímí . uměle vyvolávanými spory
odpory místních činitelů a velkostatků. Projskt pře
hvady ve Statině jest a musí zůstati samostatným.
Doubrava
Slupecký
Pado
Adámek
St
28
article
Konečně př. z. v. Adámek pojednal o druhé vý-
roční zprávě zem. komise a uznal, že jest, jako byia
prvá zpráva, zpracována s velkou důkladností. Do-
tknuv se také velmi instruktivní výstavy komise
v Jubilejní výstavě, navrhl, aby orgánům, kteří se
těchto velice záslužných prací zúčastnily, bylo vy-
sloveno plné uznání. Projevil také úplný souhlas
s opatřením presidia ve příčině vyřízení této zprávy
v kruzích interesentů.
Návrh tento byl přijat.
Při jednání o dalších presidiálních sděleních
(ref. m. r. Šírek) dotazoval se př. z. v. Adámek n
jakém základě budou sdělána pravidla o ob-
sluze a využilkování vody údolní
přepážek, trvaje na zásadě, že nebude lze vydati
všeobecná pravidla, ale musí se přihližeti ku poměrům
jednotlivých přehrad, jež nejsou stejné a také k
zkušenostem jinde již nabytým. Dále naléhal na
urychlení přípravných prací k regulování Vitavy
Malše v obvodu Budějovic, aby vypuštěním přehrady
u Želnavy uvolněného úvěru mohlo býti včas použito.
S. r. Jirsik sdělil, že došlo množství protestů
proti vypušťění přehrady želnavské.
Dr. Schrelner domáhal se na základě žádo-
sti a resolucí různých spolků a j. urychlování a roz-
šiřování regulací vod v německých okresích, zvláště
však naléhal na regulování Teplé v Karlovýeh
Varech a v okoll.
Sa stanoviska technického objasňovali žádosti
dr. Schreinera st. r. Jirsík a Podhajský.
Udržal prohlásil, že nemůže souhlasiti, aby
se na pouhé přání dra. Schneinera přistoupilo k pro-
jektování úpravy Teplé. Dotazoval se ve příčině
úprav v okresu lounské m.
Adámek
Šírek
Jirsik
doktor
Schrelner
Schreiner
Podhajský
Udržal
obvod Budějovice
Želnava
Vitava Malše
29
article
Předseda dovodil, že komise musí své práce
a prostředky soustředti k inklusivnému provádění
již trvajicích projektů a že nemůže pracovati exten-
sivně
Přís. z. v. Adámek vytkl, že se o návrhu
dra. Schreinera na upravení Teplé nemůže vůbec
jednati dříve, dokud by nebyla zjištěna možnost
jeho provedení po stránce finanční bez ujmy pro-
jektů v gener. program již pojatých. Konstatuje, že
upravení Teplé není pojato do generálního programu
prvého stavebního období a dokazoval, že program
tento nemůže býti více na upravování nových toků
rozmnožován, protože se nedoslává již prostředků
na provádění nejnutnějších úprav v krajích povod-
němi nejvíce trpících. Karlovy Vary pak, jako město
milionářů, jež bezohledně monopolisuje neocenitelný
poklad svých zřídel, nemůže míti při upravování
vod zvláštní privilej. Bude-li zavedeno jednání
o upravení Teplé v Karlových Varech, musí býti
také vyšetřeny náklady, jež byly již veřejnými čini-
tely na upravování této řeky obětovány.
Ze stejných důvodů trval na tom, aby tak
drem. Schreinerem žádaná úprava Ploučnice, která
má dle zprávy technického odboru pro regulaci n-
patrný význam, nově do stavebního programu ne-
byla pojímána.
O učiněných podnětech bude se technický odbo
raditi.
O zabezpečení zalesnění prove
dených na účet fondu pro úpravu řek
referoval m. r. Š irek
Vrch. lesní rada Vang doplňuje podanou zprávu
dotkl se také rozšiřovaných zpráv, že se nákladem
regulačního fondu zalesňují také pozemky, které jsou
jako lesní zapsány v katastru, a k jichž zalesňování
jsou vlastníci povinni. K návrhu jednacího výboru.
aby bylo vymáháno osvobození takových nově za-
lesněných pozemků od daně, sdělil, že tomu ministn
financi rozhodně odporuje.
Adámek
Schreiner
Ploučnice
Š irek
Karlov Vara
Karlová Vary
Vanga
30
article
Přís. z. v. Adámek uznal, že o této důležité
otázce podaná zpráva jest tak zevrubná a důkladná.
že není potřebí o ni se šířiti. Zabezpečení nákladem
regulačního fondu zalesněných pozemků pro všecku
budoucnost před vykácením jest velké důležitosti
také pro zachování regulací a již nyní velikého
významu hospodářského. Koncem t. r. bude již asi
1000 ha takových pozemků zalesněno nákladem
250.000 K. Opatření, jež technická komise ve pří-
čině trvalého zabezpečení lesního ho-
spodářství na pozemcích zemskou
komisí zalesněných navrhuje, jsou posta-
čitelná, avšak je pochybné, bude-li lze je uplatniti
vzhledem k pozemkům již zalesněným proti vůli
jich vlastníků. Velmi důležitým jest přepsání zales-
něných pozemků v katastru, jež dosud nebyly za-
psány jako lesní.
Poněvadž se toto zalesňování děje v zájmu v-
tejném, musí podivem naplniti, že náš finanční mi-
nistr, který se stal již pověstným výší, s níž na ve-
škeré novodobé potřeby a zájmy hospodářské po-
blíží, odpírá osvobození těchto pozemků od daně.
V té příčině se musí použíti všech prostředků, aby
byl k rozumu přiveden.
Zslesňování starých půd lesních nákladem regu-
lačního fondu bylo by zlořádem, který musí býti
odstraněn, proto jest nutným, aby v příčině té bylo
konáno šetření a podána zpráva.
Ve přičině příštího užívání nákladem regulačního
fondu zalesněných pozemků musí býti vydáno účelné
nařízení, jímž budou jich držitelé vázán
Po delší debatě, jíž se zúčastnili předseda, dr.
Schreiner, hr. Schönboren, v. l. r. Wang a m. r.
Šírek, byly návrhy technického komitétu dle podnětů
hr. Schöuborna pozměněné přijaty.
Adámek
doktor
Schreiner
Wang
Šírek
ha
31
article
Návrhy jednacího výboru na opatření k ochran
zemědělakých zájmů při regulování řek byl vzat
zpět, když k němu podal dr. Schreiner pronikavý
pozměňující návrh na zřízení zvláštního komitétu
zemědělského.
St. r. Podhajský referoval o úpravě Lab
od přehrady v lese Království až k Jaroměři
Přísedicí zemského výboru Adámek dovodil,
že úprava této částí Labe v délce 26 kilometrů ná-
leží k největším a nejdůležitějším úkolům regulace
řek v Čechách a že jest potřebí pečovati, by její sou-
stavné a úplné provedení bylo zajištěno. Proto musí
býti urychleno vypracování celého projektu i plánu
a tozpočtů podrobných, by byly včas po ruce, až se
bude jednati o další úvěry na provedení velkého díla.
Dr. Schreiner souhlasil s urychleným vy-
pracováním tohoto projektu
Stavební rada Podhajaký sdělil, že práce tyto
budou pokud síly stačí urychleny
Technický odbor předložil podrobný projekt na
úpravu Labe v Králové Dvoře s návrhem.
aby bylo vymoženo schválení překročení povšechného
rozpožlu.
Přísedící zemského výboru Adámek vyslovuje
přání, aby tato pro rozkvět města Králové Dvorn
velice důležitá regulace s všemožným urychlením byla
provedena a žádal za vysvětlení financování tohot
projektu.
Po objasnění stav. radou Podhajským a vrchním
stavebním radou Francem byly návrhy komitétu
přijaly.
Dále byly schváleny návrhy technického komitétu
na vyřízení žádosti za upravení Úpy v obvodu ob
Suchovršic, na schválení projektu úpravy přítoku Up
Seifenbachu, podrobného projektu na úpravu Malše
v Budějovicích, projektu na úpravu Jizer, ve
Sojovicích a Otradovících, na úpravu Bél
v Ustí nad Lab., Sázavy ve Zruči, na zahra zení
Piskovických strži spadajících do Sázavy, po-
volena náhrada nákladu vzeštého městu Praze úpra
vou Botiče pod Vyšehradem.
Schreiner
Podhajský
Adámek
doktor
Franco
St
Jaroměř
Čechy
město Králové
Suchovršice
Malše
Budějovice
Jizera
Sojovice
Otradovíce
Ust nad Laba
Sázava
Zruč
Praha
Botič pod Vyšehrad
Up Seifenbach