1
masthead
5. července 1908. Císlo 183
4
article
lou královskou rodinu, vyjímaje královnu Marii
Piu, rodem princeznu to italskou, aby nevznikly
zápletky s Italií. Většina vůdců usnasla se ale
usmrtiti jen krále a diktatora Franca. Na-
jati dva útočníci za 100.000 a 50.000 reis,
ostatní spoluvinníci měli pomáhati jen při útěku.
Franco byl ale tehdy obklopen celou škadronou
jízdy i nebylo lze na něj mířiti. Spiklenci byli
ale při vykonávání činu zachvácení takým
zmatkem, že trefili i korunního prince. Bude-
prý nutno, uvede prý Arsonn i jména !!
Někteří z účastníků spiknutí proti
životu královu sedí prý ale dnes na
vládní lavici.
Pius
Franco
Franca
5
article
Vyslanci Muleje Hafida ve Vídni.
Vyslanci Muleje Hafida ve Vídni.
Důvěrníci Hafidovi Ben Nis a Ben Asus
přijeli z Berlína do Vídně. Dleli 8 neděl v Ně-
mecku. Nic nepořídili a vracejí se s prázdnou
domů. Nemohli uskutečniti své poslání, poněvadž
nebyli přijati oficialně. V Berlině stojí pevně na
smlouvě algeciraské. Není pochyby, že též ve
Vídni nebudou mit větší úspěch nežli v Berllně
a že budou marně tlouci na vrata paláce za-
hraničního ministerstva na Mičovém náměstí.
Mulej Hafid poslal své důvěrníky do Evropy
když dosáhl prvního úspěchu a vtrhl do Meki-
nezu. Od té doby postupuje Haſld stále. Vtrhí
vítězně do Fezu, odkud odejel Abdul Aziz. Jeho
úspěchy byly překvapující, neboť Francouzi
líčili situaci vzdorosultána za beznadějnou.
Poslání svých důvěrníků oznámil Hafid přípisem
ze dne 10. června, opatřeným velkou pečelí,
v němž Hafid podává též úřadní sdělení o svém
vjezdu do Fezu. V dopise tom píše mimo jiné
»Celé Marokko stojí při mně a mé vládě, poně
vadž jsme na pravé cestě, abychom s pomoe
boží dali zemi blahobyt. O našich úspěších
nutno obeznámiti vládu německého císaře a jeho
osviceného kancléře. Po těchto našich úspěších
doufáme, že Německo přispěje k upra-
vení normálních poměrů v Marokku
a že mezi oběma našími zeměmi zavládne
dobrý poměr.«
Hafid
ben
Aziz
Francouz
Vídeň
Berlín
Mičový náměstí
Evropa
Meki
Maroko
Německo
Mulea Hafida
6
article
Hrůzovláda v Persil.
Hrůzovláda v Persil.
Jeden londýnský list oznamuje z Teheranu,ž
rádci šachovi rozpadají se ve tři strany, počítaje
v to i stranu ruskou, která zřejmě nabyla vrchu.
Dle téhož listu se proslýchá, že ruská bank
žádala kupce, aby dostáli svým závazkům, které
obnášejí 1.5 mil. šterlinků. Kupci nemohouee
platiti použili toho za záminku, aby mohli opět
zavřiti krámy. Nacionalisté jeví opět známku své
činnosti.
7
article
K rozdělení akademie uměni
v Praze.
K rozdělení akademie uměni
v Praze.
Resoluce všeněmeckého poslance Wolfa z
zřízení z peněz státních nové německé akademie
umění v Praze smělostí svou vzbudila veliký
rozruch a hluboké rozhořčení, tím mocnější, že
byla přijata též hlasy dvou českých profesorů
poslanců.
Zvláště pak studentstve akademie výtvar
ných umění v Praze, znajíe poměry na ní nej-
lépe z vlastní zkušenosti, žasne a odmítá c
nejrozhodněji jak troufalost re-
soluce všeněmecké, tak neoznači
telné schvalování jí poslanci če-
skými Masarykem a Drtinou. Očeká
vali jsme, že kruhy povolané náležitě objasní
české veřejnosti dosah uvedené resoluce, ale po-
dnes se tak nostalo! Protož alespoň my plním
svou povinnost, podávajíce veřejně přesné vs-
světlení.
Skutečný stav věcí jest tento:
Akademie umění výtvarných v Praze, jejíž
sostátnění umožněno Hlávkovým darem 300.000
korun a darem obce pražské 160.000 korun,
má 7 speciálek a 2 ročníky všeobecné školy-
Na speciálkách není vůbec přednášek, kaž-
dého žáka vede profesor individuálně. Ve vše-
obecné škole konají se předepsané přednášky, pro
Němce oddělené, jako na státní škole umělecko-
průmyslové v Praze. Toť ten utraquismus, jenž
úplně Němcům vyhovoval, dokud nedostal se
na akademii (opět vinou českých profesorů) ml
sto našeho umělce proti zřejmému znění statutu
žádajícího znalosti obou řeči, německý strannik
profesor Thiele, neznající podnes slova českého
Profesor Thiele jest krystalisačním bodem ny
nějších snah o německou akademii v Praze, ač
koliv mají Němci již akademii ve Vídni bohatěji
vypravenou, nežli česká v Praze a polská v Kra
kově — obě dohromady.
Wolf
Masaryk
Drtina
Hlávkův
Němec
Thiel
Praha
Vídeň
akademie uměný výtvarný v Praga
státní škola uměleckýprůmyslový v Praga
8
article
před forum školy, máme za povinnost upozornit
přece na zdravý stav žactva, jež vykazuje se hlasy
svěžími a správně pěstovanými, výcvikem co nejsvě
domitějším a v dobré většině případů i skutečnými
talenty. Důraz klademe na to, že pozorovali jsme
skoro vesměs intonační a rythmickou stránku vý-
konů velmi přesně vypracovánu a také hlasy racio-
nálně, co se tvoření tónu a vyvíjení síly týče, ve
deny. Dva z chovanců zasluhují pro svoji vyspělost
býti jmenováni již nyní: jsou to p. Fr. Pešina
sl. M. Dunovská, oba ze IV. ročníku. Prvější
má lahodný tenor i vřelý přednes a pěkně zmohl
technicky zvolený úkol, zpěv Wertherův a zastave-
níčko z »Komediantů«. Soprán sl. Dunovské jest
jasný, co do sily čeká ještě svého vývoje, ale sli
buje jej svým zdravým založením a přesným výcvi-
kem. Přednes svědčí o hudební vloze a vkusu. Z
arii z »Bufterfly« dostalo se slečně velkého úspěchu
před shromážděným, třeba benevolentním, tož přece
o věc se interesujícím posluchačstvem, takže i vá-
žená učitelka a ředitelka ústavu se žačkou svou ob-
jeviti se musila na podlu.
Pešina
M Dunovská
Wertherův
Dunovský
Francie
9
article
+ Zpráva časopisecká. Červencové číslo »Hu-
dební Revue«, vydávané Uměleckou besedou.
vyjde 11. t. m. a bude posvěceno památce Ludavíta
Procházky, prvního apoštola Bedřicha Smetany, na
paměť dvacálého výrečí Procházkovy smrti.
+ Baí-Kai-Lal, indický pochod od Karla Pospí-
šila, vyšel právě pro klavír na 2 ruce (za K 1.50)a
text (za 20 h). Tato, dnes již populární výstavní no-
vinka má vznik svůj v kabaretu »U slona«, kdež
každý čtvrtek scházejí se umělci, aby hosty pobavili
svým humorem. Hymna společnosti v útrobách
obrovského tlustokožce jest pochod Bni-Kai Lai, k ně-
muž texi napsal J. Chocholouš. Pochod vyšel též pro
dechovou hudbu (za 2 K). Obdržeti jej lze na vý.
stavě v pavilonu grafiky (uprostřed) nebo v hudeb
ním závodě Mojmíra Urbánka v Praze, Jung
mannova tř. 14.
Hu
Ludavít Procházka
Smetan
Procházkův
Karel
Urbánek
Jung
Praha
KaiLal
BniKai Lai
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vyznamenaný záchrance života. Z Gorice
4. července. (K. k.) Dnes byl zde na Velkém ná-
městí plukovnikem šl. Kalserem odevzdán slav-
nostně jednoročnímu dobrovolníkovi desátníku Heř-
manu Rybovi, který loni jako abiturient zachránii
ze Soči dvě tonoucí dívky, zlatý záslužný kříž
Slavnostnímu aktu byl přítomen jeden pěší prapon
s hudbou.
Naše jediná česká akademie, s takovým
obětmi s naší strany zbudovaná — není do-
sud úplnoul Schází jíi
I. Oddělení pro moderní malířství monu-
mentální se zvláštním zřetelem na potřeby cí
kevního umění.
II. Oddělení pro grafiku.
III. Oddělení pro moderní stavitelství, tedy vše
čeho doslovně požaduje resoluce Wolfova pro
německou akademii. A proč právě těmito oddě
leními chtěli by Němci zahájiti činnost své aka
demie? Proto, aby jim ji naplnili češt
žácil! Pro německé žáky jí nepotřebují
neboť jest na celé akademii v Praze (počítajíc
speciální školu prof. Thiele) úhrnem je
15 Němeů! (Jeden u prof. Myslbeka, jeden
u prof. Schwaigera, 10 u prof. Thiela a 2 v
všeobecné škole, ač úřadní seznam vykazuje 17
Němců, připočítávaje dva posluchače jihoslovan-
A pro těchto 15 Němců má býti státem zří
zena nová, nákladná akademie, kdež by pomal-
bylo zaopatřeno více německých profesorů nežl
by měla německých žáků. Či snad mají být
řady posluchačstva německého doplněny diletu
jící damskou německou společností v Praze?
Ryba
Wolfův
Němec
profesor
Thiel
Myslbek
Schwaiger
Gorica
Heř
Praha
Něme
Němec
11
article
Jak zdrcující je síla naše početná, tak jes
pak obeeně známo i s uměním. Nepřistojí nám
soudu u vlastní věci.
Ale v pondělí 6. t. m. měsíce jes
obecenstvu celý den volně příst up-
na výroční výstava školní, kde
každýmůže nabýti nejlepšího pře-
svědčení, jak vyspělé je německ
žactvo za vedení svého profesora
Thiela!! Vyzýváme zvláště kruhy poslaneck
a umělecké, by se osobně přesvědčili o tom.
co tuto píšeme. (Záci: Boháček, Šíma, Špál
jsou Češi.) Ale ještě na důležitou věc upozor
ňujeme: Značná část českých žáků je z Moravy!
Neměla tedy býti navržena pro ně týmže rev
ným právem, jako pro 15 Němeu
vlastní akademie v Brně?
Či snad Moravané, kteří prof. Masaryka po-
slancem volili, nezasluhují si alespoň toli
přízně, jakou hlasováním svým osvědčil Něm
cům, kteří po léta již zabraňují i moravské uni
versitě?
Thiel
Boháček
Šíma
Špál
Čech
Moravan
profesor
Masaryk
Morava
Brno
Německo
Němeo
12
article
Prohlašují-li tedy Němci, že nutno zařídit
pro německé umění v Čechách vlastní akademii
pak prohlašujeme my, že vzhledem k početn
síle našeho žactva a k jeho vyspění odborném
je nutno zaříditi naše akademie
dvě: v Brně a odbočku ve Vidnil
V Brně proto, že jediná naše akademie v Praze
je přeplněna; ve Vídni proto, aby čeští a slo
vanští žáci mohli těžiti z uměleckých pokladů
za státní prostředky tam nahromaděných, zvlášt
když na př. Jihoslované akademie svojí nemají-
Dále je nutně potřebí doplniti přede
vším naši akademii v Praze tak
aby každým směrem postaven
byla na roveň německé akademi
vídeňské. Tato naše akademie, jakož i na-
vrhovaná brněnská, nechať mají vyučovací jazy
pouze český. Ve Vídni nechat se zařídí odbočk
ústavů těchto, resp. všech slovanských ústavo
uměleckých, kdež by studující čeští a slovanšt
měli příležitost za vedení profesorů českých do-
plňovati odborná studia svá v bezprostřední blíz
kosti uměleckých sbírek.
Doufáme, že hlas náš slyšán bude všude
zvláště pak poslanei českými a slovanskými ! Ná
rod náš nesnese takového mravního políčku, by
pro 15 Němců zřizována nákladná vysoká škole
umělecká, když naše jediná akademie pro vše
cky studenty české není dobudována, když mo
ravská universita se nám po léta maří, když ve
Vídní tisícům českých dětí odpírá se vzdělán
v jazyku mateřském.
Nebude bohdá ani jednoho hle
su slovanského, který by se ozval
pro německou akademii v Praze-
jež by tak křiklavě porušo v al
rovnoprávnost národů a vyvyšo
vala německý nad všechny ostatní
Z řad slovanského studentstva
akademie výtvarných umění v Praze
ské.)
Němec
Jihoslovan
Čechy
Brno
Praha
Vídeň
13
article
Péče o děti slabé a nedoneseně.
Péče o děti slabé a nedoneseně.
(Přednáška profesora dra. Scherera na výstavě
Dějiny lékařské vědy jsou dějinami Úporného
boje mezi lékafřem a přírodou, mnohdy macešsky
člověka do života vypravivší. Cenou tohoto boje
není nic menšího, než život lidský sám nebo aspo
zmírnění lidského utrpení. Zvláštní pozornost hy
gieniků budí postrašující přímo úmrtnost a chorob
nost v nejútlejším věku dětském.
U nás studem tohoto thematu nedozírného vý
znamu sociálního se po léta neúnavně a s plnýn
= Katastrofa v dolech. Z Petrohra du, dne
4. července. (K. k.) Podle zpráv listů jest ve sří-
cené šachtě v Juzovce uzavřeno ješte
150 dělníků, kteří jsou na živu. Je sly-
šeti volání o pomoc. Záchranné práce
neměly doposud výsledku. — Ve dvou
dnech bylo při záchranných pracích vytaženo 215
mrtvol, mnobé z nich byly k nepoznání zohaveny.
Příbuzní horníků stojí plačíce a lomíce rukama u
východu a na místě katastrofy adehrávají se hrozné
výjevy. Z dělníků, kteří včera byli vy-
taženi živi, čtyři zemřeli a někteří za-
chránění zešíleli, Lékaři jsou dnem i noc
v činnosti. — Z Petrohradu, 4. července, Při
katastrofě v dole Juzovce zahynulo 264 lidí a 150
dělníků je ještě v dole, odkud slyšeti strašné volání
o pomoc, aniž je záchrannému mužstvu možno do
stati se dolů. Je nemožno uhasiti plameny v šachitě.
= Zátopy v Čině. Ze Sanchaje, 3. července
Jancekjan a jeho přítoky jsou silně rozvodněny
způsobují velké záplavy. Na trati dráhy z Pekinu d
Hankau bylo zbořeno několik mostů. U Ičanu pro
trhla se hráz. Mezi Hankauem a Nankinem jsou
všechna města zatopena. Zahynulo asi mnoho lidí
počet obětí však posud nebyl zjištěn. Neobyčejno
prudké deště ohrožují sklizeň. Také kanton jest za
plaven. Všude se utvořily pomocné komitéty.
Scherer
Petrohrad
Sanchaj
Peking
Nankin
Jancekjan
14
article
= Lesní požáry. Ze Salepurku, 4. čer-
vence. (K. k) Nedaleko Salzachöfenu u Golniku by
včera večer pozorován lesní požár, jenž se velice
rozšířil. Ze Salepurku odešlo tam dnes ráno 10
mužů 59. pěšího pluku na pomoc. V poledne by
oheň lokalisován. — Také v obci Hinterwinkelu
Eigenu chyll les a oheň nabyl značných rozměro
Hasičské sbory jej lokolisovaly. Škoda je značná.
= Velký požár v petrolejnách. Ze Lvova, 4. čer-
vence. (K. k) Za dnešní bouře bylo zapáleno bleskem
v Boryslavi a Tustanovicích pět eroptivných dolů
mezi nimi velkou vydatností známý důl Oil City s
všemi zásobami surového oleje, asi 1500 cisteren
Požár nabyl obrovských rozměrů. Olej se vylévá d
řeky Tysměnice, poněvadž náspy reservoirů provalily
se. Tím vzniklo pro domy a závody u řeky nebez
pečí, že vyhoří. Oheň zuří na délce jednoho kilo
metru. Z Přemyslu poslali do Boryslavi 150 zákopníků
Přibudou tam o 1. hodině v noci. Místodržitel vysla
presidiálního přednostu ryt. Grodzického, aby na miste-
samém učinil dalšl opatřenl.
úspěchem zabývá profesor Scherer, jenž nepře
stává na svém mnohostranném a namáhavém úkolu
badatele, lékaře a akademického učitele, nýbrž po
uživá každé příležitosti, aby ve formě snadno pi
stupné a poutavé vědecké causerie rozžehil svěllo
poučení i širším kruhům.
Hinterwinkela Eigen
Přemysl
Scherer
Salzachöfen
Salepurk
Lvov
Oil Cita
15
article
Tak i včera při otevření pavilonu (p. Leotar
z Paříže), v němž jsou vystaveny přístroje pro uměl
udržování dětí nedonesených, použil jakko vítnné zá
minky, aby českým ženám i mužům předložil několil
zajímavých úvahi, k nimž se dospívá v tichu věde
ckých pracoven
Kdo by včera byl vešel do sálu v komorním po
vilonu a viděl těch 30 osob (dam a pánů), byl by
splakal nad netečností naší společnosti. A kdyby
v době trvání vysoce zajímavé přednášky byl honem
nahlédl k Habešanům, do zábavního koutku a pře
vitriny s modními klobouky, byl by se zarazil na
budoucností lidu, jenž tak málo jeví zájmu o otázky
takové důležitosti.
Těžko nepsati satiru!
Zmíniv se o tom, že p. Leotardi z Paříže vy-
stavuje ve zvláštním paviloně kuvésů pro pře
chování nedonesených ditek, praví pan profesor.
že úkolem jeho přednášky jest naznačiti vlastnost
nedonesených dětí a způsob péče o ně.
Leotar
Habešan
Leotard
Paříž
16
article
Otázky hygieny nejůtlejšího věku jsou
veliké důležitosti, neboť každé ztracené individuum
znamená velkou ztrátu národohospodářskou. Nejúllej-
ší věk vyžaduje zvláštní péče, poněvadž jest vysazen
zvláštním škodlivinám a náchylný k chorobám. Du-
kazem toho jsou statistiky úmrtnosti a chorob to-
hoto věku. Úmrtnost dosahuje v prvním roc
věku až 25 procent. Morbilita jest ještě horší
a tím osudná, že často má trvalé následky.
Ale nejen tyto ohledy se přimlouvají za zvý-
šenou pěči a pozornost hygienikovu, nýbrž i to, ž
novorozenec a kojenec mají zvláštn
poměry fysiologické. Prvý rok života jes
rokem nejrychlejšího vzrůstu; za prvnícl
šest měsíců se váha dítěte zdvojnásobí, v druhých
6 měsících stoupne na trojnásobnou míru než byla
při narození. Paralelně s tímto vzrůstem jde i zvý.
šený chemismdýchání. Podle pokusů pana
přednášejícího vdechuje novorozenec na 1 kg váhy
o 60% kysliku více a vydýchá o 30% kysličníku
uhličitého vice než dospělý. To jest ovšem výruzem
rychlého vzrůstu.
kg
17
article
Nedosti na tom! Momentem narození se měn
radikálně poměry krevního oběhu. Jedny
krevní dráhy se uzavírají, nové poměry se utvářejí
Další zvláštnosti novorozeněte jest to, že — po-
dle pokusů prof. Bebáka — mu schází v prvých
dnech úplně sehopnost regulovati těles-
nou teplotu. Tomu se dítě nauči teprve v jisté době
Proto jest dítě choulostivo na chlad; křik jeho, je-l
obnaženo, jest projevem kožního podráždění
Zvláštní jest i přijímání potravy. Neobyčejni
rychlý vzrůst vyžaduje náležitého slavebního mate
riálu, kterého se děcku dostává mlékem mateřským
a kyslíkem. Potrava tato jest tak účelna, že na jedno
straně sama o sobě postačuje zvýšené potřebě, nn
druhě straně není balastem zažívacímu ústrojí. Mlék
mateřské jest potravou nenahraditelnou.
Patrno, že nejůtlejší věk z celé řady důvodů
vyžaduje zvláštní hygienické péče. A tím spíše
vyžadují děcka, přírodou macešsky obdařená, před-
časně narozená, t. j. narozená v 7.,
nebo 9. měsíci
Nedonesené děcko jeví tylo zvláštnosti: orga-
nism jeho jest malý, nacházíme i váhy po
1000 g. v příznivějších případech jsou ovšem vyšší
až k 1800 g lze ještě mluviti o nedoneseném dítětin
Rozměry jsou mnohem menší. Kůže nápadně čer-
vená, někdy žlutá (ikterická), nápadně chladná.
Bebák
18
article
Chmýři nalézáme ve velkém množství; nehty jsou
málo vyvinuty nepřesnhujíe hrofky prstů, neb
i úplně chybí. Hlavička děcka jest kulatá, švy lebe-
čních kosti vyčnívají nápadně. Chrustavky nosu
bolíců ušních chybí. Dítě takové jest chabé (obna-
žene se ani nepohne). Někdy se jeví spavost, jindy
křiči (vrní), v těžkých připadech nedonesenosti vůbec
nekřičí. Těžko přijímá potravu, někdy nessaje, někdy
dokonce ani nepolyká. Tu pak treba umělého krmen
(gavage Francouzů). Výměna plynů, která u normál-
ního děcka jest zvýšea, jesi u nedoneseného sní-
žena. Respirační kvotient (poměr vydechnutého
kysličníku uhličitého k množství vdechnutého kysli-
ku), jenž u dospělého jest 0.89, klesá u nedonose-
ného děcka na 0.37, ba v jednom autorově případ
až na 02.
Povrch děcka jesť relativně větši
ne“ u dospělého; poněvadž vyzařování tepla se děje
povrchem, jsou ztráty tepelné větší než
normálního děcka a tudíž i tělesná teplota jest niž
(klesajíc — v říti měřeno — na 32, 30, 28, ha v je
nom případu autorově i na 24 stupně).
Hlavička
Francouz
19
article
Stává se, že teplota klesá tak, že děcko hyne
(algidité progressive); věc ta se přihází ve vzácnýcl
případech v zimě, ldy dýchání jest zvýšeno. Char
akteristický slav jiný jest scleroedem, jenž zá-
leži v tom, že se objevuje otok na dolejších konče-
tinách, jenž přechází na podbřišek, hořejší končetiny
i hlavičku. Temporatura klesá až na 28 stupňů.
Nedonesenost má v zápělí celou řadu chorob
ných stavů. Z nedostatečného naplnění plic vzdu-
chem vznikají záchvaty dušno-ti, v nichž
děli zmírají. Z toho že děti takové nedovedou od-
kašlávat, vzniká hromadění hlenu v průdušinkách
jejichž následkem jsou vražedné záněty plic
Děti takové jeví zvláštní náchylnost k septickýn
otravám a onemocněním dutiny ústní, která
jsou překážkou seání-
Odlud ohromná úmrtno-I. Z dětí, kter
váží méně než 1000 gramů, se nezachrání žádné
z dětí od 1000—1500 g asi 10%, z dětí od 1500— 200
gramů asi 15—20%. Teprve při váze nad 2300
jsou poměry příznivější.
Chara
gram
20
article
Kritické jsou v životě nedonesených dětí prv
tři dny. První den jest výměna nepatrná, slou,
rychle druhý den a začátkem dne telího, kdy vrcholí
Ditě nedonesené dýchá prvrchně, což neslačí veli-
kým požadavkům, které se kladou na organism. Prot
děti houfně hynou mezi 2.—3. dnem na nedostateč-
nou ventilaci
Poměry tyto vyžadují zvláštní pěče, kterás
musí něsti dvojím směrem;
1. povinností lékaře jest chrániti děcka pře
tepelnými ztrálami,
2. uměle je po případě vyživovati tak dlouho
a“ sama se počnou spontanně vyživovati
První stránka této péče řeší se už dávno za
obalováním dětí, které nestačí pro děti nedo-
nesené. Tu obecenstvo ode dávna uživá různých me-
thod. jako kladení ditek na zahřívací láhve, hork
cihly, ba i do trouby, někdy dokonce i do teplých
útrob zvítat čerstvě zabitých. Pokrokem byly dv o-
jité vany (v. Winkel) s cirkulací teplé vody. P
ní přišla kuvésa (Tarnierova), která měla podobu
dřevěné skříně se skleněným víkem. V dolejším jejím
oddíle byly šamotové láhve s horkou vodou, do ho-
řejšího oddílu se kladlo děcko, zabalené v požřince
Kuvěs byla opatřena teploměrem a měla otvor pro
ventilaci. Jeh vadou bylo, že dřevo vydávalo ostrý
zápoch spáleniny, v němž ovšem děcku nemohl
býti volno, a pak, že nebylo možno kuvěsy desin-
fikovati.
Dita
Prot
Tarnierův
21
article
Snahy pediatrů dospěly k moderní kuvese-
která jest thermostatem, totiž přístrojem, v něm
možno způsobiti vyšší teplotu a ji přesně regulovat
možno se postarati o ventilaci. Almosféra v přístro
se jednoduchým pristrojem nasycuje vodními parami
Pan profesor demonstruje systém Lionův. Na dně
jeho jest hadovitá roura, klerá s reservoirem na vněj.
ší strně přístroje tvoří spojitou nádobu. Voda v r
servoiru se zahřívá lampou. Uvnitř skříně jest spi
rála, která teplotou příliš stoupající se rozta huje
působí na páku, která zvedá příklop na reservolru
Tím teplo uniká. Teplola vody klesne a s ni i teplet
vzduchu uvnitř kuvesy. Tím zase spirála se zavi
nuje, příklop na reservoiru klesá. Teplo se zadržuje
Nůtomatické toto regulování teploty působí na
prosbo bezpečně a spolehlivě.
Ventilace se děje tak, že čerslvý vzduel
vniká do roury, naplněné vatou, čimž se filtruje
Vzduch se zavlažuje knotem, jenž jest jedním koncen
pohroužen do nádoby s vodou. Uvnitř jest teplomě-
a hygrometr, takže možno přesně regulovat teplotu
i vlhkost vzduchu. Výhodou přístroje jest, že možno
jej vytápěti jakoukoli lampou a že jej možno všude
umistiti. Na zavěšenou uvnitř drátěnou kolébku po
loží se děcko.
V druhém směru pečuje lékařská věda o vý-
živu. Jestliže děcko samo ssaje, jsou chance n
jeho udržení přiznivější, než když nessaje, nebo do
konce nepolyká. Tu třeba mu uměle lžičkou ohřát
mléko mateřské nalévati do jícnu. Jestliže nepolyká
třeba sondou mléko mu vpraviti až do žaludku
Když děcko dosáhne 2300 g váhy, možno s ja-
kousi pravděpodobností očekávati jeho záchranu.
Ke konci pan profesor demonstroval na dětech
znaky a rozdíl doneseného a nedoneseného dítěte.
V paviloně Leolardově budou v kuvesech umí
stěny dítky z kliniky profesora Scherera
Lionův
profesor
Scherer
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Práce pro českou kulturu«. V úvod-
ním článku, takto nadepsaném a ve včerejším
»Času« uveřejněném, tvrdí se věci, kteréž ne
zakládají se na pravdě. Především není pravda
že »pokrokoví poslanci, hlasujíce pro resolue
Wolfovu, vyslovili se tím pro věc spravedlivou
a české kultuře nezbytnou«: Ryze německá
c. k. akademie umění v Praze, a tu žádala
Wolfova resoluce, není věcí spravedlivou dotun.
dokud není ryze české akademie umění v Praze
a německá akademie umění není také české
kultuře nezbytnou, to jsou věci tak aprioristicky
samozřejmé, že nemají zapotřebí teprve důkazů.
Drtinova automatická logika, že zřízením ryze
německé akademie stala by se dosavadní c.k
akademie eo ipso samočinně ryze českou, jes
při nejmenším myšlenkové nedopatření, nepřesný
závěr. Co o tom dokládá prof. Drtina a »Čase
z řeči Wolfovy, nemá pražádnou cenu, nebo
nehlasovalo se o Wolfově řeči, nýbrž o Wol-
fově resoluci, usnesením sněmovny zásluhou
profesorů Masaryka a Drtiny, nestaly s
argumenty Wolfovy, nýbrž jeho petitum.
A to nechce nic více a nie méně než německou
akademii. O české nepraví nic. O tom, že se
zřízením ryze německé akademie mění dosavadní
c. k. akademie umění v Praze z utrakvistické
v ryze českou, rovněž nic. Odchodem prof.
Thiela a jeho oddělení z dnešní c. k. akademie
nastal by takový stav, jako před jeho jmeno-
váním, a před jeho jmenováním byla c. k. aka-
demie jazykově utrakvistickou. Je nám
líto, že musíme učit pokrokové profesory české
university exaktnímu myšlení, ale už tomu tak
jest, neboť nie nenasvědčuje, že by oni aneb
jich orgán nahledl tuto křišťálově jasnou věc.
Wolfův
Drtinův
Drtina
Masaryk
Thiel
Praha
akademie uměný
23
article
Měli by nahlédnout, že mezi oběma ryze ná-
rodními akademiemi jest pro české politiky ne-
zlomné junetim, a to jest nejskromnějš
stanovisko české v této záležitosti. Neboť přesné
vzato, úvěr na ryze německou akademii v Praze
je plýtváním peněz, nemajíť Němci v Čechách
akademie umění zapotřebí, poněvadž Němci
v Čechách umění nemají, nemají ani žactva ani
profesorů pro ni. Hlasování pro ni nebude nikdy
ani kulturním činem, ani spravedlivým ani kul
turně nám Čechům potřebným. Hlasování če-
ských poslanců pro německou zkademii v Praze
bylo by možno omluviti jenom tenkráte, kdyby
bylo došlo k takové vzájemnosti, jaká panuje
mezi oběma universitními resolucemi, Žáčkovou
o moravské české a Sylvestrovou o moravské
německé universitě. »Čas« pokouší se siee
tvrditi, že naše výtka, že realističtí poslanei
hlasovali proti resoluci, žádající druhou českou
universitu, jest »falsum krátkých nohou«, kteréž
prý lze »rázem podraziti«. Že hlasování pp-
Masaryka a Drtiny proti českouniversitní reso-
luci Žáčkově není falsum, nýbrž skutečný fakt.
nasvědčují všechny souhlasné zprávy z říšské
rady, svědectví referentů českých i německých
listů a poslanců hlarování přítomných. Sám
Němec
Čecho
Žáčkův
Sylvestrův
Masaryk
Drtina
Praha
Čechy
24
article
»Čas« na místě aby podrážel domnělé falsum.
aby dokázal, ž čeští realističtí poslanci bud
hlasovali pro universitní resoluce, aneb se hlaso-
vání zdrželi (i tu možnost měli !), odůvod-
ňuje, proč hlasovali proti Žáčkove
resoluci universitní. Nejhlavnějším důvodem
»Časovým« jest, že by byli musili hlasovati pro
obě, pro českou i pro německou uni-
versitu, ježto se o všech resolucích většiny hlaso-
valo najednou. Jestliže tedy kulturně nutným
a spravedlivým činem bylo hlasovati pro resoluci.
která žádá jenom německou akademii, aniž by
žádala současně českou (automatická domněnk
Drtinova jest jalová!) a je-li zároveň v zájmu
české kultury a spravedlnosti hlasovati proti
české universitě, poněvadž by se bylo musilo
hlasovati i pro německou, potom neváháme
tvrditi, že logika posl. Masaryka a Drtiny i »Časue
není ani konkrektní ani abstraktní, nýbrž proste
— transcendentální. Nejbezhlavějším nesmyslem
Drtinův
Masaryk
Drtina
Časue
25
article
»Časory« spologie hlasů pokrokových poslanců
proti české universitě jest pak tvrzení, že schvá-
liti resoluce většiny rozpočtového výboru jes
hlasováním pro rozpočet. Resoluce rozpočtového
výboru nejsou rozpočtem, nýbrž kritikou roz-
počtu, navrhujíť věci, kteréž podle soudu většiny
v rozpočtu scházejí. Tím, myslíme, že vyčerpali
jsme úplně a na poslední vlásek argumentaci
včerejšího úvodníku i »drobnosti« »Časovy«
věnované naší situaci. Na jizlivosti, neslušnosti.
ano i nadávky »Času« nereagujeme, mluviť je
nom pro nás a naše tvrzení o »Času« tuto více-
krát doložené. Čin Masarykův a Drtinův odsu
zuje všechna česká veřejnost bez rozdílu stran.
všechna česká žurnalistika a téměř nejrozhod
něji pokroková žurnalistika mo
ravská, která vyslovila požadavek, aby prof
Masaryk složil svůj mandát. — Orgán novo-
realistů »Přehled« přináší tuto kritiku o něm
»Pravý politik by si řekl: Stala se chyba, mlčme
tedy a hleďme raději, aby se neopakovala. Ale
politikové realističti vzali věc za jiný konec; po
kusili se zdvihnouti prach a první chybu hájit
chybou novou: prof. Masaryk sice prohlásil, že
by realisté byli pro Wolfův návrh nehlasovali
kdyby Národní klub se byl s nimi dohodl — ale
týmž dechem, za souhlas svých stoupenců, prohla
šoval hlasování pro německou akademii za boh
o českou národní očistu. »Politickým naivismem
a jesuitismem« nazval by toto počinání prof. Ma
saryk, kdyby to chtěl vytknout někomu jinému
Chtěl li prof Masaryk svůj »boj za národní očistu-
prodat tak lacino, jak sám řekl, pak mu ta na
rodní očista laží velice na srdci . .
Časův
Masarykův
Drtinův
Masaryk
Wolfův
ma
národní klub
26
article
— K jazykové prazi německých soudců
Robert Jindra, horník v Žacléři, podal prostřed-
nictvím svého zástupce JUDra. Rud. R. Falka.
advokáta v Úpici, u c. k. okresního soudu
v Žacléři žalobu v jazyku českém sepsanou n
správu dolů žacléřských na zaplacení 132 k
s přísl. O této žalobě českým usnesením usla-
noven byl rok na 2. července 1908. Při tomto
roku přednesl zástupce žalujícího žalobu v če
ském jazyku, načež zástupce žalované společ-
nosti notář Seidl v Žaeléři učinil návrh, aby
jednání v jazyku českém jakožto v jazyku
žacléřského soudu neobvyklém soudem bylo
prohlášeno nepřipustným a aby pro případ,t
by prvému návrhu vyhověno nebylo, byl při
brán soudní tlumočník. Přirozeně ohradil s
zástupce žalujícího Roberta Jindry proti tomuto
návrhu, hájil nárok na užívání českého jazyka
jakožto zaručený platnými zákony a připomínal
také dosavadní praxi c. k. okres. soudu
v Žacléři, který až do poslední doby vyřizoval
žaloby příslušníků menšiny okresu žaeléřského,
čitající přes 4000 duší, v českém jazyku v če-
ských věcech, příslušníky české národnosti jako
svědky v českém jazyku vyslýchal a ještě dn
26 května 1908 rozsudek v trestní věci Jana
Žižky pro přestupek § 522. tr. z. dle platných
zákonů v jazyku českém vynesl. Přes tyto vý-
vody vynesl soudce Prinke, jenž doposud vždy
projednával české případy v českém jazyku za-
jímavé zajisté usnesení, kterým, vyhýbaje s
meritu jazykového sporu, prohlásil, že se stání
odročuje a spisy že se předkládají c, k. kraj-
skému soudu v Jičíně za účelem delegace ji-
ného soudu, odůvodniv toto své toliko v jazyku
německém prohlášené usnesení nedostatečnou
znalostí jazyka českého na straně soudcově,
jakož i na straně zástupce žalované společnosti.
Robert Jindra
R Falk
Seidl
Žižek
Prinke
Žacléř
Úpice
Jičín
Judra
27
article
Zástupce žalujícího Roberta Jindry dr. R. Falk
podal na postup žaeléřského soudce dozorčí
stížnost ku praesidiu c. k. krajského soudu
v Jičíně a vezme usnesení žacléřského soudu
v odpor také pořadem instančním. O výsledku
těchto stížností, jenž stává se eminentně vý-
znamným jednak proto, že jde o úplně novou
praxi německých soudců, jednak proto, že jako
úřad dozorčí a rekursní soud rozhodovati bud
tento spor jazykový poprvé senát, sestávající
z českých soudců, neopomeneme širší veřejnost
svého času zpraviti.
— Přípravný sjezd všeslovanský v Praze.
Za účelem uspořádání sjezdu konají se pilně
přípravné práce, v jichž vedení ujala se sama
rada král. hlav. města Prahy za součinnosti
obcí předměstských a četných korporací i jedno-
tlivců, kteři pěstováním styků s národy slovan-
skými se zabývají. Organisační výbor
z pracovníků těchto utvořený zvolil za před-
sedu p. posl. dra. Kramáře, za místopředsedy
p. starostu dra. Groše a náměstky pp. dra
Štycha a Jirouska, jednateli pp. dra. Vr. Černého,
dra. J. Scheinera a mag. r. Borůvku. Současně
ustavil se zvláštní odbor vítací, do něhož
povolání budou znalcové jazyků slovanských
ostatní pracovníci slovanští. K rokování sjezdo-
vému propůjčila městská rada pražská velkou
siň zasedací, která k tomu cíli zvláště bude
upravena. Jednání sjezdového úča st-
ni se toliko delegáti, jednotlivými slo-
vanskými národy zvolení, jest tudíž účast širšt
veřejnosti vyloučena. Delegátů sjezdových bude
celkem asi 60. Sjezd zabývati se bude jednak
otázkami politickými, jednak otázkami
národohospodářskými, osvětový-
mi a příští organisací společné práce slovanské,
uspořádáním výstavy a příštích sjezdů;
tak zejmena bude projednána otázka zařízení
všeslovanské banky, organisac
slovanské žurnalistiky, organisac
Robert Jindra
doktor
R Falk
Groš
Štych
Jirousek
Černý
J Scheiner
Borůvka
Jičín
Praha
žacléřský soud
všeslovanský banka
28
article
Sokolstva v zemích slo vanských, založení
společného slovanského kni žní h
trhu, zřízení Svazů osvětových, pořá-
dání studijních výprav rolnických
a jiných za účelem seznání pokroku v jedno-
tlivých zemích a j. v. Sjezd konati se bude v
dnech 12. až 17. července t. r. Očekává se,
že hosté přijedou společně v sobotu pře
3 hod. odpolední i chystá se jim uvitání ob
čanstvem Prahy,. při kterém Česká obec sokol-
ská s obvyklou ochotou má obstarati pořadatel-
ství. V neděli dne 12. července bude
slavnostní uvítání delegátů sjezdových městem
Praha
svaz osvětový
29
article
Prahou a předsednictvem sjezdu na radnici
staroměstské, kdež připraven bude účastníkům
čestný pohár. Téhož dne večer koná se slav-
nostní představení v měst. divadle vinohrad
ském a po něm v Národním domě hostina
kterou na počest účastníků sjezdu uspořádá
měst. a okresní zastupitelstvo vinohradské
V pondělí a dnech následujících konají s
dopoledne i odpoledne porady sjezdové na sta-
roměstské radnici. Na počest hostí pořádá, pak
organisační výbor v ponděli dne 13. t. m
o 8. hod. več. slavnostní raut na Žofině, k ně-
muž přihlásiti se možno v kanceláři praesidiální
na radnici; s přihláškou nutno zároveň složiti
poplatek 10 K za osobu. V úterý odpoledn
bude věnováno prohlídce města a večer uspo-
řádá městská rada pražská společnou večeři
pp. delegátů na Nebozízku. Ve středu navštiv
hosté o 7. hod. več. tělocvičnu pražského »So-
kola«, kdež uspořádáno bude za účasti jedno
pražských a okolních veřejné cvičení; potom
odjedou hosté na výstavu, kdež připraven
bude společná večeře. Ve čtvrtek dne 16.
t. m. věnováno bude odpůldne opět prohlídce
památek pražských a o 8. hod. večer uspolá-
dán bude městem Prahou banket na počest
sjezdu ve velkém sále žofinském. V pátek
skončí se jednání sjezdová, načež po společ-
ném obědě bude následovati prohlídka výstavy
a večer v 8. hod. všeslovanský koncert České
Praha
divadlo vinohrad
národní dům
30
article
Filharmonie v koncertní síni, laskavostí výkon-
ného výboru výstavního uspořádaný. Z přihlá-
šek již učiněných lze se naditi, že sjezd shro-
máždí skvělou representaci Slovanstva a dá
podnět k žádoucímu rozmachu práce vzájemné
na povznesení všeho lidu slovanského; občan-
stvo Velké Prahy, i celý národ zajisté pozdraví
vzácné hosty své s oním horoueím nadšením
slovanskou pohostinností, jakož zjednal sobě
tak krásné jméno po všem Slovanstvu.
— Zřizení technického musea pro král.
české. Dnes 5. července o 1g11. hod. dopol.
konati se bude v slavnostním sále obchodní
a živnostenské komory v Praze manifestační
schůze ve příčině zřízení technického
musea v království českém. Schůze,
již svolává přípravný komitét, skládající se
z profesorů české vysoké školy technické
předních vynikajících technických praktiků, má
položiti základy k uskutečnění důležitého tohot
podniku. Návrh ke zřízení musea takového
u příležitosti a na počest jubilea mocnářova
pochází od sboru profesorského české techniky,
kterýž posilován jsa praktickými techniky, hodlá
uskutečniti dílo dalekosáhlého a trvalého vý-
znamu. Na programu nalezá se proslovení prof.
dra. Stoklasy a prof. dra. Grubra.
— Vinohradská volba. Volební výbor ná-
rodní strany svobodomyslné žádá pp. voliče ná-
rodní strany svobodomyslné, kteří ke druhé do-
plňovací volbě zemského poslance, jež koná s
profesor
doktor
Stoklasa
Praha
Velká Praha
technický muzeum pro král
živnostenský komora
technický muzeum v království
český vysoký škola technický