Periodikum ALTO Viewer

1

21. března 1909. Číslo 8o.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Směšná fantasie pangermanismu.

Směšná fantasie pangermanismu. (Francouzský hlas o nových theo- riích německého imperialis m u.) V »Rue des Deux Mondes« vyšel velmí zajímavý článek Ernesta Seilliěra, po- jednávajíeí o nových extremech pangermanisti- ckého blouznění o světovládě říše hohenzol- lerské. Autor poukazuje na známou a podivnou okolnost, že byl to francouzský spisovatel a fi- losof hrabě de Gobineau, který jaksi první naznačil myšlenku pangermanismu. Němei jsou vděční originálnímu Francouzovi, který žil mezi nimi jako diplomat, byl cele zaujat jich kultu- rou. Vystavěli zvláštní museum Gobineatiova, založili spolek pro propagandu jeho děl a vůbec vzdávají mu úctu jako národnímu svému učiteli, Gobineau má ve Štrasburku svůj »archiv« po- dobně, jako jej má Goethe, Schiller, Nietzsche nebo Wagner. Gobinesu je znám, ale přišel do mody až po své smrti. Jeho duchaplné obrazy z ital- ské renaissance byly též přeloženy do češtiny.

Seilliěra Gobineau Francouz Goethe Schiller Nietzsche Wagner Štrasburk Deux Monde

5 article

Méně věhlasným je jiný šiřitel idey ger- mánské, rovněž Francouz Georges Vaeter de Laponge. Obě jeho knihy »Výběry soeiálníe (1896) a »Ariové a jejich role sociální« (1899) staly se vodítkem nejrozhodnějších germanistů za Rýnem. V jeho dílech našli Němci, jak pro- hlásil J. L. Reimer nejradikálnější potvrzení dů- ležitosti germánského kmene pro evropskou kulturu. Laponge, opirající se o Darwina, my- slitel smělých paradoxalností, tvrdí, že v Evropě jsou dva kmeny lidí: raca dobyvatelů a páno práva svého původu, Ariové nebo Evropané raca přemožených a zotročených, Celtové čili Alpinové. Je již osudem určeno, že Arij je ve- litelem a celt nsvolníkem. Arij je silný, inteli- ligentní, energický. Vše se musí podřídit jeho vůli. Naproti tomu Ceit nevyniká ani fysickými ani duševními přednostmi a je člověkem chabé povshy, tradic a prostřednosti. Jeho nábožen stvím je katolictví. Je praeovitý, ale nepodni- kavý a nepraktický. Ale hegemonie Arijeů je podle Lapongea vážně ohrožena. Méně schopný Alpin prý zatlačuje Arijee lépe vyzbrojeného d boje životního.

Francouz Vaeter Laponge Arius Němec Reimer Laponge Darwin Evropan Arij Rýn Evropa

6 article

Dle doktriny přirozeného soeiálního výběr vidí anthropologové školy arijské ve všech spo- lečenských institucích křesťanské Evropy krajní nepřátele plavého Arijce, kteři vyssáli jeho sily a podlomili jeho moe. Francouzský filosof vy- kládá trochu krkolomné theorie o své budouenosti společnosti. Socialismna musí se stát výbérem nebo přestane. Triumf kolektivismu uznává jen možný tehdy, když lidé budou zcela jiní nežli jsme my. A věru, že »výběr« učiní lento zá- zrak a stvoří ideální lidstvo. V Německu našel Laponge četné stoupence, kteří využitkovali jeho ideí ve prospěch panger- manismu. Jiři Fuchs v knize »Der Kaiser, die Kultur und die Kunst«, jež je aplikaci názorů známého filosofa a estelika H. S. Chamberlaina. píše o císaři Vilémovi II. jako o jediném M - siáši nového germánského náboženství. Nadše- nými vyznavači idey superiority germánské jsou H. S. Chamberlain a dr. Ludvík Woltman, soci- alistický spisovatel, který však vzbudil odpor marxistických doktrinářů a s oběma se rozešel.

Laponge Fuchs H S Chamberlain Vilém II doktor Woltman Evropa Německo der Kaiser die kultura und die Kunst

7 article

Woliman podlehl vlivu Nietzscheho, Woitman hlásal velikost a silu germánské racy a viděl její vílězné stopy jako Chamberlain i v italské renaisanci. Odvážil se napsat, že »renaisance italská nebyla ani řecká ani latinská ve svém zdroji, ale že je v ní nutno vidět intelektuální etapu racy germánské, podrobené jistým vlivům lokálním místa a tradice!« Takých výstředností je schopna faniasie germánského učence, jenž neváhá též dokazovati, že nejslavnější mužové renaisance od Denatella až k Vineimu byli po- tomky germánských dobyvatelů! Woltmans stejnou bravurností dokáže též, že francouz- ská kultura je prodchnuta duchem kmene ger- manského. Tito filosové jako Woli, Gobinesu a Cham- berlein vidí v semiliemu a latinismu nej- nebezpečnější odpůrce germanismu. Všechny velké události a hnutí byly prý dílem Germánů, kteří si nebyli vědomi svého původu: římská eírkev, absolutní monarchie Ludvika XIV., ano i francouská Revoluce . .. Habsburguvé proto prý nejsou hodni usku- tečnili ideál pangermánský, ponévadž tito dědi- cové svatě říše připoutali se k zpátečnické my- šlence světové monarchie katolické, kde žijí vedle sebe národové nestejně ušlechtilého rodu. Jiný národ mohl by soupeřiti s GermaniI. Je t ovšem Francie. Ale němečti učenci nepřijdou do rozpaku nikdy a mluvi o »vládě německé v ná- rodu francouzském« a takový Reimer je vstavu prohlásiti Francouze za porušeného Germána. Reimer praví, že je nutná válka s Francií, aby Prusko mohlo uskutečniti své poslání. Reimer ve svém optimismu se nezná a doufá též, že se mu podaří ziskati německé soerálni demokraty pro ideál pangermánský a že bude

Woliman Nietzsche Woitman Chamberlain Gobines Germán Francouz Reimer Woli Cham Francie Prusko Ludvik XIV

8 article

heslo dělníků zníti: »Proletáři germánští celého světa spojte se!« místo Marxova: »Pro letáři celého světa spojte se!« Zakladními podmínkami zbudování říše velkoněmecké je tudíž zničení konkurence fran- couzské a rakouské a aliance s německým se- cialismem lépe poučeným o svých blízkých zá jmech. »Mehr Land !« — »Vlce země!« je he- slem výboje pangermánského. Tyto země ne- hledá v zámořských koloniích, ale mezi soused- ními národy v Rakousku, Italii a Francii. Mal národové germánšti na severu, Hollandsko Skandinavie, ovšem budou »přivtěleni« k velké Vládci němečtí budou tvořit vybranou čistou kastu, jež bude s hrdostí římských ví- tězů hlásat: »Civis sum germanus! Jsem občan germánský«. A neporušená přislušnost ger- mánská, zaručující jedině schopnost politickou. bude udělena jen čisté race lidi plavých vlasů, modrých očí, světlé pleti, vysoké postavy. Ostatní »poloněmci«, dokonce snad »podněmci« budou tvořit v příšíím pozemském ráji germánském třídu podřizenou a porobenou. Francouzský spisovatel s moudrou a trochu ironickou shovívavostí probírá tyto fantastické theorie blouznivců pangermánských. Praví, že rozum veli nebrati nic tragicky, ale všechno

Marxův Zakladní Rakousko Francie Mala Mehr Land Vlka země

11 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Z umělecké literatury. = Dějiny umění výtvarných v Čechách, jako obraz celistvý, zevně zaokrouhlený, uvnite souměrně vyplněný, zůstanou ještě na dlouho eilem idealisty touženým. Dalsko není na čase zasednouti k jeho vytváření, poněvadž jsou tu celé velké lány, jichž specialné bádání se témět ani ještě nedoteklo a zase jiné, jichž analy-a daleko není ještě tak ukončena, aby mohl kdo- koli podniknouti práci synteliekou, jakou už na naší roli domácí provedli Němei až do počátku patnáctého věku. Mnuho, až přílis mnoho snad, spoleháme se na přispění »Soupisu«, jehož nový svazek, pracf Ant. Cechneru, byl nedávno vydán.

Mnuho Cechner Čechy

12 article

V podstatě své a při svém programu přece ne- může ani více poskytnouti nežli orientaci v za- chovalých památkách, širší nežli doposud. Přeee však stále jednostrannou. Nejlepší ještě o pa- mátkách stavitelských: skoro všechny jsou vyl- měřeny, přemnohé z nich vyobrazeny, četné dobře klasifikovány. Pro mladěí, renesanci barok, přenese se některé zrnko historické ze zastrčené, zapadlé a místní literaturydo sběrny »Soupisu«. Také výrobky umělecko průmyslové, pokud jsou lepší a vzácnější, objevují se zde reprodukcích, což je vůči nim nejlepší a nej- bezpečnější způsob inventarisace Plastika v ma- lířství pochodí při tom už mnohem hůř. Re pro- dukce v četných svazcích »Saupisu« jsou na- prosto nedostatečné, nad to i pouze náhodně vy- brané a slovo karakterisující, popisné, a určující bývá kolfsavé a neurčité. V tomto oddílu »Soupise není o mnoho dále nežli Schaller a Sommer a při náší li kde co nového, jsou to vždveky nejapíše středověké zbytky. Sedmnácté a osmnácté sto- let jsou pravými bažmnami. Není pro ně pozna- ných kritení ani kritiky. Tak na př. v tomt svazku jistě napadá a zneklidňuje množstv obrazů, jež máme považovati za »vlaské práce 17. neb 18. stol.« I kdyby jimi byly, o čemž lze pochybovsti, časy takových paušalních klaní- kaci už ve vědě na štěstí minuly.

Schaller Sommer

13 article

Novopacký okres v »Soupise« náleží k kategorii dobrých v dlouhé už řadě svazků 1); solidností a souměrností práce drži se na stejné úrovni jako Kralohradecký téhož autora a měl bych opakovati, co o tomto jsem zde řekl. Přidal v úvodu malý historicko-umělecký pře- hled okresu, jako učinil Z. Wirth při střibr- ském a jaký nově zredigovaný pracovní pro- gram Archasologické komise ve všech budou- cích pravidlem požaduje. Věc neméně důleži- tou, tolikráte žádanou a pouze jedinkráte pro- vedenou, archaeologiekou mapu popsaných okrsků, bohužel zase nepředepsali, a ta zdá se mi skoro nutnější nežli ony přehledy, leda že by tyto šly do větší hloubky o vývojové souvislo- sti a do subtilnější karskteristiky vynikajleích ob jektů. Pohitické okresy jsou teritoriální konglome- raty, jejichž utváření ovšem ničeho nemá spo- lečného s uměleckými poměry míst v nich obsa- žených, a tudiž okresy netvoři žádné jednotky nebo celistvosti v ohledu umělecko-historickém. Ty bude možno teprve tehda vyšetřoval, až s v Soupisu oetnou probrána celá území česká Okres novopacký proto, jako jiné, obsahuje jenom zlomky a nápovědi takových souvisiosti. Jeho pod krkonošská poloha vysvětluje, že dost pozdě se dostal v okruh zmabajíci se umělecké kuitury a také 1) Cechner Antonín: Politický okres novo packý (XXXI. sv. Soupsu památek historických uměleckých v království českém) — Praha. Archaco lngická komise. 1908

Z Wirth Antonín Praha

14 article

jeho poměrné bohafství slaveb dřevěných. Ně- které mástské, zvlásť vynikající — v Tralině Cerekvici — jsou vyobrazeny, o četných koste- lích, jež byly pak kamennými nahraženy, máme pamětní zprávy. V Lanžově je jediný kostelik romanský ,lechnické i umělecké práce velmi po- kročilé. Zbytky gotiky a renesance v okresu nejsou valné a barok je snadno překonává, ale řezané sochy Madon v Dolní Kalné a N. Pace zaslouží si zvláštní studium, zrovna tak jako barokní kostaly v Cerskvici, Hořicích a N. Pace, tři stavby originální koncepce. První je oválný (1719) a znovu připomíná velikou, hojně doku- mentovanou zálibu našeho baroku v centralných formách; druhý, jak už HI. Sehmerber učinil, rozmnožuje dílo K. I. Dienzenhofera. Třetí je nemenšího významu. Jemita Jakub Blažejovský stavěl jej pro tamější Pzulany. Bude třeba vyšetřih přesněji jeho podíl na stavbě, jež prý trvala celých sedmdesát let (1654—1724). Půdorysa jeho vertikálný vývin je v úzké souvislosli s ko- stelem kláštera břevnovského, dílem staršího Dienzenhofera z let 1709—15, a tento zase s kostelem v Banzu u Koburgu (1677 sq). Ve všech příčné ovály v půdorysu a na koso po- stavené rožní pilastry mezi nimi. V které hlavě vznikla talo tvarová myšlenka a kdo od koho si ji vypůjčo val?

Paka Dienzenhofer Blažejovský Tralina Cerekvice Cerskvice Hořice Banza u Koburg

15 article

Hořieko sousedí s Jaroměřskem a jejich obvod vykazuje nápadně číslo dobrých, ano vy- nikajících soch z první polovice 18 stoleti. V pískovci provedených, toť se rozumí. Mistní zkoumatelé v Jaroměři věnují jim nyní bedl- vější studium ve spojení s pobytem a dilem Mat. Brauna v městě a v Kuksu. Na Hořicku v Miletině, sloup Marianský, práce Braunovy. sklátil nedávno vichr a jeho vyobrazení, jež teď nutno hledati ve »Zlaté Praze«, mělo být umístěno také v Soupisu. A. Cechner správně přikazuje čelné sochy v Hořicích, a možno k tomu připojiti ještě ve Vlkanově, Miletině, Rohoznici a Cerekvici, škole Braunově. I zde leží látka k zevrubnějšímu studiu. Ke studiu stylisticky kritickému, míním Musí jit ruku v ruce s archivalným. Obojí are jest u nás ještě v plenkách, v hlavním měste i na venku Na štěsti množí se znenáhla srovná- vací materiál. Na »Soupis« bylo možno naří- kati, že jeho obrazová část právě v tomt vzhledě, pro obrazy a plastiky, je zhusta na- prosto nedostatečná a Cechnerův svazek číní v tom, jako předehozí střibrský, konečně vy- jimku, která slibuje tedy lepší budouenost. Fa- tografické přadlohy těchto reprodukcí v archivu Archeologické komise na šléstí jsou vždy lepšl zevrubnější a hromadí onen materiál pro pra- covníky příští, kteři by chtěli podniknouti něco podobného jako tyto dny J. Stix v oboru pražských plaslik doby Karla IV. a Václava IV Byla též k tomu příležitost velice vhodná při publi- kaei Umělecké besedy, která vydala sochy Kar lova mostu za lelošní premii; zalím všakse spokojila a se svétlotiskovými reprodukcemi soch nyní na parapetech mosteckých stojicích textem čistě historickým, ne však vyčerpá- vajícím.

Mat Braun Braunův A Cechner Cechnerův J Stix Karel Iva Václav Iva Jaroměřsko Jaroměř Kuks Hořice Rohoznice Cerekvice zlatý Praga

16 article

Za podobné rozhojnění materiálu ke zkou mání historicko-kritickému dlužno také považo- vati a vítati předběžně dokončenou publi kaei F. Kieka Staropražských motivů arehitekto- nických, 2) jejichž první serni jsem svého času zde oznámil a ke které sběratel a vyďavate slibuje ještě třelí za doplněk. Slovný úvod je pouhou vydavalelskou předmluvou a nemíní platite za víe Osmdesát foliových listů světlotiskových všek slušno vděčně bráti za vydatně rozši ření publikaeh o pražském baroku archiřektoniekém. Sbirka Jana Zeyera, sto světlotisků, vyšla teď v novém vydání. Jemu šlo o celky hlavně zevnějšků sta- vebních. B. Ohmaun mínil původně ve svém díle, rovněž nákladem A. Schnolla, pomoci svých žáků podati co nejvíce analytických studií našich barokních staveb a výtvorů umělecko- průmyslných; práce s láskou, ba s nadšením vzorně provedené. Ohmann opustil Prahu a če- ské vydání jeho díla nalezlo u nás v celku prý celých čtrnáct odběratelů a proto bylo jinal ukončeno, nežli bylo zahájeno. F. Kick obrátil, jak už známo a pověděno, pozornost a fotografický aparat k architektoni ekým detailům. Nahoře na atikách a střechách, níže na oknech dole na portalech, balkonech dvorech. Předkládá nám ve vítané hojnost složky a články onoho půvabu, jímž prárě pražský barok působí. Jeho malebnost, prostá všl kaprice a nevázanosti, hravě vyrůstající ze so- lidních základů, jeho mnohost v rytmický cho upravená, jeho ráz mezi aristokratiekou monu- mentalikou a měšťanskou mírou se držící, jeho jasné disposice průčeli a radostná živost deko- rativných detailů a přídavků ornamentálných 7) Kick Friedrich: Alt Prager Archiitektur- De- taile. Allika Aufbauten, Dachlucken, Dächer, Giebel Balkone ete. II. Serie (40 listů). — Vídeň. Ant Schnoli k Co. — Fol. K 30.—.

F Kiek Zeyer B Ohmaun A Schnoll Ohmann kick Allik Aufbauten Dachlucken Dächer Giebel Antonín Company Fol Praha Seria Vídeň kick Friedrich Alt Prager Archiitektur

17 article

figuralných uloženy jsou v télo publikaci jako v malé posladnici a klož ví, zdali při nynějším běhu věcí nestane se až příliš záhy archivem dokumentů o stavbách zbořených a zmizelých jako jsou jimi už mnohé listy Zeyerovy. Areiť F. Kick neudržel látku druhé serie v hranicích první části docela. Rozvedl ji místy i do malebností celkových ano i skupinových pohledů. Sotva proto, že by ještě dnes památky harokní architektury v Praze byly zmíněnými publikacemi do dna vyčerpány. Spiše, hádám, z oné obavy před vykácením staré Prahy, o němž jsem právě mluvil. Stará Praha, ve své podstate a svém vzhledu uměleckém je Praha barokní. Praha jednoho století; od roku 1650 do rolu 1750. Co předchází a jakkoli místy je i velko lepé, jsou osamělé zbytky, a co následuje v dal ším stu let, nepatrné přídavky, v nichž oprav- dové umění jen sporadicky několik slov pro- mlouvá. Nyní se na místo baro ní Prahy tlačí nová a — žel — ne všady ani umělecká an moderní. Ohoji přivlastky nost jen jako škrabo- šku, pod níž se skrývá řemeslo a šablona.

Zeyerův Praha Spiš

18 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Zemský spolek pro výchovu a opatrování slepých. Z popudu Národní rady české vykonám všechny připravy pro založení nové české orga nisace pro výchovu a opatření slepců. Již v nej- bližších dnech bude konána ustavující valn hromada nového a velice důležitého tohoto spol- ku, který vytkl si krásný účel: sousta v n organisovati a prováděti péč o slepé v král. českém a to zejména za- kládatí a říditi ústavy, školy, dilny, úlulky, be- sklky, kolunie, fundy, nadace a podobné insti- tuce pre léčení, výchovu, vyučování, zaměstnáiní zaopatřování a podperování nevidomých i polo- vidomých. Dalšim úkolem nového spolku bude opatřovati práci a zaměstnání slepým řemesln- kům, hudebníkům, učitelům, korespondentůn a jiným lidem nevidemým i polovidomým, ja kož i obstarávati prodej výrobků řečenými ubo žáky zhotovených.

19 article

Jak patrno z vytčeného cíle, nazírají zakla- datelé spolku na celou oblast ochrany a pěče o nevidomé se správného stanoviska, mují-li zřeteli nejen zabezpečení dokonalé výcho vy ale i samostatné obživy a účelné ochrany nešťastných nevidomých a staví-li se na modern stanovisko, že nestačí jen filanthropická snah po ulevení největší bídě poskytnutím zmírňujíe pomoci, ale že musí nastoupiti úsilí po osamo- statnění a pozvednutí ubohých slepců z ponižu- jící a denoralisující sféry almužny k samostatne obživě cestou účelné, promyšlené výchovy a uvě- domělé péče. Jhk těžko je vyřešiti těžký paedagogický problém, jakým je výchova slepeova pe dobu dětství i dále do vyspělých let až k dosažena schopnosti samoslatné obživy, pochopí jist každý, kdo peznal z praxe mnohonásobné těž kosti praktické výchovy lidí plnosmyslných. Pro dokonalou péči e slepce nestačí jen opatření ji- stého stupně obecného vzdělání, ale třeha tu i zabezpečiti výchovou schopnost vyživovatelské výkonné práce a existenční zaopatření.

20 article

Není-li o slepce ve všech těchto směrech postaráno, nevykonaly kdunilnost a paedago- gika svých úbolů, a ubozi slepci odkázání jsou pak na — almužnu, ať již podává se ve formě chudinského opatření nebo jal o odměna za ob- vyklé šumaření. Že v obou případech bez tk hrozný stav nešťastníků pak jen se zhoršuje a ztrpčuje, je samozšejme. Ustaví-li se tedy společnost, která stanov si za úkol opatřiti slepcům českým nejenom ná- ležité výchovy školské jednak v průpravných třídách, jednak šbolou obecnou a pokračovací ale která také dbáti chce o ústavy zaměstnavae a zaepatřovací, pak dospěli jsme konečně k uvě- domnění, že jest nám splatiti veliký, bohužel z valné části dosud otevřený účet vůči slepcům o něž jinde mnohem lépe a vydalněji jest po- staráno než u nás. Naše poměry na tomto poli lidumilství byly až dosud velmi nentěšeně. Z úbrnného počtu dětí ve věku, průpravě pro školské vzdělání při- měřeném (od 4.—8. roku) dostává se účeln výchovy v ústavech přislušných sotva čtvrti- ně a celá třetina dětí slepých ve věku o 8 do 15 let je v Čechách bez škol ske. účelné výchovy! Va věku od 4. do 20. roku, tedy v době, kdy je nejvíce třeba zvláštní péče v příslušných školách a úslavech slepeům opatřované, zůstává vůbec bez účelné výcbovy třetina slepeů! Ještě bědnější jsou data o ochra ně slepců ve věku samostatné obživy schopném t. j. od 20.—55 roku. Tu je péčí veřejnou po- staráno jen o desátý dil (!) slepců a skoro 12 set slepců odkázáno je samo na sebe. Konečně ve věku starobním od 55. roku je opatřen

Čechy Virginie

21 article

pouze dvacetina (!) slepeů, takže zůstává horrentní číslo šestnácti set starých slepců bez jakékoliv řádné péče! Tento stav je na dále neudržitelný a jest jen vroucně děkovati předsedovi Národní rady dvor. radovi prof. dru. Jar. Čelakovské- mu, že dal mocnou iniciativu k utvoření spo- lečnosti, kteráž by podjala se lidumilného úkolu vysvoboditi tisíce českých slepců z tíživého bolestného stavu zanedbanosti a paupority k řádné výchově, dokonalé ochraně a samostat- né obživě. Bylo mi přáno přesvědčiti se o nadše- né horlivosti a vroucí oddanosti krásné lidumilné ideje: prospěti nešťasiným slopcům — jak je- vily se v průpravných schůzích za vedení pp. dra. Čelakovského, posl. Anýže a univ. prof. Deyla a věřím pevně, že krásná tenden- ce nového spolku spolu s obětovností všech, kde o zbudování potřebné nové organisace pečují, vzbují v české veřejnosti porozumění pro zabez- pečení cchrany a pěče o naše ubohé nevidomé.

profesor doktor Čelakovský Anýž Deyl národní rada

22 article

Potřeba télo plné a uvědomělé ochrany je našim nevidemým, vynikne tím zřetelněji, čím bezpočněji se přosvědčujeme, že německá ve- řejnost má o své nevidomé v Čechách dokonale postaráno nejen dosavadními ústavy, jakými jsou soukromý výchovný a léčebný ústav pro chudé slepé děti na Hradčanech, Klárův ústav pro zaměstnání dospělých slepců na Male Straně, dětská zahrádka Klárova ústavu n Hradčanech a Francisco-Josefinum na Smíchově, ale i novými, krásnými obecnými školami pre nevidomé v Ústí n. L. a Liherci, a čím zřejměj se přesvědčujeme, že německá filantro- pie v posledních letech dostala s do služeb k němeekému chauvi- nismu a nacionalismu a pod surové bezpříkladně bezohledné komando jubilanta třobenické Germanie, který ji „ozdobil“ drzým nápisem, že Němci nebojí se nikoho, čímž my- slil snad, že nebají se ani budoucí osludy, jaké neujdou, až se pozná, jak opuštěné, zanedbané, osiřelé, neplnomyslné a nešťastné aaše lidí ger- manisovali ve službách — falešné human“y

Liherec Němec Čechy Hradčany Francisko Josefinum Smíchov Ústí Klárův ústav Klárov ústav můj Hradčany krásný obecný škola pre nevidomá

23 article

Nejsme tak šťastni, aby bobatí jednotlivci svým vlastním nákladem založili a udržovali ústavy pre nevidomé, jako jest nanmnoze jinde, i nezbývá než také v tomto přípsdě utéci se — k svépomoci, dokud stát a země neučiní, čeho tu třeba. Také v tomto případě, jako v ji- ných oborech lidumilství, jest nevyhnutelně třeba, aby nebylo čekáno, až nastoupí veřejná péče, ale aby iniciativa dobročinnosti soukromé připravila situaci a podmínky zaklidáním pří- slušných zřízení pro dobu, kdy tlakem okolnost bude veřejná péče — vynucena, jak stalo s již v jiných oborech kulturních. Měl bych ještě doporučiti nový spolek přízni celé veřejnosti. Avšak krásná tendence spolku nikterak nepotřebuje teprv doporučování a roz- umí se samo sebou, že nejenem všiclini zámož- nější jednotlivci u přiležitosti valné hromady vstoupí do spolku jako zakladatelé a podporo- vatelé, ale lze bezpečně očekávati, že i naše autonomie a ústavy peněžní prejeví svoje poroz- umění pro šlechetné snahy spolku. Poněvadž pak stanovy jsou upraveny tak, že umožněno i méně zámožným jednotliveům přistoupení ke spolku, lze se oddati radostné naději, že nový spolek bude nejen mravně, ale i hmotně tak pod- porován, že co neviděti bude mu možno vyká- zati se positivním výsledkem své práce. Potře- bujeme nejnutněji samostatné české školy obec né pro slepce, k níž by pozdějí ovšem připej se úslav řemeslný a vyslovuji upřímné přání. sby nový spolek co nejdříve tak byl silným, aby uplatniti mohl své krásné snahy zřízením této školy, jež bude zajisté prvním a slibným krokem na zapamínaném poli péče o mládež nevidlomou.

24 article

Karel B Mádl.

B Mádl

25 article

F. V. Moravec.

F V Moravec

26 article

Knihy redakci rubriky télo zaslaně: Čítanka pro průmyslové školy pokračovac Z kruhů učitelsíva škol pokračovacích často ozývaly se slesky, že naše české školy pokračovací postrádaj vhodných čítanek, které by nejen jazykovým potfe- bám učby, ale také intencím vzdělavacím, zvláště eslhetickým, vyhovovaly, a které by staly se žáku vademekem pro praktický život, jsouce upraveny tak že by k nim se zájmem sáhl i odchovanec pokrače- vacích škol ve věku vyspělejším. Proto s radostí ví- táme zprávu, že nákladem knihoskladu vyjde po- čátkem příštího školního roku čílanka, kterou pro průmyslové školy sestavili cís. rad učitel Josel Schrötler a prol. dr. Petr Zenkl, šetřice při programu požadavků, jež vyplývají z moderního nazírání n čítanku vůbec a dbajíce, aby kniha byla sice podle výběru obsabového přiměřena věku i povolání žáků a práci školní, leč aby současně sledovala tendenci vzdělavací i v době mimoškolní a poškolní, poskylu- jíc bojnost četby beletnstické i odborné. Pokud mohli jsme z předloženého programu vystihnouti, vyhoví kniha, pokud arci rozsnh učebnice připouští, řeče- ným úkolům náležitě. Poněvadž však jle tu o čitan- ku, jež vedle své hodnoty školské má a musí míi také trvalou hodnotu, jako lidová čílanka odrostu živnostenského, doporučujeme upřímně sestavovate- lům, aby umožnili nejen kruhům školským, edbor- ným, ale také lidovýchovou se zabývajícím, aby vzhledem k programu připravované čítaoky mohly, pokud ještě lze, přičiniti své dobrozdání.

doktor Zenkl Josel Schrötler

27 title

FEUILLETON.

28 article Týdenní táčky.

Týdenní táčky. Málkdy souhlasím s některým ministrem. ač vím, že je jim to ukrutně líto — ale s pa- nem Bilinským, když tuhle tak energicky vystou- pil na říšské radě proti zpozdilému runu na spo- řitelny a záložny, souhlasím do písmeny. Je opravdy neuvěřitelno, jak lehkověrní ně- kteří lidé jsou! Stačí, aby nějaká baba měla živý sen, že ji povolali za markytánku, a kde hterá zbožná děvečka už je přesvědčena, že jistě bude válka, do které půjde nejen její kanonýr, ale také její úspera, kterou erár beze všeh zkonfiskuje. Lidé zlatí, podívejte se na mě! Od té doby co se v Praze zahnízdili střádalové, vzal jsem si jejich kázání k srdci a také ukládám. Už pět let, prosím, a každý rok aspoň korunu; ale ne- mám docela žádný strach o svůj vklad a ani mně nenapadne značné své jmění vyzdvihnout. To tak, aby se mně to stalo, jako přede- včírem té ubohé služce. Snad jste už čili? Měla v některé pražské spořitelně sto korun. U hoky- nářky, kde už teď svádějí se u mandlu každého dne hrůzostrašné bitvy, slyšela ten tlach, že spe- řítelny budou musit dát všechny své peníze. A už s ní nebylo k vydržení. Když šla druhého dne do trhu, zaskočila si do spořitelny, vyzvedla svých sto korun a dala si je do tašky, ve které nesla bramhory. Brambory šťastně donesla domů všechny ale korunu ani jednu. Cestou jí je někde ukrad Rozumí se, že nevěděla nic moudřejšího, než seškrabat z několika baličků sirck fosfor, zkazi si žaludek a ještě pak mít v novinách ostudu že to udělla — z nešťastné lásky. Proti jedné věci měl ale ještě pan Bilinski vystoupit a to bodně energicky: proti nestyda- tému, neodávodněnému zdražováni všeho n světě, proti umělému runu spekulantů na obe- censtvo. Ještě se docela nie neděje a také sotra se bude d.1, ale už stoupla mouka, eukr, káva.

Bilinský Praha Brambory

29 article

maso. Kdyby to byly jen tyto běžné potraviny, ko- nečně by si to mohl člověk vysvětlit; že ale také slepice snášejí dráž vejce, a že krávy miš dojí, nebo že vix a karláčky na zuby stoupají v ceně pro nebezpečí války, to je přece jen trochu divoké. Ostatně, on i jinak vytlouká se z balkánske krise kapitál. Kdo chodil jindy z hospody o půl noci, chodí teď ve dvě. K vůli válce ovšem, ne- boť čekal, „jako všichní ostatní kolegové“, že přijdou velmi vážné zprávy z Bělehradu, a že je musí přinést za tepla domů. Když je to ta- kové, ustoupí obyčejně pak domácí válka zahra niční situaci. Taky jsem si ondyno dal „trochu přes čas“ ale poněvadž toho dne nebylo z Balkánu nic nového, řekl jsem ženě, že také několik stateč- ných pražských děvěat odhodialo se jit dolo. „Jak to vís?“ „Povídal mi to jeden lakýrník, který na vagony, jež mají nápis „Sest kení, nebo čty řicet mužů“, má ještě připsat: „Nebo dva damské klobouky“. Ještě hůře než já, odnesl to doma jeden opozdilec, kter,, aby přinesl také něco nového chtěl ženě namluvit, že Srbově mají jedno ta- kové dělo, že když poprvé z něbo vystřelí, bude rána tak velká — no jako museum. Dostal za to ránu o málo menší. — Než, jak se zdá, žertem se balkánská krise nerozřeší.

Srbův Bělehrad Balkán

30 article

Mluvili jsme prote ondyno s přítelem Hen rym o tom docela vážně. Kdo z nás dvou šel by dolů jako válečný zpravedaj. Shodli jsme se úplně v přesvědčení, že kdyby nás něco lidského potkalo, nebyla či byla by nás asi tak docel stejná škoda, a na základě této srdečné dohody mohli jsme ihned přistoupiti k dalšímu. K losován“ dvěma sirkami. Kdo si vytáhine dřívko s hlavičkou, půjde. Nechal jsem oběm sirkám hlavičky, a tak o osudu Henryho spra- vedlivě rozhodnuto. Je ostatně k tomu mnohem způsobilejším lital s nebožtíkem Hůlkou ve vzduchu, dětí, jak tvrdí, nemá, a pak má jezdecké kalhoty „Ale mám je ve správce u krejčího!“ na mitl Henry, ktorý ostrovtipem svým ihned po- chopil, že válečný zpravodaj bez koně je ztracen. „Dokud ti je nespraví, nesmí tedy válk propuknout.“ Dali jsme ty kalhoty do protokolu a rokovali dále „Máš také zábradli kolem koně, abys n spadl v Neodpověděl, jako vůbce někdy nedoslýchá Nalélal jsem tedy dále. „Dříve, než se vydáš na cestu, musíš se rozloučití se svou — no ty víš, co chci aa říci

Henry Máša

31 article

„Vím — to bude ale těžká práce!“ vzdych „U které mám začit?“ — Rekl asi deset dívělch jmen a ještě jieh měl stranu v zápisníku. „Vidím, že jsi na rozpaeích, kterou z nieh máš do opravdy rád — tak víš co? Odbudeme to loučení hromadně, inserátem Něco bouchlo na zem; byl to kámen, který mu spadl se srdce. „Tím bychom měli odbyty srdeční záleži- tosti. Teď — co vezmeš s sebou? „No, nějakou mapu! Třeba Australie, t je jedno — já jí stejně nerozumím, ale mít ji musím, aby neřekli, že jdu jen tak, jako z Prahy do Krče. A dobře, že jsi vzpomně! — břítvu na holeníl Nevzpomněl jsem mu sice nie, ale také jsem proti břitvě ničeho nenamítal, poněvadž je sehopen půl bodimy dokazovat, že neumí se holit topůrkem od sekery. Na několik minut pak prohlásil jsem jed- nání za tajné, načež dáne do protokolu docela stručně kommuniqué, asi takové, jaké vydávaji

Austrálie Praha Krč

32 article

politické strany: aby se z něho docela nikdo nic nedověděl, kromě jmen všech přítomných Mchu však ujistit, aby nezůstalo na nás žádné nepěkné podezření, že projednávány byly pouze věci, které ukládají se do skříně, vyžehlené, na- škrobené .. „Tak řekni prádlo!“ rozkřikl ze Henry. Tím stala se porada naše opět veřejnou přikročeno k dalším otázkám. „Jak rozeznáš přitele od nepřítele?“ Začal cosi vykládat, že ti, co mají bílou pásku na čepicích, to že jsou nepřátelé — — „Pleteš si válku s manévry! Je to přec velmi jednoduché! Zeptáš sel“ Objal mě za tu radu, načež, jsa záložním tambourem u námořnictva, podával jsem mu ně- která vysvětlení o vojenském zřízení. Jaká — nesmím říci! Čtenář ví, že je t přísně zakázáno a že se toho dočte v Ottové naučném slovníku. Jak jsem se o tomto pokladu moudrostí zml- nil, uhodil se Henry do čela a zvolal: „To j báječná myšlenka! Já si ten slovník vezmu s sebou!“ „Blázníš? Na koně?“ „Ne — já si vezmu na to špeditérský vůz A ušetřím aspoň ty jezdecké kalhoty! Teď jsem zase já objal Henryho a prohlásil, že se vzdávám všech dalších rad, poněvadž člo- věku tak moudrému a šetrnému nelze vůbee Zevloun. radit.

Henry Ott Zevloun