1
masthead
21. března 1909. Číslo 8e
4
article
Technický odbor Č. O. S. na základě bohatých
zkusenestí, získaných při sletech dorácích i při sle-
tech ciziny, pečuje o zdokonalení soustavy tělocvične
i o její uplatnění ve včech jednolách, pobádá tělo-
cvičný ruch a počlivě stará se o to, aby Sokolstv
nesesloupilo s místa, na které v oboru tělesně vý-
chovy bylo dospělo.
Vzdělavací odbor pečuje o lo, aby v jednotáeh
byla náležitá péče věnována výchově členstva v la
Mlém směru. Ve dnech 7. října 1900 a 80. Bleann
1902 byly uspořádány vzdělavací stezdy. V roce 1204
bylo pořádáno 2417 přednážek, v roce 1907 259
Jednolám v ohroženém území lyla věnována
zasloužená pozornost i podpora. Dne 12. září r. 1896
bylo usneseno, aby bohatší jednoty zřídily jednotám
ohroženým 100svazkové knihovny. Pna 23. listo-
padu téhož rolu bylo usneseno, aby ednoty ohro-
žené byly svěřeny v ochranu jednotám s větším
počtem členstva. Dne 24. dubna 1898 byl přija! na
valném sjezdu návrh, aby od 1. ledna 1899 plalil
každý člen 20 bal. ročně do národního základu, pro
ohrožené jednoty. Na příspěvcích a na darech byla
získána částka, přesahujíci 170.000 K, která bvla
věnována jednotám na půdě národu našemu urvaně,
mimo značné příspěvky peněžní, knihorny, časorisy.
nářadí a j., věnované jednotami ochrani telkami
K zvětšení národního zkladu bylo uspořádáno
7 sokolských dnů, jichž čistý výtěžek byt 22.885832
36 bal.
Veškeré členstvo cvičící jesi zajištěno pro případ
úrazu a invalidity úmzovým základem, z něhež rdě
lují se dobrovolné příspěvky po dobiu nemori zavi
něné úrazem při cvičení. Od roku letešního jest ped
pora umožněna i pro dorost.
Sokolstv
Č . O . S
5
article
Plniti četně (kely jest umožněno ústředí finan
čně tím, že každdý člen platí ročně 20 nal. přispůevk
pro Č. O. S. a každý nově vstupujicí čt2n od r 11.0
1 K organisačního příspěvku pro vždy.
Veškeré naděje, kberé kladl dr. Mir. Tvrš v
spolek jednot sokolských, byly Českou obcí sckolskei
v minulém dvacelilelí splněny dokonale. Je půzo
bením a jejím vlivem zvělšil se počet ednot ob
jich působností, naslala jednolnost ve formě i v j-
dru, zvýšilo se uvědomění sokolské, Sokolstvo vílěz-
ně proniklo i do ciziny, idea sokolská ovlád'a jmě
kmeny slovanské a vnuknula jim zvýšencu leuhu
po spojení všech Slovanů proli společnémnu nepliteli.
Doba příšti bude pokračováním na cestě k vytče-
nému cíli, jehož národevé nespoulaní reel námi
již dospěli; bude prohlubováním myšlenky, bude
získáváním těch, kteří oddaně a s láskou budcu chtít
pod zástavou sokolskou věnovati své stly povznevení
lidu českého a pracovati pro vítěznou obnovu slávy
Mir
Č . O . S
6
article
Ze Sokola v Praze, VII. Na 25. valné hromadě
zvolen byli bři.: Václav Vaňka starostou, J. Dobiáš
I. místostarostou, K. Krček II. místostarostou, .
Stangl náčelníkem, B. Kiac I. jednatelem, K. Schwarr
II. jednatelem, A. Kolrba pokladníkem, M. Rohlena
I. účetním, V. Kuchynka zapisovatelem, Č Baron
matrikářem, A. Krček knihovníkem, J. Schneider
archivářem, A. Tödtling správcem domu, M. Erhen
správcem světla, členy výboru bři. J. Vajáček, V. Ko-
zák, za náhradniky bři. V. Žaček. B. Skoták, F. Var
važovský, J. Müller, F. Svoboda a A. Glaser. Členů
r. 1908 čítala jednota 610, z toho 286 činných, 307
přispívajících, 17 zakládajících. Zenský odbor čítal
91 členek. Průměrná návátáva byla 83 evičenců
v jedné hodině; cvičilo se ve 12 družslvech. Odbory
vzdělavací, finanční, menšinový a pěvecký. Dni cvi-
čebné: v pondělí, středu a pátek pročienstvo, v úterý
a párek mužský dorost, v pondělí a středu žactvo
v úterý a čtvrtek ženský odbor. Galerie volně pří
stupna je v pondělí, středu a pátek.
Vaněk
J Dobiáš
Stangl
B Kiac
K Schwarr
A Kolrba
M Rohlen
V Kuchynka
J Schneider
A Tödtling
M Erhen
J Vajáček
V ko
B Skoták
J Müller
F Svoboda
A Glaser
Sokol v Praga
Č Baron
7
article
Josefskou zábavu pořádá Dražstvo pro zřízeuí tělo-
cvičny Sokola na Malém městě pražském dnes
v neděli v 8 hod. več. v Sokolovně pod Nenozízkem
Program umělecký a humoristický. Listky v před-
prodeji po 50 h u kustoda v tělocvičně a bra. Pousky.
hostinského na Újezdě.
Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokola Praha-l
pořádá dnes o 7 hod. več. v dolejším sále ostrov
Žofinského Josefskou zábavu s bumoristickým pro
gram m a tancem. Vstupné v předprodeji 50 hal.
»Sokol« v Salalicích konal dne 28. února Il
valnon bromadu. Zvolení byli: starostou J. R. Čepek
n. s. F. Novák, n. A. Rajtmajer, p. J. Froněk, j.J
Charouz. Volitelem pro valnou hromadu župy a Č
O. S. A Rajtmajer. Knihovníkem F. Pokorný.
Tělocvičná jednola Sokol v Slaném koná v
čtvrtek 25. března o 2. hod odpol. v sokolně před-
nášku pro členstvo br. V. Kukáně: »Jak máme pra-
covati, abychom došli k vytčenému elli«. Po před
nášce rozhovor.
Pouska
Čepek
F Novák
A Rajtmajer
J Froněk
Charouz
Rajtmajer
F Pokorná
V Kukáň
Újezd
Salalice
Sokol Praha
Sokol
Č O . S
9
article
Nehezpečí války na Balkáně.
Nehezpečí války na Balkáně.
Prati přetřásání annexe na konferenci.
Z Karlsruhe, 20. března. (K. k.) „Südd.
Reichskorresp.“ sděluje z Berlína: Kdežto si-
tuace mezi Rak.-Uherskem a Srbekem
jest po stránce diplomatické a vojenské i nadále
přiostřena, jsou mocnosti poslední nötou
Ruska puzeny k tomu, aby rozhodly,
chtějí-li opět v plném rozsahu jednati
o tak zvané bosenské otázce.
Není v zájmu věci a nejprospěšnějšího klidu
Evropy, aby na základě dobody, u zavřené
mezi Vídní a Cařihradem, považovala
se annexe obou zemí s výhradou mezinárodního
jejího ověření, jemuž se Rakousko-Uhersko n-
kdy nevzpíralo, nyní jako hotová událost? Anebo
má býti bez ohledu na smluvenou dohodu mezi
Rak.-Uherskem a Tureckem annexe signatární-
mi moenostmi berlinské smlouvy prohlášena za
neplatnou.
Proti opětnému uvedení bosenské otázky
nn přetřes v tom smyslu vyslovily by se
kromě Rakousko-Uherska též Tu-
recko a s Německem též Italie.
Avšak ani Francie, ani Anglie neusilovaly by ast
o odvolání dobody mezi Rakousko-Uherskema
Tureekem; nerušilyt úmyslně předběžné jednání
o tuto dohodu a podporovaly blahovolmou zdrže-
livostí nepřímo její uzavření. V ruské nótě mluví
se ovšem zcela všeobecně o tom, že je nutno
„otázku“ předložiti konferenci. Nóta nevnucuje
však svým zněním ještě domněnku, že Rusko
nepovažuje dobodu mezi Rakouskoo-Uherskem
a Tureckem za uzavřenou, že chce faktum an-
nexe samé předložiti na konferenci a že chce
vésti o tom jakěsi soudní rozpravy, jež jsou Ra-
kousko-Uhersku nepřijatelnými, a jichž nepřeje
si ani žádná jiná velmoc. Lze-li ruskou notu
vykládati ve smyslu sprostředkujícím, pak ne-
musí býti úsilí mocností o dohodu beznadějným.
Proti jich rozbodnutí nemohlo by Srbsko samo
ničeho namítati, protože v okružní notě ze dne
10. t. m. vložilo svou záležitost bez výhrady do
rukou mocnost.
Balkán
Karlsruhe
Berlín
Uhersko
Rusko
Evropa
Vídeň
Cařihrad
Turecko
Rakousko
Německo
Italia
Francie
Anglie
RakouskooUhersko
Srbsko
RakouskoUhersko
Uherskema Tureek
10
article
Srbský vyslanec u cisaře.
Z Vidně, 20. března. K dnešnímu díploma-
tickému diner byl pozván také srbský vyslanec
Simič.
Z Vídně, 20. března. (K. k.) Dnešní di-
plomatické hostiny u cisaře zúčastnili se čelní
velevyslanci, vyslanci, mezi nimi srhský
vyslanec Simič, vojenšti attachéové a
dvorní hodnostové.
Následník trůnu doujá v mír.
Z Vídně, 20. března. Korespondenž lon
dýnských Timesů zvěděl, že areivévoda Franti-
šek Ferdinand v rozmluvě s nepolitickou osob-
nosti, jíž věnuje důvěru, vyslovil přesvědčení.
že bude lze zabrániti válee.
Sergějev a Novakovič se nevzdávaji naděje.
Z Pebrohradě, 20. března. Ruský vyslanee
v Bělehradě Sergějev a ministorský předseda
srbský Novakovič se vyslovili ke zpravodají
„Birž. Věd.“, že se mocnostem podaří nalézti
pokojné východísko přes to, že situace jest vel-
mi vážná. Poslední naděje aspoň nezmizela.
vokací se strany Turecka a Evropa konečně
přece učiní spravedlivé rozhodnutí.
Opevněný tábor u Valeva.
Ze Sofije, 20. března. (K. k.) Dle auten-
tických zpráv byl u Valeva (záp. Srbako) zřízen
opevněný táhor, jehož valy jsoa opatřeny těž-
kými děly.
Simič
Ferdinand
Sergějev
Novakovič
Vídeň
Pebrohrad
Bělehrad
Turecko
Evropa
Sofijá
Timesy
11
article
Nejbližší úkol diplamacie.
Z Berlina se dovídá »N. F. P.«: Úko
evropské diplomacie, praeující k zachování míru,
jest velmi oblížný. Především jde o to nalézti
formuli pro odpověď Srbska na očekávanou
ostrou notu Rakousko-Uhersku. Pormule musí
býti tak sestavena, aby uspokojila vlá du
rakousko-uherskou. A konečně jde
zjednání jistoty, aby Srbsko nečinilo no-
vých obtíží a aby Srbsko formule té
také skutečně pro svou odpověď použilo. C
se pak týče stanoviska ruské vlády v diplo-
matickém jednání, které právě trvá mezi moe-
nostmi, možno tíci, že není nesmiřitelně.
Právo Anglie na zkoumání annexe.
Z Londýna, 20. března. »Dasly Graphie«
vyvozuje právo Anglie na zkoumání annexe.
poněvadž hrabě Károlyi r. 1880, když šlo o to.
aby Gladstone byl přiměn k odvolání útoků, uěmě-
ných 17. března 1880 na Rakousko, ho ujistil.
že Rakousko nemá v úmyslu, rozšiřiti svá práva
na základě berlínské smlouvy.
V podezření velezrády.
Ze Zemuna, 20. března. »N. F. P.« ozna
muje: Zemunská policie zatkla pro velezrádu
muže, poněvadž prý v kavárně vyzýval vojáka.
aby ve válce nestřílel na Srby, nýbrž na Němee-
Zatčený bude dodán záhřebskému vojenskému
soudu.
Károlyi
Gladstone
Srba
Berlín
Srbsko
RakouskoUhersko
Anglie
Londýn
Rakousko
Zemuna
Daslo Graphia
12
article
Jak se v Anglii soudí o sitnaci.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
Z Londýna, 16. březnn.
Přes peplašné zprávy, docházející z Vílně, shle
dal jsem dnes večer v dinlematických kruzích ungli
ckých poměrně optimistické smýšlení. Z velmi do-
brého pramene se ujišťuje, že Rakousko nechce na-
prosto váke se Srbskem, ani se nehodlá zmocnit
jeho územi.
Kdyby se bylo chtělo vehnouti na tulo poliliku
bylo by napadlo Srteko hned po prohlášení neod-
vislosti Bulharska i annexe Bosny a Hercegoviny
Nic by nezaslavilo postup rakouské armády, kter
by byla pronikla skoro bez výstřelu až k Solumu.
konečnému to bodu rakouských ambicí. Turecko ne-
bylo by mohlo vážně odporovati a Rakousko mohlo
snadno přiměli Bulhary k postupu na Drinopol
Cařihrad. Po obsazení Solunu bylo by se jednalo
o rozdělení kořisti a Evropa by se byla nalézala př
hotovou události. Co by byla mobia CJlati
Jedinou mocností, jež by z nového
stavu věci mohla těžiti, bylo by Něme-
cko, a snad právě to rozptýlilo sty přívrženců vákky
v Rakousku. Noní vyloučeno, naopak je
pravděpodobno, že za svou blahovol
nou neutralilu bylo by Německo na Ra-
kousku žádalo snad postoupeni někte-
rých německých zemí na západě říše.
Bulhar
Anglie
Londýn
Vílně
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Bosna
Hercegovina
Turecko
Drinopol
Cařihrad
Evropa
Německo
Ra
Soluna
13
article
Rakousko vzhledem k této možnosli soudilo
právem, že Srbsko, Makodonie a jmná území, jež
by bylo nesnadno trvale podmaniti, nestojí za stare
země, na něž Němocko číhá a jež jsou zdrojem bo-
hatství. „Proto,“ pravil mi dnes velmi dobře infor-
movaný diploral, „jsem přesvědčen, že Rakoust
nemá v úmyslu zabrati Srbsko nebo pokusiti se
nějabé dobrodružství směrem k Solunu.
To však neznamená, že Rakousko nechce Srbsko
pokárati a že nevirhne do jeho území. Srbsko pora
žené a pokořené zůstalo by samoslalným státem ve-
dle Rakouska, ve skutečnosti však by kylo jen jeho
vasalem.
Ať se pohlíží na situnci s kterékoli stránky, jes
sitvace vážná. Tak aspoň soudlí se v Londýně iv
kruzích velmi optimistických.
Rakoust
Rakousko
Srbsko
Makodonie
Londýn
14
article
J. Coudurier.
stence a proto všichni, kdož hledají kompromisy, ne
dosáhnou nic, neboť není místa pro kompromis tam
kde nastává dilemma být či nebýt. I kdyby se vyho
vělo všem našim oficiálním požadavkům konfliké
mezi námi a Rakouskem nebude odklizen. I kdyby
chom dostali Bosnu, musíme jíti dále. PotřeLujeme
velké říše jihoslovanské s pobřežím. Musíme se stát
velkou zemí nebo vůbec nebýti, nechceme déle žiti
jako žebráci. Peněvadž tato přání nemůžeme jinae
uskutečniti než rozvratem Rakouska, chceme k tom
připravovati mysli. Terrilorišlní kompensace v Bosně
kterou jsme požadovali, neměla za účel, než pře-
svědčiti Jihoslovany, že lze něco vyrvati Rak ousku
jako se po století rvalo z Turecka a navyknouti Evro
pu na myšlenku roztrhání Rakouska. Budeme-li mi
úspčch, utvoříme svou vlastní velkou říši, budemel
poraženi, donutíme Rakousko, aby si nás ponechal-
a nedáme mu odejiti ze Srhska, neboť nechceme eri
stovati jako stát po ztroskotání všech našich naděyí
A potom zakročí Evropa, nechce-li ponechati Srhsk
Rakousku, nebo nás Rakousko musí pod svým pan
stvím spojiti s ostatními jihostovanskými zeměm
jedneu autonomní správou, jakou mají Uhry. Ne
ztratíme nic kromě své státní neodvislosti, klerá
směšnou, nemůžeme-li uskutečniti velkou jihoslo-
vanskou říši.“
K tomuto postupu myšlenek pojí se podobný
jenž rovněž klade otázku života a smrti Srbska jak
neodvislého státu a jenž se projevil v tajné schůz
skupětiny, kdež se jednalo o nótě ruské a círku
lární nótě srbslě
J Coudurier
Jihoslovan
Rak
Evra
Rakousko
Boseň
Turecko
Evropa
Uhry
15
article
Bylo pozorovati, že mezi inleligenty a zvláštrtě
mi, kdož nejsou ze Srhska, převládala myšlenka sib
stva nad myšl. Srbska. Říkali, že Srbsko muzí osvo
bodit jejich vlast, totiž Chorvatsko, Bosnu atil, neb
nak ža nemá raison ď' čtre. Srbové ze Srbska naopal
uváděli, že je nutno především zachrániti samu eri
stenci Sibska a potom že budou vělší naděje do bu-
douenesti, než kdyby Srbsko zahynulo. Tento názot
byl podporován většinou, zvláště sedláky a také mi
nistry, počítaje v tc i Pašiče, Ministerský předsed
zvolal v jednom okamziku: „Chcete, aby Srbsko za-
hynulo?“ Uherský Srb Paču naopak pravil: „Máte
dělati politiku Srbstva a děláte politiku Srbska:“
Předseda skupštiny L. Jovanovič je rovněž původu
rakouského a sice z Přímoří. Musil z Rakouska
uprchnouti pro politický delikl. Před dvěma lety ža-
dal císaře o udělení milosti, ale byl odmítnut Nyn
je chěfem „Slovenského Jugu“. List „Politika“, jenž
píše nejprudsí články proti Rakousku, je také z velké
části rodigován Srby rakousko uherskými. Všechny
tyto živly se obávají, nepustí-li se nyní Szlssko de
války a spokojí se tím, že nic nedostane, že u Jiho-
slovanů zmízí snaha po sjednocení.
Tak vypadá ohnisko vášní, nadějí a snů v Běl.
hradě, z něhož vzlétají jiskry války.
Srba
Pašič
Srb
Pač
L Jovanovič
Musil
Srbsko
Chorvatsko
Bosna
Rakousko
Běla
Szlsský jít válek
hradit
16
article
Kdo Odolu důsledně denně po-
užívá, vykonává dle dnešního stavu
védy nejmožnější a nejlepší ošetřo-
vání zubů a úst
17
article
ladění v Anglii proti nám záleží v prvé. řadě
v tom, že byly nám podkládany úmysly
plány, jiehž jsme neměli. Poměr mezi vládou a
sociální demokracil mohl by být i v Němscku
přiznivější, kdyby se s ní jednala jinak. Z dů-
sfojnického sboru musí zmizeti duch kastovnictví
a názor, jakoby důstojníci měli zvláštní stavov-
skou čest. Čest pro celý národ jest jednaká.
Posi Müller (Meiningen, svobodomyslná
str. lid) pravil, že blavním požadavkem jeho
strany je státoobčanská rovnoprávnost také
v armádě. Taktické ohledy stran nemají žádného
významu. Ministrova odpověď potvrzuje úplné
jeho útoky na kabinet vojenský. Jeho strana
ebee ve příčině práv a čestných práv důstojníků
záruky a na blahovůli nejvyššího velitele. Za-
tracuje systém nadržující šlechtě, jímž náčelník
hlavního stabu, na nějž řečník osobně útočiti
nechce, snaď je nevinen
Ministr vojenství 8l. Einem opřel se delst
řečí vývodům řečníků, že šlechtičtí důstojníci
mají při postupu přednost. S nimi i s občan-
skými nakládá se úplně stejně; pouze zdatnost
rozhoduje.
Na to navržen konec debaty. Posl. Singen
(soc. dem.) pochyboval, že je ve sněmovně dosta-
tečný počet poslanců. Číením jmen zjistilo se,
že jich je přitomno jen 177. Jednání bylo potom
přerušeno, ale o 4 15 hod. obnoveno.
Návrh na konec debaty propadl.
Posl. Frank (soc. dem.) nebyl by pova-
žoval za možné, aby ministr mobl předěntati
falšovaný citát Kautského Nenf skutečného případu,
že by byl sociální demokrat porušil soudní nebo
vojenskou přisshu. Za to však Bedřich Vi-
lém IV. porlušil přísahu na ústavu.
Müller
Meiningen
Posl
Frank
Kautský
Bedřich V
Anglie
Singen
18
article
Také Vilém I. za Bismarkovy a v-
stence ji nezachoval (Řečník je pr
tyto poznámky volán dvakráte ku pořádku.)
Bismark to sám doznal. My jsme proti milita-
rismu a jeho nástupcům
Předseda volá řečníka na základě stenogra-
fiekého protokolu pro jeho útoky na vysoce po-
stavené osobnasti opětně k pořádku.
Mnstr šl. Einem: Necitoval jsem f
lešně, nýbrž vynechal jsem pouze několik vět.
které Kautský sám připojil. To však nic nevádl.
Nejdůležitější větu o odepření poslušnosti v
vojsku vynechal však pan Frank. Kdybyste
(obrácen k soc. dem) mohli, jednali byste jak
vám Hervé předepsal. Na sjezdu vaší strany
brojil Bebel proti agitaci v kasárnách jen proto.
že by vám mohla škoditi.
Posl Bebel je volán pro výkřik k p-
řádku. Sucislní demekracie je úločníkem, my
jsme v ohraně! Celým úželem jeji existence je
podkopávati pilíře moci a vlasti a zničiti státn
řád. Kdyby byl Bsmark ústavu zvrábi, byla by
se to stalo jen proto, aby byl národ učiněn
šťastným.
Ministr vojenství šl. Einem (pokračuje):
Vy (obrácen k soe. dem.) bojujele za jednu
třidu, za proletariát, kterýž považ ujete za národ
Agitace sociální demokracie mezi mladými lidmi
něměckými není ami dobrá, ani správná, jak pan
Frank prohlásil, nýbrž infámní (Bouflivá po
chvale na pravici, hluk u soc. demokratů). N
to přijat konec debaty. Plat ministra vojenstv
se schvsluje. Rovněž byly přijaty resoluce v
příčině každoročních shromáždění kontrolních.
revise vojenského práva trestního, jakož i čest
ných soudů a volné jizdy dovolenců do do-
mova. Po vyřízení dalších kapifol ve znění.
usneseném komisi, bylo odročeno další rokován
na ponděil.
Vilém
Kautská
Frank
Hervé
Bebel
Posl Bebel
Ein
19
article
Z finančního výboru řišského.
Z Berlína, 20 března. (K k.) Finančn
výbor říšského sněmu zamiti § 1. zákon
o dani z plynu a elektřiny všemi hlasy
proti 4 a na to zbytek předlohy bez rozpravy
Dnes pokračoval v rozpravě o ro z poč t
námořnistva a dostal přípis říšského kan-
eléře, který sděluje, že té doby nelzo mu po-
dati výboru osobně žádané informaee o ně-
mecko-anglickém dorozumění stran
stavby lodi, ale tajemnik zabraničného úřadu
bude zmocněn podatí přiměřený výklad, pokud
je to v zájmu země. Kaneléř sám vrátis
k tomuto předmětu pozdějí.
Poštovní a telegrafní stávka ve Francii.
Z Pařiže, 20. března. (K. k.) Po sněmovn
schůzi sešel se výbor stávkujíeích poštovních
úředaíků a ubezpečoval naproti tvrzeni ministra
Barthoua, že nelze říci, že by se byla služba
zůmyslně nelečně vykonávals.
Dle »Echu de Paris« úřadníci nebudouz
služby propuštčni, počnou-li v neděh opět pra-
covati
Z Pařiže, 20. března. (K k.) Situace se
ještě nezlepštla. Ze spojeni s cizinou pracuje
jenom jedna třetina Ze spojení domácích jenom
jedna desetina Stávka železničních úřadníků
poštovních je úplná.
„Protokol o dohodě se ještě do furecké sně-
movny nedostane.
Kaneléř
Paris
Berlín
Francie
Pařiže
říšský sněm
20
article
Z Cařihradu, 20 března. (K. k.) Včerejší
zpráva z vládních kruhů, že protokol o dohudě
bude does předložen sněmovně k poradě, uká-
zala se nepravdivou. Zpravodaj výboru pro za-
hraničné věci prohlásil odpoledne, že se proto-
kol nedostane do sněmovny do 14 dnů. Výbor
prý ho chce důkladně prostudovati. Proč se věe
zdržuje, není jasno.
Jsou domněnky, že na protahování působí
zevnější vlivy. Ale dle nejnovějšíeh známek zdá
se, že přičinou průtahů je stanovisko vůči vel-
kovezíru Hilmi pašovi, resp. jeho odpůrci
chtějí použíti příleži tosti k seslabení nepevného
postavení Hlmova, po připadě i k jeho padu.
Řeči o lodním programu anglickém.
Z Londýna, 20 března (K. k.) O lodním
stavebním prugramu bylo včera proneseno ještě
několik politiekých řeči. V Liverpoolu prohlásil
Trevelysn, že poplach vzrušených torystických
novin a řečníků je výs edkem světové snahy po
nadsázkách a neanglické nervesnosti. Protestoval
proti tvrzení, že program, jež sleduje Německo
stavbou dreadnoughtů, je namiřen proli Anglii.
V Londýně prohlasil ministr vyučování R un-
ciman paniku za bezpodstatnou. O spravedilňoval
politiku vlády a ohražoval se, aby oposice či-
nila si z lodního staveb ího programu volební
heslo, jak stalo se to při volbě eroydonské
Veneznelský vyslanec u němackého kanoléře.
Z Berlína, 20. března. (K. k.) Dle »Nordd.
Allg. Zigu« řišský kanelář přijal v audienei
venezuelského vyslance de Paula.
Hilmi paša
Ziga
jít Paul
Cařihrad
Londýn
Liverpool
Německo
Anglie
Berlín
R uno
21
article
Věstník živnostenský a dělnicky.
Věstník živnostenský a dělnicky.
* Z Řemeslnicko-živnoslenské besedy v Praze.
Ustavujíci sehůze výboru správního, v poslední valne
hromadě zvoleněho, koná se v úterý 23. t. m. o 8.
hod. več. v nových místnostech besedy. Domácí
zábava na ukončenou zimní saisony koná se v ne-
děli 28. t. m.
Společenstvo bodinářů a příbuz. řemenel poli-
cejního obvodu v Praze koná schůzi dne 23. t. m.
o 8. hod. večer ve společenstevní mistnosti.
* Přadstavenstvo spelečenstva mistrů klempiřských
v Praze timto upozorňuje, že přistoupením k ústt.
nemoc. společenstevní pokladně učňovské zbaveno
jest společenstvo každé další povinnosti o příčině
nemoc. pojištění učňů a důtklivě vybízí své členy.
aby, pokuů se tak již nestalo, ve vlastním
zájmu akuvarování se možných šked
vyzvedli si do tří dnů u starosty přiblášku a tuto
řadně vyplněnou edevzdali v úřadovně nemor. po
kladny v Praze, Mysllkova ul. — Současně upo-
zorňuje představenstvo členy společenstva, aby
vzhledem k nízkým poplatkům za místo 1 —5
hojně obeslali výstavní průmyslový trh Ná-
rodohospodářské jednoty, pořádaný ve
dnech 25. června do 4. července l. r., který slibuje
naším výrobcům získ v každém směru. Bližší sděl
starosta.
Praha
Mysllkov ulice
22
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Pěvecký věstník.
21. března: »Malát« na Smíchově. Člen-
stvo sejde se o 2. hod. odp. u »Libuše« Vycházkový
úbor: členské odznaky s sebou. Ve čtvatek tamtéi
pěvecké cvičení.
Malát
Libuše
Smíchov
23
article
Schůze.
22. března: Spolek majilelů domů
Praze—VII.: O 8 hod. več. v rest. »U Dašteck ýcho
ustavující schůze výboru.
Vycházky.
21. března: Kluh za Starou Prahu koní
vychazku odpoledne do kostela a klášlera u Aižbě
tinek. Výklad poda pan PhC K. Guth. Schůzka o 3
hod. odpol. Na Slupi před klášterem. Příslupno pouze
členům; nepředplacení plati režijní příspěvek 20 hal.
— Vycházku do Lorety na Hnadčanech po-
řádá sv.-petrský odbar Národní jednoty pošumavské.
Prohlídka pokladu od 2.— 4. hod odpoledne. Schůzka
v nádvoří Lorety. Účast širšl veřejnosti vítána. —
Mlstní odbor Č. O. B. v Praze VII. má vy-
cházku do staroměstské radnice. Sraz buď odpoledne
o 2. hod. před vlastním domem v Praze II., Jerusa-
lemská ul., neb o 1/23. hod. před radnicí. — Vzdě-
lavací odbor Řem. živn. besedy na Král.
Vinohraďech má vychazku o 2. bod. odpol. do
staroměstské radnice. Scbůzka o 3/42. před radnicl.
Phc
K Guth
Král
Praha
Loreta
Č . O
Praha II
Jerusa
spolek majilel dom Praga
Kluh
U Dašteck
25
article
Daes: Vlastenecko dobročinný spo-
lek »Stará česká obec Řechtáčko vi ce
pořádá v rychtě »na Hutich« u hryndala J. Miňov
ského za Bruskou branou joselský přátelský večírek
a pestrým a humoristickým programem. Začátek
o 4. bod. odpolední. Vstup volný. — Rodáci
přátelé města Lomnice n. Pop. a okolla
na počest Josefů přátelský večer v rest. »Merkuru«,
Mikulášská tř. o 7. hod. več.
2. dubna: Iivadelní apri! pořádaný so-
listy Mestského aa Král. Vinohradů ve prospěch
podpůrného fond solistů téhož divadla a Ústřední
jednoty českého herectva za prolektorátu městské
rady a správního výboru Družstva Narodního divadla
koná se ve všech sálech Národního domu na Král.
Vinohradech v 8 hod. večer. Z bohatého původního
J Miňov
Pop
Josef přátelský
Král
Lomnica
Narodní divadlo
národní dom
26
article
Z tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Protože
vláda musila loni upustiti od splátek na státní
dluhy pro nedostatek úvěrů rozpočtových, před-
ložila sněmovně osnovu zákona ve příčině způ-
sobu plácení. Ve příslušném sdělení velkovezl-
rově žádá se pilnost, protože vojenstí dodavatelé
zastavili dodávání potravin. Ministr financi, jenž
prohlásil, že je nemožno kenstato v at
číslici dluhu a výší pokladní hota-
vosti, byl prudce napadán. Sněmovna schvá-
líla 113 hlasy proti 10 osnovu zákona s někte-
rými změnami.
Snahy Anglie o uklidnění.
Z Vídně, 20. března. »N. F. P.« plš
o mírové akci velmoci: Nejen Francie, nýbrž
Anghe vážně usiluje, aby zmírněn býl těžký
tlak politické atmosféry. Praví se, že v Anglil
si přejí poznati přesné podmínky, za nichž
Rakousko-Uhersko bude pokládati bosenskou
otázku, pokud se Srbska týče, za vyřízenou.
Mezi moenostmí se vyjednává, v jaké formě se
má státi ve Vídni jednání mocností, k němuž
Anglie dala popud. Odpověď Rakouska bude
asi zníti, že žádá od Srbaka bezpodmínečné
vzdání se bosenských nároků a že se konfe-
rence omezí na registrování annexe.
Provoz vojenského maleriálu srbského.
Cařihrad
Anglie
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Srbsko
27
article
Ze Sefije, 20. března. (K. k.). Rozšířen
zprávy o průvozu srbakého materiálu válečného
Bulharskem, se s kompelentního místa vyvra-
cejí. Ani srbský materiál ani ruské pušky ne-
byly Bulharskem dopraveny. Se strany Ruska
také nebyla podána příslušná žádost.
Vatikáu a ohrožený mír.
Z Milána, 20. března »Serolo« vyslo-
vuje podiv, že Pius X. dosud se
nevyslovil nijakým způsobem o
koníliktu rakousko-srbské m.
»Kdežto papež Lev XIII., při každé při-
ležitosti mezinárodních rozporů dal slyšeti světu
konejšívý hlas Vauikánu a rovněž předehůdee
jeho Pius IX smiřlivě a účinně zasáhl i do
samého hřmotu zbraní, nynější vězeň vatikánský
hall se v hluboké mičení, ač právě rakouský
dvůr to byl, který vždy dbal přátelských rada
pokynů z Říma.«
Proti tureckým průtahům.
Ze Sofije, 20. března. (K. k.) Oficiosn
»Vreme« praví o dohodě turecko-ruské, že jest
již jasno, že Turecko vyslalo ministra Rifaata
pašu do Petrohradu v úmyslu, aby na oko sice
souhlasilo s ruským návrhem, avšak ve sku-
tečnosti aby opět protáhlo úpravu turecko-bul-
harského sporu, což se mu též podařilo. Mezi
úpravou ostatních podřízených otázek sporných
a turecké strany vyhrazenou a mezi diferenei
ve příčině uznání Bulharska není souvislosti.
Proto je postup Turecka, uznání učiniti odvi-
slým na předehozí úpravě otázek druhého řádu,
opětnou provokacl Bulharska. Je již dosti pro
Pius
Lev XIII
Vauikán
Rifaata
Sefijá
Bulharsko
Rusko
Milán
Řím
Sofijá
Turecko
Petrohrad
28
article
Válka nobo mír?
Ce očekávají Srbové.
(Pův. dopis „Nár. Listů.
V Srlsku se nyní ví, že nelze očekávati vojen
skou podporu od některé mocnosti. Doufá se ovšem
že průběhem války by Rusko mohlo býti mimovelně
strženo k vojenské akci, ale to jest pouze domněnka.
spírající se c neurčitý cit, leč o nic určitého, nebo
ruská vláda netají své rozhodnuli, zůstati neutráln
a v zemi není žádného hnutí pro Srbsko mime in-
teligentní kruhy. Jinak Srby litují, ale to je vše
V Bělehradě však se soudí, až hrůzy války budou
v Rusku známy, že vetejné mínění samo donulí vládu
vojensky zakročiti. Naproti tomu však lze namítnouli
i kdyby Rusové, vedeni citem, dali se strhnouti
k válečnému hnutí, že je tu ještě Francie, která r. eme
tak velké účastenství na osudu Srbů a vzhledem ke
své alianci s Ruskem by měla také vážné slovo
případném válečném zakročení Ruska.
Ať jest tomu jakkoli, i pro případ, že Srbsko zů
stane samotno preti Rakousku, soudí v Bělehradu
mnozí, že Srbsko se níkterak nemust báti podoln é
války a že je rozhodně nulno, jíli tak daleko. Dá-
vody tohoto smýšlení jsou různé. Něktoří věří sku-
tečně v možnost srbského vítězství nad Rakouskem.
jini pak uvažují, nemůže-li Srbsko uskutečnili ideá
srbský, že je lépe aby zahynulo, poněvadž nemá
raison d' etre.
Srba
Rus
Rusko
Srbsko
Bělehrad
Francie
Rakousko
29
article
U prvních kolují nejpodivnější kombinace, je
doznají asi záby trpkého zklamání. Jedna z „nej-
vážnějších“ je tato: Rakousko nemůze vyslati prol
Srbsku více než 500.000 mužů. Z tohoto počlu po-
užije se 100.000 proti Černé Hoře, 100.000 jiných
na ochranu Bosny a Ilercegoviny, takže zbývá proti
Szbsku samému 300.000. Srbsko může postaviti de
pole 250.000 mužů, takže by chance vítězství byly
stejné. Tato kombinace jest udržována a propagevána
jistou vysokou oficiální osobností, jež denně přijímě
návštěvu prince následníka, takže se již tím stáve
zajímavou. Cficiální osobnosti srbské ji také sdělily
členům diplomatického sboru v Bělehradě a hyly ne
mile dotčeny, když se cizí diplomaté, zejména angll-
cký ministr, při těchlo výkladech usmívali
Dle srbského výpočlu může Rakousko ovšen
mobllisovati ještě 800.000 mužů, jež však bude nu
ceno ponechati na hranicích ruské, italské a rumun-
ské. Více než 1,300.000 mužů nemůže prý Rakousko
mobilisovati, protože nemá peněz. Dle toho možn
si představiti, jak se v Bělchradě posuzuje vojenskí
situace. Připouští se, že chudé Srhsko může mobili
sovati 250.000 mužů, ale Rakousso, které jest sedm
krát větší a v poměru k Srbsku pravým boháčem
nemohlo by mobilisovati více než pětkrát tolik vo
jaků. Uvedl jsem, že podobné názory panují dokonee
i v oliciálních kruzích, aby bylo možno porozumět
jistým zjevům, jinak nepochopitelným.
Jiní naepak neočekávají od války žádného vo
jenského úspěchu, ale očekávají velké výsledky po-
litické. Poslanec Marinkovič, vynikajjci člen výboru
pro národní obranu, mi pravil: „Nemůžeme válkou
nic ztratiti, můžeme jon ziskati, proč bychom se tedy
do ní nepustíli? Spor mezi námi a Rakouskem jest
otázkou života a smrti. Není to jen otázka politiky
nebo národní samolihosti, je to olázka materiální eri
Rakousso
Marinkovič
Rakousko
Srbsko
Černá hoře
Bosna
Bělehrad
výbor pro národní obrana
polo 250.000
30
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Situační.
Poslanecká sněmovna. — Odvo
v r. 1909. — Panská sněmovna.
Z Vídně, 20. března. Dříve nežli se čekalo
ješlě před kvétnou nedělí odebere se poslanecká
snémovna na velikonoční prázdeň, která potrvá
do poslední třetiny dubnové. Myslí s e, že
v pondělí, nejpozději v úterý bude
postátňovací zákon ve sněmovně posla-
necké sehválen ve druhém a třetím čtení a po-
slán do sněmovny panské.
Potom vyřídi se ještě některé věci hospo
dářské, mezi nimiž také zákon proti dobyléímu
moru.
Jak se dovídáme vykonány jso
všechny přípravy k odvodu v roce
1909. Jak bude zákon rekrutový přijať panskou
sněmovnou, což stane se ve středu, bude v
čivrtek 25. vyhlášen v úřadním listě a budou
uveřejněny ihned jednolhivosti v příčině mis
odvodních. Jest úmysl konati letošní rekrulýcku
hned v prvních dnech dubnových.
V panské sněmovně železníční výbor
vzal již v poradu předlohy postátňovacl. Zpra-
vodajem v ní byl ustanoven dr. Russ. Jest
úmyslem položiti ji na jedaaeí pořad postupem
pilným, avšak ozývají se hlasy, že takového
jednáni ukvapeného není třeba, protože lhůt
k vyřízení osnovy té jest do 31. března, do
kdy panská sněmovna může dalakosáhlou tutc
záležitost projednati nejen klidně, ale také ná
Ježité důkladně.
doktor
Russ
Vídeň
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
31
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Bar. Ranch v Pešti.
Z Pešti, 20. března. (K. k.) Bán baro
Rsuch, přibyv sem ráno, konferoval s m.p
drem. Wekerlem a ministrem pro Chor-
valsko Josipovičem o běžných chorvat-
ských záležitostech.
Řišský sněm němscký.
Z Berlíua, 20. března (K. k) Za 2. čten
vojenského rozpočtu prohlásil posl.
Gothein (svobodomysl. sdr.) za neodůvod-
něnou výtku, že jeho strana postupuja při
škrtání dle určitého plánu. Každá položka
zkoumá se zevrubně. Za nynější nové organisaee
a nového vyzbrojení vojsku spoři se nesnadno.
Politická situace německá je zajisté příznivěje
než dřiv. Počet francouzského obyvatelstva kles
a pokud Rusko provozuje svoji nynějši politiku,
je nebezpečí války vyloučeno. Situnce, která
dala kdysi podnět k sesjlení armády, jest dnes
jiná. Ustavičné zbrojení způsobuje snadno roz-
ladění a rozmnožuje válečné nebezpečí. Roz-
Josipovič
Situnce
Pešť
Berlíu
Rusko