Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10

2

NARODNÍ LISTY

3

21. března 1909 Číslo 8o

4 article

Přibíhal poslušně na to zavolání: myslil po- každé, že uslyší zvěst o návratu do vlasti, avšak oni pouze žertovali. Věděli stejně jako my, že je nevinen, ale domnívali se, že jebo utrpením zastraší ostatní drobný dobytek — jakoby i bez- tak již nebyl dostatečně zbabělýi Přicházel občas i k nám, hnán živočišným strachem před osamělostí; avšak naše tváře byly tvrdé a uzavřené, a on marně hledal klič k nim. Upadaje v rozpačitost, nazýval nás milýmá sou- druhy a přáteli, avšak my jsme vrtěli hlavam a říkali jsme mu: — Dej si pozer! Zaslechnou tě. A on se opovažoval pokukovati po dveřích. ten malinký dobyšek. Nu, což pak bylo možne zachovati vážnost? Smáli jsme se hlasem, od vyklým smíchu, a on, osmělen a potěšen, při sedal bliže a vyprávěl nám a plakal nad svým zamilovanými knižkami, které musil zanechat doma na stole, nad svojí maminkou a bratry o nichž pranic neví — jsou-li ještě živi, či ze mřelí již strachem a steskem. Na konec jsme ho vyháněli pryč. Když začala stávka hladem, zachvátila ho brůza — nepopsatelně komická hrůza. Vždyů on tak rád si pojedl, ubobý dobytek, a velice se bál milých soudruhů, však stejně velice se bál i představených; rozpačitě chodiil mezi ná- mi, a přes tu chvíli si šátkem vytíral čelo, n němž vystupovaly mu krůněje — kdož ví, zda slz, či potu. Konečně se nme zeptal neroz- hodně: — A budete dlouho hladpvět?

5 article

— „Dlouho,“ odpověděl jsem tvrdě. — A polají nebudete nie jíst? — „Maminky nám budou posílat koláčky, přisvědčil jsem mu vážně. Podival se na mě nedůvěřivě, potřásl hlavou a vzdyehnuv, odešel Ae na druhý den prohlásil, celý zelený stra chem, jako papoušek: — Mili soudruzi! Budu také s vámi bla dovět! le Společná odpověď zněla; — Hladov si sám! A on hladověl! Nevěřili jsem mu, jako v nevěřite, myslili jsme, že ji něco potají, a do- mýšleli se tak také dozorci. A když se ke kone „bladovky“ rozstonal tyfem z hladu, pokrčili jsme nouze rameny: ubohý, malinký dobytek Me jeďen z nás — ten, jenž se nikdy nesmál řekl zasmušile: „Je to náš soudruh. Pojďme k němul Blouznil, a jeho nesouvislé blouznění byl- žalostné, jako celý jeho živet. Mluvil v horečee o svých zamilovaných knížkách, o mamince bratřích; prosil o koláčky, studené jako led. o chutné koláčky, a zaktínal se, že je nevinen. a prosil za odpuštění. A volal svoji vlast, volal milou Francii — o, budiž proklete slabé lidské srdce! Rozdíral nám duši tím voláním: Mila Franciel Byli jsme věichini ve svělnici, když umíral Před smrtí vrátilo se mu jasné vědomí, a ležel tiše, takový malinký, slabý, a my, jeho soudruzi. jsme tiše stáli kolem něho. A všichni, všichn do jednoho jsme zaslechli, jak řekl: — Až umru, zazpívejte nade mnou marseil laisu.

Franciel Francie

6 article

— „Co to povídáš!“ zvolali jsme, chvějíe- se radostí i vzkypělým bněvem. Opakoval: — Až umru, azpívejte nade mnou marseil laisu. Tehdy voprvé se přihodila, že jeho oči zů staly suchy, ale my — my plakoli, plakali jsme všichni co jednoho, a naše slzy pálíily jako ohoů. před nímž prchá divoká zvěř. Zemřel, a zpivali jsme nad nám marseil laisa. Mladými a silnými hlasy pěli jsme veli- kou píseň svobody a oceán nám hrozivě pbzvu koval, a na hřbetech svých vln odnášel do mile Francie ubledlou hrůzu i krvavě rudou naději A on navždy se stal naší korouhví — tento ni cotný tvor s tělem zajíce a dělnického dobytka ale s velikou lidskou duší. Na kolena před hrdinou, soudruzi a přátelé! Zpívali jsme. Ústi ručnic dívala se na nás zlověstně klapaly jejich zámky, a lesklá ostř bodáků hrozivě namířena byla k našim srd cím — a stále hlasitěji, stále redostněji zvučein veebná piseň, a v něžných rukou bojců při tom tiše se kolébala černá rakev. Zpivali jsme marseillaisu

Francie

7 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Chuť ku prácí. Dr. V. Vitek, odborný lékař v Praze. Chuť ku práci náleží nejen mezi morální požadavky a pojmy našeho denního života, ný- brž musí býti zařaděna i do terminologie lékař- Mnohý čtenář řekne si v duchu: Což pk jest nechuť ku práci nějakou chorobou? K této otázce musím přisvědčiti s malou pouze její opravou: Ano, nechuť ku práci jest chorobným úkazem (nikoliv snad chorobou samostatnou, nýbrž chorobným příznakem), vy- skytne-li se pojednou u člověka, který dosud by zvyklým pracovati, jehož práce těšila a ktery v ní shledával svou denní potřebu. Malému rozboru tohoto úkazu maji býti vě- novány tyto řádky. Práce, jakéhokoliv druhu, jest hygienickou podminkou každého živoucího organismu vůbee. U člověka přistupuje k tomu ještě moment mo- Každý zdravý tvor, ať už zvíře nebo čle věk, má za normálních poměrů v sobě vyvinutý pud pracovati. Na čím nižším stupni nalézá se tvor, tln primitivnější je u něho práce, čím vyšší tvor tím jsou složitější i výkony jeho, projevujíeí se prací, jež vreholí u člověka v činnosti myšlen- kové. Práci dlužno pokládati za úrčitý požadavek přírodní, za jakýsi přívlastek živé hmoty a ži vota vůbec a zároveň nutno v ní spatřovati urči tou účelnost. Tím spatřujeme v ní moment ethický. Nejprimitivnější prací jest pohyb. Pohyb jest nutným pro organismuus, aby uháji své existenční potřeby. Každý tvor musí vyví- pouti jistou sílu, musí vynaložiti jistou práci aby se zmocnil nutné potravy. Uhájení života spočívá tedy i u zvířa v práei. Příroda klade bez výjimky tento požadavek na každého, jemuž propůjčila život. I dítě, jež přišlo na svět, vykonává již čile ské.

doktor V Vitek Praha

9 article

pohyby, jež čelí k tomu, aby se mu dostalo

10 article

to, co je k udržení jeho životnosti nutné. Je mu to vrozeno ačkohiy o tom vůbec neví. U člověka, který je sehropen samostatného rozumového jednání na podkizdě svého vyspělého myšlenkového života práce již se rozčleňuje v nrohotvárný, široký pojem, který v sobě z- hrnuje nejen potřebu životní, nýbrž nabývá i vý- znamu morálnílio. U člověka padá na váhu ještě moment slo- žitější: Přináší mu totiž práce mravni uspokojení, je-li v souhlasu s jeho vnitřním myšlenkovým světem, vykoná- vá-li ji rád a cítí-li k ní lásku, přispívá-li take k jeho vnitřnímu čili mravnímu uspokojení.- Za normálních poměrů, tedy u zdravého člevěka, každá, byť i sebe namáhavější práce, člověka uspokojuje, ano v ní shledaivá jistou po- třebu životní, bez níž by mu scházel jistý, byt i zdánlivě postradatelný požadavek životní. Ale vyskytne se náhle úkaz zvláště v moderním našem století dosti častý, že náhle začne člověk pociťovati nechuť a odpor ku práci vůbee, druhu jakéhokoliv. A úkaz tento dlužno pokládati za příznak chorobný, nepříslušný zdravému organismu. Člověk počne pojednou pociťovati odpor ke svěmu dennímu pravidelnému zaměstnání. Je mu to samotnému divné a nepochopitelné. Cití se jinak přece zdráv, ale práce, která jej dříve těšila, neuspokojuje ho více, unavuje ho, vy- siluje, mamáhá nepřirozeně. Život ho vol k činnosti, je nutno se přemoci, sebrati svou mravní sílu a práce se chopiti, leč v tom stavu člověk ten ji vykonává s nechutí.

11 article

Člověk inteligentní pochopí záhy, že se v něm něco změnilo, že jeho zdraví musilo v jistém směru utrpět, nastala-li taková nápadná změna v jeho dosavadním normálním životě. Příčinu toho dlužno hledati ne snad v ně- jakém mravním podvratu, nýbrž v chorobě, jež se v něm potají, aniž by si toho byl vědom, vy- vinula. A choroba tato spočivá v oslaboní ner vové soustavy, ať už vlivy jakýmikoliv. Je te obvyklým úkazem u všech živoucíeh organismů, že jakmile u některého z nich na- stane porušení jakéhokoliv orgánu, čili stav cho- robný, projevuje se to sklíčeností a obmezením činnosti. A tak i v našem podobném případu — kde pojednou objeví se nechuť k činnosti u člověka zdánlivě zdravého, činný člbvěk ten stane se mravně nešťastným — běží též o chorobu, která se právě tak musí léčiti, jako každá jin nemoe a nesmí se podceňovati a hleděti vyléčíti snad pouhými domluvami, mravními výčitkami a povzbuzováním dotyčného, aby se jen pře- mohl a hleděl pracovati dále. Je třeba mu vysvětlibi, že je to stav pře- chodní, který se zakládá na vysílení jeho nervů. jež žádají na určitou dobu klidu, aby mohly jím načerpati opět potřebné síly k další čin- nosti a že teprve probuzením se nové chuti ku práci bude se moei pokláduti za uzdraveného, Budiž zde vložena krátká lékuřská úvaha o tom, co zaviňuje podobné trapné stavy.

12 article

Vysílení nervové soustavy zaviněno může býti vlivy nejrůznějšími. Jsou to většinou okol- nosti, jež souvisí s celkovými sociálními poměry našeho století. Tolik budiž jenom vyznačen, že moderní člověk nežije dosti hygienieky, že zdraví jednotlivce postaveno je v pozadí jeho otázky existenční. Málo vzduchu, málo světla, málo klidu je v našem dnešním životě. Tyto ne- dostatky datují se skoro již po půl století a nyn dostavují se důsledky v nervovém oslabení dneš- ního člověka. Nervosa, jak statisticky zjištěno vzrůstá stejným krokem s duševními chorobami měrou netušenou. Člověk dnešní stává se lehko unaveným vyčerpaným. Počala se svalovati vina na práci samotnou Ale ukázalo se, že tomu tak není. Práce sama o sobě, i sebe namábavější, neničí nervy člo věka. Zdraví jeho podkopáváno je s jiné strany Je to dlouholeté, nedostatečné okysličování krv je to nedostatek pohybu a nepoměr odpočink k vynakládaně práci. Z toho jako důsledek vy- plývá ochuzování organismu o nejdůležitějš principy zdravotní, z toho rodí se nové živoly. náchylně k snadnému podvrácení jich životní Zdraví dnešního lidstva netrpí následkem toho organickými poruchami více než jindy, jako spíše vysíleností a špatnou výkonností svých or- gánů. A to se nejlépe projevuje na nervové sou- stavě dnešního lidstva. V tom směru dlužno tedy jisté reform, má-li dnešní člověk vyváznouti z krise, která mu hrozí bankrotem jedné z nejdůležitějších jeho funkcí, síly nervové.

13 article

Reakce už se přece jen dostavuje. Vidíme to ve zmáhání se sportu; ale sport sám není ještě dostatečným léčebným prostřed- kem. Je to spíše praeventivní opatření těch. kteří vyspívají, aby se ubránili vzniku nervčsy Je-li tu již nervósa, dlužno si počínati opatrně a postupovati na základě vyzkoušené methody aby nebyly kladeny přílišné požadavky tělesne na nervovou soustavu, která již trpí. Postup k sesílení jejímu musí býti regulován určitými, vyzkoušenými zásadami léčebnými. Jako závěr této úvahy možno uvésti násle dující: Chuť a potřeba práce jest životním přívlast- kem zdravého organismu vůbec. U člověka spo- čívá význam práce nejen ve hmotném požadav- ku zdravého těla, nýbež i v jeho duševní zdat- nosti. Uvedeme-li tuto v souvislost se zacbova- lostí jeho nervové soustavy, zvláště mozku. dlužno v čilosti pracovní spatřovati současn i projev jeho síly nervové. Vznikne-li tudíž za normálního stavu v ži- vetě jednotlivce, nehledě ovšem k chorobným povabovým odchylkám, pojednou nechuť neb dokonce odpor ku práci a jakékoliv činnosti vů- bec, dlužno úkaz tento pokládati za chorobný zjev, jehož původ spočívá, je-li jinak tělesné zdraví neporušeno, ve vysílenosti neblo jiném poškození nervové soustavy. Jako u každé jiné choroby, tak i při objevení se tohoto příznaku dlužno hledati nápravu vhodným léčením, spo- čívajícím ve snaze zjednnti oslabené soustav nervové opět bývalé síly ku pravidelné životn síly.

14 article

činnosti. Moskva—Vídeň. „Přír, Lékař“ (1909 č. 1.) objevi v Moskvě na Rusi dva podvodníky mezi lékaři. Pro- půjčili nečestně svoje jména reklamě elektrického pásu „Elektro-Validor“. I my „ezihodoxní“ lékaři odsuzujeme toto jednání, ale divíme se, proč „Přir Lékař“ stará se o dalekou Meskvu, do kferé nán celkem mnoho není, poněvadž si nikdo z našich lid elektr. pás z Moskvy posud neobjednal a neobjedná

Moskva Vídeň Rus ElektroValidor

18 article

ních lislech inserát velských rezměrů, doporučující tento výrobek způsobem důstojným jen fušerů, tak tento podnik je kryt „lékařem“. Náš populární lékař- ský lisk vykonal již k tomuto podniku dávno svou povinnost, zařadiv jej do článku o „insertních pavou- cích“. (Dr. Šimsa: „Zdraví lidu“. I. K.) Knihy redskci rubriky těto zaslané: „Živa“, roč. XIX. č. 4., redakbor prof. dr. Rný- mán, nakladatel J. Otto, Karlovo nám. č. 34. Před- platné na celý rok 10 K. Původní článek prof. Ně m- ce: Darwinova činnost přírodovědecká. Litera tura. Rozhledy aj. »Čanopis lékařův českých.« 12. číslo přináš tento zajimavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Jaromír Nečas: Případ opětujícího se prodkého oedemu plic. Práce z kliniky prof. Thomavera. — 2. Prof. dr. Václav Rubeška (Praha): Císařský řez v nynější své podobě. (Pokrač.) — 3. Dr. J. Jerie Primární karcinem vaginy. — 4. Dr. Julius Petři- valský: Pathologicko anatomická studie o vředu duodenálním. (Pokračování.) — 5. Doc. dr. Fr. Pro- cházka (Praha): O sociálním pojišťování. (Pokračo- vání.) — II. Rozhledy: Přehled nejdůležitějších periodických a gymekologických prací r. 1909 (do měsíce února). Pořádá doe. dr. Ostrčil. — III. Spolky a sjezdy: XXX. kongres »Balneolo- gické Společnosti« v Berlíně 4.—9. března 1909. Pů- vodní zpráva dra. Ed. Cmunta z Lubačovic. — Iv. Spolek českých lékařů. — V. Zprávy. — VI. Feuilleton: Čítárna lékařského sboru lékařů v Praze. — »Arosa«, zimní klimatické místo pro choroby plicní ve Švýcařích. (Dokončení.) — VII. Tiskopisy redakei zaslané. — K číslu při- loženo jest 11. číslo »Věstníku« stavovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cizině.

doktor Šimsa Živa profesor rný Otta Darwinův Nečas Thomaver Rubeška J Jerie Julius docent Ostrčil Cmunt Lubačovic Iva Karlův já Praha Francie Berlín Arosa spolek český lékař

19 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Přl těžkostech žaludočnich, nechnti k jídlu a pornšeném trávení doporučují se zálibou nejvíce vynikající lékaři staroznmon hořkou vodu Frantiska Josefa. Tato se zcela příjemně pije a působí spolehlivé bez nepříjemných vedlejších účin- ků. Jako dávka stačí vypíti na lačný žaludek ráne 1/2 vinné sklenice. Osobám pokročilejšího stáří posky. tuje již denní užití (po dobu osm dní) tří lžíc trvale vyléčení Ředitelství v Budapešti.

Josef Budapešť

29 article Muirackthin

Muirackthin Nervové nemoci jsou nyní stře- přední misto. dem lékařského bádáni; zvláště předlčasná sla- host nerva nob neurasthente n pánů, která znamená nikoliv podcenitelné nebezpoči. Předlasně seslabení nprvů vyskytujo ve následkéma přemáhánl, pře- pracovéní, výstředností atd. a trpi ji i celé těla; proto jsou i monši ula. jako ueehut k jrulu, napo- nnětlivost, třesení, dnkost. rozrušenost vel- mi často stálými průvodoi předěasné norvové slabostl Nechí todiž nikdo neomošká dáti se v takovych připadech zavčas ošetřovati lěkařem, kterému, jak již sděleno, jest Mulracishin velmi vynktajleln. podpirným prostřscken. Přečtěto lekařská dobrozdáni, ktorá se inturesontům jako brožura nasllají zdar- ma a franko

30 article Mat ve 3 tazích.

Mat ve 3 tazích. Končící hra č. 54. V partil Schlechter—Salve, hrané v 16. utkán mistrovského turnaje v Petrohradě došlo po tazích 1. e2—e1 e7—e5, 2. Jg1—f3 Jb8—c6, 3. Sf1—b5 a7— 36, 4. Sb5—a4 Jg8—f6, 5. 0—0 Sf8—e7, 6. Vf1—et b7—b5, 7. Sa4—b3 d7—d6, 8. c2—c3 Jc6—a5,9. Sb3—c2 c7—c5, 10. d2—d3 Ja5—c6, 11. Jb1—d2 0—0, 12. Jd2—fi Dd8—c7, 13. Se1—g5 Jf6—e8, 14. Jf1—e3 So7xg5, 15. J3Xg5 Je6—e7, 16. a2—a4 Va8—b8, 17. a4xb5 a6b5, 18. Dd1—d2 h7—h6, 19. Jg5—fs Sc8—e6, 20. d2—d4 Je8—f6, 21. Val—a6 Vb8—a8 k násl. postavení:

Jf Jg Petrohrad e 7 Val sa 4 e 7 Sf 1 Sb 5 Sf 8 c 5 c 7

35 article

(Zasláno.) Pánůn mlynářům z Cech a Moravy Za účelem svolání velké manifestační schůze če- ských mlynářů v Praze v blízké době, žádají se páni mlynáři, kteří se této schůze zúčastniti míní, o udání svých adres členům zatímního výboru, jímž jsou: mlynář, Prahs, pan Jan Trnka, JUDr. Lud. Radimský, . Kolín, „ Zakolany, Václav Duda,

Trnka JUDr Lud Radimský Zakolana Duda Cecha Morava Praha Kolín

36 article

Bílý zakončil partii 22. d4xe5 Vasxa6 gTx«fe 23. e5xkK fe 24. Je3 —d5 Secx«d5 25. e4xd5 Kg8—g7 V8—e8 26. Jí3—h4 Dev—ds 27. h2—h3 Je7—-ge 28. Ve1—e Kg7— 29. Jh4 —f5- násl. pěkným způsobem: 30. Ves—c6ll Vesxe 31. d5xe6 d6 —d5 82. Ddešch6-+- Kf8—es 33. e6xf7 Kesxcf7 34. Dh6—g7+- Kf7—es 35. Dg7xg6 Va6—a 36. B2—41 a bílý vyhrál.

Vasxa Ddeš dh Virginie B 2 d 5 Secx d 5 25 kg Deva Kf 7

58 article

Partie č. 397. Hraná dne 11. března 1909 v Německém Brodě. Černý: Schmit. Bilý: Weber. 13. c5—c6 Se7xa3 d7—d5 1. d2—d4 b5—bá 14. Valxa3 Jga—fe 2. Jg1—fs b4xcce 15. c6—c7 e7—e6. 3. c2—c4 a jest chloubou 16. Va3xc3 Dds— bl- Sf8—e7 4. Sc1—g5 17. Ke1—62 Db1x«b2- a7—a6 5. 62—e3 18. Ko2—f3 Db2x« Ves d5xKc4 6. Jb1—c 19. c7Xb8D Jf6—d7 b7—b5 7. Sf1xc4 20. Db8XVÍ8+ Jd7xfs Sc8—bz 8. Sc4 — da. h7—h5 21. Sg5— er c7— e5 9. a2—a3 22. Da8xí8++. Kg8—h7 Sb7o fs 10. d4xcc5 23. Dí8—a8 a č. vzdalse Dd8xd 11. Ddixf po několika tazích. 12. DísxKas moderní literatury.

Černá Schmit Bilá Weber německý Brod Virginie Sf 8 Vesa d 5 xKce 4 XVÍ 8 + Jd Ddixf d 5 1 Jg c 7 e 7 Dd e 7 4 c 7 e 5 9

60 article

Zprávy šachově. Mezinárodní turnaj v Petrohradě Jak již jsme oznámili, skončil turnaj vítězstvím dra. E Laskera a A. Rubinsteina, kteří oba dosáhli 141/2 výhor a dělí tudiž I. a II. cenu (1000 a 750 rublů) Náš mistr O. Důras řadou výher v posledních utká- ních dostal se ještě k dělení III. a IV. ceny a R Spielmannem. V. ceny dobyl 101/2 výhrami dr. O.S Bernstein. VI. R. Teichmann 10. VII. dr. J. Perlí 91/2, O VIII.—X. cenu dělí se E. Cohn; G. Salve K. Schlechter s 9 výhr. Následují: J. Mieses a S. Tar- tacover 81/2. Dus-Chotimirskij 8, Forgács 71/2, Büirn a Vidmar 7, Speyer 6, v. Freymanu 5 1/2 a Snosko- Borowaki 5 výher.

Lasker A Rubinstein O Důras R Spielmann Bernstein R Teichmann doktor E Cohn K Schlechter J Mieses Speyer Petrohrad Tara Vidmar Freyman 5 SnoskýBorowaki

63 article Překvapení pro dámy.

Překvapení pro dámy. Slyšeli jsme už s různých stran. jaká asi překra- pení chystá damám letošní jarní moda. Zrláší o klo- bouku damském dostalo se nám opět a opět oficielního prohlášení, které vyvolalo pozoraost a na- pjalo luk zvědavosti k prasknutí. Počínající lepší po- časí nadzvedlo částečně roušku „hlubokého tajemství“ a dnes už ví jistě každá modních povinností dbalá dáma aspoň tolik, v čem se podobají letošní jarní klobouky damským loňským a v čem se od nich liší. Nevědí arciť všecko tyto velectěné dámy přese všecka prohlášení vlády, která modní nařízení vydává, a také to, co již vědí, může býti ve 12. hodině rovněž tak oficielně vyvráceno nebo předstiženo netuše- ným překvapením. Jisto jest, že pražská firma St. Bartoš, továrna a velkosklad klo- bouků, taková překrapení chystá. Víme to určitě. Víme to, jelikož jsme se o tom — přesvědčili. Nešlo nám arciť o to, zjistiti „přítomný stav“ mody klobouků, jako o věc mnohem důležitější: zji- stiti, že se nejen modní divy světových názvů, sterá překvapení mod, ale také vše to u nás vyrákbí, co se dosud skoro všeobecně považuje za produkt vý- hradně exotický, cizokrajný! A zjistiti to se nám podařilo! Jaké překvapení pro mnohého našince, že se všecky ty klobouky nazvů přímo „tropických“, jako: „Manila“, „Bangkok“ „Bo- wen“ atd. atd. vyrábějí — u nás, v pražské obla- sti, v nuselské továrně firmy St. Bartoš. A přec tomu není jinak!. . . Pisatel tohoto podníkl cestu do Nuslí a dověděl se od prvního nahodilého chodce, chovance vojenské hudební školy v Krči, že stojí nová torárna fy. Bartoě na širém prostranství proti nuselskému ná- draží. Velká to, účelně zařízená továrna, opatřená nejnovějšímí technickými prostředky a dík výhodným adaptacím parcel vůkolních ještě schopna dalšího rozšíření.

Bangkok Bo Nusle Krč St . Bartoš

64 article

Ředitel českého tohoto velkožávodu, jehož tovární velkosklad, známý všemu damskému světu českému, nachází se Na příkopě vedle Špinků, výborný techni- cký chéf závodu, pan Klazar, zasvětil pisatele v taje veškeré moderní výroby klobouků a tak zjistil n. p. podepsaný, že dováží továrna fv. St. Barton jenom suroviny z dálných končin zeměkoule, aby zde v závodě prošly celon stupnicí svého vývoje o embrya po dokonalý zázrak té které mody Továrna dle toho rozdělena jest v trakty a oddě- lení s příslušně školenými silami. V zásobárnách leží obrovské zásoby pletiv: lýka českého (knížecí schwarzenbergská lýkárna v Gerekvicích), lýka ru- ského atd., zpracoyaného ve tří- a několika-článkov pletence v Italif, Švýcarsku, v posledních 10 letech také v Japonsku s podstatné levnější pracovní konku- rencí. Leží tu zásoby pletiv slaměných z Japon- ska a Číny, bělených v Anglii z rýžové slámy — florentinských pletiv z drahého materiálu, na př. a hedvábí a především z konopí. Surové pletence v pracovnách šijí a formují se na amerických strojích pro spodní stch a obvyklých stro- jích pro steh spodní i vrchní. Napínání obstarává apretura. Sušárny pokračují v díle teplotou od 45 do 95 stupňů. Vlhčirny přidávají kloboukům nepatrného stupně nové vláčnosti. Velký hydranlický lis dokonává dílo: žádoucí tvar a pomocné stroje mačkají, rýhují, žehlí potřebné facony a zdobné záhyby. V úpravně teprve pod rukama vzorných pracovních sil vzniká klobouk jako celek oživený diktátem mody a nála- 5708 dovosti.

Klazar Stanislav Barton Švýcarsko Čína Anglie

65 article

Některé druhy klobouků přicházeji do továrny ve formě surových prvků, tak zv. „štumpů“. Jsou to štump z palmových listů, rýžové slámy, rákosu „bangkok“ rotinu atd. Leč také všecky tyto produkty exotick práce domácké teprve v továrné fy. St. Bartoš, české továrně, stávají se moderními klobouky. — Skla- diště, sklepy, zásobny pomocných materialií, výpravny, automobilová vozba pro dopravu místní, technické kan- celáře, modelárny, šatny pro personál, dvě budovys délnickými byty a j. v. doplňují zařízení tohoto ryze českého průmyslového podniku, na nějž pohlížíme chloubou a upřímnou radostí již proto, že mohou se nyní čeští obchodnici zásobovati levnějšími vý- robky domácí provenience, kdežto dříve sta- tisíce českých peněz plynuly do ciziny k nemalé ná- rodohospodářské škodé celého vnitrozemí importem zdraženým sazbami celními ... Továrnu fr. St. Bar- toň doplňuje, jak již řečeno, závod a skiad klobouků Na příkopě č. 6, v němž zaměstnán jest rovněž velký počet českých dovedných pracovnic úpravou a deko- rací damských klobouků dle nejnovějších vzorů mody právě panující nebo dle přání zákaznictva. Admini- strativu vede majitel firmy, vynikající odborník a osvéd- čený, obětavý průkopník nového českého průmyslu pan St. Bartoš, jehož vzácná osobnost těší se ostatně dlouholetou praxí zakotvené nejupřímnějši přízni če- ského zákaznictva. Věc ostatné všeobecné známá! . .. Jarní slunko shlíží do pražských ulic usměvavou tváří, vítězný jarní duch obchodní probouzí město z mrakot zimních: co nevidět spatří naše dámy také překvapení, jež uchystala jim jarní moda v závodě pana Bartoše. A také mužský svět má se nač těšiti. Jan Selddl. 4431

Bartoš Stanislav Selddl

66 article Pimo od vyrobce za Movární čeny

Pimo od vyrobce za Movární čeny Zaručeně celolněné: damašková stolní souprava pro 6 osob, moderní vzory, ubrus 16/1s cm, ubrou- sky % cm . . . . . . . . . . . K 6.50 ručníky damaškové s cm, tucet . . . 8. 00 s „ . . . . 12.— v0/2a „ . . „ 5.90 útěrky prostěradla obroubená 1 cm, 1 kus „ 3.50 Pololněné: útěrky % cm, tucet . . . . . . . . „ 3.10 /2 cm, . . . . . . . . . „ 4.20 prostěradla obroubená 1o cm, 1 kus „ 2.90 Také v jiných velikostech a v každém množství od 1/2 tuctu počínaje poštovní dobírkou zasílá EOt ruční tkalcovna lněného zboží v Ná- 5819 chodě č. 18.

centimetr

70 article VErA

VErA Napsal Jos. Basl. Vychází v sešitech skvostně illu- strovaných po 50 h. Dosud vyšly úplné: S 203 obrazy a přílohami. Cena 8 K 40 h, 4630 ASlE. váz. 10 K. S 203 obrazy a přílohami. Cena 7 K, AFRIKA. váz. 8 K 60 h. Se 148 obrazy a přílohami. AUSIRALIE. Cena 7 K, váz. K 8.60. Vřelé posudky listů denních i odborných: Re- daktor NAR. LISTů p. J. Pachmayer píše: „Nový zeměpis Váš je skutečně velmi pěkně uspořádán a ve svém oboru v české literatuře zajisté bez konku- rence“. — ČESKÝ UČITEL píše: „Není to suchopárně rozčleněný text, nýbrž populární líčení, kte- ré rázem zajímá svým slohem belletristicko-vědeckým“. Žádejte illustr. seznam zdarma.

Basl Asle J Pachmayer Vera Afrika Nara Re