1
masthead
13. září 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Dnes naposled proudy občanů z celého Podkrko-
noší i z jiných koutů krásné vlasti naší složí poklonu
svou nejen městu Hořicím, ale i jeho výstavě! Dnes
naposled tak hromadně budou o městě prvního po-
mníku Žižkova a prvního památníku Smetanova pro-
nášeny všechny ty chvály a projevy obdivu, že
Hořice, ty odstrkávané a podceňovan
Hořice, provedly s plným zdarem takové kulturn
dílo, jakým byla letošní výstava českého severo-
východu l
Vše zmizí! Nejen výtvory umělecké, práce umělé
ruky českého řemeslníka, umu pokročilého učitele,
zdatnosti našeho velkoprůmyslu, ale i ty schránky
všech těch pokladů, výstavní naše budovy zmizí a
ničeho nám z toho nového města, jež na úpatí vrchu
Žižkova takřka přes noc vyrostlo, nezbude, než
vzpomínka, že byli jsme ve svém domově
přece jednou spokojeni, nachvili trudu
prosti a plně šťastnil
Dnes naposled bílé světlo Křižíkových lamp zá
svou rozleje nejen kol sadů Smetanových, ale i po
návrších vůkolních a ztichne a zmlkne všechen ten
ruch, milou naší výstavou večer co večer vyvo-
lávaný!
Smetanův
Křižíkův
Hořice
Žižkov
český severovýchod
6
article
Ty milé, vábné zvuky skvostných večerů kon-
certních, jež z divadelní dvorany ven tak jásavě byly
hlaholly a hudebním Hořicům tolik nových pochval
byly přinesly. ty zlichly již; a ocholnictvo naše také
užavřelo již vílěznou svou serii závodních her diva-
delních 1 Všemu, všemu již konecl
A jen jedno nás blažit musí: že výslavu vidě
nejen děd, otec a dorostlý syn, ale že i té drobotině
dětské s takovou benevolencí byla krásná naše vý-
stava přístupnou činěna; v úllých dušičkách všech
těch tisíců školní mládeže, jež den co den byla vý-
stavou hostěna, jistě vznikly dojmy nezapomenutelné
a tato příští generace naše ještě po dlouhých létec
vzpomínati bude letošní hořické výstavy!
Dnes, kdy s výstavou se loučíme
upřímně a hrdě můžeme si říci, že vy-
konán tu byl kus poctivé české práce
poclivě pracovaly všechny odbory vý.
stavního složitého apparátu; poctivě
přičinilo se město Hořice i jeho orgá-
nové o to, aby výstava našla důstojny
útulek a aby hosté výstavní cítili se
tu jako doma; poctivě konalo občan-
stvo hořické čestný svůj úkol hosti-
telský a přímo obdivem naplniti mus
zůjem lidu českého o letošní výsta vu
hořickou. A stejně upřímně choval se i tisk
český ke kullurnímu podniku hořickému, věnuje mu
již před otevřením a během výstavy pozornost nále
žitou a zaslouženou
Dobře bylo pracováno; dobře bylo dílo připra-
veno a k dobrému také konci přivedeno ! Toť moment,
který blažití musí každého Hořičana, tím více mne
jednoho nepatrného z nich, který neumělým svý
pérem snsžil se v sloupcích lohoto listu den co der
pozornost členářstva k výstavě hořické obraceti.
Hořica
Hořice
7
article
Dnes naposled rubrika »Výstava v Hořicích
v aktivitě; dnes naposled! —
A až- Hořičané ulicí Janderovou neb ulicí Žižko
vou za jakýmkoliv účelem půjdou kol Smetanových
sadů nahoru k mohyle Žižkově, nechť přemohou
tu slzu z oka se derouci a nechť pomyslí ai jen, že
co bylo, věčně trvati nemohlo. Dnes již pozemkům,
na jejichž plochách výstava českého severovýchodu
jest umístěna, říká lid »U výstavy«; a náměstíčko,
jež u vchodu do sadů Smetanových vzniká, pro pa-
málku té krásné, v myslích všech H řičanů nezapo
menufslné výstavy budiž zváno »Náměstím výstav-
ním«! To upomínku na výstavu v paměti naší udrží
na věčné časy!
Dnes tedy vskulku konec! Osud poroučí a my
slabí lidé musíme poslechnouli.
Ale s hrdě vztýčeným čelem se dne
s výstavou naší loučíme; hrdě asplným
vědomím dobře vykonané záslužné
práce mohou Hořice zpět pohlížeti
utěšovati se vědomím, že dovedou po-
sici svou ubránitii tehdy, kdy působe
ním vlivů jim nepřejících mimovolne
proti jejich vůli a proti všemu práv
zatlačovány by byly do podruží, by
snad jen dočasného, které jsouc vý-
slednicí přání a tužeb několika jedno-
tlivců, tak snadno jak vzniklo, také
zaniknouti mů žel
Již tedy konec! Kdy a za jakých okolností H
řice opět svělu okáží, že jsou přirozeným středem
kulturníhio rozvoje svého širého vůkoli?
Alois Rublič.
Janderův
Žižka
Smetanův
Rublič
Hořice
Hořičaný ulice
Žižkov
8
article
Výstavní personalie. II. Výstava hořická potě
šovala v posledních dnech četné návštěvníky své a
než se nadějeme, uzavře se hlavní brána její a nikdo
víc nebude patřiti na poklady za ní snesené. Škoda,
že i výstavy musí mít den, kdy volají smutné „Dnes
naposled!“; tím pak smutnější jest chvíle ta, když
platí výstavě s tak uměleckým nátěrem, jakou byla,
a na několik ještě dnů jest výstava hořická, právě
pro tuto appartnost tak obdivovaná. Odbor umě-
lecký, jemuž připadlo, uspořádati výstavku umě-
leckou, měl rozhodný vliv i na ostatní práce výstavní.
toť nepochybno; a tak stalo se, že celkový vzhle
výslavy statně udržel krok s rázem oddělení uměle-
ckého. Netvrdím ovšem nikterak, že umělecký vzhled
celé výslavy byl snad dílem odboru uměleckého, to
nikoliv; to ale jest jisto, že ti, kdož rozhodovalio
rázu celkového vzhledu výstavy, byli nešeni těmitě
uměleckými ideami, jako odbor umělecký.
V čele odboru uměleckého a duší jeho byl akad.
sochař a prof. Moric Černil. Objevily-li se na ho-
řické výstavě umělecké výtvory, jichž přítomnost
zdála se býti venkovské, pro umělce velikého jména
přec měně významně výstavě sválečním vyzname-
náním, bylo to dílem osobní intervence a energie proí.
Černila, který vší mocí snažil se výstavce umělecké
dáti ráz co možno široký a významný; pakli nedo-
padlo vše dle intencí jim úsilovně ve skutek uvádě-
ných, toho vinu nenese on, nýbrž okolnosti přerůzné.
profesor
Moric
9
article
Odbor výtvarný a umělecký byl již v době příprav
výstavních velice činný a bylo mu při tom překonávati
také mnohé názory zastaralé a intencím uměleckým
protiběžné; leč vytrvalost, ba houževnatost pevné
vůle přemohla byť ne všechno, lož alespoň mnoho!
Dnes pak, kdy jsme již u sklonku výstavy, musíme
doznati, že tolik překrásných plastik a tolik obrazů
nebývá na krajinských výstavách viděti; několik na-
dšenců, kteří v odboru uměleckém pracovali, dovedlo
tu vykouzliti vzdor všem oblížím (obzvlášť finančním)
oddíl výstavy, jenž byl její okrasou, jeji chloubou.
Vedle předsedy prol. Černila byli to pak tito pá-
nové, kteří plně si vděků všech navštěvovatelů za-
sloužili a ve výslavní kronice „Národních Listů“ uve-
deni býti si plně zasloužili: architekt a prof. Frant.
Blažek jako místopředseda, sochař a učitel Jos.
Kraus jako jednatel, sochař a učitel Karel Le
Grain jako instalatér umělecké výstavky, a členové
akad. malíř Jul. Jelínek, architekt a prof. Kare
Jelínek, akad. sochař Lad. Kofránek, dekor
sochař Josef Kulhánek, prof. Alois Rublič
akad. sochař a prof. Václav Suchomel a sochal
Frant. Vejs.
Že umělecké oddělení na hořické výstavě umí
stěné bylo velice důležitým kulturním podnikem če
ského severovýchodu a počátkem nových názorů šir-
ších kruhů o umění, to jest jisto; však i to jest beze-
sporné, že výstava hořická jakovéto oddělení mít mu-
sila. Vzdyt ten uznávaný a obdivovaný umělecky
švih celé výstavy hořické, jakým dosud žádná výstava
krajinská pochlubiti se nemohla, by býval kusý, když
by výstava v jádru svém nebyla měla tak zdařilou
výstavku uměleckou!
profesor
František
Blažek
Kraus
Karel Le
Jula
Jelínek
Kare Jelínek
Kofránek
Kulhánek
Rublič
Suchomel
Vejs
10
article
Co na hořické výstavě nebylo. Dnes, v poslední
den výstavní, nebude nám snad již nikdo zazlívati,
když vypovíme, co na krásné a každého uspokoju-
jící výslavě českého severovýchodu nebylo. Ke chvále
všech činitelů nutno nepokrytě doznati, že po celou
dobu trvání výstavy, tedy od 26. července až do
dnešního dne nebylo na výstavě ni jedině
rušivé chvíle, jež by nepřístojností svou způ-
sobem jakýmkoliv slavnostní náladu, jež celou vý
stavu od počátku až do konce byla provivala, kazila
pochopilť každý ve ký morální význam výstavy našt
a nebylo ni jednou rapotřebí, jakékoliv přerušen
pořádku či dobré shody napravovati; vše odbyto dů-
stojně a klidně. — Ale na výslavě naší postrádal
jsme něco, co u ohnivých Hořičanů nás i podivem
naplňovalo: chyběla tu ona pověstná jiskra nad-
šení, jež dovede shromážděné davy společným
zpěvem roznítiti a z tisíců lidí učiniti jediný zdroj
vlasteneckého zápalu; ani jednou nezapěl si lid
náš, při tolika krásných večerech shromážděný, spo-
lečně a z té upřímné české duše hromadně svou
píseň národní, jež by byla hřímavě hlučela a v kraj
na sever se šířila! — Hořická výstava (k své ale
chvále a chloubě!) také však naprosto postrádala
onu nepříjemnou, ba protivnou dotěrnost různých
prodavačů a hlavně prodavaček, jež pobyt na jiných
výstavách v povážlivé míře činívá nepříjemným ! Žže
na hořické výstavě nebyly turnikety, to čtenáři » Na-
rodních Listů« již vědí; však slavný finanční odbot
výstavní prý i bez turniketů dovede se o to přičiniti
aby na zdařilé výstavě hořické neukázal se nepři
jemný host skoro všech výstav: deficit! A takové
hoto zakončení výstavy při tomto definitivním za-
končení svých zpráv přeji z plného srdce svému
rodnému městu jako oddaný Hořičan.
11
article
Poslední dny hořické výstavy. Ve středu dne 9
t. m. loučila se kapela výstavní s místem svéh
osminedělního uměleckého působení a loučení to mělo
se strany přečetného obecenstva dojímavý ráz slav-
nostní. Kapelník Max Heyda i mužstvo jeho statečné
kapely byli po celý večer kvítím zasypáváni a opa-
kování hudebních čísel, jež průběhem výstavy stala
se populární, ani nechtělo mít konce; milá byla
improvisace písně »Loučení, loučení!« Nejen hudeb-
níci, ale i obecenstvo stále a stále volalo »Na
brzkou shledanou!« — Ve čtvrtek, v pátek a v s0-
bolu byla výstava bez hudby a jen večery byly vy
plněny případnými divadelními a j. produkcemi ve
výstavním divadle, z nichž nejvýznačnější byl pátek
(hořičtí divadelní ochotníci předvedli ve výborném
provedení hru »Flachsmann vychovatel«). Výstava
v těchto dnech byla bez svého korsa; případala mi
jako kráska, která vyšla si na procházku bez ob-
vyklého šperku, zůstala kráskou, ale něco ji pře
scházelo, co půvab její činilo tak miloučký a tak la-
hodivý!
Heyda
Flachsmann
12
article
Pardubická výstava
prodloužena jest do 28. září t. r
Pardubická výstava
prodloužena jest do 28. září t. r
Bednářství na výstavě pardubické. Ke včerejš
zprávě sděluje nám p. Václav Richter na Král
Vinohradech, že vedle bednářských výrobků zabýv
se zvláště výrobou pracích strojů a nářadí mlékař-
ského a stavbou různých strojů pro chemické a jin
závody.
Richter
Královský Vinohrady
13
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Němečtí násilníci a české děti. Se
všech stran smíšeného kraje docházejí žaloby
na počínání si ne pouze fanatických německých
jednotlivců, nýbrž i německých korporací
samosprávných úřadů při letošním zápisu škol-
ním. Nejenom že opakovaly se obvyklé hrozby,
arsenál germánských Torguemadů v kapesním
formátě není tím ale vyprázdněn. Letos vydáno
nové heslo na ubití českých škol ve smíšeném
kraji. Odpirati českým otcům, kteří žádají za
příslušnost, tohoto práva a nemohou-li nic jiného
tím dokázati, tedy aspoň věc prodlouží a způ-
sobí žadatelům nepříjemnosti. Jinak pracovali
pracují i dnes ještě starými prostředky a užívají
starých zbrani. Je to opět hrozba vyhnáním
z práce. Usnadňována je nynějšími smutnými
výrobními poměry zejmena v hnědouhelném
obvodu. Odbyt uhlí klesl na míru dosud ne-
bývalou a ostatní průmysl, strojnický, žele-
zářský, lučebný atd. je ještě hůře na tom. Není
již nouze o dělnictvo, nýbrž je nouze o práci
a tu ovšem dá se snadněji působiti na toho,
komu souzeno je vydělávati chléb svůj denně.
Zdá se, že letos budou míti výsledky příznivějši
než jiná léta, kde si to konečně německý
sehlebodárce« rozmyslil, dovedného, skromného
dělníka propustit prolo, že své dítě svěřil škole
svého národa. Největší bezohlednost a brutalita
je ovšem domovem v oněch průmyslových
distriktech, kde pracuje po většině fluktuujíeí
dělnietvo a nejhůře jsou v tom dělníci, pracující
v určitou saisonu, na př. zedníci, tesaři, dělnici
při dopravě vodní atd. Pokud je jich třeba,
nikdo se po jejich národnosti neptá, jakmile ale
práce ubude, již jsou tu »vybiječi« českých
lidí ze smíšeného kraje, kteří o to pečují, aby
kdo »tam nepatří«, také se tam nezdržel.
14
article
Uchytit se na př. řemeslníku stavebnímu je ve
smíšeném kraji čirou nemožnosti, snáze to jde
krejčím a obuvníkům, již vynikají nad Němce
dovedností a bez nichž by se němečtí mistri
ani neobešli. Volnějším, jako ve všem, je ovšem
ten, kdo peněz nemá, ten vlastní příslušník
fluktuujícího obyvatelstva, kterýmž Němci své
brutality tak rádi omlouvají a nikoli ten, kdo s ro-
dinou se přistěhuje a se usadí, buď aby v trvalé
mzdě u jiného neb na vlastní svůj vrub pracoval.
A právě proti těmto dělníkům, z nichž znenáhla
vyvijejí se usedlí samostatní živnostníci, směřuje
všechno nepřátelství německé, které — jak jsme
se již zmínili — z národnostních příčin namí-
řeno zvláště proti jejich dětem. A ne bez při-
činy. Druhdy, bez české školy, dítě českých ro-
dičů ve smíšeném kraji pozbylo průběhem let
své národnosti zúplna, neb ve svém národním
vědomí tak ochablo, že stalo se nezpůsobilým
ke vzdoru, dnes ale děti českých rodičů i mezi
Němci Čechy zůstanou a pomáhají trhati šalbu
a mámení o »uzavřeném německém územl.«
A tomu aby předešli, to aby zamezili, je zuři-
vou snahou našich odpůrců. Proto vyháněji
z práce české dělníky, kteří děti své svěří české
škole, proto majitelé domů z bytů je vypovídají,
proto představenstva obcí všelikým chikanová-
ním pobyt jejich na místě nemožným učiniti se
snaží a proto nyní odpírají na daný povel z ně-
meckých vedoucích míst českému lidu právo n
příslušnost obecní, opováží-li se dáti do české
školy své dítě. Postup při tom je obyčejný.
Němec
15
article
Když blíží se doba, kdy nabývá občan práva
státi se přislušníkem, působí německá agitace na
zaměstnavatele, aby občana takového z práce
propustil. Na to žádá obec u dotčeného, b
prokázal, kde vydělává, čeho zapotřebí k ži-
votu. A když okamžitě prokázati toho nemůže,
prostě ho z obce vypoví. Je to postup nezá-
konný a kdo se mu opře, tomu práva se do-
stane. Třeba jen se nezaleknouti, nýbrž klidně
16
article
s věcí svou obrátiti se na některou z našich
národních jednot, která v takém případěo
dálší jíž se postará. Boj, který vedou naši sou-
kmenovci, chudí a na sily paží svých odkázaní.
je bojem heroů. Je pravda sice, že postaven
dělníkovo je mnohem labilnější, než na příklad
postavení úřadníka a že dělník, vypovězený z to-
várny jedné, nepoměrně snáze obdrží zaměst-
nání v továrně jiné, než úřadník, jenž v šane
by dal karrieru svou, nieméně však s obdivem
sluší pohližeti na ty, kteří dovedou se v hájení
zájmů národních postaviti i těm, od nichž od-
víslé jest jejich dočasné bydlo a kteří mají tolik
odvahy, bydla a spojeného s ním výdělku a vý-
živy pozbýti. Obdivuhodným je boj jejich ze-
jmena v hájení české školy, která je baštou
v území nepřátelském a která nedá tam zahy-
nouti nám i budoucím.
— Známí panny Marie z Lourd. Posel
ství nesmírného dosahu zvěstuje dopisovate
pražského katolického listu těm, kdož se ne-
zúčastnili »první české pouti do Lourd«. Nejd.
p. biskup tarbesský sdělil totiž poutníkům če-
ským, že »až umrou a přijdou ke bráně ne-
beské, že je matka boží pozná jako své známě
z Lourd, jako své věrné etilele a skrze její
přímluvu že dojdou spasení.« Kdežto pražský
katolický list píše, že biskup tarbesský v tom
smyslu pouhou naději vyslovil, brněnský orgán
katolicko-klerikální traduje radostné poselství
lourdského biskupa jako jistou jistotu. Podle
jeho dopisovatele sliboval biskup českým pout-
níkům, že neposkvrněná panna »jistě, až zakle-
pou na bránu nebeskou, je pozná a neb
otevře.« Podle toho by se byla pouť do Lourd
Marie
Lurdy
17
article
znamenitě vyplatila a každý z účastníků této
pouti udělá dobře, sehová-li si zbylou obálku
od okružního lístku poutního, aby všecka mýlka
byla vyloučena. Pro první českou pouť lourd-
skou je to velevýznamné, že byla od biskupa
uvítána německy. Pan biskup k vůli zaručené
spolehlivosti lourdských dívů dohlíží na správné
vykonávání velice výnosných těch zázraků. Pouí
česká byla poetěna šesti zázraky, nikoli pěti
jak jsme byli mylně oznámili, a katolický do-
pisovatel jimi namlazený horší se, že při dru
hém průvodu českém nebyl učiněn žádný zá
zrak. Za to byl však odškodněn českým po-
zdravem pana biskupa z Tarbesu: » Dobrý den !«,
kterýžto zázrak ovšem hned naivně v závorce
vykládá takto: (»Napřed se zeptal jednoho
z pořadatelů, jak se říká po česku »bon jour !«)
To ovšem pak dovede každý. Znamenitá pre-
benda lourdská učinila z tarbesského pana
biskupa humoristu; přislibiv českým poutníkům
vlídné přijeti u brány nebeské, byl prý zvlášt
potěšen, že vidí před sebou šest bratři kněži
katoliků, i vzkázal všem českým matkám přání,
aby byly tak šťastny jako paní Kolisková, matka
těch šesti kněží. Pan biskup snad ani netuší,
jaké štěsti vzhledem ku přísnému celibátu kněži
českému národu přeje, neboť kdyby vše ch ny
české matky měly býti tak šťastny, brzo by se
nám matek nedoslávalo, a to by bylo rozhodně
horší nežli jednodětské hospodářství v rodinách
francouzských. Proto raději méně té milost
z »milostných Lourd«, v nichž tolik eloktri
ckých lampiček svým střízlivým světlem svlt
hned na půltuety nevysvětlitelných zázraků..
Kolisková
Tarbes
Lurdy
18
article
— Od poličkování mramorových fváři
Pravdy opuchly ruce realistického »ehefredak-
tora« na několik dní až do včerejška, aby zas
rozmnožil nepřehlednou řadu důkazů nezlom-
ného pravidla, že za nepoctivost nelze bojovati
jinak než zas jen zbraněmi nepoctivými. Dvoji
duši prý vidí v nás a dělej, co dělej, neubije
prý ji, i dokazuje dvojakost naší duše tím, že
jsme napsali dne 26. m. m.: »Kdyby český
evangelík rozhodl se pro aktivování, pro ob-
novu staré bratrské církve české, českými pe
nězi, českými silami, dnes by bylo, a tosi
jenom chladně přiznejme, pozdě« a že jsme
dne 8. t. m. psali: »Pro původní českou bra-
trskou církev husitskou není v lůně »Ev. Bundue
dosud ovšem žádného internacionálního výboru,
ale českým evangelíkům by mělo na té eirkvi
především záležet; tak soudíme my, nezna-
bozi!«. Aby pokus dvojakosti našich názorůo
poměru českých evangelíků k církvi bratrské
jakž takž dopadl pravděpodobně, zfalšovala
zpronevěřil Masarykův seminarista náš text.
Věta z našeho úv. článku ze dne 26. m. m.
realistickým denníkem vytržená a zkomolená
zní v pravdě decela jinak a sice-takto: »Kdyby
český evangelik navzdor tvrzení renlistického
tisku nepokládal za správno, že české ovangeli-
cké církve berou příspěvky z německé říše (což
má býti správným podle dra. J. Herbena,
protože se pořádají lourdská procesí z Čech !)
a kdyby rozhodl se pro reaktivování, pro ob-
novu staré bratrské církve české, českými
silami, českými penězi, dnes by bylo, a tosi
jenom chladně přiznejme, pozdě.« Z věty téa
z dalšího bezprostředně po ní následujícího od-
stavce až do konce našeho článku, pro každého
z chlapeckých let vyrostlého čtenáře vysvítá, že
pojednáváme o možnosti obratu celého ná-
roda ve víře k české bratrské církvi.
Eva
Bundue
Masarykův
J Herben
Čechy
19
article
Stručně řečeno, pravíme v článku tom, že nelze
viděli, kde by se vzala v národě dnes ohromná
emoce, jaké by bylo zapotřebí k tomu, aby pře-
konav svou náboženskou lhostejnost, přijali třeba
víru českých bratří, a jeli pozdě k takovému
pokusu, že tím méně dů národ český svou svo-
bodu svědomí za víru, kterou v něm chtějí
reafisté německými penězi a německou propa-
gandou rozšířiti. Tvrdí-li však realističtí theolo-
gové na druhé straně, že vyznání augspurskéa
helvetské není německou církvi, jakkoli se ne-
odváží tvrditi, že je církyl slovanskou, anebo
zvláště českoslovanskou, namítáme my naprot
tomu, že náboženství českobratrské zasluhuje
toho jména i uznání přede všemi jinými, což
je tak jasné jako slunce na denním, bezmrač-
ném nebi, o polednách v červenci (aby nám
realistický seholast nedokazoval, že v noci slunce
nesvíti !). Je-li tomu tak, a zvláště dovolávají-l
se Duškové a Molnárové nehodně jmen Husa.
Chelčického, Komenského, Stránského a konečně
pak vzhledem k tomu, že čeští husité, čeští
bratři, protireformací na své víře znásilněni, po
druhé o ni byli ošizeni po vydání toleranéního
patentu, kde jim bylo zatajeno, že i o jejich
české víře a bratrském náboženství vydán byl
dodatek, náboženství toto legalisující, máme za
to, a také jsme napsali, že českým evangelíkům
by mělo na této české bratrské církvi přede
vším jiným záležet, zvláště nyní, kdy realisti-
ckým ignorantům dokázána katolickým kleriká
Dušek
Molnár
Chelčický
Komenský
Stránský
20
article
lem, vzdor několikrát vysloveným pochybám
existence řečeného dodatku. Jinými slovy, není-li
Hus a všichni ostatní až po Jana Augustuv
ústech realistických farářů pouhým náparem.
měli by míti na pilnější práci zjednání kontinuity
svého vyznání s českou církví biskupů, jichž
jmény se proti nám bludně kryjí, než konference
se Schindowskými, Fickeiseny e tutti quantio
propagaci »Los von Rom!« bei den Czechen,
o fešném ekvipování předních stráží k tomu
konci, o české otázce, pokud jest k známému
řešení zralá atd. atd. Avšak na místě, aby sehůze
českých evangelických presbyterstev zabývaly se
tímto dalekosáhlým objevem, tišténým ostatně
ve veřejných sbírkách zákonů, jimž se češt
evangeličti faráři na říšsko-německých fakultách
nepřiučují a probouzely v nitrech českých evan
geliků hlasy jich předků, teskně odpovídajícíeh
josefovským komisařům: »My jsme tej starej
bratrskej církve českej l«, svolávají se schůze
jejfch, aby prohlašovaly po římském způsobu
»anathema« nad »Nár. Listy«, že nemlčely
k prušácko-realistickým piklům Dušků a Mol
nárů, za to — že evangelíci dokonce je před
pláceli, »tvořili kádr mladočeské strany !«. Avšal
nám šlo o ukázku prolhanosti vyznavače men
šího zla, falsatora našich článků, který se zejtr
a ve dnech následujících bude zase stavět
mrtvým — dokud mu neotrne!
Hus
Augustův
Schindowský
Czechen
Dušek
Fickeisit e tutti quantio
Los on Romo
21
article
— Pražská tramway a její výnosnosi
Snad si toho ani mnohý obyvatel a poplatník
pražský nepovšimne, že pražská elektrická tram-
way přijala v letošním dosavadním období méně
než v témž období roku minulého. Je to úkaz
více než povážlivý, zejmena když se uváží, že
loni pranie se neudálo, co by bylo provozu na
této dráze zvlášť na prospěch, právě tak, jako
se nepřihodilo letos ničeho, co by mu bylo
zvláště na škodu. A přece počet obyvatelstva
sloupá a přece by se mělo účtovati s nepopíra-
telným faktem, že dráhy a vůbec prostředky
dopravní provozované ve velkých městech i bez
působení zevního rostou a mohutní. Je to zjev
více než povážlivý a neměla by být od něho
odvracována pozornost, neb tendenčně se vy-
kládat, nýbrž na místech povolaných měli by
jej studovat a uvažovat o tom, co jeho příčinou.
22
article
Naši hospodáři na radnici vědí, co to znamená.
však nemají odvahy doznati, že prostředek sa
nační, k němuž se byli odhodlali zvýšením nej
nižší sazby, se neosvědčil. Tramway je pas
si ní, či lépe řečeno, passivní jsou elektrické
podniky obce pražské. Aby se výnosnost jejieh
zvedla, zvýšena byla několikráte sazba, zejmena
sazba nejnižší, jíž obecenstvo aspoň z 80 proe.
ne-li hojněji užívalo. Nepopíráme, že není to
tak hrozné, co se stalo a oč obecenstvu byl
přitiženo, však nedá se popříti, že se expe-
riment nezdařil a že bude nutno snad
přikročiti k jinému. Především bychom co nej-
rozhodněji byli pro reformy účetní. Jednak nen
správno, že elektrické podniky se vedou v účtech
pod jedním záhlavím a že se ponechává tram-
wayi, aby laskavě na ostatní, naprosto passivné
elektrické podniky připlácela. Obecenstvo a po-
platníci mají právo zvěděti, jak vyplácí se elek-
trická dráha bez přítěži a kde prospekulováno
a vyházeno bylo bůh ví co peněz. Za drubé
bylo by na čase doznati, že stará koňka byla
zlskána obcí za obnos nepoměrně veliký, že
byla přeplacena tak, jak by se
nikdy bylo nestalo, kdyby byl bý-
val kupec soukromník a kdyby za
podnikem tim nebyl stál jiný
Kolbenova elektrárna, která ovšem
tehdy ještě nebyla v rukou těch, v jejichž je
nyní. Snad se nám rozumí. Nechť se chyba
odčiní tím, že se příslušná část odepíše
podnik elektrických dráh vede v knihách v ceně
skrovnější než dnes. Co se sazeb týče, nedopo
ručovali bychom pro Prahu ani sazby dle vzoru
Kolbenův
Praha
23
article
Vídně a Berlína, nýbrž dovolili bychom si do-
poručiti za vzor Vratislav se zřefelem na sazby
jaké mají v Lipsku a v Mnichově. Drážďany
bychom z kalkulu vynechali, poněvadž tam v
leté obrovská doprava je mimo město, které
my nemáme. Však tendence při všem tom musí
být ta, co možná sazby snižovat, ne ale je
zvyšovat a mimo to blížit se k tarifnímu ideálu
dopravnímu — k sazbám jednotným. Dnes snad
to ještě možno není, však tendencí tou musi
býti vedena snaha tramwayové správy. A po-
tom ne dopravu obmezovat, vozů ubírat a
v podniku šetřit a conto obecenstva. To vyplat
se v každém připadě špatně a před tím varu-
jeme. Rovněž varujeme před obmezováním pří
mých spojení, neb nic tak neubírá tramway
přátel, jako stálé to přestupování, kterého máme
u nás již nyní na zbyt
— Násilné ničení české školy v Olemouci
Z Olomouce (telef. zpráva). Neslýchaným
způsobem konal se dnes zápis do české obecné
školy. Zápis řídil předseda zdejší ž ido v ské
obce dr. Jakub Eben a zpupně odmílal
každého, koho neznal, nebo zn á ti
nechtěl. U českých rodičů vzbuzuje toto
jednání velké rozčilení, poněvadž se dos u
marně dovolává ochrany úřadů.
Násili německé bude míti nedozírné následky.«
Jak již sděleno, usnesla se okr. školní rada
olomoucká letos na mimořádném skřipci při
zápisu do české školy, na požadavku průkaz-
ných listin rodičů do čtvrtého a pátého kolena
Tím nyní starý nenávistník olomouckých Čechů,
dr. Eben týrá otce českých děti. Lze vyslo
viti naději, že vůdcové olomouckých Čechů
najdou prostředky a cesty ke zkrocení německo
židovského pychu v Olomouci!
doktor
Eben
Čecho
Vídeň
Berlín
Lipsko
Mnichov
Drážďany
Olomouc
24
article
— Vojenský tábor u Nov. Benátek je ted
jako zajištěná událost hotov. Podařilo li se » Pra-
ger Tagblattu« říšsko-německý generální štáb
strategickém významu tohoto rozsáhlého, v ko-
lossálních rozměrech tábora u Mostu nad L. za
mýšleného, nového vojenského cvičiště v Če-
chách poblíž pruských hranic uklidniti, nevíme.
ale podle zaručených zpráv se zařizováním tá-
bora počne se co nejdřive, tedy upustila něme-
cká armádní správa od námitek, měla-li jaké.
neboť proti německým námitkám se u nás nic
neděje a to především ve vojště. Ostatně není
vyloučeno, nestaví-li se tábor novobenátecký
zrovna ve strategických úmyslech německých ..
Jisto je tolik, že se pozemky k založení tábo
řiště nutně tou dobou kupují s velikým chva
tem a o rozměrech jeho možno učiniti si po
nětí, připomeneme-li, že rozloze jeho obětovány
budou dvé katastrální obce, Mladá a Jiřice
Vesnice tyto samy zmizí s povrchu zemského
dny jich jsou sečteny, fara z Mladé přeložen
bude do Milovic. Tábor prostírati se bude od
Jizery u Benátek až k Lysé. Nikoli poslední
zajímavostí této nové obrovské vojenské inve-
stice jest, že v jejích mezích z valné části pro-
stirají se náhodou nedávno zakoupené pozemky
Länderbanky v ceně 4 mill. zlatých. Strach
»Prager Tagblattu«, že by mohlo následkem
říšskonémeckých námitek s celého tábora sejit,
před několika týdny tak pathetieky projevený,
byl tedy — upřímný!
Prager
Benátky
Most nad L
Milovice
Jizera
Lysá
Nova
ger Tagblatt
25
article
— Osobní. Zubní lékař p. MUDr. Karel W a chs-
mann vrátil se z cest a ordinuje v obvyklých bo-
dinách na Ferdinandově tř. č. 4. — Pan MUDr. F
Zahradnický, primář a operatér všeob. ckresní
nemocnice v Něm. Brodě, počne po návratu z cest
udileti rady v neděli dne 13. září.
— Rodinné zprávy. Pan Antonin Kosina, c.k
kontrolor techn. fin. kontroly a paní Marie K osi
nová ovdov. Šafrová roz. Zapotilova, slavili sůa-
tek manželský dne 10. září v chrámu sv. Gotiharda
v Bubenči.
— Stříbrnou svalbu oslaví dne 17. t. m. v Kar
dašově Rečici p. Antonin Mušek, divadelní ředitel
se svou choti Růženou roz. Stankovou.
— Úmrti. Rodinu ředitele Českoslov. obchodní
akademie p. Ph.dra. Jana Režábka stihla bolestná
ztráta úmrtím syna pana Jaroslava Řežábka
posluchače filosofie české university Karlo- Ferdinan-
dovy, který zemřel dne 10. září ve věku 25 let p
krátké nemoci na lelním bylě v Rožmberku. Tělesná
schránka zesnulého převezena bude na hěbitov smí
chovský na Malvazince, kde v pondělí dne 14. zář
o 3. hod. odpol. bude pohřbena.
— Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Viktor Po-
lák, advokát v Ustí n. Orl., ohlásil adv. komoře, že
přesídlí do Kutné Hory.
— Výbor Ústředního svazu slovanskýchi novinálů
konal první letošní schůzi dne 7. t. m. v zasedací síni
městské radnice v Pardubicích. Členy výboru telegrafi-
cky pozdravil starosta města dr. Formánek, osobně
je uvítali starostův náměstek p. K. Werner a předseda
výstavního výboru p. dr. Jos. Stolba. Schůze zúčastnili
se za spolek českých žurnalistů Jos. Holeček, Fr. Ho-
vorka, Jos. Kuffner, J. Vejvara, za jednotu českoslo-
vanských novinářů dr. Baxa, za sdružení moravských
novinářů Sokol-Tůma. Mistopředseda pan Jos. Hole-
ček zahájiv schůzi, oznamuje, že omluvili se pp.
MUDr
Ferdinandův
F Zahradnický
Kosina
Marie
Šafrová
Gotihard
Antonina muška
Růžena
Stankův
Úmrt
Režábek
JUDr
Viktor
doktor
Formánek
K Werner
Jos
Holeček
Kuffner
J Vejvar
Baxa
Sokol
Tůma
Německo
Brod
Bubeneč
Kara
Rožmberk
Orlický
Kutná Hora
Pardubice
Francie
Jos
český univerzita KarlaFerdinany
výbor ústřední svaz
26
article
M. Chyliňski, dr. Ostaszewski-Baránski, Vl. Prokesch,
R. Cejnek a J. Klecanda. Pan Jos. Kuffner sděluje,
že Slovinci dospívají k ulvoření žurnalistického spol-
ku, což uvítáno s uspokojením. Jednatel Fr. Hovor-
ka doručil přítomným členům první výtisky prolo-
kolu sjezdu v Plzni. Usneseno, aby úhlednou tuto kni-
hu, pečlivě sestavenou R. Cejnkem, obdržel každý
organisovaný novinář prostřednictvím jednoty, k níž
náleží. Protokol sjezdu plzeňského schválen. Přikro-
čeno k projednávání návrhů, učiněných na pátěm
sjezdu slovanských novinářů v Plzni. Návrh p. Pro-
kopa Grégra, aby zvolen byl pro každou slovan-
skou zemi delegál, který by se postaral o konstiluování
novinářských výborů, vyřízen tím způsobem, že jedna-
tel Fr. Hovorka dopíše organisacím, aby jmenovaly
delegáty. Návrh p. Prokopa Grégra o vydání seznamu
slovanských novinářů vyřízen bude tím, že předsedni-
ctvo svazu dopíše organisacím, aby ústřednímu vý-
boru zaslaly seznam novinářů organisovaných a ne-
organisovaných. Návrh dra. Verguna, aby činily
se kroky za účelem získání věrohodných korespon-
dentů ze slovanských zemí, kteří by aspoň pro první
dobu byli ochotni pracovati pro tiskovou kancelář
buď bezplatně aneb za mírný honorář, provede před-
sednictvo. Ve příčině návrhu p. Majkiče, aby mladi
žurnalisté byli vysíláni na jistou dobu do některé
redakce v jiné slovanské zemi za příčinou vzájemného
poznání, učiní předsednictvo příslušné dolazy. Žádost
M Chyliňski
doktor
Ostaszewski
Baránski
R Cejnek
J Klecanda
Jos
Kuffner
Hovor
Grégr
Hovorka
Prokop Grégr
Francie
Plzeň
Přikro
27
article
dra. Mazzury, aby tisk slovanský podporoval kol-
lezy chorvatské v jich těžkém zápase, vyřidí před-
sednictvo. Rokování o návrzích dra. Baxy, aby slo-
vanské časopisy zakročily o to, by jejich zástupcové
dostali se do korespondence říšské rady, dále o nůvrhu
dra. Verguna, aby vídeňští zpravodajové slovan-
ských novin dopomáhali svou ochotou řečníkům, mlu-
vícím na říšské radě jazyky slovanskými k tomu, aby
aspoň výňatky jejich řečí oliskovaly se v korespon-
denci parlamentní a posléze o návrhu red. J. Aný že,
aby stal se důrazný projev proti C.-B., jež spravována
jest se zjevnou tendencí proti českému národu. Po del-
ším rokování usneseno požádati žurnalisty-poslance
pp. dra. Hellera, dra. Rybu, dra. Baxu, Merunovicz
a Biankina, dále kollegy Penížka a Czesaného, aby
utvořili komitét, který by případně návrhy ústřednímu
výboru zaslal. Dr. Ostaszewski- Baraňski bude požádán
o podrobné odůvodnění svého návrhu. Resoluce dra.
Beaupréa o novém tiskovém zákoně a Markova
o praktických potřebách slovanského haličsko-ruského
tisku projednány budou ve schůzi příští. K návrhu p.
Sokola-Tůmy usneseno požádati členy železniční
rady (pp. Kaftana, Bondya a Kubra), aby se postarali
o urychlení časopisecké dopravy respektive železnič-
ního spojení mezi Haličí a Čechy. Dle návrhu red.J.
Baxa
Heller
Merunovicz
Biankin
Penížek
Czesaný
doktor
Ostaszewski
Baraňski
Beaupré
Markov
Tůma
Kaftan
Bondya
Kubr
Čecho
Halič
Sokol
28
article
Hrubého usneseno, dopsati ministerstvu vnitra, aby
„Wiener Zeitung“ v úřadních vyhláškách vedle ně-
meckého jména míst uváděl také slovanské jich ozna-
čení. Dle návrhu Fr. Hovorky budou akademie
česká, polská a jihoslovanská požádány za přispění
k vydání slovníku slovanských jmen místních. Ve
příčině příštího sjezdu zmocněno předsednictvo, učiniti
potřebné kroky. O návrhu p. Štěpána Radiče na
zřízení novinářských kursů podá v příští schůzi místo-
předseda p. Holeček podrobnou zprávu
— Proli prodloužení vojenské služby. Z Českých
Budějovic se sděluje: Okresní a obecní německá za-
stupitelstva v jižních Čechách chystají společnou
akci proti ponechání vojinů třetího ročníku v činn
službé. K ministerskému předsedovi dru. Körbrov
odebéře se hromadná depulace s poslancem drem. M.
Soukupem a podá mu memorandum, ve kterém
poukáže na letošní živelní pohromy, jimiž jsou rol-
níci tak poško eni, že svých synů nezbytně doma
potřebují.
— Obecní zastupitelství města Karlína má
řádnou schůzi v místnostech radnice v Karlíně ve
středu dne 16. září 1903 o 3. hod. odpoledne. Program:
1. Čj. 10471. Dodatečné schválení učiněných výdajů
mimo rozpočet. 2. Č. 3835. Návrh prováděcího naří-
zení: a) k navržené obec. dávce stočně, b) ke schvá-
lené obecní dávce z nájemného. 3. Č. 12.591. Vyjádření
o vyšší obecní přirážce z podniků k veřejnému účto-
vání povinných, navržené k úhradě rozpočtu za rk
1902. 4. Č.9024. a) Návrh na povolení nákladu asi
68.200 K na rozšíření kanalisační sítě na pozemcích
invalidních, b) návrh na povolení nákladu na dlažbu
části Poděbradovy třídy. 5. Č. 10.022. Návrh na změnu
polohopisného a regulačního plánu obce karlínské
na pozemcích obec. dvora. 6. Č. 5176. Návrh na pro-
pachtování části obec. pozemků ve Strašnicích pp.
Hrubý
Hovorka
Radič
Holeček
M Soukup
Poděbradův
Francie
Český Budějovice
Čechy
Karlín
Č . 3835
Č . 12.591
Č . 9024
Č . 5176
Strašnice
Wiener Zeitung
29
article
Viktoru Kosovi a Ant. Červenkovi. 7. Č. 6493. Návrh,
aby obec karlínská stala se členem spolku pro zřizo-
vání léčeben pro nemoci plicní v Praze s příspěvkem
1000 K. 8. Stížnosti: a) č. 5358 p. Jos. Kohlíka prot
obec. poplatkům ze zábav, b) č. 14240 pp. dědiců
Meisnerových, c) č. 1424 pp. manželů Kavalových,
d) č. 953 p. Pavla Ludv. a pí. Olgy z Václavičků b).
c), d) proti okresnímu poplatku, e) č. 6193, 7018p.
Aug. Kneifla proti účtu za čistění vodovodu. 9. Č-
8682. Návrh na jmenování 6 placených hasičů obec-
ními zřízenci. 10. Č. 9477. Návrh, aby členové obec-
ního výboru vyloučení byli z dodávek pro obec. 11.
Č. 6914. Návrh na jmenování sl. Bedř. Pickové pě-
stounkou v útulku. 12. Č. 4448. Návrh na definitivní
ustanovení 7 slečen učitelek na pokrač. škole dívčí
13. Žádosti za udělení domovského práva dle zák. z 5.
prosince 1896 č. 222 f. z.
—Vojenský věstník. Polní zbrojmistr ryt. Pit-
reich, předseda vrchního vojenského soudu, pensio-
nován na svou žádost a propůjčen mu řád železné
koruny I. tř. Dále dáni do pense, rovněž na svou
žádost, podmaršálek August Holmann- Donners-
berg, přidělený ke XIV. sborovému velitelství a vy-
slovena mu nejvyšší spokojenost, podmaršálek Jiřn
Tomičič a vyznamenán rylířským křížem Leo-
poldova řádu, g.m. bar. Schrenk a propůjčen mu
vojenský záslužní kříž, Předsedou vrchního vojen-
ského soudu jmenován předseda vyššího soudu polne
zbrojmistr ryt. Plentzner, jeho nástupcem pod-
maršálek Jan Huber-Penig. Podmaršálek šl.
Holler-Sulzthal, velitel 8. pěch. divise při-
dělen ke XIV. sborovému velitelství. G. m. Fr. Con-
rad - Hötzendor!, velitel 55. pěch. brigády, stal
se velitelem 8. pěch. divise.
Kos
Antonín
Červenka
Kohlík
Meisnerův
Pavel Ludv
Olga
Aug
Kneifl
Picek
Holmann
Jiřn Tomičič
Lea
Schrenk
Huber
Penig
Holler
Sulzthal
Hötzendor
Č . 6493
Praha
Č8682
Č . 9477
Č . 6914
Č . 4448
Donners
Francie
spolek pro zřizo