ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ad8608e0-717f-11dc-8eb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 124, place 53, org 11
1 masthead
13. září 1903.
2 masthead
Císlo 250.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana3
5 article
Dnes naposled proudy občanů z celého Podkrko- noší i z jiných koutů krásné vlasti naší složí poklonu svou nejen městu Hořicím, ale i jeho výstavě! Dnes naposled tak hromadně budou o městě prvního po- mníku Žižkova a prvního památníku Smetanova pro- nášeny všechny ty chvály a projevy obdivu, že Hořice, ty odstrkávané a podceňovan Hořice, provedly s plným zdarem takové kulturn dílo, jakým byla letošní výstava českého severo- východu l Vše zmizí! Nejen výtvory umělecké, práce umělé ruky českého řemeslníka, umu pokročilého učitele, zdatnosti našeho velkoprůmyslu, ale i ty schránky všech těch pokladů, výstavní naše budovy zmizí a ničeho nám z toho nového města, jež na úpatí vrchu Žižkova takřka přes noc vyrostlo, nezbude, než vzpomínka, že byli jsme ve svém domově přece jednou spokojeni, nachvili trudu prosti a plně šťastnil Dnes naposled bílé světlo Křižíkových lamp zá svou rozleje nejen kol sadů Smetanových, ale i po návrších vůkolních a ztichne a zmlkne všechen ten ruch, milou naší výstavou večer co večer vyvo- lávaný!
Smetanův Křižíkův Hořice Žižkov český severovýchod
6 article
Ty milé, vábné zvuky skvostných večerů kon- certních, jež z divadelní dvorany ven tak jásavě byly hlaholly a hudebním Hořicům tolik nových pochval byly přinesly. ty zlichly již; a ocholnictvo naše také užavřelo již vílěznou svou serii závodních her diva- delních 1 Všemu, všemu již konecl A jen jedno nás blažit musí: že výslavu vidě nejen děd, otec a dorostlý syn, ale že i té drobotině dětské s takovou benevolencí byla krásná naše vý- stava přístupnou činěna; v úllých dušičkách všech těch tisíců školní mládeže, jež den co den byla vý- stavou hostěna, jistě vznikly dojmy nezapomenutelné a tato příští generace naše ještě po dlouhých létec vzpomínati bude letošní hořické výstavy! Dnes, kdy s výstavou se loučíme upřímně a hrdě můžeme si říci, že vy- konán tu byl kus poctivé české práce poclivě pracovaly všechny odbory vý. stavního složitého apparátu; poctivě přičinilo se město Hořice i jeho orgá- nové o to, aby výstava našla důstojny útulek a aby hosté výstavní cítili se tu jako doma; poctivě konalo občan- stvo hořické čestný svůj úkol hosti- telský a přímo obdivem naplniti mus zůjem lidu českého o letošní výsta vu hořickou. A stejně upřímně choval se i tisk český ke kullurnímu podniku hořickému, věnuje mu již před otevřením a během výstavy pozornost nále žitou a zaslouženou Dobře bylo pracováno; dobře bylo dílo připra- veno a k dobrému také konci přivedeno ! Toť moment, který blažití musí každého Hořičana, tím více mne jednoho nepatrného z nich, který neumělým svý pérem snsžil se v sloupcích lohoto listu den co der pozornost členářstva k výstavě hořické obraceti.
Hořica Hořice
7 article
Dnes naposled rubrika »Výstava v Hořicích v aktivitě; dnes naposled! — A až- Hořičané ulicí Janderovou neb ulicí Žižko vou za jakýmkoliv účelem půjdou kol Smetanových sadů nahoru k mohyle Žižkově, nechť přemohou tu slzu z oka se derouci a nechť pomyslí ai jen, že co bylo, věčně trvati nemohlo. Dnes již pozemkům, na jejichž plochách výstava českého severovýchodu jest umístěna, říká lid »U výstavy«; a náměstíčko, jež u vchodu do sadů Smetanových vzniká, pro pa- málku té krásné, v myslích všech H řičanů nezapo menufslné výstavy budiž zváno »Náměstím výstav- ním«! To upomínku na výstavu v paměti naší udrží na věčné časy! Dnes tedy vskulku konec! Osud poroučí a my slabí lidé musíme poslechnouli. Ale s hrdě vztýčeným čelem se dne s výstavou naší loučíme; hrdě asplným vědomím dobře vykonané záslužné práce mohou Hořice zpět pohlížeti utěšovati se vědomím, že dovedou po- sici svou ubránitii tehdy, kdy působe ním vlivů jim nepřejících mimovolne proti jejich vůli a proti všemu práv zatlačovány by byly do podruží, by snad jen dočasného, které jsouc vý- slednicí přání a tužeb několika jedno- tlivců, tak snadno jak vzniklo, také zaniknouti mů žel Již tedy konec! Kdy a za jakých okolností H řice opět svělu okáží, že jsou přirozeným středem kulturníhio rozvoje svého širého vůkoli? Alois Rublič.
Janderův Žižka Smetanův Rublič Hořice Hořičaný ulice Žižkov
8 article
Výstavní personalie. II. Výstava hořická potě šovala v posledních dnech četné návštěvníky své a než se nadějeme, uzavře se hlavní brána její a nikdo víc nebude patřiti na poklady za ní snesené. Škoda, že i výstavy musí mít den, kdy volají smutné „Dnes naposled!“; tím pak smutnější jest chvíle ta, když platí výstavě s tak uměleckým nátěrem, jakou byla, a na několik ještě dnů jest výstava hořická, právě pro tuto appartnost tak obdivovaná. Odbor umě- lecký, jemuž připadlo, uspořádati výstavku umě- leckou, měl rozhodný vliv i na ostatní práce výstavní. toť nepochybno; a tak stalo se, že celkový vzhle výslavy statně udržel krok s rázem oddělení uměle- ckého. Netvrdím ovšem nikterak, že umělecký vzhled celé výslavy byl snad dílem odboru uměleckého, to nikoliv; to ale jest jisto, že ti, kdož rozhodovalio rázu celkového vzhledu výstavy, byli nešeni těmitě uměleckými ideami, jako odbor umělecký. V čele odboru uměleckého a duší jeho byl akad. sochař a prof. Moric Černil. Objevily-li se na ho- řické výstavě umělecké výtvory, jichž přítomnost zdála se býti venkovské, pro umělce velikého jména přec měně významně výstavě sválečním vyzname- náním, bylo to dílem osobní intervence a energie proí. Černila, který vší mocí snažil se výstavce umělecké dáti ráz co možno široký a významný; pakli nedo- padlo vše dle intencí jim úsilovně ve skutek uvádě- ných, toho vinu nenese on, nýbrž okolnosti přerůzné.
profesor Moric
9 article
Odbor výtvarný a umělecký byl již v době příprav výstavních velice činný a bylo mu při tom překonávati také mnohé názory zastaralé a intencím uměleckým protiběžné; leč vytrvalost, ba houževnatost pevné vůle přemohla byť ne všechno, lož alespoň mnoho! Dnes pak, kdy jsme již u sklonku výstavy, musíme doznati, že tolik překrásných plastik a tolik obrazů nebývá na krajinských výstavách viděti; několik na- dšenců, kteří v odboru uměleckém pracovali, dovedlo tu vykouzliti vzdor všem oblížím (obzvlášť finančním) oddíl výstavy, jenž byl její okrasou, jeji chloubou. Vedle předsedy prol. Černila byli to pak tito pá- nové, kteří plně si vděků všech navštěvovatelů za- sloužili a ve výslavní kronice „Národních Listů“ uve- deni býti si plně zasloužili: architekt a prof. Frant. Blažek jako místopředseda, sochař a učitel Jos. Kraus jako jednatel, sochař a učitel Karel Le Grain jako instalatér umělecké výstavky, a členové akad. malíř Jul. Jelínek, architekt a prof. Kare Jelínek, akad. sochař Lad. Kofránek, dekor sochař Josef Kulhánek, prof. Alois Rublič akad. sochař a prof. Václav Suchomel a sochal Frant. Vejs. Že umělecké oddělení na hořické výstavě umí stěné bylo velice důležitým kulturním podnikem če ského severovýchodu a počátkem nových názorů šir- ších kruhů o umění, to jest jisto; však i to jest beze- sporné, že výstava hořická jakovéto oddělení mít mu- sila. Vzdyt ten uznávaný a obdivovaný umělecky švih celé výstavy hořické, jakým dosud žádná výstava krajinská pochlubiti se nemohla, by býval kusý, když by výstava v jádru svém nebyla měla tak zdařilou výstavku uměleckou!
profesor František Blažek Kraus Karel Le Jula Jelínek Kare Jelínek Kofránek Kulhánek Rublič Suchomel Vejs
10 article
Co na hořické výstavě nebylo. Dnes, v poslední den výstavní, nebude nám snad již nikdo zazlívati, když vypovíme, co na krásné a každého uspokoju- jící výslavě českého severovýchodu nebylo. Ke chvále všech činitelů nutno nepokrytě doznati, že po celou dobu trvání výstavy, tedy od 26. července až do dnešního dne nebylo na výstavě ni jedině rušivé chvíle, jež by nepřístojností svou způ- sobem jakýmkoliv slavnostní náladu, jež celou vý stavu od počátku až do konce byla provivala, kazila pochopilť každý ve ký morální význam výstavy našt a nebylo ni jednou rapotřebí, jakékoliv přerušen pořádku či dobré shody napravovati; vše odbyto dů- stojně a klidně. — Ale na výslavě naší postrádal jsme něco, co u ohnivých Hořičanů nás i podivem naplňovalo: chyběla tu ona pověstná jiskra nad- šení, jež dovede shromážděné davy společným zpěvem roznítiti a z tisíců lidí učiniti jediný zdroj vlasteneckého zápalu; ani jednou nezapěl si lid náš, při tolika krásných večerech shromážděný, spo- lečně a z té upřímné české duše hromadně svou píseň národní, jež by byla hřímavě hlučela a v kraj na sever se šířila! — Hořická výstava (k své ale chvále a chloubě!) také však naprosto postrádala onu nepříjemnou, ba protivnou dotěrnost různých prodavačů a hlavně prodavaček, jež pobyt na jiných výstavách v povážlivé míře činívá nepříjemným ! Žže na hořické výstavě nebyly turnikety, to čtenáři » Na- rodních Listů« již vědí; však slavný finanční odbot výstavní prý i bez turniketů dovede se o to přičiniti aby na zdařilé výstavě hořické neukázal se nepři jemný host skoro všech výstav: deficit! A takové hoto zakončení výstavy při tomto definitivním za- končení svých zpráv přeji z plného srdce svému rodnému městu jako oddaný Hořičan.
11 article
Poslední dny hořické výstavy. Ve středu dne 9 t. m. loučila se kapela výstavní s místem svéh osminedělního uměleckého působení a loučení to mělo se strany přečetného obecenstva dojímavý ráz slav- nostní. Kapelník Max Heyda i mužstvo jeho statečné kapely byli po celý večer kvítím zasypáváni a opa- kování hudebních čísel, jež průběhem výstavy stala se populární, ani nechtělo mít konce; milá byla improvisace písně »Loučení, loučení!« Nejen hudeb- níci, ale i obecenstvo stále a stále volalo »Na brzkou shledanou!« — Ve čtvrtek, v pátek a v s0- bolu byla výstava bez hudby a jen večery byly vy plněny případnými divadelními a j. produkcemi ve výstavním divadle, z nichž nejvýznačnější byl pátek (hořičtí divadelní ochotníci předvedli ve výborném provedení hru »Flachsmann vychovatel«). Výstava v těchto dnech byla bez svého korsa; případala mi jako kráska, která vyšla si na procházku bez ob- vyklého šperku, zůstala kráskou, ale něco ji pře scházelo, co půvab její činilo tak miloučký a tak la- hodivý!
Heyda Flachsmann
12 article Pardubická výstava prodloužena jest do 28. září t. r
Pardubická výstava prodloužena jest do 28. září t. r Bednářství na výstavě pardubické. Ke včerejš zprávě sděluje nám p. Václav Richter na Král Vinohradech, že vedle bednářských výrobků zabýv se zvláště výrobou pracích strojů a nářadí mlékař- ského a stavbou různých strojů pro chemické a jin závody.
Richter Královský Vinohrady
13 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Němečtí násilníci a české děti. Se všech stran smíšeného kraje docházejí žaloby na počínání si ne pouze fanatických německých jednotlivců, nýbrž i německých korporací samosprávných úřadů při letošním zápisu škol- ním. Nejenom že opakovaly se obvyklé hrozby, arsenál germánských Torguemadů v kapesním formátě není tím ale vyprázdněn. Letos vydáno nové heslo na ubití českých škol ve smíšeném kraji. Odpirati českým otcům, kteří žádají za příslušnost, tohoto práva a nemohou-li nic jiného tím dokázati, tedy aspoň věc prodlouží a způ- sobí žadatelům nepříjemnosti. Jinak pracovali pracují i dnes ještě starými prostředky a užívají starých zbrani. Je to opět hrozba vyhnáním z práce. Usnadňována je nynějšími smutnými výrobními poměry zejmena v hnědouhelném obvodu. Odbyt uhlí klesl na míru dosud ne- bývalou a ostatní průmysl, strojnický, žele- zářský, lučebný atd. je ještě hůře na tom. Není již nouze o dělnictvo, nýbrž je nouze o práci a tu ovšem dá se snadněji působiti na toho, komu souzeno je vydělávati chléb svůj denně. Zdá se, že letos budou míti výsledky příznivějši než jiná léta, kde si to konečně německý sehlebodárce« rozmyslil, dovedného, skromného dělníka propustit prolo, že své dítě svěřil škole svého národa. Největší bezohlednost a brutalita je ovšem domovem v oněch průmyslových distriktech, kde pracuje po většině fluktuujíeí dělnietvo a nejhůře jsou v tom dělníci, pracující v určitou saisonu, na př. zedníci, tesaři, dělnici při dopravě vodní atd. Pokud je jich třeba, nikdo se po jejich národnosti neptá, jakmile ale práce ubude, již jsou tu »vybiječi« českých lidí ze smíšeného kraje, kteří o to pečují, aby kdo »tam nepatří«, také se tam nezdržel.
14 article
Uchytit se na př. řemeslníku stavebnímu je ve smíšeném kraji čirou nemožnosti, snáze to jde krejčím a obuvníkům, již vynikají nad Němce dovedností a bez nichž by se němečtí mistri ani neobešli. Volnějším, jako ve všem, je ovšem ten, kdo peněz nemá, ten vlastní příslušník fluktuujícího obyvatelstva, kterýmž Němci své brutality tak rádi omlouvají a nikoli ten, kdo s ro- dinou se přistěhuje a se usadí, buď aby v trvalé mzdě u jiného neb na vlastní svůj vrub pracoval. A právě proti těmto dělníkům, z nichž znenáhla vyvijejí se usedlí samostatní živnostníci, směřuje všechno nepřátelství německé, které — jak jsme se již zmínili — z národnostních příčin namí- řeno zvláště proti jejich dětem. A ne bez při- činy. Druhdy, bez české školy, dítě českých ro- dičů ve smíšeném kraji pozbylo průběhem let své národnosti zúplna, neb ve svém národním vědomí tak ochablo, že stalo se nezpůsobilým ke vzdoru, dnes ale děti českých rodičů i mezi Němci Čechy zůstanou a pomáhají trhati šalbu a mámení o »uzavřeném německém územl.« A tomu aby předešli, to aby zamezili, je zuři- vou snahou našich odpůrců. Proto vyháněji z práce české dělníky, kteří děti své svěří české škole, proto majitelé domů z bytů je vypovídají, proto představenstva obcí všelikým chikanová- ním pobyt jejich na místě nemožným učiniti se snaží a proto nyní odpírají na daný povel z ně- meckých vedoucích míst českému lidu právo n příslušnost obecní, opováží-li se dáti do české školy své dítě. Postup při tom je obyčejný.
Němec
15 article
Když blíží se doba, kdy nabývá občan práva státi se přislušníkem, působí německá agitace na zaměstnavatele, aby občana takového z práce propustil. Na to žádá obec u dotčeného, b prokázal, kde vydělává, čeho zapotřebí k ži- votu. A když okamžitě prokázati toho nemůže, prostě ho z obce vypoví. Je to postup nezá- konný a kdo se mu opře, tomu práva se do- stane. Třeba jen se nezaleknouti, nýbrž klidně
16 article
s věcí svou obrátiti se na některou z našich národních jednot, která v takém případěo dálší jíž se postará. Boj, který vedou naši sou- kmenovci, chudí a na sily paží svých odkázaní. je bojem heroů. Je pravda sice, že postaven dělníkovo je mnohem labilnější, než na příklad postavení úřadníka a že dělník, vypovězený z to- várny jedné, nepoměrně snáze obdrží zaměst- nání v továrně jiné, než úřadník, jenž v šane by dal karrieru svou, nieméně však s obdivem sluší pohližeti na ty, kteří dovedou se v hájení zájmů národních postaviti i těm, od nichž od- víslé jest jejich dočasné bydlo a kteří mají tolik odvahy, bydla a spojeného s ním výdělku a vý- živy pozbýti. Obdivuhodným je boj jejich ze- jmena v hájení české školy, která je baštou v území nepřátelském a která nedá tam zahy- nouti nám i budoucím. — Známí panny Marie z Lourd. Posel ství nesmírného dosahu zvěstuje dopisovate pražského katolického listu těm, kdož se ne- zúčastnili »první české pouti do Lourd«. Nejd. p. biskup tarbesský sdělil totiž poutníkům če- ským, že »až umrou a přijdou ke bráně ne- beské, že je matka boží pozná jako své známě z Lourd, jako své věrné etilele a skrze její přímluvu že dojdou spasení.« Kdežto pražský katolický list píše, že biskup tarbesský v tom smyslu pouhou naději vyslovil, brněnský orgán katolicko-klerikální traduje radostné poselství lourdského biskupa jako jistou jistotu. Podle jeho dopisovatele sliboval biskup českým pout- níkům, že neposkvrněná panna »jistě, až zakle- pou na bránu nebeskou, je pozná a neb otevře.« Podle toho by se byla pouť do Lourd
Marie Lurdy
17 article
znamenitě vyplatila a každý z účastníků této pouti udělá dobře, sehová-li si zbylou obálku od okružního lístku poutního, aby všecka mýlka byla vyloučena. Pro první českou pouť lourd- skou je to velevýznamné, že byla od biskupa uvítána německy. Pan biskup k vůli zaručené spolehlivosti lourdských dívů dohlíží na správné vykonávání velice výnosných těch zázraků. Pouí česká byla poetěna šesti zázraky, nikoli pěti jak jsme byli mylně oznámili, a katolický do- pisovatel jimi namlazený horší se, že při dru hém průvodu českém nebyl učiněn žádný zá zrak. Za to byl však odškodněn českým po- zdravem pana biskupa z Tarbesu: » Dobrý den !«, kterýžto zázrak ovšem hned naivně v závorce vykládá takto: (»Napřed se zeptal jednoho z pořadatelů, jak se říká po česku »bon jour !«) To ovšem pak dovede každý. Znamenitá pre- benda lourdská učinila z tarbesského pana biskupa humoristu; přislibiv českým poutníkům vlídné přijeti u brány nebeské, byl prý zvlášt potěšen, že vidí před sebou šest bratři kněži katoliků, i vzkázal všem českým matkám přání, aby byly tak šťastny jako paní Kolisková, matka těch šesti kněží. Pan biskup snad ani netuší, jaké štěsti vzhledem ku přísnému celibátu kněži českému národu přeje, neboť kdyby vše ch ny české matky měly býti tak šťastny, brzo by se nám matek nedoslávalo, a to by bylo rozhodně horší nežli jednodětské hospodářství v rodinách francouzských. Proto raději méně té milost z »milostných Lourd«, v nichž tolik eloktri ckých lampiček svým střízlivým světlem svlt hned na půltuety nevysvětlitelných zázraků..
Kolisková Tarbes Lurdy
18 article
— Od poličkování mramorových fváři Pravdy opuchly ruce realistického »ehefredak- tora« na několik dní až do včerejška, aby zas rozmnožil nepřehlednou řadu důkazů nezlom- ného pravidla, že za nepoctivost nelze bojovati jinak než zas jen zbraněmi nepoctivými. Dvoji duši prý vidí v nás a dělej, co dělej, neubije prý ji, i dokazuje dvojakost naší duše tím, že jsme napsali dne 26. m. m.: »Kdyby český evangelík rozhodl se pro aktivování, pro ob- novu staré bratrské církve české, českými pe nězi, českými silami, dnes by bylo, a tosi jenom chladně přiznejme, pozdě« a že jsme dne 8. t. m. psali: »Pro původní českou bra- trskou církev husitskou není v lůně »Ev. Bundue dosud ovšem žádného internacionálního výboru, ale českým evangelíkům by mělo na té eirkvi především záležet; tak soudíme my, nezna- bozi!«. Aby pokus dvojakosti našich názorůo poměru českých evangelíků k církvi bratrské jakž takž dopadl pravděpodobně, zfalšovala zpronevěřil Masarykův seminarista náš text. Věta z našeho úv. článku ze dne 26. m. m. realistickým denníkem vytržená a zkomolená zní v pravdě decela jinak a sice-takto: »Kdyby český evangelik navzdor tvrzení renlistického tisku nepokládal za správno, že české ovangeli- cké církve berou příspěvky z německé říše (což má býti správným podle dra. J. Herbena, protože se pořádají lourdská procesí z Čech !) a kdyby rozhodl se pro reaktivování, pro ob- novu staré bratrské církve české, českými silami, českými penězi, dnes by bylo, a tosi jenom chladně přiznejme, pozdě.« Z věty téa z dalšího bezprostředně po ní následujícího od- stavce až do konce našeho článku, pro každého z chlapeckých let vyrostlého čtenáře vysvítá, že pojednáváme o možnosti obratu celého ná- roda ve víře k české bratrské církvi.
Eva Bundue Masarykův J Herben Čechy
19 article
Stručně řečeno, pravíme v článku tom, že nelze viděli, kde by se vzala v národě dnes ohromná emoce, jaké by bylo zapotřebí k tomu, aby pře- konav svou náboženskou lhostejnost, přijali třeba víru českých bratří, a jeli pozdě k takovému pokusu, že tím méně dů národ český svou svo- bodu svědomí za víru, kterou v něm chtějí reafisté německými penězi a německou propa- gandou rozšířiti. Tvrdí-li však realističtí theolo- gové na druhé straně, že vyznání augspurskéa helvetské není německou církvi, jakkoli se ne- odváží tvrditi, že je církyl slovanskou, anebo zvláště českoslovanskou, namítáme my naprot tomu, že náboženství českobratrské zasluhuje toho jména i uznání přede všemi jinými, což je tak jasné jako slunce na denním, bezmrač- ném nebi, o polednách v červenci (aby nám realistický seholast nedokazoval, že v noci slunce nesvíti !). Je-li tomu tak, a zvláště dovolávají-l se Duškové a Molnárové nehodně jmen Husa. Chelčického, Komenského, Stránského a konečně pak vzhledem k tomu, že čeští husité, čeští bratři, protireformací na své víře znásilněni, po druhé o ni byli ošizeni po vydání toleranéního patentu, kde jim bylo zatajeno, že i o jejich české víře a bratrském náboženství vydán byl dodatek, náboženství toto legalisující, máme za to, a také jsme napsali, že českým evangelíkům by mělo na této české bratrské církvi přede vším jiným záležet, zvláště nyní, kdy realisti- ckým ignorantům dokázána katolickým kleriká
Dušek Molnár Chelčický Komenský Stránský
20 article
lem, vzdor několikrát vysloveným pochybám existence řečeného dodatku. Jinými slovy, není-li Hus a všichni ostatní až po Jana Augustuv ústech realistických farářů pouhým náparem. měli by míti na pilnější práci zjednání kontinuity svého vyznání s českou církví biskupů, jichž jmény se proti nám bludně kryjí, než konference se Schindowskými, Fickeiseny e tutti quantio propagaci »Los von Rom!« bei den Czechen, o fešném ekvipování předních stráží k tomu konci, o české otázce, pokud jest k známému řešení zralá atd. atd. Avšak na místě, aby sehůze českých evangelických presbyterstev zabývaly se tímto dalekosáhlým objevem, tišténým ostatně ve veřejných sbírkách zákonů, jimž se češt evangeličti faráři na říšsko-německých fakultách nepřiučují a probouzely v nitrech českých evan geliků hlasy jich předků, teskně odpovídajícíeh josefovským komisařům: »My jsme tej starej bratrskej církve českej l«, svolávají se schůze jejfch, aby prohlašovaly po římském způsobu »anathema« nad »Nár. Listy«, že nemlčely k prušácko-realistickým piklům Dušků a Mol nárů, za to — že evangelíci dokonce je před pláceli, »tvořili kádr mladočeské strany !«. Avšal nám šlo o ukázku prolhanosti vyznavače men šího zla, falsatora našich článků, který se zejtr a ve dnech následujících bude zase stavět mrtvým — dokud mu neotrne!
Hus Augustův Schindowský Czechen Dušek Fickeisit e tutti quantio Los on Romo
21 article
— Pražská tramway a její výnosnosi Snad si toho ani mnohý obyvatel a poplatník pražský nepovšimne, že pražská elektrická tram- way přijala v letošním dosavadním období méně než v témž období roku minulého. Je to úkaz více než povážlivý, zejmena když se uváží, že loni pranie se neudálo, co by bylo provozu na této dráze zvlášť na prospěch, právě tak, jako se nepřihodilo letos ničeho, co by mu bylo zvláště na škodu. A přece počet obyvatelstva sloupá a přece by se mělo účtovati s nepopíra- telným faktem, že dráhy a vůbec prostředky dopravní provozované ve velkých městech i bez působení zevního rostou a mohutní. Je to zjev více než povážlivý a neměla by být od něho odvracována pozornost, neb tendenčně se vy- kládat, nýbrž na místech povolaných měli by jej studovat a uvažovat o tom, co jeho příčinou.
22 article
Naši hospodáři na radnici vědí, co to znamená. však nemají odvahy doznati, že prostředek sa nační, k němuž se byli odhodlali zvýšením nej nižší sazby, se neosvědčil. Tramway je pas si ní, či lépe řečeno, passivní jsou elektrické podniky obce pražské. Aby se výnosnost jejieh zvedla, zvýšena byla několikráte sazba, zejmena sazba nejnižší, jíž obecenstvo aspoň z 80 proe. ne-li hojněji užívalo. Nepopíráme, že není to tak hrozné, co se stalo a oč obecenstvu byl přitiženo, však nedá se popříti, že se expe- riment nezdařil a že bude nutno snad přikročiti k jinému. Především bychom co nej- rozhodněji byli pro reformy účetní. Jednak nen správno, že elektrické podniky se vedou v účtech pod jedním záhlavím a že se ponechává tram- wayi, aby laskavě na ostatní, naprosto passivné elektrické podniky připlácela. Obecenstvo a po- platníci mají právo zvěděti, jak vyplácí se elek- trická dráha bez přítěži a kde prospekulováno a vyházeno bylo bůh ví co peněz. Za drubé bylo by na čase doznati, že stará koňka byla zlskána obcí za obnos nepoměrně veliký, že byla přeplacena tak, jak by se nikdy bylo nestalo, kdyby byl bý- val kupec soukromník a kdyby za podnikem tim nebyl stál jiný Kolbenova elektrárna, která ovšem tehdy ještě nebyla v rukou těch, v jejichž je nyní. Snad se nám rozumí. Nechť se chyba odčiní tím, že se příslušná část odepíše podnik elektrických dráh vede v knihách v ceně skrovnější než dnes. Co se sazeb týče, nedopo ručovali bychom pro Prahu ani sazby dle vzoru
Kolbenův Praha
23 article
Vídně a Berlína, nýbrž dovolili bychom si do- poručiti za vzor Vratislav se zřefelem na sazby jaké mají v Lipsku a v Mnichově. Drážďany bychom z kalkulu vynechali, poněvadž tam v leté obrovská doprava je mimo město, které my nemáme. Však tendence při všem tom musí být ta, co možná sazby snižovat, ne ale je zvyšovat a mimo to blížit se k tarifnímu ideálu dopravnímu — k sazbám jednotným. Dnes snad to ještě možno není, však tendencí tou musi býti vedena snaha tramwayové správy. A po- tom ne dopravu obmezovat, vozů ubírat a v podniku šetřit a conto obecenstva. To vyplat se v každém připadě špatně a před tím varu- jeme. Rovněž varujeme před obmezováním pří mých spojení, neb nic tak neubírá tramway přátel, jako stálé to přestupování, kterého máme u nás již nyní na zbyt — Násilné ničení české školy v Olemouci Z Olomouce (telef. zpráva). Neslýchaným způsobem konal se dnes zápis do české obecné školy. Zápis řídil předseda zdejší ž ido v ské obce dr. Jakub Eben a zpupně odmílal každého, koho neznal, nebo zn á ti nechtěl. U českých rodičů vzbuzuje toto jednání velké rozčilení, poněvadž se dos u marně dovolává ochrany úřadů. Násili německé bude míti nedozírné následky.« Jak již sděleno, usnesla se okr. školní rada olomoucká letos na mimořádném skřipci při zápisu do české školy, na požadavku průkaz- ných listin rodičů do čtvrtého a pátého kolena Tím nyní starý nenávistník olomouckých Čechů, dr. Eben týrá otce českých děti. Lze vyslo viti naději, že vůdcové olomouckých Čechů najdou prostředky a cesty ke zkrocení německo židovského pychu v Olomouci!
doktor Eben Čecho Vídeň Berlín Lipsko Mnichov Drážďany Olomouc
24 article
— Vojenský tábor u Nov. Benátek je ted jako zajištěná událost hotov. Podařilo li se » Pra- ger Tagblattu« říšsko-německý generální štáb strategickém významu tohoto rozsáhlého, v ko- lossálních rozměrech tábora u Mostu nad L. za mýšleného, nového vojenského cvičiště v Če- chách poblíž pruských hranic uklidniti, nevíme. ale podle zaručených zpráv se zařizováním tá- bora počne se co nejdřive, tedy upustila něme- cká armádní správa od námitek, měla-li jaké. neboť proti německým námitkám se u nás nic neděje a to především ve vojště. Ostatně není vyloučeno, nestaví-li se tábor novobenátecký zrovna ve strategických úmyslech německých .. Jisto je tolik, že se pozemky k založení tábo řiště nutně tou dobou kupují s velikým chva tem a o rozměrech jeho možno učiniti si po nětí, připomeneme-li, že rozloze jeho obětovány budou dvé katastrální obce, Mladá a Jiřice Vesnice tyto samy zmizí s povrchu zemského dny jich jsou sečteny, fara z Mladé přeložen bude do Milovic. Tábor prostírati se bude od Jizery u Benátek až k Lysé. Nikoli poslední zajímavostí této nové obrovské vojenské inve- stice jest, že v jejích mezích z valné části pro- stirají se náhodou nedávno zakoupené pozemky Länderbanky v ceně 4 mill. zlatých. Strach »Prager Tagblattu«, že by mohlo následkem říšskonémeckých námitek s celého tábora sejit, před několika týdny tak pathetieky projevený, byl tedy — upřímný!
Prager Benátky Most nad L Milovice Jizera Lysá Nova ger Tagblatt
25 article
— Osobní. Zubní lékař p. MUDr. Karel W a chs- mann vrátil se z cest a ordinuje v obvyklých bo- dinách na Ferdinandově tř. č. 4. — Pan MUDr. F Zahradnický, primář a operatér všeob. ckresní nemocnice v Něm. Brodě, počne po návratu z cest udileti rady v neděli dne 13. září. — Rodinné zprávy. Pan Antonin Kosina, c.k kontrolor techn. fin. kontroly a paní Marie K osi nová ovdov. Šafrová roz. Zapotilova, slavili sůa- tek manželský dne 10. září v chrámu sv. Gotiharda v Bubenči. — Stříbrnou svalbu oslaví dne 17. t. m. v Kar dašově Rečici p. Antonin Mušek, divadelní ředitel se svou choti Růženou roz. Stankovou. — Úmrti. Rodinu ředitele Českoslov. obchodní akademie p. Ph.dra. Jana Režábka stihla bolestná ztráta úmrtím syna pana Jaroslava Řežábka posluchače filosofie české university Karlo- Ferdinan- dovy, který zemřel dne 10. září ve věku 25 let p krátké nemoci na lelním bylě v Rožmberku. Tělesná schránka zesnulého převezena bude na hěbitov smí chovský na Malvazince, kde v pondělí dne 14. zář o 3. hod. odpol. bude pohřbena. — Z kruhů advokátních. Pan JUDr. Viktor Po- lák, advokát v Ustí n. Orl., ohlásil adv. komoře, že přesídlí do Kutné Hory. — Výbor Ústředního svazu slovanskýchi novinálů konal první letošní schůzi dne 7. t. m. v zasedací síni městské radnice v Pardubicích. Členy výboru telegrafi- cky pozdravil starosta města dr. Formánek, osobně je uvítali starostův náměstek p. K. Werner a předseda výstavního výboru p. dr. Jos. Stolba. Schůze zúčastnili se za spolek českých žurnalistů Jos. Holeček, Fr. Ho- vorka, Jos. Kuffner, J. Vejvara, za jednotu českoslo- vanských novinářů dr. Baxa, za sdružení moravských novinářů Sokol-Tůma. Mistopředseda pan Jos. Hole- ček zahájiv schůzi, oznamuje, že omluvili se pp.
MUDr Ferdinandův F Zahradnický Kosina Marie Šafrová Gotihard Antonina muška Růžena Stankův Úmrt Režábek JUDr Viktor doktor Formánek K Werner Jos Holeček Kuffner J Vejvar Baxa Sokol Tůma Německo Brod Bubeneč Kara Rožmberk Orlický Kutná Hora Pardubice Francie Jos český univerzita KarlaFerdinany výbor ústřední svaz
26 article
M. Chyliňski, dr. Ostaszewski-Baránski, Vl. Prokesch, R. Cejnek a J. Klecanda. Pan Jos. Kuffner sděluje, že Slovinci dospívají k ulvoření žurnalistického spol- ku, což uvítáno s uspokojením. Jednatel Fr. Hovor- ka doručil přítomným členům první výtisky prolo- kolu sjezdu v Plzni. Usneseno, aby úhlednou tuto kni- hu, pečlivě sestavenou R. Cejnkem, obdržel každý organisovaný novinář prostřednictvím jednoty, k níž náleží. Protokol sjezdu plzeňského schválen. Přikro- čeno k projednávání návrhů, učiněných na pátěm sjezdu slovanských novinářů v Plzni. Návrh p. Pro- kopa Grégra, aby zvolen byl pro každou slovan- skou zemi delegál, který by se postaral o konstiluování novinářských výborů, vyřízen tím způsobem, že jedna- tel Fr. Hovorka dopíše organisacím, aby jmenovaly delegáty. Návrh p. Prokopa Grégra o vydání seznamu slovanských novinářů vyřízen bude tím, že předsedni- ctvo svazu dopíše organisacím, aby ústřednímu vý- boru zaslaly seznam novinářů organisovaných a ne- organisovaných. Návrh dra. Verguna, aby činily se kroky za účelem získání věrohodných korespon- dentů ze slovanských zemí, kteří by aspoň pro první dobu byli ochotni pracovati pro tiskovou kancelář buď bezplatně aneb za mírný honorář, provede před- sednictvo. Ve příčině návrhu p. Majkiče, aby mladi žurnalisté byli vysíláni na jistou dobu do některé redakce v jiné slovanské zemi za příčinou vzájemného poznání, učiní předsednictvo příslušné dolazy. Žádost
M Chyliňski doktor Ostaszewski Baránski R Cejnek J Klecanda Jos Kuffner Hovor Grégr Hovorka Prokop Grégr Francie Plzeň Přikro
27 article
dra. Mazzury, aby tisk slovanský podporoval kol- lezy chorvatské v jich těžkém zápase, vyřidí před- sednictvo. Rokování o návrzích dra. Baxy, aby slo- vanské časopisy zakročily o to, by jejich zástupcové dostali se do korespondence říšské rady, dále o nůvrhu dra. Verguna, aby vídeňští zpravodajové slovan- ských novin dopomáhali svou ochotou řečníkům, mlu- vícím na říšské radě jazyky slovanskými k tomu, aby aspoň výňatky jejich řečí oliskovaly se v korespon- denci parlamentní a posléze o návrhu red. J. Aný že, aby stal se důrazný projev proti C.-B., jež spravována jest se zjevnou tendencí proti českému národu. Po del- ším rokování usneseno požádati žurnalisty-poslance pp. dra. Hellera, dra. Rybu, dra. Baxu, Merunovicz a Biankina, dále kollegy Penížka a Czesaného, aby utvořili komitét, který by případně návrhy ústřednímu výboru zaslal. Dr. Ostaszewski- Baraňski bude požádán o podrobné odůvodnění svého návrhu. Resoluce dra. Beaupréa o novém tiskovém zákoně a Markova o praktických potřebách slovanského haličsko-ruského tisku projednány budou ve schůzi příští. K návrhu p. Sokola-Tůmy usneseno požádati členy železniční rady (pp. Kaftana, Bondya a Kubra), aby se postarali o urychlení časopisecké dopravy respektive železnič- ního spojení mezi Haličí a Čechy. Dle návrhu red.J.
Baxa Heller Merunovicz Biankin Penížek Czesaný doktor Ostaszewski Baraňski Beaupré Markov Tůma Kaftan Bondya Kubr Čecho Halič Sokol
28 article
Hrubého usneseno, dopsati ministerstvu vnitra, aby „Wiener Zeitung“ v úřadních vyhláškách vedle ně- meckého jména míst uváděl také slovanské jich ozna- čení. Dle návrhu Fr. Hovorky budou akademie česká, polská a jihoslovanská požádány za přispění k vydání slovníku slovanských jmen místních. Ve příčině příštího sjezdu zmocněno předsednictvo, učiniti potřebné kroky. O návrhu p. Štěpána Radiče na zřízení novinářských kursů podá v příští schůzi místo- předseda p. Holeček podrobnou zprávu — Proli prodloužení vojenské služby. Z Českých Budějovic se sděluje: Okresní a obecní německá za- stupitelstva v jižních Čechách chystají společnou akci proti ponechání vojinů třetího ročníku v činn službé. K ministerskému předsedovi dru. Körbrov odebéře se hromadná depulace s poslancem drem. M. Soukupem a podá mu memorandum, ve kterém poukáže na letošní živelní pohromy, jimiž jsou rol- níci tak poško eni, že svých synů nezbytně doma potřebují. — Obecní zastupitelství města Karlína má řádnou schůzi v místnostech radnice v Karlíně ve středu dne 16. září 1903 o 3. hod. odpoledne. Program: 1. Čj. 10471. Dodatečné schválení učiněných výdajů mimo rozpočet. 2. Č. 3835. Návrh prováděcího naří- zení: a) k navržené obec. dávce stočně, b) ke schvá- lené obecní dávce z nájemného. 3. Č. 12.591. Vyjádření o vyšší obecní přirážce z podniků k veřejnému účto- vání povinných, navržené k úhradě rozpočtu za rk 1902. 4. Č.9024. a) Návrh na povolení nákladu asi 68.200 K na rozšíření kanalisační sítě na pozemcích invalidních, b) návrh na povolení nákladu na dlažbu části Poděbradovy třídy. 5. Č. 10.022. Návrh na změnu polohopisného a regulačního plánu obce karlínské na pozemcích obec. dvora. 6. Č. 5176. Návrh na pro- pachtování části obec. pozemků ve Strašnicích pp.
Hrubý Hovorka Radič Holeček M Soukup Poděbradův Francie Český Budějovice Čechy Karlín Č . 3835 Č . 12.591 Č . 9024 Č . 5176 Strašnice Wiener Zeitung
29 article
Viktoru Kosovi a Ant. Červenkovi. 7. Č. 6493. Návrh, aby obec karlínská stala se členem spolku pro zřizo- vání léčeben pro nemoci plicní v Praze s příspěvkem 1000 K. 8. Stížnosti: a) č. 5358 p. Jos. Kohlíka prot obec. poplatkům ze zábav, b) č. 14240 pp. dědiců Meisnerových, c) č. 1424 pp. manželů Kavalových, d) č. 953 p. Pavla Ludv. a pí. Olgy z Václavičků b). c), d) proti okresnímu poplatku, e) č. 6193, 7018p. Aug. Kneifla proti účtu za čistění vodovodu. 9. Č- 8682. Návrh na jmenování 6 placených hasičů obec- ními zřízenci. 10. Č. 9477. Návrh, aby členové obec- ního výboru vyloučení byli z dodávek pro obec. 11. Č. 6914. Návrh na jmenování sl. Bedř. Pickové pě- stounkou v útulku. 12. Č. 4448. Návrh na definitivní ustanovení 7 slečen učitelek na pokrač. škole dívčí 13. Žádosti za udělení domovského práva dle zák. z 5. prosince 1896 č. 222 f. z. —Vojenský věstník. Polní zbrojmistr ryt. Pit- reich, předseda vrchního vojenského soudu, pensio- nován na svou žádost a propůjčen mu řád železné koruny I. tř. Dále dáni do pense, rovněž na svou žádost, podmaršálek August Holmann- Donners- berg, přidělený ke XIV. sborovému velitelství a vy- slovena mu nejvyšší spokojenost, podmaršálek Jiřn Tomičič a vyznamenán rylířským křížem Leo- poldova řádu, g.m. bar. Schrenk a propůjčen mu vojenský záslužní kříž, Předsedou vrchního vojen- ského soudu jmenován předseda vyššího soudu polne zbrojmistr ryt. Plentzner, jeho nástupcem pod- maršálek Jan Huber-Penig. Podmaršálek šl. Holler-Sulzthal, velitel 8. pěch. divise při- dělen ke XIV. sborovému velitelství. G. m. Fr. Con- rad - Hötzendor!, velitel 55. pěch. brigády, stal se velitelem 8. pěch. divise.
Kos Antonín Červenka Kohlík Meisnerův Pavel Ludv Olga Aug Kneifl Picek Holmann Jiřn Tomičič Lea Schrenk Huber Penig Holler Sulzthal Hötzendor Č . 6493 Praha Č8682 Č . 9477 Č . 6914 Č . 4448 Donners Francie spolek pro zřizo