5
article
musila by věc ta býti osudnou, kdyby ve vývoji
věci neobjevily se — prsty cizí. Snad již
dnes jest krise uherská vhod zvláště Berlínu.
Avšak těmito perspektivami dnes zbytečno by
bylo se obirati. Pro aktuální politiku jest nespor-
nou skutečnost, že záruky trvání Rakouska kotvi
v potřebe evropské rovnováhy. Dokud Petrohrad
a Paříž jsou s to, dbáti svých zájmů, zůstane
Berlinu cesta na jili k Adrii pevně zatarasena.
A během dozírné doby, pro kterou sluší plány
politické osnovati, bašta tato najisto podemlet
nebude.
Z těchto důvodů možno nám jak v ohledu
pelitickém tak v ohledu hospodářském průběl
krise uherské sledovatí s myslí klidnou. Zadržetí
vývoj jeji nemůžeme, naproti tomu není vylou
čeno, že nová krystalisace poměrů v nejednom
směru může námi býti vhodně využita. Dokonce
však neni žádné přičiny, a bychom v zhle-
dem k věcem uherským měniliv
nejmenším své postavení vůlči v lá-
dlě Körbrově. (Výborně! Souhlas.) Vstou-
píme do říšské rady s týmž odhodláním a s tý-
miž názory, pod jichž dojmem jsme před prázd-
ninami Videň opustili. K jakým konkretním kro-
kům přistoupíme, o tom, dovolte, abych pomlčel.
Adrie
Videň
Berlín
Rakousko
Petrohrad
Paříž
6
article
Nejsem přítelem dělání politických plánů do zá-
soby, zejmena ne rozhilhšování jejich několik
měsíců napřed. Také nevime, kterak se věci do
svolání řišské rady vyvijí. Po řadu let, co držím
mandát vámi mně svěřený, blažilo a sílilo mne
vědomí, že názory naše se shodují. O tuto dů
věru budu se při všech svých krocích dále opí-
rati v pevném vědomi, že z mé strany ničeho se
nestane, co by dosavadní tuto pro mne tak
čestnou harmonii porušilo! (Bouřlivá, dlouho
trvající pochivala a pollesk.)
Potom hlásí se ke slovu posl. Karbus, jenž
v delší připadné řeči rozvinul obraz o činnosi
poslaneů českých zvläště v oboru otázek soci-
šlněpolitických, živnostenských a hospodář-
ských vůbec. Dále dovozoval; jak v nynější po-
hnuté době jest nutno, aby veškery vrstvy
národa sevřely se v pevný cellek.
v němž by jednollivé skupiny své specifické zá-
jmy mnohem výdatněji než v nynějši roztříště-
nosti mohly hájiti, při čemž by však zároveň po-
litická váha národa stouplr a ve vývoj věcí se
vší energii molila zasálinouti. (Všeobecný sou-
hlas a potlesk.)
Předseda dr. Jelimek shrnuje nato
průběh rokování a vzdává obéma poslancůn dik.
což celé shromáždční hlučně akklamuje.
Druhým předmětem jednání byle o pra v
obecního zřízení, jež platná býti
má pro města, čítajicí přes 10.000
o byvatelů. Slarosta kolínský pan arch. Č
Křička v podrobném referátu svémi rozebralo-
kružník zemského výboru, chystanou opravou se
zabývajíci, podrohil jednotlivé odstavce projekto-
vaných změn věcné kritice a vyslovil celkems
chyslanou osnovou souhlas, připojiv někter
zdůvodněná přání odehylná.
K věci této chopili se slova posl. K' arb u
i dr. Fořt, načež návrhy zpravodaje byly jedno-
myslně seliváleny a schůze v pozdních hodi
nách nočních předsedou skončena.
Karbus
doktor
Jelimek
Fořt
Č Křiček
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. zářI. (Nlovié zákony
Úřadní noviny uveřejňují dva nové zákony.
Prvým, daným dne 27. srpna t. r. na základě
usnesení obou sněmoven říšské rady, prodlužuje
se na dalších deset let platnost zákona z r. 1893
jímž se poskytují úlevy na daních novým budu
vám v assanační čtvrti lvovské.
Druhým jest eísařské naři'zeníi ze
dne 10. září, jímž se na základě § 14. zmoe-
ňuje vláda, že smí pro obyvalelstvo království
a zemí na říšské radě zastoupených, pokud bylo
postiženo neb ohroženo ž ivelinimi poh ro
mami a potřebuje pomoci, jakož i na znovuzří-
zení poškozených státních objektů vydati z
státních prostředků dle skutečné potřeby a na
řádné záčtování obnos až do 15 millionů korun.
Pomoci má se dostati potřebnému obyvatelstvu
podporováním všelikých opatření, směřujícíchi k
umírnění neb odstranění nouze, zvláště pak po-
skytováním nesplatných peněžitých příspěvků, jež
mohou na opatření potravin, semene, píce atd.
pak na znovuzřízení zrušených neb poškozenýeh
objektů, jakož i na provádění všeobecně užileč
ných veřejných prací z nouze udíleny býli jed
notlivým nuzným osobám, ohclm, okresůma
společnostem. Ve vhodných případech mohouse
na přiměřenou záruku povoliti také bezúroční
zálohy, jež. mají býti splaceny ve dvaceti roč-
ních lhůtách, počinaje 1. října 1908. Udllaní
podpor a záloh má se díti státními úřady.
Praha
8
article
Právní listiny, podání a úřadní jednání, týkajiei
se podpor a záloh, jsou prosty kolků a poplatků.
V čas nesplacené zálohy mohou ses vymáhat
exekučně. Nařízení toto nabývá platnosti dnem
prohlášení a provedeníi jeho se svěřuje mini
strům vnilra, financí a orby.
V neúřadní části »W. Zigu.«. se dudává,
že z povolené čásíky 15 millionů korun. má
býli věnováno na úlevu nouze v Čecháich
okolo šesti millionů, ve S le z sku okolo tří
millionů a v Haliči asi 2,900.000 K.
V Praze, 12. září. (Restol uicie lijne
ckého sjez diu.) Němečtí nacionálové na
sjezdě lineckém příjali resoluci o pěti bonech,
z nichž prvý se týče dosluhování mužstva tře-
tiho ročníku, druhý poměru státu rakouského-
k Uhrám, třeti možných ústupků rakouským
Slovanům, čtvrtý otázek živnostenskýchi a pátý
organisace proti klerikálům v alpských. zemích.
Zajímavé pro nás jsou hlavně odstavcc druhý
a třetí. Ty zní:
»Situace v Uhráich, snahy Uher, aby
siena útraty Rakouskaropstřily uherskou armádu,
a zření na hospodářské nevýhody, jež vyplývaji
našemu hospodářství z poměru k Uhrám již
nyní a v budoucnosti ještě se zhorší, niutí
nezbytně ke změimě hospodářského
poměru k Uhrám, Vzhledem k tomu strana
vyjadřuje své přesvědčení, žec hospodářské roz-
luky mozi Rakouskem a Uhrami netřeba se obá-
vati, naopak, že jest sti jí přáti v zájmu
této poloviny říše. Sjezd prohlašuje za povin
nost poslanců i vlády, aby bez odkladu připra-
vovali hospodářskou rozluku Rakouska a Uher,
zvláště pak aby za týmž účelem přikročili hined
k sestavení autonomního celního tarifu pro tuto
polovinu říšer«
»Sjezd pozdravujen poslance nacionální
strany přibylé do Lince ze zemí jazykové smio
šených a ubezpecuje je, ze německo-lidové
W Ziga
Halič
Praha
Uhry
Rakousko
Linec
9
article
strana ze zemí alpských trvá na německém
souručenství a bude vždy věrně státi po boku
svých ohrožených sourodáků v jich zápasee
národními odpůrci. Sjezd ohražuje se rozhodně
proti všelikým jednostranným národním ústup-
kům se strany vlády na prospěch Slovanů a n
útraty Němců (I). Každý takový ústupek musil
by se pokládati za nejostřejší vyzvání něme-
ckého národa a poslance by přiměl k užití nej-
krajnějších prostredků e
Němec
Slovan
10
article
V Praze, 12. září. (Posl. Tóth o uhe
ské krisi.) Místopředseda klubu neodvislosti
uveřejnil v »Pesti Napló« své mínění o nyněj-
ším stavu uherské krise. Předeslav, že s oppo-
sicí souhlasí nyní veliká většína celého národa
a že se i okresů, v nichž byli voleni v llá di n
poslanci, vyslovilo dosud 91 pro debrecínskou
resoluci, domáhající se národních ústupků i ve
vojšté, pokračuje: »Doufám dosud, že král uzná
vůli veliké vělšiny národa Duch uherské ústavy
nezná nijakého bezipodmínečmé h
panov nického práva. Zdroj všelikého
práva jest národ Král může jen zákony vyšlé
z vůle národa stvrzovatí, ale nemá práva, aby
sám národu vydával právo. Jsem přesvědčen,
odhalí-li se králi upřímně pravda, že tu neběži
o opposiční požadavky, nýbrž že národ chce jen
užití svého práva: že pak král zaujme jiné sta-
norisko, než nyní. Zákon sfanoví jasně, že náro
může povolení vojenského kontingentu sloučiti
s určitými podmnínkami. Národ nyní činí tyto
podmínky. Král poslouchal celé hodiny pozorn
mé výklady o samostatném uherském vojsku
dobatoval se mnou o této olázce. Vím také, že
král jest přesvědčen o věrnosti uherského ná-
roda.. AČi Chorvasté obdrží svůje ja
zyk, jako jej mají už nyní u své domobrany.«
Přecházeje k dosluhování vojáků třetilio ročníku,
J. Tóth pravi: »Nevěřím, že král dovoli, aby
se politika vnášela do kastáren.
Kdyby všakr se toto nezákonné nařízení přeee
provedlo, bude nezbytně třeba svolání parlamentu,
aby se mohla vznésti o bžaloba na voje-
skou správu«.
Posl
Tóth
Chorvasta
J Tóth
Praha
Pest Napló
11
article
Ze Záhřeba, 10. záři (Nové proce sy
— Čistá strana práva) Tyto dni doru
čena žaloba glogovnickému faráři. Novakovia
jiným 116 obžalovaným, obviněným ze zločinu
vzpoury a veřejného násilí, jichž prý se do-
pustili za výtržností, jichž jevištěm byl Križevae
a okolní vesnice Kalník, Glogovnice, Apatovee,
Vojakovec a j. Hájení všech obžalovaných přel
vzal dr. Derenčin. Přeličení buda se konnti
v Bělovaru. V nejbližší době bude prý dodána
obžaloba dalším asi tisí ci osobám z téže kra-
jiny, obviněným pro tytéž delikty. — Frankova
čistá strana práva ukázala se opravdu »čistous.
Přese všechno úsilí chorvatské opposice, aby
proti vládní straně vyslupovala solidárně, dr.
Frank zmařil zřízení spojené chorvatské opposice
vkrálovstvi chorvatském a jeho přivržencii zmařilí
sloučení opposičních stran také v Dalmacii.
P. Prodan, horlivý nohsled Frankův, vyslovil se
na sjpzdé přivrženců strany práva proti splynuti
ohou frakci v jeden celek, následkom čehiož dr
Majstrovič a jeho stoupenci vystoupili z »čisté-
strany práva a připojí se bezpochiyby ke sku-
pině Biankinově. Přičinou vystoupení bylo cho
vání dra. Franka, o němž neni již pochybnosti,
že pod opposiční rouškou pracuje vlastně pro
bána. »N. Srhobran« přináší několik fakt, svěd-
číeích o ablížení dra. Franka s bánem. Tak při
doplňovací volbě v Zlataru vládní strana nepo-
stavila nijakého kandidáta, poněvadž tam kandi-
doval a pomací vládních voličů také zvolen byl
spisovatel Kumičič,, přivrženec Frankův. N
peštskou průmyslovou výstavu vysláni ze Zá-
hřeba četní živnostníci na útraty vlády, mezi
nimi četní přívrženci Frankovi. Ale v Záličehů
hraje si Frank dále na opposičníka a mámí ne-
uvědomělé čtenáře svého listul
Križevae
Kalník
Apatovee
Vojakovec
Derenčin
Frankův
doktor
Frank
P Prodan
Majstrovič
Franco
N Srhobran
Kumičič
Záhřeb
Bělovar
Dalmacie
Zlatar
Zá
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Románsko-slovanská vzájemnost.
Francouzský slavista Serge Seulfort d
Besurepas, člem moskevského Slovanského spolku,
vydal v Pařiži knihu pod názvem »La Réno-
vation eelliques, v níži dokazuje potřebu ro-
mánskosslovanské vzájemnosti v hoji proti pan-
germanismu, jenž je stejně nebezpečným ne-
přítelem jak slovanského, tak románského světa.
Hlavním základem té vzájemnosti je vrozená
Románům i Slovanům tužba po všeobecném,
světovém míru. Th jest, co sbližuje veliké dvě
skupiny národů a staví je naproti světu ger-
mánskému, jenž vyznačuje se militarismem a
touhou po výbojícl. Prutivou výbojného panger-
manismu a anglického imperialismu je pokojný
pankeltism. Vzájomnost románskoslovanská, jež
by zahrnovala 300 millionů lidi, byla by nej-
pevnější zárukou světového míru.
Všeněmecký spolek.
V pátek dne 11., dnes a zejtra v neděli
dne 13. t. m. koná se v Plavnu v Sasku sjezd
Všeněmeckého spolku, jehiož hlavním úkolem
jest germanisace slovanských národů nejenv
Německu, ale zvláště v zemích českých. Dle
toho jest také sestaven jeho program, na kterém
nesmí ovšem ani chyběti jméno třebenického
harcovníka pro věc pruskou dra. Titty. Na
sjezdu o německé politice promluví Eloss, ad-
vokát z Mohuče, o poměrech němectví v Uhrách
a o práci germanisujlcích spoli ků
v Rakousku pojedná dr. Titta z Tre-
benic, o polské otázce. v Horním
Slezsku pruském vládní rada S chöbl z Rati-
boru a o zlořádu při udělování koncessí v kra-
jích národně smíšených podá zprávu dr. Emi
Thi. Förster z Velkého Lichterfeldu v Prusku.
Seulfort
Besurepas
Titt
doktor
Thi
Förster
Plavno
Sasko
Německo
Mohuč
Uhry
Rakousko
Tre
Horní Slezsko
Rat
Prusko
Le Réno
13
article
Německý zjezd dělnický.
Na den 25. a 26. října svolán je do Frank
fürtu nad Mohanem prvý sjezd všeho dělnietva
v Němeeku, jež nelilásí se ke straně sociálně-
demokratické, ale domáhá se sociálních reform
na základě nynějšího státního a společenského
řádu. Dělnictvo toto sdruženo jest v ústředních
svazích katoliekých a evangelických spolků od-
borových, v katolickém dělnickém spolku západo-
německém a jihoněmeckém, ve sdružení katoli-
ckých dělnických spolků se sídlem v Berlíně,
v německonacionálním spolku obchodních přiručí
a ve spolku badenských zřízenců železničních.
K účastenství nu frankfurtském sjezdu zvány jsou
vůbec všechny křesťanské, národní a neodvislé
organisace odborové a všechny evangelické a kato-
lické spolky dělnické, které mají na něj vyslati
své delegáty.
Na jeho programu jsou: sdružovací právo
německých spolků a spolkové zákonodárství, způ-
sobilost odborových spolků a zřízení dělnických
komor: Ve sjezdovém provolání se praví: »Žá-
dáme především nerušené provádění koaličního
práva v mezích křesťanského mravního zákona.
všeobeeného práva a veřejného blaha, pak dals
rozvoj koaličního práva, propůjčení právni způ-
sobilosti odborovým spolkům a pokud lze nej
rychlejší zřízení dělnických komor. Chceme dů-
razným projevem dokázati, že statisíce organiso-
vaných německých dělníků a pomocníků, kteři
jsou věrni císaři a říši, kníželi a zemi, sloučeno
jest v jednotný celek, aby uvedené požadavky
prosadili u řišské vlády i u vlád jednotlivých
spolkových států. Právo hlasovací budou miti na
sjezdu jen delegáti, kleři jsou dělníky a pamoe
níky a úřadníci vyšlí z jejich řad, kteři činn
jsou v dělnickém hnutí.«
Účastenství na sjezdu prostřednietvím. dele
gálů ohlisilo již 25 německých ústředních spolk
dělnických, majících v celku na půl millionu
členů.
Frank
Mohan
Berlín
14
article
Panamský průplav.
Panamský průplav.
Zajímavá otázka panamského průplavu v no-
vém svém stadiu, v němž oetla se revolu
v Panamě, zabývati bude veřejnosť ještě delší
dobu, nežli bude rozhodnuta, ale téměř s ve-
škerou určitostí možno již dnes říci, že průplav
panamský prokopán a vyslaven bude. Slane se
tak ovšem za jiných podmínek, nežli jaké číní
Kolumbie. Předlolia, která podána bude nyni
kolumbijskému kongresu, žádá, by se za kon-
cessi na stavbu panamského průplavu zaplahilo
20 millionů dolarů a dále 10 millionů, které
zaplatiti má panamská průplavní spolučnost za
to, že Kolumbie svolí, by se koneesse této
společnosti přenesla na Spojené státy. Předloha
žádá konečně, by Spojené státy severoamerické
každých sto let premie a renty o 25% zvýšily;
vrchnopanská správa nad průplavním pruhem
nepřináležela by však jim, nýbrž Kolumbii. Tyto
podmínky považují se ve Washiingtoně nepřija-
telnými a vyčkává se jen, jak vyřidí je kolum
bijský senát.
Předlolius
Panama
Kolumbie
spojený stát
15
article
Přes Londýn se oznamuje, že presiden
Spojených států. Rourevelt hodlá učiniti vše
by se panamský průplav uskutečnil a že pod-
poruje projekt samoslatné republiky panamské.
o kterém jsme se již včera zmínili. Roosevei
jest prý odhodlán, vzili panamský stát, strojieí
se k odtržení od Kolumbie, v ochranu, jeho
vládu hned schválití a jmenovati delegáta Spo-
jených států, klerý by s ní uzavřel průplavní
smlouvu. O věcech těchto radil se president ji
s kabinelem, který jeho plán schválil.
Kolumbijská vláda, která jest o Roosevel-
tových záměrech dobře zpravena, ovšem také
nelení: odvolala dosavadního panamského gu-
vernera a dosadila na jeho místo senátor
O baldia, panamského rodáka, který má z
úkol, rozechvěné mysli v panamském státě
uklidniti a učinila dle »New York Heraldu
přísná opatření, aby každé povstalecké hnutí
v něm neprodleně utlumila. List tento vyvozuje
z toho, že kolumbijská vláda pohliží na po
vstalecké hnutí v panamském státě vážně, ale
že jest také odhodlána provésti usnosení kon
gresu, jež učiní o průplavní předloze.
Ale všechna její námaha a vzdorovilost
bude, jak přesvědčen jest všechen svět, konečně
přece jen marnou, protože Spojené státy již
svou vůli v příčině panamského průplavu do-
vedou prosaditi.
Londýn
spojený stát
Kolumbie
New York Herald
16
article
Reskriptové schůze.
Reskriptové schůze.
Den 12. září jest každoročně dobou, kdy
retrospektiva a srovnávání jsou na místě. Retro-
spektiva potud, pokud vzpomínáme si slov krá-
lovského reskriptu ze dne 12. září 1871, kte
rými uznávána práva tohoto království, a srov-
návání po 32 létech tím zajímavější, čím více
vody uplynulo od krásných slov, do dnes ne-
splněných, čím více zapředena a zamotána sit
poměrů politických. Vzdor dlouhé době, za
které celá jedna generace sestárla, vzdor všem
úteapám, jakých bylo národu nušemu prodělati
při hájení jeho svobod a práv — nezapomenuto
onoho královskélio slibu a každým rokem v den
výročí reskriptu schází se lid náš, aby znova si
přípamatoval význam těch slov, jimiž panovnik
sám uznával a potvrditi slibil české stální právo.
Po uvědomělých městech našich, v královské
Praze, v klubech občanských a vlasteneckých
spoleích pořádají se manifestační reskriplové
sehůze a přednášky, kde ústy předních řečník
vykládá a znovu oživuje se význam českého
stálníhio práva a význam královského reskriptu.
Representace obcí našich v prvé řadě mají
povinnost občanstvo své ústy povolanéhio mluv-
čího poučiti o historii českého státního práva;
v tom ohledu pěkný příklad dala včera městská
rada na Král: Vinohradech, která uspořádalav
Národním domě manifestační přednášku:
Král
královský Praga
národní dům
17
article
V Praze, 12. zářl.
Praha
18
article
O českém státním právu.
Přednášející říšský a zemský poslanec dr-
Josef Herold v duchaplné, jasné řeči své,
založené na podkladech liistorických, v markant-
ních rysech načril vývoj českého státního práva
od nejstarší doby a došel až k době Ferdinanda I. ,
kdy poprvé stalo se předmětem sporů mezi
stavy a králem u příležitesti otázky, zdali vý-
hradně svobodnou volbou anebo právem dědi-
ckým dostula se dynastie habsbursků na trůn
český. Volbou »zimního krále« přiblížil se spo
ke svému kulminačnímu bodu a porážkou slavů
na Bilé Hoře vyvrcholil. Fordinand II. zůstal
vítězem a v obnoveném zřízení učinil důsledky
dědického práva dynastie habsburské k zemím
koruny české. Obapolnou smlouvou legálná po-
sloupnost na trůn český mezi králem a stavy
stanovena pragmatickou sankcí. Jo známo, co ve
příčině té učinil Karel VI., aby základní tento
zákon stal se uznaným právním stavem evrop-
ským. Panovníci rodu habsburského pro celou
Evropu nebyli než králi českými a uherskými.
Také Marie Terezie, klerá zasadila nejléžší
ránu zákonodárně a správní neodvislbstí zemí
koruny české, nebyla ničím jiným, než králov-
nou českou a uherskou. Jen tak byla mocnou
panovnicí, ale jako manž slka císaře neměla by
svého míšta v dějinách.
Josef Herold
Karel VI
Marie Terezia
Bilá hoře
Evropa
19
article
Osobitost státu českého dokazuje dále pa-
tent Františka I., kterým zaveden byl titul cí-
saře rakouského. Tím není řečeno, že utvořen
novy stát — šlo jen o pouhý titul z ohledů na
diplomatickou etiketu. V patentu se výslovně
uvádělo, že v právech a postavení královstv
českého a království uherského zůstává vše při
starém, i korunovace. Tak zůstalo to až do
roku 1848, kdy zaveden název mocnářství ra-
kouského. Za to ve chvili, kdy zavedena nová
éra, ústavní, osvědčena mocnářem platnost prag
matické sankce.
V době kritické vzpomenuto toho, co je
fundamenlem dynastických práv na jednotlivé
státy. Ústava z r. 1867 nepopřela jento stav,
jak patrno z názvu: království a země v řišské
radě zastoupené
Královský reskript z r. 1871 je pak vý
slovným uznáním se strany koruny osobitost
českého státního práva. Je tudíž nepopíralel-
ným faktem, že státní právo koruny české je
základem a jedným právním titulem držení
vladařské moci, tak jak jim bylo beze změny
po staletí.
království a země
20
article
Všechna práva vyplývající z českého stát
ního práva jsou tudíž v plné platnosti, nezlen-
čena a neporušena; dynastie sama při slav-
nostních aktech dávada na jevo jeho uznávání,
Každé jednání proti českému státnímu právu,
tak slavnostně uznaněmu říjnovým diplomem,
dovoláváním se pragmatické sankce, je tudíž
jednáním proti platným zákonům a mají tudíž
vlády, které chtějí plniti zákon
přísahají na ústavu, vzíti je po
zákonnou ochranu, jako ostatn
státní zřízení. (Výborně)
Musíme donutiti vládu, aby si uvědomila
nepopíratelný fakt, že základem panov-
niční moci v zemích koruny české
není nie jiného než české sťátn
právo! (Výborně, dlouhotrvající potlesk.)
Přes hodinu trvající přednáška vyslechnuta
byla četně shromážděným posluchačstvem
velikou pozornosil. Celá městská rada se sta-
rostou drem. Víškem v čele byla přítomna.
Víšek
21
article
Schůze novoměstského občanského
klubu.
Po Klubu veličů novoměstských czvaly se
novou, svěži činností po prázninách dva ob-
čanské kluby pražské, a sice staroměstskýa
novoměstský. Oba kluby svolaly na včerejši
večer schůze, a sice staroměstský klub do ob-
vyklé své místnosti v Kopmance a novoměstský
klub do malého sálu pražské Měšťanské besedy.
Sehůze kenaly se za účelem nastalého výročt
vydání královského reskri plu.
V novoměstském občanském
klubu promluvil osvědčený politik český.
poslanec p. dr. Edv. Grégr, jejž důvěra členů
postavila v čelo tohotu klubu. Pravil, že klub
zahajuje svou činnost k dosažení cilů a úkolů,
jež si obral za účel. Jsou to cíle, týkající se
celého národa a dále naší matičky Prahy.. Pře-
devším promluvil o záležitostech čistě politických,
záležitostech všečeských, neboť. dnešní den k
tomu sám sebou vyzývá. Na dnešek připadá
výročí veliké a důležité politické události v ná-
rodě českém, výročí tak zv. královského reskriplu
ze dne 12. září 1871. Hlavním jádrem tohoto
reskriptu je odstavec, v němž uznává se ve-
řejně, slavnostně a závazně státní právo koruny
české a slibuje se, že platnost tohoto práva
manifestována bude korunovací korunou svato-
václavskou. To je uznání státního práva českého
a z toho vyplývá samostatnost království českého.
A proto je reskript aktem veledůležitým. Právo
to nebylo však doposud reaktivováno. Řtečník
vyličoval podrobně následky ducha německé
byrokracie, která řídíla osudy říše a která je
příčinou všcch nezdarů, jež slihají rakouský stát.
doktor
Edv
Grégr
Praha
novoměstský občanský klub
22
article
Nenastane-li jiné opatření, tento duch německé
byrokracie přívede monarchii ke zkáze. (Sou-
hias.) Dnes, kromě Poláků, žádný z národů
rakouských noní spokojen a šťasten, ani Němei
nejsou v tomto rámci šťastni. Národní zášťa
nevraživost vzmáhá se tak, že kdybychom žili
ve středověku, bylo by Rakousko jevištěm
krvavých domácích, občanských válek. Tato
centralistická ústava mnohé národy dohání ke
snazo, odtrhnouti se od tohoto státu. A i ná-
rodové, kteří by v tomto státu rádi zůstali, ztrá-
cejí důvěru a naději v trvání této monarchie.
(Souhlas.)
V sousedním Německu už maji přesvědčení
o brzkém rozkladu a už metají kostky o to, c
komu připadne. Touto ústavou utrpěly nejvíee
země české, neboť ona uvedla v posměch práva
zemí koruny svatuváclavské. Sněm český, který
volil krále českého a měl attributy souverenního
státu, byl omezen tak, že jest to dnes rozšířené
okresní zastupitelstvo a jest paskvilem na slavnou
minulosť jeho. (Hlučný souhlas.) Vzali nám
všeeko a vehnali nás do vídeňského parlamentu
a majoritu německou, která je lež a pozlátko,
učinili kurntorem nad námi.. A tento kurator
má na starosti jen z nás všecko vymačkati a to
jest příčinou, že země, vším požehnaná, upadá.
Všude se jevi nedostatek.. Není tody divu, ž
se ozývají hlasy, že by byl absolutismus lepší
než tato centralistícká ústava. (Soulilas.)
Polák
Rakousko
Německo
23
article
Není divu, že v národě českém povstal
odpor proti této ústavě. Odpor tento vede s
již 40 let, ale někdy s ochablostí takovou, že
již se myslilo, že se blíží kapitulace s vídeň-
ským systémem. V boji tom staly se jisté chyby
a poklesky, ale byly také doby, kdy byli jsme
cile svého tak hlizko,, že již jsme myslili, že
se vybavíme z jařma, centralistického zajetía
že sestoupíme na půdu naší neodvislosti a samo-
slatnosti. Bylo to za Hohenwarta, kdy byl vydán
královský reskript, jehož dnes vzpomínáme. Byl
jsem členem sněmovní komise, jediný dosud ži-
jící, které byl sdělen reskript královský, aby ho
předložila sněmu. Mám v živé paměti ty dojmy.
které učinilo prohlášení v komisi. Všichni jsme
byli rozradostněni, div jsme si do náručí nepa-
dali a z mnohiého oka slzy radosti a vděčnosti
vytryskly. Nebylo mezi námi nikoho, kdo by
myslil, že by reskripí nemohl býti splněn. Je-
dině dr. Sladkovský, jehož důvěra byla dlouho-
letým žalářováním otřesena, pronesl v komisi
pochybnosť a pravil: »Mám pocil, že jsme
vytáhli první trefu na náš státoprávní los; ale
výhra nebyla nám dbsud vyplacena!« Hrabě
Clam Martinic na to s rozhořčením odpověděl:
»Pane, to jsou slova královská a pod nimi stojí
podpis František. Josef!« A všichni jsme mu
dali za pravdu. A přece dr. Sladkovský mě
Hohenwart
Sladkovský
Martinic
František
Josef
doktor
24
article
pravdu! Výhra doposud nám nebyla vyplacena
(Hlučný souhlas a potlesk.)
Na královský reskript následoval. patent,.
který nás volal do říšské rady a znova nás
vrhl do jařma cislajtánského. A tu zase byl
jásot mezi Němci a tu zase tlumil radosta
nadšení jich prozíravý dr. Herbst. Ten pravi
tehdy Němeům: »Neklamte se. Reskript nebude
nyní proveden, ale jest tak důležitý, že nemůže
býti sprovozen se světa a zůstane vždy hro-
zíeím nebezpečím!« A měl pravdu! Král náš
dosud není korunován, ale to, co tvoří jádra
reskriptu: uznání práva národa českého na jeho
samostatnost, zůstane v platnosti tak dlouho,
dokud se národ nás toho nevzdá sám. A toho
nesmí učiniti, poněvadž v tom spočivá jeho
život a jeho existence. Reskriptu nes m
se zapomínati a měly by rok za
rokem sněmy, města a obce posí-
lati zástupce do Vídně a žádati
krále za splněnií jeho slova. (Hlučný
souhlas.) To, že minulo 32 let od jeho vydání,
nesmí nás odstrašiti, abychom jej pokládali jen
za historickou vzpomínku. V zdátti se boje,
bylo by zbabělostl a uznámim
vlastní chabosti.
Němec
doktor
Herbst
Vídeň
25
article
Možná, že našemu králi nebude možno
následkem poměrů splniti to, co slibil a dáti
se korunovati za krále českého. Ale reskrip
podrží své právo a následník nušeho krále bude
míti mravní povinnost splniti jeho slib. Potom
předstoupí národ český před jeho následníka
bude žádat splnění slibu, který se nedá zprovodit
se světa. (Souhlas.) Němci již nabrousili sekery,
aby byla podťata tato centralistická ústavaa
nyní nám přicházejí na pomoc Maďaři, kteř
zaujali stanovisko, že jest dualistický systém
v koncích. Je to pravda a my tento systém
držeti nebudeme, poněvadž by bylo šílenstvím,
abychom podporovali ústavu, která byla zří-
zena, aby nás zničila. My se radostí budem
stepovati jich boj a budeme si jen přáti, aby
se jim podařilo zlomiti ústavu, která jest ne
štěstím nejen pro nás, ale i pro celou říši.
Spása říše spočívá ve fedlera
tísmu a k tomu i my muisíme pra
covati. Jest však si přáti, aby
chom k tomu pracovali všichne
Čechové, všechny strany a frakiee
a abychom se nedabi odvrátit o
tohoto boje žádnými konces se mi
a okamžitými výhodami. A není pak
možno, aby nás minulo vítězství, neboť práve
a spravedlnost, která jest v tomto reskriptu
uznávána, musí konečně zvítěziti. (Hlučný sou-
hlas a potlesk.)
Po úchvatné řeči dra. Grégra navrhl
n. dr. Fuhrich nasledující resoluci:
»Účastníci členské schůze Novaměstského
občanského klubu, dne 12. září 1903 usná-
šejí se na následující
Němec
Maďar
Čecho
Grégr
doktor
Fuhrich
Novaměstský občanský klub
27
article
Vzpominajíce památného královského re-
skriptu ze dne 12. září 1871 prohlašujeme,
že trváme nezvratně a neochvějně na českém
státním právu, na svézákonnosti a neodvislo-
sti zemi koruny české i žádáme klub po-
slanců českých na radě říšské, aby vším
úsilím k dosažení tohoto předního cíle če-
ského národa pracoval a cesty k němu ve-
doucí připravoval.«
Resoluce byla jednomyslně přijata. Na pro-
gramu schůze nalezal se rozhovor o obecních
volbách, ale vzhledem ku povznášejícímu oka
mžiku od další debaty upuštěno.
Ze schůze byl poslán pozdravný telegram
p. dru. Šromotovi do Hranie k vítézství tam-
ních Čechů.
Z Nové Vsi u Kolina. My shromáždění
dne 12. září 1903 na ma ni fe si t ač nl
schůzi obec. zastupitestva v Nov
Vsi, okresu kolinského, pořádané na paměť vy-
dání reskriptu ze dne 12. září 1871, uznáváme:
že stéžejním úkofem české politiky jest dosa-
žení státní samostatností zemí koruny české, bez
níž není možno zabezpečití národu našemu dů-
stojnou, bezpečhou a šťastnější budoucnost, aniž
hospodářský a sociální blahobyt. Stavíce státní
svrchovanost a svézákonnost král. českého
zemí k němu patřících na pokrok doby, chiceme
ze všecli sil přičiniti se, aby národ český pro-
buzen byl k úplnému a správnému vědomi
vznešeném významu existenční jeho podmínky
a aby stále mohutněji a mohutněji proniknut
byl vůlí, dosíci obnovení českého státu. —
Sixta Václav, starosta. Jan Slujskal, radní. Frt.
Holý, radní. Čeněk Skřivánek, Karelí Křepela,
Václav Holý, Jaroslav Karkoš, Mutěj Brtek,
Jan Šafránek.
Šromota
Hranie
Čecho
Sixt
Slujskal
Holá
Skřivánek
Křepel
Karkoš
Brtek
Šafránek
28
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Hořicích.
Dnes naposled! Již skončeno dílo, které nás pe
celé své trvání potěšovalo a které bylo chloubou,
radostí a pýchou těeh, kdož piinou rukou, umem,
důmyslem i radou byli při jeho vybudování ná-
pomocni
Dnes naposled branou výstavy hořické vejdou t
kdož v poslední ještě chvíli chtějí pokochati se krš-
sami tam nakupenými
Dnes naposled prožijeme ty překrásné' chvíl
večerního korsa kol hudebního pavillonu, jež jako
zázrakem netušeně povstaly a po vítězném svém
několikatýdenním trvání zase zaniknou, aby záne
chaly jen vzpomínky a v okul slzul
Dnes naposled otevrou se síně všech těch budov.
v nichž tolik české práce, tolik výsledků snažívéh
ducha českého uloženo! Dnes naposled projdeme
síněmi školní budovy, všemi trakty nádherného pa-
villonu sochařského; dnes rozloučíme se s bohatými
exposícemi pavillonu textilního, paláce průmyslového,
pavillonů zemědělských, králové hradeckého s pavii-
lonem krkonošským, s ideálně a vzorně upravenou
výslavou hraběte Harracha, velmože českého severo-
východu; dnes naposled zvlhlé oko naše, smutnéa
zadumané, zhlížeti se bude v jasu a září všech těch
krás ostatních, jež tu v takovém imposantním množství
byly sneseny!
Dnes naposled ve svorném ohdivu se procházet
budeme od výstavní brány až k vrcholu terénu vý-
stavního — a kam oko naše jen zapadne, všude
všude jem loučení, loučení s něčím, co nám k ardci
přirostlo, co s naším bylím takřka srostlo a ben
čehio si ty milé Hořice nyní snad ami předsta vit
nedovedeme
Harrach
Hořice
český severovýchod