ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad817500-717f-11dc-911d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 69, place 44, org 7, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. zář 1903
4 masthead
Císlo 250.
5 article
musila by věc ta býti osudnou, kdyby ve vývoji věci neobjevily se — prsty cizí. Snad již dnes jest krise uherská vhod zvláště Berlínu. Avšak těmito perspektivami dnes zbytečno by bylo se obirati. Pro aktuální politiku jest nespor- nou skutečnost, že záruky trvání Rakouska kotvi v potřebe evropské rovnováhy. Dokud Petrohrad a Paříž jsou s to, dbáti svých zájmů, zůstane Berlinu cesta na jili k Adrii pevně zatarasena. A během dozírné doby, pro kterou sluší plány politické osnovati, bašta tato najisto podemlet nebude. Z těchto důvodů možno nám jak v ohledu pelitickém tak v ohledu hospodářském průběl krise uherské sledovatí s myslí klidnou. Zadržetí vývoj jeji nemůžeme, naproti tomu není vylou čeno, že nová krystalisace poměrů v nejednom směru může námi býti vhodně využita. Dokonce však neni žádné přičiny, a bychom v zhle- dem k věcem uherským měniliv nejmenším své postavení vůlči v lá- dlě Körbrově. (Výborně! Souhlas.) Vstou- píme do říšské rady s týmž odhodláním a s tý- miž názory, pod jichž dojmem jsme před prázd- ninami Videň opustili. K jakým konkretním kro- kům přistoupíme, o tom, dovolte, abych pomlčel.
Adrie Videň Berlín Rakousko Petrohrad Paříž
6 article
Nejsem přítelem dělání politických plánů do zá- soby, zejmena ne rozhilhšování jejich několik měsíců napřed. Také nevime, kterak se věci do svolání řišské rady vyvijí. Po řadu let, co držím mandát vámi mně svěřený, blažilo a sílilo mne vědomí, že názory naše se shodují. O tuto dů věru budu se při všech svých krocích dále opí- rati v pevném vědomi, že z mé strany ničeho se nestane, co by dosavadní tuto pro mne tak čestnou harmonii porušilo! (Bouřlivá, dlouho trvající pochivala a pollesk.) Potom hlásí se ke slovu posl. Karbus, jenž v delší připadné řeči rozvinul obraz o činnosi poslaneů českých zvläště v oboru otázek soci- šlněpolitických, živnostenských a hospodář- ských vůbec. Dále dovozoval; jak v nynější po- hnuté době jest nutno, aby veškery vrstvy národa sevřely se v pevný cellek. v němž by jednollivé skupiny své specifické zá- jmy mnohem výdatněji než v nynějši roztříště- nosti mohly hájiti, při čemž by však zároveň po- litická váha národa stouplr a ve vývoj věcí se vší energii molila zasálinouti. (Všeobecný sou- hlas a potlesk.) Předseda dr. Jelimek shrnuje nato průběh rokování a vzdává obéma poslancůn dik. což celé shromáždční hlučně akklamuje. Druhým předmětem jednání byle o pra v obecního zřízení, jež platná býti má pro města, čítajicí přes 10.000 o byvatelů. Slarosta kolínský pan arch. Č Křička v podrobném referátu svémi rozebralo- kružník zemského výboru, chystanou opravou se zabývajíci, podrohil jednotlivé odstavce projekto- vaných změn věcné kritice a vyslovil celkems chyslanou osnovou souhlas, připojiv někter zdůvodněná přání odehylná. K věci této chopili se slova posl. K' arb u i dr. Fořt, načež návrhy zpravodaje byly jedno- myslně seliváleny a schůze v pozdních hodi nách nočních předsedou skončena.
Karbus doktor Jelimek Fořt Č Křiček
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. zářI. (Nlovié zákony Úřadní noviny uveřejňují dva nové zákony. Prvým, daným dne 27. srpna t. r. na základě usnesení obou sněmoven říšské rady, prodlužuje se na dalších deset let platnost zákona z r. 1893 jímž se poskytují úlevy na daních novým budu vám v assanační čtvrti lvovské. Druhým jest eísařské naři'zeníi ze dne 10. září, jímž se na základě § 14. zmoe- ňuje vláda, že smí pro obyvalelstvo království a zemí na říšské radě zastoupených, pokud bylo postiženo neb ohroženo ž ivelinimi poh ro mami a potřebuje pomoci, jakož i na znovuzří- zení poškozených státních objektů vydati z státních prostředků dle skutečné potřeby a na řádné záčtování obnos až do 15 millionů korun. Pomoci má se dostati potřebnému obyvatelstvu podporováním všelikých opatření, směřujícíchi k umírnění neb odstranění nouze, zvláště pak po- skytováním nesplatných peněžitých příspěvků, jež mohou na opatření potravin, semene, píce atd. pak na znovuzřízení zrušených neb poškozenýeh objektů, jakož i na provádění všeobecně užileč ných veřejných prací z nouze udíleny býli jed notlivým nuzným osobám, ohclm, okresůma společnostem. Ve vhodných případech mohouse na přiměřenou záruku povoliti také bezúroční zálohy, jež. mají býti splaceny ve dvaceti roč- ních lhůtách, počinaje 1. října 1908. Udllaní podpor a záloh má se díti státními úřady.
Praha
8 article
Právní listiny, podání a úřadní jednání, týkajiei se podpor a záloh, jsou prosty kolků a poplatků. V čas nesplacené zálohy mohou ses vymáhat exekučně. Nařízení toto nabývá platnosti dnem prohlášení a provedeníi jeho se svěřuje mini strům vnilra, financí a orby. V neúřadní části »W. Zigu.«. se dudává, že z povolené čásíky 15 millionů korun. má býli věnováno na úlevu nouze v Čecháich okolo šesti millionů, ve S le z sku okolo tří millionů a v Haliči asi 2,900.000 K. V Praze, 12. září. (Restol uicie lijne ckého sjez diu.) Němečtí nacionálové na sjezdě lineckém příjali resoluci o pěti bonech, z nichž prvý se týče dosluhování mužstva tře- tiho ročníku, druhý poměru státu rakouského- k Uhrám, třeti možných ústupků rakouským Slovanům, čtvrtý otázek živnostenskýchi a pátý organisace proti klerikálům v alpských. zemích. Zajímavé pro nás jsou hlavně odstavcc druhý a třetí. Ty zní: »Situace v Uhráich, snahy Uher, aby siena útraty Rakouskaropstřily uherskou armádu, a zření na hospodářské nevýhody, jež vyplývaji našemu hospodářství z poměru k Uhrám již nyní a v budoucnosti ještě se zhorší, niutí nezbytně ke změimě hospodářského poměru k Uhrám, Vzhledem k tomu strana vyjadřuje své přesvědčení, žec hospodářské roz- luky mozi Rakouskem a Uhrami netřeba se obá- vati, naopak, že jest sti jí přáti v zájmu této poloviny říše. Sjezd prohlašuje za povin nost poslanců i vlády, aby bez odkladu připra- vovali hospodářskou rozluku Rakouska a Uher, zvláště pak aby za týmž účelem přikročili hined k sestavení autonomního celního tarifu pro tuto polovinu říšer« »Sjezd pozdravujen poslance nacionální strany přibylé do Lince ze zemí jazykové smio šených a ubezpecuje je, ze německo-lidové
W Ziga Halič Praha Uhry Rakousko Linec
9 article
strana ze zemí alpských trvá na německém souručenství a bude vždy věrně státi po boku svých ohrožených sourodáků v jich zápasee národními odpůrci. Sjezd ohražuje se rozhodně proti všelikým jednostranným národním ústup- kům se strany vlády na prospěch Slovanů a n útraty Němců (I). Každý takový ústupek musil by se pokládati za nejostřejší vyzvání něme- ckého národa a poslance by přiměl k užití nej- krajnějších prostredků e
Němec Slovan
10 article
V Praze, 12. září. (Posl. Tóth o uhe ské krisi.) Místopředseda klubu neodvislosti uveřejnil v »Pesti Napló« své mínění o nyněj- ším stavu uherské krise. Předeslav, že s oppo- sicí souhlasí nyní veliká většína celého národa a že se i okresů, v nichž byli voleni v llá di n poslanci, vyslovilo dosud 91 pro debrecínskou resoluci, domáhající se národních ústupků i ve vojšté, pokračuje: »Doufám dosud, že král uzná vůli veliké vělšiny národa Duch uherské ústavy nezná nijakého bezipodmínečmé h panov nického práva. Zdroj všelikého práva jest národ Král může jen zákony vyšlé z vůle národa stvrzovatí, ale nemá práva, aby sám národu vydával právo. Jsem přesvědčen, odhalí-li se králi upřímně pravda, že tu neběži o opposiční požadavky, nýbrž že národ chce jen užití svého práva: že pak král zaujme jiné sta- norisko, než nyní. Zákon sfanoví jasně, že náro může povolení vojenského kontingentu sloučiti s určitými podmnínkami. Národ nyní činí tyto podmínky. Král poslouchal celé hodiny pozorn mé výklady o samostatném uherském vojsku dobatoval se mnou o této olázce. Vím také, že král jest přesvědčen o věrnosti uherského ná- roda.. AČi Chorvasté obdrží svůje ja zyk, jako jej mají už nyní u své domobrany.« Přecházeje k dosluhování vojáků třetilio ročníku, J. Tóth pravi: »Nevěřím, že král dovoli, aby se politika vnášela do kastáren. Kdyby všakr se toto nezákonné nařízení přeee provedlo, bude nezbytně třeba svolání parlamentu, aby se mohla vznésti o bžaloba na voje- skou správu«.
Posl Tóth Chorvasta J Tóth Praha Pest Napló
11 article
Ze Záhřeba, 10. záři (Nové proce sy — Čistá strana práva) Tyto dni doru čena žaloba glogovnickému faráři. Novakovia jiným 116 obžalovaným, obviněným ze zločinu vzpoury a veřejného násilí, jichž prý se do- pustili za výtržností, jichž jevištěm byl Križevae a okolní vesnice Kalník, Glogovnice, Apatovee, Vojakovec a j. Hájení všech obžalovaných přel vzal dr. Derenčin. Přeličení buda se konnti v Bělovaru. V nejbližší době bude prý dodána obžaloba dalším asi tisí ci osobám z téže kra- jiny, obviněným pro tytéž delikty. — Frankova čistá strana práva ukázala se opravdu »čistous. Přese všechno úsilí chorvatské opposice, aby proti vládní straně vyslupovala solidárně, dr. Frank zmařil zřízení spojené chorvatské opposice vkrálovstvi chorvatském a jeho přivržencii zmařilí sloučení opposičních stran také v Dalmacii. P. Prodan, horlivý nohsled Frankův, vyslovil se na sjpzdé přivrženců strany práva proti splynuti ohou frakci v jeden celek, následkom čehiož dr Majstrovič a jeho stoupenci vystoupili z »čisté- strany práva a připojí se bezpochiyby ke sku- pině Biankinově. Přičinou vystoupení bylo cho vání dra. Franka, o němž neni již pochybnosti, že pod opposiční rouškou pracuje vlastně pro bána. »N. Srhobran« přináší několik fakt, svěd- číeích o ablížení dra. Franka s bánem. Tak při doplňovací volbě v Zlataru vládní strana nepo- stavila nijakého kandidáta, poněvadž tam kandi- doval a pomací vládních voličů také zvolen byl spisovatel Kumičič,, přivrženec Frankův. N peštskou průmyslovou výstavu vysláni ze Zá- hřeba četní živnostníci na útraty vlády, mezi nimi četní přívrženci Frankovi. Ale v Záličehů hraje si Frank dále na opposičníka a mámí ne- uvědomělé čtenáře svého listul
Križevae Kalník Apatovee Vojakovec Derenčin Frankův doktor Frank P Prodan Majstrovič Franco N Srhobran Kumičič Záhřeb Bělovar Dalmacie Zlatar Zá
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Románsko-slovanská vzájemnost. Francouzský slavista Serge Seulfort d Besurepas, člem moskevského Slovanského spolku, vydal v Pařiži knihu pod názvem »La Réno- vation eelliques, v níži dokazuje potřebu ro- mánskosslovanské vzájemnosti v hoji proti pan- germanismu, jenž je stejně nebezpečným ne- přítelem jak slovanského, tak románského světa. Hlavním základem té vzájemnosti je vrozená Románům i Slovanům tužba po všeobecném, světovém míru. Th jest, co sbližuje veliké dvě skupiny národů a staví je naproti světu ger- mánskému, jenž vyznačuje se militarismem a touhou po výbojícl. Prutivou výbojného panger- manismu a anglického imperialismu je pokojný pankeltism. Vzájomnost románskoslovanská, jež by zahrnovala 300 millionů lidi, byla by nej- pevnější zárukou světového míru. Všeněmecký spolek. V pátek dne 11., dnes a zejtra v neděli dne 13. t. m. koná se v Plavnu v Sasku sjezd Všeněmeckého spolku, jehiož hlavním úkolem jest germanisace slovanských národů nejenv Německu, ale zvláště v zemích českých. Dle toho jest také sestaven jeho program, na kterém nesmí ovšem ani chyběti jméno třebenického harcovníka pro věc pruskou dra. Titty. Na sjezdu o německé politice promluví Eloss, ad- vokát z Mohuče, o poměrech němectví v Uhrách a o práci germanisujlcích spoli ků v Rakousku pojedná dr. Titta z Tre- benic, o polské otázce. v Horním Slezsku pruském vládní rada S chöbl z Rati- boru a o zlořádu při udělování koncessí v kra- jích národně smíšených podá zprávu dr. Emi Thi. Förster z Velkého Lichterfeldu v Prusku.
Seulfort Besurepas Titt doktor Thi Förster Plavno Sasko Německo Mohuč Uhry Rakousko Tre Horní Slezsko Rat Prusko Le Réno
13 article
Německý zjezd dělnický. Na den 25. a 26. října svolán je do Frank fürtu nad Mohanem prvý sjezd všeho dělnietva v Němeeku, jež nelilásí se ke straně sociálně- demokratické, ale domáhá se sociálních reform na základě nynějšího státního a společenského řádu. Dělnictvo toto sdruženo jest v ústředních svazích katoliekých a evangelických spolků od- borových, v katolickém dělnickém spolku západo- německém a jihoněmeckém, ve sdružení katoli- ckých dělnických spolků se sídlem v Berlíně, v německonacionálním spolku obchodních přiručí a ve spolku badenských zřízenců železničních. K účastenství nu frankfurtském sjezdu zvány jsou vůbec všechny křesťanské, národní a neodvislé organisace odborové a všechny evangelické a kato- lické spolky dělnické, které mají na něj vyslati své delegáty. Na jeho programu jsou: sdružovací právo německých spolků a spolkové zákonodárství, způ- sobilost odborových spolků a zřízení dělnických komor: Ve sjezdovém provolání se praví: »Žá- dáme především nerušené provádění koaličního práva v mezích křesťanského mravního zákona. všeobeeného práva a veřejného blaha, pak dals rozvoj koaličního práva, propůjčení právni způ- sobilosti odborovým spolkům a pokud lze nej rychlejší zřízení dělnických komor. Chceme dů- razným projevem dokázati, že statisíce organiso- vaných německých dělníků a pomocníků, kteři jsou věrni císaři a říši, kníželi a zemi, sloučeno jest v jednotný celek, aby uvedené požadavky prosadili u řišské vlády i u vlád jednotlivých spolkových států. Právo hlasovací budou miti na sjezdu jen delegáti, kleři jsou dělníky a pamoe níky a úřadníci vyšlí z jejich řad, kteři činn jsou v dělnickém hnutí.« Účastenství na sjezdu prostřednietvím. dele gálů ohlisilo již 25 německých ústředních spolk dělnických, majících v celku na půl millionu členů.
Frank Mohan Berlín
14 article Panamský průplav.
Panamský průplav. Zajímavá otázka panamského průplavu v no- vém svém stadiu, v němž oetla se revolu v Panamě, zabývati bude veřejnosť ještě delší dobu, nežli bude rozhodnuta, ale téměř s ve- škerou určitostí možno již dnes říci, že průplav panamský prokopán a vyslaven bude. Slane se tak ovšem za jiných podmínek, nežli jaké číní Kolumbie. Předlolia, která podána bude nyni kolumbijskému kongresu, žádá, by se za kon- cessi na stavbu panamského průplavu zaplahilo 20 millionů dolarů a dále 10 millionů, které zaplatiti má panamská průplavní spolučnost za to, že Kolumbie svolí, by se koneesse této společnosti přenesla na Spojené státy. Předloha žádá konečně, by Spojené státy severoamerické každých sto let premie a renty o 25% zvýšily; vrchnopanská správa nad průplavním pruhem nepřináležela by však jim, nýbrž Kolumbii. Tyto podmínky považují se ve Washiingtoně nepřija- telnými a vyčkává se jen, jak vyřidí je kolum bijský senát.
Předlolius Panama Kolumbie spojený stát
15 article
Přes Londýn se oznamuje, že presiden Spojených států. Rourevelt hodlá učiniti vše by se panamský průplav uskutečnil a že pod- poruje projekt samoslatné republiky panamské. o kterém jsme se již včera zmínili. Roosevei jest prý odhodlán, vzili panamský stát, strojieí se k odtržení od Kolumbie, v ochranu, jeho vládu hned schválití a jmenovati delegáta Spo- jených států, klerý by s ní uzavřel průplavní smlouvu. O věcech těchto radil se president ji s kabinelem, který jeho plán schválil. Kolumbijská vláda, která jest o Roosevel- tových záměrech dobře zpravena, ovšem také nelení: odvolala dosavadního panamského gu- vernera a dosadila na jeho místo senátor O baldia, panamského rodáka, který má z úkol, rozechvěné mysli v panamském státě uklidniti a učinila dle »New York Heraldu přísná opatření, aby každé povstalecké hnutí v něm neprodleně utlumila. List tento vyvozuje z toho, že kolumbijská vláda pohliží na po vstalecké hnutí v panamském státě vážně, ale že jest také odhodlána provésti usnosení kon gresu, jež učiní o průplavní předloze. Ale všechna její námaha a vzdorovilost bude, jak přesvědčen jest všechen svět, konečně přece jen marnou, protože Spojené státy již svou vůli v příčině panamského průplavu do- vedou prosaditi.
Londýn spojený stát Kolumbie New York Herald
16 article Reskriptové schůze.
Reskriptové schůze. Den 12. září jest každoročně dobou, kdy retrospektiva a srovnávání jsou na místě. Retro- spektiva potud, pokud vzpomínáme si slov krá- lovského reskriptu ze dne 12. září 1871, kte rými uznávána práva tohoto království, a srov- návání po 32 létech tím zajímavější, čím více vody uplynulo od krásných slov, do dnes ne- splněných, čím více zapředena a zamotána sit poměrů politických. Vzdor dlouhé době, za které celá jedna generace sestárla, vzdor všem úteapám, jakých bylo národu nušemu prodělati při hájení jeho svobod a práv — nezapomenuto onoho královskélio slibu a každým rokem v den výročí reskriptu schází se lid náš, aby znova si přípamatoval význam těch slov, jimiž panovnik sám uznával a potvrditi slibil české stální právo. Po uvědomělých městech našich, v královské Praze, v klubech občanských a vlasteneckých spoleích pořádají se manifestační reskriplové sehůze a přednášky, kde ústy předních řečník vykládá a znovu oživuje se význam českého stálníhio práva a význam královského reskriptu. Representace obcí našich v prvé řadě mají povinnost občanstvo své ústy povolanéhio mluv- čího poučiti o historii českého státního práva; v tom ohledu pěkný příklad dala včera městská rada na Král: Vinohradech, která uspořádalav Národním domě manifestační přednášku:
Král královský Praga národní dům
17 article
V Praze, 12. zářl.
Praha
18 article
O českém státním právu. Přednášející říšský a zemský poslanec dr- Josef Herold v duchaplné, jasné řeči své, založené na podkladech liistorických, v markant- ních rysech načril vývoj českého státního práva od nejstarší doby a došel až k době Ferdinanda I. , kdy poprvé stalo se předmětem sporů mezi stavy a králem u příležitesti otázky, zdali vý- hradně svobodnou volbou anebo právem dědi- ckým dostula se dynastie habsbursků na trůn český. Volbou »zimního krále« přiblížil se spo ke svému kulminačnímu bodu a porážkou slavů na Bilé Hoře vyvrcholil. Fordinand II. zůstal vítězem a v obnoveném zřízení učinil důsledky dědického práva dynastie habsburské k zemím koruny české. Obapolnou smlouvou legálná po- sloupnost na trůn český mezi králem a stavy stanovena pragmatickou sankcí. Jo známo, co ve příčině té učinil Karel VI., aby základní tento zákon stal se uznaným právním stavem evrop- ským. Panovníci rodu habsburského pro celou Evropu nebyli než králi českými a uherskými. Také Marie Terezie, klerá zasadila nejléžší ránu zákonodárně a správní neodvislbstí zemí koruny české, nebyla ničím jiným, než králov- nou českou a uherskou. Jen tak byla mocnou panovnicí, ale jako manž slka císaře neměla by svého míšta v dějinách.
Josef Herold Karel VI Marie Terezia Bilá hoře Evropa
19 article
Osobitost státu českého dokazuje dále pa- tent Františka I., kterým zaveden byl titul cí- saře rakouského. Tím není řečeno, že utvořen novy stát — šlo jen o pouhý titul z ohledů na diplomatickou etiketu. V patentu se výslovně uvádělo, že v právech a postavení královstv českého a království uherského zůstává vše při starém, i korunovace. Tak zůstalo to až do roku 1848, kdy zaveden název mocnářství ra- kouského. Za to ve chvili, kdy zavedena nová éra, ústavní, osvědčena mocnářem platnost prag matické sankce. V době kritické vzpomenuto toho, co je fundamenlem dynastických práv na jednotlivé státy. Ústava z r. 1867 nepopřela jento stav, jak patrno z názvu: království a země v řišské radě zastoupené Královský reskript z r. 1871 je pak vý slovným uznáním se strany koruny osobitost českého státního práva. Je tudíž nepopíralel- ným faktem, že státní právo koruny české je základem a jedným právním titulem držení vladařské moci, tak jak jim bylo beze změny po staletí.
království a země
20 article
Všechna práva vyplývající z českého stát ního práva jsou tudíž v plné platnosti, nezlen- čena a neporušena; dynastie sama při slav- nostních aktech dávada na jevo jeho uznávání, Každé jednání proti českému státnímu právu, tak slavnostně uznaněmu říjnovým diplomem, dovoláváním se pragmatické sankce, je tudíž jednáním proti platným zákonům a mají tudíž vlády, které chtějí plniti zákon přísahají na ústavu, vzíti je po zákonnou ochranu, jako ostatn státní zřízení. (Výborně) Musíme donutiti vládu, aby si uvědomila nepopíratelný fakt, že základem panov- niční moci v zemích koruny české není nie jiného než české sťátn právo! (Výborně, dlouhotrvající potlesk.) Přes hodinu trvající přednáška vyslechnuta byla četně shromážděným posluchačstvem velikou pozornosil. Celá městská rada se sta- rostou drem. Víškem v čele byla přítomna.
Víšek
21 article
Schůze novoměstského občanského klubu. Po Klubu veličů novoměstských czvaly se novou, svěži činností po prázninách dva ob- čanské kluby pražské, a sice staroměstskýa novoměstský. Oba kluby svolaly na včerejši večer schůze, a sice staroměstský klub do ob- vyklé své místnosti v Kopmance a novoměstský klub do malého sálu pražské Měšťanské besedy. Sehůze kenaly se za účelem nastalého výročt vydání královského reskri plu. V novoměstském občanském klubu promluvil osvědčený politik český. poslanec p. dr. Edv. Grégr, jejž důvěra členů postavila v čelo tohotu klubu. Pravil, že klub zahajuje svou činnost k dosažení cilů a úkolů, jež si obral za účel. Jsou to cíle, týkající se celého národa a dále naší matičky Prahy.. Pře- devším promluvil o záležitostech čistě politických, záležitostech všečeských, neboť. dnešní den k tomu sám sebou vyzývá. Na dnešek připadá výročí veliké a důležité politické události v ná- rodě českém, výročí tak zv. královského reskriplu ze dne 12. září 1871. Hlavním jádrem tohoto reskriptu je odstavec, v němž uznává se ve- řejně, slavnostně a závazně státní právo koruny české a slibuje se, že platnost tohoto práva manifestována bude korunovací korunou svato- václavskou. To je uznání státního práva českého a z toho vyplývá samostatnost království českého. A proto je reskript aktem veledůležitým. Právo to nebylo však doposud reaktivováno. Řtečník vyličoval podrobně následky ducha německé byrokracie, která řídíla osudy říše a která je příčinou všcch nezdarů, jež slihají rakouský stát.
doktor Edv Grégr Praha novoměstský občanský klub
22 article
Nenastane-li jiné opatření, tento duch německé byrokracie přívede monarchii ke zkáze. (Sou- hias.) Dnes, kromě Poláků, žádný z národů rakouských noní spokojen a šťasten, ani Němei nejsou v tomto rámci šťastni. Národní zášťa nevraživost vzmáhá se tak, že kdybychom žili ve středověku, bylo by Rakousko jevištěm krvavých domácích, občanských válek. Tato centralistická ústava mnohé národy dohání ke snazo, odtrhnouti se od tohoto státu. A i ná- rodové, kteří by v tomto státu rádi zůstali, ztrá- cejí důvěru a naději v trvání této monarchie. (Souhlas.) V sousedním Německu už maji přesvědčení o brzkém rozkladu a už metají kostky o to, c komu připadne. Touto ústavou utrpěly nejvíee země české, neboť ona uvedla v posměch práva zemí koruny svatuváclavské. Sněm český, který volil krále českého a měl attributy souverenního státu, byl omezen tak, že jest to dnes rozšířené okresní zastupitelstvo a jest paskvilem na slavnou minulosť jeho. (Hlučný souhlas.) Vzali nám všeeko a vehnali nás do vídeňského parlamentu a majoritu německou, která je lež a pozlátko, učinili kurntorem nad námi.. A tento kurator má na starosti jen z nás všecko vymačkati a to jest příčinou, že země, vším požehnaná, upadá. Všude se jevi nedostatek.. Není tody divu, ž se ozývají hlasy, že by byl absolutismus lepší než tato centralistícká ústava. (Soulilas.)
Polák Rakousko Německo
23 article
Není divu, že v národě českém povstal odpor proti této ústavě. Odpor tento vede s již 40 let, ale někdy s ochablostí takovou, že již se myslilo, že se blíží kapitulace s vídeň- ským systémem. V boji tom staly se jisté chyby a poklesky, ale byly také doby, kdy byli jsme cile svého tak hlizko,, že již jsme myslili, že se vybavíme z jařma, centralistického zajetía že sestoupíme na půdu naší neodvislosti a samo- slatnosti. Bylo to za Hohenwarta, kdy byl vydán královský reskript, jehož dnes vzpomínáme. Byl jsem členem sněmovní komise, jediný dosud ži- jící, které byl sdělen reskript královský, aby ho předložila sněmu. Mám v živé paměti ty dojmy. které učinilo prohlášení v komisi. Všichni jsme byli rozradostněni, div jsme si do náručí nepa- dali a z mnohiého oka slzy radosti a vděčnosti vytryskly. Nebylo mezi námi nikoho, kdo by myslil, že by reskripí nemohl býti splněn. Je- dině dr. Sladkovský, jehož důvěra byla dlouho- letým žalářováním otřesena, pronesl v komisi pochybnosť a pravil: »Mám pocil, že jsme vytáhli první trefu na náš státoprávní los; ale výhra nebyla nám dbsud vyplacena!« Hrabě Clam Martinic na to s rozhořčením odpověděl: »Pane, to jsou slova královská a pod nimi stojí podpis František. Josef!« A všichni jsme mu dali za pravdu. A přece dr. Sladkovský mě
Hohenwart Sladkovský Martinic František Josef doktor
24 article
pravdu! Výhra doposud nám nebyla vyplacena (Hlučný souhlas a potlesk.) Na královský reskript následoval. patent,. který nás volal do říšské rady a znova nás vrhl do jařma cislajtánského. A tu zase byl jásot mezi Němci a tu zase tlumil radosta nadšení jich prozíravý dr. Herbst. Ten pravi tehdy Němeům: »Neklamte se. Reskript nebude nyní proveden, ale jest tak důležitý, že nemůže býti sprovozen se světa a zůstane vždy hro- zíeím nebezpečím!« A měl pravdu! Král náš dosud není korunován, ale to, co tvoří jádra reskriptu: uznání práva národa českého na jeho samostatnost, zůstane v platnosti tak dlouho, dokud se národ nás toho nevzdá sám. A toho nesmí učiniti, poněvadž v tom spočivá jeho život a jeho existence. Reskriptu nes m se zapomínati a měly by rok za rokem sněmy, města a obce posí- lati zástupce do Vídně a žádati krále za splněnií jeho slova. (Hlučný souhlas.) To, že minulo 32 let od jeho vydání, nesmí nás odstrašiti, abychom jej pokládali jen za historickou vzpomínku. V zdátti se boje, bylo by zbabělostl a uznámim vlastní chabosti.
Němec doktor Herbst Vídeň
25 article
Možná, že našemu králi nebude možno následkem poměrů splniti to, co slibil a dáti se korunovati za krále českého. Ale reskrip podrží své právo a následník nušeho krále bude míti mravní povinnost splniti jeho slib. Potom předstoupí národ český před jeho následníka bude žádat splnění slibu, který se nedá zprovodit se světa. (Souhlas.) Němci již nabrousili sekery, aby byla podťata tato centralistická ústavaa nyní nám přicházejí na pomoc Maďaři, kteř zaujali stanovisko, že jest dualistický systém v koncích. Je to pravda a my tento systém držeti nebudeme, poněvadž by bylo šílenstvím, abychom podporovali ústavu, která byla zří- zena, aby nás zničila. My se radostí budem stepovati jich boj a budeme si jen přáti, aby se jim podařilo zlomiti ústavu, která jest ne štěstím nejen pro nás, ale i pro celou říši. Spása říše spočívá ve fedlera tísmu a k tomu i my muisíme pra covati. Jest však si přáti, aby chom k tomu pracovali všichne Čechové, všechny strany a frakiee a abychom se nedabi odvrátit o tohoto boje žádnými konces se mi a okamžitými výhodami. A není pak možno, aby nás minulo vítězství, neboť práve a spravedlnost, která jest v tomto reskriptu uznávána, musí konečně zvítěziti. (Hlučný sou- hlas a potlesk.) Po úchvatné řeči dra. Grégra navrhl n. dr. Fuhrich nasledující resoluci: »Účastníci členské schůze Novaměstského občanského klubu, dne 12. září 1903 usná- šejí se na následující
Němec Maďar Čecho Grégr doktor Fuhrich Novaměstský občanský klub
26 article
resolu cit
27 article
Vzpominajíce památného královského re- skriptu ze dne 12. září 1871 prohlašujeme, že trváme nezvratně a neochvějně na českém státním právu, na svézákonnosti a neodvislo- sti zemi koruny české i žádáme klub po- slanců českých na radě říšské, aby vším úsilím k dosažení tohoto předního cíle če- ského národa pracoval a cesty k němu ve- doucí připravoval.« Resoluce byla jednomyslně přijata. Na pro- gramu schůze nalezal se rozhovor o obecních volbách, ale vzhledem ku povznášejícímu oka mžiku od další debaty upuštěno. Ze schůze byl poslán pozdravný telegram p. dru. Šromotovi do Hranie k vítézství tam- ních Čechů. Z Nové Vsi u Kolina. My shromáždění dne 12. září 1903 na ma ni fe si t ač nl schůzi obec. zastupitestva v Nov Vsi, okresu kolinského, pořádané na paměť vy- dání reskriptu ze dne 12. září 1871, uznáváme: že stéžejním úkofem české politiky jest dosa- žení státní samostatností zemí koruny české, bez níž není možno zabezpečití národu našemu dů- stojnou, bezpečhou a šťastnější budoucnost, aniž hospodářský a sociální blahobyt. Stavíce státní svrchovanost a svézákonnost král. českého zemí k němu patřících na pokrok doby, chiceme ze všecli sil přičiniti se, aby národ český pro- buzen byl k úplnému a správnému vědomi vznešeném významu existenční jeho podmínky a aby stále mohutněji a mohutněji proniknut byl vůlí, dosíci obnovení českého státu. — Sixta Václav, starosta. Jan Slujskal, radní. Frt. Holý, radní. Čeněk Skřivánek, Karelí Křepela, Václav Holý, Jaroslav Karkoš, Mutěj Brtek, Jan Šafránek.
Šromota Hranie Čecho Sixt Slujskal Holá Skřivánek Křepel Karkoš Brtek Šafránek
28 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Hořicích. Dnes naposled! Již skončeno dílo, které nás pe celé své trvání potěšovalo a které bylo chloubou, radostí a pýchou těeh, kdož piinou rukou, umem, důmyslem i radou byli při jeho vybudování ná- pomocni Dnes naposled branou výstavy hořické vejdou t kdož v poslední ještě chvíli chtějí pokochati se krš- sami tam nakupenými Dnes naposled prožijeme ty překrásné' chvíl večerního korsa kol hudebního pavillonu, jež jako zázrakem netušeně povstaly a po vítězném svém několikatýdenním trvání zase zaniknou, aby záne chaly jen vzpomínky a v okul slzul Dnes naposled otevrou se síně všech těch budov. v nichž tolik české práce, tolik výsledků snažívéh ducha českého uloženo! Dnes naposled projdeme síněmi školní budovy, všemi trakty nádherného pa- villonu sochařského; dnes rozloučíme se s bohatými exposícemi pavillonu textilního, paláce průmyslového, pavillonů zemědělských, králové hradeckého s pavii- lonem krkonošským, s ideálně a vzorně upravenou výslavou hraběte Harracha, velmože českého severo- východu; dnes naposled zvlhlé oko naše, smutnéa zadumané, zhlížeti se bude v jasu a září všech těch krás ostatních, jež tu v takovém imposantním množství byly sneseny! Dnes naposled ve svorném ohdivu se procházet budeme od výstavní brány až k vrcholu terénu vý- stavního — a kam oko naše jen zapadne, všude všude jem loučení, loučení s něčím, co nám k ardci přirostlo, co s naším bylím takřka srostlo a ben čehio si ty milé Hořice nyní snad ami předsta vit nedovedeme
Harrach Hořice český severovýchod