2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. ledna 1904. Číslo 24.
4
article
síta. Od země zdvihala se mlha. Na dláždění
na chodnících stály louže špinavé vody. Jenom
zřídka kmitla se kolem drožka izvozčikova, stří-
kajíc bláto po kolemjdoucích.
— Je to život! vzdychl si tiše Zorin, ne-
povědomo proč — zda na adresu pošmourného
dne — či svých myšlenek. Vzdychl si, ale hned
vynadal si hlupáků: K čemu fňukat? Hlou-
posti!... Když však skoro po hodinu trvajíeí
chůzi dostal se konečně do svého bytu v jedné
z postranních ulic města, téměř až na samém
pokraji — vrátila se mu dřívější nálada.
Když vešel do dveří korridoru, který se je-
nom na noc zavíral a do něhož ústily s obou
stran dvéře studentských pokojů, kde on obýval
maličkou komůrku, tu představil si Zorin, jak
příjemně překvapí zprávou o obdržené kondici
svou kvartýrskou, která už po dva měsíce ne-
dostala od něho ani kopejky — a na rtech rozvil
se mu znovu srdačný úsměv. Schválně slabě
bouchl dveřmi korridoru a dlouho vrtal klíčem
ve svých dveřích, věda, že bytná má ve zvyku
vyhlédnout při každém šramotu ze svého poko-
jiku, aby se přesvědčila, nedostal-li se snad do
její říše někdo »cizí«, t. j. nestudent — studenty
ať už známé nebo neznámé, považovala vždyeky
za »své«.
Tentokráte však bylo za dveřmi panina po
koje ticho a Zorinovi nedostalo se příležitosti.
potěšiti kvartýrskou neočekávanou zprávou. Una-
ven poněkud chůzí, zased!- Zorin ke stolu a při-
táhl k sobě rozevřenou knihu.
Ale nemohl vydržeti na místě. Měl touhu
projeviti nějak svou radost. I začal choditi po
pokoji a pohvizdoval si jakési veselé popěvky
při čemž do taktu poklepával podpatky.
Hla
Zorin
Una
5
article
Mezitím se sešeřilo. V pokoji nastala tma.
— A vy jste už doma? zaslech! Zorin po-
jednou hlas kvartýrské, která pootevřevši dvěře
vsunula hlavu do jeho pokojíku. Neslyšela jsem,
když jste vešel . . . Nedostal jste psaní ? ..
Bytná vždýcky kladla tuto otázku prvé než
žádala o peníze: bylo jí jaksi nepříjemno mlu-
viti o penězích se svými »nájemniky«, jichž
finanční poměry výtečně znala — a proto hle-
děla nějak tuto nepřijemnost ubladiti. Zorin
snažil se zadržeti úsměv při této malé diploma-
tické chytristice své bytné.
— Ne, neobdržel. Proč se ptáte ? vyzví-
dal, jakoby nechápal, oč jde, ač už velmi dobře
znal všecky ty nemnohé chytristiky předobro-
srdečné Anny Pavlovny.
— A tak jsem si myslila, nedostal-li jste
snad peníze — a nedáte-li mi . . . potřebuj
už velice . .
— Nedostal jsem ničeho — vzdychl sou
citně Zorin — a přišlo mu na mysl, aby trochu
potrápil bytnou. Milá Anno Pavlovno, peně
není ..
— Já myslila . . . Vždyť sám víte, po
třebuji.
— Já také, Anno Pavlovno, potřebuji ..
— A nemáte? Anna Pavlovna si po
vzdechla.
— Nemám, Anno Pavlovno, nemám ! Bytné
zádumčivě pokyvovala hlavou.
— Nu, jaká pomoc, když nejsou, nejsou
Nějak se už obojdu . . . Ale jak vy se pro-
Ulučefe?
— Nějak to půjde . . . Za měsíc dostanu z
kondici. . . Snad mi i zálohu dají . . . mluvil
Zorin strojeně lhostejným hlasem.
— Za kondici? . . . A Anna Pavlovna
radostí zazářila. — Tak jste dostal kondicir
Proč jste mi to neřekl hned . . . A dobrou
— Dvacet pět rublů stříbra, Anno Pavlovno
Chápete? Dvacet pět! Celý kapitál ! zvolal ra-
dostně Zorin, nedodržev uměle lhostejného tónu.
Zorin
Pavlovna
6
article
— No, sláva bohu, sláva bohu! A já s
úzkostila, jak budete, holoubku, živ . . . Potom
mi také dáte ten dloužek, viďte ? . . . Najed-
nou ne, najednou ne, zatřepala na Zorina ru-
kama, jakoby se byla ulekla svých vlastních
slov. Najednou ne, jenom po částkách ! . .
— Rozhodně, Anno Pavlovno, rozesmál s
Zorin, vám zaplatím nejdřive!
— No, sláva bohu, sláva bohu! A já měla
tolik starostí, od čeho budete, holoubku, živ —
a pak náhle změnivši hlas starostlivě se tázala:
— Přejete si samovar? Je čas, užje
večer.
— Přineste, Anno Pavlovno, řekl vesele
Zorin, ale ihned se opravil: Ale ne, víte, půjdu
na návštěvu.
— Jděte jen, souhlasila Anna Pavlovna.
Vždyť je to čas, co jste z domu ani nevyšel
Myslívám si: že mu to není nudné seděti tak
sám mezi čtyřmi stěnami.
— Mně, Anno Pavlovno, nebylo do návštěv.
— Inu ovšem! Rozumím vám, když jes
starost, zajde chuť k návštěvám.
Za dvě nebo tři minuty potom vyšel Zorin
který se trochu upravil, z bytu.
— Kam mám jíti ? přemýšlel, stojev
dveřích: Ke Grig orjevovi? Tam je dnes spo-
lečnost — — Nebo... nebo k Tokarevým ? . .
Tu se Zorin blaženě usmál a srdce mu
silněji zabušilo. »Olga Konstantinovna bude
nyní asi doma, kreslil si v duchu — a vyšel
na ulici.
Pavlovna
Zorin
Olga Konstantinovna
Ina
7
article
Za půl hodiny seděl už Zorin při čaj
v nevelké, útulné jídelně Tokarevých, ve spo-
lečnosti staré paní Tokarevé a její mladičké
dcery, Olgy Konstantinovny. Radostně naladěn.
byl Zorin veselým a vtipným
Olga Konstantinovna smála se každé malič-
kosti, potřásajíe svými přistřiženými vlasy, jež
v hustých kadeřích splývaly jí po plecích
stará paní hleděla láskyplnýma očima na svou
dcerušku, usmivajíc se ne tak vypravování Zo-
rinovu, jako smíchu svého miláčka.
— Už dávno jsme vás neviděly tak veselého,
pravila paní Tokarevá, podávajíe Zorinovi no-
vou sklenici čaje.
— Však se mi také dnes přihodilo co
zvláštního: dostal jsem kondici, řekl vesele
Zorin.
— Proto vypadáte dnes tak svátečně, smála
se Olga Konstantinovna.
—— Jak by ne, ozval se znovu Zorin, z do
mova ničeho nedostávám, máť otec kromě mne
na starosti celou rodinu, jak se tedy neradovat
že dostal jsem hodinu ? . ..
V předsíní ozval se zvonek. Olga Konstan
tinovna odběhla a za chvilku zaslechl Zorin,
jak vesele se směje, vlekouc kohosi do jídelny
Byl to Alexějevič.
— Jsem unaven, vysvětloval Alexějevič
pozdravuje se s přítomnými a sedaje ke stolu
Půl města jsem dnes sběhal
— Co povídáte? Opět nějaké sbírky ? tá
zala se paní Tokarevá:
— Ne, sbírka to nebyla . . . ale zaměstnán
jsem hledal pro soudruha . ..
— Ach ano, vzpomněl si Zorin. Chtěl jsem
se tě hned při našem setkání tázat, ale nedo
stal jsem se k tomu, a o koho se tak staráš?
— O svého krajana . . . Dva roky žilv
provincii, ovšem proti své vůli — a teď zas
se dostal na universitu . . . Ostatně, budešse
naň pamatovat, je to Petrovský. Pamatuješ ser
— Jak bych se naň nepamatoval, byl to
jeden z nejlepších kamarádů.
Tokarevý
Tokarevá
Olga Konstantinovna
Zorin
Konstan
Petrovský
8
article
— Ovšem že! svědčil Alexějevič. Tož tedy
pro něho jsem hledal hodinu.
— A našel jste ? tázala se sdílně stará
paní.
— Naprosto ničeho. Zbytečně jsems
upachtil. Alexějevič mávl rukou a zachmuřil se-
— Čert ví, co to je!« začal znovu, srkaje
čaj ze sklenice, již mu byla podala Olga Kon-
stantinovna. Ten člověk po dlouhé řadě pře-
kážek dostal se konečně na universitu — a te
naň čeká jenom bída; zaměstnání proň není —
kdež ho teď najdeš? V provineii se oženila
nyní má na starosti ženu a dítě . . . A pro-
středků k živobytí žádných . . . Chtěli jsme proř
mezi sebou učinití sbírku . . . ale nepřijal toho.
Hrdým zůstal do dnes, třeba že v provincii dost
a dost zkusil. Čím dále Alexějevič mluvil, tím
více a více ztrácel Zorin svou veselou náladu.
Ztichla i Olga Konstantinovna a stará paní To-
karevá smutně pokyvovala hlavou, hledíe na
mluvčího svýma dobrýma očima.
Zorin odešel od Tokarevých společněs
Alexějevičem.
Když příšli na nároží ulice, kde se cesty dě
lily, rozloučil se Zorin s Alexějevičem a se
směrem k svému domovu. Neudělal však ani
dvacet kroků, když obrátil se zpět a dohonil
soudruha.
— Co chceš? podivil se tento.
— Víš co, řekl Zorin rozhodně. Já dne
dostal kondici pětadvacetirublovou. Petrovský
toho potřebuje více než já . . . Řekni mu ..
Řekni mu, aby zejtra tam šel místo mne.
A Zorin sdělil adresu
— Počkej, zadržel ho Alexějevič, vždy
ty také potřebuješ. .. Co ty budeš dělat?
— Eh, . . . já . ..
Zorin mávl rukou a rychle se obrátil k do
movu, brodě se v loužích špinavé vody a ukrý
vaje obličej před podzimním deštěm, jenž mu
šlehal do oči. ve zdvižený límec plástě . ..
Alexějevič
Olga Kon
Hrdá
Olga Konstantinovna
Zorin
Tokarevý
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Tak trochu jako zázrak.
Bude tomu pomalu rok, co vyšla u Otio
kniha básni Jaroslava Vrehliekého „Duše mi
mosa“ jakožto padesátý svazek souborného vy-
dání básnických jeho spisů. Bylo to u příležitosti
padesátých narozenin našeho poety. Ale knihy
jeho básní původních tvoří vlastně 62 svazky.
k čemuž se druží 28 dramat, 7 libret, 3 svazky
krásné prosy, 6 svazků literárních studií a 76
svazků překladů, mezi nimi 13 velkých básn
světových literatur, z nichž jako na př. Dantova
„Božská komedie“ nebo „Zuřivý Roland“ samy
o sebě znamenaly by pro leckterého literáta díl
celéhe života, 7 velkých anthologii cizojazyčných
a 15 dramat Calderonových. Celkem 182 svazky
v době třiceti let!
I ten, kdo nikdy nepřemýšlel o tom, co jest
básnické tvoření a ještě těžší překlad cizího díla
básnického, užasl by nad ohromnou tou sumou
práce — jen mechanické — kdyby spatřil
všechna tato díla mistrova seřaděna vedle sebe.
Vrehlieký
Dantův
Roland
Calderonův
10
article
Jaké spousty životní energie a neúnavné duševn
čilosti jest třeba na toto obrovské dílo, stěží do-
vede posoudit i mnohý literát. Představa tal
překvapující pracovitosti vzbuzuje prostě závrat
a věru, že ve světové literatuře jest málo autorů.
jichž dílo by se dalo porovnat s dílem našeho
básníka.
A nejsou to snad jen efemérky, psané pro
dnešek, na něž se za rok zapomíná, práce jeho
obsahuje díla, která již nyní jsou nejen chloubou
české poesie, nýbrž náležejí i literatuře světové
Je to skutečná psychologická i fysiologická há-
danka, odkud se bere tolik energie na dílo, tak
neobyčejně bohaté, ku práci tak intensivní, vy
trvalé, neochabující, nýbrž spíše ještě vzrůsta
jící. Zdá se, jakoby platné zákony o mezíeh
energie, po potřebě odpočinku po delším napjetí
neměly tu platnosti, anebo jakoby neúnavnému
pracovníku již samo střídání práce bylo dosta-
tečným odpočinkem. Vrchlický nazval svoje dra-
mata improvisacemi a kdysi nám se přiznal, že
nemůže na jednotlivém dramatu pracovati děle
týdne, aby inspirace jeho neochabla. Dejme
tomu, že i většina jeho básní jsou takovéto im-
provisace, vzniklé ve šťastných chvilích — a
to činí průměrně dva svazky za rok. Avšak jeh
překlady klassických básní, jež jméno jeho pro-
slavily neméně než básně původní, dokazují
pilné, úsilovné studium, přísnou autokritiku, jež
vedla básníka mimo jiné k tomu, že překlad Dan
tovy „Božské komedie“ nanovo přepracoval
Kterak nabyl času na tato studia, kterak doved
zpracovati materiál ke svým zajímavým essayín
literárním? To vše jsou záhady pro toho, kdo do
vede oceniti sumu práce, jaké tu třeba.
Vrchlický
dan
11
article
A při tom ještě práce, spojené s úřadem
professora na universitě, různé literární pod-
níky, jichž se rovněž horlivě účastnil, připomi-
nám tu jen účastenství v redakci „České poesie
XIX. věku“ a jeví se vám práce úžasná a příme
nepochopitelná, vzpomenete-li nejen množství
ale i kvality její, neboť nelze popírat, že Vrchli-
cký původní svou básnickou tvorhou přispěl
platně k založení dobré pověsti české poesie z
hranicemi. Véru, měl by jednou nám povědět,
kterak možno vyvinouti činnost tak obsáhloua
tak vytrvalou. Ale náš básník nejednou prohlásil.
že nerad mluví o sobě; nemá k tomu času ani
chuti a prozatím — pracuje dál . ..
Český poezie
12
article
Padesát svazků básní, vyšlých dosud v sou-
borném vydání nakladatelství Ottova, překlad
básnický děl Dantových a „Zuřivý Roland“
tvoří as tak třetinu veškeré práce našeho poely
— ale tato třetina sama, kvalitou i kvantitou.
mohla by býti pýchou po celý život mnohému
básníku nejen u nás, ale i v cizině. Nechať s
mnozí kritikové cokoli namítají proti tomu kte-
rému básnickému dílu jeho, počet praci, jimž se
dostalo nepopíratelného a jednohlasného uznání.
jest tak značný, že již sám sobě stačí na pevný
fundamení trvalé slávy básnické. Čím Vrehlieký
přispěl k vývoji našeho jazyka, jak jej obohatil
svojí poesií, jaké lahody mu dodal, jest vše-
obecně známu, Letos vyšla rovněž nákladem
J. Otty „Druhá anthologie z básní Jaroslava
Vrchlického“, obsahující dobu deseti let (1893
až 1903) o 667 stranách, v esmi knihách, ob-
sahujících celkem třicet sedm cyklů. Jednotlive
knihy obsahují themata: Vlast, Lidstvo, Při-
roda, Umění, Láska, Život a smrt, Genry, pastely,
romance, balady, legendy a Ukázky z větších
básní. Malá ukázka, stále svěží, neúnavné poeti-
cké tvořivosti, jejíž pramen jest stejně záhadný
jak podivuhodný. Vidíme výsledky, jichž příčina
nám zůstává skryta — zdá se to spíše kouzlem
než skutečností.
Ottův
Dantův
Roland
Vrehlieký
J Ott
Vrchlický
13
article
= Polární výprava barona Tolla. Z Jakutska s
oznamuje: Člunař výpravy poručika Koičaka, vyslané
k vyhledání barona Tolla, se sem vrátil. Oznamuje
že pátrání po baronu Tollovi na ostrovech Nové Ši
biře a zemi Bennetově nemělo výsledku. Na zemi
Bennetově zanechal bar. Toll zprávy, že se dne 8.
listopadu 1902 obrátil na jih. Výpravy Kolčakovaa
Brusněva se vracejí. Petrohradský akademik F.
Schmidt dostal depeši poručika Kolčaka z Jakutska
dne 15. t. m. následujícího obsahu: »Výprava mně
svěřená, jež vytrhla dne 5. května z Ajdžergajdachu
nedaleko Svjatvinosu, přibyla dne 23. května na
ostrov Kotělnyj se všemi zásobami, vydala se 18.
července na moře, proplula úžinou blagověščenskou.
přistála 4. srpna u země Bennetovy a nalezši listiny,
zanechané bar. Tollem, vrátila se na ostrov Kotělnyj,
kam jsme přibyli dne 27. srpna. Z listin vychází na jevo,
že bar. Toll od 21. července do 26. října 1902 me-
škala na zemí Bennetově a dne 26. října se svými
průvodci vydal se najih. Při ohledání pobřeží ostrova
nenalezena nijaká stopa členů výpravy Tollovy. Dne
7. prosince přibyla moje výprava, jakož i výprava
inženýra Brusněva šťastně do Kazačje při ústi Leny.
Všichni zdrávi. Kazačje, 10. prosince.
Toll
Bennetův
Kolčakovaa
F Schmidt
Kolčak
Tollův
Brusněv
Jakutsk
Ajdžergajdach
Svjatvinos
Kotělnyj
Kazačj
14
article
= Stavba tunelu simplonského. Oblíže při stavbě
tunelu simplonského množí se dle zpráv z Domodos-
soly každým dnem. Následkem tlaku, jehož příčina
jest neznáma, snížily se skály první šloly na italsko
straně. Všechny pokusy, udr eti strop pomocí trámů,
byly marny. Podobně stalo se též ve druhé štole, ale
zde se snadno podařilo odstranit závadu. Délka tu-
nelu páčí se dosud na 17.898 metrů, takže do úbrnné
délky 19.731 metrů zbývá ještě 1883 metrů. Směrem
od Iselle pokračuje práce pravidelně a denně prorazí
se sedm metrů. Tam sestává skála z tvrdé ruly. Na
severní straně byly práce po sedm neděl přerušeny
následkem ohromných spoust vody, jež ze skály vy-
razily. Teď se konečně podařilo odstraniti vodu z tu-
nelu silnými ssacími čerpadly. Inženýři snaží se do-
cíliti toho také ve druhé štole. Teprve až to bud
provedeno, bude možno pokračovat v pracích na se-
verní síraně.
Domodos
15
article
= V Uliiziich a palazzu Pilti. Z Florencie se
oznamuje: Signor Corrado Ricci, jenž byl milanské
museum Brera reorganisoval s uměleckým smyslem
a věcnou znalostí, jmenován byl ředilelem galerie
Pitli a Ufřizil a případá mu nyní obtížný úkol, nspo-
řádali obě sbírky, což jest již nanejvýš nutno. Pře-
devším bude zrušena »tribuna« v Uřiziích, jež mohla
vyhovovati toliko povrchnímu obecenstvu. Panuje tu
velký chaos: Peruginova Madonna pověšena nad
svatou rodinou Michelar gelovou; Corregio a Luini
zastoupeni slabými díly, jež se nemohou uplatniti
vedle Rafaelovy Madonny del Cardellino, světlý Du-
rerův obraz »Tři králové« visí vedle tmavého obrazu
Bucordellia del Becellio a t. d. Signor Ricci má
úmyslu, roztříditi všechny dobré obrazy podle škol,
rozmnožiti počet síní a umělecké předměly z chodeb
umístiti v lepším světle. V ga erií Pilli jde zas o cos
jiného. V prvním patře nalezají se vlasinoruční po-
dobizny různých umětců pověšeny vedle sebe, zde
třeba vybírat a třídit. Siguor Rieci má ostatněv
úmyslu, umístiti podobizny, jež se doposud nalezaji
v podstřeší s ostatními podobiznami ve druhém patře.
Corrado Ricci
Corregio
Luini
Rafaelův
del Cardellino
Ricci
Uliiziich
Florencie
Brera
Pitnout
Ufřizit
Peruginův Madonna
Bucordellia del Clio
16
article
Ve třech síních v prvém patře takto uvolněných umí-
stěny budou kresby a ryliny. Kresby, jež jsou roz-
troušeny po sbírce budou uloženy ve skříních a dva
krát neb třikráte do roka budou z této zásoby po
příkladu jiných museí pořádány výstavky. Také se
zamýšlí založiti fotografický archiv jaký existuje již
v Miláně. Vše to ovšem bude vyžadovati mnoho let
pilné práce, značné trpělivosti a znalosti věci.
= Balonsm přes Allantický ocean. Z Paříže se
oznamuje: Prof. Sorbonny p. Berget měl těchto dnů
rozmluvu se zástupcem časopisu »La Presse« o svém
záměru, podniknouti cestu balonem přes Atlantický
ocean. Hodlá podniknouti tuto cestu spolu s větro-
plavcem Copazzou a slavným geografem Reclusem.
Prof. Berget předpokládá, že podnik jeho nesetká se
ani s překážkami, ani s nebezpečím. Od Azorů až
k zálivu mexickému jest směr passatních větrů stálý
a slla jejich jest po celý rok stejná, tak že větro-
plavec potřebuje jen dát se hnáti ku předu. Obvyklý
tvar balonového koše bude nahražen záchranným
člunem, jenž se nepotopí a jenž bude obsahovati do-
statečné množství potravin. Výprava bude stát nej
méně půl millionu franků.
= Mýdlový strom. V Alžírsku pomýšlí se nyni
na to, získávati přirozené mýdlo ve velkém ze stromu.
jehož botanické jméno jest Sapindus utilis. Strom
tento, dávno známý v Japonsku, Číně a Indii, má
plody, jež zralé mají as velikost kaštanu a jsou hladké
a kulaté. Barva kolísě mezí žlutozelenou až hnědou.
Berget
Copazza
Reclus
Azor
utilis
Milán
Paříž
Alžírsko
Japonsko
Čína
Indie
Le Presse
17
article
Vnitřek plodu jest hladký a obsahuje olejovitě jádro
Při pečlivém výběru dosahují odnože tohoto stromu
za dvě léta výšky dvou metrů, ale kmen dospěje teprve
v šestém roce a má pak 25 až 100 kg plodů, jež kon-
cem podzimku snadno lze česat. Z tohoto plodu po-
mocí vody neb alkoholu lze získati mýdlovitou sou-
část. Náklad na výrobu jest prý velmi nepatrnýa
mýdlo, poněvadž neobsahuje nijakých žíravin, hodi
prý se pro některé účely lépe, než obyčejně mýdlo
Ovšem, kde jde o to, odstraniti tuky, jest nezbytně
třeba mýdla, obsahujícího žíraviny.
= Angličanka hostem u čínské císařovny-vdlevy.
Anglické listy přinesly v poslední době již častěji
zprávy o tom, kterak se císařovna-vdova čínská smířila
s „cizími ďábly“ a se západní civilisací vůbec, třeb
že projevovány pochybnosti, stalo-li se tak upřímně.
Událost v letním paláci císařském na každý způsoh
vzbuzuje zdání, že tomu skutečně tak. Anglická dáma,
miss Katte Carlova, mešká od několika měsíců u ci-
sařovny jakožlo host a zaujímá u dvora vynikající
čestný úřad. Miss Carlova, velmi nadaná malířkaa
člen pařížského Salonu na Marsově poli, opustila mi-
nulého jara Paříž a odebrala se do Činy. Když přibyla
do Pekinu, aby pobyla u amerického vyslance, byla
předslavena císařovně-vdově, jež si ji značnou měrou
oblíbila a trvala na svém, aby bydlela v jejím paláci,
kdež jí vyhradila řadu pokojů. Jest to první Angli-
čanka, jež vůbec kdy vkročila do těchto posválných
siní, obsluhována co nejuctivěji; nejvyšší úřadníci
dvora musí se jí klanět, ba jest dokonce v hodnosti
výše, než bývalý čínský vyslanec v Paříži se svou
rodinou, u něhož v Paříži častěji bývala hostem.
Katte
Misso Carlův
Angl
Marsův
Paříž
Peking
kg
18
article
Mnohé lahůdky, v Číně dosud neznámé, dovážejí se
schválně pro ni a císařovna-vdova zase pečuje o to,
aby dostávala nejlepší čínské lahůdky s císařské tabule.
Miss Carlova maluje tři veliké podobizny své vznešené
hostitelky. Jedna z nich záhy bude odeslána na svě-
tovou výstavu v St. Louis pro oddělení umělecké.
= Nebezpečná plavba. Kapitán Dariymple čtyř-
stěžníku »Routenburn« z Greenocku, jenž s těžce
poškozenou lodí přibyl minulé soboty do Gueen-
stownu, vypravoval o hrozných přihodách, jež lo
jeho zakusila. Dne 18. prosince opustil »Routen-
burn« ústí řeky Tyne s nákladem uhlí do San Fran-
ciska. Tři dny po vyplutí stížena byla loď těžkou
bouří. Vlna po vlně převalovala se přes palubu.
Jeden z plavčíků byl vlnou stržen s paluby a uto-
nul, kdežto jeden z plavců vržen byl na železné zá-
bradli, při čemž utrpěl těžkou ránu do hlavy a zlo-
mil paží. Jeho soudruh dovlékl těžce raněného pod
palubu, kde kapítán ránu zašil a upravil na paži
sádrový obvaz. Jedva se kapitán vrátil na palubu,
stržen byl vlnou druhý plavčík. Hodili mu záchranné
lano, jehož však, jsa vysílen, nemohl se zadržet.
Chvíli potom byl opět jeden z plavců vržen na že-
lezné zábradlí a těžce zraněn. Orkán trval desel
dnů a deset noci bez přestávky. Plachty byly
pravém toho smyslu rozedrány na hadry, rabna po
lámána a vše, co bylo na palubě, odplaveno vlnami
Po třicet šest hodin metán na rozbouřené moře olej
Když se konečně za tuhého mrazu podařilo přiblížit
se k Islandu, bylo možno spravit tolik plachet, že
bylo lze zamířit k irskému pobřeží a dostat se z ob
vodu bouře.
Čís. 13
Misso Carlův
Čína
St . Louis
Greenock
Tyne
San Fran
Island
22
article
Partie čís. 16.
Hrána konrespoudenčně v roce 1903.
Francouzská hra.
Bílý: A. Šmaha.
Černý: I. šl. Mesze
1. e2—e4
26. Vg5—h5 Vfr— cr
e7—e6
27. Dh6—h8+- Kg8—fn
2. d2—d4
d7—d
3. Jb1—cs.
Jg8—- fe
28. Je3—e2 Jd4xke9
J16 —d7
29. VgiXg7-- Kd7—e8
4. 64—e5
c7—c
30. Sd3—g6+- Ke8— ds
5. f2—f4
Jb8—ce
31. Dh8x 18-
Sb4xf
6. d4xkch
Je2—c3-
32. Sd2xa5
7. a2—a3
Sf8xc5
33. Kdí—de
SíBX«g7
8. Ddí.—gt
f7—— f5
Va7xke?
34. Sa5xkc7
9. Sf1—d3
h7.-hc
35. Vhö—h7
Je3—ed-
10. Dg1—h3
36. Sg6xe4
d5xKei
f5x« g4
11. g2—gl
Je6— d4
37. Jh3—g5
Ve7—e7
12. Dh3x s4
Ví8—fz
38. h4—h5
Sg7— fs
13. Sc1—d2
39. Vh7xke7
Jd7— f
14. 0—0—0
KdBxe7
Ke7—f7
a7—a6
40. Jg5 xce4
15. h2—h4
41. Je4—d6-
b7—b5
16. Vhl—h2
Sf8xK de
b5—bl!
42. e5xde
Kf7 —g7
17. Vh2— g9
Se5xc b4
43. c2—c4
Kg7—he
18. a3xb4
a6—a5
41. c4—c5
Se8—d7
19. Jgt —ha
20. Vd1—gi
Va8—a7
45. Kd2—c
Khsxh5
a5 —a4
46. Kc3—b4
Kh5—g6
a4—a3
47. Kb4 —a5
Kg6—i7
22. Dh5 «he
23. b2)«a31
Sb4 xKas-
48. Ka5—b6 Kf7—es
24. Ket — di.
Sa8 —ba
49. Kb6—c7
25. Vg2—g5 Dd8 — no
a černý se vzdal
Velmi zajímavá, překvapujícími obraty bohatá
partie. Prudký útok bilého na křídle krále vyrovnán
byl plně útokem černého na křídle dámy. V rozhodu-
jícím okamžiku však černý ochabl a neprozkoumal as
důkladně posici (místo 30. . . . Kds mohl hráti lépe
30. . . . Ví7 1), načež bílý několika silnými a elegant
ními tahy vylírál partii.
21. Dg4—h5
A Šmaha
Černá
Vg
dh
VgiXg
Síbx
vh
Jg
Kf
Kb
Virginie
Kb
7 1
crr e
h 8 +kg
Kd 7
g 7
KdBx 7
Vfr
e 6 27
Jd 4
J 16
e 8 4
Sb 4 xf 6
xa 5 7
Sf 1
h 7
41
b 5 16
h 2 Sf
xK jít b
kg
c 7
23
article
Partie č. 17.
Hrána 20/11 1903 v „Dobruském“ jako 5. partie matche
— Vídeňská hra. —
Černý: K. Unger
Bílý: T. Sika.
11. Dg3xg7 Vh8—f8e)
67—65
1. e2—04
12. f4XKe5
dexke5
2. Jb1—c3 Jb8—c6
13. Vh1—fi
Sc5—e7
3. Sf1—c4 Jg8—f6 a)
14. Sc1 — g5
Jf6—gsí
4. d2—d3 SÍ8 —e5
d7— de .
15. VíIXl7
Ke8—d7g
5. f2— f4
16. Dg7Xe5
VísxKfT
Se8 —gib)
6. Jg1—f3
17. De5—06-- Kd7—e8
52—h3 Sglx« fs
18. De6f7+- Ke8— dz
8. Ddtxís Je6— da
9. Dfs—g3 c) Jd4xc2+-d) 19. Df?—e6+— Kd7— es
10. Ke1—d1 Je2xal 1 20. Decg6-- Kos—— dz
a bílý ohlásil mat v 5. tazích. ch)
POZNÁMKY:
a) Na 3. . . . Se5 obdrží bilý tahem 4. Dg4! výhodu
b) Klidná vídeňská přejela na koleje odmítautého gam-
bitu králova.
c) Tahu tohoto užil poprvé Čigorin proti Burilloviv
Novém Yorhu 1889.
d) Na 9. . . . Jh5 následuje 10. Dg4 g6 11. Kdí atd
Slabé ! Nejlepši jest 11. ... Kd7 jak hrál Pillsbur
proti Čigorinovi v Hastingsu r. 1895, ač i v tomto
případě má bílý silný útok.
) Po 14. . . . Jh5 15. Sf7+ Kd7 16. DXe5 a Sxe
jest černý jezdec ztracen.
Hrozilo 16. VXf8-
) Hrozilo 17. De6— 18. Ví8-+ a 19. Df7++ jiné tahy
též již nepomohly.
ch) 21. De6- Ke8 22. Df7-- Kd7 23. Df5-- Kes (23.
Kc6 24. Db5+ Kd6 25. Dd6-+) 24. Sf7+ Kf8 25
Sh6-.
Zprávy šachové.
Praha. — V neděli sehrán byl hromadný zápa
klubu „Dobruský“ se šachovým odborem akademické
čítárny. Vítězem zůstal klub „Dobruský“ v poměru 6 :3.
Časopis „Illustrierte Zeitung“ vypisuje 20 cen n
rozřešení násl. samomatů od Hieronyma Fischera:
Úloha čís. 36.
Kd1 Df8 Vfi g8 Sb4 c8 Jb2 f6 Pe2 f3 h2
Ke5 Vb7 d8 Pb3 d2 ds f7 gl. Samomat ve 4 tazích
Uloha číslo 37.
Kh1 Da5 Va3 g6 Sg2 Jb6 ci
Kda Sds he Pg4 h3 h2. Samomat ve 4. tazích.
Uloha č. 38.
Khl Db5 Vfl h5 Set f3 Ja1 h6 Pb2 d6 f2 g5
Kd5 Je2 e7 Pe3 f7 h2 h3. Samomat v 6. tazích
Končící hra č. 3. (Reprodukce.)
F. Amelung, Riga.
Dobruský
Černá
K Unger
jít 5
Decg
Čigorin
Pillsbur
jít 6
Df
Dd
Hieronymus Fischer
Amelung
VíIXl
Nový Yorh
Hastings
Df 5- Kesy
Praha
Kd 7
Illustrierte Zeitung
Pg 4 h 3 h 2
c 3 Jb 8
e 7 3
Jg
e 8 52
Sglx
e 6 +
Kd 7
Sf 7
Kd 7 16
df 7
Kd 7 23
Kc 6 24
Kf 8
Vfi
Sb
Vb 7 d
Pb
Pb 2 d
e 7 pe
39
article
V Německu koniiskováno!
V Německu koniiskováno!
Znamenitě psaný román poručíka Bilsa, jehož hrdi-
nové, jak soudní přelíčení ukázalo, vzati jsou ze sku-
tečnosti, ostře bičuje intimní život v malých německých
pošádkách. Poutavá líčení nevázaného života vojen-
ského budou i naše obecenstvo velmi zajímati.
Procen Bilsůu vzbudil ohromnou sen-
saci nejen novinářskou polemikou, ale
i vojenským rozsudkem a vydaným ka-
binetním rozkazem německého cisnře,
který jindy jen v nejtajnějších záleži-
tostech týkajícich se obrany země vy-
dán býva.
1657
Přihlášky přijímá každé knihkupectví a jmenovitě
nakladatel l. L. KOBER v Praze, Vodičkova uliee.
Vodičkův
Německo
Praha
poručík Bilsa