3
masthead
24. ldna 1994.
5
article
Čechách, kteří dějinami na této historické (člověk by
by mohl skoro říci vulkanické) půdě jsou spojeny
rozhodnou velký boj mezi Germánstvem a Slovan-
stvem svým vlastním zápasem. Dojde-li k tomu boji
potom ukáže se celá theorie o zápasech různých
plemen ve střízlivém vývoji dějin toliko fantasmago-
riemi fantastických filosofů. Vývoj dějin děje se mne-
hem střízlivěji. Dojde-li na tento boj, nebudeme t
my, kteří jej rozhodneme.
Prolo myslím, že je úkolem naším zaříditi se
tak, bychom v nedílném a jednotném království, jak
existuje již po staletí, žili vedle sebe v pokoji, aby-
chom oba vybudovali svůj národní život tak, jak za-
sluhuje dle své kultury a svého vývoje. Královslv
české je hospodářským celkem jakého není na šírém
světě, v tom smyslu souhlasím s delegátem drem
Pergellem. Jest však pozoruhodno, kteral
je těžko ze správných praemis vyvodit
správné důsledky. Začneme-li na základě
těchto praemis usuzovati, dostaneme se do sebe.
Del. dr. Pergelt tvrdil, že jsem včera zaujal sta-
novisko nad míru příkré. Nepochopuji, jak se může
taková pomluva o mne říci. Vím, že nevidí se rádo
přichází-li člověk s argumenty ze šedého věku. Dě-
jiny posledních let aspoň nelze pustiti z mysli. Také
na Němce bylo ve smutné siluaci, ve které se mon-
archie ocitla nevyjasněním poměrů k Uhrám, vznesen
appell, aby pokojnou rozpravou uklidili těžkosti
Němci však odpověděli: „Dokud nebudou zrušeny
jazykové výnosy, nepůjdeme na konferenci.“ Sta-
novisko tak příkré my nezaujímali nikdy, ač zru-
šením jazykových výnosů způsobena nám křivda
krvavá.
Pergell
Del
doktor
Pergelt
Němec
Čechy
Uhry
Slovan
6
article
Byli jsme vždycky ocholni k jednání a jsme
ochotní také dnes. Nevěřte, pánové, že jednání o ná-
rodní autonomii, jak si ji představujete vy a jak my.
bychom ji mohli zaručiti vám, bude snadné. Tyto
věci jsou komplikovanějšími záležitostmi. Absolutně
nenáleží do žádné konference a žádného jednání.
Němci sami přiznali, že vniterní jazyk český není
žádným neštěstím, poněvadž se jím národní država
německá nepoškozuje. Němci teď chtějí udělati
z vniterní češtiny trumí proti nám. Ale pánové
doznají, že my na takové stanovisko přistoupiti ne-
můžeme, poněvadž chceme vejíti do vyrov-
nacích konferencí jako rovný rovnému
kompaciscent — ne snad z té příčiny, že
bychom nebyli mírumilovni. Vniterní čeština může
nám býti dána vládou. Nemohu si myslit proč, by
do toho měla co mluvit některá strana. Jednati
o věcech s Němci, které na Němcích nezávisejí, ne-
můžeme, a že se nám stalo bezpráví, také pan dr.
Pergelt nepopře. Máme dějinně a zákonné právo na
rovné postavení v království českém. Není však
rovným postavením, nemohou-li v našich úřadech
úřadníci v interním styku jednati česky.
Pravilo se, že požadavek po universitě morav-
ské je vyděračstvím. K tomu přípomínám, že před-
seda delegací (bar. Gautsch) jako ministr vyučo-
vání ve sněmovně poslanecké za rokování o rozpočtu
jménem vlády tuto universitu nám za-
jistil. Je to vyděračství, trváme-li na splnění
tohoto slibu, dovoluje-li si národ šesti-
millionový žádat druhou universitu
když 8 millionů Němců má jich pět?
Němec
doktor
Pergelt
Gautsch
7
article
Nemůžeme se zhostiti pocitu, že v Rakousku
s námi se nenakládá tak, jako s jinými národy a ze
panuje přesvědčení, že tu nemáme stejného práva
jako Němci. Myslím, že náš národ pro tuto mon-
archii je stejně důležitý, jako Němci a jako každý
jiný národ. V minulosti přinesli jsme této monarchii
stejně čelné oběti jako jiní a máme proto právo na-
léhat na to, aby se s námi jednalo stejně jako s ji-
nými národy. Nestane-li se to způsobem mírným,
pak nezbývá než boj. Jistě bylo by lépe dosíci toho
mírem. Myslíte, že málo kdy ještě bylo tolik ochoty
k míru, jako nyní. Ale neklamte se pánové! Atmos-
féra v delegacích je vždycky poněkud mírnější. V de-
legacích protivy tak prudce nevystupují jako v ji-
ných zákonodárných sborech. Venku však, v obyva-
telstvu a v jiných zákonodárných sborech atmosféra
pro mírné vyjednávání není příznivou. To, co se
stalo, musí přerůst trávou hodně vy-
sokou. Přímo z boje nemůžeme skočiti do míru,
musí býti zjednán přechod, musí býti dána možnost.
abychom, třeba bychom nastoupili cestu do nějaké
konference, přece žíti mohli vedle sebe a pracovat
mohli pro to, co je nám společné, toliž pro hospo-
dářské a sociální zájmy. Te však není možno, dokud
není napravena křivda, která byla spáchána na snás
Mluvilo-li se zde o tom, že jednotlivec by se měl
obětovati pro tu věc, pak musím říci, že tato obět
byla by marnou. Pan dr. Pergelt měl pravdu, pravil-li,
že „místo těch, kteří by se obětovali, přišli by jiní,
kteří by bojovali zbraní ještě ostřejší, než my.
Němec
doktor
Pergelt
Rakousko
8
article
Del. kníže Schönburg: Nikoli! Non bis idem. Dě-
jiny nebudou se již opakovat!
Del. dr. Kramář: Myslím, že znám poměry ve
své vlasti dobře a tvrzení má nejsou planá. Co pravím
je pravda. Každý ústup s naší strany by jen posíli
radikalismus v království českém. Myslíte-li však.
pánové, na druhé straně, že je prostě prospěšným stav,
jaký jest teď, setrváváte-li na své umíněnosti, ne-
povolnosti a při výtce, že jsme my příkrými?
Del
doktor
Kramář
9
article
Také nám záleží trochu na tomto státě. Naše
minulost a snad také naše budoucnost spojena je
s tímto státem a národ, který nebyl timto státem
věru nikterak láskán a hýčkán, má přece životní zá-
jem, který ho pojí na tento stát a škodu, kterou utrpí
stát, utrpí také náš národ. Pravím-li, že v zájmu
státu a národa jinak jednati nemůžeme, že požadavky.
které klademe, které nedotýkají se ni dost málo
državy německé, musí býti splněny, pak není v tom
žádná nesmířlivost, nýbrž je v tom konání povin-
nosti vůči našemu národu. Tato povinnost je však
svrchovaným zákonem, jenž vždycky určoval nám
naše postavení. (Pochvala)
Del. dr. Pergelt brojí proti tomu, že dr. Kramál
upřel Němcům práva, plésti se do úřadní řečí. Tato
otázka hraje velký úkol ve státní správě. O dpírá se
celému národu, jenž čítá v Čechách přes 2.5 millionu
obyvatelů, právo mluvit o takové změně ..
Del. dr. Kramář: Co je vám do českých okresů
Del. dr. Pergelt: ... Nechci to ani vyřknouti
Onen požadavek je však také nemožný se stanoviště
ústavy. Vnitřní úřadní řeč patří k opravám organisace
správních a soudních úřadů (Odpor dra. Kramáře.)
a proto je vyhražena říšskému zákonodárství. Vše
jiné je protizákonné.
Del. dr. Kramář: Proč pak nenaříkáte teď na
baličské nařízení
Del. dr. Pergelt: Vy jste vznesli první žalobu na
hr. Schönborna v r. 1893. Dříve k tomu byly tak
příčiny. Arci vždycky se nežaluje.
Del. dr. Stránský: A Stremayer?
Del. dr. Pergelt: Bohužel, je pravda, že Stremay
rovská nařízení zavdala nejvíce podnětu ke steskům
na jazykovou otázku.
Mimo zemský rozpočet nejsme o nic tak intere-
sováni, jako v jazykové otázce. Je-li slovo del. dra.
Del
doktor
Pergelt
Kramál
Němec
Kramář
Schönborn
Stránský
Stremayer
Čechy
10
article
Kramáře posledním slovem všech zástupců českého
národa, nebude ku prospěchu národa ani státu. Po-
tom však pánové nesmí se považovati za nevinné.
»Nikdy« neplatí a přejeme si i doufáme, že přikré
»quod non« se nedodrží, a dodrží-li, postavení Němců
bude tím ustanoveno. Sdruží se především v Čechách
a jejich odpor dosavadnímu nezadá. Rád by, aby
Čechové dospěli k jinému náhledu.
Po věcné poznámce del. Mazzorana proti
Doberniggovým vývodům, měl slovo k věcné opravě
del. Schneider, jenž konče, žádal předsedu, by
mu řekl, proč ho volal k pořádku pro výraz »žid
nebo člověk«.
Předseda bar. Gautsch myslí, že každý de-
legát ví, proč del. Schneider by! volán k pořádku.
O právu, jež mu přísluší dle jednacího řádu, nebud
se šířiti.
Del. Schneider vytasil se potom s překladem
talmudu, z něhož chce svůj výrok ospravedlniti, ale
předseda Gautsch zakřikuje ho, že to není věcná
oprava, neboť může jen opraviti, užil-li onoho slova
nebo ne, načež del. Schneider přiznává, že onobo
výroku užil.
Referent markýz Bacquehom ve svém doslovu
dovozoval souvislost hospodářských a politických
otázek při obnovení obchodních smluv a pravil, že
hospodářský vývoz brává se svou cestou. Bylo by
podivno, kdyby státy politicky spojené nebyly s to
dospěti k hospodářské shodě. Bylo by to nebezpečím
pro pevnost spolků. Chváli trojspolek, k němuži
Francie — po založení dvojspolku — pozbyla nedů-
věry. Možná, že za 2b let trvání trojspolku jeden
nebo druhý ze společníků z něho těžil, ale na tom
nesejde, spolek sjednal vzájemnou oporu pro roz-
ličné akce. Možná, že silnější než dosud byla někdy
Kramář
Němec
Čecho
Doberniggův
Schneider
Gautsch
Bacquehom
Čechy
Francie
11
article
snaha zaříditi zabraniční politiku dle politických
neho národních ohledů, ač tu mohou rozhodova
pouze zájmy celé říše.
Rečníkovy vývody o vystěhovalství zasluhují po-
všimnutí. Úmluvy s Ruskem nejsou takové, jak
myslí. Referent snaží se vyvrátiti a napraviti vývody
del. Kaftana o Srbsku a krvavé události bělehra dské
již ministr charakterisoval pravými slovy.
Konečně jednal o situaci obchodně politické
doufá, že uspoří se cizíně podívaná, že při největš
akci, již monarchie zavádí k úpravě svých hospo-
dářských poměrů k cizině, nebylo by možná sloučiti
domácí síly ku plodné hospodářské činnosti. Nesluš
domnívati se, že německým celním tarifem kanclél
hr. Bülow chtěl jen osvědčiti agrářům svou dobrou
vůli. Bludný je názor ciziny, že nemáme interessu
na zemědělských clech, zvláště na clech minimálních.
Kaftan
Bülow
Rusko
Srbsko
12
article
Německo pozve nás záhy na vyjednávání o smlouvě
obchodní. Nesluší otáleti, tépe by bylo ujatí se ini
ciativy. Avšak dříve by se měl ustanoviti legislativně
celní tarif. Úkol státu, jenž začne vyjednávati pozdě.
nebude nikdy snazší a lepší.
Naše spolky jsou pevné a srdečné. Dávné sou-
peřství mezi Rakouskem a Ruskem změnilo se
v úplnou shodu o obapolné balkánské politice.
Evropa provází naši akci na Balkáně úplnou dů-
věrou. Vnější mocné postavení říše, nezkalené dosud
ještě nevyjasněnými vnitřními poměry, sesílilo velice
významnými událostmi posledních let. Výbor je při-
pisuje obratné a bezpečné správě zahraničné poli-
tiky. Z průběhu povšechné debaty lze souditi, že
delegace bude souhlasiti s tímto výborovým míněním.
(Hlučná pochvala.)
Dolegace usnáší se na přechodu k zevrubné
debalě.
Ministr hr. Golnchowski odpovídá na Verzeg
nassův dotaz po úpravě hraniční řeky Tagliane (na
italských hranicích), že jest ochoten dohodnouti se
s italskou vládou, bude-li k tomu vyzván vládou
rakouskou, do jejíž oboru věc ta náleží.
Německo
Rakousko
Rusko
Evropa
Balkán
13
article
Dotaz po zřízení vlašské university v Terstu
spadá do kompetence rakouské vlády. Vítal by s po-
vděkem a radostí každé opatření, jimž by se vyho
vělo kulturním potřebám vlašského obyvatelstva.
O Biankinových dotazech míní se ještě blíž in
formovati. V Oruru zřídí se místo konsulátního jed-
natelstva, čestný vicekonsulát a obsadí se Dalmatincem.
O věci vyjednává se mezi oběma ministerstvy ob-
chodu. Na místo ono vyhlédnutý Dalmatinec bude
arci chorvatštiny mocen. Vyjednávání o zřízení vice-
konsulátu nebo jednatelství v Tokopille není ještě
ukončeno, ale ministr myslí, že v nejbližší době
bude tam o úřad postaráno.
Del. Schneider ujímá se slova a opakuje, že
může dokázati ze židovských kněh, že »křesťané-
nazývají se tam »zvířaty«, pročež je volán k po
řádku.
Praví dále, že nechtěl říci, že židé jsou zvířaly
nýbrž že křesťané jsou lidé, To se mu přece zaka-
zovati nemůže.
Předseda volal delegála opět k pořádku.
Delegát Biankini, vraceje se k Antofagastské
události, prohlašuje, že ministr byl špatně zpraven,
načež předseda prohlašuje výrok ten za parla-
mentně neslušný.
Delegát Biankini osvědčuje správnost svého
v dotazu uvedeného tvrzení úřadním telegramem ve
španělských novinách a ohražuje se rozhodně proti
tomu, že zákonně uznaný chorvatský prapor má pro-
vokační tendence. Prohlašuje-li se boj, jejž Chorvaté
vedou pod tímto praporem za provokaci, musí pro
hlásiti, že tedy budou provokovati dále.
Rozpočet ministerstva zahraničných věcí přija
beze změny.
Před ukončením schůze předseda sdělil telegram
námořního velitele bar. Spauna, jenž děkuje dele-
gaci za projevenou soustrasť, a prohlásil, že den
hodina příští schůze oznámí se písemně.
Konec schůze v 1 hod. 40 min. odpol.
Biankinový
Schneider
Biankini
Chorvat
Spaun
Terst
Oruro
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. ledna. (Moravské listy
proti moravským smiřovačkám.)
V pondělí sejde se poprvé stálý vyrovnávací vý
bor moravského sněmu, aby započal „dílo
smíru“, v něž na německé straně nikdo nevěří.
jehož si z Němců nepřeje nikdo, poněvadž bez
smíru jsou zájmy jejich za vlády Körbrovy lépe
opatřeny, než mohou býti po smíru, a jehožs
nepřeje ani dr. Körber, poněvadž jeho vláda jes
možna jen tak dlouho, dokud se parlament ne-
stane schopným práce. A jak se o smíru smýšl
v českých kruzích? Máme o tom několik hlasů.
Olomoucké „Selské Listy“ praví, že na straně
české vždycky byla a jest i nyní ochota ku pocti-
vému smíru. Ale jest dobrá vůle také na druhé
straně? O té pochybují rozhodně a proto dodá-
vají, že smiřovací akce na Moravě bude zby-
tečna, „leč by snad měla ten účel, aby snahy
české po osvobození z područí německého na
chvíli ukolébala v spánek.“ Konservativná „Mor.
Němec
doktor
Körber
Mor
Praha
Morava
15
article
Orl.“ uveřejňuje z kruhů neposlaneckých přípi
o smiřovačkách, v němž pisatel dochází k tomuto
závěru: „Stále a to plným právem hlásáme, že
vláda Körbrova jest nám nebezpečnější než
kterákoli z vlád dosavadních, a že Körber musí
padnouti. A přece pověstným vzorným sněmem
moravským a nyní dokonce novými smiřo-
vačkami stále posilujeme jeho posici, založenou
pouze na odkladu a stálém slibování národního
smíru česko -německého. A aby byl zmatek
ještě větší, témuž Körbrovi, těmže Němcům
s nimiž se doma v Brně smiřujeme, děláme
ve Vídní „nezdolnou“ obstrukci! Jako poslane
zemského sněmu moravského jsme mírumilov-
nými beránky, jako poslanci na radě říšské
jsme zuřivými lvy! Pochopiti tuto „vyšší“ poli
tiku, je nad naše síly! Více světla neškodilo by
věru naší moravské politice!
V Praze, 23. ledna. (Polští delegát.
a Derschatiova resoluce.) Dle lvov
ské zprávy „Budap. Tagbl.“ demokratičtí čle-
nové polského kola chystají protest proti jed-
nání těch polských členů rakouské delegace
kteří svým hlasováním pro Derschattův návrh
stali se účastníky ostudy, ktorou si dr. Der-
schatta ufržil a z níž část padá nyní ovšem i na
polské kolo. K věci té sděluje se následující.
Körber
Körbr
Němec
Derschatiův
Budap
Orlický
Brno
Vídeň
Praha
16
article
Prvé nežse sešly delegace, byl v polském kole
ve Vídni učiněn návrh, aby polští delegáti
zaujali stanovisko proti výsadám koruny ve vě-
cech vojenských a vyslovili se pro parlamentn
právo veta. Návrh ten byl v klubovní schůz
upraven a polským delegátům byl dán pokyn.
jak se mají zachovati v otázkách vojenských.
Pokyn zněl: Delegáti nemají se vyslovovati pro
praerogativy koruny ve věcech vojenských. Pře
to však polští delegáti Dzieduszycki a Popowski
hlasovali zcela opačně. Poněvadž delegáti tím
ukázali, že nedbají usnesení klubovních, sbírají
demokratičtí členové polského kola podpisy na
protest, jejž podají předsedoví kola.
V Praze, 23. ledna. (Zhoršená si-
tuace v Pešti.) Pověsti o brzkém rozpuštěn
uherské poslanecké sněmovny nabývají pevněj-
šího tvaru. Po včerejší plané schůzi sněmovn
má se v Pešti za jistě, že hr. Tisza příští týden
snad již v úterý neb ve středu přibude do Vídně
aby podal panovníku zprávu o situaci a vyžáda
si zmocnění k ostřejšímu zakročení proti ob-
strukci. Dříve však obrátí se prý hr. Tisza ještě
jednou s vyzváním k obstrukci, aby nemařila
parlamentní práce. Setká-li se tento krok mini-
sterského předsedy s úspěchem, bude účelem
vídoňské cesty Tiszovy stanoviti lhůtu, kdy s
Popowski
Tisza
Vídeň
Praha
Pešť
17
article
má sejíti uherská delegace, aby vyřídila spo
lečný rozpočet. Jestliže však obstrukce nepovolí
zbývají dvě možnosti: buď obstrukci násilně po
tlačiti, při čemž však jest pochybno, stačí-li na
to Tiszovy síly; aneb sněmovnu zatím odročiti
a svolati delegaci, a až tato vykoná svou povin
nost, sněmovnu rozpustiti a vypsati nové volby
za stavu ex-lex a bez rekrutů za r. 1903 i z
r. 1904.
Hr. Tisza vychloubá se, že má v liberáln
straně dosud pevnou oporu pro svou politickou
akci. Ale zdá se, že i tato opora pozbyla v po-
sledních dnech valně na své pevnosti. „N. P
Journ.“ píše dnes aspoň dosti skopticky o tétc
opoře. „Dosavadní politika hr. Tiszy — píše —
rozpadá se v několik odstavců. Nejprvé projevo-
val trpělivost, pokoušel se vyjednávati, pak vy-
věsil vlajku energie a na konec uznal za po
hodlnější, klásti trpný odpor. Jest ovšem po
chopitelno, že ministerský předseda nemá chuti
dát si hleděti do karet. Ale i nejdelší hra trpěli
vosti musí míti jednou konec. A také přívržene
nynější vlády mají přec právo, aby zvěděli v ča
má-li hr. Tisza ve svých kartách ještě nějak
trumf, sic by se mohlo státi, že by předčasn
hodili hrou... Úkolem hr. Tiszy jesi nalézt
prostředky, aby se parlament stal opět dělným
Za tím účelem koruna jej pověřila sestavením
kabinetu a z téhož důvodu přijala jej také libe
rální strana za svého vůdce. Věříme — konč
„N. P. Journ.“ — že hr. Tisza má dosti ducha
energie a odvahy, jen bychom si přáli, aby sv
vlohy nenechával příliš dlouho svítiti pod
kbelcem.“ Taková slova nesvědčí již o přílišné
pevnosti liberální většiny.
Tisza
Journ
Hradec
Tisza
P Journ
Tisza
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 23. ledna.
V Praze, 23. ledna.
O bosenském hospodářslví.
Ve Vídni, 19. ledna.
(Dopis »Nár. Listů«.)
Dříve nežli se kdo mohl nadíti, vyšlo na
jevo, že za správy nástupce zemřelého ministra
Kallaye, p. bar. Buriána, v bídném hospodář
ství okupačném v Bosně Hercegovině nic se ne-
změnilo k lepšímu. Ovšem stalo se to teprve,
když se široké vrstvy lesních hospodářů a ob-
chodníků s dřivím v rakouských královstvích
zemích přesvědčily, že právě následkem úžas-
ného nehospodářství lesního bos.-herc- zemské
správy staly se zabrané země nebezpečnými
konkurenty rakouského obchodu s dřívím.
Konkurence tato byla pociťována již od
posledních let osmdesátých minulého věkuv
zemích koruny uherské, zvláště v Chorvatsku.
Bosenská vláda prodala terstské firmě Morpurgo
a Parente za bahku ohromně, krásné dubové
lesy k vykácení, tak že firmě a jejímu násled-
níku, Rotšildovi, bylo možno prodávati dubové
zboží za polovici ceny zboží chorvatského. Tím
byl zničen chorvatsko-uherský obchod s duži-
nami a na sta zámožných menších obchodníků
bylo přivedeno na mizinu. Jakou kalastrofu vy-
volala tato Rotšildova bos. herc. konkurence,
vidí se z toho, že cena dužin v r. 1885— 87
obnášela 250 —300 zl. za 1000 a asi za pět
let na to padla na ,130—150 zl.; kromě toho
vyvezlo se v letech 1885—1895 z Rěky ročně
15—23 mill. dužin a vývoz tento klesl v roku
minulém na 350.000—400.000 kusů! Chor
vaté již v r. 1891 protestovali, ale vláda uher-
ská všimla si toho teprve, až konkurence Rot
šildova poškozovala tuze citelně státní pokladnu
a Rěku. Avšak potom dovedla toho vláda ma-
darská, že bosenská konkurence téměř okamžitě
zmizela.
Kallay
Burián
Praha
Vídeň
Boseň Hercegovina
Chorvatsko
Morpurgo
Parent
20
article
Poněvadž ale správa Bosny a Hercegoviny
i na dále potřebovala více peněz, než uboho
obyvatelstvo bylo s to odvádět, obrátila své
zření na zpeněžování lesů měkkých (jedlových
sosnových atd.). A také mezi velkoobehodník
s dřívím našli se velicí kapitalisté v cizině i
Rakousku, kteři by rádi nabrali millionů po pří-
kladu Rotšildově z národního jmění Bosny-Her-
cegoviny. A šlo to ku podivu rychle. Za 8 az
10 let zmohl se vývoz měkkého dřeva z oku-
povaných zemí na 60.000 vagonů železničných
za rok! Podmínky vývinu tohoto obchodu věz
právě v tétéž okolnosti, jako dříve při vývozu
dubových dužin: v prodávání lesů za každou
Vývoz měkkého dřeva bosensko-hercegov-
ského nedospěl však ještě k té výši, jíž by mohl
dosáhnouti v nejbližší budoucnosti, a již se uka-
zuje jeho konkurenční nebezpečí pro vlastn
rakouský vývoz. Tak vytiskl bosensko-hercegov-
ský vývoz dřevo rakouské z mnohých tržišťv
pobřežných zemích středomořských a je se báti,
že je vytiskne za nedlouho úplně. Ceny, jež
platí velkokapitalisté za dřevo v státních lesich
Bosny, jsou tak směšně nízké (obnášejí prů-
měrné mnoho pod 1 K = 100 hal. za mě),
že přes rozličné nepříznivé okolnosti bosenské
dřevo přichází na tržiště o 40—80% levněji, než
rakouské, jež stoji již na pni tolik, kolik hotové
zboží bosenské v Metkoviči v přístavu. Toho
všeho ovšem se lekají vlastníci lesů, průmyslníe
a obchodníci v našem státu a nyní se dělá pro-
paganda pro zakročení zákonodárných sborů
vlády proti »bosenskému nebezpečí«.
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
BosnaHera
hala
21
article
Dělo se to asi po půl druhého roku ve ve-
řejných listech, jak politických, tak odborných,
pak převzali úlohu rozličné spolky a korporace
odhorné, jednotliví poslancí a ústřednice (Central-
stelle) pro hájení hospodářsko-lesnických zájmů
při uzavírání obchodních smluv. V čele hnutí
stojí ústřední ředitel statků, pan Hufnagl. Akce
dospěla tak daleko, že téměř celá výroba a ob-
chod s dřívím v zemích alpských, značný di
majitelů lesů v zemích českých atd. domáhají
se nápravy a donutili k připojení i t. zv. »rls
ský lesní spolek«, združení to vážených něme
ckých odborníků, kteří však nechtěli si to s bo
senskou vládou pokazit.
Velice zajímavá debata z té příčiny byla
vedena před krátkým časem ve zdejším t. zv.
»klubu hospodářů a lesníků«. Tu vyšlo na jevo,
že si bosenská vláda vypůjčila na výpomoc proti
celému hnutí rakouského sekčního šéfa z mini-
sterstva orby, p. Dimitze, který za tím účelem
Bosnu a Hercegovinu — ovšem s pomocí a za
dozoru sarajevské vlády — procestoval. Pan
Dimitz ovšem omýval mouřenína bosenského seč
byl, ale nedařilo se mu. Jest dobře známo, že
vrána vráně, a vláda vládě oči nevyklove. Uher-
sko je sice ovšem také poněkud interessováno, ale
páni v uherské delegaci sotva se dají pohnout, aby
drali špinavé prádlo zesnulého p. Kallaye, který
cenu.
Hufnagl
Dimitz
Kallay
Bosna a Hercegovina
Uhry
Central
22
article
v Bosně tak výtečně uměl vládnout v duchu
maďarském.
Naskytá se nám nyní otázka, jak se máme
my Čechové v této otázce zachovat a jaký bude
výsledek nejnovějšího hnutí proti sarajevské
zemské správě?
Není pochyby, že jsme i my dosti značně
interesováni, ale vlastní zájem je zde přece pro
země české teprve v druhé řadě. Hlavní je, že
bosensko-hercegovská správa během posled-
ních 20 let promarnila asi na 250 mill. k
z lesního kapitálu zabraných zemí na pro-
spěch výhradně téměř Židů a cizinců, že nev
té příčině hýřit nepřestalo a že Bosněa
Hercegovině hrozí z toho pro bu-
doucnost škoda, kterou snad an
za věky nahraditi nelze. Bude to lze
zamezit? Sotva, neb hlavní velkokapitalisté, v
okupačním území v lesích angažovaní, mají
dlouholeté (na 12—30 let) smlouvy, jichž vy-
koupení po příkladu státního hospodářství v Ha-
liči v letech sedmdesálých, by stálo ohromné
milliony, jichž Bosna nemá a mocnářství by
nedalo. Vše co se stane, bude asi, že se vy
roba dřeva v Bosně poněkud uskrovní pro
dloužením smluv na delší ještě řadu let.
Tak se nyní odhaluje eíp roušky, dosu
»hospodářství« bosenské pokrývající a za ne-
dlouho přijdou na řadu jiná odhalení! J. Dr
Čecho
Žid
Boseň
23
article
Pangermanism na postupu.
Chicagský světský list »Hemlandet«, jehož
vydavatelem jest dr. Ernander, přimlouvá se za
pangermánský spolek na výboj
odboj mezi třemi skandinávskými
státy a Německem, což prý pro existenei
prvých jest dokonce životní otázkou. Spolek ne-
znamenal prý by nijak, že severní národové
germánští měli by se zříci jazyků svých. Pravda
jest, že jsou v Skandinavii živly, kteréž s ny
nějším Německem sympatisují a přály by si na-
lezti ochrany pod jeho křídly. Jsou také známy
germanofilské sympatie nynějšího švédského
krále Oskara. Na štěstí ale národové skandinávšt
ni z daleka ještě nejsou spracování pro myšlenku
aby Berlin velel od Severního mysu až k Adrii.
Zvláště Dánové nezapomněli ještě lekci z minu-
losti.
Elsaská otázka ve sněmovně francouzské.
Vypovězení faráře elsaského Delsora z po-
hraničného města francouzského Lunevillu
dříve ještě než mohl konati svou ohlášenou
přednášku, ocitlo se konečně po dlouhých
málem únavných již polemikách žurnalistických
i před forem poslanecké sněmovny francouzské.
Nevole francouzského veřejného mínění nad
aktem tim jest tak veliká, že Combes netroufal
si žádati na spolehlivé jinak většině své ani.
aby výslovně tento jeho akt, provedený prefek-
tem mu zcela oddaným, přímo schválila, nýbrž
že spokojil se nemastným a neslaným prostým
přechodem k jednacímu pořadu, jehož docílil
většinou 52 hlasův. Nieméně karakteristické
jest, že nalezla se na poprvé většina ve sně-
movně francouzské, jež z obavy o život mini-
sterstva, kteréž sleduje její cíle politické a
sociální, do té míry zatlačila při hlasování svém
do pozadí moment národní, že neměla odvahy
ani pokárati čin, jenž zjevně namířen byl proti
myšlence bývalé spojitosti Elsaska s Francií
Ernander
Oskar
Adrie
Dán
Combes
Německo
Berlín
Francie
poslanecký sněmovna
24
article
Nacionalistické a přísně republikánské listy
francouzské proto dnes pravi, že sněmovna
tato a spíše většina její není již výrazem smý-
šlení Francie. »République Francaise« pak do-
kládá, že poslanci, kteří Francii urazili v nej
intimnějších citech jejích, stěží budou s to, aby
své hlasování ospravedlnili. Z jednání sněmovny
dlužno po zevrubných depeších našich uvésl
již jen málo momentů zajímavých. Tribuny byly
přeplněny a před vchody sněmovny tísnily se
veliké zástupy. Také poslanec říšského sněmu
německého Blumenthal (za venkov štras-
burský) sledoval z lože debatu. Tuto zahájil
lunevillský poslanec Essarts ujištěním, žev
té věci angažován jest zájem národní. Del-
sor byl prohlásil už předem, že řeč jeho ne-
bude míti politického rázu ani schůze pořádaná
a přece byl vypovězen příkazem, který mu do-
konce na ulici byl doručen. Navykli jsme si,
dí řečník, pokládati Elsasany za své bratry, ale
přes to byl zapuzen tento Elsasan, jako když
zaplašuje se naděje na krásný sen. (Hlučný
potlesk nacionalistů.) Mělo se pomníti také, že
Delsor byl za voleb protikandidátem syna místo-
držitele, německého knížete Hohenloha. (Hlučný
potlesk v pravo a ve středu.) Tak oplácí Francie
Elsasanům za oběti, jež po 30 let přinášeli
ještě přinášeti musejí. (Odpor v levo, pochvala
v pravo.) Nacionalista Grosjean vystoupi
proti tomu, aby akt vypovězení byl omlouván
urážkami, jež vláda nyní proti Delsorov
hromadí.
Essarts
Grosjean
Delsorov
Francie
del
République Francaise
25
article
Řečník, jemuž, jakož i předehozímu mluv
čímu, strany jich uspořádaly hlučné ovace, do-
kazuje, že Delsor jest vlastencem francouzským
a že Německo z té duše nenávidí. Stejný dota
podával další řečník Ollivier. Po něm promluvi
za vládu Combes, jehož vývody jsme dosti ze
vrubně byli již včera podali, jakož také obšírně
zaznamenali jsme odvetu, k níž potom vyvstal
za »střed« sněmovny Ribot. Jen v nemno
hých již směrech dlužno zprávu o této Ribotově
odpovědi doplniti. Bývalý zahraniční ministr
Francie, za něhož kladeny základy k allianci
rusko francouzské, konstatoval, že rozčilení země
nad vypovězením Delsora jest tím větší, když
vláda jinak projevuje největší snášelivost vůči
těm cizincům, kteří urážejí vlastenecké city
francouzské. Je-li vláda tak tolerantní k socia-
listům, smí tím méně vypovídati zástupce elsa-
ského lidu. Po porážkách r. 1870 byli jsme —
dí řečník — jednomyslného mínění: »Ne válku,
ale také žádné zapomenutí«. I Faur
děl tehdy: »Válku nikoli — ale také ne od-
říkání«. A proto také při vypovězení tomto
ulevilo si národní svědomí vykřikem jednomysl-
ným! Místo aby jemu vyhověl, dal sám mini-
sterský předseda francouzský zavéstí o Delsorovi
vyšetřování v německém říšském sněmu. Viděli
jsme dnes výsledky smutné práce této ! (Po-
chvala ve středu a v pravo a hluk v levo.)
Jaká to úloha pro chefa naší vlády, sbírati
v cizině materiál, by doma mohl podněcovat
vášně politické. A kromě toho hlasování Del-
sorova ve sněmu německém byla zde zfalšována
Delsor hlasoval vždycky proti vo-
jenským úvěrům. Neschvaluju všeho, c
Ribot
Ribotův
Faur
Delsor
Německo
Francie
delsorův
26
article
kdy psal, ale hájím zde zástupce Elsaska. Byi
zde nazván »Římanem«. To praví ministerský
předseda katolického obyvatelstva elsaského. On
napadl tak všechen katolický lid elsaský. Dle
mínění Combesova nemůže tedy kněz býti vla-
stencem. Kněži to ale právě jsou, kteří v Elsa-
sku hrají roli, již bohužel ve francouzské sně-
movně se nerozumi. My ale nesmíme těchto přátel
a bratří, kleří v Elsasku-Lotrinsku svatý oheň
rozněcují, od sebe zapuzovati. Doufejme, že země
ty zůstanou vždy Francii věrny a že poznaji
i její pravé city. Nechť si jen sněmovna kryje
vládu votem svým. Dost úsilí věnuje se na to
již, zlomiti morální sílu Francie a způsobiti v zemi
zmatky. Mnozí hlasují pro vládu, ač se mnoho
neskrývají znepokojením nad takými činy její.
Kdož konečně ale uvedou mluvu svou v soulad
s hlasovacím lístkem svým? To jest však otázka,
jež týká se jich samých. Avšak mnozí z těch,
kteří dnes pro vládu hlasují, zejtra budou lito-
vati, že dali si ministerským předsedou lístek
svůj vyrvati.
Za velikého pohnutí provedeno hlasování.
Výsledek jeho je znám. Jaký ohlas to vzbudilo
v lidu, vidno je z demonstrací jeho na ulicích
pařížských a před sochou Štrasburku, kde tisicové,
jak již telegraficky jsme vylíčili, provolávali slávu
Elsasku i Francii. A neméně zjevným je ohlas
ten i ze zatčení šedesáti demonstrantův, kterým
Combes dal večer hlasování přátel svých —
utvrditi. Hlasování i zatýkání ta se významné
doplňují.
Říman
Combes
Kněž
Elsa
Elsasko
Lotrinsko
Francie
Štrasburk
Elsasko
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Německá důkladnost. V delegacích
vznikla minulý pátek zejmena rozepře o tom,
je li Istrie a Přímoří zemí vlašskou — či ně-
meckou. Pan Dobernigg, Němec, tvrdil to druhé,
pp. Delugan a Verzegnassi, Vlachové, tvrdili to
první. Pan Dobernigg dokazoval na konec, že
již za Otty Velkého tam dole všechno všudy
bylo německé. Do toho se vpletl hrabě Schön-
born, předseda správního soudu a aniž by sou-
hlasil s pány Italy, pokáral pana Dobernigga,
proč dovolává se dávno minulých časů a pro
Němce reklamuje tyto země a není rád a
šťastným, že jsou nyní částí Rakouska. Do-
mnívali jsme se, že dotyčný pán, jenž
hlásí se neb aspoň hlásil se ku historické
české šlechtě, na to si oproti panu Doberniggovi
a naproti panu Verzegnassinu a Deluganu vzpo-
mene, že země, o něž tu jde, nejsou ani ně-
mecké ani vlašské, nýbrž — slovanskéa
že jen spojenství dvou »nejvzdělanějších národů«
v říši, kteří zejmena naproti Slovanům vždy
silně a v násilnostech se jeví, je příčinou, proč
v delegacích zasedají čtyři zástupe i 600.000
Dobernigg
Němec
Verzegnassi
Vlach
Ott
Schön
Italos
Verzegnassin
Delugan
Istria
Rakousko
28
article
Vlachů, tedy právě tolik, jako zá-
stupců národa českého vČechách,
kdežto 1,300.000 Slovinců má v dele-
gacích jen jednoho zástupee. Že
země ty jsou slovanské, toho dokladem ostatně
nepopíratelné faktum, že slovanský život zasa-
huje odtud do benátského Furlanska, kde žije
dosud několik tísíe Slovincův. — Důkladnost
německá jevila se také ve tvrzení dra. Per-
gelta, jenž namluviti chtě! delegacím,
že vnitřní úřadní řoč v Čechách de fact
již několik věků je stará. Když směšne
to tvrzení setkalo se s odporem, ukázal sice
pan dr. Pergelt ihned na rok 1827 a na jakýsi
»předpis«, platný pro celní úřady. V tomto
přesmutném čase, v době úpadku národa na-
šeho, mohlo ovšem býti vydáno v jednotlivém
oboru nařízení, příčící se zákonu i právům lidu
našeho, však nemění to nic na prokázaném
dávno faktu, že vnitřní jazyk německý zaveden
byl pouze jakousi currendou ministra barona
Vlach
Slovincův
doktor
Pergelt
Furlansko
Čechy jít factum
29
article
Krause v roce 1852, která ale již proto na-
prosto je nezákonnou, poněvadž se příčí naří-
zení císaře Ferdinanda V. z r. 1848, jemuž
plenissimem nejvyššího soudu přiřčena byla
platnost zákona.
— »Prager Tagblatt«, jak se zdá, svým
neustálým kontagiem s realistickým táborem na-
kazil se realistickou logikou. Táže se nás totiž
dnešního dne, kterak to, že pokus vídeňské
společnosti o vydírání lehkověrných Čecháčko
pomocí zvláštních zákaznických knížek k nale-
pování známek, nazýváme gaunerstvím, ale že
doporučujeme týž systém ve prospěch Ústřední
Matice školské? Kde prý tady vězí logika?
Nedoporučovali jsme týž systém ve prospěch
Ústřední Matice školské, neboť nelze systému
toho nikterak k tomu účelu použít, nýbrž uvedli
jsme z kruhů obchodních názor, že pět procent,
které prohnaná vídeňská společnost od českých
kupců žádá za gaunerský svůj nápad, by mno-
hem lépe umístěno bylo jako příspěvek Ústřední
Matice školské. A tu logika slaví svůj triumf.
neboť než dáti se od vídeňského kapsáře okrásti
aneb podvěsti o určitý obnos — lépe jest za-
jisté věnovati obnos ten Ústřední Matici školské.
— Otázku, nejdůležitější pro domo nostra
z celého sporu našeho s prusko-realisticko kleri-
kálním táborem, zdali totiž útok náš na reali-
stické faráře evangelické, s náboženstvím svato-
kupčící za »chlapácké ekvipování předních
stráží«, veden byl vlastně proti českému lidu
evangelickému, řeší K. Rohan v posledním po-
kračování své zevrubné studie »Moderní stou-
penci Husovi«, v »Rozhledech« uveřejňované.
Kraus
Prager
K Rohan
Hus
30
article
Autor klade otázku takto: »Byl předmětem
útoku, jejž »Národní Listy« vedly ex titulo
práce pro krále pruského, český lid evangeli-
eký?« i zodpovídá ji ovšem naprosto záporně,
což samo o sobě nevedlo by nás k zazname-
nání Rohanova nálezu, srovnávajícího se se
všemi- poctivými, slušnými a normálními lidmi.
Jde však o důkaz, provedený s neslýchanou píli
i nejmenším detailům věnovanou, proti falsáto-
rům Herbenovi a Duškovi, kteří na padlý snih
o pravém poledni nasypali realistických sazí,
tvrdice evangelické obci, že napadaly s nebe.
Rohan cituje doslovně; proti tvrzení, tex-
tem uvedenému, klade tvrzení, rovněž slov-
ným zněním doložené. Přibíjí slova Herbenova
»o válečné výpravě na české evangelíky«, dále
výrok obsažený v »Osvědčení« 42 staršovstevo
»nestý chaném útoku »Nár. Listů« na čest a ka-
rakte českého lidu evangelického« a dovozuje
z cašebo članku ze dne 12. července, za slov-
ného vvedení jediné věty, která se v něm evan-
gelického lidu českého týkala, a nikterak úto-
kem, nýbrž vyzváním českého lidu ke spoje-
nectví proti pruskoklerikálním zradám byla, že
autorové »osvědčení« staršovstev proti nám bud
nerozuměli našemu článku »přes naprostou jeho
Rohanův
Herben
Dušek
Rohan
Herbenův