ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9050db0-7108-11dc-8c86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 94, place 52, org 8, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
24. ldna 1994.
4 masthead
Csfo 24.
5 article
Čechách, kteří dějinami na této historické (člověk by by mohl skoro říci vulkanické) půdě jsou spojeny rozhodnou velký boj mezi Germánstvem a Slovan- stvem svým vlastním zápasem. Dojde-li k tomu boji potom ukáže se celá theorie o zápasech různých plemen ve střízlivém vývoji dějin toliko fantasmago- riemi fantastických filosofů. Vývoj dějin děje se mne- hem střízlivěji. Dojde-li na tento boj, nebudeme t my, kteří jej rozhodneme. Prolo myslím, že je úkolem naším zaříditi se tak, bychom v nedílném a jednotném království, jak existuje již po staletí, žili vedle sebe v pokoji, aby- chom oba vybudovali svůj národní život tak, jak za- sluhuje dle své kultury a svého vývoje. Královslv české je hospodářským celkem jakého není na šírém světě, v tom smyslu souhlasím s delegátem drem Pergellem. Jest však pozoruhodno, kteral je těžko ze správných praemis vyvodit správné důsledky. Začneme-li na základě těchto praemis usuzovati, dostaneme se do sebe. Del. dr. Pergelt tvrdil, že jsem včera zaujal sta- novisko nad míru příkré. Nepochopuji, jak se může taková pomluva o mne říci. Vím, že nevidí se rádo přichází-li člověk s argumenty ze šedého věku. Dě- jiny posledních let aspoň nelze pustiti z mysli. Také na Němce bylo ve smutné siluaci, ve které se mon- archie ocitla nevyjasněním poměrů k Uhrám, vznesen appell, aby pokojnou rozpravou uklidili těžkosti Němci však odpověděli: „Dokud nebudou zrušeny jazykové výnosy, nepůjdeme na konferenci.“ Sta- novisko tak příkré my nezaujímali nikdy, ač zru- šením jazykových výnosů způsobena nám křivda krvavá.
Pergell Del doktor Pergelt Němec Čechy Uhry Slovan
6 article
Byli jsme vždycky ocholni k jednání a jsme ochotní také dnes. Nevěřte, pánové, že jednání o ná- rodní autonomii, jak si ji představujete vy a jak my. bychom ji mohli zaručiti vám, bude snadné. Tyto věci jsou komplikovanějšími záležitostmi. Absolutně nenáleží do žádné konference a žádného jednání. Němci sami přiznali, že vniterní jazyk český není žádným neštěstím, poněvadž se jím národní država německá nepoškozuje. Němci teď chtějí udělati z vniterní češtiny trumí proti nám. Ale pánové doznají, že my na takové stanovisko přistoupiti ne- můžeme, poněvadž chceme vejíti do vyrov- nacích konferencí jako rovný rovnému kompaciscent — ne snad z té příčiny, že bychom nebyli mírumilovni. Vniterní čeština může nám býti dána vládou. Nemohu si myslit proč, by do toho měla co mluvit některá strana. Jednati o věcech s Němci, které na Němcích nezávisejí, ne- můžeme, a že se nám stalo bezpráví, také pan dr. Pergelt nepopře. Máme dějinně a zákonné právo na rovné postavení v království českém. Není však rovným postavením, nemohou-li v našich úřadech úřadníci v interním styku jednati česky. Pravilo se, že požadavek po universitě morav- ské je vyděračstvím. K tomu přípomínám, že před- seda delegací (bar. Gautsch) jako ministr vyučo- vání ve sněmovně poslanecké za rokování o rozpočtu jménem vlády tuto universitu nám za- jistil. Je to vyděračství, trváme-li na splnění tohoto slibu, dovoluje-li si národ šesti- millionový žádat druhou universitu když 8 millionů Němců má jich pět?
Němec doktor Pergelt Gautsch
7 article
Nemůžeme se zhostiti pocitu, že v Rakousku s námi se nenakládá tak, jako s jinými národy a ze panuje přesvědčení, že tu nemáme stejného práva jako Němci. Myslím, že náš národ pro tuto mon- archii je stejně důležitý, jako Němci a jako každý jiný národ. V minulosti přinesli jsme této monarchii stejně čelné oběti jako jiní a máme proto právo na- léhat na to, aby se s námi jednalo stejně jako s ji- nými národy. Nestane-li se to způsobem mírným, pak nezbývá než boj. Jistě bylo by lépe dosíci toho mírem. Myslíte, že málo kdy ještě bylo tolik ochoty k míru, jako nyní. Ale neklamte se pánové! Atmos- féra v delegacích je vždycky poněkud mírnější. V de- legacích protivy tak prudce nevystupují jako v ji- ných zákonodárných sborech. Venku však, v obyva- telstvu a v jiných zákonodárných sborech atmosféra pro mírné vyjednávání není příznivou. To, co se stalo, musí přerůst trávou hodně vy- sokou. Přímo z boje nemůžeme skočiti do míru, musí býti zjednán přechod, musí býti dána možnost. abychom, třeba bychom nastoupili cestu do nějaké konference, přece žíti mohli vedle sebe a pracovat mohli pro to, co je nám společné, toliž pro hospo- dářské a sociální zájmy. Te však není možno, dokud není napravena křivda, která byla spáchána na snás Mluvilo-li se zde o tom, že jednotlivec by se měl obětovati pro tu věc, pak musím říci, že tato obět byla by marnou. Pan dr. Pergelt měl pravdu, pravil-li, že „místo těch, kteří by se obětovali, přišli by jiní, kteří by bojovali zbraní ještě ostřejší, než my.
Němec doktor Pergelt Rakousko
8 article
Del. kníže Schönburg: Nikoli! Non bis idem. Dě- jiny nebudou se již opakovat! Del. dr. Kramář: Myslím, že znám poměry ve své vlasti dobře a tvrzení má nejsou planá. Co pravím je pravda. Každý ústup s naší strany by jen posíli radikalismus v království českém. Myslíte-li však. pánové, na druhé straně, že je prostě prospěšným stav, jaký jest teď, setrváváte-li na své umíněnosti, ne- povolnosti a při výtce, že jsme my příkrými?
Del doktor Kramář
9 article
Také nám záleží trochu na tomto státě. Naše minulost a snad také naše budoucnost spojena je s tímto státem a národ, který nebyl timto státem věru nikterak láskán a hýčkán, má přece životní zá- jem, který ho pojí na tento stát a škodu, kterou utrpí stát, utrpí také náš národ. Pravím-li, že v zájmu státu a národa jinak jednati nemůžeme, že požadavky. které klademe, které nedotýkají se ni dost málo državy německé, musí býti splněny, pak není v tom žádná nesmířlivost, nýbrž je v tom konání povin- nosti vůči našemu národu. Tato povinnost je však svrchovaným zákonem, jenž vždycky určoval nám naše postavení. (Pochvala) Del. dr. Pergelt brojí proti tomu, že dr. Kramál upřel Němcům práva, plésti se do úřadní řečí. Tato otázka hraje velký úkol ve státní správě. O dpírá se celému národu, jenž čítá v Čechách přes 2.5 millionu obyvatelů, právo mluvit o takové změně .. Del. dr. Kramář: Co je vám do českých okresů Del. dr. Pergelt: ... Nechci to ani vyřknouti Onen požadavek je však také nemožný se stanoviště ústavy. Vnitřní úřadní řeč patří k opravám organisace správních a soudních úřadů (Odpor dra. Kramáře.) a proto je vyhražena říšskému zákonodárství. Vše jiné je protizákonné. Del. dr. Kramář: Proč pak nenaříkáte teď na baličské nařízení Del. dr. Pergelt: Vy jste vznesli první žalobu na hr. Schönborna v r. 1893. Dříve k tomu byly tak příčiny. Arci vždycky se nežaluje. Del. dr. Stránský: A Stremayer? Del. dr. Pergelt: Bohužel, je pravda, že Stremay rovská nařízení zavdala nejvíce podnětu ke steskům na jazykovou otázku. Mimo zemský rozpočet nejsme o nic tak intere- sováni, jako v jazykové otázce. Je-li slovo del. dra.
Del doktor Pergelt Kramál Němec Kramář Schönborn Stránský Stremayer Čechy
10 article
Kramáře posledním slovem všech zástupců českého národa, nebude ku prospěchu národa ani státu. Po- tom však pánové nesmí se považovati za nevinné. »Nikdy« neplatí a přejeme si i doufáme, že přikré »quod non« se nedodrží, a dodrží-li, postavení Němců bude tím ustanoveno. Sdruží se především v Čechách a jejich odpor dosavadnímu nezadá. Rád by, aby Čechové dospěli k jinému náhledu. Po věcné poznámce del. Mazzorana proti Doberniggovým vývodům, měl slovo k věcné opravě del. Schneider, jenž konče, žádal předsedu, by mu řekl, proč ho volal k pořádku pro výraz »žid nebo člověk«. Předseda bar. Gautsch myslí, že každý de- legát ví, proč del. Schneider by! volán k pořádku. O právu, jež mu přísluší dle jednacího řádu, nebud se šířiti. Del. Schneider vytasil se potom s překladem talmudu, z něhož chce svůj výrok ospravedlniti, ale předseda Gautsch zakřikuje ho, že to není věcná oprava, neboť může jen opraviti, užil-li onoho slova nebo ne, načež del. Schneider přiznává, že onobo výroku užil. Referent markýz Bacquehom ve svém doslovu dovozoval souvislost hospodářských a politických otázek při obnovení obchodních smluv a pravil, že hospodářský vývoz brává se svou cestou. Bylo by podivno, kdyby státy politicky spojené nebyly s to dospěti k hospodářské shodě. Bylo by to nebezpečím pro pevnost spolků. Chváli trojspolek, k němuži Francie — po založení dvojspolku — pozbyla nedů- věry. Možná, že za 2b let trvání trojspolku jeden nebo druhý ze společníků z něho těžil, ale na tom nesejde, spolek sjednal vzájemnou oporu pro roz- ličné akce. Možná, že silnější než dosud byla někdy
Kramář Němec Čecho Doberniggův Schneider Gautsch Bacquehom Čechy Francie
11 article
snaha zaříditi zabraniční politiku dle politických neho národních ohledů, ač tu mohou rozhodova pouze zájmy celé říše. Rečníkovy vývody o vystěhovalství zasluhují po- všimnutí. Úmluvy s Ruskem nejsou takové, jak myslí. Referent snaží se vyvrátiti a napraviti vývody del. Kaftana o Srbsku a krvavé události bělehra dské již ministr charakterisoval pravými slovy. Konečně jednal o situaci obchodně politické doufá, že uspoří se cizíně podívaná, že při největš akci, již monarchie zavádí k úpravě svých hospo- dářských poměrů k cizině, nebylo by možná sloučiti domácí síly ku plodné hospodářské činnosti. Nesluš domnívati se, že německým celním tarifem kanclél hr. Bülow chtěl jen osvědčiti agrářům svou dobrou vůli. Bludný je názor ciziny, že nemáme interessu na zemědělských clech, zvláště na clech minimálních.
Kaftan Bülow Rusko Srbsko
12 article
Německo pozve nás záhy na vyjednávání o smlouvě obchodní. Nesluší otáleti, tépe by bylo ujatí se ini ciativy. Avšak dříve by se měl ustanoviti legislativně celní tarif. Úkol státu, jenž začne vyjednávati pozdě. nebude nikdy snazší a lepší. Naše spolky jsou pevné a srdečné. Dávné sou- peřství mezi Rakouskem a Ruskem změnilo se v úplnou shodu o obapolné balkánské politice. Evropa provází naši akci na Balkáně úplnou dů- věrou. Vnější mocné postavení říše, nezkalené dosud ještě nevyjasněnými vnitřními poměry, sesílilo velice významnými událostmi posledních let. Výbor je při- pisuje obratné a bezpečné správě zahraničné poli- tiky. Z průběhu povšechné debaty lze souditi, že delegace bude souhlasiti s tímto výborovým míněním. (Hlučná pochvala.) Dolegace usnáší se na přechodu k zevrubné debalě. Ministr hr. Golnchowski odpovídá na Verzeg nassův dotaz po úpravě hraniční řeky Tagliane (na italských hranicích), že jest ochoten dohodnouti se s italskou vládou, bude-li k tomu vyzván vládou rakouskou, do jejíž oboru věc ta náleží.
Německo Rakousko Rusko Evropa Balkán
13 article
Dotaz po zřízení vlašské university v Terstu spadá do kompetence rakouské vlády. Vítal by s po- vděkem a radostí každé opatření, jimž by se vyho vělo kulturním potřebám vlašského obyvatelstva. O Biankinových dotazech míní se ještě blíž in formovati. V Oruru zřídí se místo konsulátního jed- natelstva, čestný vicekonsulát a obsadí se Dalmatincem. O věci vyjednává se mezi oběma ministerstvy ob- chodu. Na místo ono vyhlédnutý Dalmatinec bude arci chorvatštiny mocen. Vyjednávání o zřízení vice- konsulátu nebo jednatelství v Tokopille není ještě ukončeno, ale ministr myslí, že v nejbližší době bude tam o úřad postaráno. Del. Schneider ujímá se slova a opakuje, že může dokázati ze židovských kněh, že »křesťané- nazývají se tam »zvířaty«, pročež je volán k po řádku. Praví dále, že nechtěl říci, že židé jsou zvířaly nýbrž že křesťané jsou lidé, To se mu přece zaka- zovati nemůže. Předseda volal delegála opět k pořádku. Delegát Biankini, vraceje se k Antofagastské události, prohlašuje, že ministr byl špatně zpraven, načež předseda prohlašuje výrok ten za parla- mentně neslušný. Delegát Biankini osvědčuje správnost svého v dotazu uvedeného tvrzení úřadním telegramem ve španělských novinách a ohražuje se rozhodně proti tomu, že zákonně uznaný chorvatský prapor má pro- vokační tendence. Prohlašuje-li se boj, jejž Chorvaté vedou pod tímto praporem za provokaci, musí pro hlásiti, že tedy budou provokovati dále. Rozpočet ministerstva zahraničných věcí přija beze změny. Před ukončením schůze předseda sdělil telegram námořního velitele bar. Spauna, jenž děkuje dele- gaci za projevenou soustrasť, a prohlásil, že den hodina příští schůze oznámí se písemně. Konec schůze v 1 hod. 40 min. odpol.
Biankinový Schneider Biankini Chorvat Spaun Terst Oruro
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. ledna. (Moravské listy proti moravským smiřovačkám.) V pondělí sejde se poprvé stálý vyrovnávací vý bor moravského sněmu, aby započal „dílo smíru“, v něž na německé straně nikdo nevěří. jehož si z Němců nepřeje nikdo, poněvadž bez smíru jsou zájmy jejich za vlády Körbrovy lépe opatřeny, než mohou býti po smíru, a jehožs nepřeje ani dr. Körber, poněvadž jeho vláda jes možna jen tak dlouho, dokud se parlament ne- stane schopným práce. A jak se o smíru smýšl v českých kruzích? Máme o tom několik hlasů. Olomoucké „Selské Listy“ praví, že na straně české vždycky byla a jest i nyní ochota ku pocti- vému smíru. Ale jest dobrá vůle také na druhé straně? O té pochybují rozhodně a proto dodá- vají, že smiřovací akce na Moravě bude zby- tečna, „leč by snad měla ten účel, aby snahy české po osvobození z područí německého na chvíli ukolébala v spánek.“ Konservativná „Mor.
Němec doktor Körber Mor Praha Morava
15 article
Orl.“ uveřejňuje z kruhů neposlaneckých přípi o smiřovačkách, v němž pisatel dochází k tomuto závěru: „Stále a to plným právem hlásáme, že vláda Körbrova jest nám nebezpečnější než kterákoli z vlád dosavadních, a že Körber musí padnouti. A přece pověstným vzorným sněmem moravským a nyní dokonce novými smiřo- vačkami stále posilujeme jeho posici, založenou pouze na odkladu a stálém slibování národního smíru česko -německého. A aby byl zmatek ještě větší, témuž Körbrovi, těmže Němcům s nimiž se doma v Brně smiřujeme, děláme ve Vídní „nezdolnou“ obstrukci! Jako poslane zemského sněmu moravského jsme mírumilov- nými beránky, jako poslanci na radě říšské jsme zuřivými lvy! Pochopiti tuto „vyšší“ poli tiku, je nad naše síly! Více světla neškodilo by věru naší moravské politice! V Praze, 23. ledna. (Polští delegát. a Derschatiova resoluce.) Dle lvov ské zprávy „Budap. Tagbl.“ demokratičtí čle- nové polského kola chystají protest proti jed- nání těch polských členů rakouské delegace kteří svým hlasováním pro Derschattův návrh stali se účastníky ostudy, ktorou si dr. Der- schatta ufržil a z níž část padá nyní ovšem i na polské kolo. K věci té sděluje se následující.
Körber Körbr Němec Derschatiův Budap Orlický Brno Vídeň Praha
16 article
Prvé nežse sešly delegace, byl v polském kole ve Vídni učiněn návrh, aby polští delegáti zaujali stanovisko proti výsadám koruny ve vě- cech vojenských a vyslovili se pro parlamentn právo veta. Návrh ten byl v klubovní schůz upraven a polským delegátům byl dán pokyn. jak se mají zachovati v otázkách vojenských. Pokyn zněl: Delegáti nemají se vyslovovati pro praerogativy koruny ve věcech vojenských. Pře to však polští delegáti Dzieduszycki a Popowski hlasovali zcela opačně. Poněvadž delegáti tím ukázali, že nedbají usnesení klubovních, sbírají demokratičtí členové polského kola podpisy na protest, jejž podají předsedoví kola. V Praze, 23. ledna. (Zhoršená si- tuace v Pešti.) Pověsti o brzkém rozpuštěn uherské poslanecké sněmovny nabývají pevněj- šího tvaru. Po včerejší plané schůzi sněmovn má se v Pešti za jistě, že hr. Tisza příští týden snad již v úterý neb ve středu přibude do Vídně aby podal panovníku zprávu o situaci a vyžáda si zmocnění k ostřejšímu zakročení proti ob- strukci. Dříve však obrátí se prý hr. Tisza ještě jednou s vyzváním k obstrukci, aby nemařila parlamentní práce. Setká-li se tento krok mini- sterského předsedy s úspěchem, bude účelem vídoňské cesty Tiszovy stanoviti lhůtu, kdy s
Popowski Tisza Vídeň Praha Pešť
17 article
má sejíti uherská delegace, aby vyřídila spo lečný rozpočet. Jestliže však obstrukce nepovolí zbývají dvě možnosti: buď obstrukci násilně po tlačiti, při čemž však jest pochybno, stačí-li na to Tiszovy síly; aneb sněmovnu zatím odročiti a svolati delegaci, a až tato vykoná svou povin nost, sněmovnu rozpustiti a vypsati nové volby za stavu ex-lex a bez rekrutů za r. 1903 i z r. 1904. Hr. Tisza vychloubá se, že má v liberáln straně dosud pevnou oporu pro svou politickou akci. Ale zdá se, že i tato opora pozbyla v po- sledních dnech valně na své pevnosti. „N. P Journ.“ píše dnes aspoň dosti skopticky o tétc opoře. „Dosavadní politika hr. Tiszy — píše — rozpadá se v několik odstavců. Nejprvé projevo- val trpělivost, pokoušel se vyjednávati, pak vy- věsil vlajku energie a na konec uznal za po hodlnější, klásti trpný odpor. Jest ovšem po chopitelno, že ministerský předseda nemá chuti dát si hleděti do karet. Ale i nejdelší hra trpěli vosti musí míti jednou konec. A také přívržene nynější vlády mají přec právo, aby zvěděli v ča má-li hr. Tisza ve svých kartách ještě nějak trumf, sic by se mohlo státi, že by předčasn hodili hrou... Úkolem hr. Tiszy jesi nalézt prostředky, aby se parlament stal opět dělným Za tím účelem koruna jej pověřila sestavením kabinetu a z téhož důvodu přijala jej také libe rální strana za svého vůdce. Věříme — konč „N. P. Journ.“ — že hr. Tisza má dosti ducha energie a odvahy, jen bychom si přáli, aby sv vlohy nenechával příliš dlouho svítiti pod kbelcem.“ Taková slova nesvědčí již o přílišné pevnosti liberální většiny.
Tisza Journ Hradec Tisza P Journ Tisza
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 article V Praze, 23. ledna.
V Praze, 23. ledna. O bosenském hospodářslví. Ve Vídni, 19. ledna. (Dopis »Nár. Listů«.) Dříve nežli se kdo mohl nadíti, vyšlo na jevo, že za správy nástupce zemřelého ministra Kallaye, p. bar. Buriána, v bídném hospodář ství okupačném v Bosně Hercegovině nic se ne- změnilo k lepšímu. Ovšem stalo se to teprve, když se široké vrstvy lesních hospodářů a ob- chodníků s dřivím v rakouských královstvích zemích přesvědčily, že právě následkem úžas- ného nehospodářství lesního bos.-herc- zemské správy staly se zabrané země nebezpečnými konkurenty rakouského obchodu s dřívím. Konkurence tato byla pociťována již od posledních let osmdesátých minulého věkuv zemích koruny uherské, zvláště v Chorvatsku. Bosenská vláda prodala terstské firmě Morpurgo a Parente za bahku ohromně, krásné dubové lesy k vykácení, tak že firmě a jejímu násled- níku, Rotšildovi, bylo možno prodávati dubové zboží za polovici ceny zboží chorvatského. Tím byl zničen chorvatsko-uherský obchod s duži- nami a na sta zámožných menších obchodníků bylo přivedeno na mizinu. Jakou kalastrofu vy- volala tato Rotšildova bos. herc. konkurence, vidí se z toho, že cena dužin v r. 1885— 87 obnášela 250 —300 zl. za 1000 a asi za pět let na to padla na ,130—150 zl.; kromě toho vyvezlo se v letech 1885—1895 z Rěky ročně 15—23 mill. dužin a vývoz tento klesl v roku minulém na 350.000—400.000 kusů! Chor vaté již v r. 1891 protestovali, ale vláda uher- ská všimla si toho teprve, až konkurence Rot šildova poškozovala tuze citelně státní pokladnu a Rěku. Avšak potom dovedla toho vláda ma- darská, že bosenská konkurence téměř okamžitě zmizela.
Kallay Burián Praha Vídeň Boseň Hercegovina Chorvatsko Morpurgo Parent
20 article
Poněvadž ale správa Bosny a Hercegoviny i na dále potřebovala více peněz, než uboho obyvatelstvo bylo s to odvádět, obrátila své zření na zpeněžování lesů měkkých (jedlových sosnových atd.). A také mezi velkoobehodník s dřívím našli se velicí kapitalisté v cizině i Rakousku, kteři by rádi nabrali millionů po pří- kladu Rotšildově z národního jmění Bosny-Her- cegoviny. A šlo to ku podivu rychle. Za 8 az 10 let zmohl se vývoz měkkého dřeva z oku- povaných zemí na 60.000 vagonů železničných za rok! Podmínky vývinu tohoto obchodu věz právě v tétéž okolnosti, jako dříve při vývozu dubových dužin: v prodávání lesů za každou Vývoz měkkého dřeva bosensko-hercegov- ského nedospěl však ještě k té výši, jíž by mohl dosáhnouti v nejbližší budoucnosti, a již se uka- zuje jeho konkurenční nebezpečí pro vlastn rakouský vývoz. Tak vytiskl bosensko-hercegov- ský vývoz dřevo rakouské z mnohých tržišťv pobřežných zemích středomořských a je se báti, že je vytiskne za nedlouho úplně. Ceny, jež platí velkokapitalisté za dřevo v státních lesich Bosny, jsou tak směšně nízké (obnášejí prů- měrné mnoho pod 1 K = 100 hal. za mě), že přes rozličné nepříznivé okolnosti bosenské dřevo přichází na tržiště o 40—80% levněji, než rakouské, jež stoji již na pni tolik, kolik hotové zboží bosenské v Metkoviči v přístavu. Toho všeho ovšem se lekají vlastníci lesů, průmyslníe a obchodníci v našem státu a nyní se dělá pro- paganda pro zakročení zákonodárných sborů vlády proti »bosenskému nebezpečí«.
Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna BosnaHera hala
21 article
Dělo se to asi po půl druhého roku ve ve- řejných listech, jak politických, tak odborných, pak převzali úlohu rozličné spolky a korporace odhorné, jednotliví poslancí a ústřednice (Central- stelle) pro hájení hospodářsko-lesnických zájmů při uzavírání obchodních smluv. V čele hnutí stojí ústřední ředitel statků, pan Hufnagl. Akce dospěla tak daleko, že téměř celá výroba a ob- chod s dřívím v zemích alpských, značný di majitelů lesů v zemích českých atd. domáhají se nápravy a donutili k připojení i t. zv. »rls ský lesní spolek«, združení to vážených něme ckých odborníků, kteří však nechtěli si to s bo senskou vládou pokazit. Velice zajímavá debata z té příčiny byla vedena před krátkým časem ve zdejším t. zv. »klubu hospodářů a lesníků«. Tu vyšlo na jevo, že si bosenská vláda vypůjčila na výpomoc proti celému hnutí rakouského sekčního šéfa z mini- sterstva orby, p. Dimitze, který za tím účelem Bosnu a Hercegovinu — ovšem s pomocí a za dozoru sarajevské vlády — procestoval. Pan Dimitz ovšem omýval mouřenína bosenského seč byl, ale nedařilo se mu. Jest dobře známo, že vrána vráně, a vláda vládě oči nevyklove. Uher- sko je sice ovšem také poněkud interessováno, ale páni v uherské delegaci sotva se dají pohnout, aby drali špinavé prádlo zesnulého p. Kallaye, který cenu.
Hufnagl Dimitz Kallay Bosna a Hercegovina Uhry Central
22 article
v Bosně tak výtečně uměl vládnout v duchu maďarském. Naskytá se nám nyní otázka, jak se máme my Čechové v této otázce zachovat a jaký bude výsledek nejnovějšího hnutí proti sarajevské zemské správě? Není pochyby, že jsme i my dosti značně interesováni, ale vlastní zájem je zde přece pro země české teprve v druhé řadě. Hlavní je, že bosensko-hercegovská správa během posled- ních 20 let promarnila asi na 250 mill. k z lesního kapitálu zabraných zemí na pro- spěch výhradně téměř Židů a cizinců, že nev té příčině hýřit nepřestalo a že Bosněa Hercegovině hrozí z toho pro bu- doucnost škoda, kterou snad an za věky nahraditi nelze. Bude to lze zamezit? Sotva, neb hlavní velkokapitalisté, v okupačním území v lesích angažovaní, mají dlouholeté (na 12—30 let) smlouvy, jichž vy- koupení po příkladu státního hospodářství v Ha- liči v letech sedmdesálých, by stálo ohromné milliony, jichž Bosna nemá a mocnářství by nedalo. Vše co se stane, bude asi, že se vy roba dřeva v Bosně poněkud uskrovní pro dloužením smluv na delší ještě řadu let. Tak se nyní odhaluje eíp roušky, dosu »hospodářství« bosenské pokrývající a za ne- dlouho přijdou na řadu jiná odhalení! J. Dr
Čecho Žid Boseň
23 article
Pangermanism na postupu. Chicagský světský list »Hemlandet«, jehož vydavatelem jest dr. Ernander, přimlouvá se za pangermánský spolek na výboj odboj mezi třemi skandinávskými státy a Německem, což prý pro existenei prvých jest dokonce životní otázkou. Spolek ne- znamenal prý by nijak, že severní národové germánští měli by se zříci jazyků svých. Pravda jest, že jsou v Skandinavii živly, kteréž s ny nějším Německem sympatisují a přály by si na- lezti ochrany pod jeho křídly. Jsou také známy germanofilské sympatie nynějšího švédského krále Oskara. Na štěstí ale národové skandinávšt ni z daleka ještě nejsou spracování pro myšlenku aby Berlin velel od Severního mysu až k Adrii. Zvláště Dánové nezapomněli ještě lekci z minu- losti. Elsaská otázka ve sněmovně francouzské. Vypovězení faráře elsaského Delsora z po- hraničného města francouzského Lunevillu dříve ještě než mohl konati svou ohlášenou přednášku, ocitlo se konečně po dlouhých málem únavných již polemikách žurnalistických i před forem poslanecké sněmovny francouzské. Nevole francouzského veřejného mínění nad aktem tim jest tak veliká, že Combes netroufal si žádati na spolehlivé jinak většině své ani. aby výslovně tento jeho akt, provedený prefek- tem mu zcela oddaným, přímo schválila, nýbrž že spokojil se nemastným a neslaným prostým přechodem k jednacímu pořadu, jehož docílil většinou 52 hlasův. Nieméně karakteristické jest, že nalezla se na poprvé většina ve sně- movně francouzské, jež z obavy o život mini- sterstva, kteréž sleduje její cíle politické a sociální, do té míry zatlačila při hlasování svém do pozadí moment národní, že neměla odvahy ani pokárati čin, jenž zjevně namířen byl proti myšlence bývalé spojitosti Elsaska s Francií
Ernander Oskar Adrie Dán Combes Německo Berlín Francie poslanecký sněmovna
24 article
Nacionalistické a přísně republikánské listy francouzské proto dnes pravi, že sněmovna tato a spíše většina její není již výrazem smý- šlení Francie. »République Francaise« pak do- kládá, že poslanci, kteří Francii urazili v nej intimnějších citech jejích, stěží budou s to, aby své hlasování ospravedlnili. Z jednání sněmovny dlužno po zevrubných depeších našich uvésl již jen málo momentů zajímavých. Tribuny byly přeplněny a před vchody sněmovny tísnily se veliké zástupy. Také poslanec říšského sněmu německého Blumenthal (za venkov štras- burský) sledoval z lože debatu. Tuto zahájil lunevillský poslanec Essarts ujištěním, žev té věci angažován jest zájem národní. Del- sor byl prohlásil už předem, že řeč jeho ne- bude míti politického rázu ani schůze pořádaná a přece byl vypovězen příkazem, který mu do- konce na ulici byl doručen. Navykli jsme si, dí řečník, pokládati Elsasany za své bratry, ale přes to byl zapuzen tento Elsasan, jako když zaplašuje se naděje na krásný sen. (Hlučný potlesk nacionalistů.) Mělo se pomníti také, že Delsor byl za voleb protikandidátem syna místo- držitele, německého knížete Hohenloha. (Hlučný potlesk v pravo a ve středu.) Tak oplácí Francie Elsasanům za oběti, jež po 30 let přinášeli ještě přinášeti musejí. (Odpor v levo, pochvala v pravo.) Nacionalista Grosjean vystoupi proti tomu, aby akt vypovězení byl omlouván urážkami, jež vláda nyní proti Delsorov hromadí.
Essarts Grosjean Delsorov Francie del République Francaise
25 article
Řečník, jemuž, jakož i předehozímu mluv čímu, strany jich uspořádaly hlučné ovace, do- kazuje, že Delsor jest vlastencem francouzským a že Německo z té duše nenávidí. Stejný dota podával další řečník Ollivier. Po něm promluvi za vládu Combes, jehož vývody jsme dosti ze vrubně byli již včera podali, jakož také obšírně zaznamenali jsme odvetu, k níž potom vyvstal za »střed« sněmovny Ribot. Jen v nemno hých již směrech dlužno zprávu o této Ribotově odpovědi doplniti. Bývalý zahraniční ministr Francie, za něhož kladeny základy k allianci rusko francouzské, konstatoval, že rozčilení země nad vypovězením Delsora jest tím větší, když vláda jinak projevuje největší snášelivost vůči těm cizincům, kteří urážejí vlastenecké city francouzské. Je-li vláda tak tolerantní k socia- listům, smí tím méně vypovídati zástupce elsa- ského lidu. Po porážkách r. 1870 byli jsme — dí řečník — jednomyslného mínění: »Ne válku, ale také žádné zapomenutí«. I Faur děl tehdy: »Válku nikoli — ale také ne od- říkání«. A proto také při vypovězení tomto ulevilo si národní svědomí vykřikem jednomysl- ným! Místo aby jemu vyhověl, dal sám mini- sterský předseda francouzský zavéstí o Delsorovi vyšetřování v německém říšském sněmu. Viděli jsme dnes výsledky smutné práce této ! (Po- chvala ve středu a v pravo a hluk v levo.) Jaká to úloha pro chefa naší vlády, sbírati v cizině materiál, by doma mohl podněcovat vášně politické. A kromě toho hlasování Del- sorova ve sněmu německém byla zde zfalšována Delsor hlasoval vždycky proti vo- jenským úvěrům. Neschvaluju všeho, c
Ribot Ribotův Faur Delsor Německo Francie delsorův
26 article
kdy psal, ale hájím zde zástupce Elsaska. Byi zde nazván »Římanem«. To praví ministerský předseda katolického obyvatelstva elsaského. On napadl tak všechen katolický lid elsaský. Dle mínění Combesova nemůže tedy kněz býti vla- stencem. Kněži to ale právě jsou, kteří v Elsa- sku hrají roli, již bohužel ve francouzské sně- movně se nerozumi. My ale nesmíme těchto přátel a bratří, kleří v Elsasku-Lotrinsku svatý oheň rozněcují, od sebe zapuzovati. Doufejme, že země ty zůstanou vždy Francii věrny a že poznaji i její pravé city. Nechť si jen sněmovna kryje vládu votem svým. Dost úsilí věnuje se na to již, zlomiti morální sílu Francie a způsobiti v zemi zmatky. Mnozí hlasují pro vládu, ač se mnoho neskrývají znepokojením nad takými činy její. Kdož konečně ale uvedou mluvu svou v soulad s hlasovacím lístkem svým? To jest však otázka, jež týká se jich samých. Avšak mnozí z těch, kteří dnes pro vládu hlasují, zejtra budou lito- vati, že dali si ministerským předsedou lístek svůj vyrvati. Za velikého pohnutí provedeno hlasování. Výsledek jeho je znám. Jaký ohlas to vzbudilo v lidu, vidno je z demonstrací jeho na ulicích pařížských a před sochou Štrasburku, kde tisicové, jak již telegraficky jsme vylíčili, provolávali slávu Elsasku i Francii. A neméně zjevným je ohlas ten i ze zatčení šedesáti demonstrantův, kterým Combes dal večer hlasování přátel svých — utvrditi. Hlasování i zatýkání ta se významné doplňují.
Říman Combes Kněž Elsa Elsasko Lotrinsko Francie Štrasburk Elsasko
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Německá důkladnost. V delegacích vznikla minulý pátek zejmena rozepře o tom, je li Istrie a Přímoří zemí vlašskou — či ně- meckou. Pan Dobernigg, Němec, tvrdil to druhé, pp. Delugan a Verzegnassi, Vlachové, tvrdili to první. Pan Dobernigg dokazoval na konec, že již za Otty Velkého tam dole všechno všudy bylo německé. Do toho se vpletl hrabě Schön- born, předseda správního soudu a aniž by sou- hlasil s pány Italy, pokáral pana Dobernigga, proč dovolává se dávno minulých časů a pro Němce reklamuje tyto země a není rád a šťastným, že jsou nyní částí Rakouska. Do- mnívali jsme se, že dotyčný pán, jenž hlásí se neb aspoň hlásil se ku historické české šlechtě, na to si oproti panu Doberniggovi a naproti panu Verzegnassinu a Deluganu vzpo- mene, že země, o něž tu jde, nejsou ani ně- mecké ani vlašské, nýbrž — slovanskéa že jen spojenství dvou »nejvzdělanějších národů« v říši, kteří zejmena naproti Slovanům vždy silně a v násilnostech se jeví, je příčinou, proč v delegacích zasedají čtyři zástupe i 600.000
Dobernigg Němec Verzegnassi Vlach Ott Schön Italos Verzegnassin Delugan Istria Rakousko
28 article
Vlachů, tedy právě tolik, jako zá- stupců národa českého vČechách, kdežto 1,300.000 Slovinců má v dele- gacích jen jednoho zástupee. Že země ty jsou slovanské, toho dokladem ostatně nepopíratelné faktum, že slovanský život zasa- huje odtud do benátského Furlanska, kde žije dosud několik tísíe Slovincův. — Důkladnost německá jevila se také ve tvrzení dra. Per- gelta, jenž namluviti chtě! delegacím, že vnitřní úřadní řoč v Čechách de fact již několik věků je stará. Když směšne to tvrzení setkalo se s odporem, ukázal sice pan dr. Pergelt ihned na rok 1827 a na jakýsi »předpis«, platný pro celní úřady. V tomto přesmutném čase, v době úpadku národa na- šeho, mohlo ovšem býti vydáno v jednotlivém oboru nařízení, příčící se zákonu i právům lidu našeho, však nemění to nic na prokázaném dávno faktu, že vnitřní jazyk německý zaveden byl pouze jakousi currendou ministra barona
Vlach Slovincův doktor Pergelt Furlansko Čechy jít factum
29 article
Krause v roce 1852, která ale již proto na- prosto je nezákonnou, poněvadž se příčí naří- zení císaře Ferdinanda V. z r. 1848, jemuž plenissimem nejvyššího soudu přiřčena byla platnost zákona. — »Prager Tagblatt«, jak se zdá, svým neustálým kontagiem s realistickým táborem na- kazil se realistickou logikou. Táže se nás totiž dnešního dne, kterak to, že pokus vídeňské společnosti o vydírání lehkověrných Čecháčko pomocí zvláštních zákaznických knížek k nale- pování známek, nazýváme gaunerstvím, ale že doporučujeme týž systém ve prospěch Ústřední Matice školské? Kde prý tady vězí logika? Nedoporučovali jsme týž systém ve prospěch Ústřední Matice školské, neboť nelze systému toho nikterak k tomu účelu použít, nýbrž uvedli jsme z kruhů obchodních názor, že pět procent, které prohnaná vídeňská společnost od českých kupců žádá za gaunerský svůj nápad, by mno- hem lépe umístěno bylo jako příspěvek Ústřední Matice školské. A tu logika slaví svůj triumf. neboť než dáti se od vídeňského kapsáře okrásti aneb podvěsti o určitý obnos — lépe jest za- jisté věnovati obnos ten Ústřední Matici školské. — Otázku, nejdůležitější pro domo nostra z celého sporu našeho s prusko-realisticko kleri- kálním táborem, zdali totiž útok náš na reali- stické faráře evangelické, s náboženstvím svato- kupčící za »chlapácké ekvipování předních stráží«, veden byl vlastně proti českému lidu evangelickému, řeší K. Rohan v posledním po- kračování své zevrubné studie »Moderní stou- penci Husovi«, v »Rozhledech« uveřejňované.
Kraus Prager K Rohan Hus
30 article
Autor klade otázku takto: »Byl předmětem útoku, jejž »Národní Listy« vedly ex titulo práce pro krále pruského, český lid evangeli- eký?« i zodpovídá ji ovšem naprosto záporně, což samo o sobě nevedlo by nás k zazname- nání Rohanova nálezu, srovnávajícího se se všemi- poctivými, slušnými a normálními lidmi. Jde však o důkaz, provedený s neslýchanou píli i nejmenším detailům věnovanou, proti falsáto- rům Herbenovi a Duškovi, kteří na padlý snih o pravém poledni nasypali realistických sazí, tvrdice evangelické obci, že napadaly s nebe. Rohan cituje doslovně; proti tvrzení, tex- tem uvedenému, klade tvrzení, rovněž slov- ným zněním doložené. Přibíjí slova Herbenova »o válečné výpravě na české evangelíky«, dále výrok obsažený v »Osvědčení« 42 staršovstevo »nestý chaném útoku »Nár. Listů« na čest a ka- rakte českého lidu evangelického« a dovozuje z cašebo članku ze dne 12. července, za slov- ného vvedení jediné věty, která se v něm evan- gelického lidu českého týkala, a nikterak úto- kem, nýbrž vyzváním českého lidu ke spoje- nectví proti pruskoklerikálním zradám byla, že autorové »osvědčení« staršovstev proti nám bud nerozuměli našemu článku »přes naprostou jeho
Rohanův Herben Dušek Rohan Herbenův