ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a90311e0-7108-11dc-8990-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 25, person 80, org 4, work 3
1 masthead
Ročnik XXXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 24.
4 article
Na ranní n odpol. H1st, předp lací se- v Praze v adinšnistraci a nění na čtvrt ieta . . . . 6 K— s drojí denáškou na roěsle tvt lea. . . . 7 K 0o k ve dlalkěsh 2 K so na naě ke Poštou: : : kei s drejí zisilaoe ie: . . k
H 1 Praha
5 title
Onešní čísle pra Prahu le o 18 stranácl.
Praha
6 article To by byl pěkný smír!
To by byl pěkný smír! Do třeskotu zbraní, jenž nejnovější nízkou repressalií Körbrovou vůči strádajícímu rolnictvu našeho českého jihu novou prudkostí se roznítil, tak že i celé jednání delegace cislajtánské bylo jím na konec opanováno, zalehl nenadále něme- eký hlas, domlouvající — Němcům, aby se hle- děli s námi dohodnout. Rara avis in gurgile vasto. Jest to hlas někdejšího vůdce strany ně- mecko-nacionální, nyní, však »divocha« prok dra. Steinwendra, jenž stoje mimo svazy německých stran, troufá si Němcům říci, že přes všechny své zuřivé rozmachy, náporya nájezdy nebudou s námi Čechy ani dnes ani zej- tra hotovi, aby tedy místo marného nekonečného beje pomýšleli raději na žádoucí mír. Užívá obrazu o dvou stejně dobrých hráčích v šachy. kteří nemohou druh druha obehrát. »Vidí-li dva šachisté, že partie jest »remis«, přestanou své figury dále bezvýsledně sem tam posouvati začnou partii novou. »Stejnou rozmy- slnost« — míní pan Steinwender, »lze přece také předpokládat u politikův: Bezvýsledné po- sunování sem a tam trvá již dosti dlouho, aniž se situace změnila. Bude-li se pokračovat v do- savadní hře, nebude také jinou. Spe- kulace, že odpůrce pozbude trpě- livosti a dopustí nějaké neroz- vážnosti, ukázala se — lichou! . ..
Němec Steinwendra Čecho Steinwender
7 article
Obě strany — Němci a Češi nemohou se na vzájem udolat a zničit, musí si přáti na vzájem života, třeba jim to bylo nepříjemno Toto faktum neodčiní se žádným velikáš- stvim. My Němci nepřitlačíme již Čechů k zdi a oni ne nás. Toto poznání nutí obapol k dohodě a k modernímu uskrovnění se !« — Kvitu- jeme s povděkem toto — z úst německých dnes věru vzácné — doznání o nezdolně, mravné pevnosti a síle našeho národa. Půl stoleti bije v náš český branný tábor neulevujícími útoky německá zlost. Nejednou hrozila nás rozdrtit přemoci svou, vládnoue všemi válečnými pro- středky velmocného šlábu proti nám osamělým, tiskem německým o sympathie vzdělaného světa oloupeným »oloupeným« a »rušitelům státního řádu a míru« — a hle: přes všechny ty ne- konečné persekuce, jimiž nás lámaly jejich ně- mecké vlády, přes všechny ty stavy výminečné. žaláře, dragonády a stanná práva, přes všechne to pletivo nejohavnějších pomluv, lstí, úkladův. lžl a hanob v tisícerých německých novinách brožurách a knihách, musí posléze na úsvite 1904 jeden a to neposlední z německých lěch půrcův a škůdcň našich doznat, že všechno to úsili německé lásky bylo marným, že nás ně- mečti Furibundi nedovedli a nedovedou již při- tlačit ke zdi, jako my ne jich. S dovolením. V naší mluvě není fráse o »přitlačení ke zdi.« To je výhradně terminus německý. zavedený Sasíkem Beustem r. 1872 a pěsto- vaný odtud v praxi německými liberály jak nacionály proti všem Slovanům až bůh bránil.
Němec Čech Čecho Kvita Beust Slovan
8 article
Kdy a kde by mohl p. Steinwender postihnout nás Cechy, že jsme strojili Němcům rakou ským vůbec a Němcům v zemích našich záhubu a zničeni? Ani úřadníků německých jsme ne chtěli ze svých krajín a měst českých vybáněti nad tož kdy občanů, živnostníkův a dělníků německých; my Čechové to věru nebyli, kteř si vymyslili hrubá ta hesla o »kladivu a kova- dlině«, o národech předurčených k panství a nadvládě nad národy »méně cennými« a »in- feriorními«, ale našim ideálem byla vždy jen spravedlivost a rovné právo obou národů ve svobodné vlasti české. Ano, můžeme to hrdě před celým světem a před soudem dějin pro- kázat a doložit nejslavnějšími dokumenty, že jsme nikdy nebažili po odvetě a schlazenís žáhy na svých utiskovatelích, nýbrž vždy Něm cům ve vlastech svých nabízeli vyrovnání a smír na základě rovnosti a svobody pospolité, jen když oni budou chtiti býti dobrými občany vlasti naší a snášelivými sousedy našimi ve státě českém, jejž si nemyslíme naprosto jako exklusivně český národní stát, nýbrž jako stán národního míru na způsob Švýcarska, kde každé národnosti vyhražen a garantován přimě řený úděl ve správě státní beze vší řevnivosti beze všeho nadpráví jedné nad druhou.
Němec Čecho Německo Švýcarsko
9 article
Klassickým toho dokladem národhostn zákon našich článků fundamentál nich, jenž počínal těmito větami: »Ve v šech příčinách veřejného a občanského ži- vota mají český a německý náro v království českém stejné právo chovati a vzdělávati svou zvláštní národnost a jmenoviti řeč svou a žádati, aby jich šetřili také jiní Ani zákonem, ani opatřením úřadním, ani co do užívání ústavů veřejných, pomecí zem skou vydržovaných, nemá se na příslušníky jed noho národa v zemi pro jejich původ a řeč hleděti méně příznivě, nežli na přislušníky ná- roda druhého ve stejných okolnostech.« — A zá- věrek téhož našeho zákona zněl: »Rovné právo obou národností této země staví se pod ochranu korunovačne přísahy královy.« Leč Němci touto na- bídkou naší zpupně pohrdli a podnes pohrdají Jakým právem podkládá tedy pan Steinwenden našemu národu stejné utlačovae choutky vzhledem k Němcům, jakými titc hoří proti nám Avšak prominuli bychom mu konečně této křivdy dějepravné, kdyby jen byl potom ukázal dobrou, spravedlivou mysl a vůli. Než, pohříchu, pěkná smířlivá předmluva jeho vybíhá a končí jako tělo »mořské panny« — v šeredný ohon žraločí. Jakkoliv domlouvá Němcům v Čechách a na Moravě, aby se odhodlali ke smírné do- hodě s námi, při rýsování podmínek smíru ruka jeho stává se opět tak tvrdou, jako kteréhokoli z nejzarytějších a nejfanatičtějších štváčůa hegemonů velkoněmeckých.
Němec Steinwenden Čechy Morava
10 article
»Čechům splniti nějaký postulát, kterým bychom se my Němci sami řizli do masa svého, to nám věru nenapadne, avšak i tako ve požadavky« — pokračuje »smířlivý« ten Němec Steinwender — které můžeme Če- chům povoliti beze všeho nebez pečí pro sebe, my Němci — odmit- neme, nebudou-li současně na- vzájem splněny požadavky naše ty jsou: Zajištění před přehlaso- váním na sněmu českém (rozdělením sněmu v národní kurie s právem veta), — ad- ministrativní rozdělení Čech, — záruka, že němečké ůzemi bude spravo- váno jen německými úřadníky a že Němec najde právo jen u svých soukmenovců. « — Ejhle, zde ji máme, tu krásnou německou ochotu ke smíru v celé její velebnosti! Nám nechtějí povoliti ani v tom, co jes pouze naše, co nám plným právem dle plat- ných zákonů přísluší, se jich pranic ne- týče, po čem jim docela nic nen — nevykoupíme-li se obětováním jed- noty země, obětováním našich men šin v tom »uzavřeném« území, jakož i obětováním sněmu českéhol. A to myslí pan Steinwender do opravdy,ž národ český, srostlý s vlastí svou tak slavnou dějinnou epopejí, může přistoupiti kdy na po dobné podmlnky smiru. Ani po prohrané osudné bitvě by nepodepsal takého míru, nadtož dnes. kdy dokonce neprohrál, ale kdy je i dle do znání pan Steinwendra partie — »remis«.
Čecho Němec Steinwender Steinwendra Čechy
11 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 23. ledna. (Telefonická správa »Nár. Listů«.) Cislajtánská delegace dnes, po třídennín rokování, pozoruliodnějším a zajímavějším, nežl bylo v mínulých létech, schválila rozpočet mi nisterstva zahraničních záležitosti. Hr. Golu- chowski, jak jsme oblásili, skutečně slova s neujal. Jest to zajisté bez odporu velká neváž- nost ke korporaci, která sestupuje se k roz pravě o jeho politice po 18 měsících a jest tc zároveň nevážnost k výkladům a námitkám. které o jeho vlastním exposé byly učiněny. Čtyři hodiny trvala dnešní diskusse možno konstatovati v ní episody tři: rozhovor česko německý, rozhovor antisemitsko filesemit ský a rozhovor vlašsko německý. Rozmluva mezi del. drem. Pergeltem a d Kramářem věnována byla jazykové otázce v podstalě stránkám dvěma: jednak, zdali vni terní čeština náleží do práv exekutivy, jinak, zdali náleží do konferencí česko-německých, n které se pomýšlí, které jsou na dozoru a ke kterým vyslovili ochotu oba zástupcové z krá lovství českého. Dr. Kramář několikráte již důrazně a zcela precisně prohlásil, že opětné zavedení vniterní češtiny jest nejen právem nýbrž také povinnost! vlády a že jest t předmět, o kterém jednati, ještě méně rozhod vati druhé národnosti v zemi, která kromě toho jest toliko menšinou, nepřisluší nikterak. Na tomto pevrém slanovisku setrval mluvčí česke delegace. Také dnes dr. Pergelt namital,že Němci mají vedle zájmu o finance zemsk největši zájem o spořádání věcí jazykových. jak pokud jde o realie, tak pokud jde o per sonalie, tudiž maji také právo rozhodovací ve příčině vniterního jazvka českého.
Gola doktor Kramář Pergelt Němec Vídeň Hradec
12 article
Dr. Pergelt ukázal, že jakkoliv hraje si na vůdce Němců z království českého, přece spory. o kterých chce rozhodovati, nezná. Nebot tom nemůže býti pochyby, nemůže býti sporu, že vniterní čeština není žádným objektem, kterém by měli míti Němci právo býti rozhod- čími. Neboť nehledě k tomu, že vniterní čeština jest kompensována vniternou němčinou, nehled k tomu, že tato zavedena byla beze všech zá- konů a beze všech, tou chvíli platných naři zení, bez souhlasu, bez vědomí a bez svolen většiny v české zemi, stačí ukázati k tomu, jal počínaly sobě exekutivy v zemích jiných. Ne miníme právě poslední výnos dra. Körbra, jako správce ministeria justice, ve příčině jazyka, kterým dopravovati mají nejvyššímu soudu státní zastupitelstva haličská zmateční stížnosti, mlníme priora. Nejen vniterní polátina, také vniterní vlaština byla aktivována, byla zavedena via facti, aniž byli tázáni v Tyrolech Němci. v Dalmacii Chorzatě, kterých jest v této ko- runní zemi 96%. Kromě toho Čechové nejen minulosti, nýbrž také teď žádají vniterní češtinu nikoliv jako nějakou koncessi, nýbrž jako vy- konávání platného zákona o rovnosti ja- zyka při soudech a úřadech. Leč více nežli argumenty — myslíme — poráží stavbu důvodů dra. Pergelta jedno faktum. V polovině let devadesátých podala vláda říšské radě zákon, »kterým stanovi se předpisy ve příčině obsazování, ve příčině vniterního zařízo- vání a ve příčině jednacího řádu soudů«. Tento
doktor Pergelt Němec Körbr Dalmacie
13 article
zákon prošel oběma sněmovnami, došel sankce a jest v platnosti. Čítá 93 paragrafy. Jakkoliv jest to tedy osnova velice rozsáhlá, není tam ani jediného paragrafu, který by týkal se vécí jazykových prostě proto, že kabinety stály na půdě všemi vládami důsledně hájeně, že upra- vování poměrů jazykových jest v kompetenei exekutivy. Toto faktum, podle našeho domnění jest nejzřejmějším svědectvím, že žádost Čecho by vniterní čeština byla jim vrácena dřive nežli začne jakékoliv jedná n o ostatních částech čelskoněmeck otázky, jest odůvodněna, jest oprávněna, jes nesporna a nevyvratitelna. Pokud pak jde o moravskou universitu musí býti jednou pověděna trpká pravda, která páli každého Čecha do hloubí jeho duše, že není druhého národa, jenž by byl bojova tak dlouho, tak téžce a tak obětavé pro své školství vůbec, pro vysoké pak zvláště, jak národ český. Nechceme nikterak vyčitati Polákům, čeho dosáhli, nechceme nikterak vyčítati, že mají v zemi, v národě tak velký počet analfa- betů. Poláci mají však pro 3 mill. obyv. university dvě, jichž počet žactva nevyrovná se frekvene jediné české. My žádáme moravskou universitu v Brně a jen v Brně, protože máme nani právo a nárok, o kterém rozsuzovati nepřisluš pánům Grossům, Delvertům, Lechrům Mengrům.
Čecho Polák Gross Delvert Lechr Mengr Brno moravský univerzita v Brno
14 article
Několikráte v jednání o zahraniční politice zabrala místo v delegaci otázka česká. Také dnes hodně široké. Myslíme, že není klamný dojem náš, že řeči promluveně drem. Kramářem nebyly marny. Doufáme, že zůstavily dojem, ž postulát český, by restituována byla vniterní čeština, v řijnu roku 1899 nám uloupená, jes nejen spravedlivý, nýbrž také skromný a splni telný, vzchopí-li se vláda, ať jest to kterákoliv. k odhodlanému a rozhodnému činu a půjde-l cestami, kterými šly vlády německé, které daly Polákům vniterní polštinu, které daly Vlachům vniterní vlaštinu, bude-li zacházeno vlídně s ná rodem českým, tak jako bylo zacházeno s národy které nemají pro tuto monarehii a dynastii věts dosah a důležitost, nežli národ český. Tomu dal také dnes dr. Kramář výmluvný projev.
Kramář Polák Vlach doktor
15 article
Delegát dr. Schneider přišel do schůz s tlustým foliantem. Byl to německý překlad talmudu. Jsme zajistě přátely volného slova myslíme však přece, že toto forum není forem pro výklady talmudistické, jako není forem pr výklady o zpěvech Homerových, o vědách indi- ckých a jiných skazkách. Del. Delugan a Mázuran ve věcných p známkách prudce odpovídali del. Doberniggovi který včera reklamoval Přímoři za zemi ně- meckou. Markýz Baquehem, jako zpravodaj, dělá obhájee ex offo trojspolku. Vtipům jeho delegát několikráte se zasmáli. Poláky chválil, že jak koliv pruská vláda nepřátelsky si počíná prot jejich příslušníkům, přece jsou pro spolek německo-rakouský. Hr. Goluchowskému zapáli celé mraky kadidla. Musíme říci, že tolik chvály pro ministra, který nevyniká ničím a kter jenom provádí, co mu panovník připravuje, jes nám nepochopitelno a že jest nám také nevy světlitelno, proč Poláci v každém zasedání dele gací svému krajanu podkuřují způsobem, o kterém by se mohlo užíti známého pořekadla Kdy se plenum cislajtánské sejde, by pro jednalo rozpočet bosenskohercrgovský, není po vědomo. Jední praví, že bude tomu brzy, druzi že teprve za několik neděl. V Rakousku jes nyni všechno nejisto. V drobném prodejiu rsnní čís-la o sobě . . . zas pdpolední . . . za žk Ve filialkách na venkově ranaí čísle. . . . . a Inserát platí se hotově napře Předýlacení n inserty přijímá a dmini- strnce v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se ték redakce tiskárna a ezpeděea „ Národních L.lstae Bukoplsy se nevracsjí cdpoteds
doktor Schneider Homerův Baqueh Polák Goluchowský Hradec Rakousko
16 article
Z Vídně, 23. ledna. (C. - B.) Plná schůze rakouské delegace zahájen předsedou bar. Gautschem o 10. hod. 36 m. dopol Po autentisaci protokolu rokovalo se dáleo zprávě výborové stran rozpočtu ministerstv zahraničných věcí Del. dr. Pergelt prohlašuje naproti del. Šusterši- čovi, že použitím veta při volbě papeže city katoliků nebyly hrubě uraženy. V dobách katolických stran v Rakousku i Uhersku není lhostejno, kdo stane s papežem. Ostatně souhlasí s ministrovým výkladem, že veto je výhradním právem koruny. Pojednávaje o politice obchodní dovozuje, že třeba dbát, aby průmysl a obc od ve světové sou- těží pronikly. Domácí obchod má hraditi výrobní správní výlohy; bohatství získá se obchodem zahr ničním. Vychvaluje ministrovu činnost v jeho oboru. Různé poznámky, jež mohou ublížili našemu za- hraničnímu obchodu, jsou těžkým bezprávím, pách- ným na státu, jenž trpí zoofalými vnitřními poměry v soutěži s cizinou. O průmysí sluší starati se tak. jako o jiné výrobní odbory, neboť přispívá zname- nitě k státním potřebám. Nechce zvláštních výhod. ale ro vných práv s ostatními výrobními obory. Pole- misuje s del. dr. Kramářem a jeho vývody o troj- spolku. Tento má ráz obranný a koná úloby vyplývajícl z tohoto poslání, což dosvědčuje nerušený mi.
Gautsch Del doktor Pergelt Kramář Vídeň Rakousko Uhersko
17 article
Autonomni celní tarif německý není příjemným do- poručením pro vyjednávání příštích obchodních smluv, avšak nelze tomu, s nimž chceme vyjednávatí, míti za zlé, snaží-li se, aby je se svého stanoviště ved co možná příznivě. Avšak my máme totéž právoa neužíváme-li ho, je to naše vina. Rakousko má největšího nepřítele doma. Je ku podivu, že dloub vnitřní krise nebyla na újmu vnějšímu významu Co by se tak stalo, kdyby dr. Kramář zachoval se dle včerejšího přání, že by provedl záslužnější čin než největší vojevůdce ten, kdo by dnes upusti od obstrukce? Dr. Kramář by nezaujímal více v svém národě a straně dosavadní své postavení,a jeho odchod by prospěl straně málo nebo zcela nic, snad by ji uškodil tím, že by na jeho místo na- stoupili lidé s věcí méně obeznámení a nezkušení. Touto cestou by se k cíli nedospělo. Správnější by bylo, kdyby poznání jednotlivých rozumných lidí rozneslo se do širokých truhův a množily se e ma- nace, jež tu a tam z obyvatelstva vycházejí, že tento spor je zhoubný a zbytečný, protože nemůže vésti k žádoucímu cíli, že jeden ani druhý národ není dost silný vésti boj do úplného přemožení druhého. Nelze, aby jedna strana ustoupila a upu- slila od boje. Byla by to porážka a všecky velké obětí na statcích a duchovní sílebyly by zbytečny. Má-i býti v Rakousku vůbec ústavně vládnuto, třeba dorozumění aspoň v hlavnícli částech. Jiné prostředky, jako změna jednacího řádu neléč zlo. Dorozumění nebude možné, nejsou-li naši náro- dové dospěli k poznání o nutnosti spolužíti a do- rozumění o jeho podmínkách. Tento domácí boj bude největším a nejvražed- nějším nepřítelem pro budoucnost státu a monarchie.
doktor Kramář Rakousko
18 article
Chtěl jsem dnes, kdy stojíme před nesnadnou bu- doucností vnitř i na venek, použíti největší míry národního sebezapření a troufal jsem to vysloviti. Avšak odvaha a klidný rozum poznání na jedné straně nestačí, není-li také na straně druhé. Po vý- vodech dra. Kramáře o vnitřní úřadní řeči jsme vzdá- leni doby vyjasnění mezi předními členy národa obávám se, aby slova ta nebyla zlým zvěstcem pr nejbližší budoucnost. Konečně vyslovuje přesvědčení, že spásonosný vývoj pro oba národy sluší hledati nalézti lze jen v blahovolném a pokojném spolužití, ne však ve věčném odporu. Dospějeme-li k pokojnému žití, neprospěje to jen oběma našim národům, ale také styku národnosti a humanitě vůbec. (Pochvala) Del. kn Schönburp zastával se horlivě trojspolku a vytkl dobrou vůli s Ruskem. Zahraničný úřad má býti svobodný, aby dle politické situace mohl uzaví- rati nejlepší smlouvy. Stál, jenž chce žíti, musí býti aspoň vn tř silným, aby mohl silně vystupovati na venek. Vývozu by prospělo nejvíce, kdyby Němcia Čechové upustili od obstrukce, pročež nabádá je, aby se srovnali, neboť k tomu je teď před vyjednáváním obchodních smluv největší příležitost a největší potřeba. Del. dr. Kramář: Děkuji dnes p. dru. Pergeltov za smírná slova, která promluvil. Mluvil-li však o možnosti, zničiti národ český aneb národ něme- cký v království českém, my, naše strana, trváme na tomto stanovisku již dávno. Jest šíleností, věřiti, že prostředky násilnými podaří se pollačení národav oboru hospodářském, anebo politickém, zejmena ná- roda, který je si vědom své národní idey a budouc- ností. Je přímo směšnou víra, že oba národovév
Kramář Schönburp Čecho Del doktor Rusko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. ledna. 5.— (Kronika.) Ibsenova »Divoká ka- chna« velmi se libila. Všecko v kuse je tak ja sné, dostavuje se s tak nezbytnou nutností aje přece, či právě proto, tak napínavo! Znamenitý divadelní kus! Pln hlubokého myšlení a pozo- rování života a přece tak — zábavný! — To ani není pravý — Ibsen ! říkal si obecenstvo, vzpomínajíc zkušeností s růz- nými Rosmersholmy, Gabriely Borkmanny a ji- nými trampotami ibsenovského složení. Pravověrní vyznavači ibsenismu pěli zase do jiné noty — »Divoká kachna« se libila? Konečně Je to nejhlubší mistrovo drama, Ibsen kristalo- vaný! Pronikla-li »Kachna«, pak je snad přece naděje, že obecenstvo časem konečně přijde bá- sniku na pravou chuť! Bude lze pomýšleti, co se dávno slušelo, na cyklus Ibsenových dra- Proč by mělo obecenstvo přicházet Ibae novi na chut? — Proč by mělo? Tak! Jsou takové povin nosti! Ibsen je z předních duchů světové lite ratury. Vzdělané obecenstvo má povinnost obí rati se těmi věcmi. Obecenstvo, které dbá své pověsti, má se vynasnažit . Překrásně! Povězte však! Co je vlastn účel divadla? Aby obecenstvo v divadle dbal na nějakou svoji pověst? Aby se v divadle rozpomínalo, jaké že jsou jeho vzdělanostní po- vinnosti? ... Anebo je účel divadla — jiný? Mnozí vůbec popirají účelovost divadla. — Divadlo je kratochvilná místnost ! říkají. V divadle nechci myslet na žádné ú čele. Tam se chci bezstarostně b avit Kyničtí sobci odbudou všecko tak hrubým slovem. Pravda je, nikdo se nechce v divadle nudit. Průměrný divák je stvoření zcela ušlechtilé tendence. Nechce v divadle nu- dou zívat, ale nemá nic proti tomu, ba přeje si, aby při divadelní zábavě byl tak trochu — povznášen. Tak vznikla dellinice dramatického umění: zábavou — po- mat
Ibsenův Ibsen Borkmanna Praha Ibsenův doktor divadlo
21 article
vznášet! Zábavou šlechtit mrav, tříbit názor Zábavou — očisťovat mysl! Tedy povznášet, šlechtit, tříbit, očisťovat. ale vždycky — zábavou napřed! Zábava je ži- votní podminka divadla. Co nedovede zabavit, je nedivadelní, je na divadle nemožno, je pro divadlo mrtvo. Ale při zábavě rozhoduje tolik činitelů Nálada, vkus, vychování, vrstva společenská, ovzduší! Bůh ví co všecko! Není divu, n baví-li Vojtěcha, co bavi Matěje! Někomu jde Ibsen do noty, někomu se příčí! — Obecenstvo odmítá Ibsena? Jaká ne vzdělanost ! Jaký skandál ! Proč skandál? Není úkolem obece stva, ucházeti se v divadle o něči klassiíi kační známku. Obecenstvo nemá nikde přede- psáno, kterému autoru má či nemá rozuměti Obecenstvo má od přírody jediný úkol: roz uměti svému životu a jeho potřebě. Umělec má zase svoji volnost vykládati obsah života svým způsobem. Oba jsou spolučinitely v uměleckém životě. Oba rovno právní. Divadlo bez umění jako divadlo bez obecenstva nedá se mysle. Oba činitelé jsou na sebe poukázáni, jeden ur- čuje druhého. Nerozumí-li obecenstvo svému autoru, není to žádný — skandál, nýbrž zvláštn zjev v přírodě umění, jehož příčiny stojí — z ohledanou. Umělec a obecenstvo jsou v umění dva nezbytní činitelé, jako jsou v akustice nezbytní oba faktoři: zvuk a — sluch. Zvuk vzniká zvláštním tetelením vzduchu, ale všecko tetelen nebylo by nie platno, kdyby nebylo sluchu, kter je vnímá
Ted Vojtěch Matěj Ibsen divadlo bez uměný
22 article
Vzdělanost obecenstva? Co to za pojem Před časem dali se strážcové vzdělanostní úrovně německého národa poplašiti zvláštní udá- losti. Velitel pěšáckého praporu některé venkov- ské posádky uložil svým nováčkům, aby písemně zodpověděli otázku: kdo byl Bismark? Odpovědi dostaly se na veřejnost. Zněly namnoze velmi komicky. Nedá se tu nie pře kládat. I pravopis je pozoruhodný: — Bismark war ein Krisminister: Bis mark ist ein fertreter unser Kaiser Wilhelm den II. von Deutsehland; Biszmarek war Reichs- Kanzler und auch Frürtst. und als Soldat wat Kürassür; Herrn Virst Bismark wahr Reisz kanzler; Bismark war König vom Deutzen- reich... war ein Statzsickrilärr .. . war ein tapfrer Krüger und zu gleicher zeit Kriksregen der Deutschen Armee . . war Präfiedant. Unser Ferscht Brschischmar war von Ferscho Feldherr . . . atd. Šedesát výroků! Jeden klassičtější dru hého! A z jediné drobně posádky ! Čtvrt sto leti po světodějné události vzniku německé řís branci německé armády nemají poněti, kdo by tvůrcem a zakladatelem velikéno národního díla Bolestný nářek rozlehl se v německém — Ze šedesáti mladých lidí, kteři nedávno teprv opustili školu, nedovede většína povědět. komu děkujeme naši státní jednotu, předmě touhy celých generací! Tak se to má s naš vzdělaností . . .!
Kaiser Deutsehland Biszmarek Reisz Bismark König Krüger on Ferscho Kanzler und auch Frürtst . und al Soldat W Kürassür Herrn Virst
23 article
Příklad je typický. Vojáci německé armády nemají poněti, kdo byl Bismark, ale, kdyby na to došlo, dobrými obhájci německé říše — bohdá! — budou ti nevědomci přec! A to je jejich úkol! Možná, některý professor dějin na německé universitě, který by překrásně do- vedl vypravovat o vzniku sjednoceného Německa — to je zas jeho úkol vzdělanostní — možná, že by třeba on, ve připadě války byl jen vslmi pochybným obhájcem své sjedno- cené vlasti. Jiná je vzdělanostní povinnost vo jáka, jiná — literáta. Co je vlasině » vzdělanost«? — Které je, honem, hlávní město Beludži stanu ?. .. Kdo byl vynálezcem parní stří kačky?... Na klerém břehu řeky Quadalqui viru leží město Sevilla?... Kdy byla bitva Marathonu?... tak a podobně žáčkové v opa- kovacích hodinách palestrují pro zábavu svoj paměť. Kdo čiperně odrazí žádané datum, po- važuje se za velikého — vzdělance. Česká spisovatelka při venkovské návštěvě uvedla maloměstskou českou společnost do veli kých rozpaků. Tázala se, kdo byl — Goethe
Bismark Goethe Německo Beludži Quadalqui Sevilla
24 article
tisku. — Jaký nedostatek » vzdělanostis Podnět k satyrické veselohře české to zavdalo. Jaká je doba posedlá na všeliké anketya inferviewy, mohl by literát amatér rozeslati po vynikajících representantech české vzdělanost nalehavý dotazník : — Račte zodpověděti otázku: které jsou hlavní idey dramat Ibsenových Vite napřed, jak by anketa dopadla. Deva desát procent adresátů zůstali by odpověď dlužní anebo by odpověděli nesmyslem. Nedá se jinak myslet. Kultura je s polečné dilo lidstva. Z kládá se prolo na dělbě práce, na dělb látky, dělbě vědomosti, interessů, místa, vzduchu světla, na dělbě všeho. Také na dělbě — vkusu Nedávno za příležitosti literárního sporu obrátil se čiperný reportér německý na vynika jící muže německé veřejnosti s otázkou, kterého z obou předních velikánů současného dramatu považují za většího: Sudermana či Hauptmannat Vyřízení dotazníku dopadlo namnoze humo risticky. Slavný učenec Felix Dahn odpovědě tazateli: — Račte mne laskavě omluviti, jsem tek zahrnut svými pracemi, že vašemu přání ne mohu vyhověti. Nevím opravdu, který z obou pánů dramatiků je větší: neboť ani jednoho an druhého — neznám Ibsen je hluboký myslitel a znamenitý dra matik. Není pochyby. Ale zvláštního druhu ší- řitelé vzdělanosti jsou páni — ibsenisté. — Pravý muž musí se svojí myšlenkou umět zůstati — sám! mluví Ibsen někde ústy svého hrdiny Ctitelé Ibsenovi nejsou z toho dřeva. Ne- chtějí být se svým nadšením sami. Zbožňuj svého mistra a chtěli by, aby ho zbožňoval celý svět. A kde se zbožňuje, tam se pronásledují — jinověrci. Běda tomu, kdo by nebyl v náladě, padati na kolena — Obecenstvo nejeví dost smyslu pro svě- tový repertoir. Mor na ně ! Plamen a síra ! . . Autor »Divoké kachny« podržel ve svém dramatě pozoruhodné zrcadlo svým neústupným etitelám.
Ibsenův Deva Felix Dahna Ibsen Mor Vite
25 article
Gregers Werle vylíhl si v samotě svého odloučeného života v horách takovou osobní- losofli. Chodí od domu k domu po svých zná- mých, vnucuje jim svůj názor a jménem své zamilované »pravdy« vnáší do jejich života bo- lestné zmatky. Jeho pravda obrací se ve sku- tečné zlo. Je všecek udiven, že nemůže a neche každý viděti život, jak jej vidí n- Doktor Rélink praví v kuse neblahému f- natikovi: — Chodíte v tomto deliriu zbožňovacíml Stále musite mít něco pro svůj obdiv — A můžete se při tom obejíti bez spo- lečnosti ? . . . měl doložiti. Tak je se všemi fanatiky. Nestači jim ra- dost, kterou maji sami ze svého ideálu. Chtěli by slyšet hymny také ze sousedství. A když se jim neděje po vůli, popadá je duch inkvisiční. Chtěli by, kdyby to šlo, na hranici svého opo- vržení usmnažit každého, kdo není s nimi jed- noho — vkusu. Fanatism minulých temných věků patrně nevymizel. Přestěhoval se jen z jedné říše před- stav do druhé. Změnil trochu formu, obsah je stejný. Všecky příznaky temnoty: nenávist, ne- snášelivost, sobectvíl A přec je všecko tak jasno Světovost repertoáru! Pěkné heslo. Ale at svělový nebo jiný repertoár, co se v divadle hraje, je vždyeky jen prostředek, nikdy — účel. Ale jde-li o dva autory, z nichž jedenje sice světový, ale zůstává divákem nepochopena druhý sice není světový, ale dovede obecenstvo bavit a zábavou zušlechtit, očistit, povzněst: pak vzhledem k účel u divadla náleží druhému vždycky — přednost. Tak si obecenstvo přirozeně samo roze- znává mezi autory. Odmitá autora Gabriel Borkmana a tleská autoru »Divoké kachny«. A má v obou případech pro svoji bytost — pravdu. Ne všichni lidé potřebují vědět, kdo byl Bismark, ne všichní mohou přijati ideál Gregerse Werla, ne všichni mohou být vyznavači — ib- senismu.
Gregers Werl Rélink Borkman
26 title
Nikdo nevěděl.