1
masthead
z4. ledna 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národních Liste
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 23. ledna
(Původní zpráva » Nár. Listů«.)
(Stupně hospodářského rozvoje ve
zlatých mezích. — Barbarská doba
finanční. — Sestup úrokové míry.-
Papíry kuložení kapitálu. — Akcie.)
O světových zásobách zlata učinil pro finanč
nicíví velmi zajímavá sdělení ředitel washing-
tonské mincovny, Roberts, na nedávném sjezdu
amerických bankéřů. Odtok a rozdělení zlata
jest podmíněno stupněm hospodářského vývoje
hospodářskými obvyklostmi země, které od tohoto
jsou ovšem závisly. Čím větší má země peněžní
styk, tím větší jest také její potřeba zlata. Zá-
sada tato jest platna až do jistého bodu, kdy
peněžní styk zlatem jest zasycen a naopak se
zase stává příznakem finančního pokroku, že
peněžní styk používá zlata co nejméně. To jes
hořejší mez obíhavosti zlata, její mez spodní
jest, jeli peněžní styk některé země tak úzký
a jeho předmětem jsou věci tak levné, že zlato
jest pro něj směnným prostředkem příliš drahým
Zajímavo jest, že nejvíce zlata nalézá s
v dílu světa, který ho nejméně produkuje, totiž
v Evropě. Dle rozvrhu připadá:
roku 1898 roku 1903
v millionech dollarů
Francie . . . . . 810.0 947 7
Německo . . . . . 6685 763 5
Rusko . . . . . . 756.6 7462
528 0
Anglie . . . . . . 438.0
2830
227.7
Rakousko . . .
101.5
Italie . . . . . . 96 5
79.1
Roberts
Praha
Stupno
Evropa
Francie
Německo
Rusko
Rakousko
Italia
6
article
Španělsko. . . . . 45.5
Švýcary . . . . . 240
Belgie . . . . . . 30.0
Nizozemí . . . . . 21.9
Dánsko . . . . . 15.3
Rumunsko . . . . 14.5
17 8
Švédsko . . . . . 8.6
Norsko . . . . . 7 8
Porlugaly . . . . . 5 2
ti 40
Finsko . . . . . 4.3
Srbsko . . . . . 1.2
Bulharsko . . . . 1.0
Řecko . . . . . .
úhrnem . . 3177.1 3600
Zásoba zlata států severoameriekých, kte
rou lze odhadnouti, činí v roce 1903 asi
1.277,382.651 dollarů. V ostatních dílech jest
nahromaděno pouze málo zlata, uvádíme li jei
v millionech dollarů: Australie 133.5, Jižní
Amerika 74.3, Japonsko 63, Egypí 31.5, Trans-
vaal 30, Kapsko 39, Mexiko 9, Turecko 52
Indie 47.1. Úhrnem 479.4. Víme-li, jaké obrov
ské spousty zlata nacházejí se v úschově světa,
ptáme se, kde jsou uschovány? — Jsou jednak
uloženy v cedulových bankách, jednak v pe-
něžním styku.
Zlato cedulových bank jest podkladem úvě
nich organisací, které se rozvijejí stále velko
lepěji a přibližují nás k oné utopii peněžníh
styku, při němž peněz není třeba.
Anglický zlatý poklad činí 528 miilionů dol-
tarů, rovná se 110-mill. lib. sterl. — ale z toho
pekladu připadá na hlavu jednoho anglického
obyvatele 3 lib. = 72 K a z toho, uvážíme-l
velký peněžní vliv Anglie, neznačného podílu
třeba ještě odpočísti dobrou třetinu, která jest
uložena v kovových tresorech staré tety v Thre-
adneedle Streetu (banky anglické).
Tudíž Angličanu postačí 2 lib. na oběh
John Bull si nerad epe kapsy zlatem — onje
u hořejší zlaté meze.
Švýcar
Angličan
John Bulla
Španělsko
Belgie
Nizozemí
Švédsko
Finsko
Bulharsko
Austrálie
jižní Amerika
Japonsko
Kapsko
Mexiko
Turecko
Indie
Anglie
Threadneedle Street
Dánsko
Rumunsko
Norsko
Porlugala
Srbsko
Řecko
Egypět 31.5
7
article
Oproti tomu londýnský clearing vykazuje
styk 11 millionů liber šterl., tudíž více než
260 mill. K, pouze cestou účtování. Suma tato
jest vskutku báječná. Nesnadno si ji lze předsta-
viti, nemluvě ani o tom, jakou ohromnou obtíží
by bylo ji vypočisti. Třeba ji náležitě rozděliti
aby se jí rozumělo. Na hlavu brilského obyvalele
připadá v clearingu londýnském 275 lib. šterl.
nebo 6600 K. Suma také velmi úctyhodná.
Zlato jako oběžní prostředek stává se za-
jatcem bank. Obíhajícího kovu buďto vůbec ne-
přibývá, anebo pouze nepatrně u porovnáni s ji-
nými oběžními prostředky, mnohem více po-
hyblivými. A jdeme-li dále po těchto cestách pe-
něžního vývoje, ve své mysli dostupujeme
snadno oné doby pokroku, kdy čas obíhajícího
kovu, mnohdy tak nepřihodného a obtížného —
bude skutečně považován za dobu barbarskou.
8
article
Avšak již nyní téměř polovina zlatých zásob od-
počívá ve sklepích cedulových bank, jsouc pro-
zatím podkladem měny, poněvadž kov dosud zů-
slává stále měřitkem ceny a není v této vlastnosti
za ně náhrady. Pro přehled uvádíme zásoby
zlata jednotlivých cedulových bank roku 1903
Francie 494.5, Rusko 401:4, Rakousko-Uhersko
221.3, Německo 170.4, Anglie 166.8, Htalie
94.1, Španělsko 71.3, Hollandsko 19.2, Belgie
14.7 v mill. dollarů. Úhrnem 1653.7 mill. doll.
Také švédská a norská cedulová banka jsou
majiteli značného množství zlata a rovněž i jiné
banky (necedulové), jako střediska peněžního
styku chovají značné množství zlata ve svých
tresorech. Polovina všeho zlata odpočívá, a
druhá polovina obihá — jest plynna. Jest tudíž
vlastně pochybeno tvrzení, že peněžní trh jest
pohotový, jestliže banky poskytnou dostatek pe-
něz trhu, neboť i potom odpočívá jich více, než
bankám jest milo. Čím rychleji však obíhá ži-
lami peněžního styku zlato, tím méně jest vlastně
plynno a tím větší úrok, resp. cenu za upotře-
bení banky žádají a žádati musí.
Francie
Rusko
RakouskoUhersko
Německo
Anglie
Htalie
Španělsko
Belgie
9
article
Od roku 1891 výroba zlata stoupla o 1337
o produkci r. 1903 není ještě přesných dat. Lze
však za to míti, že tento rok poskytne největš-
dosud výroby. A dnes již peněžní styk evropský
neni asi daleko od oné mety, že zlatem bude úplně
saturován, výroba jeho roste však měřítkem
stále větším. Zásoba zlata v tresorech bank po-
roste a roste a přebytky peněžní budou tisnit
úrokovou míru. Stálé klesání úrokové míry jest
jisto, jen nejisté jest jeho tempo, úhel jeho se-
stupu a jeho episody.
Na pražské burse zaznamenáváme čilé
obraty v papírech k uložení kapitálu, ač třeba
uznati, že lednový kupon a další lednové splat-
nosti nevynesly poptávku tak živou a tak nestran-
nou, jak při síle oněch sum bylo pčekávati.
Z naprostého nedostatku papírů Zemské banky
a při poměrné výši kursu 4% zástavních listů
České hypoteční banky poptávce nezbývalo, než
aby se obracela k hodnotám cizím, zejmena mo-
ravským a haličským. Uherské po episodě po-
sledního ústupu jsou míjeny téměř úplně a na
opak vyššího kursu používaly některé ústavy
aby se zbavily onoho majetku. Avšak i při koup
jiných papírů nežli českých, moravských a dolno
rakouských, jest záhodno, aby kupující ústavy
neopomíjely otázky likvidnosti svého ka-
pitálu. Jsou zajisté předsudky z minulých dob
že větší položky takových papírů vzdálenějších
jakmile se situace stala jen poněkud kritickou
bylo lze umístili jen s kursovou slevou nebo ne
bylo lze umístiti vůbec. Od nevhodnosti umistěn
kapitálu v cenných papirech uherských jsou
stupně menší vhodnosti investice v papírech ji
ných — a zejmena menší ústavy a mladé by ne
měly výhodu o málo nižšího kursu klásti nade
vše. Ta výhoda v pohnuté době, kdy ústavu nej-
více třeba opory v pevné posici papírů, nejlépe
pověřených, snadno může býti vyvážena ztrátou
Český hypoteční banka
10
article
Kmen domácích papírů k uložení kapitálu
získává dalšího vzrůstu 4% bankovními dluž-
ními úpisy Ústřední banky českých spořitelen
která již počala s emissí svých papírů. Do veřej
ného styku budou také již dány v blízké době.
Na akciovém poli klid. Pozoruhodny jsou
další koupě akcií rakousko-uherské banky jednak
prostým faktem, že se dějí a již nyní dějí, aniž
by se čekalo po valně hromadě, kdy po dočas
ném vyčerpání zájmu by se bylo lze nadíti niž
šího kursu — zejmena ale tím, že koupě ty
en bloc jsou prováděny Ústředn
bankou německých spořitelen
Obraty ony podávají vysvětlení o dalším upevňo
vání posicí na německé straně pro příští rok
Nechť skutečnosti oné je povšim
nutonačeské straně. Kromě akcií rakou-
sko-uherské banky byly jednány akcie Zivnosten
ské banky (253.—), České průmyslové po 410.—
a Union 247.— Z průmyslových akcií byl jme
nován kurs Daňkovek 370.— peníze, 379.—
zboží.
skýuherský banka
Český průmyslový
Union 247
Daňkovka 370
11
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 23. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Zdrželivosť spekulace potrvala také po celý mi
nulý týden a rozsah obchodu na trhu effektivním by
následkem toho dosti omezený. Smýšlení bylo však
přes malé kolisání dosti příznivé a tak mohly hod-
noty mezinárodní své kursy dosti dobře
uhájiti.
V olázce východoasijské převládá tou dobou m-
nění, že bude mír zachován anebo že aspoň v do be
nejbližší nebudou trvající spory násilně řešeny. Ne-
přiznivěji posuzuje se však naproti tomu situac
vnitropolitická, zejmena v Uhrách. V souhlasu s tím
byly také na naší burse podnikány pro Pešť pro-
deje kreditek, ale neměly v zápěti silnější kle-
snuti kursů.
Dosti čilý byl zájem pro hodnoty báňské
Z rokování delegačního bylo arciť patrno, že v suro-
vině na polní děla nenastane změna, ale na druhé
straně byly koncentrační snahy průmysl
níků železářských hojným materiálem pro fantasi
tržní. Předně jde tu o fusi — nám už před lýdnem
oznámenou — České společnosti báňské s Rudoi-
fovou hutí, jež má prý býti za čas úplně puštěna
výroba veškerá má býti soustředěna v Králové Dvoř
Pohyb kursů obou těchto papírů nebyl však nikterak
jednotný. České bžňské papíry dlouho klesaly
kdežto R udolfovy huti stouply. Jak se proslých
různí se ve správě Rudolfovy buti mínění o poměru
směny, což asi zamýšlenou transakci valně stíží
Z druhé strany pak proslýchalo se, že příčina kle-
snuti kursů Českých báňských akcií leží v prodejíc
na účet jisté pražské firmy.
Král
Rudolfův
Vídeň
Uhry
Pešť
báňský s Rudoi
12
article
Také jinak jevil trh průmyslový pro jedno-
tlivé papíry zájem. Akcie Sieglovy továrny na
lokomotivy poněkud slouply, což bylo uváděno v
spojení s nastávajícími objednávkami pro dráhy
alpské. Haličskokarpatská společnos
petrolejová přistupaje ke zvýšení svého akci
ového kapitálu na 15 millionů korun, vydáním no-
vých 3600 akciI. O způsobu zadání nebylo dosud
učiněno rozhodnutl. Nedávné vyjednávání o orga-
nisaci vývozu spolu s americkou Standart Oi
Company nevedlo k výsledkům. Přikročí se nyn
defi nitivně ke zřízení vývozního společenstva. V Ber-
líně naproti tomu utvořen petrolejový trust, na němě
jest také zúčastněna Vídeňská bankovn
jednota. Jak se proslýchá, budou prý do trustu
toho pojaty také akcie Schodnice, převzaté Ně
meckou bankou.
Vyjednávání obce vídeňské s Mezi ná rodn
společností elektrářskou o převz li toholo
podniku do správy obce pokročilo už tak daleko, ž
možno v nejbližší době očekávati skoncování jeho.
Likvidace německé společnosti elektrářské Union
splynutí její se Všeobecnou společností elektrářskou
učiní nulnou také úpravu poměrů v rakouské elektrář
ské společnosti Union. Poněvadž banka Union má
asi polovinu akcií podniku rakouského, bude záviset
výsledek transakce od vyjednávání s tímto ústavem.
Akcie Rakouské zbrojovky stoupaly dále
Praví se, že závod ten vyjednává s vládou čínskou
o dodávku ručnic. Úmrtí svob. pána Mannlichera ne-
bude míti na bilanční výsledky Zbrojovky žádného
vlivu, poněvadž licenčni poplatky budou vypláceny
dědicům. V kartelu cementářském přihodily se
m lé různice, jež jsou však spíše osobního rázua
existenci kartelu nikterak neohrožují.
Sieglův
oi Company
Union
13
article
Trh s hodnolami dopravními byl klidný
poněvadž nebylo zde žádných podnětů. Jednání před
sedy Lloydu se zástupcem trati německo-východo
africké nemělo na a cie Lloydu pražádný vliv.
V jednání bude se pokračovai písemně a dle všeho
dojde k dohodě. Dunajská paroplavebne
společnosť přijala nabídku pololetní subvence
s tou podmínkou, že musí by ti jednání o definitivní
smlouvu zahájeno ještě v prvním pololetí.
Ke konci týdne bylo smýšlení příznivější n
hližší podrohnosti o půjčce investiční pro účely dru-
hého spojení železničního na Terst. Také data o b-
chodní bilance r. 1903 působila příznivě.
Důležitější varnace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
16. ledna.
23. ledna.
100.70
100.70
120.55
120.55
118.90
118.90
99.10
99.05
133.50
133.75
677.75
673.25
449.50
445.75
772.—
768.50
517.75
520.—
946.—
944.—
252.—
672.—
673.25
83. 75
83 25
417.—
416.—
1029.— 1021.—
866.— 867.—
465.— 480.—-
432.75 426.50
487.— 483 25
1934.— 1920.—
1290.— 1263.—
678.— 681.—
783.— 776.—
810.— 800.—
289. 70
239 62
117. 25
Lloyd
Terst
14
article
Rak. korunová renta
Rak. zlatá renta
Uherská zlatá renta
Uherská korunová renta.
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav.
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy . .
Jížní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa
Říšské marky
Význam a vady našeho krajinského
výstavnictví
byl předmětem velmi zajímavého rozhovorového večera
české společnosli národohospodářské. Schůzi zaháji
předseda docent pan dr. Gruber a referent pan
František Rössler, ředitel řemeslnické školy kla-
denské, promluvil o věci asi takto: Nepříznivá kritika
krajinského výstavniciví, se kterou se na mnoze s
tkáváme, má původ svůj teprve v poslední době, kdy
výstavy týto rychleji se opakovaly a vešly přímo do
mody. Vytýká se jim nejčastěji, že vyssávají a pře
pinají své okolí a pod., ale jednostranně vytýkají s
jen jejich vady; zapomíná se zejmena, že zase hospo-
dářsky těží z nich mnoho lidí a zejmena na venkově
lidí malých. Vynikající vliv osvědčily výstavy krajin-
ské na osvěžení domácího cestovnictví; cestovali k vůl
nim a poznali kus vlasti lidé, kteří jinak po celý živo
z domova nebyli by se hnuli. V tom ohledu zvláště
šťastny byly výstava hořická, jejíž celé proudy ná-
vštěvníků podívaly se do Krkonoš; kladenská, kde
tisíce lidí poznalo mohutný vývoj báňský i hornický
města Kladna. Praze tak blízkého a málo známého.
doktor
Gruber
Rössler
Krkonoše
Kladno
Praha
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
15
article
Svádíli výstavý k mimořádným nákladům, tož přece
zúčastní se jich z pravidla jen kdo může a tak již
mnohý po výstavě litoval, že se nezúčastnil. Dělní
ctvo právem libuje si, že zejmena v dobách stagnace
rozmnožují přiležitost k práci a zaměstnanost, jinak
skrovnou. Výslavy zahání prý hlavně do hospod; ale
s hostinstvím souvisí na venku celá řada živnosti
a příležitostí k výdělku, itu ledy decentralisaci peněn
neslůší podceňovati. To tedy jen hned na počátku
stručně k odmitnutí jednostranné kriliky
Mnoho nespokojenosti bývá s výsledkem výstav
a žádá se zejmena, aby byly obsažnější. Ale naopak
jich hlavní vadou jest, že trpí přílišnou obsáhlostí
programu, že program přijímají dle výslavy zemské
Pustí se i do nejobtížnějších exposie a výsledkem je
deficit, který působí zhoubně. Maloměstské nazírání
svádí k touze vyrovnati se jiným výstavám, neměř
se síly a úkoly dle mistních poměrů, z čehož vy
chází nemístné závodění a přepfnání sil; vzníká ho
tová horečka strhnouti k výstavě velkou návštěvu
atrakcemi a slavnastmi — výslava zvrhá se tím tak
že vlastní úkol její zatlačován jest do pozadí a po
zornost obecenstva upoutává víc program zábavní
Vinu toho má i referování žurnálů o výstavě, Obe-
censtvo nenale á zpravidla v nich soustavné infor
mace, samo sebou vábí víc. popisovati slavnosti.
věcný referát výstavní obmezuje se na minimum-
Ostatně i atrakce mohou býti poučné, rázovité, ale
dosavadní shon po atrakcích ve výběru nebyl šť a sten.
Ob
16
article
Tu především třeba zasábnouti. Především po
žadavkem krajinské výstavy je místní ráz, jejž širo-
kost programu utlačuje. Krajiuská výstava má býti
revní od surovin až k výrobikům místním, poměrů
sociálních, zdravotních, vynikajících objektů krajinář-
ských áld. Ale v praxi stojí tu často v cestě i při
dobré vůli obchodní zájmy místní. Velkoprůmysl
na těchto výstavách nenalezá zájmů, často je i po-
tírá z obavy před zvýšením přírážek při možném
deficitu a za ním jde mnohý od něho odvislý. Proto
nezatahovati jej za každou cenu, kde není disposic
a míti na zřeteli především lidovost programu
Hlavní je technická i obchodní odberná znalost ve
správě výstavní, která jedině dovede správně odhad
nouti účasť na výstavě a dle toho i prostředky. De
fieit z 50 proc. není chybou v rozpočtu, ale nedo
statkem odborného rozhledu. Kde ve výboru je
mnoho řečníků, ale málo odborníků, nezdar jest ne-
odvralný.
17
article
Hlavními náklady výstavními jsou výlohy vý
stavní a installační; tu tedy nejvíc třeba šetrnosti
využilkování daných prostředků, k čemuž nezbylně
potřebí jest odbornosti. Tu musí zasáhinouti výdatný
dozor činitelů, kteří povolují subvence výstavní a na
dozor ten nelitovati nákladu. O to se dnes málo dbá
subvence vyplácejí se velmi liberálně bez podroh
ných dokladů, bez zkoumání, byly-li zaslouženy atd
O tom a i o výši subvence rozhoduje často, kdo ve
výboru zasedá, kdo je protektorem a pod., kteréž
osobní měřítko jistě není věci na prospěch. A přece
v jiných oborech nešetří se nákladem na kontrolu
i kde jde o sumy mnohem menši.
Z toho plyne především požadavek, vázatí sub
venec na jislé podmínky programů, na jeho revisi
nedávati je povšechně, ale na speciální úkolý (na pi
čásť na installaci, jinou čásť na prémie atd.). S lím
už může se účinně zasáhnouti v organisaci výstav
Program nechť — třeba se stanoviska obchod-
ního často nemůže obejiti se bez mnohosfrannosti, ka-
sovních atirakcí a pod. — nechiť předvádi alespoň
některé odborové skupiny pončné s největší možnou
úplnosti, totiž některá místní odvětví výrobní s úpl-
ným obrazem postupu výroby (pěkný náběh textilní
a kamennická exposicebo řická). Dále nutno programy
výstavní dle možnosti postupně obmezovati vylučo-
váním skupin, pro něž leda s bidou seženou se dva
až tři účastníci a pomalu specialisovati výstavy vůbec
odborně. Pěkný počátek činí to letos projektovaná
plzeňská výstava potravinářslví, hestinství a zdra
votnictví, zařízení bytových a pod. Takové výstavy
snesou přísnější měřítko.
18
article
Mnoho je u nás svízele s předsudkem, kteto
účasť na výstavě pokládá za oběť, názor jdoucí ai
do směšnosti a zvlášť venku zakořeněný. Ale to j
nezdravé nazírání. Zejmena malí lidé nespekulte
s výstavou obchodně, což by jim jedině bylo zdrávo
myslí, že na výstavu patří něco nevidaného, kabáty
beze švů a pod. zvláštností. Tu mohou míti výstavy
veliký vliv výchovný.
19
article
Rozumný má úspěch, zboží se libí, dojde odbě
ratelů; nad raritami pokrčí se rameny, původce jich
vystřízliví. Z účastenství na výstavě rodí se vědom
síly, klíčí podnikavost, dává se venku taktka jediní
příležitost ke zdravé konkurenci. Mnohý domýšlivý
skroti po výstavě, mnohý se probudil a vyšinul. Ze
jmena pro výrobce na přechodu od malé dílny k vět
šímu závodu krajinské výstavy jsou dobrou školou.
Ale i pro celek mají výstavy po télo stránce značný
význam. Korrigují předsudky obecenstva proti míst
ním výrobcům, poznávají ze srovnání na výstavě.
co mohou kupovati doma, zvláštěkdyž výrobci pro
výstavy se tuží; zákazníci více je nepřezírají a ku-
pují doma. Ovšem nebýt nedočkavým a nečekat, že
zákazníci pohrnou se hned jzejtra. Výstavy mnohdy
vedou k odborným organivacím, čímž ovšem nemyo
slím výstavní sjezdářství, kde za přičinou sjezdu
výstava ani se nevidí. Tedy hlavním požadavkem
reformním jest mi: zůžení programu výstavního,
jeho odborná příprava a odborné prohloubení. I svě-
tové výstavy už stroskotaly se svým překrvením
programu a i jim kyne budoucnost jako výslavám
odborným.
20
article
Úpravu zásad pro subvenování výstav předsta-
voval bych si asi tak: Subvenovati bude se ročně
jen jedna výslava (snad jedna česká, jedna něme-
cká), aby se zamezily plané dostihy současných vý-
stav. Nutno střídati výstavy v krajích od sebe vzdá-
lených, tak aby nenásledovaly po sobě výstavy
v krajích blízkých; subvenci dáti tam, kde jsou
lepší komunikační prostředky; do výboru výstavního
vyslati skutečné zástupce odborníky; subvenci vá-
zati na prozkoumání programu a instalačuího plánu
a to jak budov, tak i instalací v hlavních rysech
V tom je dnes mnoho zvrácenosti. Nejdříve se dě-
laji budovy, pak teprve se přemýšli, co do nich
místo naopak. Nutno omeziti i přepych v budováci
bez újmy esthetické stránky.
21
article
Dále větší péči nutno věnovati stránce obchodní
pro malé lidi, kteří na obchodní stránku nestačí (ne-
mají často při své exposici ani slušný cenník, boj
se vydání na zástupce) zříditi officiální obchodní za-
stoupení. Nutno vystoupiti i proti známým přiživ
níkům výstavním, kteří žijou jen z vysílání proda
vaček se svým zbožím na výstavy v sezoně atd.
Výboru, praci ovšem přetíženému, měly by jíti ovšem
na ruku, pokud jde o obchodní a odborné po učení.
na které sám neslačí, i korporace, úst-vy a školy
odborné. Odsuzovati tedy výstavy krajinské paušáln
nelze, končil referent své neobyčejně zajímavé vý-
vody. Každá i jen trochu zdařilá jest při nejmenším
svědkem a šířitelem pokroku. Lid, výrobce i obe-
censtvo to vidí a český ráz výslav sílí i národní vě-
domí. Je to více ideální stránka, aie nesmí býti pod-
ceňována. Z debaty, které se zúčastnili pánové doe.
dr. Gruber. dr. Schuster, komorní vicepresiden
poslanec Němec a přednosta Šetlík, vysvitl zá-
sadní souhias s nazíráním pana přednášejícího na
organisaci výstavnictví a všeobecně akcentován poža-
davek zřízení odborného poradního sbor
pro výstavnictví pří zemském výboru.
pokud nedojde ke zřízení samostatného živnosten-
ského úřadu zemského pro spadající sem agendy
zemského výboru. Jest na činitelich, kteří udilejí
subvence a prémie výstavní, aby se u věci shodli a
chopili iniciativy ke společným podáním k zemskému
výboru.
doktor
Gruber
Schuster
Němec
Šetlík
22
article
117.17.
117.17.
Výrobní obmezení bavlnářského průmyslu. Jak
našim čtenářům známo, prohläsily zdejší přá-
delny bavlny k dolazu anglickému, že jsou ocholny
provésti výrobní obmezení pó vzoru anglickém. Ne
obyčejně pevná posice haussy na americkém, tedu
rozhodném trhu, vedla k tomu, že zahájeno po pro
hlášení uvedeném příslušné jednání. Ve vídeňské
organisaci, kde zastoupena značná většina přádelen
usneseno navrhnouti od jarních měsíců 169% obme
zení výrobní. O tomto návrhu bude nyní s jednotli-
vými závody jednáno. Rozhodným bude ovšem stav
jich zakázek. Kdežlo některé přádelny jsou vypro
dány až do května, disponují jiné menším počtem
zakázek. Také stav zásob surovinných padá tu značně
na váhu. Některé přádelny, zásobivše se za věas
dostalečně surovinou, pracuji v kampani nynější se
značnými vyhlidkami ziskovými, čehož ovšem o méně
zásobených říci nelze. Všeobecné obmezení výrobn
značilo by však pro prvou skupinu zmenšení zisků
— moment, o který se již loni podobné jednání roz
bilo. Proto možno zatím mluviti jen o redukčních
snahách, o jiném však ničem. Tím méně možno se
naditi brzkého jednolného postupu tkalcoven-
Ještě nevyřízena mnohem podstatnější pro průmysl
tento otázka: úprava podminek platebních, která jes
více méně předpokladem dalšího postupu společného
Slav zásob a objednávek jest u tkalcoven ještě více
se různící než u přádelen. Jsou tkalcovny dobř
surovinou (přízí) zásobeně a vyprodané až do červnu
a jsou obvody, kde zásoby i objednávky jso u malé.
23
article
Překážky z toho plynoucí jsou příliš značny, nel
aby bylo se lze naditi brzkého rozřešení. Nicměne
zasluhují i redukční snahy tkalcoven pozornosti
prctože ve svých důsledcích připravují půdu dohode
v úpravě podmínek platebních, jichž rozvratem prů
mysi tento tak silně trpí. Danou situací nejvíce po-
stíženy budou domácká výroba a male
tkalcovny ve mzdě pracující. A právě
zde jde o průmysl značně v českých rukou se na-
tézající.
Schůze výboru českého odboru rady zemědělské
pro král. české konaná dne 18. ledna t. r. Předsed
českého odboru rady zemědělské pan Karel Prášek
sdělil, že český odbor rady zemědělské podal vládě
pamětní spis stran nouzové akce státní, v níž po-
ukazuje na naléhavou potřebu zvýšení podpory
poškozených krajinách, kde místy hraničí nouze již
se zoufalstvím. V pamětním spise se žádá: 1. aby pod-
pora státní podstatně byla zvýšena, 2. aby sněm král
českého za příčinou vyřízení pomocné akce zemské
co nejdříve byl svolán. 3. úlevy povolené výnosem
c. k. ministerstva vnitra ve prospěch krajů poškoze-
ných, zejmena úlevy berní, buďlež v duchu tohole
výnosu také prováděny, 4. c. k. mistodržitelství budiž
požádáno, aby ve smyslu pamětního spisu u příslu-
ných ministerstev působilo. Člen výboru p. Františel
Prášek
český odbor rada zemědělský pro král
Předsed český odbor rada zemědělský pan
24
article
Staněk líčí z vlastních zkušeností nezměrnou bídu
v krajích pollučených. Není peněz na nejnutnější vý-
daje. V mnohých okresích nelze ani zaplatiti požár-
ních premil. Žádá představenstvo, aby působilo u po-
jišťoven k tomu, by nezaplacené premie mohly býti
bez ztráty nároků z pojištění zaplaceny teprve po
znich. Vylýká nestejný postup při rozdělení státn
podpory mezi obě národnosti a žádá přítomného zá-
stupce vlády za vysvětlení. Místodržitelský rada p
Weber z Ebenhofu odpávídá, že nelze mu urči-
lých vysvětlení podali, pončvadž akce nouzová není
na programu scbůze, Člen výboru p. St. Kubr přeje
si, aby předsednictvo domáhalo se pomoci nějen pro
okresy poškozené krupobitím, nýbrž pro všechny loni
poškozené okresy. Na to bylo znění pamětníhie
spisu spolu s návrhy pp. Stanka a Kubra schváleno
Dále podává předseda českého odboru p. K. Prášek
zprávu a některé náčríky stran úpravy kancelářské
agendy. Předseda prine Ferd. z Lobkovic věnuje
pak víelou vzpomínku zesnulému inspektoru v. v. p.
Staněk
Weber
Stanislav
Kubr
Stancu
K Prášek
25
article
Josefu Dumkovi. Zprávy předsednické. (Referuje před-
seda p K. Prášek) Miístodržiteiství doporučeno udě
lení státní subvence kuratoriím zimních hospodálskýcl
škol v Kuklenách a Benešově na zřízení pokusných
poli. K vyzvání zeniského výboru podal český odhor
rady zemědělské své dobrě zdání o praktickém vzdě
lání učitelů na školách hospodářských. Na vydávání
„Hospodážského slovníku naučného“ slíbilo c. k. mi-
nisterslvo orby sukvenci 6000 K splatnou v 5 po sobě
deucích letech. K návrhu českého odboru projevilo
c. k minislěrstvo orby ochotu podporovati zřizování
vinic ve vinařských krajích království českého. Kruhy
zemědělské varovány před nákupem polských krav
jako plemenic. C. k. ministerstvu orby podána zpráva
o dosávadních krocích k šíření známosti Hegelundov
dojení a kontrolních spolků. Na slavbu vzorných
chlévů pro vepřový brav udělena 14 žadatelům pod-
pora v úhrnné suně 2193 K. Oproti návrhům něme-
ckého odboru uznáno za prospřšné ponechati agendu
rybálskou v dosavadní správě ústředního sboru, za
vhodné však uznáno zlízení školy rybářské. Za úče-
lem dosažení učinného hubení plevele, zejmena oh-
nice, požádány výzkumné ústavy v Táboře a v Praze.
aby zkoumány byly Iysiologické vlastnosti télo rost
liny a hledány prostředky k jejímu hubení. Mini-
sdtrstvu orby připadně obclodu doporučeno, aby liho-
varnickému spolku pro království české udělena byla
státní subvence 10.090 K k úhradě nákladů s obeslá-
ním mezinárodní výstavy pro kvasný průmysl a tech-
nické využitkování lihu ve Vídni r. 1904. Zprávy před-
sednické byly bez debaty schváleny. Volba jednoho
člena ústředního sboru zemědělské rady. Zvolen člen
výboru p. Frant. Köhig. Jmenování 3 členů smírčího
soudu pražské plodinové bursy (z řady nečlenů bursy
Jmenováni pp. V. Stome, Boh. Simák a V. Tomsa.
Dumek
K Prášek
Miístodržiteiství
Min
František
V Stome
Boh
Simák
V Tomsa
Kukleny
Benešov
Tábor
Praha
Vídeň
spolek pro království
smírčí soud pražský plodinový burza
26
article
Zpráva II. komitětu o společné akci českého odboru
rady zemědělské s úrazovou pojišťovnou dělnickou
pro království české za účelem zamezení úrazů děl-
níků při hospodářských strojích zaměstnaných. (RReí.
člen výboru p. Josel Srb.) Relerent navrhuje: 1.
„Předpisy za účelém zamezení úrazů dělníků při stro-
jich hospodářských zaměstnaných““ se schvalují. 2.
Předpisy tyto buďiež vydány tiskem a budiž za
účelem rozšíření jich známosti vydáno provolání spo-
lečně s úrazovou pojišťovnou dělnickou a v kruzích
hospodářských co nejvíce rozšířeno. 3. Budiž podána
společná žádost k c. k. ministerstvu financí za slevu
cla na dovážené hospodářské stroje ochrannými pří-
stroji opatřené. 4. Zemský výbor království českého
budiž požádán, aby na školách hospodářských, poku
strojniciví do osnovy učebné pojato jest. při vyuče-
vání zvláště na důležitost ochranných opatření u kaž-
dého stroje poukázáno bylo. 5. Předsednictví českého
odboru zemědělské rady se žádá, aby v příčině sní-
žení prémie pojišťovací s úrazovou pojišťovnou dělni-
ckou pro království české dále vyjednávalo, případně
společně sazbu stanovilo. Člen výboru p. . Stanislav
Kubr souhlasí celkem s návrhem, „předpisů“ o
ochranných opatřeních při hospodářských strojich
Navrhuje, aby pro příklopy na žlabech. řezaček
připuštěna byla délka 30 cm. místo 50 em. Po de-
batě zpráva se schvaluje se změnou návržeňou p.
Srb
Kubr
centimetr
27
article
Stanislavem Kubrem. Zpráva II. komitétu o demon-
stračních pokusech s umělými hnojivy na policha
lukách malostatkářů za léta 1902 a 1903. (Releruje
člen výboru p. Fr. Chaloupka.) Demonstrační pokusy
pořádá český odbor zemědělské rady za tím účelem,
aby v krajinách, kde vhodné používání strojených
hnojiv jest málo známo, předvedl rolnictvu před oči
stoupání sklizní výlučným hnojením strojenými hno-
jivy. V období jara 1902 a podzimu 1908 konáno cel
kem 48 pokusů, z toho 38 na polích a 10 na lukách
Tam, kde však pokusy tylo živelními pohromami ne
jinými překá žkami nebyly zmařeny, ukázalo se, že
kvantitalivně zvýšily se sklizně na hnojených pozem-
cích proti nehnojeným někde velice značně, tak na
př. činilo zvětšení výnosu ve výměře 10 arů hno-
jených proti 10 arům nehnojeným: a) při žitě v zrně
o 46 kg až o 187 kg. ve slámě o 50 kg až o 206 kg-
b) při ovsu: v zrně o 15 kg až o 91 kg, ve slámě
o 50 kg až o 146 kg, c) při ječmeni: v zrně o 40 kg
až o 93 kg, ve slámě o 79 kg až o 122 kg; d) při
pšenici v jednom případě o 13 kg zrní a 117 k
slámy: e) na louce sklizeno o 45.1 kg více atd. Na
základě zkušenosti, získaných loňskými pokusy, re-
ferent podává tyto návrhy: 1. Zpráva o provedení de-
monstračních pokusů v hospodářském roce 1902—1903
kéře se na vědorní a s rozdělením jich jakož i rozší-
řením na pokusy se solivarskými odpadky k hubení
mechu na lukách vyslovuje se úplný souhlas. 2
Kubr
kg
28
article
Správcům výzkumných stanic král. české hospodářské
akademie táborské vyslovuje se upřímný dík. 3. Svazy
továren na umělá hnojiva buďtež požádány vzhledem
ku prospěchům, z těch pokusů jim plynoucím, aby po-
skytly potřebných hnojiv zdarma. 4. Demonstračn
pokusy hnojařské rozšířeny buďtež na pokusy se ze-
leným hnojením, vápněním půdy a na hnojení ke
stromoví a budiž c. k. ministerstvo orby dožádáno
za poskytnutí zvláštní státní podpory ve výši 3000
na tylc pokusy. 5. Vládě i zemskému výboru vy-
slovuje se nalěhavé přání, by v uvážení stálého roz
množování prací při výzkumných stanicích královsko
29
article
české hospodářské akademie v Táboře přiděleny byly
temto stanicím nejméně dvě nové odborné síly, jimž
by byla přidělena část prací výzkumných. Zřízení
výzkumného ústavu jest v krátké době žádoucím, ú.
Pokusníkům, kteří plně a správně pokusy provedli,
budiž za provedení jich poskytnuta zvláštní odměna
po 20 korunách za pokus. 7. Po oznámení veškerých
výsledků provedených pokusů a provedeném zkoušení
budiž sepsána o celkovém výsledku referentem spo-
lečně s ředitelstvím královské české hospodářské aka-
demie v Táboře zpráva. Zpráva schválena. Zpráva
o činnosti družstevního komitétu za rok 1903. (Re-
ferent předseda českého odboru p. K. Prášek.) Dle této
zprávy projednávána byla celkem během r. 1903v
poradním sboru pro záležitosti družstevní otázka sub-
vencování 49 svépomocných družstev; z těchto druž-
stev bylo 15 družstev obilních skladišť, 16 družstev
mlékařských, 6 družstev lihovarských, 6 družstev pro
zpracování čekanky, 4 družstva pro zpracování ovo-
ce, jedno družstvo elektrárny a jedno družstvo škro-
bárny. Člen výboru p. V. A. Schuster vidí v hoj-
nem a rychlém zřizování družstevních sušáren čekan-
kových v poslední době vážné hospodářské nebezpečí.
K Prášek
V A Schuster
Re
český hospodářský akademie v Tábor
30
article
Předseda K. Prášek pravi, že záležitost družstev
čekankových bude projednána na příští schůzi druž-
stevního komitétu. Na to se zpráva o činnosti druž-
stevního komitétu béře na vědomí. Zpřáva I. komitětu
o akci k zvelebení chovu skotu. (Referent místopřed-
seda odboru p. Jan Pleva.) Plemenných býků bylo
přiděleno 201 kus se subvenci 53.713 K staničního do-
bytka, 146 kusů se subvenci 37.014 K. 84 telat se sub-
vencí 25.600 K, celkem 431 kus s celkovou podporou
K Prášek
Pleva
Zpřáv I
31
article
116.334 K. Pro rok 1904 přiděleno nově v době od 1
prosince 1903 do 11. ledna 1904 240 kusů. Zpráva
tato bez debaty schválena, Na konec schůze upo-
zorňuje čien výboru dvor. rada p. dr. Kořistka na
některé chyby v statistických datech v pamětním spise
o lnářství, vydaném od stálého pracovního výboru če-
ských lnářů. Vysvěllení v té věci podává místopřed-
seda českého odboru p. J. Pleva. Na to schůze skon-
Z mezinárodního trhu peněžního. Jest velmi za-
jímavo přečisti si, co píše o ťom »Tressor«. Ne proto
jen, že jde o list banky rakousko-uherské, ale proto
že podobných brotů mívá málo. »Na rozdíl od do-
mácího trhu peněžního, kde spíše se projevuje slabá
tendence k vzestupu míry úrokové na otevřeném
trhu, možno konstatovati na zahraničném opäčnou
tendenci; celkem jest ale domácí soukromý diskont
přece jen levnější než na trzích zahraničních a po-
ukazuje-li mnichovský směrodatný list na nynější
stav míry úrokové v Němnecku jako na znamení nej-
vyšší kullury ze všech států evropských, přehlédi
nebo zúmyslně ignoroval, že jest sazba rakousko-
uherské banky o celé 1/2% nižší — a to ne teprv
od včerejška — než německé banky říšské. Ale tako
váto pravda je nepohodlna, chceme- li vysloviti
axiom, který má i po hospodářské stránce illustro-
vati fanfáru: Německo přede všemi! Tento axiom
právě není pravdiv; nemá býti přiznáno, že jest zu
hranicemi sazba úroková ještě levnější. Jenže jest
u nás levnější úroková sazba méně plodna, než by
byla v jiných politických a hospodářských poměrech.
doktor
Kořistka
J Pleva
Německo
32
article
V Německu dovedou snad oceniti, že cena peněz
přiliš neklesá.e
Boj o potrolej v Německu. Píše se nám z Vídně
Jak se dovidáme, možno se v brzku v Německu na-
díti mocného soutěžného boje petrolejářského. Slan-
dard Oil Company jest odhodlána věsti bezohledný
boj proti petrolejářské prodejní společnosti, založené
Německou bankou, jejímž hlavním účelem jest pod
porovali dovoz rumunského petroleje. Již prolo byl
by americký trust rád zjednal dohody s rakouskými
vývozci: byl by vedl pak boj proti rumunskému pe-
Irolejí zdejším a na údet vývozu rakouského. Kdyby
totiž byl mohl trust disponovati 1 millionem q halič-
ského petroleje za hmburské ceny minus 4 marky,
nebyl by měl ohledně tohoto množství risika, protože
by hamburská cena byla následkem zápasu s rumun-
ským petrolejem příslušně klesla a cena rakouských
nákupů tedy se zmenšila. Proto také byl rakouskými
vývozcí návrh tento odmítnut. Ani se o něm nejed-
nalo. Rakouští vývozcí naproti tomu přistoupili by
k rozdělení odbytišť a k dohodě cenové, proti čemuž
se trust vzpíral. Schodnica nebude přes engagement
Německé banky náležeti k německé prodejně, nýbrž
k rakouskému sdružení vývoznímu. Jak se vyvinou
poměry mezi rumunskými a rakouskými interessenty.
dnes ještě říci nelze.
Rakouský cukerní vývoz do Iudis. Zrušení indi-
ckých trestních cel co do cukru z konvenčních států.
nevyvolala dosud u nás stoupnutí vývozního do ln-
die. Teprve nyní vypravena bude větší zásílka cukru
— 3600 t. — do Indie z Terstu Záznamů doprav-
ních pro budoueno ještě není, což vysvětluje se ta-
rifním vyjednáváním cukrovarů s Lloydem. Ježto tato
ukončena úspěšně, možno se nadíti většího vývozu.
Lloyd
Německo
Vídeň
Indie
Terst
Oil Company
33
article
Bavlna. Na trhu bavlnářském dostupují novo-
yorské záznamy — hlavně pozdějších lhůt — témnét
15.—, výše, o které trh téměř nikdy neslyšel. Vývoj
bursy jest neobyčejně bouřlivý. Haussa využívá
pro sebe všech momentů příznivých, a není jich málo.
Neobyčejně prospěl ji odhad firmy Neil Brothers, o
kterém jsme již mluvili, neobyčejně přicházejí jí
vhod malé pohiyby sklizňové, ač se zdá, že v té
přičině hraje vyčkávavost a spekulace pěstitelů
značnon toli. Jak se zdá, věří ještě v další stoupání
cen. Dovozy týdne, koučícího 20. t. m., činily jen
166 000 bal. proti 190.000 bal. v týdnu předchozím
a 205 000 bal. loni v stejném týdnu. Dle posledního
výkazu New Orleans Cotton Exchange uvedeno z nové
sklizně na tih 7.445.000 bal. t. j. c 87.000 bal. více
než v stejném období loňském a o 59.000 resp.
371.000 bal. více než v předchozích dvou létech
(1902 a 1901). Viditelně zásoby světové (včitaje i
alexndrijské) číuí 34.67 mill. bal., (z toho je ame-
rieké bavlny 3.14 mill. bal. proti 3.63 (3.17) mill.
bal. r. 1903, 4.07 (3.6) mill. bal. r. 1902 a 3.65
(3.22, mill. bal. r. 1901. Při novoyorských pohybech
cenových zasluhují, jak již řečeno, zvláštní pozor-
nosti prudce stoupající ceny lhůtní. Stoupání toto
netýče se však měsiců srpna a pozdějších. Záznam
dodávek na říjen znamená jen 12.58. Tím vyjádřeno
laké to, nač jsme zde často poukazovali: že totiž
spekulace jest si jista až do června své silné posice.
Co z toho plyne pro průmysl — netřeba vytýkati,
ač ovšem značně bude v dalším vývoji cen pozd-
ních měsíců dodávkových hráti velikou úlohu odhady
nové sklizně. Vývoj bursy novoyorské vyznačen tě-
milo záznamy
New Orleans
Neil Brother
Cotton Exchange
35
article
dodávky na
leden
poholová leden březen květen
13 80
13.52 1372 13 92
18. 14.10
1378 13.98
14.17
14.— 14.22 14.37
19. 14.50
14. 50
14.10 14.30 14 47
14.60
14.30 14.59
1472
36
article
11 75
14.49
147i
14.91
Trh s kávou uhájil pod vlivem a dojmem stále
malých dovozů brasilských pevné své smýšlení, kle
rého dosáhl opělně koncem předchozího týdne. Ba
do jisté míry docíleno i kursovních vzestupů. Při tom
nezůstal bez vlivu trhem horlivě přijímaný a šífený
odhad, že zbylky běžné santoské skiizně činí již jen
jeden million pytlů (nová sklizeň odhaduje se na 7 14
mill. pytlů). Dovozy týdne, končícího 16. t. m., činily
sice v Santosu 76.000 pytlů proti pouhým 46.000 py-
tlů v týdnu předchozím, ale proti 133.000 pytlů v tom-
že týdnu roku předcházejícího, v Riu dosáhly dovozy
46.000 proli 58.000, resp 53.000) pytlů. Odi té chvíle
se opět zmenšily. Zásoby v Santosu vykazovány
1,206.000 pytlů (proti 1,204.000 předchozího týdne
a 1,216.000 pytlů obdobného týdne roku předchoziho),
v Riu 596.000 (proti 644.000, resp. 537.000) pytlů.
Santos
Rio
Rio 596.000
147
37
article
Kakao bylo pevné. V drazbě byla poplávka po gre-
nadském velmi značna a placeny někdy i ceny o něco
vyšší; také jiné západoindické druhy byly pevnější.
Trinidadského nabízeno jen málo
Květnová výstava hospodálská v Praze. Čile po-
kračují již přípravy k výstavě těto, jež letoz jako ka-
ždého roku pořádána bude Ústřední společnosti ho-
spodářskou pro království české ve dnech 15. až 23.
května. Výstava má za úkol, nejen aby poskytla obraz
rozvoje výroby zemědělské a hospodářsko-průmyslové
a aby působila k dalšímu pokroku v zemědělství, nýbrž
má utužovati i přímé styky výrobců s konsumenty
a podporovati odbyt výrobků zemědělských a průmy-
slových. Právě se rozesílají do všech končin království
českého programy výstavní, jež svěděí o tom, že leloční
výstava bude opět neobyčejně bohatá a pestrá. L.hůta
přihlašovací jest do 30. dubna, ale v zájmu vystavo-
vatelů i výstavy samé jest, aby přihlášky byly učiněny
v době co možná blízké. Tiskopisy k ořihláskám po
Praha
hospodářskýprůmyslový