ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 a9219660-7108-11dc-a759-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 37 celkem · entity: person 43, place 54, work 14, org 20
1 masthead
z4. ledna 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národních Liste
3 masthead
k číslu 21.
4 masthead
Strana 17.
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 23. ledna (Původní zpráva » Nár. Listů«.) (Stupně hospodářského rozvoje ve zlatých mezích. — Barbarská doba finanční. — Sestup úrokové míry.- Papíry kuložení kapitálu. — Akcie.) O světových zásobách zlata učinil pro finanč nicíví velmi zajímavá sdělení ředitel washing- tonské mincovny, Roberts, na nedávném sjezdu amerických bankéřů. Odtok a rozdělení zlata jest podmíněno stupněm hospodářského vývoje hospodářskými obvyklostmi země, které od tohoto jsou ovšem závisly. Čím větší má země peněžní styk, tím větší jest také její potřeba zlata. Zá- sada tato jest platna až do jistého bodu, kdy peněžní styk zlatem jest zasycen a naopak se zase stává příznakem finančního pokroku, že peněžní styk používá zlata co nejméně. To jes hořejší mez obíhavosti zlata, její mez spodní jest, jeli peněžní styk některé země tak úzký a jeho předmětem jsou věci tak levné, že zlato jest pro něj směnným prostředkem příliš drahým Zajímavo jest, že nejvíce zlata nalézá s v dílu světa, který ho nejméně produkuje, totiž v Evropě. Dle rozvrhu připadá: roku 1898 roku 1903 v millionech dollarů Francie . . . . . 810.0 947 7 Německo . . . . . 6685 763 5 Rusko . . . . . . 756.6 7462 528 0 Anglie . . . . . . 438.0 2830 227.7 Rakousko . . . 101.5 Italie . . . . . . 96 5 79.1
Roberts Praha Stupno Evropa Francie Německo Rusko Rakousko Italia
6 article
Španělsko. . . . . 45.5 Švýcary . . . . . 240 Belgie . . . . . . 30.0 Nizozemí . . . . . 21.9 Dánsko . . . . . 15.3 Rumunsko . . . . 14.5 17 8 Švédsko . . . . . 8.6 Norsko . . . . . 7 8 Porlugaly . . . . . 5 2 ti 40 Finsko . . . . . 4.3 Srbsko . . . . . 1.2 Bulharsko . . . . 1.0 Řecko . . . . . . úhrnem . . 3177.1 3600 Zásoba zlata států severoameriekých, kte rou lze odhadnouti, činí v roce 1903 asi 1.277,382.651 dollarů. V ostatních dílech jest nahromaděno pouze málo zlata, uvádíme li jei v millionech dollarů: Australie 133.5, Jižní Amerika 74.3, Japonsko 63, Egypí 31.5, Trans- vaal 30, Kapsko 39, Mexiko 9, Turecko 52 Indie 47.1. Úhrnem 479.4. Víme-li, jaké obrov ské spousty zlata nacházejí se v úschově světa, ptáme se, kde jsou uschovány? — Jsou jednak uloženy v cedulových bankách, jednak v pe- něžním styku. Zlato cedulových bank jest podkladem úvě nich organisací, které se rozvijejí stále velko lepěji a přibližují nás k oné utopii peněžníh styku, při němž peněz není třeba. Anglický zlatý poklad činí 528 miilionů dol- tarů, rovná se 110-mill. lib. sterl. — ale z toho pekladu připadá na hlavu jednoho anglického obyvatele 3 lib. = 72 K a z toho, uvážíme-l velký peněžní vliv Anglie, neznačného podílu třeba ještě odpočísti dobrou třetinu, která jest uložena v kovových tresorech staré tety v Thre- adneedle Streetu (banky anglické). Tudíž Angličanu postačí 2 lib. na oběh John Bull si nerad epe kapsy zlatem — onje u hořejší zlaté meze.
Švýcar Angličan John Bulla Španělsko Belgie Nizozemí Švédsko Finsko Bulharsko Austrálie jižní Amerika Japonsko Kapsko Mexiko Turecko Indie Anglie Threadneedle Street Dánsko Rumunsko Norsko Porlugala Srbsko Řecko Egypět 31.5
7 article
Oproti tomu londýnský clearing vykazuje styk 11 millionů liber šterl., tudíž více než 260 mill. K, pouze cestou účtování. Suma tato jest vskutku báječná. Nesnadno si ji lze předsta- viti, nemluvě ani o tom, jakou ohromnou obtíží by bylo ji vypočisti. Třeba ji náležitě rozděliti aby se jí rozumělo. Na hlavu brilského obyvalele připadá v clearingu londýnském 275 lib. šterl. nebo 6600 K. Suma také velmi úctyhodná. Zlato jako oběžní prostředek stává se za- jatcem bank. Obíhajícího kovu buďto vůbec ne- přibývá, anebo pouze nepatrně u porovnáni s ji- nými oběžními prostředky, mnohem více po- hyblivými. A jdeme-li dále po těchto cestách pe- něžního vývoje, ve své mysli dostupujeme snadno oné doby pokroku, kdy čas obíhajícího kovu, mnohdy tak nepřihodného a obtížného — bude skutečně považován za dobu barbarskou.
8 article
Avšak již nyní téměř polovina zlatých zásob od- počívá ve sklepích cedulových bank, jsouc pro- zatím podkladem měny, poněvadž kov dosud zů- slává stále měřitkem ceny a není v této vlastnosti za ně náhrady. Pro přehled uvádíme zásoby zlata jednotlivých cedulových bank roku 1903 Francie 494.5, Rusko 401:4, Rakousko-Uhersko 221.3, Německo 170.4, Anglie 166.8, Htalie 94.1, Španělsko 71.3, Hollandsko 19.2, Belgie 14.7 v mill. dollarů. Úhrnem 1653.7 mill. doll. Také švédská a norská cedulová banka jsou majiteli značného množství zlata a rovněž i jiné banky (necedulové), jako střediska peněžního styku chovají značné množství zlata ve svých tresorech. Polovina všeho zlata odpočívá, a druhá polovina obihá — jest plynna. Jest tudíž vlastně pochybeno tvrzení, že peněžní trh jest pohotový, jestliže banky poskytnou dostatek pe- něz trhu, neboť i potom odpočívá jich více, než bankám jest milo. Čím rychleji však obíhá ži- lami peněžního styku zlato, tím méně jest vlastně plynno a tím větší úrok, resp. cenu za upotře- bení banky žádají a žádati musí.
Francie Rusko RakouskoUhersko Německo Anglie Htalie Španělsko Belgie
9 article
Od roku 1891 výroba zlata stoupla o 1337 o produkci r. 1903 není ještě přesných dat. Lze však za to míti, že tento rok poskytne největš- dosud výroby. A dnes již peněžní styk evropský neni asi daleko od oné mety, že zlatem bude úplně saturován, výroba jeho roste však měřítkem stále větším. Zásoba zlata v tresorech bank po- roste a roste a přebytky peněžní budou tisnit úrokovou míru. Stálé klesání úrokové míry jest jisto, jen nejisté jest jeho tempo, úhel jeho se- stupu a jeho episody. Na pražské burse zaznamenáváme čilé obraty v papírech k uložení kapitálu, ač třeba uznati, že lednový kupon a další lednové splat- nosti nevynesly poptávku tak živou a tak nestran- nou, jak při síle oněch sum bylo pčekávati. Z naprostého nedostatku papírů Zemské banky a při poměrné výši kursu 4% zástavních listů České hypoteční banky poptávce nezbývalo, než aby se obracela k hodnotám cizím, zejmena mo- ravským a haličským. Uherské po episodě po- sledního ústupu jsou míjeny téměř úplně a na opak vyššího kursu používaly některé ústavy aby se zbavily onoho majetku. Avšak i při koup jiných papírů nežli českých, moravských a dolno rakouských, jest záhodno, aby kupující ústavy neopomíjely otázky likvidnosti svého ka- pitálu. Jsou zajisté předsudky z minulých dob že větší položky takových papírů vzdálenějších jakmile se situace stala jen poněkud kritickou bylo lze umístili jen s kursovou slevou nebo ne bylo lze umístiti vůbec. Od nevhodnosti umistěn kapitálu v cenných papirech uherských jsou stupně menší vhodnosti investice v papírech ji ných — a zejmena menší ústavy a mladé by ne měly výhodu o málo nižšího kursu klásti nade vše. Ta výhoda v pohnuté době, kdy ústavu nej- více třeba opory v pevné posici papírů, nejlépe pověřených, snadno může býti vyvážena ztrátou
Český hypoteční banka
10 article
Kmen domácích papírů k uložení kapitálu získává dalšího vzrůstu 4% bankovními dluž- ními úpisy Ústřední banky českých spořitelen která již počala s emissí svých papírů. Do veřej ného styku budou také již dány v blízké době. Na akciovém poli klid. Pozoruhodny jsou další koupě akcií rakousko-uherské banky jednak prostým faktem, že se dějí a již nyní dějí, aniž by se čekalo po valně hromadě, kdy po dočas ném vyčerpání zájmu by se bylo lze nadíti niž šího kursu — zejmena ale tím, že koupě ty en bloc jsou prováděny Ústředn bankou německých spořitelen Obraty ony podávají vysvětlení o dalším upevňo vání posicí na německé straně pro příští rok Nechť skutečnosti oné je povšim nutonačeské straně. Kromě akcií rakou- sko-uherské banky byly jednány akcie Zivnosten ské banky (253.—), České průmyslové po 410.— a Union 247.— Z průmyslových akcií byl jme nován kurs Daňkovek 370.— peníze, 379.— zboží.
skýuherský banka Český průmyslový Union 247 Daňkovka 370
11 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 23. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Zdrželivosť spekulace potrvala také po celý mi nulý týden a rozsah obchodu na trhu effektivním by následkem toho dosti omezený. Smýšlení bylo však přes malé kolisání dosti příznivé a tak mohly hod- noty mezinárodní své kursy dosti dobře uhájiti. V olázce východoasijské převládá tou dobou m- nění, že bude mír zachován anebo že aspoň v do be nejbližší nebudou trvající spory násilně řešeny. Ne- přiznivěji posuzuje se však naproti tomu situac vnitropolitická, zejmena v Uhrách. V souhlasu s tím byly také na naší burse podnikány pro Pešť pro- deje kreditek, ale neměly v zápěti silnější kle- snuti kursů. Dosti čilý byl zájem pro hodnoty báňské Z rokování delegačního bylo arciť patrno, že v suro- vině na polní děla nenastane změna, ale na druhé straně byly koncentrační snahy průmysl níků železářských hojným materiálem pro fantasi tržní. Předně jde tu o fusi — nám už před lýdnem oznámenou — České společnosti báňské s Rudoi- fovou hutí, jež má prý býti za čas úplně puštěna výroba veškerá má býti soustředěna v Králové Dvoř Pohyb kursů obou těchto papírů nebyl však nikterak jednotný. České bžňské papíry dlouho klesaly kdežto R udolfovy huti stouply. Jak se proslých různí se ve správě Rudolfovy buti mínění o poměru směny, což asi zamýšlenou transakci valně stíží Z druhé strany pak proslýchalo se, že příčina kle- snuti kursů Českých báňských akcií leží v prodejíc na účet jisté pražské firmy.
Král Rudolfův Vídeň Uhry Pešť báňský s Rudoi
12 article
Také jinak jevil trh průmyslový pro jedno- tlivé papíry zájem. Akcie Sieglovy továrny na lokomotivy poněkud slouply, což bylo uváděno v spojení s nastávajícími objednávkami pro dráhy alpské. Haličskokarpatská společnos petrolejová přistupaje ke zvýšení svého akci ového kapitálu na 15 millionů korun, vydáním no- vých 3600 akciI. O způsobu zadání nebylo dosud učiněno rozhodnutl. Nedávné vyjednávání o orga- nisaci vývozu spolu s americkou Standart Oi Company nevedlo k výsledkům. Přikročí se nyn defi nitivně ke zřízení vývozního společenstva. V Ber- líně naproti tomu utvořen petrolejový trust, na němě jest také zúčastněna Vídeňská bankovn jednota. Jak se proslýchá, budou prý do trustu toho pojaty také akcie Schodnice, převzaté Ně meckou bankou. Vyjednávání obce vídeňské s Mezi ná rodn společností elektrářskou o převz li toholo podniku do správy obce pokročilo už tak daleko, ž možno v nejbližší době očekávati skoncování jeho. Likvidace německé společnosti elektrářské Union splynutí její se Všeobecnou společností elektrářskou učiní nulnou také úpravu poměrů v rakouské elektrář ské společnosti Union. Poněvadž banka Union má asi polovinu akcií podniku rakouského, bude záviset výsledek transakce od vyjednávání s tímto ústavem. Akcie Rakouské zbrojovky stoupaly dále Praví se, že závod ten vyjednává s vládou čínskou o dodávku ručnic. Úmrtí svob. pána Mannlichera ne- bude míti na bilanční výsledky Zbrojovky žádného vlivu, poněvadž licenčni poplatky budou vypláceny dědicům. V kartelu cementářském přihodily se m lé různice, jež jsou však spíše osobního rázua existenci kartelu nikterak neohrožují.
Sieglův oi Company Union
13 article
Trh s hodnolami dopravními byl klidný poněvadž nebylo zde žádných podnětů. Jednání před sedy Lloydu se zástupcem trati německo-východo africké nemělo na a cie Lloydu pražádný vliv. V jednání bude se pokračovai písemně a dle všeho dojde k dohodě. Dunajská paroplavebne společnosť přijala nabídku pololetní subvence s tou podmínkou, že musí by ti jednání o definitivní smlouvu zahájeno ještě v prvním pololetí. Ke konci týdne bylo smýšlení příznivější n hližší podrohnosti o půjčce investiční pro účely dru- hého spojení železničního na Terst. Také data o b- chodní bilance r. 1903 působila příznivě. Důležitější varnace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 16. ledna. 23. ledna. 100.70 100.70 120.55 120.55 118.90 118.90 99.10 99.05 133.50 133.75 677.75 673.25 449.50 445.75 772.— 768.50 517.75 520.— 946.— 944.— 252.— 672.— 673.25 83. 75 83 25 417.— 416.— 1029.— 1021.— 866.— 867.— 465.— 480.—- 432.75 426.50 487.— 483 25 1934.— 1920.— 1290.— 1263.— 678.— 681.— 783.— 776.— 810.— 800.— 289. 70 239 62 117. 25
Lloyd Terst
14 article
Rak. korunová renta Rak. zlatá renta Uherská zlatá renta Uherská korunová renta. Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav. Živnostenská banka . . . Společnost státní dráhy . . Jížní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica Londýnská devisa Říšské marky Význam a vady našeho krajinského výstavnictví byl předmětem velmi zajímavého rozhovorového večera české společnosli národohospodářské. Schůzi zaháji předseda docent pan dr. Gruber a referent pan František Rössler, ředitel řemeslnické školy kla- denské, promluvil o věci asi takto: Nepříznivá kritika krajinského výstavniciví, se kterou se na mnoze s tkáváme, má původ svůj teprve v poslední době, kdy výstavy týto rychleji se opakovaly a vešly přímo do mody. Vytýká se jim nejčastěji, že vyssávají a pře pinají své okolí a pod., ale jednostranně vytýkají s jen jejich vady; zapomíná se zejmena, že zase hospo- dářsky těží z nich mnoho lidí a zejmena na venkově lidí malých. Vynikající vliv osvědčily výstavy krajin- ské na osvěžení domácího cestovnictví; cestovali k vůl nim a poznali kus vlasti lidé, kteří jinak po celý živo z domova nebyli by se hnuli. V tom ohledu zvláště šťastny byly výstava hořická, jejíž celé proudy ná- vštěvníků podívaly se do Krkonoš; kladenská, kde tisíce lidí poznalo mohutný vývoj báňský i hornický města Kladna. Praze tak blízkého a málo známého.
doktor Gruber Rössler Krkonoše Kladno Praha živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger
15 article
Svádíli výstavý k mimořádným nákladům, tož přece zúčastní se jich z pravidla jen kdo může a tak již mnohý po výstavě litoval, že se nezúčastnil. Dělní ctvo právem libuje si, že zejmena v dobách stagnace rozmnožují přiležitost k práci a zaměstnanost, jinak skrovnou. Výslavy zahání prý hlavně do hospod; ale s hostinstvím souvisí na venku celá řada živnosti a příležitostí k výdělku, itu ledy decentralisaci peněn neslůší podceňovati. To tedy jen hned na počátku stručně k odmitnutí jednostranné kriliky Mnoho nespokojenosti bývá s výsledkem výstav a žádá se zejmena, aby byly obsažnější. Ale naopak jich hlavní vadou jest, že trpí přílišnou obsáhlostí programu, že program přijímají dle výslavy zemské Pustí se i do nejobtížnějších exposie a výsledkem je deficit, který působí zhoubně. Maloměstské nazírání svádí k touze vyrovnati se jiným výstavám, neměř se síly a úkoly dle mistních poměrů, z čehož vy chází nemístné závodění a přepfnání sil; vzníká ho tová horečka strhnouti k výstavě velkou návštěvu atrakcemi a slavnastmi — výslava zvrhá se tím tak že vlastní úkol její zatlačován jest do pozadí a po zornost obecenstva upoutává víc program zábavní Vinu toho má i referování žurnálů o výstavě, Obe- censtvo nenale á zpravidla v nich soustavné infor mace, samo sebou vábí víc. popisovati slavnosti. věcný referát výstavní obmezuje se na minimum- Ostatně i atrakce mohou býti poučné, rázovité, ale dosavadní shon po atrakcích ve výběru nebyl šť a sten.
Ob
16 article
Tu především třeba zasábnouti. Především po žadavkem krajinské výstavy je místní ráz, jejž širo- kost programu utlačuje. Krajiuská výstava má býti revní od surovin až k výrobikům místním, poměrů sociálních, zdravotních, vynikajících objektů krajinář- ských áld. Ale v praxi stojí tu často v cestě i při dobré vůli obchodní zájmy místní. Velkoprůmysl na těchto výstavách nenalezá zájmů, často je i po- tírá z obavy před zvýšením přírážek při možném deficitu a za ním jde mnohý od něho odvislý. Proto nezatahovati jej za každou cenu, kde není disposic a míti na zřeteli především lidovost programu Hlavní je technická i obchodní odberná znalost ve správě výstavní, která jedině dovede správně odhad nouti účasť na výstavě a dle toho i prostředky. De fieit z 50 proc. není chybou v rozpočtu, ale nedo statkem odborného rozhledu. Kde ve výboru je mnoho řečníků, ale málo odborníků, nezdar jest ne- odvralný.
17 article
Hlavními náklady výstavními jsou výlohy vý stavní a installační; tu tedy nejvíc třeba šetrnosti využilkování daných prostředků, k čemuž nezbylně potřebí jest odbornosti. Tu musí zasáhinouti výdatný dozor činitelů, kteří povolují subvence výstavní a na dozor ten nelitovati nákladu. O to se dnes málo dbá subvence vyplácejí se velmi liberálně bez podroh ných dokladů, bez zkoumání, byly-li zaslouženy atd O tom a i o výši subvence rozhoduje často, kdo ve výboru zasedá, kdo je protektorem a pod., kteréž osobní měřítko jistě není věci na prospěch. A přece v jiných oborech nešetří se nákladem na kontrolu i kde jde o sumy mnohem menši. Z toho plyne především požadavek, vázatí sub venec na jislé podmínky programů, na jeho revisi nedávati je povšechně, ale na speciální úkolý (na pi čásť na installaci, jinou čásť na prémie atd.). S lím už může se účinně zasáhnouti v organisaci výstav Program nechť — třeba se stanoviska obchod- ního často nemůže obejiti se bez mnohosfrannosti, ka- sovních atirakcí a pod. — nechiť předvádi alespoň některé odborové skupiny pončné s největší možnou úplnosti, totiž některá místní odvětví výrobní s úpl- ným obrazem postupu výroby (pěkný náběh textilní a kamennická exposicebo řická). Dále nutno programy výstavní dle možnosti postupně obmezovati vylučo- váním skupin, pro něž leda s bidou seženou se dva až tři účastníci a pomalu specialisovati výstavy vůbec odborně. Pěkný počátek činí to letos projektovaná plzeňská výstava potravinářslví, hestinství a zdra votnictví, zařízení bytových a pod. Takové výstavy snesou přísnější měřítko.
18 article
Mnoho je u nás svízele s předsudkem, kteto účasť na výstavě pokládá za oběť, názor jdoucí ai do směšnosti a zvlášť venku zakořeněný. Ale to j nezdravé nazírání. Zejmena malí lidé nespekulte s výstavou obchodně, což by jim jedině bylo zdrávo myslí, že na výstavu patří něco nevidaného, kabáty beze švů a pod. zvláštností. Tu mohou míti výstavy veliký vliv výchovný.
19 article
Rozumný má úspěch, zboží se libí, dojde odbě ratelů; nad raritami pokrčí se rameny, původce jich vystřízliví. Z účastenství na výstavě rodí se vědom síly, klíčí podnikavost, dává se venku taktka jediní příležitost ke zdravé konkurenci. Mnohý domýšlivý skroti po výstavě, mnohý se probudil a vyšinul. Ze jmena pro výrobce na přechodu od malé dílny k vět šímu závodu krajinské výstavy jsou dobrou školou. Ale i pro celek mají výstavy po télo stránce značný význam. Korrigují předsudky obecenstva proti míst ním výrobcům, poznávají ze srovnání na výstavě. co mohou kupovati doma, zvláštěkdyž výrobci pro výstavy se tuží; zákazníci více je nepřezírají a ku- pují doma. Ovšem nebýt nedočkavým a nečekat, že zákazníci pohrnou se hned jzejtra. Výstavy mnohdy vedou k odborným organivacím, čímž ovšem nemyo slím výstavní sjezdářství, kde za přičinou sjezdu výstava ani se nevidí. Tedy hlavním požadavkem reformním jest mi: zůžení programu výstavního, jeho odborná příprava a odborné prohloubení. I svě- tové výstavy už stroskotaly se svým překrvením programu a i jim kyne budoucnost jako výslavám odborným.
20 article
Úpravu zásad pro subvenování výstav předsta- voval bych si asi tak: Subvenovati bude se ročně jen jedna výslava (snad jedna česká, jedna něme- cká), aby se zamezily plané dostihy současných vý- stav. Nutno střídati výstavy v krajích od sebe vzdá- lených, tak aby nenásledovaly po sobě výstavy v krajích blízkých; subvenci dáti tam, kde jsou lepší komunikační prostředky; do výboru výstavního vyslati skutečné zástupce odborníky; subvenci vá- zati na prozkoumání programu a instalačuího plánu a to jak budov, tak i instalací v hlavních rysech V tom je dnes mnoho zvrácenosti. Nejdříve se dě- laji budovy, pak teprve se přemýšli, co do nich místo naopak. Nutno omeziti i přepych v budováci bez újmy esthetické stránky.
21 article
Dále větší péči nutno věnovati stránce obchodní pro malé lidi, kteří na obchodní stránku nestačí (ne- mají často při své exposici ani slušný cenník, boj se vydání na zástupce) zříditi officiální obchodní za- stoupení. Nutno vystoupiti i proti známým přiživ níkům výstavním, kteří žijou jen z vysílání proda vaček se svým zbožím na výstavy v sezoně atd. Výboru, praci ovšem přetíženému, měly by jíti ovšem na ruku, pokud jde o obchodní a odborné po učení. na které sám neslačí, i korporace, úst-vy a školy odborné. Odsuzovati tedy výstavy krajinské paušáln nelze, končil referent své neobyčejně zajímavé vý- vody. Každá i jen trochu zdařilá jest při nejmenším svědkem a šířitelem pokroku. Lid, výrobce i obe- censtvo to vidí a český ráz výslav sílí i národní vě- domí. Je to více ideální stránka, aie nesmí býti pod- ceňována. Z debaty, které se zúčastnili pánové doe. dr. Gruber. dr. Schuster, komorní vicepresiden poslanec Němec a přednosta Šetlík, vysvitl zá- sadní souhias s nazíráním pana přednášejícího na organisaci výstavnictví a všeobecně akcentován poža- davek zřízení odborného poradního sbor pro výstavnictví pří zemském výboru. pokud nedojde ke zřízení samostatného živnosten- ského úřadu zemského pro spadající sem agendy zemského výboru. Jest na činitelich, kteří udilejí subvence a prémie výstavní, aby se u věci shodli a chopili iniciativy ke společným podáním k zemskému výboru.
doktor Gruber Schuster Němec Šetlík
22 article 117.17.
117.17. Výrobní obmezení bavlnářského průmyslu. Jak našim čtenářům známo, prohläsily zdejší přá- delny bavlny k dolazu anglickému, že jsou ocholny provésti výrobní obmezení pó vzoru anglickém. Ne obyčejně pevná posice haussy na americkém, tedu rozhodném trhu, vedla k tomu, že zahájeno po pro hlášení uvedeném příslušné jednání. Ve vídeňské organisaci, kde zastoupena značná většina přádelen usneseno navrhnouti od jarních měsíců 169% obme zení výrobní. O tomto návrhu bude nyní s jednotli- vými závody jednáno. Rozhodným bude ovšem stav jich zakázek. Kdežlo některé přádelny jsou vypro dány až do května, disponují jiné menším počtem zakázek. Také stav zásob surovinných padá tu značně na váhu. Některé přádelny, zásobivše se za věas dostalečně surovinou, pracuji v kampani nynější se značnými vyhlidkami ziskovými, čehož ovšem o méně zásobených říci nelze. Všeobecné obmezení výrobn značilo by však pro prvou skupinu zmenšení zisků — moment, o který se již loni podobné jednání roz bilo. Proto možno zatím mluviti jen o redukčních snahách, o jiném však ničem. Tím méně možno se naditi brzkého jednolného postupu tkalcoven- Ještě nevyřízena mnohem podstatnější pro průmysl tento otázka: úprava podminek platebních, která jes více méně předpokladem dalšího postupu společného Slav zásob a objednávek jest u tkalcoven ještě více se různící než u přádelen. Jsou tkalcovny dobř surovinou (přízí) zásobeně a vyprodané až do červnu a jsou obvody, kde zásoby i objednávky jso u malé.
23 article
Překážky z toho plynoucí jsou příliš značny, nel aby bylo se lze naditi brzkého rozřešení. Nicměne zasluhují i redukční snahy tkalcoven pozornosti prctože ve svých důsledcích připravují půdu dohode v úpravě podmínek platebních, jichž rozvratem prů mysi tento tak silně trpí. Danou situací nejvíce po- stíženy budou domácká výroba a male tkalcovny ve mzdě pracující. A právě zde jde o průmysl značně v českých rukou se na- tézající. Schůze výboru českého odboru rady zemědělské pro král. české konaná dne 18. ledna t. r. Předsed českého odboru rady zemědělské pan Karel Prášek sdělil, že český odbor rady zemědělské podal vládě pamětní spis stran nouzové akce státní, v níž po- ukazuje na naléhavou potřebu zvýšení podpory poškozených krajinách, kde místy hraničí nouze již se zoufalstvím. V pamětním spise se žádá: 1. aby pod- pora státní podstatně byla zvýšena, 2. aby sněm král českého za příčinou vyřízení pomocné akce zemské co nejdříve byl svolán. 3. úlevy povolené výnosem c. k. ministerstva vnitra ve prospěch krajů poškoze- ných, zejmena úlevy berní, buďlež v duchu tohole výnosu také prováděny, 4. c. k. mistodržitelství budiž požádáno, aby ve smyslu pamětního spisu u příslu- ných ministerstev působilo. Člen výboru p. Františel
Prášek český odbor rada zemědělský pro král Předsed český odbor rada zemědělský pan
24 article
Staněk líčí z vlastních zkušeností nezměrnou bídu v krajích pollučených. Není peněz na nejnutnější vý- daje. V mnohých okresích nelze ani zaplatiti požár- ních premil. Žádá představenstvo, aby působilo u po- jišťoven k tomu, by nezaplacené premie mohly býti bez ztráty nároků z pojištění zaplaceny teprve po znich. Vylýká nestejný postup při rozdělení státn podpory mezi obě národnosti a žádá přítomného zá- stupce vlády za vysvětlení. Místodržitelský rada p Weber z Ebenhofu odpávídá, že nelze mu urči- lých vysvětlení podali, pončvadž akce nouzová není na programu scbůze, Člen výboru p. St. Kubr přeje si, aby předsednictvo domáhalo se pomoci nějen pro okresy poškozené krupobitím, nýbrž pro všechny loni poškozené okresy. Na to bylo znění pamětníhie spisu spolu s návrhy pp. Stanka a Kubra schváleno Dále podává předseda českého odboru p. K. Prášek zprávu a některé náčríky stran úpravy kancelářské agendy. Předseda prine Ferd. z Lobkovic věnuje pak víelou vzpomínku zesnulému inspektoru v. v. p.
Staněk Weber Stanislav Kubr Stancu K Prášek
25 article
Josefu Dumkovi. Zprávy předsednické. (Referuje před- seda p K. Prášek) Miístodržiteiství doporučeno udě lení státní subvence kuratoriím zimních hospodálskýcl škol v Kuklenách a Benešově na zřízení pokusných poli. K vyzvání zeniského výboru podal český odhor rady zemědělské své dobrě zdání o praktickém vzdě lání učitelů na školách hospodářských. Na vydávání „Hospodážského slovníku naučného“ slíbilo c. k. mi- nisterslvo orby sukvenci 6000 K splatnou v 5 po sobě deucích letech. K návrhu českého odboru projevilo c. k minislěrstvo orby ochotu podporovati zřizování vinic ve vinařských krajích království českého. Kruhy zemědělské varovány před nákupem polských krav jako plemenic. C. k. ministerstvu orby podána zpráva o dosávadních krocích k šíření známosti Hegelundov dojení a kontrolních spolků. Na slavbu vzorných chlévů pro vepřový brav udělena 14 žadatelům pod- pora v úhrnné suně 2193 K. Oproti návrhům něme- ckého odboru uznáno za prospřšné ponechati agendu rybálskou v dosavadní správě ústředního sboru, za vhodné však uznáno zlízení školy rybářské. Za úče- lem dosažení učinného hubení plevele, zejmena oh- nice, požádány výzkumné ústavy v Táboře a v Praze. aby zkoumány byly Iysiologické vlastnosti télo rost liny a hledány prostředky k jejímu hubení. Mini- sdtrstvu orby připadně obclodu doporučeno, aby liho- varnickému spolku pro království české udělena byla státní subvence 10.090 K k úhradě nákladů s obeslá- ním mezinárodní výstavy pro kvasný průmysl a tech- nické využitkování lihu ve Vídni r. 1904. Zprávy před- sednické byly bez debaty schváleny. Volba jednoho člena ústředního sboru zemědělské rady. Zvolen člen výboru p. Frant. Köhig. Jmenování 3 členů smírčího soudu pražské plodinové bursy (z řady nečlenů bursy Jmenováni pp. V. Stome, Boh. Simák a V. Tomsa.
Dumek K Prášek Miístodržiteiství Min František V Stome Boh Simák V Tomsa Kukleny Benešov Tábor Praha Vídeň spolek pro království smírčí soud pražský plodinový burza
26 article
Zpráva II. komitětu o společné akci českého odboru rady zemědělské s úrazovou pojišťovnou dělnickou pro království české za účelem zamezení úrazů děl- níků při hospodářských strojích zaměstnaných. (RReí. člen výboru p. Josel Srb.) Relerent navrhuje: 1. „Předpisy za účelém zamezení úrazů dělníků při stro- jich hospodářských zaměstnaných““ se schvalují. 2. Předpisy tyto buďiež vydány tiskem a budiž za účelem rozšíření jich známosti vydáno provolání spo- lečně s úrazovou pojišťovnou dělnickou a v kruzích hospodářských co nejvíce rozšířeno. 3. Budiž podána společná žádost k c. k. ministerstvu financí za slevu cla na dovážené hospodářské stroje ochrannými pří- stroji opatřené. 4. Zemský výbor království českého budiž požádán, aby na školách hospodářských, poku strojniciví do osnovy učebné pojato jest. při vyuče- vání zvláště na důležitost ochranných opatření u kaž- dého stroje poukázáno bylo. 5. Předsednictví českého odboru zemědělské rady se žádá, aby v příčině sní- žení prémie pojišťovací s úrazovou pojišťovnou dělni- ckou pro království české dále vyjednávalo, případně společně sazbu stanovilo. Člen výboru p. . Stanislav Kubr souhlasí celkem s návrhem, „předpisů“ o ochranných opatřeních při hospodářských strojich Navrhuje, aby pro příklopy na žlabech. řezaček připuštěna byla délka 30 cm. místo 50 em. Po de- batě zpráva se schvaluje se změnou návržeňou p.
Srb Kubr centimetr
27 article
Stanislavem Kubrem. Zpráva II. komitétu o demon- stračních pokusech s umělými hnojivy na policha lukách malostatkářů za léta 1902 a 1903. (Releruje člen výboru p. Fr. Chaloupka.) Demonstrační pokusy pořádá český odbor zemědělské rady za tím účelem, aby v krajinách, kde vhodné používání strojených hnojiv jest málo známo, předvedl rolnictvu před oči stoupání sklizní výlučným hnojením strojenými hno- jivy. V období jara 1902 a podzimu 1908 konáno cel kem 48 pokusů, z toho 38 na polích a 10 na lukách Tam, kde však pokusy tylo živelními pohromami ne jinými překá žkami nebyly zmařeny, ukázalo se, že kvantitalivně zvýšily se sklizně na hnojených pozem- cích proti nehnojeným někde velice značně, tak na př. činilo zvětšení výnosu ve výměře 10 arů hno- jených proti 10 arům nehnojeným: a) při žitě v zrně o 46 kg až o 187 kg. ve slámě o 50 kg až o 206 kg- b) při ovsu: v zrně o 15 kg až o 91 kg, ve slámě o 50 kg až o 146 kg, c) při ječmeni: v zrně o 40 kg až o 93 kg, ve slámě o 79 kg až o 122 kg; d) při pšenici v jednom případě o 13 kg zrní a 117 k slámy: e) na louce sklizeno o 45.1 kg více atd. Na základě zkušenosti, získaných loňskými pokusy, re- ferent podává tyto návrhy: 1. Zpráva o provedení de- monstračních pokusů v hospodářském roce 1902—1903 kéře se na vědorní a s rozdělením jich jakož i rozší- řením na pokusy se solivarskými odpadky k hubení mechu na lukách vyslovuje se úplný souhlas. 2
Kubr kg
28 article
Správcům výzkumných stanic král. české hospodářské akademie táborské vyslovuje se upřímný dík. 3. Svazy továren na umělá hnojiva buďtež požádány vzhledem ku prospěchům, z těch pokusů jim plynoucím, aby po- skytly potřebných hnojiv zdarma. 4. Demonstračn pokusy hnojařské rozšířeny buďtež na pokusy se ze- leným hnojením, vápněním půdy a na hnojení ke stromoví a budiž c. k. ministerstvo orby dožádáno za poskytnutí zvláštní státní podpory ve výši 3000 na tylc pokusy. 5. Vládě i zemskému výboru vy- slovuje se nalěhavé přání, by v uvážení stálého roz množování prací při výzkumných stanicích královsko
29 article
české hospodářské akademie v Táboře přiděleny byly temto stanicím nejméně dvě nové odborné síly, jimž by byla přidělena část prací výzkumných. Zřízení výzkumného ústavu jest v krátké době žádoucím, ú. Pokusníkům, kteří plně a správně pokusy provedli, budiž za provedení jich poskytnuta zvláštní odměna po 20 korunách za pokus. 7. Po oznámení veškerých výsledků provedených pokusů a provedeném zkoušení budiž sepsána o celkovém výsledku referentem spo- lečně s ředitelstvím královské české hospodářské aka- demie v Táboře zpráva. Zpráva schválena. Zpráva o činnosti družstevního komitétu za rok 1903. (Re- ferent předseda českého odboru p. K. Prášek.) Dle této zprávy projednávána byla celkem během r. 1903v poradním sboru pro záležitosti družstevní otázka sub- vencování 49 svépomocných družstev; z těchto druž- stev bylo 15 družstev obilních skladišť, 16 družstev mlékařských, 6 družstev lihovarských, 6 družstev pro zpracování čekanky, 4 družstva pro zpracování ovo- ce, jedno družstvo elektrárny a jedno družstvo škro- bárny. Člen výboru p. V. A. Schuster vidí v hoj- nem a rychlém zřizování družstevních sušáren čekan- kových v poslední době vážné hospodářské nebezpečí.
K Prášek V A Schuster Re český hospodářský akademie v Tábor
30 article
Předseda K. Prášek pravi, že záležitost družstev čekankových bude projednána na příští schůzi druž- stevního komitétu. Na to se zpráva o činnosti druž- stevního komitétu béře na vědomí. Zpřáva I. komitětu o akci k zvelebení chovu skotu. (Referent místopřed- seda odboru p. Jan Pleva.) Plemenných býků bylo přiděleno 201 kus se subvenci 53.713 K staničního do- bytka, 146 kusů se subvenci 37.014 K. 84 telat se sub- vencí 25.600 K, celkem 431 kus s celkovou podporou
K Prášek Pleva Zpřáv I
31 article
116.334 K. Pro rok 1904 přiděleno nově v době od 1 prosince 1903 do 11. ledna 1904 240 kusů. Zpráva tato bez debaty schválena, Na konec schůze upo- zorňuje čien výboru dvor. rada p. dr. Kořistka na některé chyby v statistických datech v pamětním spise o lnářství, vydaném od stálého pracovního výboru če- ských lnářů. Vysvěllení v té věci podává místopřed- seda českého odboru p. J. Pleva. Na to schůze skon- Z mezinárodního trhu peněžního. Jest velmi za- jímavo přečisti si, co píše o ťom »Tressor«. Ne proto jen, že jde o list banky rakousko-uherské, ale proto že podobných brotů mívá málo. »Na rozdíl od do- mácího trhu peněžního, kde spíše se projevuje slabá tendence k vzestupu míry úrokové na otevřeném trhu, možno konstatovati na zahraničném opäčnou tendenci; celkem jest ale domácí soukromý diskont přece jen levnější než na trzích zahraničních a po- ukazuje-li mnichovský směrodatný list na nynější stav míry úrokové v Němnecku jako na znamení nej- vyšší kullury ze všech států evropských, přehlédi nebo zúmyslně ignoroval, že jest sazba rakousko- uherské banky o celé 1/2% nižší — a to ne teprv od včerejška — než německé banky říšské. Ale tako váto pravda je nepohodlna, chceme- li vysloviti axiom, který má i po hospodářské stránce illustro- vati fanfáru: Německo přede všemi! Tento axiom právě není pravdiv; nemá býti přiznáno, že jest zu hranicemi sazba úroková ještě levnější. Jenže jest u nás levnější úroková sazba méně plodna, než by byla v jiných politických a hospodářských poměrech.
doktor Kořistka J Pleva Německo
32 article
V Německu dovedou snad oceniti, že cena peněz přiliš neklesá.e Boj o potrolej v Německu. Píše se nám z Vídně Jak se dovidáme, možno se v brzku v Německu na- díti mocného soutěžného boje petrolejářského. Slan- dard Oil Company jest odhodlána věsti bezohledný boj proti petrolejářské prodejní společnosti, založené Německou bankou, jejímž hlavním účelem jest pod porovali dovoz rumunského petroleje. Již prolo byl by americký trust rád zjednal dohody s rakouskými vývozci: byl by vedl pak boj proti rumunskému pe- Irolejí zdejším a na údet vývozu rakouského. Kdyby totiž byl mohl trust disponovati 1 millionem q halič- ského petroleje za hmburské ceny minus 4 marky, nebyl by měl ohledně tohoto množství risika, protože by hamburská cena byla následkem zápasu s rumun- ským petrolejem příslušně klesla a cena rakouských nákupů tedy se zmenšila. Proto také byl rakouskými vývozcí návrh tento odmítnut. Ani se o něm nejed- nalo. Rakouští vývozcí naproti tomu přistoupili by k rozdělení odbytišť a k dohodě cenové, proti čemuž se trust vzpíral. Schodnica nebude přes engagement Německé banky náležeti k německé prodejně, nýbrž k rakouskému sdružení vývoznímu. Jak se vyvinou poměry mezi rumunskými a rakouskými interessenty. dnes ještě říci nelze. Rakouský cukerní vývoz do Iudis. Zrušení indi- ckých trestních cel co do cukru z konvenčních států. nevyvolala dosud u nás stoupnutí vývozního do ln- die. Teprve nyní vypravena bude větší zásílka cukru — 3600 t. — do Indie z Terstu Záznamů doprav- ních pro budoueno ještě není, což vysvětluje se ta- rifním vyjednáváním cukrovarů s Lloydem. Ježto tato ukončena úspěšně, možno se nadíti většího vývozu.
Lloyd Německo Vídeň Indie Terst Oil Company
33 article
Bavlna. Na trhu bavlnářském dostupují novo- yorské záznamy — hlavně pozdějších lhůt — témnét 15.—, výše, o které trh téměř nikdy neslyšel. Vývoj bursy jest neobyčejně bouřlivý. Haussa využívá pro sebe všech momentů příznivých, a není jich málo. Neobyčejně prospěl ji odhad firmy Neil Brothers, o kterém jsme již mluvili, neobyčejně přicházejí jí vhod malé pohiyby sklizňové, ač se zdá, že v té přičině hraje vyčkávavost a spekulace pěstitelů značnon toli. Jak se zdá, věří ještě v další stoupání cen. Dovozy týdne, koučícího 20. t. m., činily jen 166 000 bal. proti 190.000 bal. v týdnu předchozím a 205 000 bal. loni v stejném týdnu. Dle posledního výkazu New Orleans Cotton Exchange uvedeno z nové sklizně na tih 7.445.000 bal. t. j. c 87.000 bal. více než v stejném období loňském a o 59.000 resp. 371.000 bal. více než v předchozích dvou létech (1902 a 1901). Viditelně zásoby světové (včitaje i alexndrijské) číuí 34.67 mill. bal., (z toho je ame- rieké bavlny 3.14 mill. bal. proti 3.63 (3.17) mill. bal. r. 1903, 4.07 (3.6) mill. bal. r. 1902 a 3.65 (3.22, mill. bal. r. 1901. Při novoyorských pohybech cenových zasluhují, jak již řečeno, zvláštní pozor- nosti prudce stoupající ceny lhůtní. Stoupání toto netýče se však měsiců srpna a pozdějších. Záznam dodávek na říjen znamená jen 12.58. Tím vyjádřeno laké to, nač jsme zde často poukazovali: že totiž spekulace jest si jista až do června své silné posice. Co z toho plyne pro průmysl — netřeba vytýkati, ač ovšem značně bude v dalším vývoji cen pozd- ních měsíců dodávkových hráti velikou úlohu odhady nové sklizně. Vývoj bursy novoyorské vyznačen tě- milo záznamy
New Orleans Neil Brother Cotton Exchange
35 article
dodávky na leden poholová leden březen květen 13 80 13.52 1372 13 92 18. 14.10 1378 13.98 14.17 14.— 14.22 14.37 19. 14.50 14. 50 14.10 14.30 14 47 14.60 14.30 14.59 1472
36 article
11 75 14.49 147i 14.91 Trh s kávou uhájil pod vlivem a dojmem stále malých dovozů brasilských pevné své smýšlení, kle rého dosáhl opělně koncem předchozího týdne. Ba do jisté míry docíleno i kursovních vzestupů. Při tom nezůstal bez vlivu trhem horlivě přijímaný a šífený odhad, že zbylky běžné santoské skiizně činí již jen jeden million pytlů (nová sklizeň odhaduje se na 7 14 mill. pytlů). Dovozy týdne, končícího 16. t. m., činily sice v Santosu 76.000 pytlů proti pouhým 46.000 py- tlů v týdnu předchozím, ale proti 133.000 pytlů v tom- že týdnu roku předcházejícího, v Riu dosáhly dovozy 46.000 proli 58.000, resp 53.000) pytlů. Odi té chvíle se opět zmenšily. Zásoby v Santosu vykazovány 1,206.000 pytlů (proti 1,204.000 předchozího týdne a 1,216.000 pytlů obdobného týdne roku předchoziho), v Riu 596.000 (proti 644.000, resp. 537.000) pytlů.
Santos Rio Rio 596.000 147
37 article
Kakao bylo pevné. V drazbě byla poplávka po gre- nadském velmi značna a placeny někdy i ceny o něco vyšší; také jiné západoindické druhy byly pevnější. Trinidadského nabízeno jen málo Květnová výstava hospodálská v Praze. Čile po- kračují již přípravy k výstavě těto, jež letoz jako ka- ždého roku pořádána bude Ústřední společnosti ho- spodářskou pro království české ve dnech 15. až 23. května. Výstava má za úkol, nejen aby poskytla obraz rozvoje výroby zemědělské a hospodářsko-průmyslové a aby působila k dalšímu pokroku v zemědělství, nýbrž má utužovati i přímé styky výrobců s konsumenty a podporovati odbyt výrobků zemědělských a průmy- slových. Právě se rozesílají do všech končin království českého programy výstavní, jež svěděí o tom, že leloční výstava bude opět neobyčejně bohatá a pestrá. L.hůta přihlašovací jest do 30. dubna, ale v zájmu vystavo- vatelů i výstavy samé jest, aby přihlášky byly učiněny v době co možná blízké. Tiskopisy k ořihláskám po
Praha hospodářskýprůmyslový