2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. července 1913. číslo 190
4
article
polních pekáren, 150 tun mouky a 5 tun rýže.
Naše jízda pronásleduje nepřítele energicky
k Pečovu. Ačkoliv na ústupu pokusili se Bul-
haři u Krivé Palanky o nepříliš čilý útok.
přece však energickým postupem naší jízdy
byli zahnáni s velkými ztrátami.
Bulharům nelze najíti posici, o kterou by se
mohli opřit. Zanechávají mrtvé a raněné. Do-
cileným spojenim mezi Srbya
Řeky na čáře Radoviště-Strumni-
ce byla vyčištěna Makedonie o
pravidelného nepřátelského voj-
ska. Bulhaři ztrácejí na útěku spojení mezi
sebou a den ode dne více jsou odlučování o
svých zásob.
Pečův
Bulhar
Krivoj Palanka
Makedonie
RadovištěStrumeň
5
article
Nový plán balkánské federace.
Nový plán balkánské federace.
Z Londýna, 12. července. Dr. Dillon
vypravuje ve své situační zprávě z Buku-
rešti, že se tam pomýšlí na balkánskou
federaci, která by pozůstávala
z Rumunska, Srbska, Řecka, Čer-
né Hory a Albánska. Rumunsko za-
chová si nadále staré přátelství, ale cítí, že
již vyrostlo z kontroly a v prvé řadě musí
se starati o rumunské zájmy a rumunská
politika musí býti také v tom směru vedena
(Viz poslední zprávy.)
doktor
Dillon
Londýn
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Čer
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
O rozuzlení krise v král. Českém
vyslovil se předseda říšského klubu poslancí
agrárních Fr. Staněk ke zpravodajovi „Mor
Venkova“. Mimo jiné pravil:
„Rozuzlení konečné nemůže býti jiné, než roz-
puštění sněmu, okamžité provedení voleb a v mezi-
dobí volebním sanace král. Českého sankcionová-
ním návrhů zem. výboru. K dobrovolnému vzdán
se zem. výboru nemůže nyní již absolutně dojíti
tím jistě odpadá dosazení komise. K násilnému od-
stranění zem. výboru a hrubému porušení ústavy
nepřivolí náš stařičký císař — jehož výrok je znám
že k žádné oktrojírce více nepřivolí, že je a chce
zůstati panovníkem ústavním, vždyť ve všech těch
zákonech zavázal nejen sebe, ale i své potomky
k zachovávání těchto.
Záleží ovšem na tom, jaké jsou informace
na jichž základě posl. Staněk vyslovil tyto
svoje věty.
Vláda a zvýšení zemských přírážek v Čechách
Včera rozšířena byla zpráva „Austrie“
korrespondence německých křesťanských so-
ciálů, že vláda již oznámila zemskému výboru
král. Českého, že zamítne jeho žádost o zvý-
šení zemských přirážek a o znovuzaveden
zemské dávky z piva.
„Bohemia“ včera večer shledala toto roz-
hodnutí vlády samozřejmým.
O zmíněné zprávě korresp. „Austrie“
informovali jsme se včera na příslušném
místě v zemském výboru, kde nám bylo sdě-
leno, že včera do 2. hodiny odpolední ne-
došla zemského výboru nijaká zpráva o něja-
kém rozhodnutí vlády o zemských přirážkách
a o zemské dávce z piva.
Staněk
Čechy
Austria
Bohemia
8
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9
article
Haličské starosti o ruské Polsko.
Haličské starosti o ruské Polsko.
Známý tajný „zatímný komitét“ polský
jenž chtěl podnítiti revoluci v ruském Polsku.
dokud se v Haliči čekalo, že dojde na válku
rakousko-ruskou, dal se nyní na jinou cestu
a zaslal londýnské poselské konferenci memo-
randum, ve kterém vykládá truchlivý stav
Poláků a vzhledem k tomu, že není naděje.
aby polská říše mohla býti nyní obnovena,
prosi velevyslance, aby vymohli úplnou auto-
nomii aspoň Polákům v říši ruské. Podle přání
„zatímného komitétu“ vyslanecká konference
má přiměti Rusko, aby z království polského
a části Litvy zřídilo samosprávné území, jež
by mělo svůj vlastní sněm, krajská a obecní
zastupitelstva, volená vesměs na základě vše-
obecného, rovného a tajného hlasovacího prá-
va všech dospělých osob (tedy i ženských),
úplnou svobodu spolčovací, shromážďovací,
tiskovou a svou vlastní vládu, odpovědnou
pouze sněmu a jim dosazovanou. Usnesení
polského sněmu nesmělo by podléhati změnám
ani ruské dumy, ani jiných zákonodárných
Polák
Polsko
Halič
Rusko
Litva
úplný svoboda
10
article
orgánů ruských. Daně, v Polsku sebrané, šly
by výhradně na potřeby Polska; úřadníky
směli by býti pouze lidé, v ruském Polsku zro-
zení; vojáci z Polska rekrutovaní směli by
sloužiti pouze v Polsku. Všechna omezovan
Poláků v jiných částech Ruska by se zrušila
a židům by se dovolilo usazovati se die vůle
po celém Rusku.
„Dzien. Poznaň.“ napsal nedávno, že ha-
ličský „zatímný komitét“ s celou svou činno-
stí patří do blázince. Krakovský „Czas
„zatímného komitétu“, píše o něm: Domníval
jsme se, že jsme se již vyléčili. Memorandum
„zatímného komitétu“ dosvědčuje, že tomu
není tak, nýbrž že jest ještě část národu, která
věří, že jest krokem politickým, vhedným
prospěšným, připomínati se Evropě. Za memo-
randum nebereme odpovědnosti, jako jí ne-
bere většina polského národa, nebereme od-
povědnosti za škody věcné, které nám z něho
vzejdou a také ne za zmatky pojmů a citů
které způsobí tento krok „polské diplomacie“
Memorandum jest krok pochybený, poněvadž
nebude míti nijakého účinku. To také ví „za-
timný komitét“, ale přece memorandum po-
slal, jen aby demonstroval. Uškodí nám také
proto, že líčí Polsko jako stálé ohnisko re-
voluce a tím dává Rusku nový prostředek
aby před Evropou omluvilo svá násilí, pácha-
ná na Polácích. Konečně „zatímný výbor
svým doprošováním sesměšňuje spravedlivou
věc polskou a ponižuje hrdost národa pol-
ského.
Polák
Polsko
Rusko
Poznaň
Evropa
Czas
11
article
Nové finanční vyrovnání uhersko-chorvatské
Chorvatsko uzavřelo poslední finanční vy-
rovnání s Uhrami r. 1906 na dobu od 1. ledna
1907 do 31. prosince 1913. Vyrovnání bylo na
základě usnesení kralevinských deputací
chorvatské a uherské, schváleno oběma sně-
my, jak vyžaduje ústava. Poněvadž v Chorvat-
sku ústavnost zastavena a nové vyrovnán
cestou ústavní nedá se provésti, chce uher-
ská vláda, jak sděluje „Budap. Tagbl.“, ny-
nější vyrovnání prodloužiti o jeden rok pou-
hým ministerským nařízením. Proti takovému
jednání, které se příčí uhersko-chorvatskému
státoprávnímu vyrovnání z r. 1868, vyslovuji
se všechny chorvatské listy, ba i úřadní no-
viny záhřebské napsaly, že finanční výrovnán
pouhým nařízením prodloužiti se nedá, ježto
by to bylo nezákonn é.
Hr. Tisza ob čas sice vyjednává s vůde
maďaronské strany v Chorvatsku a dává svý-
mi novinami vyhlašovati, že Cuvaj bude dán
do pense, pro Chorvatsko bude jmenován zase
ústavní bán a stane se pokus s obnovením
sněmu. Takové pověsti šíří se již od Nového
roku, ale v Chorvatsku zůstává vše při sta-
rém a poněvadž není naděje, že by tam mohl
býti zvolen sněm s maďaronskou většinou, od-
padá také naděje, že by mohly býti vyslány
nové kralevinské deputace, aby ústavně pro-
dloužily platnost finančního vyrovnání, nebo
se dohodly o vyrovnání nové. Zbude tedy sku-
tečně jen „nařízení“. Hr. Tiszu ovšem hlava
nezabolí, že se při tom dopustí o jednu nezá-
konnost více.
Chorvat
Cuvaj
Chorvatsko
Uhry
Hradec
13
article
Ze Skoplje.
Ze Skoplje.
Napsal Jaša Tomič.
Ruský generál Domanský po dobytí Drinopole
vypravil se do Bulharska a Srbska, aby studoval
loňskou válku. Když už se velmi schylovalo k nové
válce, k válce mezi Bulhary a Srby, napsal do
„Birževých Vědomostí“ výsledek svého studia
pozorování. Vyslovil se v ten smysl, že pěchota bul-
harská i srbská je stejně dobrá, ale všecky ostatní
druhy zbraní že jsou lepší u Srbů, kteří nad to maj
také lepší zásobování a opatření zdravotní. Potka-
jí-li se Srbové a Bulhaři jako protivníci, naklont
se vítězství asi na stranu toho, kdo začne
tím bude míti offensivu.
Bulhaři učinili tak, jakoby jednali v dojmu
úvahy ruského generála. Válku začali, ale vítězství
si žím nezabezpečili. Srbové byli připraveni na
možnost války, ale do poslední minuty doufali.
že války nebude a že spor bude vyrovnán v Petro-
hradě na konferenci předsedů minísterstev. Důstoj-
níci srbští a bulharští na rozhraní kamarádsky s
spolu stýkali a bulharští jakoby se úplně srovná-
vali se srbskými, říkali, že Danev už o d e šel
Jaša Tomič
Domanský
Bulhar
Srba
Birževý
Drinopol
Bulharsko
Srbsko
Petrahradit
14
article
do Petrohradu. Jestliže Danev už odešel, válka.
chvála bohu, nebude, neboť v Petrohradě car už se
postará, aby se ministerští předsedově nerozešli
jako nepřátelé.
Na Ovčím Poli bulharští vyzvali srbské, aby se
dali společně s nimi fotografovati. Srbové svolili.
Po společném fotografování ještě si spolu fukli na
bratrství a rozešli se. (I to velmi připomíná způsob.
kterým Japonci r. 1904 zahájili válku s Rusy.)
To bylo v 5 hod. odpoledne a v 11 hod. v no
udál se na tom místě bulharský přepad. Na jiných
místech po půlnoci. Přepad byl strašný. Srbové se
nenadáli zla. Dvě brigády napadly na srbský bata-
lion. Jinde bulharský batalioa napadl na srbskou
setninu, JJinde dvě divise bulharské na dvě brigády
srbské. Byli asi 4 Bulhaři na dva Srby, kteří, opa-
kuji, ničeho netušili. Nad to dlužno zaznamenati, že
Bulhaři ku přepadu užili svých nejlepších, vojsk.
Bulharů byly massy, ale Srbové rozhořčeni hájili
své slabé posice tak, že Bulhaři museli na ně i
čtyřikráte hnáti útokem. Bulhaři počítali taka je-
ště v noci porazíme ty, co jsou na hranici, aby vne-
sli strach a zmatek do srbského vojska. Ale přepo-
čítalí se, Srbové vydrželí bulharské útoky i tam.
kde byli v nejmenší menšině. Kde byli silnější, sa-
mi Bulhary zaháněli bodákem. Bulharský Musa
Kesedžija (hrdina z národních písní) udeřil prvý
ale při tom ztratil rovnováhu a vypadl ze sedla.
Nyní je řada na Králeviči Markovi, aby udeřil.
bůh
Srba
Rus
Bulhar
Markov
Petrohrad
Musa Kesedžija
15
article
Takový byl počátek války. Z něho snadno jest
uhodnouti, jaké bude pokračování a konec.
Na cestě z Bělehradu do Soluna potkávali
jsme vozy s raněnými Bulhary i Srby. Kteří mohli
státi na nohou, stáli u oken vagonů a dívali se ven
Klidně rozmlouvají s námi, rozčileni nejsou ani vál-
kou, ani svým osudem. Oni by ještě nyní Bulharů
spíše litovali, než nenáviděli, ale jedno jim nemo-
hou odpustiti, co na dlouho lehne mezi oba náro-
dy: že Bulhaři rubali srbské raněné, kteří po prvém
přepadu zůstali na místě.
Na jedné stanici našli jsme Černohorce. Přitá-
hli v počtu 15.000 na Kosovo, na slavnost vidovdan-
skou, chtěli viděti osudné místo, kde zahynul cat
Lazar a s ním srbské carství a svoboda. Na vojnu
s Bulhary nemyslili a bylí by se vrátili domů. Ně-
kteří už se dali na cestu. Ale když přišla zpráva
bulharském přepadu, obrátili se a šli proti Bulha-
rům. Ti prostodušní junáci nikterak nemohou po-
chopiti bulharský hřích.
„šíroké Skoplie“ rychle se mění od toho dne
co z něho vyšli Turci. Všude se dělá čistota a po-
řádek. Objevil se tu nový hostinec „U cara Duša-
na“, jenž tu měl hlavní město své říše. V Dušanově
měsíě navštívil jsem vojenskou nemocnici. Hovořil
jsem tu s raněným od Drinopole. Toho nejvíc hněte
osud srbského hřbitova v Kadíkeji, kde Srbové
pohřbívali své kamarády. „Drželi jsme jej v po-
řádku,“ povídal, „na každý hrob jsme postavil
kříž a napsali jméno. Nejvíc mne mrzí, že Bulhaři
zamazávali na křížích koncovky srbských jmé
aby vypadala bulharsky. Z Popoviče udělali Popo-
va, z Jankoviče Jankova.“
Bulhar
Srba
Černohorec
Turek
Popovič
Popo
Jankovič Jankův
Bělehrad
Kosovo
Drinopol
Kadíkea
U car Duša
16
article
K včerejší zprávě o odhalení vyzvědačských
služeb inž. Michala Peyerla ve prospěch
Italie sdělujeme tyto podrobnosti: Stavbu pevno
stí v jižních Tyrolích prováděla mezi jiným také
firma Wertmann, které svěřeny byly práce na hor-
ské planině Lavarone. Stavba těchto pevností trvá
asi tři leta. Pevnosti jsou již téměř hotovy a tak
ozbrojeny.
Podezření proti inž. Peyerlovi vzniklo již před
několika týdny. Inž. Peyerle, který jako vrch. inže-
nýr věděl podrobně dle plánů o veškerých podrob-
nostech těchto fortifikačních prací, byl v podezření.
že různé tajně detaily prozrazuje italskému vy-
zvědači. Byl bidlivě pozorován delší dobu a po-
zorováním tím potvrzeno bylo podezření v plném
rozsahu. Za jeho nepřítomnosti byl prohledán jeho
byt, kde nalezen materiál tak závažný, že vojen-
ské úřady nařídily ihned, aby byl zatčen. Peyerle
byl zatčen a dodán vojenskému soudu v Roveredu.
Vyšetřování vedou tři majoři - auditoři, jedenz
Innomostí, druhý z Vídně. Podrobným vyšetřováním
bylo zjištěno, že vyzvědačská činnost Peyerla da-
tuje se así ode dvou let a že jím byla Italii
prodána neobyčejně důležitá vojenská tajemství.
Vyšetřováním se také zjistilo, že inž. Peyerle
měl společníky a proto již v úterý zatčeny tři oso-
by. Dvě z nich byly zaměstnány Peyerlem samým.
Třetím je velkoobchodník s dřívím v Calli a ns.
Ing
Michalus Peyerla
Peyerl
Peyerle
Tyroly
Vídeň
SF
17
article
Labour party pro sestátnění anglických který byl dodavatelem při stavbách fortifikačních.
dolů.
Zatčení bylo provedeno časně z rána několika vyš-
Člen parlamentu Stephen Walsh podal v
šími vojenskými úřadníky s pomocí četnictva a cí-
čtvrtek ve sněmovně poslanecké jménem dělnické
vilních strážníků. Všichní zatčení byli rovněž do-
strany návrh na sestátnění dolů. Walsh, jenž hral
pravení do Rovedera.
významnou úlohu v loňské stávce uhlokopů, po-
Vyšetřováním vyšlo také na jevo, že inženýr
kládá se za jednobo z přištích vůdců labour party
Peyerle nejen vyzvědačstvím poškozoval rakouský
Zásady návrhu jsou:
stát, ale že také při vedení staveb opevňovacíeh
1. Vláda stanoví dobu, v níž všechny uheln
dopustil se řady podvodů různými man -
a jiné doly mají se státi národním majetkem.
pulacemi na škodu vojenského eráru
2. Náhrady budou vyplaceny všem akcionářům
Je skutečně úžasno, že inž. Peyerle mohl se
Návrh odmítá však nároky majitelů půdy. Náhrady
dopouštěti po dva roky nejen špionáže, ale že také
mají se zakládati na těžbě pěti let před sestátněním.
mohl podváděti o tak značné obnosy vojenský erár
Doly, jejichž roční těžba převyšuje 100.000 tun.
Nová tato aféra po případu Redlově je strašným
mají býti vyplaceny po 10 šilinkách za tunu, kdežto
mementem pro Rakousko, mementem, které bude
doly s menší těžbou po 12 šilinkách za tunu. Kapitál
v cízině působiti velmi nepříznivě. Také ta okol-
k výkupu potřebný má býti opatřen zvláštn
nost, že prodána byla velmi důležitá vojenská ta-
3procentní půjčkou.
Stephen Walsh
Walsh
Ing
Rakousko
18
article
3. Doly budou spravovány zvláštním minister-
hám. Aby veřejnost naše nebyla rozčilována ne
stvem a 10člennou komisí, jejíž předseda bude jme
určitými zprávami, jest tu stejně jako v případě
nován vládou a tři členové budou navrženi dělni
ckými sdruženími.
lehlivou a úplnou zprávu o výsledcích vyšetřování
Tento návrh zákona je podporován jedině so
o skutečném stavu věcí.
cialisty, kdežto se strany liberálů se mu posud ne-
Policie brněnská podnikla v pátek novou pro-
dostalo oficiální podpory. Bude asi opalován častě-
hlídku bytu Peyerlových na třídě Františka Josefa
ji, podobně jako návrh na právo na práci, ale zatím
Po nejstarším synu, posluchači německé techniky
nemá naděje na úspěch.
brněnské, s nímž zmizely důležité dokumenty, ne
Z francouzské sněmovny.
ní dosud ani stopy.
V páteční schůzi francouzské sněmovny provedl
vůdce socialistů Jaurěs vládě poťouchlý kousek.
Josef
Dolo
francouzský sněmovna
19
article
Při projednávání interpelace o stihání syndika-
listů pro zločinnou agitaci v armádě, vyložil sta-
novisko vlády ministr spravedlnosti Ratier, který
je snad dobrým správním úředníkem, ale špatným
řečníkem, takže jeho řeč, v níž citoval četné no-
vinářské zprávy a dokumenty, nebyla právě vyni-
kajícím řečnickým výkonem. Když ministr skončil
povstal Jaurěs a žádal, aby řeč Ratierova byl
veřejně vyvěšena. Chtěl tím patrně paralysovat
účinek poslední skvělé řeči ministerského před-
sedy Barthoua, v níž ostře osvětlil činnost sociali-
stické strany, svádějící vojiny k deserci a vzpouře
a která byla dle usnesení sněmovny vyvěšena v
všech obcích francouzských.
Poslanci se tomuto vtipu smáli a předsed
sněmovny Paul Doschanel chtěl přes slova Jauri-
sova přejíti jako přes prostý výkřik, ale Jauris
kolem něhož se seskupili členové socialistické stra-
ny. pravil: „Pane presidente, podáváme oficiálně
návrh, aby řeč ministra spravedlnosti byla veřejně
vyvěšena.“ Předseda musil tudíž dáti o návrhu
hlasovati a vládní většina octla se v nemilé situ-
aci, že musila hlasovati proti vyvěšení řeči míni-
strovy. Návrh byl pak zamítnut 323 proti 95 hla-
sům. —
Z debaty zasluhuje zmínky poznámka sociali-
stického poslance za Lille Deloryho, jenž zvolal
na ministra spravedinosti: „Bude-li země napadena.
budou socialisté státi v prvních řadách!“ Je tc
opakování výroku Bebelova v německém říšském
sněmu, ale tím socialisté francouzští neodčiní po-
savadní vlastizrádnou propagendu.
Ratier
Doschanel
Jauris
Bebelův
Lille
20
article
Vyzvědačská aféra tyrolská.
Vyzvědačská aféra tyrolská.
jemství státu spojeneckému, nutí k vážným úva-
Redlově povinností příslušných kruhů, podati spo-
Redlův
21
article
Městská musea v Plzm.
Městská musea v Plzm.
Z Plzně, 12. července
nlr o
(Pův. dopis „N. L.
K zítřejšímu dnu chystá se Plzeň k slavnosl
nehlučné sice, ale kulturně velice významné —
k odevzdání svých městských museí širší velv-
nosti.
Pro toho, kdo zná plzeňské poměry jen ponb
kud, zní to trochu divně, když se uváží, že městak
museum plzeňské bylo založeno již před 35 lét,
a že r. 1886 jako odštěpek jeho zřízeno bylo mn-
seum umělecko-průmyslové. A teprve nyní jeoe
odevzdávány veřejnosti?
To dlužno poněkud vysvětliti pohledem do ní-
nulosti.
Dnešní městské historické museum založen
bylo r. 1878 jako „Obecní museum pro město Plaeti
a západní Čechy a bylo umístěno v budově nyo
nějšího německého gymnasia v přízemí a vzrůstalo
velmi rychle zejména hojnými dary, takže bran
místnosti nedostačovaly.
R. 1886 ze sbírek odboru průmyslového byl
založeno museum umělecko-průmysloví
jako samostatný ústav se zvláštním kuratoriem
zvláštní správou; ředitelem jeho stal se Jos
škorpil. Odtud trvají vedle sebe v Plzní dva mu.
sejní ústavy: museum historické a museum umě.
lecko-průmyslové. Vzrůstem musea umělecko-prt
myslového otázka místností pro museum stalas
tím akutnější
Zásadní usnesení o stavbě nové budovy pr
obě musea stalo se r. 1888 za vladařského jubilea,
po dlouhém jednání zejména o subvence na stavt
přikročilo se k stavbě dle plánů architekta Josel
škorpila, ředitele musea umělecko-průmyslovée
ho. Stavba dokončena r. 1901.
N L
Josel
Plz
Plzeň
Plaeť
Čechy
muzeum umělecký
22
article
Zatím sbírky historického musea ve starýc
místnostech rozmnožily se zejména v oddělen
prachistorické archeologie prací sekretáře muse
ního F. X. France (1893—1904), zásluhou pak prol
Cyrila rytíře Purkyně (dnes ř. profesora česle
techniky) založeno r. 1897 při museu zvláštní oddě-
lení geologické, jež prof. r. Purkyně řídí až po-
dnes.
R. 1901 byly přestěhovány sbírky musejní d
nových místností, jež však postrádaly nového za-
řízení: jednání o opatření prostředků k vaitřním
zařízení a o zadání nábytku protáhlo se několil
let, takže dodání nábytku dokončeno teprve rekr
1910 a přikročeno hned k instalací sbírek.
O obsahu i rozsahu sbírek musejních poroboe
exposicej nutno však několik slov uvésti o těch
částech sbírek, jež nejsou vystaveny.
S museem spojen jest městský archiv, jes
chová na 900 listin pergamenových, na 20.000 papl-
rových, nepočítaje v to různé fascikle a větší celky
aktů, na 400 rukopisů a to jak knih městských, tak
i různých památek literárních a j., převážnou věl-
šinou z Plzně a okolí. Spolu s tím uloženo oddě-
lení autografů, korespondence a literárních pozá-
stalostí významných mužů v Plzni působivších, ze-
jména J. K. Tyla (na 400 kusů). V nejbližší době t
archivu bude připojena i stará městská registratura
i hospodářské registratury někferých okolníc
panství.
X Franc
Purkyně
Tyl
Plzeň
papl
23
article
Vedle archivu vzrůstá v důležítý úísťav take
vědecká knihovna. Z původní knihovny přiruční
knihovna musejní vurůstala štědrými dary, zejměns
darem dra. Peiskra 1800 sv. a odkazem Františk
Schwarze 6400 sv., Edmunda Ginzla 2100 sv.
hojným kupováním na veřejnou knihovnu vědeckou.
jež alespoň z části opatřovala nejdůležitější po-
můcky k vědeckému studiu v Plzni. Dosti dobř
vyhovuje knihovna zejména potřebám studiu če-
ských dějin, české literatury a geologie. Veřejná
čítárna při knihovně otevřena byla na konci březn
roku 1909.
Vedle sbírek vystavených je mnoho materiálu
zejména cizího, uloženo ve skříních. Tak v oddé-
lení prachistorické archeologie ve sbírkách jest ulo-
žen bohatý nález neolithický a těnský z Čelechovi
na Moravě, keramika typu lužického z východníc
Čech i ojedinělé předměty jiné.
Ve sbírce numismatické uloženo jest 8200 kusů
z nichž 5000 jest mincí českých a rakouských, aai
ty však nejsou všechny vystaveny.
Také v oddělení zbraní, obrazů a plánů mnoh
předmětů, zejména cizích, není vysťaveno, nebylet
možno umístiti ani všechen materiál plzeňský.
Velmi mnoho studijního materiálu, vesměs
okoli Plzně, má oddělení geologické.
Městské umělecko-průmyslové museum v Plzni
založeno bylo jako samostatný ústav obce král
Františk Schwarz
Ginzl
Plzeň
Čelech na Morava
Čechy
městský uměleckýprůmyslový muzeum
24
article
přihlásí za člena .. . Prohlašujeme na podobné
dotazy: prospěch, který vyplyne dobrým
překladatelům z členství, záleží hlavně v tom.
že se neschopní a nesvědomití živlo-
vé z literatury — odklidí ..
Tedy vlastní zápas o bytí a nebytí na pol
literárním, jako všude v přírodě. Zápas dobra
a zla, světla a tmy, idey a hmoty.
A protože hmota je odvěkým nepřítelem
idey a novému idejnému Sdružení jde o to,
vyrvat ideu z podruží a nízkého otročeni
hmotě, záleží především, aby záměr idejný
nad zámysly hmotařskými v novém tělese měl
předem zaručenu převahu zcela nepochyb-
nou. Kterak toho docílit? Kterak způsobit.
aby na konec nedostala převahu zásada: Kdo
je s námi, je dobrý, kdo není s námi, je
špatný — překladatel? Proto je zřejmo, žesi
Sdružení nemůže přáti za členy než pracovní-
ky a příznivce, kteří od svého členství nesli-
bují si nijakého — hmotného prospěchu.
25
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Kabátky. — Letní pláště. — Šaty. — Klo-
bouky. — Pudrovaná paruka. — Nový účes.
Příjemnou změnu přinesly do letošní letn
mody malé kabátky barev odlišných od bar-
vy sukní, na nichž cele se může uplatniti vkus
a fantasie ženy. V pařížských krejčovských
dílnách možno je vidět v různých barvách.
ale jsou vždy hezké, nosí-li se ke světlým suk-
ním. Šijí se z hedvábí hladkého nebo proužko-
vaného, z kvítkovaného batistu, z plátna.
ba i z voilu a jiných měkkých látek. Skoro
všechny jsou stažené pásem ze stuhy, nebo
pruhu satinu, který se v zadu sváže na volný
uzel, od něhož spadají oba konce. Šosy jsou
skoro vždy nastavené a jsou krátké, buď slo-
žené nebo hladké. Kabátek je obyčejně ozdo-
ben límečkem a manžetkami z vyšívání nebo
z krajek. Nyní jsou v oblibě limečky z naoíra-
ného muselinu, které se někdy prodlouží až
Kabátek
26
article
k pasu; límečky a výložky oživují kostýma
zvyšují jeho eleganci. Pro dámy starší, poně-
kud silné, které nechtějí choditi v bluze, dělá
se elegantní přehoz z černého hedvábného
muselinu, jehož šosy sahají do tří čtvrtin suk-
ně, je volně přepásán tlustou šňůrou a kimo-
nové rukávy jsou prodlouženy černým brošo-
vaným gázem. Pruh sametu zdobí dolejší okra
a stoupá až na nesešitou část postranního
švu. Límec v podobě kápi zdobí tento elegant-
ni přehoz. Za chladných dnů se nosí tříčtvrteč-
ní pláště, v předu drapované nebo hladce za-
okrouhlené, velice široké v ramenech a dole
zúžené; tyto pláště se šijí z charmeuse, z vlní-
tého satinu nebo z brošovaného hedvábía
hodně se podobají večerním plášťům. N
dlouhé pláště odpolední a cestovní užívá se
tussoru, z něhož se šijí také malé pláštíky
bez rukávů, které se přehodí přes ramena mí-
sto plaidu, pro venkov možno voliti živější
barvy, zvláště pro pláštíky, které snesou fan-
tasii; na letní přehozy se používá hedvábného
muselinu a čínského krepu různých vzorků
a barev. Pro nejteplejší letní dny připravily
ateliery rozkošné bílé obleky od prostých
muselínových, zdobených náběrem, až po
pracné šaty batistové, zdobené vyšíváním ši-
rokým 50—60 cm. a pásem z hedvábí živé
barvy. Polodlouhé konce pásu jsou vyšívané
nebo zdobené velkým střapcem. Krajky jsou
ve velké oblibě a dělají se z nich nejen lí-
mečky a manžetky, ale šijí se z nich jakési
centimetr
27
article
tuniky, které se vyjímají pěkně zvláště na ša-
tech ze charmeuse. — Při posledních dosti-
hách objevily se vedle kloboučků z tylu a ilu-
sionu, jimiž prosvitaly vlasy, také klobouky
z černého sametu, které pěkně konfrastovaly
se světlými nadýchanými toaletami. Jako ku-
riositu zaznamenávám, že jedna dáma obje-
vila se v malém kloboučku a pod ním vyku-
kovala pudrovaná paruka. Je to ovšem vý-
střední nápad ženy, která chce upoutati na
sebe pozornost stůj co stůj. — Poslední modn
zprávy oznamují, že švadleny začínají zdobiti
letní vycházkové šaty, muselinové a batis-
tové — kožešinami. Myslily si patrně, když
se mohou zdobiti kožešinou lehoučké šaty
plesové, proč by to nemohly býti také letní
šaty vycházkové. Také dělaným ovocem se
zdobí šaty; teď v době třešní upevňují se
v pasú a na živůtku drobné kytičky těchto
rudých plodů. A ještě jednu novinku musím
oznámiti svým čtenářkám. Pařížští vlásenkáři
uznali, že už se nízké účesy nosily dosti dlou-
ho a proto zavádějí do mody nový účes, jaký
nosívala krásná paní Recamiérová. Vlasy jsou
rozdělené uprostřed pěšinkou a shrnuté na
temeno hlavy, kde se z nich udělá volný uzel.
přidržovaný ozdobným hřebenem. Skráněa
uši zakrývají pěkné prsténce vlasů. Účes pro-
dlužuje ovál obličeje a sluší rozkošně zvlášté
mladistvým tvářím. Vylučuje podložky i při-
dané copy, neboť není třeba k němu mnoho
vlasů, za to však se asi budou přidávati
prsténce, čili jako naše babičky říkávaly „lo-
kynky“. Zatím se budou tyto účesy nositi jen
do divadel, společností atd., protože nynějš
klobouky by se na ně nemohly dáti.
Recamiérová
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nová kniha Magdaleine Chaumontové. Na-
šim čtenářům, zvláště však čtenářkám, dobře zná-
má pařížská modní referentka našeho listu, spisova-
telka pí. Magdaleine Chaumontová napsala novou
knihu „La vie libre“, která v těchto dnech vyšla
tiskem v Paříži u Albina Michela. Kniha je romá-
nem mladé ženy, toužicí po volném životě s mu-
žem, po svazku, posvěceném jen láskou. Ale po
týdnech závratného blaha přijdou útrpné úsměvy
přátel pohrdání společnosti, a konečně, co nej-
horší, zklamání v tom, komu obětovala vše a se-
stárlá milenka, bez rodiny, bez přátel, ve smutné
osamocenosti, resignovaně očekává smrt.
— Wilsonův novinářský kabinet. Už jednou
přinesli jsme zprávu o tom, jak nový president Spo-
jených států vyznamenává novináře a dává je na
čelná místa politická. Nejen že novináři obsazuje
místa vyslanců, ale také polovina ministrů je rekru-
tována z řad publicistů. Že novináři američtí zú-
častní se politicky nejen pérem, toho je ostatně
důkazem také fakt, že mezí poslanci se to „hemží
novináři.
Chaumontová
Albin
Wilsonův
Paříž
Spo
Magdaleine Chaumontová
Le via
29
article
— Co bylo prorokováno caru Ferdinandovi
V Paříži koluje historka o podivuhodném prorociví
které bylo kdysi vyčtěno bulharskému králi z ruky.
Vynikající historik Maucini, který zemřel loniv
květnu, byl před několika léty u bulharského dvora
hostem Ferdinandovým, který byl tehdy ještě kní-
žetem. Ferdinand, jenž věděl, že Maucini těší se
slávě věštce z tahů ruky, příměl historika, aby mu
vyčetl jeho osud z pravice. „Vidím velký smutek
pro vaši výsost a pro Bulharsko,“ pravil tehdy hi-
storik. „Za pět, nebo šest let za to čeká vás velká
radost z povýšení a r. 1912 uskutečnění snu, v nějž
už vaše výsost nedoufala.“ „A pak?“ ptal se kníže
Ferdinand. Věštec váhal. „Řekněte mi pravdu,“ na-
lehal kníže. „Štěstí se mění,“ mínil Mauciní. „Roku
1913 — doufám, že se mýlím — čtu katastrofu pro
Bulharsko i pro vás.“ Proroctví se dosud vyplnila.
smutek přišel smrtí Ferdinandovy matky, radost
korunovací knížete na cara. Pak r. 1912 vítězství
nad Turky a nyní — rok 1913 ještě neskončil.
— Boxer Johnson je v Paříží. Známý americký
boxer černoch Johnson, který prchl ze Spojených
států před vězením, je nyní v Paříži. Dlouho musel
se svým průvodem jezditi v automobilu Paříží, nežli
našel hotel, v němž se mohl ubytovati. Nikde ho
nechtěli přijmout.
= Paříž podporuje „volnou lásku“. V Paříži
jsou nyní činže ohromně vysoké a z toho povstávaj
různé sociální komplikace. Tak na příklad učitelé
kteří dostávají ročně na činži jen 300 fr., najmou
si často byt společně s kolegy nebo s kolegyněmi.
Ferdinand
Maucini
Ferdinandová
Maucinit
Ferdinandův
Johnson
Paříž
Bulharsko
spojený stát
30
article
To učinili také učitel a učitelka obecné školya
v klidu a spokojenosti trávili spolu život. Konečně.
když se jim narodilo dítě, tak na naléhání úřadů
a přátel se dali oddati. Ale po svatbě dostala uči-
telka oznámení, že bylo škrtnuto její příbytečné,
ale za to jejímu muži že bylo zvýšeno ze 300 na
400 fr. Najednou měli na činži o 200 fr. méně. Ale
věděli si rady. Dali se rozvéstí, ale žijí opět spolu,
jen s tím rozdílem, že místo 400 ir. mají na činzi
700 fr. Bylo totiž učiteli sníženo příbytečné na
300 fr., ale učitelka, jako rozvedená žena s dítětem,
dostává na byt 400 fr. Tento dobrý nápad našel
takového uznání, že se nyní projednává několik
rozvodů rovněž „pro činži
— Pokus o nahražení lovecké zábavy střelbou
na figuriny zvířat. Lázně Píšťany každoročně pro-
žívaly jako slavnostní den den závodů ve střelbě
na holuby. Ale členové spolků pro ochranu zvířat.
přátel ptactva a jiných spolků podobných vymohly
na lázeňské správě, že loňského roku byla „holubí
střelba“ odřeknuta. Ale tím dostala se lázeňská
správa, která snaží se vyhověti přirozeně přáním
všech svých hostí, z deště pod okap. Zábavní ko-
Heda.
Heda
Píšťany
spolek pro ochrana zvíře
31
article
mité lázeňské bylo zahrnuto žádostmi, aby vžílá
již zábava střelecká nebyla rušena. Byl to věra
tvrdý oříšek, jak vyhověti oběma stranám —
ochráncům zvěře, i přívržencům cechu nimrodské-
ho. Až nyní byl rozlousknut. Ve dnech 26. a 27.
t. m. budou konány opětně na píšťanské lázeňsk
střelnici střelecké závody. Ale ne na živá zvířata
ale na figuriny holubů a zajíců, a jiné zvěře, pohy-
bující se s přirozenou rychlosti, takže zábava bude
miti zcela „lovecký ráz“. Závody, k jichž uspořá-
dání přispěla munificentně protektorka, majitelk
lázní rodina hr. Erdödyů, slibují prý býti velm
pestré a zajímavé.
= Sebevražda bývalého badatele o malaril.
Ladislav Hošek, medik, jenž svými pracemi o pů-
vodu malarie získal si uznání ve vídeňských věde-
ckých kruzích, počal z nouze padělati padesáti-
korunové bankovky, aby mohl dále ve své badatel-
ské práci pokračovati. Jeho počínání bylo odha-
leno a Hošek zodpovídal se za svůj čin před ví-
deňskou porotou, která ho však osvobodila. Zájem,
který tento zajímavý případ vzbudil, byl neoby-
čejný, a projevil se také po jeho osvobození taj-
nými dary, s nimiž nemohl však příliš dlouho vy-
stačiti. Lidský soucit nešel však tak daleko, aby
Hoškovi byla umožněna další existence, a aby mohl
pokračovati dále ve svých odborných studlích. Z
zoufalství dal se do pilí, živil se všelijak, ale na
dráhu zločinu přece znova nevkročil. V pátek na-
lezen byl ve svém bytě oběšen.
Hošek
32
article
Povodně. Ze Lvova, 12. července. (K.k.
Na trati Přemyšlany-Březany je doprava povodn
přerušena. Porucha bude odstraněna asi za dva
dny. — Ze Stanislavova, 12. července. (K.-k.)
Na trati Pututory-Verecovice byla veškera do-
prava pro povodeň zastavena. Také na místn
dráze kolomyjské je zatím přerušena. — Ze Sat-
marských Němců, 12. července. (K. k.) Že-
lezniční doprava do Bigsadu je povodní přerušeua.
U vesnice Nuždy protrhly vody železníční náseo
na třech místech a zaplavily most. Osada Ujlak
na Tise je zaplavena. Vezničané pozbyli všeho
majetku.— Z Vel. Enyedu, 12. července. (K. k.
Řeka Maroš vystoupila dnes ráno z břehů. V No-
vém Městě n. M. jsou solné doly zality vodou.
Obyvatelé ve třech ulicích musili býti z domů vy-
klizeni.
Březan
Němec
Nužda
Maroš
Lvov
Přemyšlany
Stanislavův
Pututor
Sata
Ujlak
Tisa
Vela