ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a65a7b20-8f31-11dd-943b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 63, place 54, work 7, org 11
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. července 1913. číslo 190
4 article
polních pekáren, 150 tun mouky a 5 tun rýže. Naše jízda pronásleduje nepřítele energicky k Pečovu. Ačkoliv na ústupu pokusili se Bul- haři u Krivé Palanky o nepříliš čilý útok. přece však energickým postupem naší jízdy byli zahnáni s velkými ztrátami. Bulharům nelze najíti posici, o kterou by se mohli opřit. Zanechávají mrtvé a raněné. Do- cileným spojenim mezi Srbya Řeky na čáře Radoviště-Strumni- ce byla vyčištěna Makedonie o pravidelného nepřátelského voj- ska. Bulhaři ztrácejí na útěku spojení mezi sebou a den ode dne více jsou odlučování o svých zásob.
Pečův Bulhar Krivoj Palanka Makedonie RadovištěStrumeň
5 article Nový plán balkánské federace.
Nový plán balkánské federace. Z Londýna, 12. července. Dr. Dillon vypravuje ve své situační zprávě z Buku- rešti, že se tam pomýšlí na balkánskou federaci, která by pozůstávala z Rumunska, Srbska, Řecka, Čer- né Hory a Albánska. Rumunsko za- chová si nadále staré přátelství, ale cítí, že již vyrostlo z kontroly a v prvé řadě musí se starati o rumunské zájmy a rumunská politika musí býti také v tom směru vedena (Viz poslední zprávy.)
doktor Dillon Londýn Rumunsko Srbsko Řecko Čer
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. O rozuzlení krise v král. Českém vyslovil se předseda říšského klubu poslancí agrárních Fr. Staněk ke zpravodajovi „Mor Venkova“. Mimo jiné pravil: „Rozuzlení konečné nemůže býti jiné, než roz- puštění sněmu, okamžité provedení voleb a v mezi- dobí volebním sanace král. Českého sankcionová- ním návrhů zem. výboru. K dobrovolnému vzdán se zem. výboru nemůže nyní již absolutně dojíti tím jistě odpadá dosazení komise. K násilnému od- stranění zem. výboru a hrubému porušení ústavy nepřivolí náš stařičký císař — jehož výrok je znám že k žádné oktrojírce více nepřivolí, že je a chce zůstati panovníkem ústavním, vždyť ve všech těch zákonech zavázal nejen sebe, ale i své potomky k zachovávání těchto. Záleží ovšem na tom, jaké jsou informace na jichž základě posl. Staněk vyslovil tyto svoje věty. Vláda a zvýšení zemských přírážek v Čechách Včera rozšířena byla zpráva „Austrie“ korrespondence německých křesťanských so- ciálů, že vláda již oznámila zemskému výboru král. Českého, že zamítne jeho žádost o zvý- šení zemských přirážek a o znovuzaveden zemské dávky z piva. „Bohemia“ včera večer shledala toto roz- hodnutí vlády samozřejmým. O zmíněné zprávě korresp. „Austrie“ informovali jsme se včera na příslušném místě v zemském výboru, kde nám bylo sdě- leno, že včera do 2. hodiny odpolední ne- došla zemského výboru nijaká zpráva o něja- kém rozhodnutí vlády o zemských přirážkách a o zemské dávce z piva.
Staněk Čechy Austria Bohemia
8 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9 article Haličské starosti o ruské Polsko.
Haličské starosti o ruské Polsko. Známý tajný „zatímný komitét“ polský jenž chtěl podnítiti revoluci v ruském Polsku. dokud se v Haliči čekalo, že dojde na válku rakousko-ruskou, dal se nyní na jinou cestu a zaslal londýnské poselské konferenci memo- randum, ve kterém vykládá truchlivý stav Poláků a vzhledem k tomu, že není naděje. aby polská říše mohla býti nyní obnovena, prosi velevyslance, aby vymohli úplnou auto- nomii aspoň Polákům v říši ruské. Podle přání „zatímného komitétu“ vyslanecká konference má přiměti Rusko, aby z království polského a části Litvy zřídilo samosprávné území, jež by mělo svůj vlastní sněm, krajská a obecní zastupitelstva, volená vesměs na základě vše- obecného, rovného a tajného hlasovacího prá- va všech dospělých osob (tedy i ženských), úplnou svobodu spolčovací, shromážďovací, tiskovou a svou vlastní vládu, odpovědnou pouze sněmu a jim dosazovanou. Usnesení polského sněmu nesmělo by podléhati změnám ani ruské dumy, ani jiných zákonodárných
Polák Polsko Halič Rusko Litva úplný svoboda
10 article
orgánů ruských. Daně, v Polsku sebrané, šly by výhradně na potřeby Polska; úřadníky směli by býti pouze lidé, v ruském Polsku zro- zení; vojáci z Polska rekrutovaní směli by sloužiti pouze v Polsku. Všechna omezovan Poláků v jiných částech Ruska by se zrušila a židům by se dovolilo usazovati se die vůle po celém Rusku. „Dzien. Poznaň.“ napsal nedávno, že ha- ličský „zatímný komitét“ s celou svou činno- stí patří do blázince. Krakovský „Czas „zatímného komitétu“, píše o něm: Domníval jsme se, že jsme se již vyléčili. Memorandum „zatímného komitétu“ dosvědčuje, že tomu není tak, nýbrž že jest ještě část národu, která věří, že jest krokem politickým, vhedným prospěšným, připomínati se Evropě. Za memo- randum nebereme odpovědnosti, jako jí ne- bere většina polského národa, nebereme od- povědnosti za škody věcné, které nám z něho vzejdou a také ne za zmatky pojmů a citů které způsobí tento krok „polské diplomacie“ Memorandum jest krok pochybený, poněvadž nebude míti nijakého účinku. To také ví „za- timný komitét“, ale přece memorandum po- slal, jen aby demonstroval. Uškodí nám také proto, že líčí Polsko jako stálé ohnisko re- voluce a tím dává Rusku nový prostředek aby před Evropou omluvilo svá násilí, pácha- ná na Polácích. Konečně „zatímný výbor svým doprošováním sesměšňuje spravedlivou věc polskou a ponižuje hrdost národa pol- ského.
Polák Polsko Rusko Poznaň Evropa Czas
11 article
Nové finanční vyrovnání uhersko-chorvatské Chorvatsko uzavřelo poslední finanční vy- rovnání s Uhrami r. 1906 na dobu od 1. ledna 1907 do 31. prosince 1913. Vyrovnání bylo na základě usnesení kralevinských deputací chorvatské a uherské, schváleno oběma sně- my, jak vyžaduje ústava. Poněvadž v Chorvat- sku ústavnost zastavena a nové vyrovnán cestou ústavní nedá se provésti, chce uher- ská vláda, jak sděluje „Budap. Tagbl.“, ny- nější vyrovnání prodloužiti o jeden rok pou- hým ministerským nařízením. Proti takovému jednání, které se příčí uhersko-chorvatskému státoprávnímu vyrovnání z r. 1868, vyslovuji se všechny chorvatské listy, ba i úřadní no- viny záhřebské napsaly, že finanční výrovnán pouhým nařízením prodloužiti se nedá, ježto by to bylo nezákonn é. Hr. Tisza ob čas sice vyjednává s vůde maďaronské strany v Chorvatsku a dává svý- mi novinami vyhlašovati, že Cuvaj bude dán do pense, pro Chorvatsko bude jmenován zase ústavní bán a stane se pokus s obnovením sněmu. Takové pověsti šíří se již od Nového roku, ale v Chorvatsku zůstává vše při sta- rém a poněvadž není naděje, že by tam mohl býti zvolen sněm s maďaronskou většinou, od- padá také naděje, že by mohly býti vyslány nové kralevinské deputace, aby ústavně pro- dloužily platnost finančního vyrovnání, nebo se dohodly o vyrovnání nové. Zbude tedy sku- tečně jen „nařízení“. Hr. Tiszu ovšem hlava nezabolí, že se při tom dopustí o jednu nezá- konnost více.
Chorvat Cuvaj Chorvatsko Uhry Hradec
12 title
Za hranicemi.
13 article Ze Skoplje.
Ze Skoplje. Napsal Jaša Tomič. Ruský generál Domanský po dobytí Drinopole vypravil se do Bulharska a Srbska, aby studoval loňskou válku. Když už se velmi schylovalo k nové válce, k válce mezi Bulhary a Srby, napsal do „Birževých Vědomostí“ výsledek svého studia pozorování. Vyslovil se v ten smysl, že pěchota bul- harská i srbská je stejně dobrá, ale všecky ostatní druhy zbraní že jsou lepší u Srbů, kteří nad to maj také lepší zásobování a opatření zdravotní. Potka- jí-li se Srbové a Bulhaři jako protivníci, naklont se vítězství asi na stranu toho, kdo začne tím bude míti offensivu. Bulhaři učinili tak, jakoby jednali v dojmu úvahy ruského generála. Válku začali, ale vítězství si žím nezabezpečili. Srbové byli připraveni na možnost války, ale do poslední minuty doufali. že války nebude a že spor bude vyrovnán v Petro- hradě na konferenci předsedů minísterstev. Důstoj- níci srbští a bulharští na rozhraní kamarádsky s spolu stýkali a bulharští jakoby se úplně srovná- vali se srbskými, říkali, že Danev už o d e šel
Jaša Tomič Domanský Bulhar Srba Birževý Drinopol Bulharsko Srbsko Petrahradit
14 article
do Petrohradu. Jestliže Danev už odešel, válka. chvála bohu, nebude, neboť v Petrohradě car už se postará, aby se ministerští předsedově nerozešli jako nepřátelé. Na Ovčím Poli bulharští vyzvali srbské, aby se dali společně s nimi fotografovati. Srbové svolili. Po společném fotografování ještě si spolu fukli na bratrství a rozešli se. (I to velmi připomíná způsob. kterým Japonci r. 1904 zahájili válku s Rusy.) To bylo v 5 hod. odpoledne a v 11 hod. v no udál se na tom místě bulharský přepad. Na jiných místech po půlnoci. Přepad byl strašný. Srbové se nenadáli zla. Dvě brigády napadly na srbský bata- lion. Jinde bulharský batalioa napadl na srbskou setninu, JJinde dvě divise bulharské na dvě brigády srbské. Byli asi 4 Bulhaři na dva Srby, kteří, opa- kuji, ničeho netušili. Nad to dlužno zaznamenati, že Bulhaři ku přepadu užili svých nejlepších, vojsk. Bulharů byly massy, ale Srbové rozhořčeni hájili své slabé posice tak, že Bulhaři museli na ně i čtyřikráte hnáti útokem. Bulhaři počítali taka je- ště v noci porazíme ty, co jsou na hranici, aby vne- sli strach a zmatek do srbského vojska. Ale přepo- čítalí se, Srbové vydrželí bulharské útoky i tam. kde byli v nejmenší menšině. Kde byli silnější, sa- mi Bulhary zaháněli bodákem. Bulharský Musa Kesedžija (hrdina z národních písní) udeřil prvý ale při tom ztratil rovnováhu a vypadl ze sedla. Nyní je řada na Králeviči Markovi, aby udeřil.
bůh Srba Rus Bulhar Markov Petrohrad Musa Kesedžija
15 article
Takový byl počátek války. Z něho snadno jest uhodnouti, jaké bude pokračování a konec. Na cestě z Bělehradu do Soluna potkávali jsme vozy s raněnými Bulhary i Srby. Kteří mohli státi na nohou, stáli u oken vagonů a dívali se ven Klidně rozmlouvají s námi, rozčileni nejsou ani vál- kou, ani svým osudem. Oni by ještě nyní Bulharů spíše litovali, než nenáviděli, ale jedno jim nemo- hou odpustiti, co na dlouho lehne mezi oba náro- dy: že Bulhaři rubali srbské raněné, kteří po prvém přepadu zůstali na místě. Na jedné stanici našli jsme Černohorce. Přitá- hli v počtu 15.000 na Kosovo, na slavnost vidovdan- skou, chtěli viděti osudné místo, kde zahynul cat Lazar a s ním srbské carství a svoboda. Na vojnu s Bulhary nemyslili a bylí by se vrátili domů. Ně- kteří už se dali na cestu. Ale když přišla zpráva bulharském přepadu, obrátili se a šli proti Bulha- rům. Ti prostodušní junáci nikterak nemohou po- chopiti bulharský hřích. „šíroké Skoplie“ rychle se mění od toho dne co z něho vyšli Turci. Všude se dělá čistota a po- řádek. Objevil se tu nový hostinec „U cara Duša- na“, jenž tu měl hlavní město své říše. V Dušanově měsíě navštívil jsem vojenskou nemocnici. Hovořil jsem tu s raněným od Drinopole. Toho nejvíc hněte osud srbského hřbitova v Kadíkeji, kde Srbové pohřbívali své kamarády. „Drželi jsme jej v po- řádku,“ povídal, „na každý hrob jsme postavil kříž a napsali jméno. Nejvíc mne mrzí, že Bulhaři zamazávali na křížích koncovky srbských jmé aby vypadala bulharsky. Z Popoviče udělali Popo- va, z Jankoviče Jankova.“
Bulhar Srba Černohorec Turek Popovič Popo Jankovič Jankův Bělehrad Kosovo Drinopol Kadíkea U car Duša
16 article
K včerejší zprávě o odhalení vyzvědačských služeb inž. Michala Peyerla ve prospěch Italie sdělujeme tyto podrobnosti: Stavbu pevno stí v jižních Tyrolích prováděla mezi jiným také firma Wertmann, které svěřeny byly práce na hor- ské planině Lavarone. Stavba těchto pevností trvá asi tři leta. Pevnosti jsou již téměř hotovy a tak ozbrojeny. Podezření proti inž. Peyerlovi vzniklo již před několika týdny. Inž. Peyerle, který jako vrch. inže- nýr věděl podrobně dle plánů o veškerých podrob- nostech těchto fortifikačních prací, byl v podezření. že různé tajně detaily prozrazuje italskému vy- zvědači. Byl bidlivě pozorován delší dobu a po- zorováním tím potvrzeno bylo podezření v plném rozsahu. Za jeho nepřítomnosti byl prohledán jeho byt, kde nalezen materiál tak závažný, že vojen- ské úřady nařídily ihned, aby byl zatčen. Peyerle byl zatčen a dodán vojenskému soudu v Roveredu. Vyšetřování vedou tři majoři - auditoři, jedenz Innomostí, druhý z Vídně. Podrobným vyšetřováním bylo zjištěno, že vyzvědačská činnost Peyerla da- tuje se así ode dvou let a že jím byla Italii prodána neobyčejně důležitá vojenská tajemství. Vyšetřováním se také zjistilo, že inž. Peyerle měl společníky a proto již v úterý zatčeny tři oso- by. Dvě z nich byly zaměstnány Peyerlem samým. Třetím je velkoobchodník s dřívím v Calli a ns.
Ing Michalus Peyerla Peyerl Peyerle Tyroly Vídeň SF
17 article
Labour party pro sestátnění anglických který byl dodavatelem při stavbách fortifikačních. dolů. Zatčení bylo provedeno časně z rána několika vyš- Člen parlamentu Stephen Walsh podal v šími vojenskými úřadníky s pomocí četnictva a cí- čtvrtek ve sněmovně poslanecké jménem dělnické vilních strážníků. Všichní zatčení byli rovněž do- strany návrh na sestátnění dolů. Walsh, jenž hral pravení do Rovedera. významnou úlohu v loňské stávce uhlokopů, po- Vyšetřováním vyšlo také na jevo, že inženýr kládá se za jednobo z přištích vůdců labour party Peyerle nejen vyzvědačstvím poškozoval rakouský Zásady návrhu jsou: stát, ale že také při vedení staveb opevňovacíeh 1. Vláda stanoví dobu, v níž všechny uheln dopustil se řady podvodů různými man - a jiné doly mají se státi národním majetkem. pulacemi na škodu vojenského eráru 2. Náhrady budou vyplaceny všem akcionářům Je skutečně úžasno, že inž. Peyerle mohl se Návrh odmítá však nároky majitelů půdy. Náhrady dopouštěti po dva roky nejen špionáže, ale že také mají se zakládati na těžbě pěti let před sestátněním. mohl podváděti o tak značné obnosy vojenský erár Doly, jejichž roční těžba převyšuje 100.000 tun. Nová tato aféra po případu Redlově je strašným mají býti vyplaceny po 10 šilinkách za tunu, kdežto mementem pro Rakousko, mementem, které bude doly s menší těžbou po 12 šilinkách za tunu. Kapitál v cízině působiti velmi nepříznivě. Také ta okol- k výkupu potřebný má býti opatřen zvláštn nost, že prodána byla velmi důležitá vojenská ta- 3procentní půjčkou.
Stephen Walsh Walsh Ing Rakousko
18 article
3. Doly budou spravovány zvláštním minister- hám. Aby veřejnost naše nebyla rozčilována ne stvem a 10člennou komisí, jejíž předseda bude jme určitými zprávami, jest tu stejně jako v případě nován vládou a tři členové budou navrženi dělni ckými sdruženími. lehlivou a úplnou zprávu o výsledcích vyšetřování Tento návrh zákona je podporován jedině so o skutečném stavu věcí. cialisty, kdežto se strany liberálů se mu posud ne- Policie brněnská podnikla v pátek novou pro- dostalo oficiální podpory. Bude asi opalován častě- hlídku bytu Peyerlových na třídě Františka Josefa ji, podobně jako návrh na právo na práci, ale zatím Po nejstarším synu, posluchači německé techniky nemá naděje na úspěch. brněnské, s nímž zmizely důležité dokumenty, ne Z francouzské sněmovny. ní dosud ani stopy. V páteční schůzi francouzské sněmovny provedl vůdce socialistů Jaurěs vládě poťouchlý kousek.
Josef Dolo francouzský sněmovna
19 article
Při projednávání interpelace o stihání syndika- listů pro zločinnou agitaci v armádě, vyložil sta- novisko vlády ministr spravedlnosti Ratier, který je snad dobrým správním úředníkem, ale špatným řečníkem, takže jeho řeč, v níž citoval četné no- vinářské zprávy a dokumenty, nebyla právě vyni- kajícím řečnickým výkonem. Když ministr skončil povstal Jaurěs a žádal, aby řeč Ratierova byl veřejně vyvěšena. Chtěl tím patrně paralysovat účinek poslední skvělé řeči ministerského před- sedy Barthoua, v níž ostře osvětlil činnost sociali- stické strany, svádějící vojiny k deserci a vzpouře a která byla dle usnesení sněmovny vyvěšena v všech obcích francouzských. Poslanci se tomuto vtipu smáli a předsed sněmovny Paul Doschanel chtěl přes slova Jauri- sova přejíti jako přes prostý výkřik, ale Jauris kolem něhož se seskupili členové socialistické stra- ny. pravil: „Pane presidente, podáváme oficiálně návrh, aby řeč ministra spravedlnosti byla veřejně vyvěšena.“ Předseda musil tudíž dáti o návrhu hlasovati a vládní většina octla se v nemilé situ- aci, že musila hlasovati proti vyvěšení řeči míni- strovy. Návrh byl pak zamítnut 323 proti 95 hla- sům. — Z debaty zasluhuje zmínky poznámka sociali- stického poslance za Lille Deloryho, jenž zvolal na ministra spravedinosti: „Bude-li země napadena. budou socialisté státi v prvních řadách!“ Je tc opakování výroku Bebelova v německém říšském sněmu, ale tím socialisté francouzští neodčiní po- savadní vlastizrádnou propagendu.
Ratier Doschanel Jauris Bebelův Lille
20 article Vyzvědačská aféra tyrolská.
Vyzvědačská aféra tyrolská. jemství státu spojeneckému, nutí k vážným úva- Redlově povinností příslušných kruhů, podati spo-
Redlův
21 article Městská musea v Plzm.
Městská musea v Plzm. Z Plzně, 12. července nlr o (Pův. dopis „N. L. K zítřejšímu dnu chystá se Plzeň k slavnosl nehlučné sice, ale kulturně velice významné — k odevzdání svých městských museí širší velv- nosti. Pro toho, kdo zná plzeňské poměry jen ponb kud, zní to trochu divně, když se uváží, že městak museum plzeňské bylo založeno již před 35 lét, a že r. 1886 jako odštěpek jeho zřízeno bylo mn- seum umělecko-průmyslové. A teprve nyní jeoe odevzdávány veřejnosti? To dlužno poněkud vysvětliti pohledem do ní- nulosti. Dnešní městské historické museum založen bylo r. 1878 jako „Obecní museum pro město Plaeti a západní Čechy a bylo umístěno v budově nyo nějšího německého gymnasia v přízemí a vzrůstalo velmi rychle zejména hojnými dary, takže bran místnosti nedostačovaly. R. 1886 ze sbírek odboru průmyslového byl založeno museum umělecko-průmysloví jako samostatný ústav se zvláštním kuratoriem zvláštní správou; ředitelem jeho stal se Jos škorpil. Odtud trvají vedle sebe v Plzní dva mu. sejní ústavy: museum historické a museum umě. lecko-průmyslové. Vzrůstem musea umělecko-prt myslového otázka místností pro museum stalas tím akutnější Zásadní usnesení o stavbě nové budovy pr obě musea stalo se r. 1888 za vladařského jubilea, po dlouhém jednání zejména o subvence na stavt přikročilo se k stavbě dle plánů architekta Josel škorpila, ředitele musea umělecko-průmyslovée ho. Stavba dokončena r. 1901.
N L Josel Plz Plzeň Plaeť Čechy muzeum umělecký
22 article
Zatím sbírky historického musea ve starýc místnostech rozmnožily se zejména v oddělen prachistorické archeologie prací sekretáře muse ního F. X. France (1893—1904), zásluhou pak prol Cyrila rytíře Purkyně (dnes ř. profesora česle techniky) založeno r. 1897 při museu zvláštní oddě- lení geologické, jež prof. r. Purkyně řídí až po- dnes. R. 1901 byly přestěhovány sbírky musejní d nových místností, jež však postrádaly nového za- řízení: jednání o opatření prostředků k vaitřním zařízení a o zadání nábytku protáhlo se několil let, takže dodání nábytku dokončeno teprve rekr 1910 a přikročeno hned k instalací sbírek. O obsahu i rozsahu sbírek musejních poroboe exposicej nutno však několik slov uvésti o těch částech sbírek, jež nejsou vystaveny. S museem spojen jest městský archiv, jes chová na 900 listin pergamenových, na 20.000 papl- rových, nepočítaje v to různé fascikle a větší celky aktů, na 400 rukopisů a to jak knih městských, tak i různých památek literárních a j., převážnou věl- šinou z Plzně a okolí. Spolu s tím uloženo oddě- lení autografů, korespondence a literárních pozá- stalostí významných mužů v Plzni působivších, ze- jména J. K. Tyla (na 400 kusů). V nejbližší době t archivu bude připojena i stará městská registratura i hospodářské registratury někferých okolníc panství.
X Franc Purkyně Tyl Plzeň papl
23 article
Vedle archivu vzrůstá v důležítý úísťav take vědecká knihovna. Z původní knihovny přiruční knihovna musejní vurůstala štědrými dary, zejměns darem dra. Peiskra 1800 sv. a odkazem Františk Schwarze 6400 sv., Edmunda Ginzla 2100 sv. hojným kupováním na veřejnou knihovnu vědeckou. jež alespoň z části opatřovala nejdůležitější po- můcky k vědeckému studiu v Plzni. Dosti dobř vyhovuje knihovna zejména potřebám studiu če- ských dějin, české literatury a geologie. Veřejná čítárna při knihovně otevřena byla na konci březn roku 1909. Vedle sbírek vystavených je mnoho materiálu zejména cizího, uloženo ve skříních. Tak v oddé- lení prachistorické archeologie ve sbírkách jest ulo- žen bohatý nález neolithický a těnský z Čelechovi na Moravě, keramika typu lužického z východníc Čech i ojedinělé předměty jiné. Ve sbírce numismatické uloženo jest 8200 kusů z nichž 5000 jest mincí českých a rakouských, aai ty však nejsou všechny vystaveny. Také v oddělení zbraní, obrazů a plánů mnoh předmětů, zejména cizích, není vysťaveno, nebylet možno umístiti ani všechen materiál plzeňský. Velmi mnoho studijního materiálu, vesměs okoli Plzně, má oddělení geologické. Městské umělecko-průmyslové museum v Plzni založeno bylo jako samostatný ústav obce král
Františk Schwarz Ginzl Plzeň Čelech na Morava Čechy městský uměleckýprůmyslový muzeum
24 article
přihlásí za člena .. . Prohlašujeme na podobné dotazy: prospěch, který vyplyne dobrým překladatelům z členství, záleží hlavně v tom. že se neschopní a nesvědomití živlo- vé z literatury — odklidí .. Tedy vlastní zápas o bytí a nebytí na pol literárním, jako všude v přírodě. Zápas dobra a zla, světla a tmy, idey a hmoty. A protože hmota je odvěkým nepřítelem idey a novému idejnému Sdružení jde o to, vyrvat ideu z podruží a nízkého otročeni hmotě, záleží především, aby záměr idejný nad zámysly hmotařskými v novém tělese měl předem zaručenu převahu zcela nepochyb- nou. Kterak toho docílit? Kterak způsobit. aby na konec nedostala převahu zásada: Kdo je s námi, je dobrý, kdo není s námi, je špatný — překladatel? Proto je zřejmo, žesi Sdružení nemůže přáti za členy než pracovní- ky a příznivce, kteří od svého členství nesli- bují si nijakého — hmotného prospěchu.
25 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Kabátky. — Letní pláště. — Šaty. — Klo- bouky. — Pudrovaná paruka. — Nový účes. Příjemnou změnu přinesly do letošní letn mody malé kabátky barev odlišných od bar- vy sukní, na nichž cele se může uplatniti vkus a fantasie ženy. V pařížských krejčovských dílnách možno je vidět v různých barvách. ale jsou vždy hezké, nosí-li se ke světlým suk- ním. Šijí se z hedvábí hladkého nebo proužko- vaného, z kvítkovaného batistu, z plátna. ba i z voilu a jiných měkkých látek. Skoro všechny jsou stažené pásem ze stuhy, nebo pruhu satinu, který se v zadu sváže na volný uzel, od něhož spadají oba konce. Šosy jsou skoro vždy nastavené a jsou krátké, buď slo- žené nebo hladké. Kabátek je obyčejně ozdo- ben límečkem a manžetkami z vyšívání nebo z krajek. Nyní jsou v oblibě limečky z naoíra- ného muselinu, které se někdy prodlouží až
Kabátek
26 article
k pasu; límečky a výložky oživují kostýma zvyšují jeho eleganci. Pro dámy starší, poně- kud silné, které nechtějí choditi v bluze, dělá se elegantní přehoz z černého hedvábného muselinu, jehož šosy sahají do tří čtvrtin suk- ně, je volně přepásán tlustou šňůrou a kimo- nové rukávy jsou prodlouženy černým brošo- vaným gázem. Pruh sametu zdobí dolejší okra a stoupá až na nesešitou část postranního švu. Límec v podobě kápi zdobí tento elegant- ni přehoz. Za chladných dnů se nosí tříčtvrteč- ní pláště, v předu drapované nebo hladce za- okrouhlené, velice široké v ramenech a dole zúžené; tyto pláště se šijí z charmeuse, z vlní- tého satinu nebo z brošovaného hedvábía hodně se podobají večerním plášťům. N dlouhé pláště odpolední a cestovní užívá se tussoru, z něhož se šijí také malé pláštíky bez rukávů, které se přehodí přes ramena mí- sto plaidu, pro venkov možno voliti živější barvy, zvláště pro pláštíky, které snesou fan- tasii; na letní přehozy se používá hedvábného muselinu a čínského krepu různých vzorků a barev. Pro nejteplejší letní dny připravily ateliery rozkošné bílé obleky od prostých muselínových, zdobených náběrem, až po pracné šaty batistové, zdobené vyšíváním ši- rokým 50—60 cm. a pásem z hedvábí živé barvy. Polodlouhé konce pásu jsou vyšívané nebo zdobené velkým střapcem. Krajky jsou ve velké oblibě a dělají se z nich nejen lí- mečky a manžetky, ale šijí se z nich jakési
centimetr
27 article
tuniky, které se vyjímají pěkně zvláště na ša- tech ze charmeuse. — Při posledních dosti- hách objevily se vedle kloboučků z tylu a ilu- sionu, jimiž prosvitaly vlasy, také klobouky z černého sametu, které pěkně konfrastovaly se světlými nadýchanými toaletami. Jako ku- riositu zaznamenávám, že jedna dáma obje- vila se v malém kloboučku a pod ním vyku- kovala pudrovaná paruka. Je to ovšem vý- střední nápad ženy, která chce upoutati na sebe pozornost stůj co stůj. — Poslední modn zprávy oznamují, že švadleny začínají zdobiti letní vycházkové šaty, muselinové a batis- tové — kožešinami. Myslily si patrně, když se mohou zdobiti kožešinou lehoučké šaty plesové, proč by to nemohly býti také letní šaty vycházkové. Také dělaným ovocem se zdobí šaty; teď v době třešní upevňují se v pasú a na živůtku drobné kytičky těchto rudých plodů. A ještě jednu novinku musím oznámiti svým čtenářkám. Pařížští vlásenkáři uznali, že už se nízké účesy nosily dosti dlou- ho a proto zavádějí do mody nový účes, jaký nosívala krásná paní Recamiérová. Vlasy jsou rozdělené uprostřed pěšinkou a shrnuté na temeno hlavy, kde se z nich udělá volný uzel. přidržovaný ozdobným hřebenem. Skráněa uši zakrývají pěkné prsténce vlasů. Účes pro- dlužuje ovál obličeje a sluší rozkošně zvlášté mladistvým tvářím. Vylučuje podložky i při- dané copy, neboť není třeba k němu mnoho vlasů, za to však se asi budou přidávati prsténce, čili jako naše babičky říkávaly „lo- kynky“. Zatím se budou tyto účesy nositi jen do divadel, společností atd., protože nynějš klobouky by se na ně nemohly dáti.
Recamiérová
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nová kniha Magdaleine Chaumontové. Na- šim čtenářům, zvláště však čtenářkám, dobře zná- má pařížská modní referentka našeho listu, spisova- telka pí. Magdaleine Chaumontová napsala novou knihu „La vie libre“, která v těchto dnech vyšla tiskem v Paříži u Albina Michela. Kniha je romá- nem mladé ženy, toužicí po volném životě s mu- žem, po svazku, posvěceném jen láskou. Ale po týdnech závratného blaha přijdou útrpné úsměvy přátel pohrdání společnosti, a konečně, co nej- horší, zklamání v tom, komu obětovala vše a se- stárlá milenka, bez rodiny, bez přátel, ve smutné osamocenosti, resignovaně očekává smrt. — Wilsonův novinářský kabinet. Už jednou přinesli jsme zprávu o tom, jak nový president Spo- jených států vyznamenává novináře a dává je na čelná místa politická. Nejen že novináři obsazuje místa vyslanců, ale také polovina ministrů je rekru- tována z řad publicistů. Že novináři američtí zú- častní se politicky nejen pérem, toho je ostatně důkazem také fakt, že mezí poslanci se to „hemží novináři.
Chaumontová Albin Wilsonův Paříž Spo Magdaleine Chaumontová Le via
29 article
— Co bylo prorokováno caru Ferdinandovi V Paříži koluje historka o podivuhodném prorociví které bylo kdysi vyčtěno bulharskému králi z ruky. Vynikající historik Maucini, který zemřel loniv květnu, byl před několika léty u bulharského dvora hostem Ferdinandovým, který byl tehdy ještě kní- žetem. Ferdinand, jenž věděl, že Maucini těší se slávě věštce z tahů ruky, příměl historika, aby mu vyčetl jeho osud z pravice. „Vidím velký smutek pro vaši výsost a pro Bulharsko,“ pravil tehdy hi- storik. „Za pět, nebo šest let za to čeká vás velká radost z povýšení a r. 1912 uskutečnění snu, v nějž už vaše výsost nedoufala.“ „A pak?“ ptal se kníže Ferdinand. Věštec váhal. „Řekněte mi pravdu,“ na- lehal kníže. „Štěstí se mění,“ mínil Mauciní. „Roku 1913 — doufám, že se mýlím — čtu katastrofu pro Bulharsko i pro vás.“ Proroctví se dosud vyplnila. smutek přišel smrtí Ferdinandovy matky, radost korunovací knížete na cara. Pak r. 1912 vítězství nad Turky a nyní — rok 1913 ještě neskončil. — Boxer Johnson je v Paříží. Známý americký boxer černoch Johnson, který prchl ze Spojených států před vězením, je nyní v Paříži. Dlouho musel se svým průvodem jezditi v automobilu Paříží, nežli našel hotel, v němž se mohl ubytovati. Nikde ho nechtěli přijmout. = Paříž podporuje „volnou lásku“. V Paříži jsou nyní činže ohromně vysoké a z toho povstávaj různé sociální komplikace. Tak na příklad učitelé kteří dostávají ročně na činži jen 300 fr., najmou si často byt společně s kolegy nebo s kolegyněmi.
Ferdinand Maucini Ferdinandová Maucinit Ferdinandův Johnson Paříž Bulharsko spojený stát
30 article
To učinili také učitel a učitelka obecné školya v klidu a spokojenosti trávili spolu život. Konečně. když se jim narodilo dítě, tak na naléhání úřadů a přátel se dali oddati. Ale po svatbě dostala uči- telka oznámení, že bylo škrtnuto její příbytečné, ale za to jejímu muži že bylo zvýšeno ze 300 na 400 fr. Najednou měli na činži o 200 fr. méně. Ale věděli si rady. Dali se rozvéstí, ale žijí opět spolu, jen s tím rozdílem, že místo 400 ir. mají na činzi 700 fr. Bylo totiž učiteli sníženo příbytečné na 300 fr., ale učitelka, jako rozvedená žena s dítětem, dostává na byt 400 fr. Tento dobrý nápad našel takového uznání, že se nyní projednává několik rozvodů rovněž „pro činži — Pokus o nahražení lovecké zábavy střelbou na figuriny zvířat. Lázně Píšťany každoročně pro- žívaly jako slavnostní den den závodů ve střelbě na holuby. Ale členové spolků pro ochranu zvířat. přátel ptactva a jiných spolků podobných vymohly na lázeňské správě, že loňského roku byla „holubí střelba“ odřeknuta. Ale tím dostala se lázeňská správa, která snaží se vyhověti přirozeně přáním všech svých hostí, z deště pod okap. Zábavní ko- Heda.
Heda Píšťany spolek pro ochrana zvíře
31 article
mité lázeňské bylo zahrnuto žádostmi, aby vžílá již zábava střelecká nebyla rušena. Byl to věra tvrdý oříšek, jak vyhověti oběma stranám — ochráncům zvěře, i přívržencům cechu nimrodské- ho. Až nyní byl rozlousknut. Ve dnech 26. a 27. t. m. budou konány opětně na píšťanské lázeňsk střelnici střelecké závody. Ale ne na živá zvířata ale na figuriny holubů a zajíců, a jiné zvěře, pohy- bující se s přirozenou rychlosti, takže zábava bude miti zcela „lovecký ráz“. Závody, k jichž uspořá- dání přispěla munificentně protektorka, majitelk lázní rodina hr. Erdödyů, slibují prý býti velm pestré a zajímavé. = Sebevražda bývalého badatele o malaril. Ladislav Hošek, medik, jenž svými pracemi o pů- vodu malarie získal si uznání ve vídeňských věde- ckých kruzích, počal z nouze padělati padesáti- korunové bankovky, aby mohl dále ve své badatel- ské práci pokračovati. Jeho počínání bylo odha- leno a Hošek zodpovídal se za svůj čin před ví- deňskou porotou, která ho však osvobodila. Zájem, který tento zajímavý případ vzbudil, byl neoby- čejný, a projevil se také po jeho osvobození taj- nými dary, s nimiž nemohl však příliš dlouho vy- stačiti. Lidský soucit nešel však tak daleko, aby Hoškovi byla umožněna další existence, a aby mohl pokračovati dále ve svých odborných studlích. Z zoufalství dal se do pilí, živil se všelijak, ale na dráhu zločinu přece znova nevkročil. V pátek na- lezen byl ve svém bytě oběšen.
Hošek
32 article
Povodně. Ze Lvova, 12. července. (K.k. Na trati Přemyšlany-Březany je doprava povodn přerušena. Porucha bude odstraněna asi za dva dny. — Ze Stanislavova, 12. července. (K.-k.) Na trati Pututory-Verecovice byla veškera do- prava pro povodeň zastavena. Také na místn dráze kolomyjské je zatím přerušena. — Ze Sat- marských Němců, 12. července. (K. k.) Že- lezniční doprava do Bigsadu je povodní přerušeua. U vesnice Nuždy protrhly vody železníční náseo na třech místech a zaplavily most. Osada Ujlak na Tise je zaplavena. Vezničané pozbyli všeho majetku.— Z Vel. Enyedu, 12. července. (K. k. Řeka Maroš vystoupila dnes ráno z břehů. V No- vém Městě n. M. jsou solné doly zality vodou. Obyvatelé ve třech ulicích musili býti z domů vy- klizeni.
Březan Němec Nužda Maroš Lvov Přemyšlany Stanislavův Pututor Sata Ujlak Tisa Vela