2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. července 1913. Číslo 190
4
title
Národní hospodář.
5
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 12. července 1913.
Na makedonských bojištích dospívají věc
k řešení. Není sice spolehlivých zpráv o sku-
tečné situací a nelze si také ještě utvořiti jas-
ného obrazu o tom, pokud která z válčících
stran docílila úspěchů pronikavých, vylučují-
cích obrat štěstí válečného, ale jest jisto, že
situace pro Bulharsko vytvořila se způsobem
jakého se zajisté ani v nejmenším nenadáli ti
kdož opojeni svými úspěchy nad Tureckem
snili o rychlém a snadném přemožení dřívěj-
ších spojenců.
Činiti rekriminace v takovýchto těžkýc
chvílích, bylo by nesprávno a bezúčelno. C
se stalo, stalo se. Že specielně válka mezi Bul-
hary a Srby musila dotknoutí se hluboce ka-
ždého slovanského srdce, jest příliš jasno, ale
jest otázkou, zda snad právě válečnými udá-
lostmi posledních dnů nevyjasnila se situace
zúplna a nedostaly se věci balkánské do těch
kolejí, kde měly se octnouti již před válkou.
v kolejích, do kterých vsunouti je měl zdravý
rozum, klidná úvaha a obezřelé ocenění zá-
jmů i sil toho kterého národa. Po skončení
války s Tureckem dostavilo se ovšem do jisté
míry zklamání. Ne proto, že by při samém
zahájení války byli spojenci čekali úspěchů
větších — nenadáli se toho, čeho dosaženo —
ale proto, že rychlé vítězství vznítilo v nich
naděje, které se rozpínaly stále šíře a šíře
které konec konců musily vésti ke zklamání
Srba
Praha
Bulharsko
Turecko
6
article
Srbsko vstoupilo do války nejen se žha-
vým přáním vydobýti pro království srbské
oněch krajů, které kdysi náležely k velikému
Dušanovu carství, jak dosud nevymizelo z hlav
a ze srdcí Srbů, ale současně hlásila se důle-
žitá ekonomická potřeba — přístup k Jader-
skému moři. Hospodářské motivy byly zde
velmi silny. Srbsko prošlo školou trpkých let
Rakouskouherská politika uzavřela mu vývoz
na sever av Pešti i ve Vídni snad čekali.
jak Srbsko stísněno svým kontinentálním po-
ložením konec konců bude nuceno vykoupiti
trochu svobodnější dech hospodářský vážnými
ústupky politickými. Jest známo, že Srbsko
v této zkoušce obstálo skvěle. Jeho minister-
stva dovedla otevříti dráhy nového vývozu.
při čemž ovšem hrála Soluň úlohu velmi dů-
ležitou.
Dušanův
Srba
Srbsko
Pešť
Vídeň
Soluň
7
article
Turecko nekladlo překážek a ochotně
uzavíralo své zraky, i když dováženy byly po
tureckých drahách do Srbska velké potřeby
válečné. Nyní situace podstatně se změnila
Spojenci sice si přáli od samého počátku vál-
ky, aby balkánský Svaz opětně byl obnoven
ale přece musili počítati s eventuálním rozbi-
tím jeho, tedy se situací, která by pro Srbsko
nikterak nebyla přízniva. Vklíněni opětně
pouze a pouze do vnitrozemí, nemajíce volné-
ho přístupu k moři, byli by Srbové z králov-
ství odkázáni buď na ochotu řeckou a bulhar-
skou, anebo na splnění úmluvy v příčíně vol-
ného provozu na železné dráze v Albanii. Ale
tento stát se dosud nenarodil a jest velmi po-
chybno, v jaké formě se utvoří. A pak: vy-
stoupil dříve, nežli se zorganisovati mohlv
úloze protisrbské. A po všem tom, co se stalo
a co jest, není nepochopitelno, že zodpovědná
politikové srbští ve stálost úmluvy s Albanií
nemají valné důvěry. A tak Srbsko vytlačo-
váno ze severu Albanie, snažilo se rozšířiti
svoji posící v tak zv. starém Srbsku, kde
spleť jazyková jest velmi značná, v pásmě,
které jest místy přechodem mezi Bulharya
Srby, které může býti předmětem sporu stej-
ně, jako jest na př. zdvojení rozmíšek pře-
chodné pásmo jazykové mezi námi a Poláky
Srbsko zklamáno v Albanii, snažilo se hojiti
na účet Bulharska. Zda právem, nechceme
rozhodnouti.
Srba
Polák
Turecko
Srbsko
Albánie
Bulharsko
8
article
Taková jsou fakta. V Sofiji mohli býti po-
učeni událostmí dřívějšími. To, co se odehrálo
následkem přímého zakročení generála Savova
u Čataldže, kde proveden jeden z nejnesmysl-
nějších útoků, jenž musel skončiti bezvýsled-
ně a jenž stál Bulhary mnoho tisíc životů, mo-
hlo býti zodpovědným činitelům v Sofiji poky-
nem k tomu, aby vrchní vedení bylo svěřeno
rukám povolanějším. Savov zajisté má v sobě
nezdolnou energii, ale jeho touhy nesou se dá-
le, než zmohou síly. Bývalý stambulovec
který následkem nesprávných manipulací pe-
něžních musil kdysi opustiti ministerstvo vo-
jenství, dovedl si svými nepopíratelnými vo-
jenskými schopnostmi a hlavně svým odporem
proti Rusku udržeti vždy dobré styky se dvo-
rem a specielně s králem Ferdinandem, který
má v zahraniční politice Bulharska slovo vel-
mi vážné a důležité. Stejně jako ve věcech vo-
jenských. A tak stanul v popředí armády po
zahájení války Savov. Měl býti protiváhou vy-
sloveně rusofilských a slavjanofilských gene-
rálů Radka Dmitrijeva a generála Ivanova.
V Bulharsku se ví, že jeho snahy i názory jsou
velmi blízky smýšlení krále Ferdinanda a že
oba v srdcích svých touží po hegemonii bul-
harské na Balkáně, jež by se opírala v podsta-
tě nikoliv o Rusko, ale o Rakousko. Bývalý ra-
kouský důstojník, sedící nyní na trůnu bulhar-
ském, nezapomněl nikdy na to, kde zahájil
svoji karieru a kde vždy srdečně a upřímně
ho vítali. Srdce Ferdinandovo nikdy nepřálo
Petrohradu a jeho sluch rád poslouchal rad
pokynů Vídně.
Savův
Čataldža
Bulhar
Savov
Ferdinand
Dmitrijev
Ivanov
Ferdinandův
Rusko
Bulharsko
Balkán
Rakousko
Petrohrad
Vídeň
9
article
Bude jednou dosti obtížno dokázati, jak
vlastně nynější válka povstala. V oficielních
bulharských kruzích vzdávají se zodpovědno-
sti za zahájení její a svalují fakt propuknutí ne-
přátelství výhradně na armádu. Ale jest jisto.
že tuto armádu musel přece zodpovědný živel
ve státu soustřediti z čataldžského bojiště na
bojištích makedonských, musel zaříditi dopra-
vu střeliva, živobytných potřeb, musel rozká-
zati hlavní nástup celku, jinými slovy, postup
Bulharů v Makedonii byl bezesporně oficielní-
mi kruhy připravován a řízen. Snad možno na-
mítnouti, že jednalo se pouze o postup takti-
cký pro případy všechny a že pak, tak říkajíc.
pušky spustily samy. Ale i to jest velmi ne-
pravděpodobno. Bulharská armáda právě v
boji proti Turecku dokázala vzornou kázeňa
tato kázeň prochvívala veškero její mužstvoi
důstojnictvo. Jest ale také známo, že generál-
ní štáb za vedení Savova do války nejen hnal
ale válku také skutečně vyvolati se snažil.
Bulhar
Savův
Makedonie
Turecko
10
article
Nyní ovšem dochází k různým prohlášením ze
Sofije, když věci pro Bulharsko stojí tak bo-
lestně a nepříznivě a kde rumunské vojsko po-
stupuje v území carství bulharského.
Plán bulharský nebyl také z počátku bez-
výsledným. Počítalo se s dohodou s Rumun-
skem, počítalo se s tím, že toto království z do-
nucení Vídně půjde po boku Bulharska a že
tím spíše rozdělí se Rumuni a Bulhaři o hege-
monii na balkánském poloostrově. Hlavní od-
měnou vítězství měla býti Bulharům Solun. Ale
Rumunsko, jak již dříve se ukázalo, šlo tento-
kráte opětně — a to jest konečně velmi pocho-
pitelno — jedině za svými nejvlastnějšími
zájmy. Politika není věcí citu a není sentímen-
tální. Rozhoduje v ní síla a logika faktů. Ru-
munsko jest zemí hospodářsky požehnanou
Ale její význam stoupati bude s jejím podkla-
dem ekonomickým. Kraje rumunské, které je-
ště nyní drží Bulharsko, jsou nevalny a nemají
pro ekonomický základ národa podstatnějšího
významu. To, co zbývá Rusku, jest chudou ze-
mí. Ale valná síla rumunského národa žijev
Rakousku. Žije v poměrech politicky velmi
obtižných, vysazena bezohledné maďarisacia
hospodářskému vykořisťování se strany Pešti.
Rumun
Bulhar
Soluna
Bulharsko
Vídeň
Rumunsko
Rusko
Rakousko
Pešť
11
article
Pohled přes hranice naplňuje smutkem a ka-
ždý národ těžce dívá se na to, jak jeho bratry
někdo utlačuje. Výklad, proč není intimnějšího
a srdečnějšího poměru mezi Italií a Rakou-
skem a proč v Italii stále a stále probouzíse
odpor proti tomuto spojenectví, nutno hledati
prostě v tom, že není zapomenuto, co bylov
Benátsku a Lombardii a jest velmi intensivní
soucítění mezi Italy v království a Italy u nás.
Snad jest spojenectví s Rakouskem sym-
patickým lidem, stojícím kolem starého krále
rumunského. Rumunský národ proti tomuto
spojenectví jest rozhodně. Ukázalo se to nejen
po bezvýsledné návštěvě šéfa našeho generál-
ního štábu v Bukurešti, ale ukazuje se to čím
dále tím více ne proto, že by snad vítězil
rusofilský vliv, ale proto, že v Rumunsku
velmi střízlivě uvažují, kde možno hledati
eventuelně možnost rozšíření dosavadního
stavu. Taková jsou prostá fakta a proto mohlo
býti ve Vídni od počátku zřejmo, že v Rumun-
sku naše politika opory nedojde a že naopal
politika, stavící Bulharsko v rozpor s dosa-
vadními spojencí, nutně povede ku přiblížen
Rumunska k Srbsku, sesílí jeho vůli vstoupit
do balkánského Svazu a získá je cele ideám
trojdohody.
Italos
Rumun
Benátsko
Lombardie
Rakousko
Bukurešť
Rumunsko
Vídeň
Bulharsko
Srbsko
12
article
Kdyby nebyli mohli v Sofiji doufati v pod-
poru Rakouska, byli by zajisté postupoval
obezřetněji a nebylo by bývalo došlo k tomu,
co se odehrálo na makedonských bojištích. Ne
proto, jak tvrdí vládní „Balgaria“, je Bulhar-
sko v tísnivé situaci, že zůstalo věrno slovan-
ské věci, ale proto, poněvadž se od ní odchý-
lilo a šlo do cizích služeb. Kdo zná bulharský
lid, ví, jak z hloubi srdce jest vděčen svým
osvoboditelům z let sedmdesátých. Ví, jak mi-
luje Rusko. Dělati politiku proti vůli národa
má vždy následky trudné a má je také nyn
v Bulharsku. Ferdinand nešel rád do balkán-
ského svazu a snažil se nyní využíti situace
aby se z něho dostal. Těžce poškodil svoji po-
sici, ale také postavení Bulharska touto poli-
tikou.
Rusko v těchto situacích postupovalo
správně, jak se ukazuje. V Petrohradě, zdá
se, byli dobře informováni a počítali s věcmi
jak jsou. Uhájili nejen rozhodující vliv Ruska
na Balkáně a rozšířili jeho sféru na Rumunsko,
ale docílili i ještě něčeho více. Jest zajímavo
sledovati, jak od počátku války balkánské
stále více a více přibývá ve světě odpůrců
naší politiky. Při událostech listopadových je-
ště bylo možno u nás mluviti— a hodně nahlas
— o niebelungské věrnosti Německa. Křesťan.-
sociální fantasie arciť tu hrála velikou roli. A
snad se i ve věrného spojence věřilo proto,
poněvadž to bylo příjemno a krylo to záda
pro všecky případy. Ale brzy se ukázalo, že
v Berlíně nejsou ochotni podejmouti se ener-
gických akcí pro naše zájmy a ze břehů Spré-
vy neustále radilo se k opatrnosti. A pak ná-
sleduje několik měsíců kritického a velmi
chladného postupu Berlína, aby po návratu
ruského cara ze slavností svatebních Sazonovu
byl vydán reskript, jak se car přesvědčil o ve-
likém pochopení, které nalézala politika ruská
za posledních měsíců v Berlíně.
Bulhar
Ferdinand jít
Sazonov
Rakousko
Rusko
Bulharsko
Petrohrad
Balkán
Rumunsko
Německo
Berlín
ský svaz
13
article
Jsou proudy v Německu, které soustavně
pracují ke sblížení s Ruskem a Anglií, směry,
které dosud nemají rozhodujícího vlivu v ofi-
cielní politice, ale které nalézají veliký ohla
v širých vrstvách národa. Co Bismark řekl,
platí zde ještě dnes: balkánské věci nejsou
pro Německo hodny kosti jediného pomořan-
ského granátníka. A potom: finanční potence
Ruska ukázala se v tomto období velmi do-
brou. Carská říše disponuje dnes státními po-
hotovostmi peněžními přes 2 miliardy franků.
zatím co znalci života ruského souhlasně po-
tvrzují, jak roste i hospodářská potence a síla
národa. Nechceme srovnávati. Ale vždy v bu-
doucnosti se osvědčí stará pravda, že síla států
musí býti v nich samých a ne v jejich spoje-
nectvích. Se slabým, rozvráceným anebo ne-
mohoucím počítá ve světě málokdo. A i stará
přátelství se rozcházejí, když jedna ze stran
seznává, že přátelství nemůže jí poskytnouti
oněch výhod, kterých při sjednání jeho čekala.
Bismark
Německo
Rusko
Anglie
14
article
Naše politika po celé období balkánské války
byla málo šťastna a přivedla nás do postavení
nejen vnitřně, ale také zahraničně velmi ne-
příznivého. Zachránili jsme Albanii pro Italii
poškodili jsme sami sebe způsobem, jak ne-
mohl učiniti nejhorší náš nepřítel.
Jest tomu několik dnů, co jedna z velikých
skupin zahraničních, tázána jsouc na eventuel-
ní finanční transakci jakousi, prohlásila, že
transakce je velmi dobrou, že má však pouze
jednu chybu, že se má provésti v Rakousku.
Tam dostali jsme se hospodářsky a to ve chvíli,
kdy se tak jasně ukazuje, jak nedostatečné
jsou naše prostředky na ony potřeby, které
vyplynuly z dosavadního našeho rozvoje ho-
spodářského. Může pak překvapiti vše to, co
se odehrává na našich peněžních trzích? Může
překvapiti desorganisace v obyvatelstvu
rychlá proměna nálady od nejčernějšího pessi-
mismu až opětně k růžovému optimismu, může
překvapiti toto ustavičné chvění v úvahách.
tato nejistota, tato neurovnanost?
Prožíváme těžké hospodářské doby a snad
naděje na dobrý výsledek žní uchraňuje po-
slední zbytky optimismu. Ale vliv jeho nemůže
býti bezprostředním, k realisaci sklizně bude
zapotřebí právě dosti značných prostředků. a
času. A z těchto faktů nedostatečné pohoto-
vosti kapitálové nutno si z valné části vyklá-
dati deroutu kursů, která se projevila v po-
sledních dnech.
Bylo by ale nesprávno míti za to, že ztra-
ceno jest vše. Nikdy není ztraceno nic, když
na základě poznaných chyb pracuje se k ener-
gické nápravě. A náprava tato možnou jest.
Vnitřní konsolidací, spravedlivostí, bezohled-
ným odstraňováním nadvlád tradičních, ale ne-
zdůvodněných, a pak: silnou politikou hospo-
dářskou. Ale zdá se, že Rakousko v této chvíli
není způsobilo pro odpor jistých kruhů k dílu
velkého ozdravení a mohutného obrození.
Albánie
Rakousko
Italia
15
article
Důležitější kursové variace na pražské burs
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu:
12./VII. 5. VII,
Živnostenská banka . . . . . 261.50 262.—
434.—
Česká průmyslová banka . . . 434.—
648.—
Pražská úvěrní banka . . . . 645.75
406.—
Česká banka . . . . . . . . 406.—
431.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 431.—
Pozemková banka . . . . . . 422.—
422.—
Česká zajišťovací banka . . . 244.—
252.—
Kolínská chemická továrna . . 330.—
892.50
Alpská montanní společnost . . 878.—
970.—
Čes. pivovar v Budějovicích . . 955.—
Česká cukerní společnost . . . 333.50
333.—
435.—
Elektrotechnická dříve Kolben , 435.—
Daňkova strojírna . . . . . . 408.—
410.—
Českomoravská strojírna . . . —.—
1805.
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 154.—
88.75
Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75
Kom. úp. Zem. banky (v K) 49%
Kolben
Daňkův
Maršner
Hradec Královský
Budějovice
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
16
title
Z vídeňské bursy.
17
article
Z Vídně, 12. července.
Vídeň
18
article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.
—n. Střídavě příznivé, nebo špatné zprávy
z bojiště daly burse v právě uplynulém týdnu
podnět k všeobecné zdrželivosti, při čemž
byla bursa při základní poměrně klidn
tendenci uchráněna od předešlé páteční de-
routy od mimořádných otřesů.
Nenabyly-li tyto následkem nepříznivých po-
litických zpráv rozsahu většího, nutno hledati
příčiny toho v celkem příznivých bursovně-
technických momentech. Značné ztráty
které již trvají od podzima minulého roku, způso-
bily, že z řad spekulace vyloučeny byly živly
slabé, při čemž zbytek, posílený novým proudem
spekulace, ač podroben byl již mnohému nebez-
pečí, zachoval si jistou sehopnost odporu.
Proto také bursa v první polovici týdne, přes to,
že nescházelo tíživých okolností, jak politických,
tak i rázu čistě hospodářského, byla celkem
klidná a poklesy dály se pozvolna.
Chování bursy určováno bylo okolností, zda
Rumunsko činně zasáhne do války bulharsko-
srbsko-řecké. Podobně svým vlivem působíly
zprávy z bojiště, které posuzovány byly velme
různě, takže zatím, co pařížská bursa na srbsk
vítězství se zlepšila, videňská týmiž byla roz-
laděna.
Rumunsko
19
article
Co se pak týče otázek hospodářských: spíše
přitížily. Ve svém významu jedno z nejdůležitěj-
ších odvětví hospodářských, průmysl žele-
zářský trpí stále ještě nedostatkem zakázek.
k čemuž i poslední snížení cen žele za
u nás zanechává znatelné stopy. K tomu i zprávy
berlínské nepřinášejí zlepšení. Je tedy jen po-
chopitelno, tvořilysli hodnoty železářské předmět
značných prodejů, které i kontremínou v citelné
míře byly rozmnoženy. Tím trpěly hlavně akcie
alpské báňské společnosti, rýmavsko-
muráňské a akcie Pražské železářské
společnosti.
Na druhé straně však je málo hodnot průmy-
slových, o něž by byl valný zájem. Proto také
nepoměr rozkazů prodejních ke kupním je dosti
cítelný. Pouze akcie závodů Škodových
během celé krise dobře se držely. Méně již z
hodnot zbrojařských akcie rakouských z brojo-
vek a Poldiny huti přes to, že zprávy o
nich jsou příznivé. Z dopravních hodnot byly čet-
něji kupovány akcie Jižní dráhy na zpráv
o úspokojivém průběhu sanační akce. Jinak však
veskrze převládaly snahy prodejní, které byly se-
silovány zvláště četnými nutnými prodeji.
V druhé polovici týdne nastal však zásadní
obrat k lepšímu. Podrobení se Bulharska rozhod-
čímu soudu ruského cara a zprávy o dohledném
uzavření příměří mezi Bulharskem a Srbskem —
jako důsledek několika ztracených bítev — brzké
rozřešení krise rumunsko-bulharské, to vše způ-
sobilo všeobecné zotavení trhu. Nebo
vyjasnění politické sítuace nemine se též blaho-
dárným účinkem na veškerý život hospodářský,
který trpěl v poslední době i obavami před za-
vedením moratoria v Rumunsku.
Škodův
Poldin
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
20
article
Zpevnění kursů bylo tedy ve všech hodno-
tách, jak kulisních, tak i šraňkovních. V popředi
zájmu byly z hodnot zbrojařských akcie
Škodových závodů, které těžily z příznivých od-
hadů.
Zájem rozšířen hlavně také na hodnoty
dopravní, z nichž opětně akcie Jižní dráhy
ze známých příčin podražily. Dále i akcie Státní
dráhy i Dunajské paroplavební společnosti za zvý-
šených kursů brány byly z trhu.
Na trhu petrolejářském hledány hlavně
akcie Haličsko-karpatské i Galicia.
Potíže při tvoření svazu výrobců prutového
železa v Německu a neuspokojivý stav domácího
průmyslu železářského bránily papírům žele-
zářským ve znatelnějším zlepšení kursovním,
které se vyvíjelo jen pozvolnu.
Z papírů cukerních živějí obchodovány
byly akcie Chorvatské cukerní společnosti, jež n
sebe upozornily svou nízkou kursovou úrovní.
Uhodnot chemických soustředěn by
zájem na akciích Brosche.
Obchod na trhu hodnot stavebních
pohyboval se v úzkých mezích, právě tak iu
hodnot textilních, které trpí nepřízní kon-
junktury.
Renty trpěly pod nedostatkem značnější po-
ptávky, čímž ovšem vzestup kursu nebyl takový
jak by se předpokládalo vzhledem na změněnou
situaci politickou.
Devisy znatelně polevily. Je to důsledel
zlepšení výkazu banky francouzské a anglické
tím i mezinárodního trhu peněžního vůbec.
Soukromý diskont zůstal nezměněn.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu:
12./VII. 5./VII.
81.95
Galicia
Německo
Brosche
21
article
Rakouská korunová renta. . . 81.75
Rakouská zlatá renta . . . . 104.— 102.85
Uherská korunová renta . . . 80.65
80.70
Uherská zlatá renta . . . . . 99.10
99.20
613.75
Rakouský úvěrní ústav. . . . 617.—
Uherská úvěrní banka . . . . 809.—
806.—
Rakousko-uherská banka . . . 2056.—
2075.—
Živnostenská banka . . . . .
261.—
261.75
Česká průmyslová banka . . .
433.50
433.50
Pražská úvěrní banka . . . . 646.—
648.—
691.—
Státní dráha . . . . . . . . 691.75
Jižní dráha .
117.85
. . . 125.50
909.—
Buštěhradská dráha lit. B. . .
Rakouský Llovd . . . . . . 559.—
552.—
Kralodvorská cementárna . . . 356.—
352.—
Alpská báňská společnost. . . 884.—
891.—
Poldina huť . . . . . . . .
805.—
810.—
Rakousko
Poldin huť
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
pražský úvěrní banka
jižní dráha
22
article
Pražská železářská společnost .
3060.—
3077.—
Zbrojovka
962.—
958.-
830.—
814.—
Mostecká uhlářská společnost .
816.—.
Škodovy závody
835.—
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 845.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1190.— 1167.—
Londýnská devisa. . . . . . 24.20 24.21
Říšské marky . . . . . . . 118.25 118.35
Dodatečná instrukce k spořitelnímu vý-
nosu v příčině kursových diferencí. Násled-
kem zakročení celé řady povolaných korpo-
rací a také intervence z kruhů poslaneckých
rozhodla se vláda vydati ke známému výnosu
v příčině bilancování kursových diferencí do-
datečnou instrukci, která bude obsa-
hovati autentický výklad výnosu. Zejména
pokud jde o lhůtu, stanovenou pro umoření
kursových ztrát ve výnosu na 5 let a dvou-
letou lhůtu k opatření cenných papírů až do
30 (v tom 15 papírů státních), nastoupí
nyní konkretní posuzování všech jednotlivých
případů a tam, kde toho vyžaduje mí stn
potřeba úvěrní, nebo kde roční přírost vklad
je nedostatečný, anebo kde ke splnění zá-
vazků ve výnosu uložených bylo by potřebí
výpovědi hypoték, bude lhůta příslušná
přiměřeně prodloužena. Také vyhotovení
zvláštního záručního listu u obecních
spořitelen bude možno ve většině případů na-
hraditi vyrozuměním obecního zastupitelstv
o bilanci spořitelny. Příslušné meziminister
ské jednání bude — jak sděluje „Spar- und
Rentenzeit.“ — co nejdříve již skončeno:
Škodův
Sparund Rentenzeit
23
article
Zcelování pozemků hospodářských jest
velice výhodným opatřením pro racionální
hospodaření, ježto větší zcelený kus pole
s menší režií a pohodlněji a s větším výtěž-
kem se vzdělává. V některých zemích a ze-
jména také v sesterské Moravě jest zcelovánt
pozemků zákonem přikázáno a upravenok
velikému prospěchu rolnictva. U nás doposud
není zcelování takové přikázáno zákonem,
avšak rolníci sami v mnohých místech vy-
stihnuvše veliký prospěch zcelování sami do-
brovolně pozemky své vyměňují a zcelují
Pozemková banka, sledujíc také tyto
intence, ustanovila, že na panství světel-
sko-haberském, které jí bylo do komisio-
nálního prodeje svěřeno, od jednotlivých dvo-
rů jakožto hospodářských samostatných celků
oddělí větší část pozemků, které sloužiti bu-
dou k zaokrouhlení a zcelení nemovítého ma-
jetku rolníků tamějších, kterýmž se tím na-
skýtá vzácná příležitost vhodným způsobem
usedlosti své zvětšiti a zlepšiti. Odprodáván
pozemků těchto započne na panství světelsko-
haberském v nejbližších dnech.
Morava
pozemkový banka
24
article
Úvěry hypotekární s ohledem na druhou
hypotéku. Jednota stavitelů v krá-
lovství Českém, společně se společen-
stvem stavitelů pro obvod obchodní komory
pražské, pojednala na debatním večeru dne
9. t. m. u Choděrů o předmětu tomto za hojné
účasti členstva, jakož i zvaných hostů. Zvláště
uvésti sluší p. JUDra. č. Kliera, ředitele
Pražské městské spořitelny a zároveň v za-
stoupení Svazu českých spořitelen, dra. Že-
níška v zastoupení Hypoteční banky pro
král. České a celou řadu zástupců pražských
záložen. Po zajímavé debatě, jíž zúčastnilo
se členstvo i hosté, konstatována pilná po-
třeba starati se o zřízení instituce
II. hypotéku zajišťující, čímž do-
movní majetek by značně zhodnocen byl. Zvo-
lena komise, jež společně se zástupci ústa-
vů peněžních dále o tomto předmětuv jednati
bude.
Choděra
Klier
městský spořitelna
svaz český spořitelna
25
article
Z trhů peněžních. (12. července.) Vídeň. Stá-
le určitější pověsti o nastávajícím příměří mez
státy balkánskými oživovaly dnešní bursu. Naděje
v mír, jakož i vtrhnutí rumunské armády do územi
bulharského bez odporu Bulharska působily už na
počátku, aby smýšlení bylo dosti příznivé, jakkol
se projevovaly též různé obavy, kterými byly způ-
sobeny v Pešti prodeje. Zvláště alpinky trpěly
opětným zlaciněním železa v Německu a nepřízni-
vým stavem úsilí o utvoření německého svazu
továren na tyčové železo. Alpinky klesly na 877.
Čilejší zájem projevován o lombardy, v nichž ko-
nány velké obchody. Zájem opíral se o pokračo-
vání v jednání sanačním. Když později byly roz-
šířeny zmíněné pověsti o blízkém příměří, a když
také z Berlína došly zprávy nadějnější, nastalo na
trhu živější hnutí, jež se projevovalo čilou koupě-
chtivostí, která prospěla též hodnotám železář-
ským. Kreditky stouply na 618, Stální dráha na
693, lombardy na 1261/4, alpinky na 885, Škodovky
827. Zároveň s lombardy byla větší poptávka téh
po 3ních prioritách Jižní dráhy, které stouply
o více než 3 K. Též na šraňku byly kursy téměř
vesměs vyšší. Paroplavební zotavily se po včereji
depresí o 20 K. Pražské železářské stouply o 11 r
a báňské a hutní o 121/2 K. Renty stouply o zlomel
procenta, rakouská zlatá o 60 h. uherská zlatá
30 h. Devisy opětně zlaciněly. Z českých papírů ob-
chodovány akcie Živnostenské banky po 261 14.
akeie Daňkovy strojírny po 411, Západočeské kao-
linky po 825, české cukerní po 3345/4, chorvatské
cukerní po 1374 a akcie škodových závodů p
8241/4. Na trhu eskomptním stav peněz nezměněný.
sazby za první bankovní akcepty 51/% %.
Daňkův
Vídeň
Bulharsko
Pešť
Německo
Berlín
živnostenský banka
26
article
Petrohradská bursa. Trhy ruských papírů vy-
kazovaly na všech stranách realisační snahu. Kdež-
to místní a londýnský trh zachoval poměrný klid.
projevovala Paříž pessimismus a všecky ruské hod-
noty, jak terminové, tak i kasovní byly dosti ci-
telně realisacemi stlačeny. Dřívější intervence na
účet petrohradský přestávaly a spíše zasílalo Ru-
sko prodejní příkazy. Místní trh dovedl se všal
dosti ovládati a nehledě k jednošlivým realisacím.
zachovala bursa dosti pokojný ráz. Koncem týdne
mohla se dokonce kursová úroveň na hlášené přá-
ní Bulharska o intervenci dosti vydatně zlepšiti.
Paříž
Bulharsko
27
article
Sobotní bursa zůstala zavřena. Na trhu bankovním
kolísaly akcie mezinárodní banky kolem 488.—
zlepšily se na koupě berlínské kontreminy na
491.—; ostatní bankovní hodnoly pohybovaly se
taktéž přechodně na nižší úrovni, jen průmyslová
banka nemohla se po ústupu o 8 r. na 326.— zota-
viti. Akcie zemelných bank byly téměř bez ob-
chodu a pouze donské se zlepšily o 6 r. na 603.—
Z pojišťoven ustoupily ruské transportní o 6 r. na
104.—. Na trhu dopravním mohly se kursy po
prvotním oslabení vzpružiti. Akcie severodoněcké
dráhy ustoupily o 4 r. na 316.— a končí 322.—.
rybinské klesly o 7 r. na 346.50 a končí 357.—, jiho-
východní zlevnily o 6 r. na 248.— a vyšinuly se
pak na 356.—, voroněžské byly po srážce divi-
dendy 54 r. placeny po 760.— až 781.— a rostov-
ské zlevnily přechodně o 40 r. na 2850.—. Na trhu
průmyslovém vykazovaly naftové papíry citelné
oslabení, ale posléze se kursy zotavily. Baku klesly
vlivem Paříže o 20 r. na 633.— a končí 653.—, ka-
spijské zlevnily o 150 r. na 2750.—, Lianozov ustou-
pily o 7 r. na 232.—, ale na krytí pařížské kontre-
miny končí 243.—. Nobelova nalta kolísala kolem
850.— a zlepšila se pak na 860.—, podíly ustoupily
o 200 r. na 16.950.— a mantaševské po prudkém
poklesu o 40 r. na 596.— končí 625.—
Nobelův
Bak
Paříž
28
article
Finanční nesnáze belgické vlády. Belgická
vláda jest ve veliké finanční tísni, ježto vyjedná-
vání mezi belgickým ministrem financí a paříž-
skými velkobankami o uzavření půjčky v obnosu
600 mil. franků definitivně se ztroskotalo. Belgická
vláda byla proto nucena opatřovati si peníze do-
cela zvláštním způsobem. Vypůjčovala si totiž ob-
nosy od 50.000 do 1 mil. franků denně od cizozem-
ských bank, pojišťoven, průmyslových společnost
a soukromých osob prostřednictvím placených
12./VII. 5./VI.
sprostředkovatelů a vydávala na tyto obnosy 5pro-
centní pokladní poukázky s jednoroční lhůtou
splatnosti. Od počátku roku vypůjčila si takto ne-
méně než 230 mil. franků, denně však stává se
další opatřování peněz nesnadnějším. Již byla nu-
cena dlužiti se i u italských bank (Banco di Napoli
Banco di Roma). Finanční tíseň belgické vlády
jest tím větší, že 25. t. m. stane se splatným
65,200.000 franků belgických pokladních poukázek
u London and County Bank, jež žádá za obnoven
úrokové míry 6. Ještě nikdy prý nebyla bohatá
Belgie v takové finanční tisni
„Bankovní Zprávy“, výdávané Českou bankou
přinášejí ve svém červencovém čísle následující
zajímavé články: Hospodářský rozvoj Ruska v po-
sledních desítiletích, Mraky nad dálným východem
asijským, Seslabení odbytu výrobků průmyslu že-
lezářského v Rakousku, Německu a Belgii. O čen
píši noviny, Různé zprávy. Obchodní kalendá
Premiové sazby, Kursovní a Slosovací list. Před-
platné ročně K 1.20.
Napoli
Banco
Rom
Belgie
Rusko
Rakousko
Německo
London and Count Bank
29
article
Rozdělení tureckého státního dluhu. V komi
tureckého státního dluhu, jež byla zřízena finanční
mezinárodní konferenci, vyslovil vicepresident
Helffreich názor, že převzetí části tureckého
státního dluhu balkánskými státy dlužno považo-
vati za zajištěno. To však delegáti balkánských
států energicky popřeli, poukázavše, že balkánské
státy nezúčasthily se vypracování programu kon-
ference, ačkoliv by bylo třeba jejich souhlasu ku
převzetí části tureckého dluhu. Přes tyto zásadni
neshody začíná konference zkoumati jednotlive
systemy, dle kterých by se mohl turecký dluh roz-
děliti. Delegáti balkánských států účastní se tét
porady, aniž by se tím tvořila prejudice. Nyn
projednávají se dva systémy a sice systém pro
porcionálního rozdělení, podporovaný
též francouzskými delegáty, a systém specla-
lisování záruk, jemuž balkánské státy dávají
přednost.
Filiálka Českého obchodního musea v Sarajev
(firma Milan R. Paranos) přejímá zastoupení ve-
škerých oborů obchodních, načež tímto naše ob-
chodnictvo výslovně upozorňujeme. Stalo se v po-
slední době, že některé české firmy svěřily zastou-
pení své v Sarajevě cizím živlům a učinily tak
zajisté pro nedostatek informací. Bližší vysvětlení
podá České obchodní museum v Praze V., Miku-
lášská tř. č. 9. čís. telef. 928.
Likvidace uherské strojírny. Akc. spol. to-
várny parních kotlů a strojírny Bra-
tří Höckerové v Pešti vykazuje v bilanci za
poslední správní rok ztrátu 381.497 K. jež byla
zaviněna nejen krisí hospodářskou, nýbrž i mání-
pulacemi obchodního ředitele Karla Goldschmidta.
Mika
Bro
Goldschmidt
Sarajevo
Pešť
Český obchodní muzeum
Milano R
Český obchodní muzeum v Praga
30
article
Vzhledem k tomu usneslo se ředitelství navrhnouti
valné hromadě společnosti, jež se koná 19. t. m-
aby společnost likvidovala. Akcie společnosti v no-
minální hodnotě 600.000 K jsou úplně v majetku
rodiny Höckerovy. Věřitelům společnosti byla na-
bídnuta záruka za plné splnění jejich pohledávek,
načež dali souhlas k likvidaci. Proti řediteli Gold-
schmidtovi, jenž zmizel, nejspíše do Ameriky, uči-
něno bylo trestní udání.
Vyšetřování proti ředitelství akc. spol. pro
kožené ozdobné zboží Zollschan a Frankenstein.
Rábský soud na udání o různých nepřístojnostech
zahájil proti všem členům ředitelství a dozorč
rady vyšetřování. Společnost, jak bylo nedávno
oznámeno, utrpěla značné ztráty.
Höckerův
Gold
Frankenstein
Amerika
31
article
Rumunsko a Uhry. Bukurešťská obch.
a živn. komora vyzvala rumunskou vládu, aby
žádala uherskou vládu za povolení ke zřízení ru-
munských konsulátů v Sibíní, Brašověa
Temešváru. Současně bylo zdůrazněno, že, ne-
vyhoví-li uherská vláda tomuto přání, bude uher-
ské zboží v Rumunsku boykotováno a vývoz ru-
munského dříví do Uher znemožněn. Také žádá
komora, aby rumunská vláda zasadila se o to, aby
se nezamezovala doprava rumunských knih a časo-
pisů do Sedmihra
Zvýšení cen v anglických česárnách vlny. Ná-
mezdní česárny bradfordského okresu usnesly
se na všeobecném zvýšení cen, které má
vstoupiti v působnost dnem 1. října t. r.
Z italského průmyslu bavlnářského. Naděje na
zlepšení poměrů zklamala, krise trvá dále a zračí
se zvláště v italském průmyslu bavlnářském, jenž
trpí pro neobyčejné rozmnožení výrobních pro-
středků, nemírné zadlužení akc. spol. a povážlivé
zhoršení platebních podmínek. Po delším vyjedná-
vání podařilo se z 5 milionů vřeten v Italii spojíti
4 miliony vřeten v kartel. Budou stanoveny jed-
notné platební podmínky, výroba bude obmezena
a vývoz bude podporován prémiemí. Tyto úmluvy
projeví účinek však teprve příští rok, zatím pra-
cují italští průmyslníci bavlnářští se ztrátami.
Rumunsko
Uhry
Sibíň
Brašově Temešvár
32
article
Lepší jest situace továren hedvábí. Dobře a vý-
hodně jest zaměstnán italský průmysl ovčí vlnya
průmysl. lněného zboží.
Aukce vlny Uherské všeobecné úvěrní banky.
Druhá a závěrečná aukce ústavu měla rovněž do-
brý průběh a potvrdila předcházející ceny. Z nabí-
zených 5250 balíků prodáno bylo okrouhle 4000
balíků.
Sklízeň žita v Prusku. Podle zatímného odhadu
sklizně zimního žita v Prusku bude letošn
sklizeň žita menší než loňská, jež arci
znamenala rekord. Výnos zimního žita odhaduje
se na 8.35 mil. g oproti 8.74 mil. q loňského roku.
Přes to patřila by letošní sklizeň žita v Prusku
k největším v posledních letech. Průměrný výnos
z hektaru odhaduje se na 1770 kg oproti 1840 kgv
roce 1912 a 1800 kg r. 1911.
Lukařský kurs v Mladé Vožící pořádán bude
vedením p. prof. Frant. Bolecha z král, zemské č.
hospod. akademie v Táboře a za přispění země-
dělské rady ve dnech 25. srpna až 20. září 1913.
Kurs ten bude náhradou za zemské kursy, které
pro neutěšené zemské finance po více roků již ne-
byly konány. Nemajetní posluchači obraťte se na
své okresní výbory se žádostí za povolení stipen-
dií k umožnění návštěvy tohoto učení. Přihlášky
posluchačů přijímá věetně do 15. srpna t. r. okresní
výbor v Mladé Vožici, který též na požádání zašle
osnovu tohoto kursu.
Pokles českého vývozu hnědouhelného do Sa-
ska. Doprava českého hnědého uhlí na saských
státních drahách činila v jednotlivých měsících le-
tošních u srovnání s loňskem, jak následuje:
1913
proli loňsku
tun
v lednu . . . . . . . 352.209 + 11.409
v únoru . . . . . . . 318.142 — 37.1 10
v březnu . . . . . . . 294.198 +. 16.049.
+ 22.460
279.073
v dubnu . . . . . . .
profesor
František
Bolech
Prusko
Tábor
Mladá Vožice
všeobecný úvěrní banka
kg
33
article
— 10.493
273.861
v květnu . . . . . .
259.943
— 12.077
v červnu
9.762
úhrnem v I. pololetí . . 1,777.426
Letošní vývoz českého hnědého uhlí do Saska za-
znamenává tudíž za prvé pololetí proti soudobe
loňskému pokles o 10.000 tun, při čemž loňský
vývoz pokleel již okrouhle o 50.000 tun. U srovnání
s r. 1903je letožní vývoz již asi o 460.000 4 menší.
České uhlí zatlačováno je v Sasku stále více ně-
meckým hnědým uhlím a německými briketamií
dovoz těchto do Saska stoupl v I. pololetí letošním
o 337.058 na 2,192.121 tun; dovoz hnědého uhlíz
Německa činil v témž období 781.277 (— 14.620) t.
Jak se v příčině zásobování Saska hnědým uhlím
poměry během posledních let převrátily, viděti
nejnázorněji ze srovnání s r. 1907: v roce tomv
v prvém pololetí dopravily saské dráhy celkem
2.3 mil. t českého uhlí a 1.88 mil. t německých bri-
ket a německého hnědého uhlí: letos však v prvém
pololetí činil dovoz českého uhlí do Saska již jen
asi 1.8 mil. tun, kdežto dovoz němockého uhlía
briket okrouhle 3 mil. tun., kdežto tedy dovozz
Čech okrouhle o 500.000 t poklesl, zaznamenává
odbyt německých proveniencí stoupnutí okrouhle
o 1.1 mil. tun.
Z hornoslezského trhu uhelného sděluje
„Schles. Ztg.“, že pro skvělý průběh obchodu jest
v hornoslezských uhelných dolech takový nedo-
statek pracovních sil, že letošního léta nebudou
v odporu s předchozími léty vkládány žádné šich-
ty, o kterých se nepracuje.
Odbyt německého svazu surového železav
červnu t. r. poněkud poklesl oproti letošnímu
květnovému odbytu, jenž činil 101%. Příští členská
. . . . . . 823.75
schůze svazu koná se 29. t. m. Otázka vývoz-
Sasko
Německo
Čechy