ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 68f6db30-8f35-11dd-a2d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 33 celkem · entity: person 46, place 83, org 23, work 5
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. července 1913. Číslo 190
4 title
Národní hospodář.
5 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 12. července 1913. Na makedonských bojištích dospívají věc k řešení. Není sice spolehlivých zpráv o sku- tečné situací a nelze si také ještě utvořiti jas- ného obrazu o tom, pokud která z válčících stran docílila úspěchů pronikavých, vylučují- cích obrat štěstí válečného, ale jest jisto, že situace pro Bulharsko vytvořila se způsobem jakého se zajisté ani v nejmenším nenadáli ti kdož opojeni svými úspěchy nad Tureckem snili o rychlém a snadném přemožení dřívěj- ších spojenců. Činiti rekriminace v takovýchto těžkýc chvílích, bylo by nesprávno a bezúčelno. C se stalo, stalo se. Že specielně válka mezi Bul- hary a Srby musila dotknoutí se hluboce ka- ždého slovanského srdce, jest příliš jasno, ale jest otázkou, zda snad právě válečnými udá- lostmi posledních dnů nevyjasnila se situace zúplna a nedostaly se věci balkánské do těch kolejí, kde měly se octnouti již před válkou. v kolejích, do kterých vsunouti je měl zdravý rozum, klidná úvaha a obezřelé ocenění zá- jmů i sil toho kterého národa. Po skončení války s Tureckem dostavilo se ovšem do jisté míry zklamání. Ne proto, že by při samém zahájení války byli spojenci čekali úspěchů větších — nenadáli se toho, čeho dosaženo — ale proto, že rychlé vítězství vznítilo v nich naděje, které se rozpínaly stále šíře a šíře které konec konců musily vésti ke zklamání
Srba Praha Bulharsko Turecko
6 article
Srbsko vstoupilo do války nejen se žha- vým přáním vydobýti pro království srbské oněch krajů, které kdysi náležely k velikému Dušanovu carství, jak dosud nevymizelo z hlav a ze srdcí Srbů, ale současně hlásila se důle- žitá ekonomická potřeba — přístup k Jader- skému moři. Hospodářské motivy byly zde velmi silny. Srbsko prošlo školou trpkých let Rakouskouherská politika uzavřela mu vývoz na sever av Pešti i ve Vídni snad čekali. jak Srbsko stísněno svým kontinentálním po- ložením konec konců bude nuceno vykoupiti trochu svobodnější dech hospodářský vážnými ústupky politickými. Jest známo, že Srbsko v této zkoušce obstálo skvěle. Jeho minister- stva dovedla otevříti dráhy nového vývozu. při čemž ovšem hrála Soluň úlohu velmi dů- ležitou.
Dušanův Srba Srbsko Pešť Vídeň Soluň
7 article
Turecko nekladlo překážek a ochotně uzavíralo své zraky, i když dováženy byly po tureckých drahách do Srbska velké potřeby válečné. Nyní situace podstatně se změnila Spojenci sice si přáli od samého počátku vál- ky, aby balkánský Svaz opětně byl obnoven ale přece musili počítati s eventuálním rozbi- tím jeho, tedy se situací, která by pro Srbsko nikterak nebyla přízniva. Vklíněni opětně pouze a pouze do vnitrozemí, nemajíce volné- ho přístupu k moři, byli by Srbové z králov- ství odkázáni buď na ochotu řeckou a bulhar- skou, anebo na splnění úmluvy v příčíně vol- ného provozu na železné dráze v Albanii. Ale tento stát se dosud nenarodil a jest velmi po- chybno, v jaké formě se utvoří. A pak: vy- stoupil dříve, nežli se zorganisovati mohlv úloze protisrbské. A po všem tom, co se stalo a co jest, není nepochopitelno, že zodpovědná politikové srbští ve stálost úmluvy s Albanií nemají valné důvěry. A tak Srbsko vytlačo- váno ze severu Albanie, snažilo se rozšířiti svoji posící v tak zv. starém Srbsku, kde spleť jazyková jest velmi značná, v pásmě, které jest místy přechodem mezi Bulharya Srby, které může býti předmětem sporu stej- ně, jako jest na př. zdvojení rozmíšek pře- chodné pásmo jazykové mezi námi a Poláky Srbsko zklamáno v Albanii, snažilo se hojiti na účet Bulharska. Zda právem, nechceme rozhodnouti.
Srba Polák Turecko Srbsko Albánie Bulharsko
8 article
Taková jsou fakta. V Sofiji mohli býti po- učeni událostmí dřívějšími. To, co se odehrálo následkem přímého zakročení generála Savova u Čataldže, kde proveden jeden z nejnesmysl- nějších útoků, jenž musel skončiti bezvýsled- ně a jenž stál Bulhary mnoho tisíc životů, mo- hlo býti zodpovědným činitelům v Sofiji poky- nem k tomu, aby vrchní vedení bylo svěřeno rukám povolanějším. Savov zajisté má v sobě nezdolnou energii, ale jeho touhy nesou se dá- le, než zmohou síly. Bývalý stambulovec který následkem nesprávných manipulací pe- něžních musil kdysi opustiti ministerstvo vo- jenství, dovedl si svými nepopíratelnými vo- jenskými schopnostmi a hlavně svým odporem proti Rusku udržeti vždy dobré styky se dvo- rem a specielně s králem Ferdinandem, který má v zahraniční politice Bulharska slovo vel- mi vážné a důležité. Stejně jako ve věcech vo- jenských. A tak stanul v popředí armády po zahájení války Savov. Měl býti protiváhou vy- sloveně rusofilských a slavjanofilských gene- rálů Radka Dmitrijeva a generála Ivanova. V Bulharsku se ví, že jeho snahy i názory jsou velmi blízky smýšlení krále Ferdinanda a že oba v srdcích svých touží po hegemonii bul- harské na Balkáně, jež by se opírala v podsta- tě nikoliv o Rusko, ale o Rakousko. Bývalý ra- kouský důstojník, sedící nyní na trůnu bulhar- ském, nezapomněl nikdy na to, kde zahájil svoji karieru a kde vždy srdečně a upřímně ho vítali. Srdce Ferdinandovo nikdy nepřálo Petrohradu a jeho sluch rád poslouchal rad pokynů Vídně.
Savův Čataldža Bulhar Savov Ferdinand Dmitrijev Ivanov Ferdinandův Rusko Bulharsko Balkán Rakousko Petrohrad Vídeň
9 article
Bude jednou dosti obtížno dokázati, jak vlastně nynější válka povstala. V oficielních bulharských kruzích vzdávají se zodpovědno- sti za zahájení její a svalují fakt propuknutí ne- přátelství výhradně na armádu. Ale jest jisto. že tuto armádu musel přece zodpovědný živel ve státu soustřediti z čataldžského bojiště na bojištích makedonských, musel zaříditi dopra- vu střeliva, živobytných potřeb, musel rozká- zati hlavní nástup celku, jinými slovy, postup Bulharů v Makedonii byl bezesporně oficielní- mi kruhy připravován a řízen. Snad možno na- mítnouti, že jednalo se pouze o postup takti- cký pro případy všechny a že pak, tak říkajíc. pušky spustily samy. Ale i to jest velmi ne- pravděpodobno. Bulharská armáda právě v boji proti Turecku dokázala vzornou kázeňa tato kázeň prochvívala veškero její mužstvoi důstojnictvo. Jest ale také známo, že generál- ní štáb za vedení Savova do války nejen hnal ale válku také skutečně vyvolati se snažil.
Bulhar Savův Makedonie Turecko
10 article
Nyní ovšem dochází k různým prohlášením ze Sofije, když věci pro Bulharsko stojí tak bo- lestně a nepříznivě a kde rumunské vojsko po- stupuje v území carství bulharského. Plán bulharský nebyl také z počátku bez- výsledným. Počítalo se s dohodou s Rumun- skem, počítalo se s tím, že toto království z do- nucení Vídně půjde po boku Bulharska a že tím spíše rozdělí se Rumuni a Bulhaři o hege- monii na balkánském poloostrově. Hlavní od- měnou vítězství měla býti Bulharům Solun. Ale Rumunsko, jak již dříve se ukázalo, šlo tento- kráte opětně — a to jest konečně velmi pocho- pitelno — jedině za svými nejvlastnějšími zájmy. Politika není věcí citu a není sentímen- tální. Rozhoduje v ní síla a logika faktů. Ru- munsko jest zemí hospodářsky požehnanou Ale její význam stoupati bude s jejím podkla- dem ekonomickým. Kraje rumunské, které je- ště nyní drží Bulharsko, jsou nevalny a nemají pro ekonomický základ národa podstatnějšího významu. To, co zbývá Rusku, jest chudou ze- mí. Ale valná síla rumunského národa žijev Rakousku. Žije v poměrech politicky velmi obtižných, vysazena bezohledné maďarisacia hospodářskému vykořisťování se strany Pešti.
Rumun Bulhar Soluna Bulharsko Vídeň Rumunsko Rusko Rakousko Pešť
11 article
Pohled přes hranice naplňuje smutkem a ka- ždý národ těžce dívá se na to, jak jeho bratry někdo utlačuje. Výklad, proč není intimnějšího a srdečnějšího poměru mezi Italií a Rakou- skem a proč v Italii stále a stále probouzíse odpor proti tomuto spojenectví, nutno hledati prostě v tom, že není zapomenuto, co bylov Benátsku a Lombardii a jest velmi intensivní soucítění mezi Italy v království a Italy u nás. Snad jest spojenectví s Rakouskem sym- patickým lidem, stojícím kolem starého krále rumunského. Rumunský národ proti tomuto spojenectví jest rozhodně. Ukázalo se to nejen po bezvýsledné návštěvě šéfa našeho generál- ního štábu v Bukurešti, ale ukazuje se to čím dále tím více ne proto, že by snad vítězil rusofilský vliv, ale proto, že v Rumunsku velmi střízlivě uvažují, kde možno hledati eventuelně možnost rozšíření dosavadního stavu. Taková jsou prostá fakta a proto mohlo býti ve Vídni od počátku zřejmo, že v Rumun- sku naše politika opory nedojde a že naopal politika, stavící Bulharsko v rozpor s dosa- vadními spojencí, nutně povede ku přiblížen Rumunska k Srbsku, sesílí jeho vůli vstoupit do balkánského Svazu a získá je cele ideám trojdohody.
Italos Rumun Benátsko Lombardie Rakousko Bukurešť Rumunsko Vídeň Bulharsko Srbsko
12 article
Kdyby nebyli mohli v Sofiji doufati v pod- poru Rakouska, byli by zajisté postupoval obezřetněji a nebylo by bývalo došlo k tomu, co se odehrálo na makedonských bojištích. Ne proto, jak tvrdí vládní „Balgaria“, je Bulhar- sko v tísnivé situaci, že zůstalo věrno slovan- ské věci, ale proto, poněvadž se od ní odchý- lilo a šlo do cizích služeb. Kdo zná bulharský lid, ví, jak z hloubi srdce jest vděčen svým osvoboditelům z let sedmdesátých. Ví, jak mi- luje Rusko. Dělati politiku proti vůli národa má vždy následky trudné a má je také nyn v Bulharsku. Ferdinand nešel rád do balkán- ského svazu a snažil se nyní využíti situace aby se z něho dostal. Těžce poškodil svoji po- sici, ale také postavení Bulharska touto poli- tikou. Rusko v těchto situacích postupovalo správně, jak se ukazuje. V Petrohradě, zdá se, byli dobře informováni a počítali s věcmi jak jsou. Uhájili nejen rozhodující vliv Ruska na Balkáně a rozšířili jeho sféru na Rumunsko, ale docílili i ještě něčeho více. Jest zajímavo sledovati, jak od počátku války balkánské stále více a více přibývá ve světě odpůrců naší politiky. Při událostech listopadových je- ště bylo možno u nás mluviti— a hodně nahlas — o niebelungské věrnosti Německa. Křesťan.- sociální fantasie arciť tu hrála velikou roli. A snad se i ve věrného spojence věřilo proto, poněvadž to bylo příjemno a krylo to záda pro všecky případy. Ale brzy se ukázalo, že v Berlíně nejsou ochotni podejmouti se ener- gických akcí pro naše zájmy a ze břehů Spré- vy neustále radilo se k opatrnosti. A pak ná- sleduje několik měsíců kritického a velmi chladného postupu Berlína, aby po návratu ruského cara ze slavností svatebních Sazonovu byl vydán reskript, jak se car přesvědčil o ve- likém pochopení, které nalézala politika ruská za posledních měsíců v Berlíně.
Bulhar Ferdinand jít Sazonov Rakousko Rusko Bulharsko Petrohrad Balkán Rumunsko Německo Berlín ský svaz
13 article
Jsou proudy v Německu, které soustavně pracují ke sblížení s Ruskem a Anglií, směry, které dosud nemají rozhodujícího vlivu v ofi- cielní politice, ale které nalézají veliký ohla v širých vrstvách národa. Co Bismark řekl, platí zde ještě dnes: balkánské věci nejsou pro Německo hodny kosti jediného pomořan- ského granátníka. A potom: finanční potence Ruska ukázala se v tomto období velmi do- brou. Carská říše disponuje dnes státními po- hotovostmi peněžními přes 2 miliardy franků. zatím co znalci života ruského souhlasně po- tvrzují, jak roste i hospodářská potence a síla národa. Nechceme srovnávati. Ale vždy v bu- doucnosti se osvědčí stará pravda, že síla států musí býti v nich samých a ne v jejich spoje- nectvích. Se slabým, rozvráceným anebo ne- mohoucím počítá ve světě málokdo. A i stará přátelství se rozcházejí, když jedna ze stran seznává, že přátelství nemůže jí poskytnouti oněch výhod, kterých při sjednání jeho čekala.
Bismark Německo Rusko Anglie
14 article
Naše politika po celé období balkánské války byla málo šťastna a přivedla nás do postavení nejen vnitřně, ale také zahraničně velmi ne- příznivého. Zachránili jsme Albanii pro Italii poškodili jsme sami sebe způsobem, jak ne- mohl učiniti nejhorší náš nepřítel. Jest tomu několik dnů, co jedna z velikých skupin zahraničních, tázána jsouc na eventuel- ní finanční transakci jakousi, prohlásila, že transakce je velmi dobrou, že má však pouze jednu chybu, že se má provésti v Rakousku. Tam dostali jsme se hospodářsky a to ve chvíli, kdy se tak jasně ukazuje, jak nedostatečné jsou naše prostředky na ony potřeby, které vyplynuly z dosavadního našeho rozvoje ho- spodářského. Může pak překvapiti vše to, co se odehrává na našich peněžních trzích? Může překvapiti desorganisace v obyvatelstvu rychlá proměna nálady od nejčernějšího pessi- mismu až opětně k růžovému optimismu, může překvapiti toto ustavičné chvění v úvahách. tato nejistota, tato neurovnanost? Prožíváme těžké hospodářské doby a snad naděje na dobrý výsledek žní uchraňuje po- slední zbytky optimismu. Ale vliv jeho nemůže býti bezprostředním, k realisaci sklizně bude zapotřebí právě dosti značných prostředků. a času. A z těchto faktů nedostatečné pohoto- vosti kapitálové nutno si z valné části vyklá- dati deroutu kursů, která se projevila v po- sledních dnech. Bylo by ale nesprávno míti za to, že ztra- ceno jest vše. Nikdy není ztraceno nic, když na základě poznaných chyb pracuje se k ener- gické nápravě. A náprava tato možnou jest. Vnitřní konsolidací, spravedlivostí, bezohled- ným odstraňováním nadvlád tradičních, ale ne- zdůvodněných, a pak: silnou politikou hospo- dářskou. Ale zdá se, že Rakousko v této chvíli není způsobilo pro odpor jistých kruhů k dílu velkého ozdravení a mohutného obrození.
Albánie Rakousko Italia
15 article
Důležitější kursové variace na pražské burs v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu: 12./VII. 5. VII, Živnostenská banka . . . . . 261.50 262.— 434.— Česká průmyslová banka . . . 434.— 648.— Pražská úvěrní banka . . . . 645.75 406.— Česká banka . . . . . . . . 406.— 431.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 431.— Pozemková banka . . . . . . 422.— 422.— Česká zajišťovací banka . . . 244.— 252.— Kolínská chemická továrna . . 330.— 892.50 Alpská montanní společnost . . 878.— 970.— Čes. pivovar v Budějovicích . . 955.— Česká cukerní společnost . . . 333.50 333.— 435.— Elektrotechnická dříve Kolben , 435.— Daňkova strojírna . . . . . . 408.— 410.— Českomoravská strojírna . . . —.— 1805. Továrna orient. cukr. dř. Maršner 154.— 88.75 Zástavní listy Hypot. banky 4% 88.75 Kom. úp. Zem. banky (v K) 49%
Kolben Daňkův Maršner Hradec Královský Budějovice živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka pozemkový banka Český zajišťovací banka Hypot . banka
16 title
Z vídeňské bursy.
17 article
Z Vídně, 12. července.
Vídeň
18 article
(Pův. zpráva „Nár. Listů“. —n. Střídavě příznivé, nebo špatné zprávy z bojiště daly burse v právě uplynulém týdnu podnět k všeobecné zdrželivosti, při čemž byla bursa při základní poměrně klidn tendenci uchráněna od předešlé páteční de- routy od mimořádných otřesů. Nenabyly-li tyto následkem nepříznivých po- litických zpráv rozsahu většího, nutno hledati příčiny toho v celkem příznivých bursovně- technických momentech. Značné ztráty které již trvají od podzima minulého roku, způso- bily, že z řad spekulace vyloučeny byly živly slabé, při čemž zbytek, posílený novým proudem spekulace, ač podroben byl již mnohému nebez- pečí, zachoval si jistou sehopnost odporu. Proto také bursa v první polovici týdne, přes to, že nescházelo tíživých okolností, jak politických, tak i rázu čistě hospodářského, byla celkem klidná a poklesy dály se pozvolna. Chování bursy určováno bylo okolností, zda Rumunsko činně zasáhne do války bulharsko- srbsko-řecké. Podobně svým vlivem působíly zprávy z bojiště, které posuzovány byly velme různě, takže zatím, co pařížská bursa na srbsk vítězství se zlepšila, videňská týmiž byla roz- laděna.
Rumunsko
19 article
Co se pak týče otázek hospodářských: spíše přitížily. Ve svém významu jedno z nejdůležitěj- ších odvětví hospodářských, průmysl žele- zářský trpí stále ještě nedostatkem zakázek. k čemuž i poslední snížení cen žele za u nás zanechává znatelné stopy. K tomu i zprávy berlínské nepřinášejí zlepšení. Je tedy jen po- chopitelno, tvořilysli hodnoty železářské předmět značných prodejů, které i kontremínou v citelné míře byly rozmnoženy. Tím trpěly hlavně akcie alpské báňské společnosti, rýmavsko- muráňské a akcie Pražské železářské společnosti. Na druhé straně však je málo hodnot průmy- slových, o něž by byl valný zájem. Proto také nepoměr rozkazů prodejních ke kupním je dosti cítelný. Pouze akcie závodů Škodových během celé krise dobře se držely. Méně již z hodnot zbrojařských akcie rakouských z brojo- vek a Poldiny huti přes to, že zprávy o nich jsou příznivé. Z dopravních hodnot byly čet- něji kupovány akcie Jižní dráhy na zpráv o úspokojivém průběhu sanační akce. Jinak však veskrze převládaly snahy prodejní, které byly se- silovány zvláště četnými nutnými prodeji. V druhé polovici týdne nastal však zásadní obrat k lepšímu. Podrobení se Bulharska rozhod- čímu soudu ruského cara a zprávy o dohledném uzavření příměří mezi Bulharskem a Srbskem — jako důsledek několika ztracených bítev — brzké rozřešení krise rumunsko-bulharské, to vše způ- sobilo všeobecné zotavení trhu. Nebo vyjasnění politické sítuace nemine se též blaho- dárným účinkem na veškerý život hospodářský, který trpěl v poslední době i obavami před za- vedením moratoria v Rumunsku.
Škodův Poldin Bulharsko Srbsko Rumunsko
20 article
Zpevnění kursů bylo tedy ve všech hodno- tách, jak kulisních, tak i šraňkovních. V popředi zájmu byly z hodnot zbrojařských akcie Škodových závodů, které těžily z příznivých od- hadů. Zájem rozšířen hlavně také na hodnoty dopravní, z nichž opětně akcie Jižní dráhy ze známých příčin podražily. Dále i akcie Státní dráhy i Dunajské paroplavební společnosti za zvý- šených kursů brány byly z trhu. Na trhu petrolejářském hledány hlavně akcie Haličsko-karpatské i Galicia. Potíže při tvoření svazu výrobců prutového železa v Německu a neuspokojivý stav domácího průmyslu železářského bránily papírům žele- zářským ve znatelnějším zlepšení kursovním, které se vyvíjelo jen pozvolnu. Z papírů cukerních živějí obchodovány byly akcie Chorvatské cukerní společnosti, jež n sebe upozornily svou nízkou kursovou úrovní. Uhodnot chemických soustředěn by zájem na akciích Brosche. Obchod na trhu hodnot stavebních pohyboval se v úzkých mezích, právě tak iu hodnot textilních, které trpí nepřízní kon- junktury. Renty trpěly pod nedostatkem značnější po- ptávky, čímž ovšem vzestup kursu nebyl takový jak by se předpokládalo vzhledem na změněnou situaci politickou. Devisy znatelně polevily. Je to důsledel zlepšení výkazu banky francouzské a anglické tím i mezinárodního trhu peněžního vůbec. Soukromý diskont zůstal nezměněn. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledu: 12./VII. 5./VII. 81.95
Galicia Německo Brosche
21 article
Rakouská korunová renta. . . 81.75 Rakouská zlatá renta . . . . 104.— 102.85 Uherská korunová renta . . . 80.65 80.70 Uherská zlatá renta . . . . . 99.10 99.20 613.75 Rakouský úvěrní ústav. . . . 617.— Uherská úvěrní banka . . . . 809.— 806.— Rakousko-uherská banka . . . 2056.— 2075.— Živnostenská banka . . . . . 261.— 261.75 Česká průmyslová banka . . . 433.50 433.50 Pražská úvěrní banka . . . . 646.— 648.— 691.— Státní dráha . . . . . . . . 691.75 Jižní dráha . 117.85 . . . 125.50 909.— Buštěhradská dráha lit. B. . . Rakouský Llovd . . . . . . 559.— 552.— Kralodvorská cementárna . . . 356.— 352.— Alpská báňská společnost. . . 884.— 891.— Poldina huť . . . . . . . . 805.— 810.—
Rakousko Poldin huť úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český průmyslový banka pražský úvěrní banka jižní dráha
22 article
Pražská železářská společnost . 3060.— 3077.— Zbrojovka 962.— 958.- 830.— 814.— Mostecká uhlářská společnost . 816.—. Škodovy závody 835.— Haličsko-karpatská petrolej. sp. 845.— Mladoboleslavský lihovar . . . 1190.— 1167.— Londýnská devisa. . . . . . 24.20 24.21 Říšské marky . . . . . . . 118.25 118.35 Dodatečná instrukce k spořitelnímu vý- nosu v příčině kursových diferencí. Násled- kem zakročení celé řady povolaných korpo- rací a také intervence z kruhů poslaneckých rozhodla se vláda vydati ke známému výnosu v příčině bilancování kursových diferencí do- datečnou instrukci, která bude obsa- hovati autentický výklad výnosu. Zejména pokud jde o lhůtu, stanovenou pro umoření kursových ztrát ve výnosu na 5 let a dvou- letou lhůtu k opatření cenných papírů až do 30 (v tom 15 papírů státních), nastoupí nyní konkretní posuzování všech jednotlivých případů a tam, kde toho vyžaduje mí stn potřeba úvěrní, nebo kde roční přírost vklad je nedostatečný, anebo kde ke splnění zá- vazků ve výnosu uložených bylo by potřebí výpovědi hypoték, bude lhůta příslušná přiměřeně prodloužena. Také vyhotovení zvláštního záručního listu u obecních spořitelen bude možno ve většině případů na- hraditi vyrozuměním obecního zastupitelstv o bilanci spořitelny. Příslušné meziminister ské jednání bude — jak sděluje „Spar- und Rentenzeit.“ — co nejdříve již skončeno:
Škodův Sparund Rentenzeit
23 article
Zcelování pozemků hospodářských jest velice výhodným opatřením pro racionální hospodaření, ježto větší zcelený kus pole s menší režií a pohodlněji a s větším výtěž- kem se vzdělává. V některých zemích a ze- jména také v sesterské Moravě jest zcelovánt pozemků zákonem přikázáno a upravenok velikému prospěchu rolnictva. U nás doposud není zcelování takové přikázáno zákonem, avšak rolníci sami v mnohých místech vy- stihnuvše veliký prospěch zcelování sami do- brovolně pozemky své vyměňují a zcelují Pozemková banka, sledujíc také tyto intence, ustanovila, že na panství světel- sko-haberském, které jí bylo do komisio- nálního prodeje svěřeno, od jednotlivých dvo- rů jakožto hospodářských samostatných celků oddělí větší část pozemků, které sloužiti bu- dou k zaokrouhlení a zcelení nemovítého ma- jetku rolníků tamějších, kterýmž se tím na- skýtá vzácná příležitost vhodným způsobem usedlosti své zvětšiti a zlepšiti. Odprodáván pozemků těchto započne na panství světelsko- haberském v nejbližších dnech.
Morava pozemkový banka
24 article
Úvěry hypotekární s ohledem na druhou hypotéku. Jednota stavitelů v krá- lovství Českém, společně se společen- stvem stavitelů pro obvod obchodní komory pražské, pojednala na debatním večeru dne 9. t. m. u Choděrů o předmětu tomto za hojné účasti členstva, jakož i zvaných hostů. Zvláště uvésti sluší p. JUDra. č. Kliera, ředitele Pražské městské spořitelny a zároveň v za- stoupení Svazu českých spořitelen, dra. Že- níška v zastoupení Hypoteční banky pro král. České a celou řadu zástupců pražských záložen. Po zajímavé debatě, jíž zúčastnilo se členstvo i hosté, konstatována pilná po- třeba starati se o zřízení instituce II. hypotéku zajišťující, čímž do- movní majetek by značně zhodnocen byl. Zvo- lena komise, jež společně se zástupci ústa- vů peněžních dále o tomto předmětuv jednati bude.
Choděra Klier městský spořitelna svaz český spořitelna
25 article
Z trhů peněžních. (12. července.) Vídeň. Stá- le určitější pověsti o nastávajícím příměří mez státy balkánskými oživovaly dnešní bursu. Naděje v mír, jakož i vtrhnutí rumunské armády do územi bulharského bez odporu Bulharska působily už na počátku, aby smýšlení bylo dosti příznivé, jakkol se projevovaly též různé obavy, kterými byly způ- sobeny v Pešti prodeje. Zvláště alpinky trpěly opětným zlaciněním železa v Německu a nepřízni- vým stavem úsilí o utvoření německého svazu továren na tyčové železo. Alpinky klesly na 877. Čilejší zájem projevován o lombardy, v nichž ko- nány velké obchody. Zájem opíral se o pokračo- vání v jednání sanačním. Když později byly roz- šířeny zmíněné pověsti o blízkém příměří, a když také z Berlína došly zprávy nadějnější, nastalo na trhu živější hnutí, jež se projevovalo čilou koupě- chtivostí, která prospěla též hodnotám železář- ským. Kreditky stouply na 618, Stální dráha na 693, lombardy na 1261/4, alpinky na 885, Škodovky 827. Zároveň s lombardy byla větší poptávka téh po 3ních prioritách Jižní dráhy, které stouply o více než 3 K. Též na šraňku byly kursy téměř vesměs vyšší. Paroplavební zotavily se po včereji depresí o 20 K. Pražské železářské stouply o 11 r a báňské a hutní o 121/2 K. Renty stouply o zlomel procenta, rakouská zlatá o 60 h. uherská zlatá 30 h. Devisy opětně zlaciněly. Z českých papírů ob- chodovány akcie Živnostenské banky po 261 14. akeie Daňkovy strojírny po 411, Západočeské kao- linky po 825, české cukerní po 3345/4, chorvatské cukerní po 1374 a akcie škodových závodů p 8241/4. Na trhu eskomptním stav peněz nezměněný. sazby za první bankovní akcepty 51/% %.
Daňkův Vídeň Bulharsko Pešť Německo Berlín živnostenský banka
26 article
Petrohradská bursa. Trhy ruských papírů vy- kazovaly na všech stranách realisační snahu. Kdež- to místní a londýnský trh zachoval poměrný klid. projevovala Paříž pessimismus a všecky ruské hod- noty, jak terminové, tak i kasovní byly dosti ci- telně realisacemi stlačeny. Dřívější intervence na účet petrohradský přestávaly a spíše zasílalo Ru- sko prodejní příkazy. Místní trh dovedl se všal dosti ovládati a nehledě k jednošlivým realisacím. zachovala bursa dosti pokojný ráz. Koncem týdne mohla se dokonce kursová úroveň na hlášené přá- ní Bulharska o intervenci dosti vydatně zlepšiti.
Paříž Bulharsko
27 article
Sobotní bursa zůstala zavřena. Na trhu bankovním kolísaly akcie mezinárodní banky kolem 488.— zlepšily se na koupě berlínské kontreminy na 491.—; ostatní bankovní hodnoly pohybovaly se taktéž přechodně na nižší úrovni, jen průmyslová banka nemohla se po ústupu o 8 r. na 326.— zota- viti. Akcie zemelných bank byly téměř bez ob- chodu a pouze donské se zlepšily o 6 r. na 603.— Z pojišťoven ustoupily ruské transportní o 6 r. na 104.—. Na trhu dopravním mohly se kursy po prvotním oslabení vzpružiti. Akcie severodoněcké dráhy ustoupily o 4 r. na 316.— a končí 322.—. rybinské klesly o 7 r. na 346.50 a končí 357.—, jiho- východní zlevnily o 6 r. na 248.— a vyšinuly se pak na 356.—, voroněžské byly po srážce divi- dendy 54 r. placeny po 760.— až 781.— a rostov- ské zlevnily přechodně o 40 r. na 2850.—. Na trhu průmyslovém vykazovaly naftové papíry citelné oslabení, ale posléze se kursy zotavily. Baku klesly vlivem Paříže o 20 r. na 633.— a končí 653.—, ka- spijské zlevnily o 150 r. na 2750.—, Lianozov ustou- pily o 7 r. na 232.—, ale na krytí pařížské kontre- miny končí 243.—. Nobelova nalta kolísala kolem 850.— a zlepšila se pak na 860.—, podíly ustoupily o 200 r. na 16.950.— a mantaševské po prudkém poklesu o 40 r. na 596.— končí 625.—
Nobelův Bak Paříž
28 article
Finanční nesnáze belgické vlády. Belgická vláda jest ve veliké finanční tísni, ježto vyjedná- vání mezi belgickým ministrem financí a paříž- skými velkobankami o uzavření půjčky v obnosu 600 mil. franků definitivně se ztroskotalo. Belgická vláda byla proto nucena opatřovati si peníze do- cela zvláštním způsobem. Vypůjčovala si totiž ob- nosy od 50.000 do 1 mil. franků denně od cizozem- ských bank, pojišťoven, průmyslových společnost a soukromých osob prostřednictvím placených 12./VII. 5./VI. sprostředkovatelů a vydávala na tyto obnosy 5pro- centní pokladní poukázky s jednoroční lhůtou splatnosti. Od počátku roku vypůjčila si takto ne- méně než 230 mil. franků, denně však stává se další opatřování peněz nesnadnějším. Již byla nu- cena dlužiti se i u italských bank (Banco di Napoli Banco di Roma). Finanční tíseň belgické vlády jest tím větší, že 25. t. m. stane se splatným 65,200.000 franků belgických pokladních poukázek u London and County Bank, jež žádá za obnoven úrokové míry 6. Ještě nikdy prý nebyla bohatá Belgie v takové finanční tisni „Bankovní Zprávy“, výdávané Českou bankou přinášejí ve svém červencovém čísle následující zajímavé články: Hospodářský rozvoj Ruska v po- sledních desítiletích, Mraky nad dálným východem asijským, Seslabení odbytu výrobků průmyslu že- lezářského v Rakousku, Německu a Belgii. O čen píši noviny, Různé zprávy. Obchodní kalendá Premiové sazby, Kursovní a Slosovací list. Před- platné ročně K 1.20.
Napoli Banco Rom Belgie Rusko Rakousko Německo London and Count Bank
29 article
Rozdělení tureckého státního dluhu. V komi tureckého státního dluhu, jež byla zřízena finanční mezinárodní konferenci, vyslovil vicepresident Helffreich názor, že převzetí části tureckého státního dluhu balkánskými státy dlužno považo- vati za zajištěno. To však delegáti balkánských států energicky popřeli, poukázavše, že balkánské státy nezúčasthily se vypracování programu kon- ference, ačkoliv by bylo třeba jejich souhlasu ku převzetí části tureckého dluhu. Přes tyto zásadni neshody začíná konference zkoumati jednotlive systemy, dle kterých by se mohl turecký dluh roz- děliti. Delegáti balkánských států účastní se tét porady, aniž by se tím tvořila prejudice. Nyn projednávají se dva systémy a sice systém pro porcionálního rozdělení, podporovaný též francouzskými delegáty, a systém specla- lisování záruk, jemuž balkánské státy dávají přednost. Filiálka Českého obchodního musea v Sarajev (firma Milan R. Paranos) přejímá zastoupení ve- škerých oborů obchodních, načež tímto naše ob- chodnictvo výslovně upozorňujeme. Stalo se v po- slední době, že některé české firmy svěřily zastou- pení své v Sarajevě cizím živlům a učinily tak zajisté pro nedostatek informací. Bližší vysvětlení podá České obchodní museum v Praze V., Miku- lášská tř. č. 9. čís. telef. 928. Likvidace uherské strojírny. Akc. spol. to- várny parních kotlů a strojírny Bra- tří Höckerové v Pešti vykazuje v bilanci za poslední správní rok ztrátu 381.497 K. jež byla zaviněna nejen krisí hospodářskou, nýbrž i mání- pulacemi obchodního ředitele Karla Goldschmidta.
Mika Bro Goldschmidt Sarajevo Pešť Český obchodní muzeum Milano R Český obchodní muzeum v Praga
30 article
Vzhledem k tomu usneslo se ředitelství navrhnouti valné hromadě společnosti, jež se koná 19. t. m- aby společnost likvidovala. Akcie společnosti v no- minální hodnotě 600.000 K jsou úplně v majetku rodiny Höckerovy. Věřitelům společnosti byla na- bídnuta záruka za plné splnění jejich pohledávek, načež dali souhlas k likvidaci. Proti řediteli Gold- schmidtovi, jenž zmizel, nejspíše do Ameriky, uči- něno bylo trestní udání. Vyšetřování proti ředitelství akc. spol. pro kožené ozdobné zboží Zollschan a Frankenstein. Rábský soud na udání o různých nepřístojnostech zahájil proti všem členům ředitelství a dozorč rady vyšetřování. Společnost, jak bylo nedávno oznámeno, utrpěla značné ztráty.
Höckerův Gold Frankenstein Amerika
31 article
Rumunsko a Uhry. Bukurešťská obch. a živn. komora vyzvala rumunskou vládu, aby žádala uherskou vládu za povolení ke zřízení ru- munských konsulátů v Sibíní, Brašověa Temešváru. Současně bylo zdůrazněno, že, ne- vyhoví-li uherská vláda tomuto přání, bude uher- ské zboží v Rumunsku boykotováno a vývoz ru- munského dříví do Uher znemožněn. Také žádá komora, aby rumunská vláda zasadila se o to, aby se nezamezovala doprava rumunských knih a časo- pisů do Sedmihra Zvýšení cen v anglických česárnách vlny. Ná- mezdní česárny bradfordského okresu usnesly se na všeobecném zvýšení cen, které má vstoupiti v působnost dnem 1. října t. r. Z italského průmyslu bavlnářského. Naděje na zlepšení poměrů zklamala, krise trvá dále a zračí se zvláště v italském průmyslu bavlnářském, jenž trpí pro neobyčejné rozmnožení výrobních pro- středků, nemírné zadlužení akc. spol. a povážlivé zhoršení platebních podmínek. Po delším vyjedná- vání podařilo se z 5 milionů vřeten v Italii spojíti 4 miliony vřeten v kartel. Budou stanoveny jed- notné platební podmínky, výroba bude obmezena a vývoz bude podporován prémiemí. Tyto úmluvy projeví účinek však teprve příští rok, zatím pra- cují italští průmyslníci bavlnářští se ztrátami.
Rumunsko Uhry Sibíň Brašově Temešvár
32 article
Lepší jest situace továren hedvábí. Dobře a vý- hodně jest zaměstnán italský průmysl ovčí vlnya průmysl. lněného zboží. Aukce vlny Uherské všeobecné úvěrní banky. Druhá a závěrečná aukce ústavu měla rovněž do- brý průběh a potvrdila předcházející ceny. Z nabí- zených 5250 balíků prodáno bylo okrouhle 4000 balíků. Sklízeň žita v Prusku. Podle zatímného odhadu sklizně zimního žita v Prusku bude letošn sklizeň žita menší než loňská, jež arci znamenala rekord. Výnos zimního žita odhaduje se na 8.35 mil. g oproti 8.74 mil. q loňského roku. Přes to patřila by letošní sklizeň žita v Prusku k největším v posledních letech. Průměrný výnos z hektaru odhaduje se na 1770 kg oproti 1840 kgv roce 1912 a 1800 kg r. 1911. Lukařský kurs v Mladé Vožící pořádán bude vedením p. prof. Frant. Bolecha z král, zemské č. hospod. akademie v Táboře a za přispění země- dělské rady ve dnech 25. srpna až 20. září 1913. Kurs ten bude náhradou za zemské kursy, které pro neutěšené zemské finance po více roků již ne- byly konány. Nemajetní posluchači obraťte se na své okresní výbory se žádostí za povolení stipen- dií k umožnění návštěvy tohoto učení. Přihlášky posluchačů přijímá věetně do 15. srpna t. r. okresní výbor v Mladé Vožici, který též na požádání zašle osnovu tohoto kursu. Pokles českého vývozu hnědouhelného do Sa- ska. Doprava českého hnědého uhlí na saských státních drahách činila v jednotlivých měsících le- tošních u srovnání s loňskem, jak následuje: 1913 proli loňsku tun v lednu . . . . . . . 352.209 + 11.409 v únoru . . . . . . . 318.142 — 37.1 10 v březnu . . . . . . . 294.198 +. 16.049. + 22.460 279.073 v dubnu . . . . . . .
profesor František Bolech Prusko Tábor Mladá Vožice všeobecný úvěrní banka kg
33 article
— 10.493 273.861 v květnu . . . . . . 259.943 — 12.077 v červnu 9.762 úhrnem v I. pololetí . . 1,777.426 Letošní vývoz českého hnědého uhlí do Saska za- znamenává tudíž za prvé pololetí proti soudobe loňskému pokles o 10.000 tun, při čemž loňský vývoz pokleel již okrouhle o 50.000 tun. U srovnání s r. 1903je letožní vývoz již asi o 460.000 4 menší. České uhlí zatlačováno je v Sasku stále více ně- meckým hnědým uhlím a německými briketamií dovoz těchto do Saska stoupl v I. pololetí letošním o 337.058 na 2,192.121 tun; dovoz hnědého uhlíz Německa činil v témž období 781.277 (— 14.620) t. Jak se v příčině zásobování Saska hnědým uhlím poměry během posledních let převrátily, viděti nejnázorněji ze srovnání s r. 1907: v roce tomv v prvém pololetí dopravily saské dráhy celkem 2.3 mil. t českého uhlí a 1.88 mil. t německých bri- ket a německého hnědého uhlí: letos však v prvém pololetí činil dovoz českého uhlí do Saska již jen asi 1.8 mil. tun, kdežto dovoz němockého uhlía briket okrouhle 3 mil. tun., kdežto tedy dovozz Čech okrouhle o 500.000 t poklesl, zaznamenává odbyt německých proveniencí stoupnutí okrouhle o 1.1 mil. tun. Z hornoslezského trhu uhelného sděluje „Schles. Ztg.“, že pro skvělý průběh obchodu jest v hornoslezských uhelných dolech takový nedo- statek pracovních sil, že letošního léta nebudou v odporu s předchozími léty vkládány žádné šich- ty, o kterých se nepracuje. Odbyt německého svazu surového železav červnu t. r. poněkud poklesl oproti letošnímu květnovému odbytu, jenž činil 101%. Příští členská . . . . . . 823.75 schůze svazu koná se 29. t. m. Otázka vývoz-
Sasko Německo Čechy