1
masthead
13. července 1913. Číslo 190.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
s veívezírem ratifikace londýnské prelíminár-
ví mírové smlouvy.
Mínění a domněnky v Srbsku.
Z Bělehradu, 12. července. Ve zdejších
politických kruzích je přesvědčení, že váleč-
né operace na makedonském území dlužno po-
važovati za ukončeny, ale další srážky a bitvy
na bojišti v Thrakii a na starobulharském úze-
mí nejsou vyloučeny. Ve vládních kruzích se
proslýchá, že bulharská nabídka na příměří
v této době je nepřijatelna a že dožadování
intervence velmocí Bulharskem nemůže se
zatím nikterak týkati Srbska. Dříve musí býti
Bulharskem akceptováno teritoriální rozhra-
ničení mezi Bulharskem z jedné a Srbskema
Řeckem na druhé straně dle požadavků těchto
států a zároveň dány záruky pro úspěšný prů-
běh evropské konference, neboť rozhodně není
ochoty na žádné straně připustiti, aby se opa-
koval druhý Londýn. Záleží na Bulharsku, aby
umožnilo příměří a tím urychlilo jednání mí-
rové.
Srbsko
Bělehrad
Thrakie
Bulharsko
Řecko
Londýn
5
article
Ruská mobilisace na zkoušku.
Z Krakova, 12. července. „Glos Narodu
oznamuje z Podskalského Kamence: Přípravy
k t. zv. mobilisaci na zkoušku jsou horečně
prováděny, hlavně ve vojenských okresích ky-
jevském a oděsském. Obyvatelstvo je rozči-
leno, poněvadž k vojsku je povoláno mnoho
mužů, kterých je potřebí k polním pracím.
Ještě před několika dny jízda a dělostřelectv
vysílány zvolna na rumunské hranice. Nyní pak
posunováno je vojsko hlavně k rakouským hra-
nícím. Ceny potravin, pícnin a dobytka znač-
ně stouply. Černomořské loďstvo je blízko
Oděssy. Demolování varšavských tvrzí se pro-
vádí s dvojnásobným úsilím. Jisté revoluční
komité v proklamacích ve Varšavě šířených
vyzývá záložníky, aby neposlechli povolání k
vojsku. Posádka varšavská koná cvičení
dvonásobném rozsahu.
Z Bukurešti, 12. července. (Ag. tel. Roum.
Oficiosní časopisy vyvracejí zprávu něko-
lika ranních listů o mobilisaci ruské ar
mády na rumunských hranicích
O vyhlídkách na příměří.
Glos Naroda
Roa
Krakov
Varšava
Bukurešť
Podskalský Kamenka
6
article
M. Z Kolína n. R., 12. července. (Zvl. te-
legram „N. L.“) O vyhlídkách na příměří ozna-
muje berlínská depeše „Köln. Ztg.“, že dle
athénských a bělehradských zpráv není pomy-
šlení na brzké a bezpodmínečné přijetí ruského
požadavku, na nějž Srbsko s Řeckem odpoví
teprve po vzájemné dohodě. Smýšlení Řecka
je vyjádřeno slovy řeckého premiéra k athén-
skému zástupci „Frankf. Ztg.“, že ve válce
bude se pokračovati až Bulharsko přizná svou
porážku a požádá řádně za mír.
Důvěra v ruskou mírovou akci.
Z Petrohradu, 12. července. Ve zdejším
zahraničním úřadě je nadějná nálada a pře-
vládá všeobecně přesvědčení, že příměří bude
záhy uzavřeno, aby mohla býti vedena se zda-
rem jednání o mír. Obrat tento vysvětluje se
přátelskou radou ruské vlády v Sofiji, Běle-
hradě i Athénách. Dále se proslýchá, že ne-
jen Srbsko, nýbrž i Řecko a Bulharsko je ho-
tovo k vzájemným určitým koncesím.
Dnes přibyl car na den do Petěrhofu, kde
mu zítra ministr Sazonov podá zevrubnou
zprávu o balkánských událostech.
Ze Sofije, 12. července. (Havas.) Z důvěry-
hodného pramene proslýchá se, že válčíc
strany daly Rusku všecku plno-
moc, aby našlomodus pro zastave-
ní nepřátelství.
Z Athén, 12. července. (Ag. d'Athénes.
Rusko, podporováno Francií a Anglií, podniklo
zde a v Bělehradě kroky za zastavením ne-
přátelství. Řecká vláda odpověděla,
že mír bude uzavřen na bojišti.
Köln
Sazonov
Havas
Kolín
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Petrohrad
Sofija
Běla
Atény
Petěrhof
Rusko
Francie
Anglie
Bělehrad
Aga . d ' Athéne
7
article
Smyšlenky o nepokojích v Sofijí.
Smyšlenky o nepokojích v Sofijí.
Z Berlína, 12. července. Zdejší bulharské
vyslanectví prohlašuje o domnělých nepoko-
jích v Sofiji, že ještě dnes ráno došel telegram
ze Sofije, podepsaný m.-p. Danevem, ve kte-
rém nebylo ani slova o nějakých ne-
pokojích. Pověsti o domnělém zavra-
ždění krále Ferdinanda, které v Ber-
lině kolovaly, byly vyslanectvím označeny
absolutně nepravdivými.
Řešení balkánského konfliktu.
Z Londýna, 12. července. Zde nabývá pře-
vaby názor, že rozřešení balkánského konflik-
tu má být přenecháno Rusku, že však ostatní
velmoci mají aktivně spolupůsobiti, zejména
při rozdělení území.
Venizelos o zastavení nepřátelství.
Z Athén, 12. července. M.-p. Venizelos
přijal zpravodaje „N. W. Tagbl.“ a prohlásil
v příčině zastavení nepřátelství: V každém
případě dohodneme se se Srbskem, ale můj
náhled jest, že klid zbraní, příměří nebo mír
mohou být uzavřeny jen na bojišti, ježto pro-
kázaná nespolehlivost Bulharska vylučuje jiný
modus dohody.
Německá skromnost a přejícnost.
Z Berlína, 12. července. Jak se ujišťuje.
nemá berlínský kabinet chuti mísiti se energi-
cky do balkánských sporů. Zde jsou spoko-
jeni, že Rusko za ostatní velmoci vyhrabuje
kaštany z ohně. Nechápe se, proč vídeňské
noviny bouří proti ruské intervencí, když
přece intervence je nevděčná a může se tedy
Rusku klidně přenechati.
Návrat sofijského vyslance.
Z Bukureští, 12. července. (K. k.) Sofij-
ský vyslanec princ Ghika přibyl do Buku-
rešti.
Danev
Ferdinand
Venizelos
N W Tagbl
Ghik
Berlín
Sofijá
Londýn
Rusko
Atény
Srbsko
Bulharsko
Bukurešť
8
article
Rumunsko za zdravotnickou pomoc.
M. Ze ženevy, 12. července. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Předseda Červeného kříže byl po-
žádán z Bukurešti telegraficky, aby poslal
na bojiště ambulanci se 100 lůžky.
Turecko také vyjednává.
Z Cařihradu, 12. července. (K. k.) Dle
„Tasvir-i-Eíkiar“ nerozhodla se dosud Porta,
zůstane-li neutrální. Definitivné usnesení bu-
de učiněno asi zítra. Bulharsko nabídlo ně-
které výhody, avšak návrhy, učiněné Načovi-
čem do včerejšího večera, byly považovány
za nedostatečné. Naděje, že Turecko tyto ná-
vrhy přijme, dosud nezmizela. Trácká otázka
je základem vyjednávání. S Řeckem se v-
jednává dále. Není pravděpodobno, že vyjed-
návání toto povede k positivnému výsledku,
protože Řecko žádá bez obětí se své strany
přispění Turecka.
Narozeníny srbského krále.
Z Bělehradu, 12. července. (K. k.) Pro
mimořádné poměry, podmíněné válečným sta-
vem, nekoná se na přání královo žádné přijí-
mání za příčinou jeho narozenin. Dnes dopo-
ledne bylo slouženo v kathedrále bělehrad-
ské Te Deum, tolikéž pak ve všech kostelích
Srbska a nově dobytých území.
Narozenína
srbský
Rumunsko
Bukurešť
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Řecko
Bělehrad
Srbsko
T Deum
9
article
Ministerská rada srbská.
Z Bělehradu, 12. července. Včera konala
se ministerská rada, která se zabývala bulhar-
skou notou, v níž Srbsko přímo se žádá za
přerušení nepřátelství. Usneseno, aby Bulhar-
sko bylo vyzváno vyslati do Bělehradu dele-
gáta, přeje-li si opravdu míru. Válečné ope-
race nemohou však býti přerušeny, doku
Srbsko nebude míti záruky, že Bulharsko
striktně dodrží eventuelní podmínky dohody.
Řekové o dalším svém úspěchu.
Z Athén, 12. července. (K. k.) Koluje po-
věst, že Řekové obsadíll Dramu a Dede-
agač.
Rumuní v Bulharsku.
Z Bukurešti, 12. července. K. k.) Rumun-
ská armáda zajala dosud při svém postupu
Bulharsku 500 vojáků. Dnešní další pocho
byl proveden hladce.
Vrchní armádní velitelství uveřejňuje pra-
vidla pro válečné korespondenty, kteří chtěj
se zúčastniti operací rumunské armády.
Obrana proti choleře.
Z Bělehradu, 12. července. Ministr války za-
kázal z ohledů bezpečnostních dopravu mrtvol přes
staré hranice srbské.
V bulharském vojenském archivu v Kilkiši na-
lezen denní rozkaz 32. pluku, datovaný 29. června
ve kterém se praví, že o nepříteli není žádných
nových zpráv. Dále nalezen rozkaz divisionářův k
veliteli II. divise, datovaný 1. července, že má
napadnouti Řeky u Karasuli.
Bulhar
Řek
Dede
Rumun
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
Atény
Drama
Bukurešť
10
article
Krvavé poučení z balkánské
tragedie.
Krvavé poučení z balkánské
tragedie.
Bělehrad, 10. července.
Třeba kouti, dokud je železo žhavé . ..
Německý tisk nemůže utajiti své škodolibosti
nad porážkou slovanské myšlenky na makedon-
ských polích. Raduje se, že „panslavismu“ byla tu
zasazena no-li smrtelná, tedy nevyléčitelná rána,
jež bude dlouhé časy hnisati, zapalovati se, a oko-
lo níž budeme musiti obcházeti s největší opatr-
ností. Raduje se, že bratrovražedný boj udusí v
slovanském lidu útlé, teprve klíčící sémě vzájem-
né lásky a touhy po vzájemném se poznání. Ra-
duje se nad prvými stíny skepse, do níž halí se
naše duše jako do roucha smutečního. A nevy-
křikuje-li tak příliš tyto své radosti, tož jen pro-
to, aby nás z našeho smutku nevyburcoval. Jen
očích můžete při bystrém vzhlédnutí zachytiti t-
směšek a na rtech potupný posuněk.
Když se vyvíjely a zaostřovaly srbsko-bul-
harské spory, chvěli jsme se při pomyšlení na hro-
zivé jejich konce studem před Evropou. Dnes už
marno se chvíti... Spíše třeba si uvědomiti rychle
své nové povinnosti, jež nám vznikají z tohoto
obratu v našem životě. Nejen k vůli sobě samým,
ale i k vůli oněm nepřehledným řadám, jež za ná-
mi jdou. Třeba kouti železo, dokud je žhavé, tře-
ba ránu hojiti, dokud je svěží. Třeba neprodleně
počíti s odklízením trosek .
Pochovali jsme, co bylo třeba pochovati. že
bude pohřeb tak strašným, že bude naším illustm
tak tvrdě ustláno, že budou vykropeny místo slz
krví, toho jsme se ovšem nenadáli.
Bělehrad
Evropa
11
article
Naše illuse . .
Přiznejme si přece ve skrytu svých duší, jak
nám bylo těžko odloučiti se od nich. Nějak jsme
se stále holedbalí a na vše jiné jsme vinu svalo-
vali, jen na ně nikoli. Na našich sjezdech byly
incidenty, v tisku byly půtky, naráželi jsme na se-
veru i na jihu i na východě, ale vždy jsme vinu
hledali jinde, než kde byla. V našich illusích! Dnes
bratr Polák hořekuje nad srbsko-bulharským spo-
rem a bojem: „Běda nám, finis Slavonise . .
Včera teprve zapřísáhali — po známém konfliktu
na banketě novinářského sjezdu v Bělehradě —
Srbové Poláky a Rusy, i došlo prý k vůli tomuto
sporu dokonce k malému atentátu na redaktora
Verguna. A co my, Čechové, nazapřísaháváme se
všech dohromady i svářících se navzájem zvláště.
Bratru Poláku, jenž tolik hořekuje, bratru Rusu.
jenž tolik se mračí povznešeně, oběma jim bylo by
lze klidně říci: „Bratři, i vy jste vinnil Vinni jste
vyl . . . že veliká slovanská veřejnost v této
osudné chvíli nenalezla v sobě rozhodujícího mo-
rálního vlivu, na tom vy máte velikou vinu, nebot
váš spor to především byl, jenž lomil a drobil or-
ganický vývoj slovanské myšlenky a slovanského
svědomí. Ale nezapomeňme ani na sebe. Nás po-
važují za předstráž slovanského jihu. Náš obrovský
zájem o osvobozenské boje na Balkáně, jenž i
hmotně vyjádřil se tak velkolepě, dokázal, že jsme
skutečně takovou předstráží, že jsme opravdu
srostli svým osudem s osudem Jihoslovanstva. Nán
se nemohl vyrovnati ani ruský národ v této chvíli
U nás — jak jsme to dobře i tu cítili — vibrovala
každá žilka národního života napjetím. A přece
nejsme bez viny. Ovšem je to vina, jež se rodí z
zvýšených našich povinností, vina ryze objektivná
vína, za niž nemůžeme býti souzeni.
Polák
Srba
Rus
Čecho
Bělehrad
Balkán
Verguna
12
article
Pěvec „Slávy dcery“ vyjádřil zákony literá-
ní a kulturní vzájemnosti Slovanstva. Novoslovan-
ství doplnilo je zásadami hospodářské vzájemno-
sti. Třeba že politický program vylučován, přec
jen i Kollárova literární vzájemnost vyjadřovala
své politické „věřím“ zásadou o právo na svo-
bodné sebeurčení každého národa, i novoslovan-
ství naznačilo své politické osnovy zásadou o slo-
vanské vzájemností bez ohledu na politicko-země-
pisné hranice. Bohužel, od hesel, zásad a sjezdů
neodešlo se do praktického života ani pět kroků.
Naše sjezdy, to byly umělé ostrovy na pilířích, jež
po spuštění opony ihned odklízeny, místo aby bylo
neprodleně začato s jich podezdíváním. Poohléd-
něme se na př. jen po naší české literatuře, věno-
vané speciálně slovanským aktuálným otázkám
Není jí. A smím-li souditi po osudu svého „Ru-
ského Polska“ i osudu jiných podobných prací.
nebylo by ani čtenářů pro ni. Zřejmo, že od vše-
obecného k věcnému zájmu daleko bývá u nás.
Sláva
Kollárův
Polsko
13
article
proto také tak málo schopnosti k meritornímu ře-
šení denních slovanských otázek. I proto také
tolik desorientovanosti při náhle vypuklých spo-
rech, proto tolik — budiž mi dovolen tento při-
léhavý výraz — mastičkářství. V srbsko-bulhar-
ském sporu viděli jsme důsledky. Naše rady
chlácholení odmítají pak obě strany. „To je vše
hezké i krásné, ale my máme přece své státy, své
státní zájmy . .
Na to se u nás dosti zapomfnalo, jakoby stále
ještě pod účinkem oněch hledisek, jež se někdy
horšila na Rusko, že z Bulharska tvoří samostatn;
stát, onoho „slavjanofilstva“, jehož prvkem byl an-
archism. Zde na Balkáně jedině státní organisaee
připadá obranné i tvůrčí poslání. Kde by dnes byl
srbský národ, a co by bylo na těchto místech, ne-
býti státní organisace? Vždyť, vizme tento národ,
němž jsme byli přesvědčení, že nemá smyslu pro
organisaci a kázeň, jak na první vyzvání opouští
pole i kuču a spěchá ke svému velitelství. Viděl
jsme při mobilisaci, jak lidé i na střechy vagonů
vyskakovali, jen aby včasně stihli do zbraně . .
Rusko
Bulharsko
Balkán
14
article
Dnes nemocnice po druhé jsou plny raně-
ných. Mezi nimi mnozí po drahé raněni, ba i po
třetí. A ptejte se jich na jejich náhledy. Poslední
vojín přijímá vše za svoji osobní věc, za ale ne-
svaluje zodpovědnost na někoho jiného. „Zda bya
couvnul, kdybys mohl?“ ptám se raněného. „Ani
kdybych mohl, ne,“ odpovídá s úsměvem za úsmě-
chu ostatních svých druhů, „neboť kdybých já
couvnul, a za mnou ten i onen a onen, kdo by zel
ku předu . . .? Jak bych mohl couvnouti, když
ostatní moje brača jdou ku předu?“ „A kdo myslíš,
že zvítězí?“ ptám se jiného. „Myl“ „Jak to víš?“
„A vím já, kdo nese vítězstvíl“ I tak dále. My
my jen. Každý koná svoji povinnost k vůli tomuto
„my“, jež se tu státem zove. Přírozeně, že tuto
citlivost naše bakuninské slovanské zásady, jichž
účinku jsme mimoděčně podléhali, jen rozhořčo-
valy.
15
article
Rozhořčovaly výroky o kusu země, o čtve-
rečných kilometrech. Jakmile příznáme nezbyt-
nost státní organisace, musíme přiznati i to, že
není kus země jako kus země, a není čtverečný
kilometr jako čtverečný kilometr. V soukromém
životě lidé pro odorané meze soudí se do smrti
z bratrů stávají se protivníci, ze sousedů nepřáte-
lé. Ani tyto spory nezažehnávají se u oltáře ..
Jen soudcovská autorita je přetíná a disposice pr
nový jich vývoj odkazují se výchovou i novou or
ganisací společenského života.
To ať je nám příkladem i pro naši velikou
slovanskou domácnost. A zejména nám Čechům
jimž už jaksi životním úkolem jesti rozbraňovati
tišiti vášně, souditi, vychovávati a organisovati
Ale v tom ohledu stojíme právě na slabýc
nohou. U nás není dělby práce, není třídění sil. M-
cháme se obyčejně všichni do všeho, a to zejména
se týče působnosti na poli slovanské vzájemnosti.
Tu vládne pravá anarchie a člověk si není nikdy
jist kdo ještě nepřihlásí se za spolupracovníka ..
Čecho
16
article
Vždyť je hrozným pomyšlením, že by bylo mož-
no, aby — na příklad — v Bělehradě objevil se
orgán českosrbské vzájemnosti za redakce člově-
ka, jenž neuměl ani slušně česky psáti a jemuž za
zodpovědné redaktory posloužili dva sklepníci.A
kolik bylo těch různých neznámých človíčků, kte-
ří se rozejeli na Balkán „propagovati“ česko-
jihoslovanskou hospodářskou vzájemnost? člo-
věk se tu moří na záhorech okopává, pleje.
stále jako ve sklenících ošetřuje útlé květy, chrá-
ně je před přílišným větrem i sluncem, ale každou
chvíli jest překvapen stopami hrubých bot. A bez-
mocným jest. Neboť u nás není instance, jíž by se
dovolal, ač tak dlouho už hovoříme o hospodář-
ské vzájemnosti... Nyní se snad pomýšlí na zří-
zení jakýchsi českých konsulátů ve slovanských
střediscích. Jsem přesvědčen, že i z této myšlen-
ky nebude valného užitku, poněvadž k jejímu
úspěšnému řešení nebude lidí. Letos hovoříme o
potřebě hospodářského sblížení s ostatním Slo-
vanstvem, ale kdež pak, aby napadlo postarati s
už předem o výchovu schopných sil.
Bělehrad
Balkán
17
article
Může býti pro nás omluvou, že jsme příliš vy-
čerpáváni domácími věcmi, ale myslím, že je to li-
chá výmluva, a že by se dosti nalezlo času i ener-
gie a prostředků, jen kdyby se nahlédlo už jed-
nou, jak je naléhavo mysliti i na budoucí věci vů-
kol nás, mysliti věcně, odborně a syntheticky. Na-
říkali jsme na annekse Bosny a Hercegoviny, trne-
me a naříkáme dnes nad hroznými boji mezi Bul-
hary a Srby... Ale zda alespoň tohle krvavé po-
učení konečně nás přinutí k reorganisaci naší prá-
ce na poli slovanské vzájemnosti a zejména n
oné s jihoslovany? Hle, čím byla Slezsku annekse
Od té doby, kdy začalo se ve Slezsku pracovat
s plány promítnutými ne do příštího roku, ale do
celých desítiletích, kdy začalo se stavěti solidno
a mysleti věcně, ono uvádí Evropu do údivu a nut-
ke kapitulaci i štvavý německý tisk, jenž mu ne-
mohl přijíti na jméno dříve.
Od krásných zásad k práci na rozorané, vlast-
ně jen rozryté pole slovanské vzájemnosti, k orbě
i setbě dle systému solidního hospodáře! T t
povel přítomnosti. Nikdy nic dobrého nesklidíme.
budou-li jen orati sváteční oráči a osévati svá-
teční rozsévači, bude-li každému volno a svobodlno
rozhoditi po něm svoji trošku, ať už jakosti jaké-
koliv. Co dobrého bude, to plevel zadusíl
č. Slepánek.
Srba
Slepánek
Bosna a Hercegovina
Slezsko
Evropa
18
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
19
article
Zase pověst o odstoupení ministra
Zase pověst o odstoupení ministra
hr. Berchtolda.
Z Vídně, 12. července. „Poln. Korr.“ za-
znamenává starou pověst o odstoupení Berch-
toldově a nahrazení jeho ryt. Biliňským. Zají-
mavé je odůvodnění: Bulharská porážka
okolnost, že Srbsko vybojovalo si značnou
moc, způsobilo ve směrodatných kruzích změ-
nu názoru v tom směru, že Rakousko musí
nyní své styky se Srbskem postaviti na jiný
základ. Aehrenthal i Berchtold sledovali po-
litiku, která Srbsko automaticky přímo hnalu
do náručí Ruska. Srbsko musí tudíž pohlížeti
na zahraniční politiku monarchie s jakousí
nedůvěrou. Hr. Berchtold vyhnul se sbližo-
vacím pokusům srbského ministerského před-
sedy Pašiče. Revise styků Rakousko-Uherska
se Šrbskem a zjednání nové základny pro po-
litické a hospodářské styky monarchie se Srb-
skem vyžaduje nového muže. K této úloze ne-
hodí se nikdo více než ryt. Biliňski, který
sice není diplomatem z povolání, ale inteli-
gencí svou je s to, aby dostál své úloze. Změ-
na v ministerstvu zahraničních záležitostí sta-
ne se teprve po návratu panovníkově z Išlu.
Berchtold
Poln
Pašič
Šrbsk
Srb
Biliňski
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Rusko
Hradec
RakouskoUhersko
Išlu
20
article
Rěcká správa v rukou guvernérových.
Z Peští, 12. července. (K. k. uh.) Minístr
vnitra šl. Sandor zaslal rěckému guvernérovi
hr. Št. Wickenburgovi reskript, kterým pově-
řuje ho vedením všech záležitostí, jež náležej
do samosprávného oboru města, protože stálý
výbor, tak zvaná „Delegazione“, jenž po roz-
puštění zastupitelstva pověřen byl vyřizová-
ním záležitostí, učinil usnesení, jež guverné-
musil zrušiti. Protože pak část členů stálého
výboru odstoupila, stal se tento výbor nezpů-
sobilým se usnášeti.
Konference ministra vojenství s m.-p. Tíszou
Z Peští, 12. července. (K. k. uh.) Ministr
vojenství zbrojmistr ryt. Krobatin sem odpo-
ledne přibyl. Konferoval s m.-p. hr. Tiszoua
večer vrátil se do Vídně.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 12. července. (K. k.) Zítřejší
»Wiener Ztg.« uveřejní císařský patent.
kterým svolávají se zemské sněmy morav-
ský ke dni 16, a terstský ke dní 23
července.
Sandor
Wickenburg
Krobatin
Wiener Ztg
Pešť
Vídeň
21
article
Povodně v Uhrách.
Z Marka, 12. července. (K. k. uh.) Obyvatelstvo
protrhlo na zprávu, že Maroš v Sedmihradsku jest
opět rozvodněn, blízké ochranné hráze, takže po-
vodeň zaplavuje též dosud chráněná území. Policie
pátrá po pachatelích.
Z Devy, 12. července. (K. k. uh.) Rozvodněný
Maroš povážlivě stoupá. Voda teče do parního mlý-
na okny. Kasárny honvédů a Františkánský klášter
jsou isolovány.
Z Dunajského Foeldvaru, 12. července. (K. k
uh.) Zde a v Satmarských Němcích nebezpeč
povodně vzrůstá. Bylo požádáno o vojen-
skou pomoc. Bída obyvatelstva, jež nemá přístřeší.
jest nevylíčitelná. Vojsko staví ochranne
hráze. V Tisském Dzačově sřítilo se
30 domů. Mikola byla protržením hrá-
ze zaplavena. Voda Samosu stále stoupáa
stav o 9. hodině večer činil 590 cm nad nor-
málem.
Z Marmarošského Sigetu, 12. července. (K. k.
uh.) Z obcí komitátu bylo 87 zničeno. Na četných
silnicích jsou naplaveny skalní balvany, kmeny
stromů atd. škoda činí dle úřadních od-
hadů 2 mil. korun.
Zatímná dohoda přádelníků.
Z Vídně, 12. července, („N. Fr. Pr.“) Ve
včerejší schůzi přádelníků bavlny byla usne-
sena provisorní dohoda, dle níž přádelníci, po-
čínaje dnešním dnem, budou prodávati jen za
určitých minimálních cen. K této provisorní
dohodě připojilo se nejméně 75 proc. firem. Ve
schůzi bylo dokumentováno, že tuzemské pro-
dejní ceny přes obmezení výroby skoro 40
proc. jsou ještě podstatně pod výrobními ce-
nami. Bylo vysloveno přání, okamžité nabíd-
ky mnoho neobmezovat, nýbrž za stanovení
minimálních cen dáti jim větší volnost. Pří-
tomné firmy, které měly převážnou většínuz
přádelníků na prodeji zúčastňovaných, vyslo-
vily se svorně pro cenovou dohodu na jedno-
duchých obchodních základech.
Marek
Maroš
Mikola
Uhry
Sedmihradsko
Deva
Satmarský Němce
Tisský Dzačov
Samos
Vídeň
Francie
22
article
Melasová dohoda
23
article
Z Vídně, 12. července. („N. Fr. Pr.“) Do-
hoda melasová mezi uherskými cukrovary a lí-
hovary, jak se proslýchá, byla uskutečněna na
jeden rok.
Lihový kartel.
Z Vídně, 12. července. (K. k.) Ve dnešní schůz
Ústředního výboru navrhla správa syndikátu snížení
cen lihu pro novou kampaň. Zástupci zemědělských
výrobců upozornili na to, že následkem nepřízni-
vého počasí jest úroda zemáků ohrožena, že teprve
během měsíce srpna bude možno utvořiti si přehle
o výsledku sklizně a že zemědělci proto nemohou
hlasovati pro návrh správy syndikátu jakož i ne-
mohou projeviti svůj názor o rozsahu pozvolného
snižování cen. Zemědělci žádali proto o odročení
hlasování o návrhu syndikátní správy, s čímž správa
prohlásila souhlas. Rozhodnutí o popudu syndikátní
správy učiněno bude tedy před počátkem nové
kampaně.
Cementárna zavřena.
Z Vídně, 12. července. Cementárnav
Bakru byla zavřena, poněvadž se naprosto
nevyplácela. Byla založena před 4 lety
s kapitálem více než 3 mil.
Cementárnav Baker
Vídeň
Francie
24
article
Stav úrody v Uhrách.
Z Pešti, 12. července. (Úřední zpráva ze
dne 7. července.) Zemědělci s velkými obava-
mi čekají na teplejší počasí. Cukrovka, krmná
řepa a zemáky počínají hníti tam, kde příliš
mnoho pršelo, přece však přes tyto stížnostřz
mnoha krajin konstatuje se s uklidněním, že
ozimy následkem chladného počasí dobře zra-
jí a zrno má dobrou váhu. Této okolnosti nut-
no přičísti, že také mnoho stížností dochází
na škody, jež způsobilo mokro na pšenici a ži-
tě, přece vyhlídky na úrodu sotva zůstávají
za vyhlídkami, konstatovanými v předešlé
zprávě. Je třeba také prohlásiti, že teprve pří-
ští zpráva obsahovati bude úplný přehled
účinku chladného a deštivého počasí na vy-
hlídky úrody.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 12. července. (K. k.) Peněžní bursa.
Konsoly 72/1. Rupie 63.50, 4% japonská renta
80.50, 5 japonská renta z r. 1907 91.—, Rio
Tinto 71.—, Anaconda 6.62, Kanada Pacific 219.—
Union Pacifie 149.12, diskonto 43/... 59% čínská
půjčka z roku 1905 —.—. Steel 54.12, Randské
báňské hodnoty 6.18. Smýšlení stálé.
Pacifik 219
Uhry
Pešť
Londýn
Rio Tinto 71
Kanada
Union Pacifie 149.12
Steel 54.12
28
article
Z Nového Yorku, 12. července. Bursa byla
pevna, ale kursy se mnoho nezměnily pro skrovný
obchod, ke konci ochabla realisace zisku, ale kur-
sy byly lepší než včera. Prodalo se 40.000 akcif
státních papírů za 400.000 dol.
Peníze poslední . . . nom.
Kabel. transí. . . . 487.30 487.40.
Amalgamated. . . . 64.12 63.50
60.75
American Smelting . 61.—
American Lokomotive 28.—
32.25 32.—
Anaconda . . . ..
95.25
95.25
Atchison . . . . .
92. 50
92.50
Baltimore a Ohio z
Canadian Pacifie
213.25
Chicago, Milwauke.
102,50
25.12
122.—
Great Northern : ..
133.—
Louisville a Nashville
20.12
Missouri Kansas ..
95,87
New-York Central : :
105.75
Northern Pacific..
110.87
Pennsylvania . : . :
Bursa
Milwauke
Nový York
Anaconda
Baltimore
Ohio
Louisville
Nashville
Pennsylvanie
American Lokomotiv
American Smelting
Canadian Pacifie 213.25 Chicago
Missouri Kansas
NewYork Central
31
article
Z Chicaga, 12. července. Pšeníce. Trh byl
mdlý na příznivé zprávy o povětrnosti na severo-
západě a v očekávání hojnějšího dovozu. Kursy
byly tísněny povolnější nabídkou západních far-
mářů a Bartlettovými prodeji. Trh osvěžil se kou-
pěmi komisních firem. — Kukuřice. Trh byl
chabý na zprávy o dobrých deštích a na klamnou
poptávku po zboží pohotovém.
Z Chicaga, 12. července.
Pšenice zimníč.2 11. 11. 10.
na červenec . 85.— 87.— 88.12 87.87 88.—
na září . . . 86.50 88.— 89.12 88.62 88.62
na prosinec . 90.12 91.62 92.62 92.— 92.25
Kukuřice č. 2
na červenec . 59.12 59.62 60.75 60.50 60.75
na září . . . 59.62 60.25 61.87 61.62 61.87
na prosinec . 55.12 55.87 57.87
57.75
58.37
Dves č. 2 pohot. ——— —.— 40.37
40.87
41.37
na září . . . 38.75 34.25. —.—
Z Nového Yorku, 12. července.
Pšenice zimni č.2 12. 11. 10.
pohotová . . 94.— 97.— 97.75 97.— 105.50
na červenec . 96.— 96.62 97.62 97.— 97.25
na září . . . 94.62 95.62 96.50 95.87 96.—
Kukuřice pohot. 68.— 68.75 69.50
69.25 69.50
Oves č. 2 pohot. 45.—- 45.50 46.— 47.— 47.50
Mouka minneap. 50.— —.— —.— —.— —.—
Obilí liverpool.. 30.— —.— —.— —.— —.—
» hamburské 40.— —.— —.—
* brémské.
rotterdam.
6.25
Bartlettův
Chicago
Nový York
32
article
Z Chicaga, 12. července.
Sádlo na září . . . .
na říjen . . . . 11.775 11.80
žebírka za hotové . . 11.90 11.90
Žebírka na záři . . , 11.775 11.80
Vepř.maso na září . . 21.02° 20.95
na říjen . .
Dovoz vepřů z Chicaga —.—
»» ze západu 43.000 —. —
Z Nov. Yorku, 12. července.
Sádlo prim. vest. . . 11.60 11.55 11.55 11.60
Vepřové maso . . . 23.— 23.— 23.— 22.75
Hovězi maso . . . . 22.50 22.50 22.50 22.50
Z Nového Yorku, 12. července. Terminy zlep-
šily se během trhu na přiznivější evropské kablo-
gramy a zvýšené požadavky brasilské,
Z Nov. Yor ku, 12. července.
9.06 9.— 9.— 8.87
Káva pohotová č. 7 ..
na červenec . . 8.54 8.50 8.42 8.5
na září . . . . 8.77 4.73 8.64 8.77
na prosinec . . 8.97 7.75 8.84 8.9
9.19 9.11 8.99 9.12
na březen .
9.18 9.04
9.17
na květen . . .
Sádlo
Chicago
York
Nový York
° 20.95
22.50
8.50
9.04
33
article
Z Nového Yorku, 12. července. Trh byl zprvu
pevný na dobrou poptávku po zboží pohotovém a
baissierské úhrady; byl podněcován nadějí ve
vládní zprávu, příznivou hausse a koupěmi přádel-
níků. Ke konci zlepšil se prodej haussierů a termi-
ny se poněkud zlepšily.
12. 11.
10. 9.
Pohotová. . . 12.30 12.30 12.35 12.35 12.25 12.50
na červenec. . 12.06 12.03 12.12 12.17 12.05 11.96
na srpen. . . 12.06 12.05 12.12 12.17 12.06 11.98
na září . . . 11.66 11.64 11.67 11.70 11.58 11.57
na říjen . . . 11.44 11.42 11.48 11.52 11.37 11.32
na listopad . . 11.34 11.32 11.43 11.45 11.30 11.25
na prosinec. . 11.35 11.34 11.42 11.44 11.33 11.28
na leden . . . 11.30 11.28 11.37 11.39 11.27 11.22
na březen . . 11.38 11.37 11.47 11.49 11.37 11.32
na květen . . 11.40 11.40 11.49 11.51 11.39 11.34
na červen . .
Z Nového Orleanu, 12. července.
Pohotová. . . 12. 12.50 12.50 124/% —.-
Z Nového Yorku, 12. července.
15.75—16.25
Železo sur. č. 2 Foundry
15.25—16.75
» South, Foun. č.í.
14.75—15.25
měkké
14.25—15.75
»sur. jižní č. 2..
26.50 —
Ocel. paličky (pittsb.)
125.—
Ocelové koleje (pittsb.)
2.10—2,25
Koks pohotový . ..
12. 11.
4.35 4.35
Olovo: . . . . ::
14.50 14.50
Měď elektr. . . . .
13.50 13.50
» stand, pohotová.
Zinek . . . . . . .
40.70
Cín. . . . . . . . 40.—
Různé.
Cukr gran. . . . ..
Cukr centrifugal . ..
Petrolej (barrel.). ..
Petrolej v kotlech . .
Pensylv. sur. petrolej
ze zřídla . . . ..
Terpentin novoyorský.
wilmington.
Savannah
Zinek
Nový York
Nový Orlean
South
Founy
Savannah
12.30
12.35
12.03
11.96 na srpen
12.05
11.98 na zář
11.42
na listopad
11.32
na prosinec
11.34
na
11.28
11.37
na květen
11.40
12.50
železo sur
Foundra
měď elektrum