ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18762750-8f13-11dd-ae6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 44, person 29, work 5, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 13. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 190.
4 article
da rannt a večerní linty předplácí se V Praze v administracii na měsía- na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojl donáškou na měsic. na čtvrt ieta : . . . 7 K en ve fliálkách na měsle . . . . . 2 K 80h Poštou na měsíc, na čtvrt ieta ! . . . S K 80h s dvojl zásilkou na měsle. na čtvrt ieta; . .
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 16. s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16. s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 14. července v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article K otázce zhojení financí zemských.
K otázce zhojení financí zemských. Ačkoliv se německý tisk po 4. červen- ci nemálo honosil, že prý jedině rázným protestem německých poslanců odvráceno od Čech „absolutistické nebezpečí, hrozící samosprávě zemské“ z nastolení zeměpan- ské správní komise, v níž by zasedali dosa- vadní přísedící výboru zemského, nás tato nenadálá německá věrnost a láska k auto- nomii království Českého nikterak nepře- svědčovala, nýbrž my postřehli ihned pra- vý a docela opačný důvod německo-naci- onálního odporu proti uchystanému paten- tu. Mohli jsme odkázat ku projevu známé- ho libereckého dra. Turnwalda, který v „Reichenberger Ztgu.“ tři dni před reso- lucí německých poslanců takto k nim vo- lal: „Tato správní komise neznačí svou podstatoua účelem nic jiné- ho než úplné odstranění něme- cké obstrukce. Neboť, bude-li tato komise nadána právem ke zvýšení přirá- žek a zavedení pivní dávky, bude tím docí- leno sanace zemských financí a německá obstrukce je poražena. A poněvadž provi- sorium vlády této komise protáhne se až do sejití se dělného sněmu, jest očivid- no, že tím může býti účinně znemožněna nová obstrukce německých poslanců, čímž by byla Němcům vyražena z ru- kynejsilnější zbraň k uskutečnění jejich národních požadavků po zřízení sa- mostatného správního územ pro Deutschböhmen“.
Turnwald Němec Deutschböhmen Čechy Reichenberger Ztg
7 article
Filipiku svou pak končil dr. Turn- wald důsledným zapřísaháním německých přísedících v zemském výboru, aby se míst svých nevzdávali. Stejně horlil německo-radikální „Brü- xer Ztg.“: „Česká většina zemského výboru obdrží nyní v jiné podob své prostě vše, čeho od vlády požadovalat peníze i moc... Německá politika v Če- chách stojí před novou porážkou: nebot nelze uvěřit, že by potom Čechové vyšli Němcům nějak vstříc. Ano, ty byly vlastní důvody německé- ho odporu. Žádný konstituční autonomisti- cký cit, ale jedině strach o osud německé obstrukce, která by po sanaci zemských fi- nancí záhy tak jistě pošla, jako lekne ryba na suchu. Ne proto se jim protivila k smrti ta ze- měpanská správní komise, že by byla jmenovaná císařem, ale že měla zále- žet opět z dosavadních výborů zem- ských s nejv. zemským maršál- kemvčele. V tom větřili pro sebe ne- bezpečenství, to byl pro ně vlastní ká- men úrazu. Což také za nedlouho bez mu- čení přiznali: „Nikoliv proti myšlence ze- měpanské komise samé, nýbrž pouze proti jejímu složení protestují němečtí po- slanci,“ vykládala „Bohemie“ smysl jejich usnesení a hned za tepla přišla s postulá- tem, aby v té komisi dostali Němci tolik hlasů jako Češi, pouze takovou „spravedli- vou“ oktrojírku že by snesli. Hned po valné schůzi své vypravili, jak známo, němečtí poslanci deputaci k mi- nisterskému předsedovi, patrně aby s ním
Čecho Němec Čech Bohemia
8 article
smlouvali o ceně, za jakou by si dali říci. Neboť za několik dnů potom již vypouštěly různé německo-nacionální korespondence, pestré výzkumné balonky německých ná- padů a choutek: aby oktrojovaná správní komise byla složena z jmenovaných c. k. úřadníků a nadána ne pouze výsadou finančně administrační, nýbrž i zákono- dárnou a sice s tím určením, aby jedno- stranně vytáhla z trosek Němci 9. května sbořeného vyrovnacího díla ty kusy které svědčily Němcům a uvedla je ve skutek ... V ten rozum ušlechtilý vyzněla též resoluce ústavověrných vel- kostatkářů, vyslovující se pro sanaci zemských financí mimořádnými opatření- mi. Ústavověrní kavalíři nenamítali ničeho proti zřízení t. zv. zemské komise správní. bude-li však jen složena z nestranných úřadníků a bude-li pracovati pro splně- ní národních požadavků Němců v Čechách. neboť prý si této odměny svou neochvějnou věrností k říši v posledních těžkých do- bách její plně zasloužili.
Němec Čechy
9 article
V pověstném vídeňském „Reichspo- stu“ dává se pak dnes interwievovat „o no- vém uspořádání věcí v Čechách“ urozený ústavověrný kohout hrabě Otakar Czernin a horlí proti vládě, že neměla dosti odvahy proti nám Čechům. Tak že se státní pře- vraty nedělají. Neměla nikomu ani slovem se svěřovat, ale hned nezbytný absolutisti- cký čin provést, jmenovat komisi, ale ne z politických osobností, nýbrž z c. k. úřad- níků vybranou. A stejně veliké chyby dopustili prý se Němci: „Ačkoliv si sami doznávají, že cestou parlamentní nikdy nedosáhnou to- ho, čeho si přejí, napadají nicméně vládu. že chce oktroyovat. Nelze-li přání Němců splnit cestou parlamentní a ne- smějí-li býti splněna oktrojírkou, pak bych rád zvěděl,“ horlí pan hrabě, „jak se to vlastně má státi. Němci by vlastně měli vědět, co vlastně chtějí a ne se ve spolek pořád jako v licitaci přebíjet... Ústavověr- ný velkostatek prý neschvaluje všecky, ale ovšem jisté německé požadavky, což prý zřetelně vyslovil v komisi vyrovnací.
Czernin Čecho Němec Čechy
10 article
Ostatně,“ končil německý Otakar hr. Czernin, „šli jsme bok po boku s konservativním velkostat- kem, s kterým jsme již před dvěma lety uzavřeli politické vyrovnání, jež obsahovalo velmi důležité body... Posled- ní projev ústavověrných velkostatkářů ze dne 9. t. m. jeví se mi býti proto pozoru- hodným, že ponejprv vyslovuje tu celá strana přání po mimo- řádnýchopatřeních. Jednotlivci to sice také častěji vyslovili, ale celá stra- na dosudne. Časem však pronikne vše- obecné přesvědčení, že parlamentár- ní vyléčení našich poměrů v Če- chách není možné. Nevíme, jak se bude tato Czerninova expektorace líbit „naší“ konservativní šlechtě a zvláště nejvyššímu panu zemské- mu maršálkovi. Pochybujeme, že by jim by- la po chuti c. k. úřadnická komise pověřená netoliko úkolem vésti prozatímně správu financí zemských, ale i nadána mi- mořádným právem zasahovat v zákono- dárnou moc sněmu království České- ho, prostým oktrojováním o novém upra- vení zemské správy, o novém volení zem- ského výboru, o úřadním jazyku úřadů sa- mosprávných atd. více. Avšak náhodou právě v týž den ozval se — jako z ironie osudu v samé „Neue Fr. Presse“ velicevážnýhlaspovola- ného varovatele před takovým ne- zřízeným nadáním správní komi- s e vládní rozsáhlou mocízákonodár- nou. Jest to prof. dr. Friedrich Tezner který se vůči akutní finanční krisi v krá- lovství Českém zabývá státovědecky otáz- kou, jak dalece sahá tu tak zvané nouzo- vé právo i povinnost státu k mimořádné- mu zakročení císařskými nařízeními. A výrok jeho vědeckoprávního pře- svědčení zní: že toto nouzové právo stát- ní nesmí býti rozšiřováno za meze nouze samé.
Otakar Czernin Czerninův Neue profesor doktor Tezner Francie . Presse
11 article
Opírá tento výrok o pozoruhodný ná- lez nejv. správního dvoru, který dokonce i platné zákonné ustanovení o příslušnost vládního komisaře jakožto náhrad- ního vykonavatele za rozpuštěné obecní zastupitelstvo vyloži v duchu ústavní zásady samosprávné, nále- zem svým plenárním z 9. března 1908 čís. 6848 A, kterým vyslovil, že pravomoc vlád- ního komisaře na místě rozpuštěného obec- ního zastupitelstva má přestati jen na takových opatřeních, která nepřesahujímezeobyčejné (běž- né) správy, aneb která jsou snad neod- kladně nutná. To samé, co pro správu obecní, platí dle dedukce prof. dra. Teznera též pro správu zemskou. I když v ní nadejde po- dobná těžká krise jako nyní v Čechácht nemá státní vláda moci svého nouzového práva použiti nad nejnutnější potřebu. Jest sice oprávněna dosaditi mimořádnou komi- si správní, ale tato komise nechť si jakkoliv složena má se toliko obmeziti na opatře- ní nejnutnějších životních po- třebzemských a na tom má činnost její přestati. Toliko při takovém obmezení ostojí právo státu i zákonné právo země Aby však komise ta chtěla si osvojovat i právo zákonodárné, příslušící sněmu zemskému, jest nepřípustno. Též časově musí být působení komise té ohraničeno. Jakmile splní svůj úkol nejnutnější sanace financí zemských, má působnost její pomi- nouti.
doktor Tezner
12 title
Válka mezi spojenci.
13 article Situace koncem týdne II. války.
Situace koncem týdne II. války. Z Vídně, 12. července. Na zdejších nej- lépe informovaných místech dostalo se nám dnes večer této informace: „Situace koncem týdne druhé války balkánské jeví některé mo- menty světlé, četné však stinné. Nejsvě- tlejším momentem je faktum úřadně dne vyhlášené, že všechny státy balkánské, ve- doucí druhou válku: Srbsko, Bulharsko, Řecko souhlasně požádaly Rusko, by našl cesty a prostředky k zastaven nepřátelství. Také kdyby se našly, ne- byl by to ještě mír, již proto ne, že při jednáni o příměří neb o pouhé zastavení nepřátelstv budou eskontovány podmínky smíru definitiv- ného. Prostředkovací akce však, která zahá- jena byla Ruskem před druhou válkou balkán- skou mezi státy, které vedly dosud společné válku proti Turecku a také mezi Bulharskem a Rumunskem, mělo dosud úspěch potud, že Rusko žádá se, by nalezlo modalitu k zasta- vení třesku zbraní mezi Srbskem a Řeckem na straně jedné a Bulharskem na straně druhá a také mír sjednalo mezi Bulharskem a Ru- munskem. Rumunská nota, dodaná Bulhar- sku v Sofiji, neobsahuje žádného údaje hra- nic, až po které rumunská armáda chce po- stoupit. Nicméně soudí se, že rozmysl v Bu- kurešti zvítězí a rumunská armáda nepřekročí čáru Turtukaj-Balčik.
Bulhar Vídeň Srbsko Bulharsko Řecko Rusko Turecko Rumunsko Sofija TurtukajBalčik
14 article
Na straně druhé se proslýchá, že při sta- novení podmínek mírových zvláště činěny budou potíže Řeckem, které plynou z jeho úspěchů vůči Bulharsku. Také vymezení hra- nic mezi Tureckem a Bulharskem není ještě dosud úplně vyjasněno. Bulharsko je sice ochotno vyklidit území, o které jde Turecku, žádá však, by napřed, a to bez dorozumění s Tureckem samým, přesně vytčeny byly hra- nice vzájemné. Turecko trvá však na neprodleném vykli- zení území toho, dovolávajíc se londýnské smlouvy mírové a naléhajíc na přesné její pro- vedení. Zdali upraví se četné neshody mezi stá- ty balkánskými, Rumunsko mezi ně nepočíta- je, a také mezi Rumunskem a Bulharskem n konec před forem evropským nelze dnes do- sud pověděti a není také rozhodnuto již pro- to, že po té stránce nebyl odnikud podán ur- čitý návrh. Podobá se však, podle inspirova- ných informací, které sem došly z Pařížea Londýna, že jak londýnský tak pařížský kabi- net proniknuty jsou nezbytností evropského zakročení.
Řecko Bulharsko Turecko Rumunsko Pařížea Londýn
15 article Rumuni v Bulharsku.
Rumuni v Bulharsku. Z Bukurešti, 12. července. (K. k.) Mi- nistr vojenství oznámil z Dersteru králi telegraficky, že město bylo obsazeno včer o 11. hod. dop. Postup rumunské armády do bulhar- ského území děje se bez odporu se strany bulharského vojska. Hranične čára, na které má býti postup za- staven, není určena. Třeba rumunská vláda v plném souhlase s králem ve příčině cílů, jež mají býti dosaženy, bude jednati naprosto v mezích umírněné a moudré politiky, přeje si přece, aby tyto cíle byly včas zabezpečeny. Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Včera odpoledne objevila se rumunská jízda v obci Deli Jusuf Kujusi (kraj dobričský) a zahnala z ní ženee a zemědělské dělníky. Dnes ráno obsadili Rumuni telegrafní stanici Čibut-Kirj. Postupují směrem k Dobriči kam uchýlilo se mnoho uprchlíků, mezi nimi ženy, děti a starci.
Rumun Bulharsko Bukurešť Sofijá Čibut Kirj Deli Jusuf Rus
16 article
Prohlášení m.-p. dra. Daneva v bulharském sobrání. Ze Sořije, 11. července. (Podáno v 8.30 hod. več. došlo do Vídně 12. t. m. v 6.15 hod več.) V sobrání učinil m.-p. Danev toto pro- hlášení: Nynější vláda byla vždy přívrženky- ní míru. Přijala rozhodčí soud ruského cara. Odevzdala ruské vládě memorandum a pro- hlásila, že jest ochotna zúčastniti se konfe- rence ministerských předsedů balkánských států v Petrohradě. Kdyby byl kabinet chtěi válku, nebylo by bývalo nesnadno ji diplomu- ticky připraviti a vláda, opírajíc se o zdráhání Srbska, které nechtělo přijmouti ve smlouvě uvedený rozhodčí výrok, mohla válku dle plat- ných zvyklostí vypověděti, ježto právo bylo by na její straně. Vláda tak neučinila, protože neměla úmyslu vésti válku. Zatím udály se případy, jež vyvrcholily krvavými konflikty. Otázka, kdo provokoval rozřešena bude vyšetřováním. Ovšem rozdělení našeho vojska podél celé hranice od Dunaje až k Egejskému moři, po- byt naší posádky v Solunu, neúčast ostatních bulharských armád, jichž četní vojínové ná- sledkem katastrofy, způsobené zemětřesením. a pro účast na polních pracích nebyli na hra- nicích, jsou skutečnostmi při konfliktu, jež jasně dokazují, že nemůže býti vůbec řeči o nějakém připravovaném útoku s naši strany. Vláda, jež se do- mnívala, že jedná se o pohraniční pří-
Danev Vídeň Petrohrad Srbsko Dunaj Soluna
17 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za 8 večerni za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerni. . . 6b lnserátv platí se hotově napřed. Předplncení a inserty přijima sdministrace v Marianské ul.,a Tam nacházejl se též rodakca, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraacejl.
18 article
pady, jež nutno přičísti náhodě, snažila se, aby tyto pohraniční rozmíšky neproměnily se ve válku. Ihned po vypuknutí války vydala přísné rozkazy, jež oznámeny byly v Bělehra- dě a Athénách a za tím účelem obrátila se také na Rusko. Bohužel! Všechny tyto snahy zabrániti konfliktům nesetkaly se s úspěchem. Přes to nevzdala se však vláda vyhledávání prostředků, aby prolévání krve bylo skončeno a dovolala se dobré vůle ruské vlády, jež ve svém přání za- meziti válku, vždy byla ochotna převzíti úlohu prostředníka. Již předevčírem dali jsme roz- kaz, aby zastaveny byly operace, vyvolané vniknutím srbských oddílů na bul- harské území, dali jsme pokyn našemu vojsku v této frontě, aby ustoupilo na staré hranice a vojsko v Makedonii dostalo rozkaz, aby ve svých posicích zůstalo v obraně. V zájmu miru přijali jsme nejen prostřed- kování Ruska, nýbrž skutečně, po- kud aspoň na nás záviselo, učinili jsme konec krvavým srážkám.
Atény Rusko Makedonie
19 article
Když za téchto poměrů vypoví se nám válka, protože prý jsme ji vyprovokovali, jest to úplně neoprávněné. Naše vztahy k Ru- munsku byly vždy co nejpřátelštější. Za osvobozovací války proti Turecku zůstalo Ru- munsko neutrálním, ale žádalo jako proti- službu úpravu hranic v Dobrudžea uznání jistých privilejí pro rumunský ži- vel v Makedonii. Obě vlády prodchnuty přáním zachovati přátelství také pro budouc- nost, uchýlily se ku prostředkování velmocí, jehož výsledkem byl petrohradský pro- tokol, jenž opíral se o přivtělení Makedonie ke království bulhar- skému. Tím, že Srbsko odepřelo úplné pro- vedení smlouvy, vznikla situace a komplika- ce, jež proti naší vůli vyvolaly nynější kon- ílikty. Je-li Bulharsko nuceno hájiti získaná území, jež by byla směrodatna pro rozhod- nutí petrohradské konference a jmenovitě pro privileje, poskytnuté Rumunům v Makedonií, nevidí bulharská vláda žádnou novou okol- nost, jež mohla by ospravedlniti vpád rumun- ského vojska do Bulharska. Proto bulharská vláda domnívá se, že styky, trvavší až dosud mezi oběma vláda- mi, neospravedlňují opatření, učiněná Ru- munskem a soudí, že rumunská vláda, ať to byla jakákoliv úvaha, jež ji přiměla k těmto opatřením, neměla přikročiti k nejkrajněj- ším rozhodnutím, za něž odmítáme jakou- koliv zodpovědnost. Trvajíce na tomto ná- zoru, jenž odpovídá též dosavadnímu po- řádku a spravedlnosti, podrobíme se svědo- mitému rozsudku evropské veřejnosti, dou- fajíce, že naše právo všude bude uznáno, a jsme odhodláni, setrvati až do konce na tomto stanovisku.
Rumun Turecko Makedonie Srbsko Bulharsko
20 article Běda přemoženým!
Běda přemoženým! Z Bukureští, 12. července. »Adeverul« píše na čelném místě: Nynější státníci bul- harští pozbyli, vzhledem na skutečnost, že země jejich dostala se mezi čtyři ohně, do- cela rozum a vystřízliví až naše armáda pře- kročí Dunaj. Potom zanechají své domýšli- vosti. Mnohem dříve, než si Bulhaři myslí, bude král Karel diktovati v Sofiji podmínky. Potom běda vítězům lozengradským a lüle- burgasským!
Bulhar Karel Bukurešť Dunaj Adeverul
21 article Z bojiště.
Z bojiště. Z Bělehradu, 12. července. (K. k.) Úřadně oznamují: Za včerejška byl na celé 500 km. dlouhé frontě od Zaječaru (na srbsko-bulhar- ských hranicích) až k Radovišti (v Makedo- nii) nepřítel pronásledován. U Kočan byly odraženy slabé útoky Bulharů. U Ceru byl zničen bulharský oddíl. Prcha- jící nepřítel byl pronásledován až do Careva Sela; u Tiraně ukořistilo naše vojsko 14
Radovišť Kočan Bulhar Bělehrad Zaječar Makeda Carevo Selo Tirana km
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. července. 5—. [Kronika.] Padl nám do rukou Věst- ník sdružení překladatelského. Podivná věc kdo se dnes všecko sdružujel A ještě podiv- nější vám bylo, co jste četli v jednatelské zprávě: — Mnozí z těch, kdož chápou úkol Sdru- žení po stránce méně ideálné ... o pustí ná časem, až nenaleznou, čeho hledali .. Shánět členstvo pro nové Sdružení a pře- dem už vědět, kdo se přihlásili, že zase členy být — přestanou? Ale chodí už věci na světě tak šejdrem Máte taky své zkušenosti. Nový spolel vznikl, velmi užitečný. Spolek proti falšován potravin, dávno želaný obránce velkého ve- řejného zájmu. Vypravují znalci a vlasy vám vstávají, jaké prý nechutiny přicházejí na trli a z tržiště rovnou do našich útrob. Co a jak se míchá do mléka a smetany, do másla a mouky do všelikých látek požitných, obilných plodů tekutin a nápojů, aby přidalo míry a váhy a po- máhalo svému strůjci k snadnějšímu výdělku Opravdová, soustavně provozovaná úkladná otrava prostomyslné bytosti, stále hladovéa hltavé, nevědomé a bezedně důvěřivé, která sluje — kupující obecenstvo! Kterak uchránit nešťastníci nesmírných škod a útrap, jakým je vystavena? Což počít! Jedinec je sláb a bezmocen proti útoku se všech stran tak úlisně vedené- mu. Nezbývá, než spojenou mocí odrazit útok. Založit spolekl Vztyčeno heslo, nové společenské tělese se zrodilo! Mohutné, slibné ústrojí na ochranu ohroženého veřejného zájmu. Spolek proti fal šování potravin nastoupil svoji záslužnou čin nost. Založeny sklady, zásoby, prodejny a nový obchod brzo vesele rozkvetl.
Praha
23 article
Než. ach, v krátce, co že se neukázalo Běda, nejhorší látky, nejméně spolehlivá do- dávka, nejvíce porušené zboží a nejnebezpeč- nější otrava šířeny právě ze skladů, zásobáren a prodejen Spolku s krásným a slibným he- slem. A jak to přišlo? Docela přirozeně a nutně. Spolek, jednota zájmů. Kdož jiný by se hlásil za člena spolku nežli, kdo má zájem na věcech, o které v spolku běží? A kde běží o věci prodavačské a dodavatelské, kdo jiný by se mohl více za- jímati, než právě dodavatelé a prodavačí? A jakmile vznikl spolek, už má vrchní a vlastně jedinou povinnost: hájit zájmy — svéh členstva, starat se především, aby se člen- stvo zase — nerozešlo. A tak už uhodnete jak to přišlo, že sdružení s ideálným heslem spolek proti falšování potravin, než se kdo nadál, stal se Jednotou pro nejmazanější — otravu tržnice. Ideálný úkol! Třeba za ním pracovati. třeba spojovat síly, zakládat spolky. Také Sdružení překladatelů vytýčilo krásnou ideu očistu literatury. Tolik nepovolaných pracov- níků znešvařuje dílo! Třeba tomu čelit! Jakou cestou? Cest je mnoho. Sdružení má je všechny na mysli. Bude pracovat, nabádat, pomáhat poučovat a radit, aby se šířila literatura oprav- du čistá, krásná. Bude bránit, aby se šířilo, c není vkusno, co je zbytečno a špatno. K dílu ovšem je zapotřebí sil. Především tedy síly aby se našly a spojily! Lidičky dobré vůle s hledají! Kdo má na mysli písemnictví dobré čisté a zdravé, kdo vládne jazykem neporu- šeným, ať se hlásí do Sdružení. A poněvadž nejvíc škody vzchází písemnictvu z překladů špatných, třeba spojit dobré překladatele třeba je podporovat a jejich zájmy hájit. Aťse hlásí dobří překladatelé
24 article
A členů do nového Sdružení přibývá se všech stran. Jak by nel Či je snad činný někda v oboru překladatelském, kdo by sám sebe považoval za špatného překladatele? Ne- existuje takový. Kdyby jen na chvíli se pova- žoval, sám, bez vyzvání by odhodil péro, ne- pletl by se jiným, povolanějším do řemesla. Není však nikoho, kdo by měl tak špatné po- nětí o sobě. Všickni jsou ve svých očích dobří výteční ve svém oboru, všickni pravé ozdoby písemnictva. Proto jsou činni, proto se věno- vali svému povolání. A když prohlášena orga- nisace cechu, všickni se hlásí. Mají k tomu plné právo, ba mají dokonce i povinnost. Možno-li někoho odmítnout, kdo se hlás o své právo? Spolek je pohromadě. Nové těleso je tu Nová bytost, ústrojná, silná, schopná mohut- ného výkonu. Má se k světu podle zákonů ži- vota. A první zákon všech živoucích organismů zní: zachovat sebe. Ani nová společen- ská bytost nesmí se prohřešit proti hlavnímu zákonu života. Spolek, má-li působit, musí zůstat spolkem, to jest, musí zachovat své čle- ny. A kterak na to? Není jiné cesty, třeba há- jit zájmy svého členstva. Nutný první pa- ragraf každých spolkových stanov. A co myslíte, kterak má se zařídit Sdru- žení překladatelů, aby jako nová společenská bytost mohla dostáti svému hlavnímu život- nímu zákonu?
25 article
V dějinách starověku se vypravuje, jak bylo s proroky a hlasately zákona božího. Ne- nacházeli dost sluchu u svého lidu. Lid byl od- dán všelikým neřestem. Aby svému hlasu do- dali více váhy, sestoupili se mužové boží ve zvláštní cech, utvořili svoji kastu. A o té kněžské kastě u starých národů vypravují Dě- jiny divné věci. Zvrhla prý se úplně. Pod rouškou bohoslužby nepěstovala na konec než nízké zájmy svého členstva. Nemohlo konečně přijít, než co přišlo: převraty náboženské, re- voluce, volání po opravách. Ani nový věk, jak známo, není se svojí kastou bohoslužebníků spokojen. Aby napra- vil dílo, sám se uchopil práce. Lidstvo touži vzhůru, k světlu, k ideálu, k božstvu, Aby spíše došel cíle nový věk, rozdělil práci na tisíc oborů. Pěstuje osvětu, vzdělanost, prav- du, právo, dobro, ctnost, dobročinnost, po- znání a vědu i všeliké umění, krásu a dokona- lost. A každý z těch vzácných oborů, aby lép mohl dostát svému úkolu, seskupil své sily spojil je, ustrojil, stvořil bytosti společenské organismy, jednoty, spolky, ústavy a závody nejvzletnějších hesel, nejideálnějších zájmů! A výsledek té utěšené činnosti?
26 article
Obecná vřava! Z šílené změti rozvášně- ných hlasů, sporů a hádek, které naplňují vzduch, jediné lze vyrozuměti ty velkolepé korporace nejzvučnějších hesel prý nikterak neslouží vznešeným svým ideálům. Prý pěstují leda nejmalichernější — zájmy svého členstva. Nevíte, co si myslit . . Snad nějaká kletba. Člověk, slabý tvor naplněn žízní po ideálu, snaží se ho dosíci, jak může. Odsouzen obmezit se na svoji snahua tužbu, musí věčně žíznit a žíznit. Jakmile usmyslil mocí spojených sil rychleji se dostat k cíli, ihned, po zákoně přírody, rychle spěje — k opačnému konci. Podivín ideolog umotal si pro život tako- vou vůdčí nitku: — Je-li ti drahá idea, věnuj jí svoje síly Mnoho snad neposloužíš. Jenom se nespolču za úkolem vyšším, nechceš-li se dožít idejného — zklamání.
Podivín
27 article
Není radno tuze škarohledět. Člověk, spo- lečenský tvor, nelze jeho přírodu měnit. A prá- vě spojenými silami prokázány ve světě velk a pěkné věci. Arci je také jisto, úkol nen snadný. Ani dojíti cíle, jaký si vytklo Sdružení překladatelů, nebude hračka. Elegický tón průvodné úvahy Věstníku svědčí o záměru opravdovém. Zkušenosti ži- votní z něho mluví. — Mnozí z těch, kdož chápou — méně ideálně, nás opustí. S námi zůstane jen hrstka! . . I malým hrstkám, pravda, bylo už v ději- nách možno vykonat velké věci. A zpravidla větší, než — velkým davům. Jsou-li jen síly šťastně vybrány a seskupeny, a dílo přimě- řeno.
28 article
Probíráte se obsažným slovem úvodníma skoro byste se obávali, zda si nové Sdružení za úkol své působnosti nevytyčuje úkolů zá- roveň příliš mnoho? Hodlá pěstovat překlady prakticky a theoreticky, bude pěstovat kri- tiku překladů, míní opatřovat styky s nakla- dateli a s obecenstvem, pořádat učebné kursy jazykové, pěstovat jazyk domácí i jazyky cizí, obzvláště studium slovanských jazyků chce fe- drovat a k účelu složitému zakládat různé od- bory: filologický, školský, literární, novinář- ský, úřadnický, technický, obchodní, zeměděl- ský a nevím jaký. Božínku, co odborů a úkolůl Jak všemu dostát a nezanedbat, co je první a hlavní? Kterak způsobit a zařídit, aby ty názvy a hesla oborů a komis nezůstaly pouhými názvy a hesly? Vždyť ani pouhý překlad a souhrn samotného náčrtku úvodního není snadná věc. Není vám zcela jasno, jde-li o spo- lek jeden nebo organisací více? Mluví sea Sdružení překladatelském, ale zároveň o Jed- notě Svatopluka Čecha na ochranu a povzne- sení jazyka. Co dříve? A jak především Kořen všeho společenského úsilí vězív popudu hospodářském. Pevná formule úkolu nové organisace zdá se býti obsažena v následujícím odstavci: — Docházejí nás četné dotazy, jaký hmotný prospěch vyplyne tomu, kdo se
Čecho