1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 13. července 1913.
Praha
4
article
da rannt a večerní linty
předplácí se
V Praze v administracii
na měsía-
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojl donáškou
na měsic.
na čtvrt ieta : . . . 7 K en
ve fliálkách
na měsle . . . . . 2 K 80h
Poštou
na měsíc,
na čtvrt ieta ! . . . S K 80h
s dvojl zásilkou
na měsle.
na čtvrt ieta; . .
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 14. července v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
K otázce zhojení financí
zemských.
K otázce zhojení financí
zemských.
Ačkoliv se německý tisk po 4. červen-
ci nemálo honosil, že prý jedině rázným
protestem německých poslanců odvráceno
od Čech „absolutistické nebezpečí, hrozící
samosprávě zemské“ z nastolení zeměpan-
ské správní komise, v níž by zasedali dosa-
vadní přísedící výboru zemského, nás tato
nenadálá německá věrnost a láska k auto-
nomii království Českého nikterak nepře-
svědčovala, nýbrž my postřehli ihned pra-
vý a docela opačný důvod německo-naci-
onálního odporu proti uchystanému paten-
tu. Mohli jsme odkázat ku projevu známé-
ho libereckého dra. Turnwalda, který
v „Reichenberger Ztgu.“ tři dni před reso-
lucí německých poslanců takto k nim vo-
lal: „Tato správní komise neznačí
svou podstatoua účelem nic jiné-
ho než úplné odstranění něme-
cké obstrukce. Neboť, bude-li tato
komise nadána právem ke zvýšení přirá-
žek a zavedení pivní dávky, bude tím docí-
leno sanace zemských financí a německá
obstrukce je poražena. A poněvadž provi-
sorium vlády této komise protáhne se až
do sejití se dělného sněmu, jest očivid-
no, že tím může býti účinně znemožněna
nová obstrukce německých poslanců, čímž
by byla Němcům vyražena z ru-
kynejsilnější zbraň k uskutečnění
jejich národních požadavků po zřízení sa-
mostatného správního územ
pro Deutschböhmen“.
Turnwald
Němec
Deutschböhmen
Čechy
Reichenberger Ztg
7
article
Filipiku svou pak končil dr. Turn-
wald důsledným zapřísaháním německých
přísedících v zemském výboru, aby se míst
svých nevzdávali.
Stejně horlil německo-radikální „Brü-
xer Ztg.“: „Česká většina zemského
výboru obdrží nyní v jiné podob
své prostě vše, čeho od vlády požadovalat
peníze i moc... Německá politika v Če-
chách stojí před novou porážkou: nebot
nelze uvěřit, že by potom Čechové vyšli
Němcům nějak vstříc.
Ano, ty byly vlastní důvody německé-
ho odporu. Žádný konstituční autonomisti-
cký cit, ale jedině strach o osud německé
obstrukce, která by po sanaci zemských fi-
nancí záhy tak jistě pošla, jako lekne ryba
na suchu.
Ne proto se jim protivila k smrti ta ze-
měpanská správní komise, že by byla
jmenovaná císařem, ale že měla zále-
žet opět z dosavadních výborů zem-
ských s nejv. zemským maršál-
kemvčele. V tom větřili pro sebe ne-
bezpečenství, to byl pro ně vlastní ká-
men úrazu. Což také za nedlouho bez mu-
čení přiznali: „Nikoliv proti myšlence ze-
měpanské komise samé, nýbrž pouze proti
jejímu složení protestují němečtí po-
slanci,“ vykládala „Bohemie“ smysl jejich
usnesení a hned za tepla přišla s postulá-
tem, aby v té komisi dostali Němci tolik
hlasů jako Češi, pouze takovou „spravedli-
vou“ oktrojírku že by snesli.
Hned po valné schůzi své vypravili,
jak známo, němečtí poslanci deputaci k mi-
nisterskému předsedovi, patrně aby s ním
Čecho
Němec
Čech
Bohemia
8
article
smlouvali o ceně, za jakou by si dali říci.
Neboť za několik dnů potom již vypouštěly
různé německo-nacionální korespondence,
pestré výzkumné balonky německých ná-
padů a choutek: aby oktrojovaná správní
komise byla složena z jmenovaných c. k.
úřadníků a nadána ne pouze výsadou
finančně administrační, nýbrž i zákono-
dárnou a sice s tím určením, aby jedno-
stranně vytáhla z trosek Němci 9. května
sbořeného vyrovnacího díla ty kusy
které svědčily Němcům a uvedla je
ve skutek ...
V ten rozum ušlechtilý vyzněla též
resoluce ústavověrných vel-
kostatkářů, vyslovující se pro sanaci
zemských financí mimořádnými opatření-
mi. Ústavověrní kavalíři nenamítali ničeho
proti zřízení t. zv. zemské komise správní.
bude-li však jen složena z nestranných
úřadníků a bude-li pracovati pro splně-
ní národních požadavků Němců v Čechách.
neboť prý si této odměny svou neochvějnou
věrností k říši v posledních těžkých do-
bách její plně zasloužili.
Němec
Čechy
9
article
V pověstném vídeňském „Reichspo-
stu“ dává se pak dnes interwievovat „o no-
vém uspořádání věcí v Čechách“ urozený
ústavověrný kohout hrabě Otakar Czernin
a horlí proti vládě, že neměla dosti odvahy
proti nám Čechům. Tak že se státní pře-
vraty nedělají. Neměla nikomu ani slovem
se svěřovat, ale hned nezbytný absolutisti-
cký čin provést, jmenovat komisi, ale ne
z politických osobností, nýbrž z c. k. úřad-
níků vybranou.
A stejně veliké chyby dopustili prý se
Němci: „Ačkoliv si sami doznávají, že
cestou parlamentní nikdy nedosáhnou to-
ho, čeho si přejí, napadají nicméně vládu.
že chce oktroyovat. Nelze-li přání
Němců splnit cestou parlamentní a ne-
smějí-li býti splněna oktrojírkou, pak
bych rád zvěděl,“ horlí pan hrabě, „jak se
to vlastně má státi. Němci by vlastně měli
vědět, co vlastně chtějí a ne se ve spolek
pořád jako v licitaci přebíjet... Ústavověr-
ný velkostatek prý neschvaluje všecky,
ale ovšem jisté německé požadavky, což
prý zřetelně vyslovil v komisi vyrovnací.
Czernin
Čecho
Němec
Čechy
10
article
Ostatně,“ končil německý Otakar hr.
Czernin, „šli jsme bok po boku
s konservativním velkostat-
kem, s kterým jsme již před dvěma lety
uzavřeli politické vyrovnání, jež
obsahovalo velmi důležité body... Posled-
ní projev ústavověrných velkostatkářů ze
dne 9. t. m. jeví se mi býti proto pozoru-
hodným, že ponejprv vyslovuje
tu celá strana přání po mimo-
řádnýchopatřeních. Jednotlivci to
sice také častěji vyslovili, ale celá stra-
na dosudne. Časem však pronikne vše-
obecné přesvědčení, že parlamentár-
ní vyléčení našich poměrů v Če-
chách není možné.
Nevíme, jak se bude tato Czerninova
expektorace líbit „naší“ konservativní
šlechtě a zvláště nejvyššímu panu zemské-
mu maršálkovi. Pochybujeme, že by jim by-
la po chuti c. k. úřadnická komise
pověřená netoliko úkolem vésti prozatímně
správu financí zemských, ale i nadána mi-
mořádným právem zasahovat v zákono-
dárnou moc sněmu království České-
ho, prostým oktrojováním o novém upra-
vení zemské správy, o novém volení zem-
ského výboru, o úřadním jazyku úřadů sa-
mosprávných atd. více.
Avšak náhodou právě v týž den ozval
se — jako z ironie osudu v samé „Neue Fr.
Presse“ velicevážnýhlaspovola-
ného varovatele před takovým ne-
zřízeným nadáním správní komi-
s e vládní rozsáhlou mocízákonodár-
nou.
Jest to prof. dr. Friedrich Tezner
který se vůči akutní finanční krisi v krá-
lovství Českém zabývá státovědecky otáz-
kou, jak dalece sahá tu tak zvané nouzo-
vé právo i povinnost státu k mimořádné-
mu zakročení císařskými nařízeními.
A výrok jeho vědeckoprávního pře-
svědčení zní: že toto nouzové právo stát-
ní nesmí býti rozšiřováno za
meze nouze samé.
Otakar
Czernin
Czerninův
Neue
profesor
doktor
Tezner
Francie . Presse
11
article
Opírá tento výrok o pozoruhodný ná-
lez nejv. správního dvoru, který dokonce i
platné zákonné ustanovení o příslušnost
vládního komisaře jakožto náhrad-
ního vykonavatele za rozpuštěné
obecní zastupitelstvo vyloži
v duchu ústavní zásady samosprávné, nále-
zem svým plenárním z 9. března 1908 čís.
6848 A, kterým vyslovil, že pravomoc vlád-
ního komisaře na místě rozpuštěného obec-
ního zastupitelstva má přestati jen
na takových opatřeních, která
nepřesahujímezeobyčejné (běž-
né) správy, aneb která jsou snad neod-
kladně nutná.
To samé, co pro správu obecní, platí
dle dedukce prof. dra. Teznera též pro
správu zemskou. I když v ní nadejde po-
dobná těžká krise jako nyní v Čechácht
nemá státní vláda moci svého nouzového
práva použiti nad nejnutnější potřebu. Jest
sice oprávněna dosaditi mimořádnou komi-
si správní, ale tato komise nechť si jakkoliv
složena má se toliko obmeziti na opatře-
ní nejnutnějších životních po-
třebzemských a na tom má činnost
její přestati. Toliko při takovém obmezení
ostojí právo státu i zákonné právo země
Aby však komise ta chtěla si osvojovat i
právo zákonodárné, příslušící sněmu
zemskému, jest nepřípustno. Též časově
musí být působení komise té ohraničeno.
Jakmile splní svůj úkol nejnutnější sanace
financí zemských, má působnost její pomi-
nouti.
doktor
Tezner
12
title
Válka mezi spojenci.
13
article
Situace koncem týdne II. války.
Situace koncem týdne II. války.
Z Vídně, 12. července. Na zdejších nej-
lépe informovaných místech dostalo se nám
dnes večer této informace: „Situace koncem
týdne druhé války balkánské jeví některé mo-
menty světlé, četné však stinné. Nejsvě-
tlejším momentem je faktum úřadně dne
vyhlášené, že všechny státy balkánské, ve-
doucí druhou válku: Srbsko, Bulharsko, Řecko
souhlasně požádaly Rusko, by našl
cesty a prostředky k zastaven
nepřátelství. Také kdyby se našly, ne-
byl by to ještě mír, již proto ne, že při jednáni
o příměří neb o pouhé zastavení nepřátelstv
budou eskontovány podmínky smíru definitiv-
ného. Prostředkovací akce však, která zahá-
jena byla Ruskem před druhou válkou balkán-
skou mezi státy, které vedly dosud společné
válku proti Turecku a také mezi Bulharskem
a Rumunskem, mělo dosud úspěch potud, že
Rusko žádá se, by nalezlo modalitu k zasta-
vení třesku zbraní mezi Srbskem a Řeckem
na straně jedné a Bulharskem na straně druhá
a také mír sjednalo mezi Bulharskem a Ru-
munskem. Rumunská nota, dodaná Bulhar-
sku v Sofiji, neobsahuje žádného údaje hra-
nic, až po které rumunská armáda chce po-
stoupit. Nicméně soudí se, že rozmysl v Bu-
kurešti zvítězí a rumunská armáda nepřekročí
čáru Turtukaj-Balčik.
Bulhar
Vídeň
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Rusko
Turecko
Rumunsko
Sofija
TurtukajBalčik
14
article
Na straně druhé se proslýchá, že při sta-
novení podmínek mírových zvláště činěny
budou potíže Řeckem, které plynou z jeho
úspěchů vůči Bulharsku. Také vymezení hra-
nic mezi Tureckem a Bulharskem není ještě
dosud úplně vyjasněno. Bulharsko je sice
ochotno vyklidit území, o které jde Turecku,
žádá však, by napřed, a to bez dorozumění
s Tureckem samým, přesně vytčeny byly hra-
nice vzájemné.
Turecko trvá však na neprodleném vykli-
zení území toho, dovolávajíc se londýnské
smlouvy mírové a naléhajíc na přesné její pro-
vedení.
Zdali upraví se četné neshody mezi stá-
ty balkánskými, Rumunsko mezi ně nepočíta-
je, a také mezi Rumunskem a Bulharskem n
konec před forem evropským nelze dnes do-
sud pověděti a není také rozhodnuto již pro-
to, že po té stránce nebyl odnikud podán ur-
čitý návrh. Podobá se však, podle inspirova-
ných informací, které sem došly z Pařížea
Londýna, že jak londýnský tak pařížský kabi-
net proniknuty jsou nezbytností evropského
zakročení.
Řecko
Bulharsko
Turecko
Rumunsko
Pařížea Londýn
15
article
Rumuni v Bulharsku.
Rumuni v Bulharsku.
Z Bukurešti, 12. července. (K. k.) Mi-
nistr vojenství oznámil z Dersteru králi
telegraficky, že město bylo obsazeno včer
o 11. hod. dop.
Postup rumunské armády do bulhar-
ského území děje se bez odporu se
strany bulharského vojska. Hranične
čára, na které má býti postup za-
staven, není určena. Třeba rumunská
vláda v plném souhlase s králem ve příčině
cílů, jež mají býti dosaženy, bude jednati
naprosto v mezích umírněné a moudré
politiky, přeje si přece, aby tyto cíle
byly včas zabezpečeny.
Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Včera
odpoledne objevila se rumunská
jízda v obci Deli Jusuf Kujusi
(kraj dobričský) a zahnala z ní ženee
a zemědělské dělníky. Dnes ráno
obsadili Rumuni telegrafní stanici
Čibut-Kirj. Postupují směrem k Dobriči
kam uchýlilo se mnoho uprchlíků, mezi nimi
ženy, děti a starci.
Rumun
Bulharsko
Bukurešť
Sofijá
Čibut
Kirj
Deli Jusuf Rus
16
article
Prohlášení m.-p. dra. Daneva
v bulharském sobrání.
Ze Sořije, 11. července. (Podáno v 8.30
hod. več. došlo do Vídně 12. t. m. v 6.15 hod
več.) V sobrání učinil m.-p. Danev toto pro-
hlášení:
Nynější vláda byla vždy přívrženky-
ní míru. Přijala rozhodčí soud ruského cara.
Odevzdala ruské vládě memorandum a pro-
hlásila, že jest ochotna zúčastniti se konfe-
rence ministerských předsedů balkánských
států v Petrohradě. Kdyby byl kabinet chtěi
válku, nebylo by bývalo nesnadno ji diplomu-
ticky připraviti a vláda, opírajíc se o zdráhání
Srbska, které nechtělo přijmouti ve smlouvě
uvedený rozhodčí výrok, mohla válku dle plat-
ných zvyklostí vypověděti, ježto právo bylo
by na její straně. Vláda tak neučinila, protože
neměla úmyslu vésti válku. Zatím
udály se případy, jež vyvrcholily krvavými
konflikty. Otázka, kdo provokoval
rozřešena bude vyšetřováním.
Ovšem rozdělení našeho vojska podél celé
hranice od Dunaje až k Egejskému moři, po-
byt naší posádky v Solunu, neúčast ostatních
bulharských armád, jichž četní vojínové ná-
sledkem katastrofy, způsobené zemětřesením.
a pro účast na polních pracích nebyli na hra-
nicích, jsou skutečnostmi při konfliktu, jež
jasně dokazují, že nemůže býti vůbec
řeči o nějakém připravovaném
útoku s naši strany. Vláda, jež se do-
mnívala, že jedná se o pohraniční pří-
Danev
Vídeň
Petrohrad
Srbsko
Dunaj
Soluna
17
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . za 8
večerni
za 4 k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni.
. . 6b
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplncení a inserty přijima
sdministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejl se též
rodakca, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraacejl.
18
article
pady, jež nutno přičísti náhodě, snažila se,
aby tyto pohraniční rozmíšky neproměnily se
ve válku. Ihned po vypuknutí války vydala
přísné rozkazy, jež oznámeny byly v Bělehra-
dě a Athénách a za tím účelem obrátila se
také na Rusko. Bohužel! Všechny tyto snahy
zabrániti konfliktům nesetkaly
se s úspěchem. Přes to nevzdala se však
vláda vyhledávání prostředků, aby prolévání
krve bylo skončeno a dovolala se dobré
vůle ruské vlády, jež ve svém přání za-
meziti válku, vždy byla ochotna převzíti úlohu
prostředníka.
Již předevčírem dali jsme roz-
kaz, aby zastaveny byly operace,
vyvolané vniknutím srbských oddílů na bul-
harské území, dali jsme pokyn našemu vojsku
v této frontě, aby ustoupilo na staré hranice
a vojsko v Makedonii dostalo rozkaz, aby ve
svých posicích zůstalo v obraně. V zájmu
miru přijali jsme nejen prostřed-
kování Ruska, nýbrž skutečně, po-
kud aspoň na nás záviselo, učinili
jsme konec krvavým srážkám.
Atény
Rusko
Makedonie
19
article
Když za téchto poměrů vypoví se nám
válka, protože prý jsme ji vyprovokovali, jest
to úplně neoprávněné. Naše vztahy k Ru-
munsku byly vždy co nejpřátelštější. Za
osvobozovací války proti Turecku zůstalo Ru-
munsko neutrálním, ale žádalo jako proti-
službu úpravu hranic v Dobrudžea
uznání jistých privilejí pro rumunský ži-
vel v Makedonii. Obě vlády prodchnuty
přáním zachovati přátelství také pro budouc-
nost, uchýlily se ku prostředkování velmocí,
jehož výsledkem byl petrohradský pro-
tokol, jenž opíral se o přivtělení
Makedonie ke království bulhar-
skému. Tím, že Srbsko odepřelo úplné pro-
vedení smlouvy, vznikla situace a komplika-
ce, jež proti naší vůli vyvolaly nynější kon-
ílikty. Je-li Bulharsko nuceno hájiti získaná
území, jež by byla směrodatna pro rozhod-
nutí petrohradské konference a jmenovitě pro
privileje, poskytnuté Rumunům v Makedonií,
nevidí bulharská vláda žádnou novou okol-
nost, jež mohla by ospravedlniti vpád rumun-
ského vojska do Bulharska.
Proto bulharská vláda domnívá se, že
styky, trvavší až dosud mezi oběma vláda-
mi, neospravedlňují opatření, učiněná Ru-
munskem a soudí, že rumunská vláda, ať to
byla jakákoliv úvaha, jež ji přiměla k těmto
opatřením, neměla přikročiti k nejkrajněj-
ším rozhodnutím, za něž odmítáme jakou-
koliv zodpovědnost. Trvajíce na tomto ná-
zoru, jenž odpovídá též dosavadnímu po-
řádku a spravedlnosti, podrobíme se svědo-
mitému rozsudku evropské veřejnosti, dou-
fajíce, že naše právo všude bude uznáno,
a jsme odhodláni, setrvati až do konce na
tomto stanovisku.
Rumun
Turecko
Makedonie
Srbsko
Bulharsko
20
article
Běda přemoženým!
Běda přemoženým!
Z Bukureští, 12. července. »Adeverul«
píše na čelném místě: Nynější státníci bul-
harští pozbyli, vzhledem na skutečnost, že
země jejich dostala se mezi čtyři ohně, do-
cela rozum a vystřízliví až naše armáda pře-
kročí Dunaj. Potom zanechají své domýšli-
vosti. Mnohem dříve, než si Bulhaři myslí,
bude král Karel diktovati v Sofiji podmínky.
Potom běda vítězům lozengradským a lüle-
burgasským!
Bulhar
Karel
Bukurešť
Dunaj
Adeverul
21
article
Z bojiště.
Z bojiště.
Z Bělehradu, 12. července. (K. k.) Úřadně
oznamují: Za včerejška byl na celé 500 km.
dlouhé frontě od Zaječaru (na srbsko-bulhar-
ských hranicích) až k Radovišti (v Makedo-
nii) nepřítel pronásledován. U Kočan
byly odraženy slabé útoky Bulharů.
U Ceru byl zničen bulharský oddíl. Prcha-
jící nepřítel byl pronásledován až do Careva
Sela; u Tiraně ukořistilo naše vojsko 14
Radovišť
Kočan
Bulhar
Bělehrad
Zaječar
Makeda
Carevo Selo
Tirana
km
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 12. července.
5—. [Kronika.] Padl nám do rukou Věst-
ník sdružení překladatelského. Podivná věc
kdo se dnes všecko sdružujel A ještě podiv-
nější vám bylo, co jste četli v jednatelské
zprávě:
— Mnozí z těch, kdož chápou úkol Sdru-
žení po stránce méně ideálné ... o pustí ná
časem, až nenaleznou, čeho hledali ..
Shánět členstvo pro nové Sdružení a pře-
dem už vědět, kdo se přihlásili, že zase členy
být — přestanou?
Ale chodí už věci na světě tak šejdrem
Máte taky své zkušenosti. Nový spolel
vznikl, velmi užitečný. Spolek proti falšován
potravin, dávno želaný obránce velkého ve-
řejného zájmu. Vypravují znalci a vlasy vám
vstávají, jaké prý nechutiny přicházejí na trli
a z tržiště rovnou do našich útrob. Co a jak se
míchá do mléka a smetany, do másla a mouky
do všelikých látek požitných, obilných plodů
tekutin a nápojů, aby přidalo míry a váhy a po-
máhalo svému strůjci k snadnějšímu výdělku
Opravdová, soustavně provozovaná úkladná
otrava prostomyslné bytosti, stále hladovéa
hltavé, nevědomé a bezedně důvěřivé, která
sluje — kupující obecenstvo! Kterak uchránit
nešťastníci nesmírných škod a útrap, jakým je
vystavena?
Což počít! Jedinec je sláb a bezmocen
proti útoku se všech stran tak úlisně vedené-
mu. Nezbývá, než spojenou mocí odrazit útok.
Založit spolekl
Vztyčeno heslo, nové společenské tělese
se zrodilo! Mohutné, slibné ústrojí na ochranu
ohroženého veřejného zájmu. Spolek proti fal
šování potravin nastoupil svoji záslužnou čin
nost. Založeny sklady, zásoby, prodejny a nový
obchod brzo vesele rozkvetl.
Praha
23
article
Než. ach, v krátce, co že se neukázalo
Běda, nejhorší látky, nejméně spolehlivá do-
dávka, nejvíce porušené zboží a nejnebezpeč-
nější otrava šířeny právě ze skladů, zásobáren
a prodejen Spolku s krásným a slibným he-
slem.
A jak to přišlo?
Docela přirozeně a nutně. Spolek, jednota
zájmů. Kdož jiný by se hlásil za člena spolku
nežli, kdo má zájem na věcech, o které v
spolku běží? A kde běží o věci prodavačské
a dodavatelské, kdo jiný by se mohl více za-
jímati, než právě dodavatelé a prodavačí? A
jakmile vznikl spolek, už má vrchní a vlastně
jedinou povinnost: hájit zájmy — svéh
členstva, starat se především, aby se člen-
stvo zase — nerozešlo. A tak už uhodnete
jak to přišlo, že sdružení s ideálným heslem
spolek proti falšování potravin, než se kdo
nadál, stal se Jednotou pro nejmazanější —
otravu tržnice.
Ideálný úkol! Třeba za ním pracovati.
třeba spojovat síly, zakládat spolky. Také
Sdružení překladatelů vytýčilo krásnou ideu
očistu literatury. Tolik nepovolaných pracov-
níků znešvařuje dílo! Třeba tomu čelit!
Jakou cestou?
Cest je mnoho. Sdružení má je všechny
na mysli. Bude pracovat, nabádat, pomáhat
poučovat a radit, aby se šířila literatura oprav-
du čistá, krásná. Bude bránit, aby se šířilo, c
není vkusno, co je zbytečno a špatno. K dílu
ovšem je zapotřebí sil. Především tedy síly
aby se našly a spojily! Lidičky dobré vůle s
hledají! Kdo má na mysli písemnictví dobré
čisté a zdravé, kdo vládne jazykem neporu-
šeným, ať se hlásí do Sdružení. A poněvadž
nejvíc škody vzchází písemnictvu z překladů
špatných, třeba spojit dobré překladatele
třeba je podporovat a jejich zájmy hájit. Aťse
hlásí dobří překladatelé
24
article
A členů do nového Sdružení přibývá se
všech stran. Jak by nel Či je snad činný někda
v oboru překladatelském, kdo by sám sebe
považoval za špatného překladatele? Ne-
existuje takový. Kdyby jen na chvíli se pova-
žoval, sám, bez vyzvání by odhodil péro, ne-
pletl by se jiným, povolanějším do řemesla.
Není však nikoho, kdo by měl tak špatné po-
nětí o sobě. Všickni jsou ve svých očích dobří
výteční ve svém oboru, všickni pravé ozdoby
písemnictva. Proto jsou činni, proto se věno-
vali svému povolání. A když prohlášena orga-
nisace cechu, všickni se hlásí. Mají k tomu
plné právo, ba mají dokonce i povinnost.
Možno-li někoho odmítnout, kdo se hlás
o své právo?
Spolek je pohromadě. Nové těleso je tu
Nová bytost, ústrojná, silná, schopná mohut-
ného výkonu. Má se k světu podle zákonů ži-
vota. A první zákon všech živoucích organismů
zní: zachovat sebe. Ani nová společen-
ská bytost nesmí se prohřešit proti hlavnímu
zákonu života. Spolek, má-li působit, musí
zůstat spolkem, to jest, musí zachovat své čle-
ny. A kterak na to? Není jiné cesty, třeba há-
jit zájmy svého členstva. Nutný první pa-
ragraf každých spolkových stanov.
A co myslíte, kterak má se zařídit Sdru-
žení překladatelů, aby jako nová společenská
bytost mohla dostáti svému hlavnímu život-
nímu zákonu?
25
article
V dějinách starověku se vypravuje, jak
bylo s proroky a hlasately zákona božího. Ne-
nacházeli dost sluchu u svého lidu. Lid byl od-
dán všelikým neřestem. Aby svému hlasu do-
dali více váhy, sestoupili se mužové boží ve
zvláštní cech, utvořili svoji kastu. A o té
kněžské kastě u starých národů vypravují Dě-
jiny divné věci. Zvrhla prý se úplně. Pod
rouškou bohoslužby nepěstovala na konec než
nízké zájmy svého členstva. Nemohlo konečně
přijít, než co přišlo: převraty náboženské, re-
voluce, volání po opravách.
Ani nový věk, jak známo, není se svojí
kastou bohoslužebníků spokojen. Aby napra-
vil dílo, sám se uchopil práce. Lidstvo touži
vzhůru, k světlu, k ideálu, k božstvu, Aby
spíše došel cíle nový věk, rozdělil práci na
tisíc oborů. Pěstuje osvětu, vzdělanost, prav-
du, právo, dobro, ctnost, dobročinnost, po-
znání a vědu i všeliké umění, krásu a dokona-
lost. A každý z těch vzácných oborů, aby lép
mohl dostát svému úkolu, seskupil své sily
spojil je, ustrojil, stvořil bytosti společenské
organismy, jednoty, spolky, ústavy a závody
nejvzletnějších hesel, nejideálnějších zájmů!
A výsledek té utěšené činnosti?
26
article
Obecná vřava! Z šílené změti rozvášně-
ných hlasů, sporů a hádek, které naplňují
vzduch, jediné lze vyrozuměti ty velkolepé
korporace nejzvučnějších hesel prý nikterak
neslouží vznešeným svým ideálům. Prý
pěstují leda nejmalichernější — zájmy svého
členstva.
Nevíte, co si myslit . .
Snad nějaká kletba. Člověk, slabý tvor
naplněn žízní po ideálu, snaží se ho dosíci, jak
může. Odsouzen obmezit se na svoji snahua
tužbu, musí věčně žíznit a žíznit. Jakmile
usmyslil mocí spojených sil rychleji se
dostat k cíli, ihned, po zákoně přírody, rychle
spěje — k opačnému konci.
Podivín ideolog umotal si pro život tako-
vou vůdčí nitku:
— Je-li ti drahá idea, věnuj jí svoje síly
Mnoho snad neposloužíš. Jenom se nespolču
za úkolem vyšším, nechceš-li se dožít idejného
— zklamání.
Podivín
27
article
Není radno tuze škarohledět. Člověk, spo-
lečenský tvor, nelze jeho přírodu měnit. A prá-
vě spojenými silami prokázány ve světě velk
a pěkné věci. Arci je také jisto, úkol nen
snadný. Ani dojíti cíle, jaký si vytklo Sdružení
překladatelů, nebude hračka.
Elegický tón průvodné úvahy Věstníku
svědčí o záměru opravdovém. Zkušenosti ži-
votní z něho mluví.
— Mnozí z těch, kdož chápou — méně
ideálně, nás opustí. S námi zůstane jen
hrstka! . .
I malým hrstkám, pravda, bylo už v ději-
nách možno vykonat velké věci. A zpravidla
větší, než — velkým davům. Jsou-li jen síly
šťastně vybrány a seskupeny, a dílo přimě-
řeno.
28
article
Probíráte se obsažným slovem úvodníma
skoro byste se obávali, zda si nové Sdružení
za úkol své působnosti nevytyčuje úkolů zá-
roveň příliš mnoho? Hodlá pěstovat překlady
prakticky a theoreticky, bude pěstovat kri-
tiku překladů, míní opatřovat styky s nakla-
dateli a s obecenstvem, pořádat učebné kursy
jazykové, pěstovat jazyk domácí i jazyky cizí,
obzvláště studium slovanských jazyků chce fe-
drovat a k účelu složitému zakládat různé od-
bory: filologický, školský, literární, novinář-
ský, úřadnický, technický, obchodní, zeměděl-
ský a nevím jaký. Božínku, co odborů a úkolůl
Jak všemu dostát a nezanedbat, co je první a
hlavní? Kterak způsobit a zařídit, aby ty názvy
a hesla oborů a komis nezůstaly pouhými
názvy a hesly? Vždyť ani pouhý překlad a
souhrn samotného náčrtku úvodního není
snadná věc. Není vám zcela jasno, jde-li o spo-
lek jeden nebo organisací více? Mluví sea
Sdružení překladatelském, ale zároveň o Jed-
notě Svatopluka Čecha na ochranu a povzne-
sení jazyka. Co dříve? A jak především
Kořen všeho společenského úsilí vězív
popudu hospodářském.
Pevná formule úkolu nové organisace zdá
se býti obsažena v následujícím odstavci:
— Docházejí nás četné dotazy, jaký
hmotný prospěch vyplyne tomu, kdo se
Čecho