ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a5c35c40-8fd6-11dd-9b04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 114, place 79, org 9, work 8
1 masthead
Strann
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. z 1913. číslo 259.
4 article
„Německý zemský sněm v Čechách.“ Na včerejší schůzi 24člen. něm. výboru projed nán statut stálého německého důvěrnického shro- máždění v Čechách. Podle návrhu, vypracovaného libereckým magistrátním sekretářem drem. Ringel- hahnem má býti účelem tohoto sboru projednávat všechny národní, hospodářské a s nimi souvislé otázky politické. Podle těchto úkolů má toto dů- věrnické shromáždění německé nésti jméno „Deutschböhmischer Landtag“, kterýmžto označením dáno na jevo, že Němci sku- tečně pomýšlejí na uskutečnění politické- ho paskvilu, oktrojem z dola dosaditi pro ký- ženou provinci „Deutschböhmen“ vlastní konsti- tuantu. Tato vyzývavost, která přikládá politické korporaci německé ústavní pojmenování zákono- dárného sboru zemské samosprávy ovšem nemůže býti zůstavena bez povšimnutí se strany příslušné- ho úřadu, dosazeného ku bdění nad důstojenstvín zákona, síce by frašky německé mohly dostoupit i té nemíry, že by se liberecký magistrát kon- vstituoval za místodržitelství v Deutschböhmen potřeštěným Ringelhahnem v čele.
Ringel Němec Čechy Deutschböhmischry Landtag
5 article
Členy „německého zemského sněmu v Če- chách“ mají býti podle návrhu libereckého Knip- perdolinga všichni lidoví říšští poslanci němečtí bývalí zemští poslanci, zástupci měst, průmyslo- vých míst, zástupci venkovských obcí, německého Volksratu, výbor něm. měst a ústředny něm. okre- sů. Němečtí poslanci na průkaz své volby (1) ob- drží místo a hlas a přísluší jim až do nových voleb právě tak zemští poslanci. Volba zástupců měst míst děje se ob. zastupitelstvem, v Praze a v Plzí místními Ortsraty, zástupcí venkovských obcí vy. síláni mají býti z okr. výborů. Předsedou ně- meckého zemského sněmu, tedy jaksi jeho „nejvyšším maršálkem“ bude sám pan dr. Wen- zeslaus Titta a bude mít svého náměstka. První svolání zemského sněmu německého stane se n základě usnesení přípravného výboru. Komedie jde tak daleko, že Ringelhahnův statut nazývá se zá- kladním zákonem a na program první schůze polo- žena jest i volba novéhozemského výboru německého a tento „zemský výbor“ bude zmocněn svolávati krajské sněmy čtyř krajů na něž liberecký sekretář rozděluje Deutsch- böhmen a síce jsou to kraje liberecký, ústecký chebský a krumlovský, může svolávati sněmy zá- stupců i do Prahy, jako všeobecný německý Volls- tag anebo více takovýchto Volkstagů... Takový německý zemský výbor bude dosti četný, bude mít s předsedou 32 členů, volených v sedmi skupinách.
doktor Wen Ringelhahnův Deutsch Praha
6 article
pražští Němci budou míti v něm 3 zástupce, rovněž německý Volksrat. Pro každý „kraj“ v německ části Čech bude zřízen také krajský sněmovní vý bor ze 7 osob sestávající, Němci pražští budou míti vlastní zastupitelský výbor. Změny tohoto zá- kladního zákona mohou býti usneseny toliko v plné schůzi „německého zemského sněmu v Čechách“ Počet jeho členů bude imposantní — bude čítat neméně než 1098 zástupců. Uvidíme, jestliže vážná tvář, kterou k tét politické grotesce dělá i list tak opravdově si po- čínající jako „Prager Tagblatt“ — „Bohemia“ má o schůzi asi 8 řádků — vytrvá a jestliže bude mi více účastníků mezi dospělými Němci v Čechách Nejdůležitější bude ovšem, co počne s touto nej novější Tittovou burleskou zemský i říšský Ver band německých poslanců, a půjdou-li spolu na tento Everest politického bláznovství německého
Němec Prager Čechy Bohemia
7 article
O schůzi vydáno bylo toto komuniké: Za předsednictví dra. Titty konalo se dnes v Praze shromáždění 24členného politického výboru, kte- rého zúčastnil se též dv. r. Bachmann. Po několika- hodinové rozpravě bylo usneseno svolati na den 5. října lidovou schůzi do Ústí n. L. Za podklad složení této schůze použíje se dle smyslu mag. řed. dra. Ringelhahna v Liberei vypracovaný návrh pro příští schůzi německých důvěrníků. Pokud týká se dosazení důvěrnické schůze jako stálého sboru, bylo usneseno po dů- kladné rozpravě o Ringelhahnově osnově, že před definitivním přijetím předloží se ještě přezkoumání a schválení politickým stranám. Na počátku schůze zvolen zástunce agrární strany Fischer z Liběšic za II. předsedu a náměstka. — O průběhu odpole- dní schůze se sděluje: Při obnovení porady navrhl dr. Walther z Teplic, aby „Volkstag“ svolán byl na základě Pachrova statutu s přidružením zá- stupců německého Volksratu, Ústředny města okresů. Návrh ten byl zamítnut a začalo první čtení Ringelhahnova návrhu. Jménem německých radikálů prohlásil zapisovatel Tins, že německo- radikální zástupci nemohou zúčastniti se ani de- ibaty, ani hlasování. Zastával své stanovisko z pře- dešlé schůze, že k statutu musí zaujmouti nejdříve stanovisko politické strany. K tomuto prohlášení přistoupili také zástupci německé agrární strany
Bachmann Ringelhahnův Fischer Walther Praha Liběšice Teplice
8 article
Pak konalo se čtení statutu s výhradou, že usne- sení stane se, až strany vytknou k němu své po- stavení. V průběhu další debaty přišlo také k jed- nání o volbě vyrovnacích důvěrníků. Usneseno, že příslušné vyjednávání má se díti mezi Volksratem a poslanci a že po případě ze středu Volksratu nebo ze středu 21členného výboru dosavadního mají býti volení důvěrníci na doplnění rozdělova- cího výboru.
9 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Vlív císaře Víléma na rakouskou politiku za války balkánské. Vídeňský „Zeit“ otiskuje z nejnovější prá- ce německého historika dra. H. F. Helmol- ta následující úryvek, týkající se návštěvy arciknížete Františka Ferdinanda u císaře Vi- léma v listopadu 1912: „Dne 22. listopadu jel císař Vilém s rakouským arciknížetem ná- sledníkem Františkem Ferdinandem z Berlína do Springo na lov. Současně šéf ra- kouského generálního štábu, podmaršálek Bla- žej Schemua, navštívil v Berlíně šéfa ně- meckého štábu, generála Moltke. Není už dávno tajemstvím, že rakouští hosté v hano- verské oboře a v německém hlavním městě nenalezli to, več doufali; musíli se vrátiti do- mů s pokynem, aby meč ponechali v pochvě. Z toho rakousko-uherští politikové, jak doka- zují nejnovější články Friedjungovy, vyvozují „My černožlutí byli bychom jednali rozhod- něji, byli bychom sáhli i ke zbrani, ale ne- směli jsme; měli jsme ruce svázané.“ Bohu díky, že se tak stalo. Není pochyby, že císař. jeho kancléř a šéf generálního štábu zrazovali, ne však proto, že měli strach z ruské mobili- sace na zkoušku, nýbrž proto, že drahý spo- jenec sám od počátku balkánské krise postu- poval velmi nejistě a často si odporovala tím káru důkladně porouchal. Jen proto Ně- mecko radilo ke klidu, poněvadž po dobré úvaze seznalo, že tehda, koncem listopadu, byla náprava dřívějších dunajských plánů, zmařených smělým vtrhnutím Srbů a Černo- horců do novopazárského sandžaku, možna jen všeobecnou evropskou válkou. Vzhledem k tak hrozící situací bylo povinností císařei kancléře odříci přátelům z Vídně, žádajícím brannou podporu. Německo má na prácí lepší věci, než rakousko-uherské chyby, jichž je množství, napravovati krví svých synů.
H F Helmol František Ferdinand Vilém Moltke Friedjungův Srba Černo RakouskoUhersko Berlín Springo Vídeň Německo
10 article
Poněmčování korutanského soudníctví. V Lublani vyšel spis „Aus. dem Vílajet Kärnten“, v němž slovinští autoři líčí něme- ckým čtenářům, jak jich nacionální soukme- novci v Korutanech řádí proti Slovincům Z odstavce, věnovaného korutanskému soud- nictví, bereme ukázku, z níž vysvitne, jaks v Korutanech soudnictví za posledních le úplně poněmčilo. Až do r. 1903 přijímal i celo- vecký krajský soud všechna podání v jazyku slovinském a také slovinsky je vyřizoval. O r. 1903 do 1908 znenáhla vymizely úplně slo- vinské rozsudky. R. 1908 odvážil se již soudce dr. Uršič odmítnouti a limine podání jen proto, že bylo sepsáno slovinsky. Když zem- ský soud vyhověl námitkám proti této nezá- konnosti, byl celý německý tábor na nohou Zmobilisován sněm, celovecká městská rada poslanci a advokáti a započala štvanice prot „slovinským nespokojencům“. Od té doby soudcové i v krajinách, obydlených Slovinci vykonávali jen rozkazy korutanské německ národní rady a slovinština skutečně ze soudů korutanských vytlačena úplně.
Slovinec doktor Uršič Lublaň Aus Korutany Vílajet Kärnten
11 article
Pomsta dalmatského místodržitele. „Obzor“ má ze Zadru zprávu, že tam tyto dni způsobilo značný rozruch preterování vrchního poštovního oficiála, zemského posl Ante Franiče, který je jinak znám jako je- den z nejzpůsobilejších a nejlépe kvalifikova- ných poštovních úřadníků v Dalmacii. Všech- ny zkoušky složil s vyznamenáním, má za se- bou 25 let vzorné služby, potvrzené všem jeho dosavadními přednosty. Nikdy proti němu nebylo stesků nebo vyšetřování a přece při posledním povyšování přeskočilo ho 78 mlad- ších poštovních úřadníků, kteří nemají ani jeho zkoušek, ani znalostí, ani zkušeností. Tento trest nemohl ho tedy stihnouti jako úřadníka nýbrž byl vyměřen Ante Franiči jako zemské- mu poslanci, který koná svědomitě své posla- necké povinnosti, a proto dne 17. srpna spolu s ostatními chorvatskými a srbskými zemský- mi poslanci odmítl pozvání na hostinu u mí- stodržitele hr. Maria Attemsa. Dalmacie, ao
Franič Ante Attemsa Dalmacie
12 article
v ní výjimečný stav vyhlášen nebyl, nachází se fakticky dosud ve stavu výjimečném a mi- stodržitel hr. Attema vládne tam čistě pa- šovsky.
Attema
13 title
Za hranicemi.
14 article S. S. Bobčev.
S. S. Bobčev. S. S. Bobčev. St. Danev, Ivan Gešov a je- jích přátelé za všech okolností zůstanou Bulharsku muží, ke kterým se budou upírati zraky bulharského národa, hledající lepší bu- doucnost a nápravu chyb, které Bulharsko přivedly k neočekávanému pádu. Důležito je slyšeti tyto muže, mluvící o příčínách kata- strofálných nezdarů bulharské politiky ao událostech, které předcházely a k nim při- vedly. Tyto dni jsme slyšeli dra. Daneva, je- hož ústy byl potvrzen historický fakt, že to bylo bulharské vojsko, jež v noci 29. června napadlo na Srby a tím zahájilo válku. My dru. Danevu rádi věříme, že on osobně válku se Srby nepřipravoval a jí nechtěl. Ale tím smutnější je, že válka byla připravována z jeho zády jakožto ministerského předsedy Když jsou v Bulharsku takové věci možné k čemu jsou tam ministerští předsedové, k če- mu ministerstva? K tomuliž, aby byla plentou. za kterou neomezeně vládne líbovůle, aby na jejich bedra padala zodpovědnost a samovůle aby zůstala čista? K čemu je tam konečně konstituce? V „Berliner Tageblattu“ byla uveřejněna rozmluva s druhým mužem, na nějž sofijšti samovolníci pozdě svádějí vinu svých nezdarů. s S. S. Bobčevem, do nedávna vyslancemv Petrohradě. Vytýkají mu, že nebyl dobře in- formován o smýšlení Ruska. My se o tom už jednou vyjádřili a opakujeme: S. Bobčev těšil se v Petrohradě úplné důvěře, byl informován a že také do Sofije podával správné infor- mace, o tom nemůže býti pochybnosti; ale v Sofiji jeho informací nedbali právě tak, jako se v skutečnosti nestarali o smýšlení Ruska. o němž myslili, že se musí přizpůsobiti jejich
S S Bobčev Gešov Srba S Bobčev St . Danev Bulharsko Petrohrad Rusko Berliner Tageblatta
15 article
Pan Bobčev v rozmluvě se zpravodajem berlínského listu prohlásil za pouhý výmysl pověsti, že Bulharsko po cařihradském míru spojí se s Tureckem (proti Srbsku) a že mysl na odvetu. Bulharsko nemyslí na odvetu, ný- brž na mír. Vinu druhé balkánské války S. Bobčev nesvádí na žádnou osobnost (snimaje tím podezření s krále Ferdinanda a gen. Sa- vova); válka se dála z vůle bulharského ná- roda, jenž chtěl míti pro sebe i území, kte- rého dobyli Srbové. „Se všech stran. z Berlína, Londýna, Paříže a Pe- trohradu (z Vídně nikoli?) nás od této války zrazovali, ale my v zaslepe- nesti nevěnovali jsme sluchu do- brým, nýbrž špatným rádcům.“ Ano ani psaní ruského cara nebyla věnována po- zornost, protože král Ferdinand nebyl s to, aby zadržel válečný proud, jenž byl silnější a všecko s sebou strhoval. Bulharsko chtělo zvitězit nebo padnout, a padlo; nyní nese toho následky. Proto nění pravdou tvrzení, žev bulharském národě panuje nespokoje nost s králem Ferdinandem: jeť národ sám vinní- kem svého neštěsti. Ruská vláda pozvala D- neva do Petrohradu a vážně mu věc rozklá- dala, ale všecko bylo marno. Tak měl osud velnou ruku. Bulharský národ nikoho nevin a proto nemůže myslit na odvetu. Pan Bobčev už po prvé válce, když viděl známky, že vyvolána bude druhá, žádal, aby byl z úřadu vyslance při ruském dvoře pro- puštěn, protože není diplomat, nýbrž politik a profesor sofijské university. V Sofiji jeho demice byla přijata, ale ruský car nepotvrdi žádného z navržených jeho nástupců, což je nejlepší důkaz, že S. Bobčev byl v Petrohradě vítán a požíval důvěry.
Bobčev S Bobčev Ferdinand Srba Bulharsko Turecko Srbsko Berlín Londýn Paříž Vídeň Petrohrad
17 article Obnovený balkánský spolek.
Obnovený balkánský spolek. Bělehradská „Tribuna“ píše, že v měsíci říjnu sjedou se do Bukurešti předsedové mini- sterstev srbského, černohorského a řeckého, aby společně se svým rumunským kolegou vypracovali pravidla balkánského spolku, ve kterém čtvrtým členem bude Rumunsko místo Bulharska. Obnovený balkánský spolek ne- bude namířen proti nikomu a účelem jeho bu- de pouze vzájemná záruka držby, upravené bukureštským mírem.
Bukurešť Rumunsko Bulharsko
18 article
V Cařihradě srbský vyslanec Pavloviča řecký vyslanec přetřásají s tureckým zahra- ničným ministrem otázku, zdaž by také Ture- eko nemohlo k balkánskému spolku přistou- piti. Turecko by přistoupilo, kdyby do vzá- jemné záruky pojat byl také stav, stvořený mírem cařihradským, Turecku jde o to, aby si zachránilo držení Cařihradu. Drinopolu a ostrovů v Egejském moři, na něž má zálusk Řecko. O to se jednání s Tureckem bezpochy- by rozbije, anebo aspoň protáhne.
Cařihrad Turecko Drinopol Řecko
19 article Skader nyní.
Skader nyní. Rěcký „Nový List“ líčí v dopise stav, jaký vládne ve Skadru nyní, když tam nejsou pány ani Turci, ani Černohorci, nýbrž Evropa: Skader prožívá těžké dni, stav jehoje přímo nesnesitelný. Na každém kroku se potkáváte s cizími agenty a biřici. V čele jedněch stojí katolické duchovenstvo, s orgá- nem „Besa Skipetare“. V každém čísle napa- dá nejhrubším způsobem na Černou Horu, na Srbsko a srbský národ a vůbec na všecky Slo- vany. To je dík Černé Hoře za pohostinství. které prokazovala Albancům za jejich povstá- ní. Skaderská policie je sestavena ze sebranky nejhoršího druhu; chrání sobě rovné a pomahá jim naproti spořádaným živlům společenským. Když byl při obecních volbách zvolen i jeden Srb, luza, která žádného volebního práva ne- má, pozdvihla se a žádala, aby volby byly zru- šeny. Mohamedány traktuje katolický orgán zrovna tak. Mohamedáni, ačkoli tvoří většinu, ve všem jsou odstrkováni. Nikdy zde nebylo tak nesnesitelné nesnášelivosti jako nyní, co máme „samostatnou“ Albanii pod evropským dozorem a s privilegovaným katolictvím. Iv okolí se roztahuje skutečné bezvládí. Denně se přiházejí vraždy mezi katolíky a mohame- dány, ale také pouze mezi katolíky. Před ně- kolika dny se dílem pobilo, dílem ranilo 18 katolíků ve vsi Kašnětu. Obchod ve Skadru je zredukován na nulu. Katolíci bojkotují Srby obchodníky, ale ať nezapomínají, že by dosu byli tureckou rájou, kdyby je Černohorci ne- byli osvobodili.
Rěcký Turek Srb Iva Srba Černohorec Evropa Černá Hora Srbsko Albánie Beso Skipetare
20 article
„Mírnější“ režím vůči Polákům. V pruském Polsku byl zaveden „mírnější“ re- žim vůči Polákům, zásluhu o to připisují vládní- mu presidentovi Poznaňska. „Posener Tageblatt“ ukazuje, jak bude vypadat tato politika. Podle zá- sady: „nevyhrožovat stále holí polskému obyva- telstvu, ale germanisovat je klidně a důsledně“ navrhuje se tam, aby vláda s celou silou vystupo- vala proti agitátorům polským, proti vůdcům, ale ne proti lidu, který má být poučován o bídném postavení, v němž byl za vlády polské a o štěstí. které ho potkalo připojením k Prusku. V Uhrách podobně postupují proti národnostnímu hnutí. Tu- to výchovnou práci mají konat zvláště vyslouži- lecké spolky a odbory Ostmarkenvereinu. Dalším krokem germanisačním má být škola, ve které mají působit oddaní učitelé místního původu a po- pulární německá kniha, lacino nebo zdarma roz- šiřovaná v lidu. Není prý dobře vyhánět všechny Poláky ze země, ale lépe jest pomalu je předě- lávat na dobré Němce. Tato „mírná metoda“ jest beze sporu nebezpečnější než dosavadní metoda násilná. Výminečný stav v Rusku.
Polák Poznaňsko Němec Polsko Prusko Uhry Rusko Posener Tageblatt
21 article
Od r. 1881 v ohromné většině Ruska panuje výminečný stav ve všech jeho podobách: jako „mimořádná ochrana“, nebo jako „sesílená ochrana“ nebo konečně jako „pravidla pro mí- sta, kde není výminečného stavu“. Každý rokv tuhle dobu čekají ruští obyvatelé, že konečně bu- de i vládou přiznáno „uspokojení říše“ a že bude výminečný stav zrušen. Ale čekají stále ještě marně. Sama vláda před dvěma lety doznala, že v Rusku vyrostla generace, která zná pravidelné zákony občanské jen z knih, ne ze skutečného ži- vota, ale vláda neodhodlává se z tohoto vyznání přejít k pokání a zavést platnost pravidelných zá- konů. Tyto dni byl vydán „ukaz“, který do stáva- jících výjímečných pořádků vnáší jen malé změ- ny. „Mimořádná ochrana“ ponechána jest na dal- šího půl roku v Jaltě. „Sesílená ochrana“ zůstane v Petrohradě, v Moskvě, v Oděse, v Nikolajevě. v Rostově, na Donu, v guberniích hlavních měst a v různých újezdech a jednotlivých místnostech patrně z ohledu na průmyslové podniky s dělni- ctvem. V ostatním Rusku potrvá zmírněná ochra- na. Základní občanské zákony až do vydání „no- vého zákona“ budou tedy odpočívat, jmenovitě záruky osobní nedotknutelnosti, svobody shromaž- ďovací a spolčovací. Ale při tom gubernátoři byli zbaveni práva samovolně zakazovat schůze, naři- zovat na jistou dobu zavření obchodních a prů- myslových podniků a zakazovat jednotlivým oso- bám pobyt v jich podřízené gubernii. Zvítězila také myšlenka P. N. Durnovo, že administrativní vypovídání jen podporuje šíření revolučních idejí a proto většina gubernátorů zbavena práva vypo- vídat „neblagonaděžné“ osoby.
Don P N Durnův Rusko Jalta Petrohrad Moskva Rostov
22 article
A tak Rusko i na dále bude spravováno n na základě obyčejných občanských zákonů, ale na základě „přílohy ke druhé poznámce pod prvým paragrafem zákona o vyvarování a zamezení zlo- činů“, kde byl r. 1881 uzákoněn výminečný stav jako provisorní opatření na 3 roky. Dožil se skoro 33 let. Jubileum finského sněmu. Finský sněm 18. září slavil nebo mohl slavit 50leté výročí svého obnovení. Po připojení Finska k Rusku byla sice slavnostně zaručena ústava, ale finský sněm byl za Alexandra I. zvolen jen jed- nou — r. 1809, potom vláda 40 let sněm nesvo- lávala a řídila osudy Finska sama. Tato dlouhá pomlčka v životě finského sněmu nebyla formál- ním porušením ústavy, protože doba svolání sně- mu závisela od panovníka. Ale ani za 40 let Fi- nové se nevzdali naděje na obnovení svého sně- mu a za reformní doby Alexandra II. zahovořili o svých požadavcích hlasitěji.
Alexandr Rusko Finsko
23 article
Šnad nebylo by se jim tak rychle vyhovělo, kdyby nebyly do toho přišly mezinárodní nepří- jemnosti s polským povstáním r. 1863. To, co se stalo několik let na to v Rakousku, že na úkor práv slovanských národů dostalo se politických privilegií národu finsko-mongolského původu, Ma- ďarům, stalo se r. 1863 v Rusku na účet slovan- ského národa polského Finům. Aby ruská vláda Evropě dokázala, že není zásadním protivníkem národní samosprávy a svobodných institucí, obno- vila ústavní život ve Finsku a 18. září 1803 slav- nostně za přítomnosti carovy zahájila po 40leté přestávce finský sněm. Car Alexandr II. v trůnní francouzské řeči mluvil o „zásadách konstutiční monarchie, které vešly do krve finského národa“ a zakončil větou: „Vám, zástupcům Velkokníže- ctví, přísluší dokázať důstojností, umírněnostía klidem při rokování, že v rukách národa moudré- ho, hotového pracovat společně s panovníkem, ná- roda, s praktickým smyslem pro rozvoj svého bla- hobytu liberálné instituce nejen že nejsou nebez- pečny, nýbrž že jsou vlastně zárukou veřejného pořádku a blaha.
Fina Rakousko Ma Rusko Evropa Finsko
24 article
Význam finského sněmu v národním životě finském za posledních padesát let byl daleko- sáhlý. R. 1863 ve Finsku jazykem úřadů a vzdě- lané veřejnosti byla skoro výlučně švédština. Te- prve od té doby postupně dobývá si ve školách a v úřadech svých práv jazyk většiny obyvatel- stva finština, která dnes zatlačila švédštinu jen na úzký pobřežní pruh, kde se švédské obyvatelstvo zachovalo. Finský sněm prodělal značné změny směrem k demokratisaci a patří k nejlidovějším lidovým představitelům. 200 poslanců finského sněmu volí se na základě všeobecného hlasovací- ho práva, platného pasivně i aktivně pro obě po- hlaví. Volí se na základě poměrného zastoupení V dnešním sněmě jsou skoro dvě desítky poslan- ců-žen. Francouzský ministerský předseda o válce roku 1870. Za návštěvy presidenta republiky v Bordeaux odhalili pomník padlým z r. 1870. Ministerský před- seda Barthou při této příležitosti pronesl řeč,v níž pravil, že Francie nikdy nezapomene poučení z r. 1870. „Jméno města Bordeaux zůstane v ději- nách nerozlučně spojeno s událostmi r. 1870—71. Nikdy nezapomeneme strašného poučení, které nám dal tento rok. Hanba nespočívá v porážce, když jsme statečně eplnili všechny své povinnosti proti nepřátelskému osudu, nýbrž spočívá v lhostejno- sti, která věští smrtonosné vzdávání se. V dávné už době, když jsem sedal na školní lavici, upevnil náš starý učitel na stěny nápisy: „Děti, nikdy ne- zapomeňte 1870—711“ Jest ctí pokolení, která se vystřídala, jest jejich pýchou i společnou jejich silou, že tohoto napomenutí nikdy nezapomněly. V celé naší domovině jsme vždy projevovali ucfi- vou vážnost generacím, které za Francii se bily.
Finsko Bordeaux Francie
25 article
Republika, která se zrodila ve válce jako vláda národní obrany, nikdy nezapomněla poslání, které určil její původ. Její mírumilovné smýšlení se dobře shoduje s povinností býti vždy připravena a sllna. Vláda žádala pro národ nových prostředků a obětí a národ, neposlouchaje klamných sofismat, povolil tyto oběti s velkomyslnou ochotou, které nikdy nepozbude. Národ ví, čeho mír vyžaduje a smiřuje se s tím, avšak byl by hotov k válce, jejíž hrůzy neodstraší národ ani od velikosti povinnosti, ani od velikosti obětí.“ Polské spolky v Německu nesmějí pesílit Soud v Chojnici odepřel polskému spolku pro východní Prusko ku podpoře učňů vydati doku- menty, potřebné k převzetí milionového odkazu, který spolku učinil Kazimír Sikovaki, poněvad prý spolek nemá práv korporace. Diazova kandidatura na presidentství Mexika Zdá se, že Huerta hodlá dodržetí únorovou úmluvu, kterou příslíbil podporovati kandidaturu generála Felixe Diaze na presidentství. Tak se aspoň vykládá zpráva, že mexická vláda vyzvale telegraficky generála Dlaze k návratu domů. Přes nepokoje v Mexiku vzrostly obchodní styky menl Mexikem a severoamerickou unlí. Dovoz z Mezika stoupl o 11.5 milionů dolarů (na 77.5 milfond) vývoz do Mexika byl 54 milšonů, eož znamená vzrůst o 11/% mil. Na stupňované utiskování českého živlu v Dolních Rakousích odpoví český národ zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve Vídní, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.
Sikovaki Diazův Diaz Komenský Německo Prusko Mexiko Huerta Dolní Rakousy Vídeň
26 article Národní divadlo v nastávajícím období.
Národní divadlo v nastávajícím období. Je-li posice českých divadel velmi obtížná dnešní době, je tím obtížnější posice Národního divadla. Nemáme tu na mysli obtíže finanční, nýbrž především obtíže rázu uměleckého. Národní di- vadlo dostoupilo v posledních letech vysoké úrovně jak v opeře, tak v činohře. V činohře byly to ze- jména reprodukce Shakespeara a Ibsena, k nimž řadilo se provedení několika děl původních, „Ja- nošíka“, „Václava IV.“ a „Sv. Václava“ a j. , reprodukce děl antických. Letošní program čino- hry neobsahuje, podle oficielní zprávy kanceláře Národního divadla, mnoho původních prací. Zdá je, jakoby se mnoho dramatických autorů odml- čelo. Dlouho jsme nečetlí na př. ničeho 8 Jráskovi který chystal v posledních letech historické dra- ma. Na prvním místě jmenovatí dlužno první dra- matickou práci moravského spisovatele E. So- kola „Statkáři“, Jest to hra z moderního ži- vota. To jest také jediná větší původní práce Národní divadlo podnikne letos opětně — už p několikáte — kroky, aby censura propustila Jar.
Shakespeare Ibsen Václav Iva Václav národní divadlo
27 article
Hilberta drama „O Boha“, na které užs léta marně těší celá veřejnost. Ze slovanskýeh nutorů bude zastoupen především Josip Kosor charvatský spisovatel, dramatem „Žena“. Autor který si dobyl doma svými belletristickými pra- cemi dobrého jména, nasal v poslední době řadu dramat, která v cizině vzbudila veliký dojem Przybyszlewski, H. Bahr a Stefan Zweig upozornil zvláštními články a studiemi na velký slib, který jest v pracích tohobo autora pro moderní drama Také ruské listy mnoho o něm psaly. V Německ provozováno jeho drama „Požár vášní“, které vzbudilo v literárních kruzích velkou pozornost svými novými liniemi. „Žena“, napsaná před dvě- ma roky, byla autorem určena pro Národní divadlo. kde bude míti svoji premiéru, o niž se již nynt jeví zájem v cizině. Činohra provede také posledn dramatickou práci A. P. Čechova „Višňový sad“ A. N. Ostrovského „Bez věna“,
Hilbert Josip Kosor H Bahr Zweig Požár Čechův A N Ostrovský Przybyszlewski národní divadlo
28 article
Z antické literatury bude hrán Euripidův „Hippolytos“, dosud u nás neprovozovaný, něm Faidru bude hráti pí. Dostálová. Shakespeare. soustavně naší scénou studovaný, bude letos za- stoupen novým uvedením „Zkrocení zlé ž e- ny“ (včera poprvé s p. Vojanem a pí. Červenou v hlavních rolích) a „Králem Learem“. Tituln roli bude hráti p. Vojan, Vienta p. Vávra, šašk p. Hurt, Cordelií al. Suchánková. Za 3 roky bude oslavováno 300. výročí smrti Shakespearovy a do té doby bude míti naže činohra nastudován celý soubor klasických jeho dramat v Sládkově pře- kladu. Z moderní cizí produkce bude uveden na scénu nejzajímavější moderní pokus o zpracován tristanovské látky „Blázen Tantris“, práce Ernsta Harta. Naše publikum, lteré v minulém roce poznalo úchvatnou tragedii Wagnerovu „Trl- stan a Isolda“, bude míti příležitost, aby poznalo vysoce zajímavý nový názor na stejné thema. Trl- stana bude hráti p. Schlaghammer, Markehop.
Euripidův Hippolytos Dostálová Shakespeare Vojan Červená Lear Vávra Hurt Cordelie al Suchánková Shakespearův Ernst Hart Wagnerův Isolda Schlaghammer Markehop ena
29 article
Vávra, Isoldu pí. Nosková. Od mladého rusko- německého báhníka Henry Helselena bude prove- dena dramatická báseň „Petr a Alexky“, them známé a zpracované Merežkovskim a u nás Hál- kem. Slavný básník belgícký Emil Verhaeren bude zastoupen dramatickou básní „Filíp II.“. Uules Renard, loni zesnulý francouzský básník, bude uve- den na scénu hrou „Zrzek“. Z anglické literatury získána dosud níkde neprovozovaná veselohra Bern. Shawa „Pygmal!on“ a nejnovější vese- lohra „Holoubě“ Johna Galsworthyho, jenž je největším slibem modorní dramatické literatury anglické. V popředí operních novinek původních je t velká opera Ad. Piskáčka „Ughlu“, jejíž látk je čerpána z Finska a k níž si autor sám zpra- coval libretto. Poprve uvedeni budou na scénu da čeští komponistér Rudolí Zamrzla aktovou operou „Svatební noc“ a J. Jeremiák operou „Star král“. V balefu chystá se nový balet Oskara Nedbala „Andersen“. Kromě toho ovšem bude řada českých oper znovu studována; ppera chystá.
Vávra Isolda paní Nosková Helselen Petr Alexka Verhaeren Uules Renard Shaw Pygmal Galsworthy Piskáček Ughla Zamrzla J Jeremiák Nedbal Andersen Bern Finsko Filíp II svatební noc star král
30 article
se oslaviti zejména 30. výročí založení Národního divadla. Začátek oslav bude učiněn v nejbližší době pohostinskými hrami E. Destinnov é, kte- rá bude zpívati poprve Libuší a Šárku. Hlavní oslavy významného jubilea připadnou ovšem na měsíc listopad. Vrcholným bodem operních novi- nek bude uvedení Wagnerova „Parsifala“ na scénu dne 1. ledna 1914. Grandiosní tato opera se pilně připravuje po celé Evropě a Praha bude míti, jako snad ještě jedilu Paříž, „Parsifaly“ dva. V Německu na scénické úravě pracují největší ma- líři současní (v Lipsku na př. profesor Klinger), u nás praouje na výpravě dekorační mistr J. Wenig- Bude zajímavo srovnati uměleckou soutěž v pro- vedení kéto opery nejen po stránce hudební, ale I scénícké. Druhou význačnou cizí novinkou bude „Julíen“ francouzského skladatele G. Charpen- tiera, nutora „Doutsy“, která v Praze zažila vel- kých úspěchů a zakotvila tak pevně v repertoiru, jako málokde jinde. Dá se předpokládati, že zájem o tuto operu nebude u nás menší nežli o „Louisu“ neboť nová opera Charpentierova je do jisté míry pokračováním osudu básníka Juliena z „Louisy jakožto umělce. Jeden obraz „Juliena“ hraje se na Slovácku.Je to nepochybný vliv návštěvy Chařnentlerovy na Slovácku u místra J. Úprkyv době uvedení „Lonisy“ na scénu Národního di- wadla. „Julien“ bude uveden na scénu brzy po „Parsifalu“ a autor jeho přijede pravděpodobně do Prahy n ujme se zám taktovky, ne-li při premiéře. tož nspoň při některé reprise.
E Destinnov Libuše Šárek Wagnerův Parsifal Klinger J Wenig Louisa Charpentierův Julien J Úprkyv Evropa Praha Paříž Německo Lipsko Slovácko národní divadlo národní di
31 article
Koncem příštího měsíce bude provedena ko mícká opera Ermana Wolfa-Ferariho „M ilov. ník 1ékařem“, která bude současně s premié- rou v opeře Hrážďanské. V tomto díle se auton vrátil po „šperku Madonině“ ke slohu, který vy- tvořil ve svých prvních pracích, zejména ve „Zvě- davých ženách“ a který mu přinesí pravé úspěchy Některá díla i tu budou znovu studována, zejména se ohlašuje nové nastudování Verdiova „O th el 1a°.
Madonin Erman Wolf
32 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Definitivní vzory. — Moderní barvy Koníederatky.) Z velkého chaosu, který uvedli pařížšt modní tvůrci na letošní podzimní modní trh. počínají si dámy, udávající tón v modě, po- malu vybírati a možno s potěšením konstato- vati, že vybírají to nejprostší a snad právě proto nejhezčí. Z ponékud divokých jarnich kostymů přešly k jemným, elegantním kosty- mům zimním, jejichž účel ostatně ani nepři- pouští tolik fantasie, jako lehké kostymy jar- ní a letní. Také drapování sukní musilo se omezit na míru co nejmenší, neboť tlusté, těž- ké látky zimní nesnesou to, co lehoučké látky letní. Draperie zůstanou tedy jen pro večerní a společenské toiletty, kdežto u toilett vy- cházkových omezí se záhyby jen buď na ně- kolik záhybů pod boky, nebo se dá opět před- nost starým osvědčeným záhybům po dělce sukně a dole rozpuštěným. Rozstřižení, jež v letě umožňovalo chůzi v uzounkých sukních a bylo namnoze dosti vyzývavým faktorem ko- keterie, bude nahraženo několika vydatnými záhyby do výšky asi 40 cm. Polopřiléhavé ka- bátky, sahající pod boky a vpředu poněkud sestřižené, jsou zapiaty ozdobnými knoflíky až ke krku a jsou zdobeny malým límcem a man- žetami z kožešiny nebo z imitace astrachanu.
centimetr
33 article
Vrcholem elegance budou barvy černá, tmavo- hnědá barva toupe (krtek) a petrol (šedo- modrá). Z nich opět nejelegantnější je toupe právě tak, jako je letos opět v oblibě kože- šina krtčí, která je hodně napodobena v sa- metu. Ve zmíněných barvách jsou také nejele- gantnější sametové klobouky s měkkými dýn- ky, zdobené prostými chocholy z volavčích neb pštrosích per různě upravených. Rajka ustu- puje jaksi do pozadí. Kromě malých i pro- středně velkých klobouků, jejichž dýnka maj namnoze tvar baretu se střechou, bude vidět mnoho malých čapek, připomínajících polské konfederatky. Vpředu bude trčet buď volavě
Rajko
34 article
peří nebo klička z úzké stuhy. Tajemství krá- sy letošních zimních klobouků — na rozdíl od letních, které se symetricky narazily na hla- vu — spočívá v tom, jak se nasadí na hlavu. Budou se nosit šikmo zdvižené k levé straně, kde koketně nechají se vykukovat vlasy. Ale takto nasazený klobouk by nedržel bez je- hlice a proto se předčasně těšili ti, kdo pro- rokovali, že jehlice do klobouků zmízí. Není jich třeba jen u malých kloboučků plstěných a u klobouků z voskovaného plátna nebo z lakované kůže, které drží na hlavě svou tí- hou. Ale kloboučky takto naražené do týla, po uličnicku, sluší jen neobyčejně svěžím, mla- distvým obličejům a proto i nadále se budou se všech stran ozývati nářky na jehlice s chrá- Heda. nítky i bez chránítek.
35 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Řecký král v Paříží a lotografové. 7 Pa- říže, 20. září. Záhy po svém příjezdu řecky král Konstantin pozdravil v hotelu fotografy, kteří ho marně čekali na severním nádraží a pravil k nimi „Chci se vyhnouti podezření, jakobych vám byl chtěl brániti u vykonávání vašeho povolání, mně tak sympatického, naopak; tady můžeme pracovati mnohem pohodlněji, při čemž budu míti výhodu, že uniknu nepříjemným příhodám náhlého stisknutí.“ Toto prohlášení královo bylo přijato pochvalně. — Harry Thaw, který tou dobou dlí v Con- cordu, hlavním městě státu New-Hampshirského. doznal tam velkých ovací. Purkmistrové dostavili se k němu a prosili ho za autogram. Dámy nejlepší společnosti odevzdaly mu květiny aj. = Házení pum z létadel. Z Petrohradu, 20. září. Na letišti gatčinském setník Tolmačev po- kusil se házeti pumy z létadla. S výše 200—500 m. padly všechny v okruhu 20—25 m. od místa určení = Anglické stávky. Z Londýna, 20. září. (K. k.) Ač nedošla doposud žádná oficiální zpráva. ujišťuje se z dobrého pramene, že stávka železnič- ních zřízenců v Liverpoolu je skončena. Myslí se, že stávky v ostatních střediskách rovněž skončí. — Hledají mrtvolu patriarchy Bogdanovíče. Z Vídně, 20. září. (K. k.) Zdejší policejní ředi- telství vypsalo odměnu 1000 K za nalezení mrtvoly zmizevšího patriarchy Bogdanoviče.
Konstantin Thaw Tolmačev Bogdanovič Paříž Con NewHampshirský Petrohrad Londýn Liverpool Vídeň