2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. z 1913. číslo 259.
4
article
„Německý zemský sněm v Čechách.“
Na včerejší schůzi 24člen. něm. výboru projed
nán statut stálého německého důvěrnického shro-
máždění v Čechách. Podle návrhu, vypracovaného
libereckým magistrátním sekretářem drem. Ringel-
hahnem má býti účelem tohoto sboru projednávat
všechny národní, hospodářské a s nimi souvislé
otázky politické. Podle těchto úkolů má toto dů-
věrnické shromáždění německé nésti jméno
„Deutschböhmischer Landtag“,
kterýmžto označením dáno na jevo, že Němci sku-
tečně pomýšlejí na uskutečnění politické-
ho paskvilu, oktrojem z dola dosaditi pro ký-
ženou provinci „Deutschböhmen“ vlastní konsti-
tuantu. Tato vyzývavost, která přikládá politické
korporaci německé ústavní pojmenování zákono-
dárného sboru zemské samosprávy ovšem nemůže
býti zůstavena bez povšimnutí se strany příslušné-
ho úřadu, dosazeného ku bdění nad důstojenstvín
zákona, síce by frašky německé mohly dostoupit
i té nemíry, že by se liberecký magistrát kon-
vstituoval za místodržitelství v Deutschböhmen
potřeštěným Ringelhahnem v čele.
Ringel
Němec
Čechy
Deutschböhmischry Landtag
5
article
Členy „německého zemského sněmu v Če-
chách“ mají býti podle návrhu libereckého Knip-
perdolinga všichni lidoví říšští poslanci němečtí
bývalí zemští poslanci, zástupci měst, průmyslo-
vých míst, zástupci venkovských obcí, německého
Volksratu, výbor něm. měst a ústředny něm. okre-
sů. Němečtí poslanci na průkaz své volby (1) ob-
drží místo a hlas a přísluší jim až do nových voleb
právě tak zemští poslanci. Volba zástupců měst
míst děje se ob. zastupitelstvem, v Praze a v Plzí
místními Ortsraty, zástupcí venkovských obcí vy.
síláni mají býti z okr. výborů. Předsedou ně-
meckého zemského sněmu, tedy jaksi jeho
„nejvyšším maršálkem“ bude sám pan dr. Wen-
zeslaus Titta a bude mít svého náměstka. První
svolání zemského sněmu německého stane se n
základě usnesení přípravného výboru. Komedie jde
tak daleko, že Ringelhahnův statut nazývá se zá-
kladním zákonem a na program první schůze polo-
žena jest i volba novéhozemského výboru
německého a tento „zemský výbor“ bude
zmocněn svolávati krajské sněmy čtyř krajů
na něž liberecký sekretář rozděluje Deutsch-
böhmen a síce jsou to kraje liberecký, ústecký
chebský a krumlovský, může svolávati sněmy zá-
stupců i do Prahy, jako všeobecný německý Volls-
tag anebo více takovýchto Volkstagů... Takový
německý zemský výbor bude dosti četný, bude mít
s předsedou 32 členů, volených v sedmi skupinách.
doktor
Wen
Ringelhahnův
Deutsch
Praha
6
article
pražští Němci budou míti v něm 3 zástupce, rovněž
německý Volksrat. Pro každý „kraj“ v německ
části Čech bude zřízen také krajský sněmovní vý
bor ze 7 osob sestávající, Němci pražští budou
míti vlastní zastupitelský výbor. Změny tohoto zá-
kladního zákona mohou býti usneseny toliko v plné
schůzi „německého zemského sněmu v Čechách“
Počet jeho členů bude imposantní — bude čítat
neméně než 1098 zástupců.
Uvidíme, jestliže vážná tvář, kterou k tét
politické grotesce dělá i list tak opravdově si po-
čínající jako „Prager Tagblatt“ — „Bohemia“ má
o schůzi asi 8 řádků — vytrvá a jestliže bude mi
více účastníků mezi dospělými Němci v Čechách
Nejdůležitější bude ovšem, co počne s touto nej
novější Tittovou burleskou zemský i říšský Ver
band německých poslanců, a půjdou-li spolu na
tento Everest politického bláznovství německého
Němec
Prager
Čechy
Bohemia
7
article
O schůzi vydáno bylo toto komuniké: Za
předsednictví dra. Titty konalo se dnes v Praze
shromáždění 24členného politického výboru, kte-
rého zúčastnil se též dv. r. Bachmann. Po několika-
hodinové rozpravě bylo usneseno svolati na
den 5. října lidovou schůzi do Ústí n.
L. Za podklad složení této schůze použíje se dle
smyslu mag. řed. dra. Ringelhahna v Liberei
vypracovaný návrh pro příští schůzi německých
důvěrníků. Pokud týká se dosazení důvěrnické
schůze jako stálého sboru, bylo usneseno po dů-
kladné rozpravě o Ringelhahnově osnově, že před
definitivním přijetím předloží se ještě přezkoumání
a schválení politickým stranám. Na počátku schůze
zvolen zástunce agrární strany Fischer z Liběšic
za II. předsedu a náměstka. — O průběhu odpole-
dní schůze se sděluje: Při obnovení porady navrhl
dr. Walther z Teplic, aby „Volkstag“ svolán byl
na základě Pachrova statutu s přidružením zá-
stupců německého Volksratu, Ústředny města
okresů. Návrh ten byl zamítnut a začalo první
čtení Ringelhahnova návrhu. Jménem německých
radikálů prohlásil zapisovatel Tins, že německo-
radikální zástupci nemohou zúčastniti se ani de-
ibaty, ani hlasování. Zastával své stanovisko z pře-
dešlé schůze, že k statutu musí zaujmouti nejdříve
stanovisko politické strany. K tomuto prohlášení
přistoupili také zástupci německé agrární strany
Bachmann
Ringelhahnův
Fischer
Walther
Praha
Liběšice
Teplice
8
article
Pak konalo se čtení statutu s výhradou, že usne-
sení stane se, až strany vytknou k němu své po-
stavení. V průběhu další debaty přišlo také k jed-
nání o volbě vyrovnacích důvěrníků. Usneseno, že
příslušné vyjednávání má se díti mezi Volksratem
a poslanci a že po případě ze středu Volksratu
nebo ze středu 21členného výboru dosavadního
mají býti volení důvěrníci na doplnění rozdělova-
cího výboru.
9
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Vlív císaře Víléma na rakouskou politiku za
války balkánské.
Vídeňský „Zeit“ otiskuje z nejnovější prá-
ce německého historika dra. H. F. Helmol-
ta následující úryvek, týkající se návštěvy
arciknížete Františka Ferdinanda u císaře Vi-
léma v listopadu 1912: „Dne 22. listopadu jel
císař Vilém s rakouským arciknížetem ná-
sledníkem Františkem Ferdinandem
z Berlína do Springo na lov. Současně šéf ra-
kouského generálního štábu, podmaršálek Bla-
žej Schemua, navštívil v Berlíně šéfa ně-
meckého štábu, generála Moltke. Není už
dávno tajemstvím, že rakouští hosté v hano-
verské oboře a v německém hlavním městě
nenalezli to, več doufali; musíli se vrátiti do-
mů s pokynem, aby meč ponechali v pochvě.
Z toho rakousko-uherští politikové, jak doka-
zují nejnovější články Friedjungovy, vyvozují
„My černožlutí byli bychom jednali rozhod-
něji, byli bychom sáhli i ke zbrani, ale ne-
směli jsme; měli jsme ruce svázané.“ Bohu
díky, že se tak stalo. Není pochyby, že císař.
jeho kancléř a šéf generálního štábu zrazovali,
ne však proto, že měli strach z ruské mobili-
sace na zkoušku, nýbrž proto, že drahý spo-
jenec sám od počátku balkánské krise postu-
poval velmi nejistě a často si odporovala
tím káru důkladně porouchal. Jen proto Ně-
mecko radilo ke klidu, poněvadž po dobré
úvaze seznalo, že tehda, koncem listopadu,
byla náprava dřívějších dunajských plánů,
zmařených smělým vtrhnutím Srbů a Černo-
horců do novopazárského sandžaku, možna jen
všeobecnou evropskou válkou. Vzhledem k
tak hrozící situací bylo povinností císařei
kancléře odříci přátelům z Vídně, žádajícím
brannou podporu. Německo má na prácí
lepší věci, než rakousko-uherské chyby, jichž
je množství, napravovati krví svých synů.
H F Helmol
František Ferdinand
Vilém
Moltke
Friedjungův
Srba
Černo
RakouskoUhersko
Berlín
Springo
Vídeň
Německo
10
article
Poněmčování korutanského soudníctví.
V Lublani vyšel spis „Aus. dem Vílajet
Kärnten“, v němž slovinští autoři líčí něme-
ckým čtenářům, jak jich nacionální soukme-
novci v Korutanech řádí proti Slovincům
Z odstavce, věnovaného korutanskému soud-
nictví, bereme ukázku, z níž vysvitne, jaks
v Korutanech soudnictví za posledních le
úplně poněmčilo. Až do r. 1903 přijímal i celo-
vecký krajský soud všechna podání v jazyku
slovinském a také slovinsky je vyřizoval. O
r. 1903 do 1908 znenáhla vymizely úplně slo-
vinské rozsudky. R. 1908 odvážil se již soudce
dr. Uršič odmítnouti a limine podání jen
proto, že bylo sepsáno slovinsky. Když zem-
ský soud vyhověl námitkám proti této nezá-
konnosti, byl celý německý tábor na nohou
Zmobilisován sněm, celovecká městská rada
poslanci a advokáti a započala štvanice prot
„slovinským nespokojencům“. Od té doby
soudcové i v krajinách, obydlených Slovinci
vykonávali jen rozkazy korutanské německ
národní rady a slovinština skutečně ze soudů
korutanských vytlačena úplně.
Slovinec
doktor
Uršič
Lublaň
Aus
Korutany
Vílajet Kärnten
11
article
Pomsta dalmatského místodržitele.
„Obzor“ má ze Zadru zprávu, že tam tyto
dni způsobilo značný rozruch preterování
vrchního poštovního oficiála, zemského posl
Ante Franiče, který je jinak znám jako je-
den z nejzpůsobilejších a nejlépe kvalifikova-
ných poštovních úřadníků v Dalmacii. Všech-
ny zkoušky složil s vyznamenáním, má za se-
bou 25 let vzorné služby, potvrzené všem
jeho dosavadními přednosty. Nikdy proti němu
nebylo stesků nebo vyšetřování a přece při
posledním povyšování přeskočilo ho 78 mlad-
ších poštovních úřadníků, kteří nemají ani jeho
zkoušek, ani znalostí, ani zkušeností. Tento
trest nemohl ho tedy stihnouti jako úřadníka
nýbrž byl vyměřen Ante Franiči jako zemské-
mu poslanci, který koná svědomitě své posla-
necké povinnosti, a proto dne 17. srpna spolu
s ostatními chorvatskými a srbskými zemský-
mi poslanci odmítl pozvání na hostinu u mí-
stodržitele hr. Maria Attemsa. Dalmacie, ao
Franič
Ante
Attemsa
Dalmacie
12
article
v ní výjimečný stav vyhlášen nebyl, nachází
se fakticky dosud ve stavu výjimečném a mi-
stodržitel hr. Attema vládne tam čistě pa-
šovsky.
Attema
14
article
S. S. Bobčev.
S. S. Bobčev.
S. S. Bobčev. St. Danev, Ivan Gešov a je-
jích přátelé za všech okolností zůstanou
Bulharsku muží, ke kterým se budou upírati
zraky bulharského národa, hledající lepší bu-
doucnost a nápravu chyb, které Bulharsko
přivedly k neočekávanému pádu. Důležito je
slyšeti tyto muže, mluvící o příčínách kata-
strofálných nezdarů bulharské politiky ao
událostech, které předcházely a k nim při-
vedly. Tyto dni jsme slyšeli dra. Daneva, je-
hož ústy byl potvrzen historický fakt, že to
bylo bulharské vojsko, jež v noci 29. června
napadlo na Srby a tím zahájilo válku. My
dru. Danevu rádi věříme, že on osobně válku
se Srby nepřipravoval a jí nechtěl. Ale tím
smutnější je, že válka byla připravována z
jeho zády jakožto ministerského předsedy
Když jsou v Bulharsku takové věci možné
k čemu jsou tam ministerští předsedové, k če-
mu ministerstva? K tomuliž, aby byla plentou.
za kterou neomezeně vládne líbovůle, aby na
jejich bedra padala zodpovědnost a samovůle
aby zůstala čista? K čemu je tam konečně
konstituce?
V „Berliner Tageblattu“ byla uveřejněna
rozmluva s druhým mužem, na nějž sofijšti
samovolníci pozdě svádějí vinu svých nezdarů.
s S. S. Bobčevem, do nedávna vyslancemv
Petrohradě. Vytýkají mu, že nebyl dobře in-
formován o smýšlení Ruska. My se o tom už
jednou vyjádřili a opakujeme: S. Bobčev těšil
se v Petrohradě úplné důvěře, byl informován
a že také do Sofije podával správné infor-
mace, o tom nemůže býti pochybnosti; ale v
Sofiji jeho informací nedbali právě tak, jako
se v skutečnosti nestarali o smýšlení Ruska.
o němž myslili, že se musí přizpůsobiti jejich
S S Bobčev
Gešov
Srba
S Bobčev
St . Danev
Bulharsko
Petrohrad
Rusko
Berliner Tageblatta
15
article
Pan Bobčev v rozmluvě se zpravodajem
berlínského listu prohlásil za pouhý výmysl
pověsti, že Bulharsko po cařihradském míru
spojí se s Tureckem (proti Srbsku) a že mysl
na odvetu. Bulharsko nemyslí na odvetu, ný-
brž na mír. Vinu druhé balkánské války S.
Bobčev nesvádí na žádnou osobnost (snimaje
tím podezření s krále Ferdinanda a gen. Sa-
vova); válka se dála z vůle bulharského ná-
roda, jenž chtěl míti pro sebe i území, kte-
rého dobyli Srbové. „Se všech stran.
z Berlína, Londýna, Paříže a Pe-
trohradu (z Vídně nikoli?) nás od této
války zrazovali, ale my v zaslepe-
nesti nevěnovali jsme sluchu do-
brým, nýbrž špatným rádcům.“ Ano
ani psaní ruského cara nebyla věnována po-
zornost, protože král Ferdinand nebyl s to,
aby zadržel válečný proud, jenž byl silnější
a všecko s sebou strhoval. Bulharsko chtělo
zvitězit nebo padnout, a padlo; nyní nese toho
následky. Proto nění pravdou tvrzení, žev
bulharském národě panuje nespokoje nost
s králem Ferdinandem: jeť národ sám vinní-
kem svého neštěsti. Ruská vláda pozvala D-
neva do Petrohradu a vážně mu věc rozklá-
dala, ale všecko bylo marno. Tak měl osud
velnou ruku. Bulharský národ nikoho nevin
a proto nemůže myslit na odvetu.
Pan Bobčev už po prvé válce, když viděl
známky, že vyvolána bude druhá, žádal, aby
byl z úřadu vyslance při ruském dvoře pro-
puštěn, protože není diplomat, nýbrž politik
a profesor sofijské university. V Sofiji jeho
demice byla přijata, ale ruský car nepotvrdi
žádného z navržených jeho nástupců, což je
nejlepší důkaz, že S. Bobčev byl v Petrohradě
vítán a požíval důvěry.
Bobčev
S Bobčev
Ferdinand
Srba
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Berlín
Londýn
Paříž
Vídeň
Petrohrad
17
article
Obnovený balkánský spolek.
Obnovený balkánský spolek.
Bělehradská „Tribuna“ píše, že v měsíci
říjnu sjedou se do Bukurešti předsedové mini-
sterstev srbského, černohorského a řeckého,
aby společně se svým rumunským kolegou
vypracovali pravidla balkánského spolku, ve
kterém čtvrtým členem bude Rumunsko místo
Bulharska. Obnovený balkánský spolek ne-
bude namířen proti nikomu a účelem jeho bu-
de pouze vzájemná záruka držby, upravené
bukureštským mírem.
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
18
article
V Cařihradě srbský vyslanec Pavloviča
řecký vyslanec přetřásají s tureckým zahra-
ničným ministrem otázku, zdaž by také Ture-
eko nemohlo k balkánskému spolku přistou-
piti. Turecko by přistoupilo, kdyby do vzá-
jemné záruky pojat byl také stav, stvořený
mírem cařihradským, Turecku jde o to, aby si
zachránilo držení Cařihradu. Drinopolu a
ostrovů v Egejském moři, na něž má zálusk
Řecko. O to se jednání s Tureckem bezpochy-
by rozbije, anebo aspoň protáhne.
Cařihrad
Turecko
Drinopol
Řecko
19
article
Skader nyní.
Skader nyní.
Rěcký „Nový List“ líčí v dopise stav, jaký
vládne ve Skadru nyní, když tam nejsou pány
ani Turci, ani Černohorci, nýbrž Evropa:
Skader prožívá těžké dni, stav jehoje
přímo nesnesitelný. Na každém kroku se
potkáváte s cizími agenty a biřici. V čele
jedněch stojí katolické duchovenstvo, s orgá-
nem „Besa Skipetare“. V každém čísle napa-
dá nejhrubším způsobem na Černou Horu, na
Srbsko a srbský národ a vůbec na všecky Slo-
vany. To je dík Černé Hoře za pohostinství.
které prokazovala Albancům za jejich povstá-
ní. Skaderská policie je sestavena ze sebranky
nejhoršího druhu; chrání sobě rovné a pomahá
jim naproti spořádaným živlům společenským.
Když byl při obecních volbách zvolen i jeden
Srb, luza, která žádného volebního práva ne-
má, pozdvihla se a žádala, aby volby byly zru-
šeny. Mohamedány traktuje katolický orgán
zrovna tak. Mohamedáni, ačkoli tvoří většinu,
ve všem jsou odstrkováni. Nikdy zde nebylo
tak nesnesitelné nesnášelivosti jako nyní, co
máme „samostatnou“ Albanii pod evropským
dozorem a s privilegovaným katolictvím. Iv
okolí se roztahuje skutečné bezvládí. Denně
se přiházejí vraždy mezi katolíky a mohame-
dány, ale také pouze mezi katolíky. Před ně-
kolika dny se dílem pobilo, dílem ranilo 18
katolíků ve vsi Kašnětu. Obchod ve Skadru je
zredukován na nulu. Katolíci bojkotují Srby
obchodníky, ale ať nezapomínají, že by dosu
byli tureckou rájou, kdyby je Černohorci ne-
byli osvobodili.
Rěcký
Turek
Srb
Iva
Srba
Černohorec
Evropa
Černá Hora
Srbsko
Albánie
Beso Skipetare
20
article
„Mírnější“ režím vůči Polákům.
V pruském Polsku byl zaveden „mírnější“ re-
žim vůči Polákům, zásluhu o to připisují vládní-
mu presidentovi Poznaňska. „Posener Tageblatt“
ukazuje, jak bude vypadat tato politika. Podle zá-
sady: „nevyhrožovat stále holí polskému obyva-
telstvu, ale germanisovat je klidně a důsledně“
navrhuje se tam, aby vláda s celou silou vystupo-
vala proti agitátorům polským, proti vůdcům, ale
ne proti lidu, který má být poučován o bídném
postavení, v němž byl za vlády polské a o štěstí.
které ho potkalo připojením k Prusku. V Uhrách
podobně postupují proti národnostnímu hnutí. Tu-
to výchovnou práci mají konat zvláště vyslouži-
lecké spolky a odbory Ostmarkenvereinu. Dalším
krokem germanisačním má být škola, ve které
mají působit oddaní učitelé místního původu a po-
pulární německá kniha, lacino nebo zdarma roz-
šiřovaná v lidu. Není prý dobře vyhánět všechny
Poláky ze země, ale lépe jest pomalu je předě-
lávat na dobré Němce. Tato „mírná metoda“ jest
beze sporu nebezpečnější než dosavadní metoda
násilná.
Výminečný stav v Rusku.
Polák
Poznaňsko
Němec
Polsko
Prusko
Uhry
Rusko
Posener Tageblatt
21
article
Od r. 1881 v ohromné většině Ruska panuje
výminečný stav ve všech jeho podobách: jako
„mimořádná ochrana“, nebo jako „sesílená
ochrana“ nebo konečně jako „pravidla pro mí-
sta, kde není výminečného stavu“. Každý rokv
tuhle dobu čekají ruští obyvatelé, že konečně bu-
de i vládou přiznáno „uspokojení říše“ a že bude
výminečný stav zrušen. Ale čekají stále ještě
marně. Sama vláda před dvěma lety doznala, že
v Rusku vyrostla generace, která zná pravidelné
zákony občanské jen z knih, ne ze skutečného ži-
vota, ale vláda neodhodlává se z tohoto vyznání
přejít k pokání a zavést platnost pravidelných zá-
konů. Tyto dni byl vydán „ukaz“, který do stáva-
jících výjímečných pořádků vnáší jen malé změ-
ny. „Mimořádná ochrana“ ponechána jest na dal-
šího půl roku v Jaltě. „Sesílená ochrana“ zůstane
v Petrohradě, v Moskvě, v Oděse, v Nikolajevě.
v Rostově, na Donu, v guberniích hlavních měst
a v různých újezdech a jednotlivých místnostech
patrně z ohledu na průmyslové podniky s dělni-
ctvem. V ostatním Rusku potrvá zmírněná ochra-
na. Základní občanské zákony až do vydání „no-
vého zákona“ budou tedy odpočívat, jmenovitě
záruky osobní nedotknutelnosti, svobody shromaž-
ďovací a spolčovací. Ale při tom gubernátoři byli
zbaveni práva samovolně zakazovat schůze, naři-
zovat na jistou dobu zavření obchodních a prů-
myslových podniků a zakazovat jednotlivým oso-
bám pobyt v jich podřízené gubernii. Zvítězila
také myšlenka P. N. Durnovo, že administrativní
vypovídání jen podporuje šíření revolučních idejí
a proto většina gubernátorů zbavena práva vypo-
vídat „neblagonaděžné“ osoby.
Don
P N
Durnův
Rusko
Jalta
Petrohrad
Moskva
Rostov
22
article
A tak Rusko i na dále bude spravováno n
na základě obyčejných občanských zákonů, ale na
základě „přílohy ke druhé poznámce pod prvým
paragrafem zákona o vyvarování a zamezení zlo-
činů“, kde byl r. 1881 uzákoněn výminečný stav
jako provisorní opatření na 3 roky. Dožil se skoro
33 let.
Jubileum finského sněmu.
Finský sněm 18. září slavil nebo mohl slavit
50leté výročí svého obnovení. Po připojení Finska
k Rusku byla sice slavnostně zaručena ústava, ale
finský sněm byl za Alexandra I. zvolen jen jed-
nou — r. 1809, potom vláda 40 let sněm nesvo-
lávala a řídila osudy Finska sama. Tato dlouhá
pomlčka v životě finského sněmu nebyla formál-
ním porušením ústavy, protože doba svolání sně-
mu závisela od panovníka. Ale ani za 40 let Fi-
nové se nevzdali naděje na obnovení svého sně-
mu a za reformní doby Alexandra II. zahovořili
o svých požadavcích hlasitěji.
Alexandr
Rusko
Finsko
23
article
Šnad nebylo by se jim tak rychle vyhovělo,
kdyby nebyly do toho přišly mezinárodní nepří-
jemnosti s polským povstáním r. 1863. To, co se
stalo několik let na to v Rakousku, že na úkor
práv slovanských národů dostalo se politických
privilegií národu finsko-mongolského původu, Ma-
ďarům, stalo se r. 1863 v Rusku na účet slovan-
ského národa polského Finům. Aby ruská vláda
Evropě dokázala, že není zásadním protivníkem
národní samosprávy a svobodných institucí, obno-
vila ústavní život ve Finsku a 18. září 1803 slav-
nostně za přítomnosti carovy zahájila po 40leté
přestávce finský sněm. Car Alexandr II. v trůnní
francouzské řeči mluvil o „zásadách konstutiční
monarchie, které vešly do krve finského národa“
a zakončil větou: „Vám, zástupcům Velkokníže-
ctví, přísluší dokázať důstojností, umírněnostía
klidem při rokování, že v rukách národa moudré-
ho, hotového pracovat společně s panovníkem, ná-
roda, s praktickým smyslem pro rozvoj svého bla-
hobytu liberálné instituce nejen že nejsou nebez-
pečny, nýbrž že jsou vlastně zárukou veřejného
pořádku a blaha.
Fina
Rakousko
Ma
Rusko
Evropa
Finsko
24
article
Význam finského sněmu v národním životě
finském za posledních padesát let byl daleko-
sáhlý. R. 1863 ve Finsku jazykem úřadů a vzdě-
lané veřejnosti byla skoro výlučně švédština. Te-
prve od té doby postupně dobývá si ve školách
a v úřadech svých práv jazyk většiny obyvatel-
stva finština, která dnes zatlačila švédštinu jen na
úzký pobřežní pruh, kde se švédské obyvatelstvo
zachovalo. Finský sněm prodělal značné změny
směrem k demokratisaci a patří k nejlidovějším
lidovým představitelům. 200 poslanců finského
sněmu volí se na základě všeobecného hlasovací-
ho práva, platného pasivně i aktivně pro obě po-
hlaví. Volí se na základě poměrného zastoupení
V dnešním sněmě jsou skoro dvě desítky poslan-
ců-žen.
Francouzský ministerský předseda o válce
roku 1870.
Za návštěvy presidenta republiky v Bordeaux
odhalili pomník padlým z r. 1870. Ministerský před-
seda Barthou při této příležitosti pronesl řeč,v
níž pravil, že Francie nikdy nezapomene poučení
z r. 1870. „Jméno města Bordeaux zůstane v ději-
nách nerozlučně spojeno s událostmi r. 1870—71.
Nikdy nezapomeneme strašného poučení, které nám
dal tento rok. Hanba nespočívá v porážce, když
jsme statečně eplnili všechny své povinnosti proti
nepřátelskému osudu, nýbrž spočívá v lhostejno-
sti, která věští smrtonosné vzdávání se. V dávné
už době, když jsem sedal na školní lavici, upevnil
náš starý učitel na stěny nápisy: „Děti, nikdy ne-
zapomeňte 1870—711“ Jest ctí pokolení, která se
vystřídala, jest jejich pýchou i společnou jejich
silou, že tohoto napomenutí nikdy nezapomněly.
V celé naší domovině jsme vždy projevovali ucfi-
vou vážnost generacím, které za Francii se bily.
Finsko
Bordeaux
Francie
25
article
Republika, která se zrodila ve válce jako vláda
národní obrany, nikdy nezapomněla poslání, které
určil její původ. Její mírumilovné smýšlení se dobře
shoduje s povinností býti vždy připravena a sllna.
Vláda žádala pro národ nových prostředků a obětí
a národ, neposlouchaje klamných sofismat, povolil
tyto oběti s velkomyslnou ochotou, které nikdy
nepozbude. Národ ví, čeho mír vyžaduje a smiřuje
se s tím, avšak byl by hotov k válce, jejíž hrůzy
neodstraší národ ani od velikosti povinnosti, ani
od velikosti obětí.“
Polské spolky v Německu nesmějí pesílit
Soud v Chojnici odepřel polskému spolku pro
východní Prusko ku podpoře učňů vydati doku-
menty, potřebné k převzetí milionového odkazu,
který spolku učinil Kazimír Sikovaki, poněvad
prý spolek nemá práv korporace.
Diazova kandidatura na presidentství Mexika
Zdá se, že Huerta hodlá dodržetí únorovou
úmluvu, kterou příslíbil podporovati kandidaturu
generála Felixe Diaze na presidentství. Tak se
aspoň vykládá zpráva, že mexická vláda vyzvale
telegraficky generála Dlaze k návratu domů. Přes
nepokoje v Mexiku vzrostly obchodní styky menl
Mexikem a severoamerickou unlí. Dovoz z Mezika
stoupl o 11.5 milionů dolarů (na 77.5 milfond)
vývoz do Mexika byl 54 milšonů, eož znamená
vzrůst o 11/% mil.
Na stupňované utiskování českého živlu
v Dolních Rakousích odpoví český národ
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve
Vídní, který pečuje o české školy pro české
děti dolnorakouské.
Sikovaki
Diazův
Diaz
Komenský
Německo
Prusko
Mexiko
Huerta
Dolní Rakousy
Vídeň
26
article
Národní divadlo v nastávajícím období.
Národní divadlo v nastávajícím období.
Je-li posice českých divadel velmi obtížná
dnešní době, je tím obtížnější posice Národního
divadla. Nemáme tu na mysli obtíže finanční, nýbrž
především obtíže rázu uměleckého. Národní di-
vadlo dostoupilo v posledních letech vysoké úrovně
jak v opeře, tak v činohře. V činohře byly to ze-
jména reprodukce Shakespeara a Ibsena, k nimž
řadilo se provedení několika děl původních, „Ja-
nošíka“, „Václava IV.“ a „Sv. Václava“ a j. ,
reprodukce děl antických. Letošní program čino-
hry neobsahuje, podle oficielní zprávy kanceláře
Národního divadla, mnoho původních prací. Zdá
je, jakoby se mnoho dramatických autorů odml-
čelo. Dlouho jsme nečetlí na př. ničeho 8 Jráskovi
který chystal v posledních letech historické dra-
ma. Na prvním místě jmenovatí dlužno první dra-
matickou práci moravského spisovatele E. So-
kola „Statkáři“, Jest to hra z moderního ži-
vota. To jest také jediná větší původní práce
Národní divadlo podnikne letos opětně — už p
několikáte — kroky, aby censura propustila Jar.
Shakespeare
Ibsen
Václav Iva
Václav
národní divadlo
27
article
Hilberta drama „O Boha“, na které užs
léta marně těší celá veřejnost. Ze slovanskýeh
nutorů bude zastoupen především Josip Kosor
charvatský spisovatel, dramatem „Žena“. Autor
který si dobyl doma svými belletristickými pra-
cemi dobrého jména, nasal v poslední době řadu
dramat, která v cizině vzbudila veliký dojem
Przybyszlewski, H. Bahr a Stefan Zweig upozornil
zvláštními články a studiemi na velký slib, který
jest v pracích tohobo autora pro moderní drama
Také ruské listy mnoho o něm psaly. V Německ
provozováno jeho drama „Požár vášní“, které
vzbudilo v literárních kruzích velkou pozornost
svými novými liniemi. „Žena“, napsaná před dvě-
ma roky, byla autorem určena pro Národní divadlo.
kde bude míti svoji premiéru, o niž se již nynt
jeví zájem v cizině. Činohra provede také posledn
dramatickou práci A. P. Čechova „Višňový sad“
A. N. Ostrovského „Bez věna“,
Hilbert
Josip Kosor
H Bahr
Zweig
Požár
Čechův
A N
Ostrovský
Przybyszlewski
národní divadlo
28
article
Z antické literatury bude hrán Euripidův
„Hippolytos“, dosud u nás neprovozovaný,
něm Faidru bude hráti pí. Dostálová. Shakespeare.
soustavně naší scénou studovaný, bude letos za-
stoupen novým uvedením „Zkrocení zlé ž e-
ny“ (včera poprvé s p. Vojanem a pí. Červenou v
hlavních rolích) a „Králem Learem“. Tituln
roli bude hráti p. Vojan, Vienta p. Vávra, šašk
p. Hurt, Cordelií al. Suchánková. Za 3 roky bude
oslavováno 300. výročí smrti Shakespearovy a do
té doby bude míti naže činohra nastudován celý
soubor klasických jeho dramat v Sládkově pře-
kladu. Z moderní cizí produkce bude uveden na
scénu nejzajímavější moderní pokus o zpracován
tristanovské látky „Blázen Tantris“, práce
Ernsta Harta. Naše publikum, lteré v minulém
roce poznalo úchvatnou tragedii Wagnerovu „Trl-
stan a Isolda“, bude míti příležitost, aby poznalo
vysoce zajímavý nový názor na stejné thema. Trl-
stana bude hráti p. Schlaghammer, Markehop.
Euripidův
Hippolytos
Dostálová
Shakespeare
Vojan
Červená
Lear
Vávra
Hurt
Cordelie al
Suchánková
Shakespearův
Ernst Hart
Wagnerův
Isolda
Schlaghammer
Markehop
ena
29
article
Vávra, Isoldu pí. Nosková. Od mladého rusko-
německého báhníka Henry Helselena bude prove-
dena dramatická báseň „Petr a Alexky“, them
známé a zpracované Merežkovskim a u nás Hál-
kem. Slavný básník belgícký Emil Verhaeren bude
zastoupen dramatickou básní „Filíp II.“. Uules
Renard, loni zesnulý francouzský básník, bude uve-
den na scénu hrou „Zrzek“. Z anglické literatury
získána dosud níkde neprovozovaná veselohra
Bern. Shawa „Pygmal!on“ a nejnovější vese-
lohra „Holoubě“ Johna Galsworthyho, jenž je
největším slibem modorní dramatické literatury
anglické.
V popředí operních novinek původních je t
velká opera Ad. Piskáčka „Ughlu“, jejíž látk
je čerpána z Finska a k níž si autor sám zpra-
coval libretto. Poprve uvedeni budou na scénu da
čeští komponistér Rudolí Zamrzla aktovou operou
„Svatební noc“ a J. Jeremiák operou „Star
král“. V balefu chystá se nový balet Oskara
Nedbala „Andersen“. Kromě toho ovšem bude
řada českých oper znovu studována; ppera chystá.
Vávra
Isolda paní
Nosková
Helselen
Petr
Alexka
Verhaeren
Uules Renard
Shaw
Pygmal
Galsworthy
Piskáček
Ughla
Zamrzla
J Jeremiák
Nedbal
Andersen
Bern
Finsko
Filíp II
svatební noc
star král
30
article
se oslaviti zejména 30. výročí založení Národního
divadla. Začátek oslav bude učiněn v nejbližší
době pohostinskými hrami E. Destinnov é, kte-
rá bude zpívati poprve Libuší a Šárku. Hlavní
oslavy významného jubilea připadnou ovšem na
měsíc listopad. Vrcholným bodem operních novi-
nek bude uvedení Wagnerova „Parsifala“ na
scénu dne 1. ledna 1914. Grandiosní tato opera
se pilně připravuje po celé Evropě a Praha bude
míti, jako snad ještě jedilu Paříž, „Parsifaly“ dva.
V Německu na scénické úravě pracují největší ma-
líři současní (v Lipsku na př. profesor Klinger), u
nás praouje na výpravě dekorační mistr J. Wenig-
Bude zajímavo srovnati uměleckou soutěž v pro-
vedení kéto opery nejen po stránce hudební, ale
I scénícké. Druhou význačnou cizí novinkou bude
„Julíen“ francouzského skladatele G. Charpen-
tiera, nutora „Doutsy“, která v Praze zažila vel-
kých úspěchů a zakotvila tak pevně v repertoiru,
jako málokde jinde. Dá se předpokládati, že zájem
o tuto operu nebude u nás menší nežli o „Louisu“
neboť nová opera Charpentierova je do jisté míry
pokračováním osudu básníka Juliena z „Louisy
jakožto umělce. Jeden obraz „Juliena“ hraje se
na Slovácku.Je to nepochybný vliv návštěvy
Chařnentlerovy na Slovácku u místra J. Úprkyv
době uvedení „Lonisy“ na scénu Národního di-
wadla. „Julien“ bude uveden na scénu brzy po
„Parsifalu“ a autor jeho přijede pravděpodobně do
Prahy n ujme se zám taktovky, ne-li při premiéře.
tož nspoň při některé reprise.
E Destinnov
Libuše
Šárek
Wagnerův
Parsifal
Klinger
J Wenig
Louisa
Charpentierův
Julien
J Úprkyv
Evropa
Praha
Paříž
Německo
Lipsko
Slovácko
národní divadlo
národní di
31
article
Koncem příštího měsíce bude provedena ko
mícká opera Ermana Wolfa-Ferariho „M ilov.
ník 1ékařem“, která bude současně s premié-
rou v opeře Hrážďanské. V tomto díle se auton
vrátil po „šperku Madonině“ ke slohu, který vy-
tvořil ve svých prvních pracích, zejména ve „Zvě-
davých ženách“ a který mu přinesí pravé úspěchy
Některá díla i tu budou znovu studována, zejména
se ohlašuje nové nastudování Verdiova „O th el
1a°.
Madonin
Erman Wolf
32
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Definitivní vzory. — Moderní barvy
Koníederatky.)
Z velkého chaosu, který uvedli pařížšt
modní tvůrci na letošní podzimní modní trh.
počínají si dámy, udávající tón v modě, po-
malu vybírati a možno s potěšením konstato-
vati, že vybírají to nejprostší a snad právě
proto nejhezčí. Z ponékud divokých jarnich
kostymů přešly k jemným, elegantním kosty-
mům zimním, jejichž účel ostatně ani nepři-
pouští tolik fantasie, jako lehké kostymy jar-
ní a letní. Také drapování sukní musilo se
omezit na míru co nejmenší, neboť tlusté, těž-
ké látky zimní nesnesou to, co lehoučké látky
letní. Draperie zůstanou tedy jen pro večerní
a společenské toiletty, kdežto u toilett vy-
cházkových omezí se záhyby jen buď na ně-
kolik záhybů pod boky, nebo se dá opět před-
nost starým osvědčeným záhybům po dělce
sukně a dole rozpuštěným. Rozstřižení, jež v
letě umožňovalo chůzi v uzounkých sukních
a bylo namnoze dosti vyzývavým faktorem ko-
keterie, bude nahraženo několika vydatnými
záhyby do výšky asi 40 cm. Polopřiléhavé ka-
bátky, sahající pod boky a vpředu poněkud
sestřižené, jsou zapiaty ozdobnými knoflíky až
ke krku a jsou zdobeny malým límcem a man-
žetami z kožešiny nebo z imitace astrachanu.
centimetr
33
article
Vrcholem elegance budou barvy černá, tmavo-
hnědá barva toupe (krtek) a petrol (šedo-
modrá). Z nich opět nejelegantnější je toupe
právě tak, jako je letos opět v oblibě kože-
šina krtčí, která je hodně napodobena v sa-
metu. Ve zmíněných barvách jsou také nejele-
gantnější sametové klobouky s měkkými dýn-
ky, zdobené prostými chocholy z volavčích neb
pštrosích per různě upravených. Rajka ustu-
puje jaksi do pozadí. Kromě malých i pro-
středně velkých klobouků, jejichž dýnka maj
namnoze tvar baretu se střechou, bude vidět
mnoho malých čapek, připomínajících polské
konfederatky. Vpředu bude trčet buď volavě
Rajko
34
article
peří nebo klička z úzké stuhy. Tajemství krá-
sy letošních zimních klobouků — na rozdíl od
letních, které se symetricky narazily na hla-
vu — spočívá v tom, jak se nasadí na hlavu.
Budou se nosit šikmo zdvižené k levé straně,
kde koketně nechají se vykukovat vlasy. Ale
takto nasazený klobouk by nedržel bez je-
hlice a proto se předčasně těšili ti, kdo pro-
rokovali, že jehlice do klobouků zmízí. Není
jich třeba jen u malých kloboučků plstěných
a u klobouků z voskovaného plátna nebo
z lakované kůže, které drží na hlavě svou tí-
hou. Ale kloboučky takto naražené do týla,
po uličnicku, sluší jen neobyčejně svěžím, mla-
distvým obličejům a proto i nadále se budou
se všech stran ozývati nářky na jehlice s chrá-
Heda.
nítky i bez chránítek.
35
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Řecký král v Paříží a lotografové. 7 Pa-
říže, 20. září. Záhy po svém příjezdu řecky král
Konstantin pozdravil v hotelu fotografy, kteří ho
marně čekali na severním nádraží a pravil k nimi
„Chci se vyhnouti podezření, jakobych vám byl
chtěl brániti u vykonávání vašeho povolání, mně
tak sympatického, naopak; tady můžeme pracovati
mnohem pohodlněji, při čemž budu míti výhodu, že
uniknu nepříjemným příhodám náhlého stisknutí.“
Toto prohlášení královo bylo přijato pochvalně.
— Harry Thaw, který tou dobou dlí v Con-
cordu, hlavním městě státu New-Hampshirského.
doznal tam velkých ovací. Purkmistrové dostavili
se k němu a prosili ho za autogram. Dámy nejlepší
společnosti odevzdaly mu květiny aj.
= Házení pum z létadel. Z Petrohradu,
20. září. Na letišti gatčinském setník Tolmačev po-
kusil se házeti pumy z létadla. S výše 200—500 m.
padly všechny v okruhu 20—25 m. od místa určení
= Anglické stávky. Z Londýna, 20. září.
(K. k.) Ač nedošla doposud žádná oficiální zpráva.
ujišťuje se z dobrého pramene, že stávka železnič-
ních zřízenců v Liverpoolu je skončena. Myslí se,
že stávky v ostatních střediskách rovněž skončí.
— Hledají mrtvolu patriarchy Bogdanovíče.
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Zdejší policejní ředi-
telství vypsalo odměnu 1000 K za nalezení mrtvoly
zmizevšího patriarchy Bogdanoviče.
Konstantin
Thaw
Tolmačev
Bogdanovič
Paříž
Con
NewHampshirský
Petrohrad
Londýn
Liverpool
Vídeň