1
masthead
21. září 1913. číslo 259.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
dem k některým okolnostem nebylo možno valné
shromáždění konati. Jednou z okolností byly také
přípravné organisační práce elektrárenského svazu.
jehož úkoly a cíle budou vyličeny také na valném
shromáždění Ústředny, které konati se bude určitě
buď koncem měsíce září nebo v prvních dnech
říjnových.
Typickým dokladem, jak opatřena je v Čechách
telefonní služba, je případ města Nechanic. Necha-
nice, okresní město, tedy sídlo okresního soudu.
okresního výboru atd., má snad nejbídnější spo-
jení s ostatním světem. O výstavbu lokální dráhy
usiluje již více než 20 let. Je sice zařazena v před-
loze o lokálních drahách, ale osud této předlohy
docela odpovidá osudům železničního spojení Ne-
chanic. V posledních letech jednalo se o zřízení
spojení telefonního. Asi před půl rokem, po del-
ších průtazích, v zásadě zřízení telefonu povoleno.
ale obec příslušným ministerstvem dožádána o zvý-
šení obvyklého příspěvku zařizovacího. I v tom
směru projevena ochota. Obec zavázala se přispěte
asi 4000 kor. A když už v Nechanicích měli radost,
že konečně telefcn dostanou, bylo jim úřadně sdě-
leno, že zase ke zřízení nedojde. Když jde o ně-
mecké interesenty, o nějakou německou fabriku.
zřídí se telefon třeba i na vesnici. Zde okresní
město ochotno je i k takovým obětem, jež vlastně
má přinášeti poštovní erár, a přece kladou se mu
takové obtíže. Že takovou bezohledností trp
zájmy města, netřeba podotýkati.
Čechy
Nechanice
Nech
5
article
Městské divadlo Klicperovo v Hradci Králové
bylo pro listopad zadáno činoherní společnost
Sedláčkově a pro měsíc květen 1914 J. Fenclovi
ředitelí brněnské opery. Je tím učiněn pokus, zda
osvědčí se umělecky i finančně oddělení činobry
od zpěvohry. Bude ovšem mnoho záležeti na svě-
domnátosti obou ředitelstev.
Ve výstavní sini paláce průmyslového muse
královéhradeckého vystavují sochař Fr. Fabiá-
nek a malíř M. Beránek. Fabiánek vystavuje
asi 20 plastik, u nichž pozornost vzbuzuje relieí
pro památník Pospíšilův, městem Hradcem pro-
jeltovaný, skizza „Šílenoi“, studie blavy bulhar-
ského hrdiny Dimitra (určena pro soutěž sofijskou)
a „Allanti“, detail umělecké výzdoby hradeckého
domu. M. Beránek vystavuje oleje, tempery
iepty, celkkem asi 60 čisel, z nichž nejlepší je akt
muže a „Ve žntch“. Zatím co Fabiánek jde tž
určtou cestou a jeho dílo je vědomým výrazem
uměleckého cítění i churakteru, M. Beránek jest
nevyhraněn, nesoustředěn a — jak sám vyznává
— je si „vědom, že žádnou z přítomných prac
nedosáhl mely, kterou si vytkl“. Škoda talentu
který tříští se v různých methodách a mimoděčně
podléhá směrům a pproudům, leckde jen modním.
Kde zůstává svým původním a uplatňuje indivi.
duelní pojetí předmětu, lam jeví se i pozoruhodná
vyspělost technická. — Pro zimni období ohlašuje
soubornou výstavu v Hradci žijící malíř J. Vlček
mnámý pěkným obrazovým dílem „Hradec Král.“
jakým mimo Prahu nemůže se pochlubíti žádné če-
ské město. — V umělecké tržnici „Huť“ vysta-
veny jsou dvě krujnky akad. malíře Honsy
relieí řed. Paulusa od sochaře Dundy, rodáka ne-
M. I.
chanickkého.
Sedláčkův
J Fencl
M Beránek
Fabiánek
Pospíšilův
Dimiter
J Vlček
Hradec Král
Honsa
Paulus
Dunda
Hradec Králové
Francie
Hradec
Praha
městský divadlo Klicperův
6
article
NAVSTIVENKÝ
NAVSTIVENKÝ
SNOUBENKY. PODŘKOVÁNi
A VEŠKERÉ DRUHy TISKOPIsů
V DOKONALÉM PROVEDEN
7
title
TISKNE PRAŽSKÁ AKCIOVÁ
TISKÁRNA:NÁRODNÍ LISTy
8
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Albancí protí Srbům
Srba
9
article
Z Bělehradu, 20. září. Chování Albanců
vůči Srbům je čím dál hrozivější. Essad paša
má v Tyraně k disposíci 36 kulometů a 23
rychlopalných děl. Proti Srbsku organisují
hnutí lsa Bolietinac, makedonský komit-
ský vůdce Sandanský a bulharský plukov-
ník Mirkov. Černá Hora mobilisovala jednt
brigádu, Srbsko sesílilo pohraniční posádky
U Tuzdošlo k novým bojům, v nich
albanskéčety utrpěly velké ztráty
Z Bělehradu, 20. září. Zde kolují znepoko-
jivé zprávy o srážkách na albanských hranl-
cích. Bulharské listy píší jíž dokonce o třetí
baškánské válce. Včera bylo dopraveno do
Bělehradu 40 srbských vojínů od albanských
hranic. Srbsko vyslalo tam jednu divisi a po-
volalo II. výzvu do zbraně.
Návštěvy králá srbského a řeckého v Itall
Z Paříže, 20. září. Proslýchá se, že krá-
lové Konstantín řecký a Petr srbský ohlásll
své návětěvy u krále ftnáského a že dojde k
ním během tohcto měsíce.
Srba
Petr srbský
Bělehrad
Srbsko
Paříž
10
article
Amnestie pro západní Thraklí.
Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Potvrzuje se.
že bulharští děledáti zavázali se poskytnou
smnestíí obyvatelatvu západní Thrakle.
Napětí mezí Řeky a Srby.
M. Z Kolína n. R., 20. září. (Zvl, telegr
„N. L.“) Dls solunské depeše „Köln. Ztgu.
napětí mezá Řeby a Srby je čím dál hrozivějš
s je pydněten, k snohým nepříjemným přího-
dán, Řecký bískup wodenský, který přijel na
vlsltaci řecké školy v Gevgeli, byl odtud vy-
povězas arbskými úřady, řecká škola zavřen
s en sám usil utécí do Soluna, kde udal, c
se mu přihodile. Řekové jsou proto nad míru
rozhořšesí. by obé kvh el aková čisl
Rozhraničování Albanie a Řecka.
Z Athén, 20, září, (Ag. d'Athenes.) Ko-
míse pro stanovaní hranic mezi Albanií a Ře-
ckem odjede dnes večer z Athén přes Solu
do Bitolje, Francouzští delegáti odcestují ta
[příme,
nále co dělat, aby vám
Hlavní konsul Biliňski, zástupce r-
kouskoruherský, ohradil se v interviewu proti
tomu, že je mu připisováno smýšlení Řekům
nepřátelské, a prohlásil, že komise přistupuje
ke své práci bez jakékoliv zaujatosti a vykoná
dilohu, svěřenou jí londýnskou konferencí, n
základě obsovací řeči a jistých úvah země-
ſpisných
Srba
Köln
Řek
Cařihrad
Kolín
Albánie
Řecko
Atény
ko
Solo
Bitolje
Soluna
Aga . d ' Stones
11
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
12
article
Ministerská rads
Ministerská rads
Z Vídně, 29. září. (Zvd, tel. „Nár. L.
Také dnešní pinisterská rada věnována admi-
nistračním žáležitestem. Trvala někelilk he-
diu. Nalttomnadila se za 4 neděle, nio keteré
ministři byli na dovolené, mnoho materiálu,
který nelze zdolati ani rychle, ani snadno.
Z Vídně, 20. září. Jak se v informova-
ných kruzích proslýchá, sejde se v posled-
ních dnech záříjových ministerská rada,
aby stanovila termin delegací a sesta-
vila společný rozpočet, který jim m
býti předložen. Zasedání delegací počne asi
v polovici listopadu a protáhne se do pro-
since. Společný rozpočet bude dle nové me-
thody sdělán jen na půl roku. Ministr vojen-
ství předloží ministerské radě své požadavky
ohledně vojska i námořnictva, jež bude nutno
hraditi při nastoupení nováčků na podzim.
Konference o státní nouzové akcí v Halíčí.
Z Vídně, 20. září. „Poln. Korr.“ oznamuje
že ve čtvrtek konati se bude ve Vídni konfe-
rence parlamentní komise Kola polského
státní nouzové akci pro Halič a porady této
účastní se členové vlády i zástupci zemských
úřadů haličských.
Poln
Vídeň
Halič
13
article
Císař.
Z Vídně, 20. září. („Az Est“.) Příjez
císařův, který byl chystán 25. září, byl odlo-
žen o celý týden, takže císař přijede do Pešti
na několik neděl teprve počátkem října. Ta-
nější pobyt bude přerušen panovníkovou za-
iždkou do Jedlové. Dne 25. října přijede do
Vídně císař Vilém a tu bude mocnář již zase
v Schönbrunnu.
Rozmnožení zeměbraneckého dělo-
střelectva.
Z Vídně, 20. září. („Fremdenblatt“.) Dle
vyšlého dnes „Zeměbraneckého Věstníku“
bude od 1. října 1913 zřízeno nově 8 zeměbra-
neckých polních dělostřeleckých divisí, se sídly
ve Vídni, Praze, Štyrském Hradci, Litoměři-
sích, Lvově, Linci, Přemyšlu a Olomouci, Po
tomto novém zavedení má nyní každá země-
branecká pěši divise, mimo jednu polí houí-
nicovou divisi, kterou již dříve měla, ještě po
jedné polní dělostřelecké divisi. Přeměna těch-
to divisí na pluky je zajisté již jen otázkou času
a peněžních prostředků, až budou povoleny
Pronásledování Slováků.
Z Peští, 20. září. (Pův. zpr. „Nár. Listů“.)
Ivan Lilge, evangelický kaplan v Petrovci,
odsouzen byl pro pobuřování proti Maďarům.
jehož se měl dopustít článkem v „Slovenském
Denníku“, na 1 rok do vězení a 1000 K po-
kuty. Tento vysoký trest svědčí o tom, že
pronásledování Slováků za vlády Tiszovy se
obnovuje v plné síle, jako řádilo za vlády koa-
liční. Znova začínají procesy proti slovenským
časopisům. „Slovenský Denník“ v poslední
době má již druhý proces.
Úsilí o pracovní většinu v bosenském sněmu.
Ze Sarajeva, 20. září. (K. k.) Porady sku-
piny umírněných Srbů za účelem utvoření pra-
covní většiny ve sněmu počaly včera a budou
ukončeny asi v pondělí.
Vilém
Slovák
Lilge
Petrovec
Maďar
Srba
Vídeň
Pešť
Schönbrunn
Praha
Litoměr
Lvov
Linec
Přemyšl
Olomouc
Sarajevo
Štyrský Hradec
Aza Est
14
article
Vláda a říšská duma ruská.
Z Petrohradu, 20. září. M.-p. Kokov-
cov řekl předsedovi dumy v Kyjevě při od-
halení Stolypinova pomníku, že vláda také
v novém zasedání nevstoupí do dumy, doku
se tato náležitě neomluví. Jak povědomo, boj-
kotovala vláda dumu za poslední kampaně
pokládajíc se od ní uraženou.
Sociálně demokratický sjezd v Německu.
Z Jeny, 20. září. (K. k.) Sjezd zvolil dnes
poslance říšského sněmu Haasa 467 hlasya
za Bebela Eberta 433 hlasy předsedy strany
se stejnými právy. Dále schválil návrh před-
sednictva, který odsuzuje politiku
pruské vlády a občanských stran
a nabádá polský proletariát, aby se tak jako
ve sdruženích jednotně organisoval ve straně
sociálně demokratické a s německým proleta-
riátem stejně úpícím pod jhem společně bojo-
val za osvobození. Návrh vyslovuje konečně
očekávání, že se Poláci postaví s Němci do
semknutého bitevního šiku. Návrh byl schvá-
len a pořad sjezdu tak vyřízen.
Předseda Ebert shrnul v doslovu sje-
zdové práce a vytkl zejména, že volebn
právo trojtřídní v Prusku musí býti od-
straněno za cenu jakoukoliv. Sáhneme — pra-
vil — ke krajním prostředkům. Buď do-
staneme volební reformu, anebo hromadnou
stávku. (Hlučná pochvala.)
Sjezd ukončen zpěvem marseillaisy.
Rumunský ministr Jonescu v Italii.
Z Fiuggi, 20. září. (K. k.) Ministr San Giuli-
ano dával hostinu na poctu rumunského mi-
nistra zahraničných věcí Take Jonesca. Po ní
měli oba ministři dlouhou rozmluvu, Jonesau
odjel potom do Říma.
Presidentská cesta.
Z Bordeaux, 20. září. (K. k.) Presiden
Poincaré odjel o 2.30 hod. do Paříže z
hlučných ovací obyvatelstva.
Stolypinův
Bebel Ebert
Polák
Němec
Ebert
Take Jonesca
Presiden Poincaré
Petrohrad
Kyjev
Německo
Prusko
Fiuggi
Řím
Bordeaux
Paříž
Sana Giout
15
article
Americké bursovni a tržní zprávy
Americké bursovni a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
Bankovní výkaz.
Z Nového Yorku, 20. září. Dle dnešního vý-
kazu spojených clearivgových ústavů zdejších se
zlepšila superplusreserva o 5.20 na 10.80 mil. dol.
Půjček ubylo o 9.90, deposit o 6.90, hotovost
stoupla o 340 mil. dol. U ostatních novoyorských
bank a trustních společností přibylo půjček o 9.60.
deposit o 5.70, hotovosti o 0.8 mil. dol. Záloha činí
19 (naproti 1912 v minulém týdnu).
Nový York
16
article
Peněžní bursa.
17
article
Z Nového Yorku, 20. září. Při malých obratech
byla dnešní bursa chabá. K větším obratům ne-
došlo. Spekulace z povolání mluvila sice o baisso-
vém hnutí, avšak nedošlo k větším prodejům. Po-
někud více polevily kanadské, jež klesly o 1 dol
Jinak změny kursů byly nepatrné. Také. Rock
Island a Harrimanovy dráhy byly tísněny. Pro jed-
notlivé hodnoty jevila se větší poptávka. Ku pro-
nikavému zlepšení došlo až k závěru, když při-
kročeno k dhradám baissy. Podnětem k tomu byly
příznivé zprávy obchodních listů, jež vyznívaly
optimisticky. Silnější zájem se jevil o Baltimore
Ohio, jež získaly přes 1 dol. Také kanadské získaly
opět, co ztratily. Závěr byl pevný. Celkový obrat
činil 80.000 shares, státních papírů prodáno z
500.000 dol.
Peniže peslední s s
kabel. lřansí. . s a
Amaláamated : . : u
Ameřican Smeltiné,
Ameřiešn Lekomslivé
Ahaepnda : . . .
Atehisen
Harrimanův
Nový York
Island
Ohio
Ameřicany Smeltiný
Ameřiešn Lekomslivý Ahaepnda
18
article
Baltimars a Ghid i
Baltimars a Ghid i
Canadian Pacifie
231.75
231.75
Chicago, Milwauke.
108 —
107.62
Erie . . . . . ..
29.50
29 75
Great Nortbern .
128 50
128.25
Louisvílle a Nashville
135. 50
135 50
Missouri Kansas
21.87
95.62
95.62
New-York Central . .
124.—
Northern Pacific : i
114.—
Pennsylvania . . .
112.62
112 62
Reading . . . . : .
168 75
168.75
Rock Island . . .
14. 75
15.37
24.50
Southern Railway : .
93 — 93 25
Southern Pacific . .
Steel Comon . . . . 64.37
64 37
169. 50
Union Pacific . . : 159.37
Stabash. pref, . . . 12. —
. . 109.— 109.25
Weel prel.
southern Pacif. Bd 49% 87.25 87.37
Obilí, mouka, plodiny
Z Chicaga, 20. září. Pěenice. Trh začal se-
stupně na skrovnou zahraniční poptávku, protože
v konsumních zemích evropských je dosti pšenice
konečně také na likvidace. Kukuřice. Trh za-
čal pevně na předpověď mrazů na západě. Později
termíny trochu povolily. Nabídka farem byla hoj-
nější.
Z Chicaga, 20. září.
Pšenice zimní č. 2 20. 19.
18. 17. 16
na září. . . 87.25 88 12 88.50 89.— 83.75
na prosinec . 862 90.37 96.37 91.— 90.7
na květen . . 94.12 95.— 95.12. 95.62 95.6
ukuřice č. 2
na září . . . 74 62 74.75 74.25 74.75 74.1
na prosinec . 72.62 72.37 72.— 72.50 71.6
na květen . . 73.12 73.37 73.12 73.75 73.—
Oves č. 2 na září 43.50 44.— 43.75 44.50 44.3
Z Nového Yorku, 20. září.
20. 19. 18. 17. 16.
Pšenice zimni č.2
98 — 68.— 97.50 98.— 97.50
pohotová . .
96.25 95.25 95 87 96.37 96.12
na září . ..
na prosinec .
prel
Chicago
Milwauke
Erie
Louisvílle
Nashville
Missouri Kansas
NewYork Central
Northern Pacifik
Pennsylvanie
Southern Pacifik
Nový York
Southern Railway
Steel Comon
Union Pacifik
Canadian Pacifie
Great Nortbern
19
article
Kukuřice pohot. 83.50 83.25 83.15 83 50 83.75
49.25 49.25 49.25 49.75 49.75
Oves č. 2 pohot.
4.90 4.90 4.90 4.90 4.9
Mouka minneap.
3.25 2.25 2.— 2.— 2.—
Ubilí liverpool..
30.— 30.— 30.— 30.— 30 —
» hamburské
» brémské.
5.— 4.50 4.50 4.50
» rotterdam.
Z Nového Yorku, 20. září. Trh začal pevně n
příznivější evropské kablogramy a zvýšené brasil-
ské požadavky. Termíny stouply evropskými kou-
pěmi a lepším konsumem americkým a zlepšily se
přes 20 bodů.
Z Nov. Yorku, 20. září.
Káva pohotová č. 7. .
na září. . ..
na prosinec . .
na březen . . .
na květen . . .
na červenec . .
Z Chicaga, 20. září.
Nový York
York
Chicago
mouka minneap
4.50
20
article
11.20
11.15
Sádlo na říjen . . ..
10.97
11 07
11.02.
na leden . . .
11.30
11.35
11.30
Žebírka za hotové ..
nna říjen 19.—
20.12 1990
na leden
14.000 17.06
Dovoz vepřů z Chi aga 10. 0o
» ze západu 37.000 51.000 62.000
Z Nov. Yorku, 20, září.
20. 19. 18. 17.
Sádlo prim. vest . . 11.45 11.35 11.35 11.35
Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.75
Hovězí maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.—
Bavlna.
Z Nového Yorku, 20. září. Trh byl pevný na
vyšší liverpoolské záznamy a pevné místní trhy.
Přispěly k tomu také zprávy o přílišných deštích
na prostředním Západě. Příznivě působily také
zprávy z obchodních středisk novoanglických (Fall-
Riveru a New Bedfordu).
20. 19. 18. 17. 16. 13
Pohotová, . . 13 60 13.40 13.40 13.40 13 25 13.20
na září . . . 13.37 13.31 13.22 13.27 13.03 130
na říjen . . . 13.38 13.32 13.23 1323 13.04 13.07
na listopad . . 13.32 13.20 13 11 13.20 12.98 12.99
na prosinec. . 13.38 13.26 13.17 13.23 13.— 13.01
na leden . . . 13.28 13.14 13.08 13.14 12.91 12.90
na březen . . 13.38 13.23 1316 13.24 12.99 12.98
na květen . . 13.43 13.28 13.22 13.23 13 04 13.0
na červen . . 13 39 13.24 13.18 13.25 13.04 130
na červenec. . 13.38 13.23 13.17 13.24 12.— 13.00
na srpen . .
Z Nového Orleanu, 20. září.
Sádlo
York
Nový York
New Bedford
Nový Orlean
Sádlo na říjen
11.35
dovoz
vepř masa
23.50
FallRivera
13.40
13.31
13.32
13.20
12.98 12.99
13.26
13.14
13.28
13.23
21
article
Pohotová . . 13. 13.12 1312 13—
Pohotová . . 13. 13.12 1312 13—
Z Nového Yorku, 20 září.
Železo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun. č. 1.
„ měkké
* sur. jižní č. 2..
Ocel. paličky (pittsb.)
Ocelové koleje (pittsb.)
Koks pohotový . . .
20. 19. 18. 17.
4.75 4.75 4.75 4.75
Olovo
Měď stand. pohotová 16.075 16.079 16.50 16.40
» elektr. . . . 17.— 17.— 17.— 17.
Zinek . . . . . . 5.80 5.80 5.80 5.80
Cin . . . . . . . 42.10 42.10 42.10 42.55
Cukr gran. . . . . 4.70 4.70 4.70 4.80
Cukr centrifugal. . . 3.67 3.73 3,73 3.73
8.70 8.70 8.70 8.70
Petrolej (barrel.) . . .
Petrolej v kotlech ..
Pensylv. sur. petrolej
2.50 2.50 2.50 2.5
ze zřídla . . . . .
43.25 42.50 42.25 43.75
Terpentin novoyorský.
38.— 38.25 39.2
wilmington.
39.50 —.—
Savannah
Zinek
Cukr
Nový York
South
Savannah
elektrum
2.50
42
article
Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního
V Praze, dne 20. září 1913,
Počátek podzimu. Ještě málokdy byla si
tuace cedulových bank sledována širokou ve
řejností s takovou intensitou a takovou po
zorností jako letos. Léto nebylo pro situací pe
něžních trhů příznivo. Cedulové banky ne
mohly vzhledem k stavu svému i domácích
trhů i vzhledem k všeobecné politické nejisto
tě odhodlati se ke snížení svých sazeb. A tal
nedostavilo se ani obvyklé kratší či delší letn
intermezo, jež i v dobách upevnění přinášíval
pravidelně přechodnou úlevu.
Události balkánské zasahovaly stejně ru
šivě jako nezměněné vědomí intensivní peněž
ní potřeby kruhů obchodních i průmyslových
A v neposlední řadě spolupůsobila značná po
třeba obecenstva spekulujícího na bursách
Ježto dískontní politika téměř všech cedulo-
vých bank stala se podstatně opatrnější a po-
něvadž Paříž i Londýn odmítaly jakoukoliv
politiku, jež by i třeba nepatrnou měrou
mohla dávati k disposici peníze mocnostem
jež nenáležejí do skupiny trojspolku, byl také
postup soukromých bank ve všech téměř smě-
rech obchodních opatrnějším a zdrženlivějším
Nemůže býti sporu, že toto všestranné upev
nění a zpřísnění mělo i své dobré stránky
Praha
Paříž
Londýn
43
article
Učinilo přítrž investicím přílišně rozpína vým
jež by nutně vedly k nadvýrobě. Tak probudi
la se úvaha o sjednání opětné rovnováhy mez
potřebou a výrobou i u nás, a současně i otáz-
ka, zda možno dále setrvati na základech, n
nichž vybudována obchodní politika tohote
státu. To, co bylo ještě před několika měsíe
českým kruhům zazlíváno a vytýkáno jako ne-
dostatek loyálnosti k říši, hlásá sjezd průmy
slových svazů německých nyní zcela otevřeně
Naší politice je potřebí nové orientace
specielně politice obchodní. Disharmonie, kte-
ré jsou mezi Berlínem a Vídní a kterých popí
rati dnes již nelze, ukazují jen, jak jest Ně-
mecko při ochraně svých obchodních i hospo-
dářských zájmů vždy na stráži. Na druhé stra-
ně arci přechod k politice zvýšené opatrno-
sti a vytvoření souladu mezi prostředky vlast-
ními i cizími při úvěrech přišlo náhle, nečeka-
ně, tak že se dostavily určité důsledky v živo-
tě průmyslovém a podnikatelském vůbec.
K podzimu upírala se pochopitelně pozor-
nost všeobecná. Události na Balkáně se ode-
hrávající nemohly se následkem vysílení fi-
nančního i fysického tamních národů prodlu-
žovati do nekonečna, a tak se doufalo, že s
s návratem míru snad obnoví i příznivější zá-
kladna pro dílo hospodářské práce. Poslední
závěr balkánské války, mír cařihradský, jest
dokonán a z nadějí, které se upínaly kdysi ku
vítěznému postupu slovanských praporů bal-
kánských, zbývá holá, smutná skutečnost
Berlín
Vídeň
Balkán
44
article
Drsná a chladná, ale přece jenom poučná. To
co následovalo po vítězstvích nad Tureckem
a po loupeživé výpravě rumunské, nebylo ni-
čím jiným, nežli podvázáním rozmachu slovan-
ských států, rozmachu, který měl vésti dle
přání tvůrců starého svazu balkánského k jich
hegemonii na Balkáně. Řecko půjde svým
cestami, po nichž ho vede touha Veliké Hella-
dy, mezi Srbsko a Bulharsko vražen klín. Ru-
munská politika, kdysi tak horlivě podporova-
ná z Vídně, jde za novým cílem: osvobozením
ujařmených bratří v zemích koruny uherské
jak to otevřeně hlásají veškeré rumunské
vládní) listy. Ve velkých mocenských forma-
cích světových to kvasí a jest zřejmo, že sto-
jíme před obdobím, kdy budou hledány ve vel-
ké politice nové směry a aliance a kdy bo
děly a puškami bude zaměněn zápasy diplo-
matickými. Tedy několik let míru. Let, které
budou přípravami k tomu, co má přijíti, jež ale
právě v sobě chovají naději, že k velikým ka-
tastrofám nedojde záhy a snad ani nedojde v-
bec. Ovšem: Tua res agitur, Austria
Život obchodní a hospodářský stojí před
několika léty klidu, jež snad budou arci přerý-
vána obavami z vystupujících mraků zápletek
Ale konec konců klidu jest nám zapotřeb
v míře nejvyšší, nemá-li náš hospodářský ži-
vot utrpěti nezhojitelné rány. A specielně na
hospodářský život český, který ve svém mla-
dém vývoji byl postižen situacemi tak kompli-
kovanými a těžkými. Ale není třeba ztrácet
nadějí, není třeba pozbývati víry vesamy sebe
poněvadž to, co bylo postiženo, tvoří jenom
malý zlomek naší hospodářské posice. A ko-
nečně, ozdravení jest také věcí prospěšnou
Soustřeďuje síly a učí mysliti.
Turecko
Balkán
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Vídeň
Austria
45
article
Cedulové banky v době, kdy politickéo-
hledy tak silně a vlivně zasáhly do směrnice
jich diskontních a obchodních úvah, měly úlo-
hu podstatně stíženu. Bylo nutno postupovat
jinak doma a hledati nová opatření proti ci-
zině. Veliké cedulové banky západu, londýn-
ská a pařížská, měly úlohu proto usnadněnu
poněvadž se opíraly o obecenstvo kapitálově
neobyčejně silné, politicky disciplinované a u-
važující. Proto také Paříž jest dnes klidna
Denní peníze stojí 21/2, soukromý diskont
pohybuje se mezi 31/2 až 3% a některé ru-
ské banky docílily pensí za 41/4%. Stav fran-
couzské banky jest příznivý a nepřekvapuje
že tu a tam mluvilo se o eventuelním snížen
oficielní sazby banky francouzské. Ale nezdá
se, že by tyto naděje byly splněny. Proto, po-
něvadž Francie nemá zájmu na tom, aby v Pa-
říži urovnána byla cesta k opatřování peněz
těm, jimž peníze Francie dáti nechce. Poměr
hospodářský k Rusku jest velmi příznivý.
ruble jsou pevny, Pro Rusko také Francie pe-
níze má. A bude míti nyní i pro Španěly.
Jest potěšitelno, že stav Rakousko-uher-
ské banky se zlepšil. Eskonty klesly o 41 mi-
lisná kerun, a směnečný portefeuille jest o 12e
mil. korua meší, než v témže období loňském.
Při tem evšem jes tvelmi příznačne, že lem-
bard jest e 107 mil. korun ještě vyšší, nežli le-
ní, či jinými slevy, že řadí bank nucena byla
při žnámé pelitiee diskentní Rakouske-uher
ské banky sáhneuti k epatření peněž pre-
střednietvím lembarli, který jest evšem draž
ší, ale který se vyhýbá úskalin zestřené v-
skentní pelitiky bankovní. Seučnsně nasvěd-
čuje te, že hanky mají zvýšené uhnosý uimiate-
Španěl
západ
Paříž
Francie
Rusko
Rakousko
leon
49
article
ny v reportu, ze kterého arci směnečný ob-
chodní materiál jim nevyplývá.
Obecenstvo dle toho jest stále ještě hodně
súčastněno v cenných papírech. Nepřekvapuje
to. Naděje v konečný obrat jsou příliš živy,
než aby bylo možno odhodlávati se k ztrátám
při prodejích v době tak obtížné a nejasné.
Zlatý poklad naší cedulové banky zlepšil se
asi o 4 mil. korun. Stále však ještě obíhá na
150 míl. K zdaněných bankovek, o 38 mil. K
méně než loni. Jest patrno na první pohled,
že síce nastalo zlepšení oproti loňsku, ale že
normální poměry ještě z daleka se nevrátily.
Oběh zdaněných bankovek jest stále ještě
značným a Rakousko-uherská banka ví stejně
dobře jako každý znalec peněžního trhu, že
jest příliš mnoho utlumených potřeb peněžních
u nás, jež pozvolna a důrazně budou se hlá-
siti. A tím více, dojde-li k úlevě. Každý vyna-
snaží se býti prvním. Nemíníme tím pravidel-
nou potřebu podzimní, jež se dostavuje s cu-
kerní kampaní, s realisací sklizně a s přiroze-
ně zvýšenou potřebou kapitálovou u průmy-
slových závodů, ale řadu odsunutých potřeb,
které nebylo možno ukojiti, ale které uspo-
kojiti v budoucnosti bude nutno. Nejsou to je-
nom potřeby velikých celků komunálních, ale
také odsunuté potřeby závodů průmyslových
i obchodů.
Rakousko-uherská banka tedy zatím ne-
má důvodů, aby jednala o změně diskontní
sazby. Také toho nelze ani očekávati. JJest
však potěšitelno, že nadobro zmlkly obavy.
že by snad mohlo dojíti k dalšímu zvýšení
diskontní sazby a tím k citelnému ohrožení
našeho celého vývoje hospodářského, poně-
vadž již samy drahé peníze, jak nyní jsou, svá-
děly méně silné závody, aby volily začasté
cestu vyrovnání s věřiteli. Situace napiaté
mají své svody pro slabé i méně poctivé.
Rakousko
50
article
Zda ještě tento podzim přinese úlevy, ne-
lze říci. Bude to záviseti od situace mezi-
národní, od postupu Londýna a Paříže, od
výše domácích potřeb a poměru našeho k ci-
zině. Spíše se zdá, že asi volena bude cesta,
která velmi důrazně doporučována byla iv
Německu ve chvíli, kdy před několika dny
mluvilo se tam o eventuálním snížení sazby
německé banky říšské. Stav německé říšské
banky jest podstatně lepší a naděje v úlevu
staly se dosti všeobecnými. Snížení sazby
bylo přímo žádáno. Z velmi směrodatných
kruhů byl však položen důraz na to, že jest
lépe ponechati přes nový rok dosavadní sazbu,
aby počátkem nového roku bylo možno trvale
přistoupiti ke snížení. O to jde, aby zaručena
byla stabilita úlevy pro příští rok a aby ještě
dokončen byl sanační proces, kterým prošel
i průmysl německý v dobách napětí posled-
ních dvanácti měsíců. Jaké bude rozhodnuti
říšské banky německé, zatím nelze říci, ale
z jejích konservativních tradic kze usuzovati, že
bude volena asi cesta méně populární, ale při-
nášející naděje v uzdravení úplné.
U nás doma možno pozorovati jakýs ta-
kýs příliv prostředků. Situace bank z daleka
není tak napiata, jako byla, a z obecenstva
plynou prostředky. Honba za vklady ovšem
ještě překonána není, ale nejhorší její výhon-
ky již se neobjevují. I z toho možno souditi
na jistou úlevu, na jisté uvolnění. Jsou ovšem
částečnými pouze a snad ospravedlňují naději
v úplnější ulebčení v nejbližší budoucnosti.
Londýn
Paříž
Německo
51
article
Ale překvapení nikdy nejsou vyloučena a spe-
ciálně nikoli u nás. Nesluší zapomínati, žei
za nepříznivé hospodářské naší situace vyba-
vují se potřeby velikých úvěrů pro účele vo-
jenské a státní a že opatření těchto peněz, jež
bude nutno hledati v cizině, zhorší ještě po-
věst této říše a nepřispěje nijak k důvěře
v její průmysl a obchod za hranicemi.
Situace průmyslu jest oblížna. Naděje, že
konec války přinese oživení konjunktury, uká-
zaly se klamnými, jak jsme již před měsícia
měsíci upozorňovali. Válka balkánská byla
přiliš lokálni pro veliký mezinárodní obchod
světový, ale příliš vážnou pro obchod náš,
poněvadž klid Balkánu a jeho ochota odběra-
telská v prvé řadě podmiňují náš rozvoj. Uds-
lostmi těmito jsme postiženi bezprostředně
a o hospodářských důsledcích netřeba mluviti.
Zaměstnanost řady průmyslů jest nedostateč-
ná, zásoby v závodech jsou dosti značnya
bude velmi zajímavo zkoumati bilanci vel-
kých průmyslových podniků koncem tohoto
roku. Ukáže se, že i veliké podniky, jež json
pýchou německého světa finančního, pracui
při takovém poměru prostředků vlastních a
cizích, jejž nelze nazzvati normálním. Tale
revue bude velmi zajímava, poněvadž se uká-
že opětně, jak značně i tak zv. veliký průmysl
rakouský vybudován jest na předpokladech
úvěru. Pronášely-li se tu a tam poznámky o té
které české bance z Vídně s mravokárnými
naučeními, bude možno tyto poznámky při
této revui v nejdzvořilejší formě vrátiti.
Balkán
Vídeň
52
article
V této situaci nepřekvapuje, že železář-
ský kartel sahá k regulaci cen a zápasům
s nekartelovanými podniky. Nutí ho v prvé
řadě Německo, které svými tovary prolamuje
celní hráze, ježto mu není možno výrobu ce-
lou umístiti doma. Při této příležitosti sou-
časně se vyskytuje otázka poměru kartelu že-
lezářského k českým železárnám, k menšímu
závodu rokycanskému a k většímu závodu
hrádeckému. Jest známo, že vytčeny proti nim
bcjovné ceny. Není nejmenší pochybnosti o
tom, že kartel vědomě postupuje proti zá-
vodům těmto nejen proto, že nejsou v kartelu,
anebo nechtějí v něm býti, ale i proto, poně-
vadž jsou závody českými. Jest starou devi-
sou v kterýchsi kruzích, že do železářského
průmyslu slovanská podnikavost vníknouti ne-
má. Ohlášený boj stejně nikoho nepřekvapil.
jako nikoho nezalekne. Že se k němu kartel
chystá, se vědělo, jako jest známo, že nemůže
stále trvati. Vyžaduje pouze klidu a dobré
produkce. A předpoklady ty na české strenč
jsou dány. Jinak arci u obecenstva,, kterés v
železářských papírech zřelo hlavní své nadlěje.
Jsou ústředím spekulace a vedoucí síty ker-
telu tohoto faktu dovedou využíti.. Ukázal
se to i tentokráte, kde kruhy kartela bhzk
zahájily sestupnou tendeenci. Jak dkuho p
tavají dané peměry nelze říck. Pravzešoknč
nejméně do jare, ky bade mao si vni
lasnější ebrež obchodní sitace. T skívá s
ci i spekulace se želerářkýýeni parío
skantaější a nelnrovaní mohn hodě
khráceli
Německo