1
masthead
21. září 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Ldstů“ k číslu 2ag.
národní Ldstus
6
article
OBSAH:
Školství: F. V. Moravec: Slovanské a mezl
národní styky českého učitelstva.
Ženské hnutí: Olga Stránská: Žena venkovská
Literatura.
Bibliogratie.
F V Moravec
Stránská
7
article
Školství.
Školství.
Slovanské a mezinárodní styky
českého učitelstva.
Slovanským stykům českého učitelstva
slouží Svaz slovanského učitelst va
v Rakousku. Mezinárodní organisací jest
Bureau international de fédéra
tions dinstituteurs. Obě tyto organi-
sace prožívají období počátečného rozvoje.
samozřejmě musí překonávati množství obtíž
a nemohou se arci zatím ještě uplatňovati ta-
kovou váhou a vykazovati takovými projevý
a podniky, jako mezinárodní organisace a kon-
gresy jiných, lépe situovaných a vydatně vlá-
dami podporovaných stavů.
Přes to však obě řečené organisace vy-
rostly již z nejkritičtější doby prvních počinů
zpevňují se, počínají čile a uvědoměle praco-
vati, dobře sloužíce velkým ideám solidarity
duševního i hmotného povznesení učitelského
stavu a pokroku školskému. Nebude tedy pr
naši veřejnost bez zajímavosti přihlédnouti k
jejich pracím i snahám, jak projeveny byly ve
schůzích nedávno konaných.
Rakousko
8
article
Svaz slov. učitelstva soustřeďuje
v sobě kromě Dalmatinců veškeré učitelstvo
této poloviny říše v počtu 26.628. Svaz obíral
se v posledním období důležitýmmi otázkami
Znovu pozvedl hlasu pro požadavek v y šší h
vzdělání učitelského, domáhal se svo-
bodného vývinu všech národů rakouských
jejich mateřském jazyku a v tom smyslu obrátil
zvlášť pozornost slovanských klubů poslane-
ckých na hrozné poměry školské ve
Vídni a Dol. Rakousích, lode uzákoněním
návrhu Koliskova hrozí zkáza nejen školstv
českému, ale znemožňuje se zřízení vůbec
kterékoliv jiné jinoslovanské školy v Dol. Ra-
kousích. Svaz dále důrazně, čile i účinně za-
sáhl do boje proti zdefinitivnění in-
stituce okres. škol. inspektorů
opětně zdůrazňoval dávný požadavek po spra-
vedlivém zastoupení učitelstva ná-
rodního ve školních úřadech, do-
máhal se snížení jízdného na dra-
hách pro učitelstvo a vůbec stavěl se
za nejdůležitější postuláty stavovské. K nejdů-
ležitějším jeho počinům řadí se jeho studium
a snahy ve směru opravy dosavadní-
ho říšského zákona školního, jakož
i jeho obrana slovinského učitel-
stva proti kruté persekuci kleri-
kální.
Koliskův
Vídeň
Dolo
Rakousy
9
article
Dále za hranicemi této říše ve slovanském
učitelstvu pracovati byla dána příležitost při
sjezdu srbského učitelstva v Bělehradě, kde
byly za činné účasti českých delegátů Skály
Skalického a Hajného vykonány pří-
pravy k rozšíření a utužení styků všeho slo-
vanského učitelstva jmenovitě zřízením Slov
učitelské ústředny, jež má vydávati Věstník
regulováním vzájemných návštěv, vydáváním
slovníků differenčních, zřízením slovanské
paedag. knihovny a p. Válečné událostí bal-
kánské, které odvolaly všechno učitelstvo ze
škol, vtisknuvše mu zbraň do rukou, zdržely
sice vykonání přípravných prací, ale je na-
děje, že Svaz krásným podnětům zapadnouti
nedá.
K popudu českého zástupce uč. Skály
obírala se letošní ferialní schůze svazová, ve
Vídni konaná, také otázkou, která nyní cele
zabírá všechen zájem českého učitelstva, t.j.
úpravou platů učitelských. Bylo
uloženo správě Svazu, aby ihned podnikla
kroky jak u vlády, tak u všech klubů posla-
neckých, aby urychleným projednáním malého
finančního plánu docíleno bylo sana ce
zemskýchfinancí, na níž téměř ve všech
zemích korunních více méně závislá je řádná
úprava platů učitelských, jakož aby ve sroz-
umění s organisací učitelstva německého vy-
konány byly přípravné práce k veliké de-
monstrační schůzi všeho předli-
tavského učitelstva ve Vídni za
brzkým uskutečněním požadavků
učitelských pořádné úpravě platů.
Skála Skalický
Hajný
Skála
Bělehrad
Vídeň
svaz krásný podnět
10
article
Svaz slovanského učitelstva projednáva
také důležitou otázku: učitelova občan-
ská svoboda a volnost svědomí
Námět vnesen do jednání delegáty českýmia
český referent uč. B. Skála výstižně a na
základě dotazníkového materiálu prokázal, jak
základními zákony státními každému občanu
zaručená svoboda a volnost svědomí jsou
učitelstva vlastně jen na papíře. Po návrhu
referentově sneseno dotazníkovou akcí se-
brati materiál, kterým se ozřejmí, jak zákony
nařízeními i praxí potlačuje se učitelova ob-
čanská svoboda a volnosť svěďomí, ve formi
brožury pak sebranými fakty dokumentovatí.
jak omezován je učitel, po němž se žádá, aby
vychovával charakterní občany.
Sluší ještě zaznamenati, že Svaz usnes
se pořádati v r. 1915 sjezd slovanského
učitelstva v Praze. Přávem projevil zá-
stupce českého učitelstva, starosta Z. Ú. S
Jos. Smrtka potěšení nad tímto usnesením
s nadějí, že bude možno v Praze v roce, „kdy
připomínati si bude český národ osvobození
českého ducha v duchu Husově“, přivítati co
největší počet slovanského učitelstva.
Rovněž o prázdninách a to v Bruselu
Gentu konal schůze mezinárodní výbor
učitelských federací, v němž dosud
soustředěny jsou organisace učitelské: angli-
cká, belgická, česká, francouzská, dánská, ně
mecká, bulharská, lucemburská, nizozemská
švédská, portugalská, rumunská, švýcarská
finská, polská, uherská, řecká, italská, ruská
srbská. Letošní schůze výboru zastupovala as
400.000 evropského učitelstva.
Učitelé romanských zemí vnesli na pořad
jednání o-vychovávacímethoděital-
ské reformatorky dr. Montesso-
riové. Zdá se, že methoda montessoriská —
B Skála
Z Ú
Smrtka
Husův
doktor
Montesso
Praha
Jos
Brusel
učitelský federace
11
article
která je jednak opřena o dávné principy Ko-
menského, žádajíc, aby vyučováno bylo jakoby
ve hře, jednak o uznaný již princip individuali-
sace výchovy — obdivována je v západních
zemích jako revoluční a samospasitelná refo-
ma, od níž je tuze mnoho čekáno. Poznalo se
po důkladném rokování, že otázka methody
dr. Montessoriové není dokonce ještě tak uzra-
lá, aby státi se mohla předmětem propagace
ve všech evropských federacích učitelských
Výbor prohlásil se sice v principu pro indivi-
dualisační system montessoriský, ale uznal, že
do nynějších přeplněných škol nelze jej šma-
hem zaváděti; neboť úspěšnost řečené metho-
dy předpokládá jen 15 až 20 žáků v jedné
třídě. Přiznalo se, že základní princip samo-
učení, volnosti a šetření osobivosti žákovy, jak
se žádají paní dr. Montessoriovou, jsou velm
důležitými, ale nebylo lze vysloviti souhlasu
s jejími názory na zvykání práci, předčasné
učení čtení, naprosté odstranění rozkazu a
vlády učitelovy a p., a proto usneseno vyzvati
všechny federace evropské, aby konaly s me-
thodou řečenou pokusy, aby později mohl me-
zinárodní výbor dáti konečnou direktivu.
Jiným předmětem rekování byla otázka
světelných obrazů při vyučování
Uznáno, že projekce světelné jsou paedago-
gicky žádoucny a se zřetelem k moderním po-
žadavkům učby i nezbytny. Osvědčily se při
lidovýchově a extensích ústavů vyšších a tím
nabyly práva i legitimace pro školy národní.
doktor
Montessori
Montessoriová
Izinárodní
12
article
Uznáno, že světelným obrazem vyučování
se obohacuje, výsledek učby se zpevňuje, ob-
zor vyučování rozšiřuje, děti nabývají vyššt
stupeň zájmu, dostavuje se ve škole lepší vý-
sledek a tudíž i větší radost učitelova z práce.
Proto má míti každá škola svůj přístroj promí-
tací a svoje promítací obrazy a možno-li,
obrazy živé. Konečně vysloveno přání, aby ne
školách, kde zařízení příslušné a počet žactva
tomu dovolí, používáno bylo světelných obrazů
jako doplňku vyučování a aby kinemato-
grafické obrazy upravovány byly specielně
pro školu. K návrhu českého delegáta a po
souhlasu zástupce mezinárodního institutt
bibliografického a mezinárodního musea bru-
selského ustanoveno zříditi při tomto museu
mezinárodní centrálu pro výmě-
nu a zaopatřováníškolních diapo-
sitivů a filmů.
Na pořadu jednacím byly i školní er
kurse. Bylo usneseno domáhati se na pro-
spěch školních výprav doma i v cizině
bezplatnosti jízdy po drahách
jiných veřejných dopravních prostředcích. Zá-
roveň bude působeno, aby i učitelům pro u-
snadnění vlastních cest za účelem odborného
sebevzdělání nebo v zájmu vzdělání lidového
podnikaných zaručeny byly tytéž výhody, ja-
kých požívají jiné osoby ve službách veřejné-
ho zájmu. Zajímavo, že proponovaný požada-
vek na všeobecnou slevu jízdného pro učitele
po způsobu státních funkcionářů narazil n
tuhý odpor zástupců učitelstva německého.
kteří ve smyslu usnesení říšské organisace ně
mecké zastávají náhled, že učiteli nemají prn
žádné zvláštní výhody býti poskytovány, ale
že má stát řádně učitele honoro
vati, aby vůbec slev nepotřebo
v al.
13
article
Dalším předmětem rokování byla otázka
zápasu o školu laickou, neodvi-
slou, nestrannou (lecole neutre)
Usneseno vyzvati všechny federace učitelské
aby působily vytrvale k tomu, aby stát orga-
nisoval obecné školství pod správou výlučně
občanskou, aby trestal těch, kdo donucuj
rodiče k odvolání dítek ze škol veřejných
vypravil všechny veřejné školy řádně hygieni-
cky, hmotně i paedagogicky. Bylo dále usne-
seno působiti k tomu, aby ve všech zemích
zřízeny byly společnosti na obranu a podporu
školství národního jako jsou Vyučovací liga ve
Francii a Belgii, jednota „Volksonderwijs“ v
Holandsku a j. a přiměti tyto společnosti, aby
utvořily ve všech obcích odbory pro ochranu
a propagaci školy. Federace učitelské budou
vyzvány, aby zřídily zvláštní své odbory na
obranu učitelstva a utvořily v dobách syste-
matických útoků na školu stálé ankety, kte-
réž by doručovaly materiál denníkům, oněmov-
nám i řečníkům.
Francie
Belgie
Holandsko
14
article
Když ještě projednána důležitá otázk.
tuberkulosy učitelské, o níž se po-
drobněji zmíníme někdy jindy, bylo jednáno
o pořádání světového kongresu uči
telskéh. Podle stanov mezinárodního vý-
boru učit. federací má býti světový kongre
konán vždy po 10 letech. Ježto poslední kon
gres konán byl v Paříži r. 1905, bude příšt
světový sjezd konán r. 1915. Pisatel této zprá-
vy byl delegován českým Zem. ústř. spolkem
jednot učitelských, aby vyzval zástupce ostat-
ních evropských učitelských organisací, by po-
řádán byl kongres v Praze. Jeho návrh jedno-
myslně a s nadšením byl přijat a to tím spíše
ježto dychtivěji chce svobodomyslné učitel-
stvo všech národů uctíti památku Husovu
veliká většina členů mezinárodního výboru
touží opětně spatřiti krásnou Prahu, jíž se př
schůzi v Praze před několika roky konané to-
lik obdivovali, jsouce její krásou a přijetím če-
ských kolegů nadšeni.
Husův
Paříž
Praha
15
article
Pořad jednání světového kongresu učitel
ského r. 1915 v Praze stanoven takto:
1. Vliv Husův na lidové vzdě-
lání a moderní školu. (Přednáška uč
Jos. Černého z Prahy.)
2. Vyučovánína všech stupních
mábýti přístupno všem dětem bez
ohledu na jmění a jen se zřetelem
na jejich schopnost. Psychologické
paedagogické i methodologické zásady, dle
nichž má se vyučování upraviti, aby hovělo
řečenému požadavku. (Referenti: řed. Skar-
vig (Dánsko), poslanec a člen minist. rady
řed. N. O. Bruce (Švédsko).
3. Statistika o přeplněnost
tříd v rozličných zemích. Důsledky
Náprava. (Ref.: školní rada P. Syke s (Anglie)
uč. M. Godefroid (Lucemburk).
4. Statistika o zákazu výděleč-
né práce dětské ve věku školském
v rozličných zemích. Nezbytnost
zákazu výděl. práce dětské. (Ref.
uč. vyš. ob. školy M. Adam (Lucemburk)
B. Steer, zástupce National Union of Tea-
chers (Anglie).
5. Volnost svědomí a občansk
svoboda učitelova. (Ref.: říd. uč. Jos
Smrtka (Čechy), řed. J. Winnens (Bel-
Budou tedy v Praze r. 1915 konány
dva veliké kongresy učitelské
slovanský a světový. Nejen vše m
českému učitelstvu, ale i celé české veřejnosti
a zvláště královské naší Praze nastávají tím
povinnosti pečovati o to, aby dální hosté, kte-
ří své dojmy budou tlumočiti jinonárodní mlá
deží, nabyli při svém pobytu v Praze dojm
F. V. Moravec.
nejkrásnějších.
gie).
Husův
Černý
Bruce
M Godefroid
Ref
Smrtka
Čecho
J Winnens
Bela
F V Moravec
Praha
Jos
Dánsko
Švédsko
Anglie
Lucemburk
světový kongres učitel
National Union of Teacher
17
article
Žena venkovská.
Žena venkovská.
O prázáninách máme tak mnohou příležitost
pozorovat život ženy venkovské a kdož delší do-
bu pobývají na venku, mohou i mnohé neblahé
poměry hlouběji proniknout a poznat, že není to
jen ona letní idyla, kterou prožívá měšťák, když
přijede na zotavenou, ale že život našeho rolnika
je těžký, úporný a ještě těžší je život ženy. Vidí-
me, že tu je ohromná čásť ženské otázky, pod-
statná její čásť, neboť život ženy rolnické a ven-
kovské vůbec je podstatnou součástí života ná-
roda. Přes všechno zprůmyslňování je národ ná
přece jen zemědělský a polovina jeho jsou ženy.
Maně dostavují se úvahy, dobře-li je řešena žen-
ská otázka u nás, dobrými-li cestami béře se naše
hnutí, neměla-li právě u nás zde zakotviti, odtud
vyjíti snaha po nápravě, neprojevilo-li by se
v tomto způsobu řešení otázky české ženy naše
češství, není-li právě v tom, že naše hnutí měšťá-
cké druží se tolik k mezinárodnímu hnutí, že vy-
chází zjevně z všem národům společného poža-
davku volebního práva, onen cizí živel, který za-
braňuje, že ženské hnutí stále nemůže dobře pro-
niknout do všech vrstev a že zejména v rolnickém
stavu zůstávají ženy netečny a cizí k žeskému
hnutí, jakoby tu nebyly jejich zájmy hájeny. A zre-
kapítulujeme-li si celý postup našeho hnutí, vidí-
me, že cesty jeho jsou správné, neboť nemohlo vy-
víjet se jinak za daných podmínek, že volebn
práva jsou cestou k dalšímu vývoji a že i žen
venkovská, oprávněná zasahovat do veřejných zá-
ležitosti, bude se sama vyvíjet, ale musíme do-
znat, že ženské hnutí dnešní je nejbližším zájmům
duševnímu stavu ženy venkovské vzdáleno.
18
article
Ženské hnutí přišlo k nám z ciziny a zachvátilo
ženy všech národů, ale snad právě v řešení této
otázky venkovské ženy projeví se naše češství
naše hnutí dostane svůj ráz národní, bude-li ře-
šit otázku ženy většiny národa. Ženské hnut
naše, tak jako šíří se stále po všech vrstvách ná-
roda a jako prohlubuje se novými poznatky, tak
také s vývojem pronikne i k ženě venkovské
její otázka stane se otázkou jeho.
Otázka ženy venkovské je dosud citelnou
mezerou zanedbávanou ženským hnutím a je
třeba věnovat jí plné pozornosti. Mluvíme o žen-
ském hnutí a žena venkovská se ho neúčastní
Tvoří svým počtem, svou prací a celým životem
išdro národa a její život je nám hodně cizím.
Naříkáme na úpadek ženy venkovské. JJejí duše-
vní úroveň rovná se četbě, kterou ji zasypává
klerikélní tisk. štří se listy: Marie. Selka, Sv
Vojtěch, Meč, Kříž a j. a často slyšeti stížnost.
že není prostředku, který by cílil tomuto zhou-
bnému přívalu, který ženu udržuje na stále stejně
nízké úrovni. Muž přece uchopí se jiných časo-
pisů politických, hospodářských, kdežto žena
omezuje se pouze na to, co jí sám sdělí. Naříkáme
nad jejím klerikalismem a vidíme tíží jelibe živeta.
zpočívající v nezdolné, těžké práci fvsické, víme
o nedostatečném vzdělání i v jejím vlastním pra-
covním oboru v hospodářské činnosti a necháneme
spojitost obou vztahů: duševního života a tělesné
vysílenosti.
Ona je muži více rovna stejnou prací, ne
žena vrslev t. zv. inteligentních, u obou marželí
je porozumění pro tytéž zájmy, tytéž starosti
není mezi nimi oně propasti rozumové a vzděla-
nostní a přece dnašní poměry otevírají mezí nimi
prohlubeň, aniž by si toho byli vědomi.
Ženu venkovskou zastihla změna hospodář
ských a sociálních poměrů nejméně připravenu.
Marie
svazek Vojtěch
Kříž
19
article
Cíti poklesnutí svého významu v hospodářství
v rodině. Cití celou tihu svého postavení, jak
hospodyně, žena, matka a nenalézá nikde opory
osvěžení, nemá oddechu, její práce nedocház-
uznání a odměny. Tradice, zvyky mizí, protože
neodpovíají dnešním poměrům a není jí podáno
jiné vodítko. Jediné, co jí zbylo, je kostel, v je-
hož temných obřadech nalézá nutné povznesen
citu, osvěžení mysli, jak se domnívá.
Chceme-li ženu venkovskou povznést, musím
tí porozumět, vniknout k její duši, utýrané, utla-
čené, tu duši probudit, osvěžit. Ona nežije, živoří
Nutno jí nejprvé učinit život životem.
Slýcháme stížnosti, že ženy venkovské a děl-
nické přinášejí nedůvěru k ženám měšťáckým
pak-li činí pokusy o jich uvědomění a ukazuje se
kterak jí klerikalism ovládá. Přičina je v tom, že
klerikál a kněz jí povídá to, po čem prahne její
duše, po povzhuzení, útěše, když sama si nedo-
vede pomoci. A co my jí přinášíme? Naše neža-
davky, naše stesky, to, co potřebujeme od ní
Dokud jí nepřineseme to, co ona potřebuje, do-
kud nepomůžeme jí sociálně a hospodářsky, aby
nepotřebovala útěchy a síly k trpělivosti v utrpe-
ní, dotud nevníkneme ani k její duši a bude naše
ujišťování o dobré vůli marné.
Z tohoto stanoviska vidíme program práce
pro ženu venkovskou odchylný od práce pro ženu
vůbec. Musíme jej pokládat za zvláštní obor pra-
covní a uvědomit si, že je nutno přimět k rozvoj
životní síly ženy venkovské, učinit ji život, živo-
tem a pak sama přinese národu vše, co má a co
od ní potřebuje. Proto je nutno v první řadě sle-
dovat poměry, v nichž žije, změny, které se usku-
tečňují v jejím zaměstnání a cesty k dosažení
rovnováhy, Neboť je jisto, že příčinou dnešních
zmatků je nevyrovnanost poměrů, sil a schop-
ností.
20
article
Žena venkovská dělí svou práci mezi své ho-
spodářské zaměstnání, domácnost a mateřství.
Hospodářská práce stojí tu v první řadě, jelikož je
podkladem existence, v ní spočívá hlavní význam
ženy venkovské, je jejím povoláním, vše ostatn
vykonává jen jakoby mimochodem, po hlavní své
práci v poli, ve stodole neb chlévě, ač všude je
zbytnou. Bez ní ničeho by nebylo plně dosaženo.
JJiž od časného mládí, jako děvče rolnické, je
činna v hospodářství. Po odbyté návštěvě školn
a ještě dříve, až do provdání se pracuje ve stáji.
na louce, v poli a jedině v zimě zabývá se více
v domácnosti. Sňatkem nezmenší se její působnost.
ale zmnoží se o činnost hospodyně-matky. L.r
tedy pokládati mládež divčí za síly pomocné
k úlevě hospodyně, bez jejíž bdělosti by však vše
hynulo. V rukou žen přímo ode dávna spočíval
velká čásť chovu dobytka, chov drůbeže, mlékař-
ství, pečení, přádlo, ovoce, zelenina a j., její
pomoc byla nezbytnou na louce i při práci polní
a teprve po tom všem věnovala se domácnosti
rodině. To vše je působnost, která vyžaduje mno-
hé kvality duševní, charakterové, zručnost a zra-
lost úsudku. Postavení ženy takto působící měle
by být nejvýš významným, čestným, činnost ra-
dostná tvůrčími momenty a předpokládá důklad-
nou a všestrannou průpravu. Toho všeho dnes
není. Naopak, žena venkovská je v ohledu na od-
bornou průpravu co nejhůře opatřena, ke škodě
vlastní a všeho hospodářství národa.
21
article
V nové době poměry socíální a hospodářské
zprůmyslnění výroby i obyvatelstva, vzrůst měst
středních stavů vyžadují jiné hospodaření, k ně-
muž nedostačují staré, po předcích dochované tra-
diční způsoby. Ku povznesení zemědělství stala se
různá opatření. Byly vybudovány školy odborné.
podpůrná družstva, hospodářské spolky, však ve-
směs brán zřetel pouze na muže. Pro ženu nedělo
se ničeho. Bylo zapomenuto, že žena v zeměděl-
ství je nerozlučnou součástí, nezbytným činitelem,
že nelze pozvednout hospodářství vůbec, nebu-
dou-li povznesení oba jeho činitelé současně. Mu-
žova práce nadále nesla zdar, měla výsledek,
kdežto obory, které měla žena na starosti, zůstaly
státi a dokonce vlivem poměrů i upadaly. To po-
ciťuje se silně dnes, zejména v drůbežnictví,v
ovocnářství, zelinářství a pod., to pociťuje se iv
bezradostnosti hospodyně, v neutěšenosti a neútul-
nosti domácnosti, v zanedbanosti dětí, neboť při
nedostatečnosti pracovních sil, přetížená hospody-
ně musí mnohé zanedbávati, co by jinak uspořádá-
no a vyplněno sloužilo k uspokojení a zpříjemnění
života celé rodiny. Pro to vše v poslední době zři-
zují se různé kursy a školy hospodyňské. Ale ji
zase ozývají se tu varovné hlasy, že znalosti ho-
spodvňské, nejsou-li podávány v souvislosti s ce-
lým životem zemědělským a pokud možno v pomě-
rech kraje, značí pro dívky spíše odcízení a budí
touhu po jiném životě. Možno si představiti, ž
hospodářství v horách nelze se naučit v rovině
na př. hospodaření v kraji podřipském že nenaučí
se dcerky rolnické v Praze, ale že se odcizí a zne-
chutí. Proto školní výchova může dosud málo po-
skytnouti dívce rolnické, není-li provázena živo-
tem v hospodářství a pochopujeme, že náš roz-
vážlivý český sedlák nerad posílá své děti do škol
ze svého hospodářství
Praha
22
article
Školní výchova mládeže doplňována může býti
družstvy a spolky, jako je tomu u mužů. I v tom
ohledu bylo na ženy zapomenuto a veškeren zřetel
obrácen byl k muži, jakožto hlavnímu činiteli v ho-
spodářství. Tím šíří se ještě více propast mezi obě-
ma a význam ženy poklesá i v hospodářství,
němž její působnost zůstává pozadu za pokročilej-
ším a podporovanějším mužem. Proto svépomocné
akce ženské mají v první řadě směřovati k tomu
aby ženy uvolněny byly od práce v domácnosti.
aby nebyly tolik využitkovány a mohly se věnovati
zdokonalení ve svém oboru. K ulehčení prácev
poli a při jiné hospodářské činnosti vynalezeny
byly stroj, jež si muž bez obtíží opatří, třeba ve
spolku s jinými, pro ulehčení mechanické práce
hospodyňské neděje se dosud téměř ničeho. A pře-
ce by tím byly uvolněny ženy pro hospodářskou
výrobu. Je to plýtvání národními silami, když ho-
spodyně musí od časného jitra do pozdního večera
vedle práce v hospodářství pracovati starým, čas
vyžadujícím způsobem v domácnosti a rodině
Veškeré poetické líčení neúnavné, pracovité ho-
spodyně nesmí nás másti a zastírati pravdu, že po-
lovina národa hyne v nejkrásnějším věku a že
předčasně stárne, zmořena vysilující prací. Je to
vždy doklaďem nižšího kulturního stupně a škodou
hospodářskou.
23
article
Není pak divu, že dcery rolníků rády utíkaj
z domova, kde vidí obraz své záhy ustarané matky
a v něm svou budoucnost, že opouštějí hospodář-
ské zaměstnání, aby zbavily se podobného údělu
a přípravují tak venkov a důležitý stav rolnický
nejlepší a nejschopnější síly, které by v jiných po
měrech mohly býli ozdobou svého stavu a čest-
ným stavem národa.
Pokrokově vedené hospodářství, méně kon-
servativní duch mohl by tu mnohou cennou sílu za-
chovati. Proti tomu však zůstane každé moraliso-
vání bez účinku, nebude-li postavení hospodyně
venkovské tak povzneseno, aby v první řadě dce-
ra dnešní v něm ráda setrvala.
Velkým činitelem je tu uchování hospodářské
samostatnosti selky, kterou požívala až do posled-
ní doby, neodvislosti její od peněz, jež by jí muž
dal do rukou. Ode dávna rozhodovala sama
příjmech, které plynuly z oboru jejího hospodaře-
ní, z nichž samostatně opatřovala nákup, oděv a ji-
né potřeby. Často z těchto příjmů vydržovala ce-
lou domácnost, opatřila výbavu dceři, což bylo je-
jí chloubou a radostí. Dnešním, více obchodním
způsobem hospodaření mužova ztrácí hospodvně
tuto svou samostatnest, neboť veškeré příjmy sou-
středují se víc a více v rukou hospodáře. Částečně
nese vinu penších jejich příjmů i její vlastní ne-
schopnost přizpůsobit se novému způsobu a potře-
bám doby. Nesamostatnost ženy jeví se i v tom.
že kde muž má soustředěny přijmy ve svých rukou.
opatří sobě veškeré stroje pro svou práci, zřídka
kdy však opatří i nejnutnější pomůcky pro uleh-
čení práce ženské a považuje za samozřejmo, že
žena pracuje stále stejným namahavým způsobem.
24
article
Samostatnost hospodyně také silně ohrozila
družstva mlékařská, která odejmula mlékaření
výrobu másla, sýrů z rukou žen a tím zbavila je
značné části přijmů, aniž by jí byla poskytnuta ná-
hrada, naopak postavila ji před nová vydání v do-
mácnosti. To znamená velký převrat v hospodaře-
ní a mělo by být popudem, aby nikdy v žádném
družstvu nechyběly ženy-hospodvně, které jsou
vždy v každém hospodářském podniku směrodak-
ny, neboť hospodářské pracovní jako rodinné sdru-
žení je co nejúžeji spojeno, všechny jeho pracovní
obory, jichž představiteli jsou muž a žena, jsou
neodlučny a nelze je beze škody odlučovati.
A konečně cena hospodaření spočívá hlavně
ve výrobě surovin a v tvoření cenných výrobků
téměř z ničeho a na tétovvýrobě je žena stále stej-
ně zúčastněna i při změněných poměrech, ale ne
více samostatně, nýbrž jako pomocná síla, Žena
vždy byla nápomocna při všem hospodaření a ne-
lze si představit rolníka bez hospodyně, jako je to
možno u průmyslníka, obchodníka, ano i velko-
statkáře a přece je dnes jen pomocnicí mužovou
pži chovu dobytka, dojení, mlékaření a jinde, kde
dříve byla samostatnou. Ano v oborech, kteréjí
dosud zbyly v drůbežnictví a zelinářství, kde je
hlavou, podnikatelem a zodpovědnou silou, nedo-
stačuje následkem nedostatečné průpravy. Proto
je nespokofena a cítí se ponížena, aniž by chápala
příčinv. Proto je třeba buditi vědomí, že povolání
hospodyně je velice vážné, významné, že vyžaduje
odborné přípravy, že nelze dnes spoléhati na to
že dcera naučí se nejléne hospodařiti u matky, ja-
ko nespoléhá se otec, že naučí vše nejlépe syny.
Tutéž výchovu, jakou poskytne synům, musí po-
skytnouti i dcerám.
25
article
Avšak jde o to, aby již dnešní žena se povzne-
sla, odborně zdokonalila, uchovala svou samostat-
nost a povznesla své povolání, svou činnost hospo-
dářskou a vyrovnala krok s mužem a o to mají pe-
čovat svépomocná družstva žen a hospodářské
spolky. Úkol ten není malý, ani snadný. že však je
možný, o tom svědčí četné spolky v Německu.
O vzniku prvního spolku sděluje zakladatelka
jeho pí. Elis. Bochm-Lamgarben následovně: Srov-
návala jsem nepříznivé výsledky svého hospoda-
ření s příznivými výsledky mého muže a shledala
jsem, že kdežto muži vesměs snažili se o poučení
a zdokonalovali svoje způsoby hospodaření, ženy
stály oproti svému hospodářství bezradně a bez
plánu.
Snažila jsem se získati taktéž všemožnou pří-
ležitost ku poučení a vybudovati spolek hospo-
dyň. Leč teprve po víceleté práci r. 1898 podařil
se mně tento úmysl a založen byl v malém pru-
ském městečku spolek, jehož účelem bylo dalš
vzdělávání se hospodářské a zahradnické. V mě-
síčních schůzích byla vždy některá hospodářská
neb sociální otázka řešena krátkým referátem
debatou s takovým úspěchem, že za půl roku
vzrostl počáteční počet 5 členů na 45 a do dnes
vybudováno je ve východním Německu 47 podob-
ných spolků.
Německo
26
article
Scházely se tu ženy městské a venkovské a
přirozeně vešly ve vztahy hospodářské výměny-
Mělyť hospodyně venkovské mnohé výrobky, jež
nutně musely zpeněžit a ženy městské potřebovaly
mnohé, co raději koupily přímo od hospodyň. Ty-
to stěžovaly si, že často dostanou své zboží z trhu
zpět, následkem horka a prachu neupotřebitelné.
ony zase, že mnohé nedostanou Včasně neb
správně.
Z těchto rozhovorů vznikla myšl-nka vybudo-
vati společnou prodejnu. Ženy samy nesouhlasily
s tímto podnikem, neviděly jeho užitečnost a mu-
žové teprv nebyli pro to. Leč členky spolku ne-
ztratily odvahu. Zemědělská komora poskytla po-
čátečních 400 marek, květinářka v místě převzala
veškeré dodávky do komise a obrat v prvním roce
činil 4000 marek, v druhém 6000 marek a dostou-
pil již výše 40.000 marek ročně a nikdo ze zúčast-
něných nechtěl by postrádat této prodejny, zejmé-
na ne městské ženy. Zde teprve naučily se znáti
dobré, čerstvé zboží, osvojily si ve styku s venko-
vankami potřebné znalosti, k výživě rodiny tak
důležité. Tím vzrostly úkoly spolků, z nichž 14
semklo se ve východopruský svaz. Z pouhé počá-
teční snahy po sebevzdělání vzrostla potřeba po-
zvednout hospodářskou výrobu vůbec, zlednat ji
odbyt a docfliti jednomyslného směru všech spol-
ků. Účelem společného svazu stalo se: pěstění ovo-
ce a zeleniny, vychování vlastních domácích dru-
hů drůbeže, výchova hospodyň a čeledi, zřízení
divčí školy hospodářské. Za pomoci vlády a ze-
mědělské komory podařilo se i to a dnes časté vý-
stavy svědčí o zdaru veškerého podniku
Jest patrno, že o všechny tyto záležitosti sta-
rati se mohou jen ženy odborně kvalifikované.
27
article
Přes to otázka ta nevymyká se z ženské otázkya
je povinností ženského hnutí starati se o všechny
ženy a prohloubiti svoji otázku o všechny obory.
zasahovati do všech vrstev. Pro první chvílí musí
ženské hnutí dát aspoň popud a příslušela by akce
taková Svazu ženských spolků českých
Olga Stránská.
Vyšší škola pro hospodářská povolání ženská.
Předešlé ženské hlídce, pojednávající o „Vyšší
škole pro hospodářská povolání ženská“, kterou
zřizuje brněnská „Vesna“, nutno připojiti, že táž
škola jest již letos — počátkem tohoto školního
roku — otevřena, jako první ústav toho druhu
v Čechách při „Městském dívčím lyceu“ v Hradci
Králové, kde žákyně mají stejnou příležitost, po-
znati život pensionátní, jako žákyně „Vesny“, ne-
boť v Hradci Králové existuje velmi dobře řízený
dívčí pensionát „Božena Němcová“.
o. S.
Stránská
Němcová
Čechy
Hradec Králové
28
article
Literatura.
Literatura.
Handbuch der Politik. Berlín, nákladem dra
W. Rothsilda 1912—13. 2 díly. Dílo, které čtenář-
stvu svému oznamujeme, je vážný pokus vědeckých
a politických kruhů německých v říši, dáti širokým
vrstvám inteligentního čtenářstva úvod do poli-
tiky jako vědy. Není to spis politicky agitační,
nýbrž politicky poučný. Nejlepší lidé v oboru vědy
politické v Německu účastnili se vydání této poli-
tické encyklopaedie: Laband, G. Jellinek, Ad. Wach.
K. Lamprecht. Ad. Wagner, Franz v. Liszt, Georg
v. Schanz, dr. Fritz Berolzheimer atd. Dílo rozvrže-
no jest ve dva svazky, z nichž první pojednává
základech politiky, druhý o úkolech politiky. Prví
díl, který jest více rázu theoreticky všeobecného
s užilkem přečte každý, kdo není příslušníkem ně-
mecké říše, nezajímá se o vnitřní a zahraniční po-
litiku její, a obírá se jen politikou jako vědou, dí
druhý jest určen především pro občany německé
a ty, koho německá politika mimo říši zajímá a
chce se o základech jejích poučiti. Poučení, které
se poskytuje, jest sice jen poučení úvodní, ale ve
většině článcích dobré, literární odkazy, kriticky
sebrané a charakterisované, jsou čtenáři voditkem.
jak dále hlouběji mohl by se o tom nebo onom
předmětu poučiti. Nelze nám podati obsah celého
obsáhlého spisu, ale třeba konstatovati jedno: celé
dílo zpracováno jest na základě jednoho plánua
opravdu netrpí tím, čím obyčejně souborná díla
trpívají: zbytečným opakováním. Že ovšem stano-
visko všech autorů, jichž jest na osmdesát, nemůže
býti jedno a totéž, jest přirozeno a nelze vytýkati.
Kdo chce se poučiti o politických problemech
dnešního Německa, tomu spis doporučujeme. Tbk.
W Rothsild
G Jellinek
Ada
K Lamprecht
Wagner
Franz
Liszt
Georg
doktor
Berolzheimer
Berlín
Německo
Laband
29
article
Nová knihovna pro mládež počala vycházeti
na Moravě. Jsou to „Voničky“, které rediguje
Bed. M. Beneš (vydává učitelské knihkupectví F.
Sukaný v Uher. Hradišti). Právě vyšlý druhý sva-
zeček obsahuje dětskou povídku známého nám již
mladého autora, jenž se zdarem počal pěstovati
dětskou literaturu Pavla Suly: „Človíček
ſpův. dřevoryty vyzdobil J. Hodek, str. 74. za 90 b).
M Beneš
F Sukaná
Pavel Sula
J Hodek
Morava
Uhry
30
article
Nová práce Sulova podává nám v rámci života
prostých lidí rozkošnou postavičku hocha, vyrůsta-
jícího z dětských sukýnek. Je to rodný bratr
„Majdy bobečka“, kterou vydal autor před rokem.
zdědil dokonce některé její vlastnosti i leckterý
kus stafáže. Také zde stejně jako u postavy před-
cházející možno pozorovati dobrý vliv nejlepší naší
dětské knihy „Babičky“ od Boženy Němcové. Po-
stava báby prachandářky, která na podzim přichá-
zí s hor dolů do kraje, aby živila svými pohádkami
a pověstmi obraznost dětských duší, je jistě obdo-
bou podobné postavy Boženy Němcové. V pří-
tomné povídce rozvazuje mladý vyprávěč pouta
své stylisace, uvolňuje svůj sklon ku prostémua
přece poutavému způsobu vypravování, který je
tak přístupný malému i dospělému širokému čte-
nářstvu, jemuž je knížka určena. Svět nejprostších
radostí, který se nám vynoří v životě chudé dělni-
cké rodiny, přiloživší společně ruce k jednomu cíli,
k dosažení vlastního domku a vlastní kravky, je
tu vylíčen slovy něžné spanilé duše, která vidí
místo pro dobré duše a šťastný život právě v ovzdu-
ši vrstev nejnižších. Dítě, které svou bájivou
naivní myslí vytváří kolem sebe téměř pohádkový
nimbus, naslouchajíe hovoru zvířat i neživých před-
mětů, je až na některé poněkud rušivé jednotlivo-
sti zasazeno do tohoto rámce pevně, nikde nevy-
padává, je to prostě a živě malovaný pastel, jehož
parvy působí na nás dojmem pelu, nanášeného pří-
mo se skutečného květu, který byl předlohou.
Majda
Němcová
31
article
Odložme konečně předsudek, dle něhož psaní knih
pro mládež pokládá se za zaměstnání rázu paeda-
gogického, přistupujme ke každému novému pří-
růstku i takové dětské literatury jako k vážnému
činu na poli literárníml Viděli jsme nedávnov
„Dětských srdcích“ Růženy Svobodové, že tento
genre ani u takové básnířky nejen není v rozporu
s knihami, které dokumentovaly její umělecký vze-
stup. nýbrž jde s nimi ruku v ruce. Tak i „Človí-
ček“ Pavla Suly má své náležité místo ve vývoji
mladého básníka, jehož těžkou stylovou práci jsme
před několika lety obdivovali v „Tanečnici“.
Dokazuje, že nám v Sulovi zraje ušlechtilý povid-
kář vešnický, jenž bude pěstitelem dobrého vkusu
ve sférách, v nichž bují často zeela neliterární býlí.
Pro mládež byly vydány také práce našich
dvou hlavních zástupců historických vypravovate-
lů: Aloisa Jiráska a Zikmunda Wintra. Povídky
Aloisa Jiráska: Z dávna i nedávna (str. 80.
za 80 h), které byly uchystány pro padesátý svazek
Topičova „Osení“, obsahují dvě práce historické-
„Bitva u Kresčaku“, poutavé vylíčení celého po-
zadí této historické události a „O panu Jeníkovi“,
zajímavý životopis českého šlechtice z dob probu-
zenských, vystupujícího také v románovém cyklu
„F. L. Věk“ a k nim přidána milá arabeska, která
dovede zaujmouti mysl dětskou „Mify“. Malíř veli-
kých historických pláten v těchto drobnostech si
ovšem odpočívá od svých napiatých rozlehlých
koncepcí, avšak zůstává tu aspoň půvabný vyprá-
věč, na jehož celém způsobu podání lze pozoro-
vati výsledky celého předcházejícího, do výšky se
pnoucího díla. Jirásek v obou prvních číslech ne-
Svoboda
Pavel Sula
Jirásek
Winter
Topičův
Jeník
Sula
Kresčak
Člový