ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 4726d550-8f17-11dd-98ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: org 8, person 53, place 30
1 masthead
21. září 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Ldstů“ k číslu 2ag.
národní Ldstus
4 masthead
života.
5 masthead
Strana9.
6 article
OBSAH: Školství: F. V. Moravec: Slovanské a mezl národní styky českého učitelstva. Ženské hnutí: Olga Stránská: Žena venkovská Literatura. Bibliogratie.
F V Moravec Stránská
7 article Školství.
Školství. Slovanské a mezinárodní styky českého učitelstva. Slovanským stykům českého učitelstva slouží Svaz slovanského učitelst va v Rakousku. Mezinárodní organisací jest Bureau international de fédéra tions dinstituteurs. Obě tyto organi- sace prožívají období počátečného rozvoje. samozřejmě musí překonávati množství obtíž a nemohou se arci zatím ještě uplatňovati ta- kovou váhou a vykazovati takovými projevý a podniky, jako mezinárodní organisace a kon- gresy jiných, lépe situovaných a vydatně vlá- dami podporovaných stavů. Přes to však obě řečené organisace vy- rostly již z nejkritičtější doby prvních počinů zpevňují se, počínají čile a uvědoměle praco- vati, dobře sloužíce velkým ideám solidarity duševního i hmotného povznesení učitelského stavu a pokroku školskému. Nebude tedy pr naši veřejnost bez zajímavosti přihlédnouti k jejich pracím i snahám, jak projeveny byly ve schůzích nedávno konaných.
Rakousko
8 article
Svaz slov. učitelstva soustřeďuje v sobě kromě Dalmatinců veškeré učitelstvo této poloviny říše v počtu 26.628. Svaz obíral se v posledním období důležitýmmi otázkami Znovu pozvedl hlasu pro požadavek v y šší h vzdělání učitelského, domáhal se svo- bodného vývinu všech národů rakouských jejich mateřském jazyku a v tom smyslu obrátil zvlášť pozornost slovanských klubů poslane- ckých na hrozné poměry školské ve Vídni a Dol. Rakousích, lode uzákoněním návrhu Koliskova hrozí zkáza nejen školstv českému, ale znemožňuje se zřízení vůbec kterékoliv jiné jinoslovanské školy v Dol. Ra- kousích. Svaz dále důrazně, čile i účinně za- sáhl do boje proti zdefinitivnění in- stituce okres. škol. inspektorů opětně zdůrazňoval dávný požadavek po spra- vedlivém zastoupení učitelstva ná- rodního ve školních úřadech, do- máhal se snížení jízdného na dra- hách pro učitelstvo a vůbec stavěl se za nejdůležitější postuláty stavovské. K nejdů- ležitějším jeho počinům řadí se jeho studium a snahy ve směru opravy dosavadní- ho říšského zákona školního, jakož i jeho obrana slovinského učitel- stva proti kruté persekuci kleri- kální.
Koliskův Vídeň Dolo Rakousy
9 article
Dále za hranicemi této říše ve slovanském učitelstvu pracovati byla dána příležitost při sjezdu srbského učitelstva v Bělehradě, kde byly za činné účasti českých delegátů Skály Skalického a Hajného vykonány pří- pravy k rozšíření a utužení styků všeho slo- vanského učitelstva jmenovitě zřízením Slov učitelské ústředny, jež má vydávati Věstník regulováním vzájemných návštěv, vydáváním slovníků differenčních, zřízením slovanské paedag. knihovny a p. Válečné událostí bal- kánské, které odvolaly všechno učitelstvo ze škol, vtisknuvše mu zbraň do rukou, zdržely sice vykonání přípravných prací, ale je na- děje, že Svaz krásným podnětům zapadnouti nedá. K popudu českého zástupce uč. Skály obírala se letošní ferialní schůze svazová, ve Vídni konaná, také otázkou, která nyní cele zabírá všechen zájem českého učitelstva, t.j. úpravou platů učitelských. Bylo uloženo správě Svazu, aby ihned podnikla kroky jak u vlády, tak u všech klubů posla- neckých, aby urychleným projednáním malého finančního plánu docíleno bylo sana ce zemskýchfinancí, na níž téměř ve všech zemích korunních více méně závislá je řádná úprava platů učitelských, jakož aby ve sroz- umění s organisací učitelstva německého vy- konány byly přípravné práce k veliké de- monstrační schůzi všeho předli- tavského učitelstva ve Vídni za brzkým uskutečněním požadavků učitelských pořádné úpravě platů.
Skála Skalický Hajný Skála Bělehrad Vídeň svaz krásný podnět
10 article
Svaz slovanského učitelstva projednáva také důležitou otázku: učitelova občan- ská svoboda a volnost svědomí Námět vnesen do jednání delegáty českýmia český referent uč. B. Skála výstižně a na základě dotazníkového materiálu prokázal, jak základními zákony státními každému občanu zaručená svoboda a volnost svědomí jsou učitelstva vlastně jen na papíře. Po návrhu referentově sneseno dotazníkovou akcí se- brati materiál, kterým se ozřejmí, jak zákony nařízeními i praxí potlačuje se učitelova ob- čanská svoboda a volnosť svěďomí, ve formi brožury pak sebranými fakty dokumentovatí. jak omezován je učitel, po němž se žádá, aby vychovával charakterní občany. Sluší ještě zaznamenati, že Svaz usnes se pořádati v r. 1915 sjezd slovanského učitelstva v Praze. Přávem projevil zá- stupce českého učitelstva, starosta Z. Ú. S Jos. Smrtka potěšení nad tímto usnesením s nadějí, že bude možno v Praze v roce, „kdy připomínati si bude český národ osvobození českého ducha v duchu Husově“, přivítati co největší počet slovanského učitelstva. Rovněž o prázdninách a to v Bruselu Gentu konal schůze mezinárodní výbor učitelských federací, v němž dosud soustředěny jsou organisace učitelské: angli- cká, belgická, česká, francouzská, dánská, ně mecká, bulharská, lucemburská, nizozemská švédská, portugalská, rumunská, švýcarská finská, polská, uherská, řecká, italská, ruská srbská. Letošní schůze výboru zastupovala as 400.000 evropského učitelstva. Učitelé romanských zemí vnesli na pořad jednání o-vychovávacímethoděital- ské reformatorky dr. Montesso- riové. Zdá se, že methoda montessoriská —
B Skála Z Ú Smrtka Husův doktor Montesso Praha Jos Brusel učitelský federace
11 article
která je jednak opřena o dávné principy Ko- menského, žádajíc, aby vyučováno bylo jakoby ve hře, jednak o uznaný již princip individuali- sace výchovy — obdivována je v západních zemích jako revoluční a samospasitelná refo- ma, od níž je tuze mnoho čekáno. Poznalo se po důkladném rokování, že otázka methody dr. Montessoriové není dokonce ještě tak uzra- lá, aby státi se mohla předmětem propagace ve všech evropských federacích učitelských Výbor prohlásil se sice v principu pro indivi- dualisační system montessoriský, ale uznal, že do nynějších přeplněných škol nelze jej šma- hem zaváděti; neboť úspěšnost řečené metho- dy předpokládá jen 15 až 20 žáků v jedné třídě. Přiznalo se, že základní princip samo- učení, volnosti a šetření osobivosti žákovy, jak se žádají paní dr. Montessoriovou, jsou velm důležitými, ale nebylo lze vysloviti souhlasu s jejími názory na zvykání práci, předčasné učení čtení, naprosté odstranění rozkazu a vlády učitelovy a p., a proto usneseno vyzvati všechny federace evropské, aby konaly s me- thodou řečenou pokusy, aby později mohl me- zinárodní výbor dáti konečnou direktivu. Jiným předmětem rekování byla otázka světelných obrazů při vyučování Uznáno, že projekce světelné jsou paedago- gicky žádoucny a se zřetelem k moderním po- žadavkům učby i nezbytny. Osvědčily se při lidovýchově a extensích ústavů vyšších a tím nabyly práva i legitimace pro školy národní.
doktor Montessori Montessoriová Izinárodní
12 article
Uznáno, že světelným obrazem vyučování se obohacuje, výsledek učby se zpevňuje, ob- zor vyučování rozšiřuje, děti nabývají vyššt stupeň zájmu, dostavuje se ve škole lepší vý- sledek a tudíž i větší radost učitelova z práce. Proto má míti každá škola svůj přístroj promí- tací a svoje promítací obrazy a možno-li, obrazy živé. Konečně vysloveno přání, aby ne školách, kde zařízení příslušné a počet žactva tomu dovolí, používáno bylo světelných obrazů jako doplňku vyučování a aby kinemato- grafické obrazy upravovány byly specielně pro školu. K návrhu českého delegáta a po souhlasu zástupce mezinárodního institutt bibliografického a mezinárodního musea bru- selského ustanoveno zříditi při tomto museu mezinárodní centrálu pro výmě- nu a zaopatřováníškolních diapo- sitivů a filmů. Na pořadu jednacím byly i školní er kurse. Bylo usneseno domáhati se na pro- spěch školních výprav doma i v cizině bezplatnosti jízdy po drahách jiných veřejných dopravních prostředcích. Zá- roveň bude působeno, aby i učitelům pro u- snadnění vlastních cest za účelem odborného sebevzdělání nebo v zájmu vzdělání lidového podnikaných zaručeny byly tytéž výhody, ja- kých požívají jiné osoby ve službách veřejné- ho zájmu. Zajímavo, že proponovaný požada- vek na všeobecnou slevu jízdného pro učitele po způsobu státních funkcionářů narazil n tuhý odpor zástupců učitelstva německého. kteří ve smyslu usnesení říšské organisace ně mecké zastávají náhled, že učiteli nemají prn žádné zvláštní výhody býti poskytovány, ale že má stát řádně učitele honoro vati, aby vůbec slev nepotřebo v al.
13 article
Dalším předmětem rokování byla otázka zápasu o školu laickou, neodvi- slou, nestrannou (lecole neutre) Usneseno vyzvati všechny federace učitelské aby působily vytrvale k tomu, aby stát orga- nisoval obecné školství pod správou výlučně občanskou, aby trestal těch, kdo donucuj rodiče k odvolání dítek ze škol veřejných vypravil všechny veřejné školy řádně hygieni- cky, hmotně i paedagogicky. Bylo dále usne- seno působiti k tomu, aby ve všech zemích zřízeny byly společnosti na obranu a podporu školství národního jako jsou Vyučovací liga ve Francii a Belgii, jednota „Volksonderwijs“ v Holandsku a j. a přiměti tyto společnosti, aby utvořily ve všech obcích odbory pro ochranu a propagaci školy. Federace učitelské budou vyzvány, aby zřídily zvláštní své odbory na obranu učitelstva a utvořily v dobách syste- matických útoků na školu stálé ankety, kte- réž by doručovaly materiál denníkům, oněmov- nám i řečníkům.
Francie Belgie Holandsko
14 article
Když ještě projednána důležitá otázk. tuberkulosy učitelské, o níž se po- drobněji zmíníme někdy jindy, bylo jednáno o pořádání světového kongresu uči telskéh. Podle stanov mezinárodního vý- boru učit. federací má býti světový kongre konán vždy po 10 letech. Ježto poslední kon gres konán byl v Paříži r. 1905, bude příšt světový sjezd konán r. 1915. Pisatel této zprá- vy byl delegován českým Zem. ústř. spolkem jednot učitelských, aby vyzval zástupce ostat- ních evropských učitelských organisací, by po- řádán byl kongres v Praze. Jeho návrh jedno- myslně a s nadšením byl přijat a to tím spíše ježto dychtivěji chce svobodomyslné učitel- stvo všech národů uctíti památku Husovu veliká většina členů mezinárodního výboru touží opětně spatřiti krásnou Prahu, jíž se př schůzi v Praze před několika roky konané to- lik obdivovali, jsouce její krásou a přijetím če- ských kolegů nadšeni.
Husův Paříž Praha
15 article
Pořad jednání světového kongresu učitel ského r. 1915 v Praze stanoven takto: 1. Vliv Husův na lidové vzdě- lání a moderní školu. (Přednáška uč Jos. Černého z Prahy.) 2. Vyučovánína všech stupních mábýti přístupno všem dětem bez ohledu na jmění a jen se zřetelem na jejich schopnost. Psychologické paedagogické i methodologické zásady, dle nichž má se vyučování upraviti, aby hovělo řečenému požadavku. (Referenti: řed. Skar- vig (Dánsko), poslanec a člen minist. rady řed. N. O. Bruce (Švédsko). 3. Statistika o přeplněnost tříd v rozličných zemích. Důsledky Náprava. (Ref.: školní rada P. Syke s (Anglie) uč. M. Godefroid (Lucemburk). 4. Statistika o zákazu výděleč- né práce dětské ve věku školském v rozličných zemích. Nezbytnost zákazu výděl. práce dětské. (Ref. uč. vyš. ob. školy M. Adam (Lucemburk) B. Steer, zástupce National Union of Tea- chers (Anglie). 5. Volnost svědomí a občansk svoboda učitelova. (Ref.: říd. uč. Jos Smrtka (Čechy), řed. J. Winnens (Bel- Budou tedy v Praze r. 1915 konány dva veliké kongresy učitelské slovanský a světový. Nejen vše m českému učitelstvu, ale i celé české veřejnosti a zvláště královské naší Praze nastávají tím povinnosti pečovati o to, aby dální hosté, kte- ří své dojmy budou tlumočiti jinonárodní mlá deží, nabyli při svém pobytu v Praze dojm F. V. Moravec. nejkrásnějších. gie).
Husův Černý Bruce M Godefroid Ref Smrtka Čecho J Winnens Bela F V Moravec Praha Jos Dánsko Švédsko Anglie Lucemburk světový kongres učitel National Union of Teacher
16 title
Ženské hnutí.
17 article Žena venkovská.
Žena venkovská. O prázáninách máme tak mnohou příležitost pozorovat život ženy venkovské a kdož delší do- bu pobývají na venku, mohou i mnohé neblahé poměry hlouběji proniknout a poznat, že není to jen ona letní idyla, kterou prožívá měšťák, když přijede na zotavenou, ale že život našeho rolnika je těžký, úporný a ještě těžší je život ženy. Vidí- me, že tu je ohromná čásť ženské otázky, pod- statná její čásť, neboť život ženy rolnické a ven- kovské vůbec je podstatnou součástí života ná- roda. Přes všechno zprůmyslňování je národ ná přece jen zemědělský a polovina jeho jsou ženy. Maně dostavují se úvahy, dobře-li je řešena žen- ská otázka u nás, dobrými-li cestami béře se naše hnutí, neměla-li právě u nás zde zakotviti, odtud vyjíti snaha po nápravě, neprojevilo-li by se v tomto způsobu řešení otázky české ženy naše češství, není-li právě v tom, že naše hnutí měšťá- cké druží se tolik k mezinárodnímu hnutí, že vy- chází zjevně z všem národům společného poža- davku volebního práva, onen cizí živel, který za- braňuje, že ženské hnutí stále nemůže dobře pro- niknout do všech vrstev a že zejména v rolnickém stavu zůstávají ženy netečny a cizí k žeskému hnutí, jakoby tu nebyly jejich zájmy hájeny. A zre- kapítulujeme-li si celý postup našeho hnutí, vidí- me, že cesty jeho jsou správné, neboť nemohlo vy- víjet se jinak za daných podmínek, že volebn práva jsou cestou k dalšímu vývoji a že i žen venkovská, oprávněná zasahovat do veřejných zá- ležitosti, bude se sama vyvíjet, ale musíme do- znat, že ženské hnutí dnešní je nejbližším zájmům duševnímu stavu ženy venkovské vzdáleno.
18 article
Ženské hnutí přišlo k nám z ciziny a zachvátilo ženy všech národů, ale snad právě v řešení této otázky venkovské ženy projeví se naše češství naše hnutí dostane svůj ráz národní, bude-li ře- šit otázku ženy většiny národa. Ženské hnut naše, tak jako šíří se stále po všech vrstvách ná- roda a jako prohlubuje se novými poznatky, tak také s vývojem pronikne i k ženě venkovské její otázka stane se otázkou jeho. Otázka ženy venkovské je dosud citelnou mezerou zanedbávanou ženským hnutím a je třeba věnovat jí plné pozornosti. Mluvíme o žen- ském hnutí a žena venkovská se ho neúčastní Tvoří svým počtem, svou prací a celým životem išdro národa a její život je nám hodně cizím. Naříkáme na úpadek ženy venkovské. JJejí duše- vní úroveň rovná se četbě, kterou ji zasypává klerikélní tisk. štří se listy: Marie. Selka, Sv Vojtěch, Meč, Kříž a j. a často slyšeti stížnost. že není prostředku, který by cílil tomuto zhou- bnému přívalu, který ženu udržuje na stále stejně nízké úrovni. Muž přece uchopí se jiných časo- pisů politických, hospodářských, kdežto žena omezuje se pouze na to, co jí sám sdělí. Naříkáme nad jejím klerikalismem a vidíme tíží jelibe živeta. zpočívající v nezdolné, těžké práci fvsické, víme o nedostatečném vzdělání i v jejím vlastním pra- covním oboru v hospodářské činnosti a necháneme spojitost obou vztahů: duševního života a tělesné vysílenosti. Ona je muži více rovna stejnou prací, ne žena vrslev t. zv. inteligentních, u obou marželí je porozumění pro tytéž zájmy, tytéž starosti není mezi nimi oně propasti rozumové a vzděla- nostní a přece dnašní poměry otevírají mezí nimi prohlubeň, aniž by si toho byli vědomi. Ženu venkovskou zastihla změna hospodář ských a sociálních poměrů nejméně připravenu.
Marie svazek Vojtěch Kříž
19 article
Cíti poklesnutí svého významu v hospodářství v rodině. Cití celou tihu svého postavení, jak hospodyně, žena, matka a nenalézá nikde opory osvěžení, nemá oddechu, její práce nedocház- uznání a odměny. Tradice, zvyky mizí, protože neodpovíají dnešním poměrům a není jí podáno jiné vodítko. Jediné, co jí zbylo, je kostel, v je- hož temných obřadech nalézá nutné povznesen citu, osvěžení mysli, jak se domnívá. Chceme-li ženu venkovskou povznést, musím tí porozumět, vniknout k její duši, utýrané, utla- čené, tu duši probudit, osvěžit. Ona nežije, živoří Nutno jí nejprvé učinit život životem. Slýcháme stížnosti, že ženy venkovské a děl- nické přinášejí nedůvěru k ženám měšťáckým pak-li činí pokusy o jich uvědomění a ukazuje se kterak jí klerikalism ovládá. Přičina je v tom, že klerikál a kněz jí povídá to, po čem prahne její duše, po povzhuzení, útěše, když sama si nedo- vede pomoci. A co my jí přinášíme? Naše neža- davky, naše stesky, to, co potřebujeme od ní Dokud jí nepřineseme to, co ona potřebuje, do- kud nepomůžeme jí sociálně a hospodářsky, aby nepotřebovala útěchy a síly k trpělivosti v utrpe- ní, dotud nevníkneme ani k její duši a bude naše ujišťování o dobré vůli marné. Z tohoto stanoviska vidíme program práce pro ženu venkovskou odchylný od práce pro ženu vůbec. Musíme jej pokládat za zvláštní obor pra- covní a uvědomit si, že je nutno přimět k rozvoj životní síly ženy venkovské, učinit ji život, živo- tem a pak sama přinese národu vše, co má a co od ní potřebuje. Proto je nutno v první řadě sle- dovat poměry, v nichž žije, změny, které se usku- tečňují v jejím zaměstnání a cesty k dosažení rovnováhy, Neboť je jisto, že příčinou dnešních zmatků je nevyrovnanost poměrů, sil a schop- ností.
20 article
Žena venkovská dělí svou práci mezi své ho- spodářské zaměstnání, domácnost a mateřství. Hospodářská práce stojí tu v první řadě, jelikož je podkladem existence, v ní spočívá hlavní význam ženy venkovské, je jejím povoláním, vše ostatn vykonává jen jakoby mimochodem, po hlavní své práci v poli, ve stodole neb chlévě, ač všude je zbytnou. Bez ní ničeho by nebylo plně dosaženo. JJiž od časného mládí, jako děvče rolnické, je činna v hospodářství. Po odbyté návštěvě školn a ještě dříve, až do provdání se pracuje ve stáji. na louce, v poli a jedině v zimě zabývá se více v domácnosti. Sňatkem nezmenší se její působnost. ale zmnoží se o činnost hospodyně-matky. L.r tedy pokládati mládež divčí za síly pomocné k úlevě hospodyně, bez jejíž bdělosti by však vše hynulo. V rukou žen přímo ode dávna spočíval velká čásť chovu dobytka, chov drůbeže, mlékař- ství, pečení, přádlo, ovoce, zelenina a j., její pomoc byla nezbytnou na louce i při práci polní a teprve po tom všem věnovala se domácnosti rodině. To vše je působnost, která vyžaduje mno- hé kvality duševní, charakterové, zručnost a zra- lost úsudku. Postavení ženy takto působící měle by být nejvýš významným, čestným, činnost ra- dostná tvůrčími momenty a předpokládá důklad- nou a všestrannou průpravu. Toho všeho dnes není. Naopak, žena venkovská je v ohledu na od- bornou průpravu co nejhůře opatřena, ke škodě vlastní a všeho hospodářství národa.
21 article
V nové době poměry socíální a hospodářské zprůmyslnění výroby i obyvatelstva, vzrůst měst středních stavů vyžadují jiné hospodaření, k ně- muž nedostačují staré, po předcích dochované tra- diční způsoby. Ku povznesení zemědělství stala se různá opatření. Byly vybudovány školy odborné. podpůrná družstva, hospodářské spolky, však ve- směs brán zřetel pouze na muže. Pro ženu nedělo se ničeho. Bylo zapomenuto, že žena v zeměděl- ství je nerozlučnou součástí, nezbytným činitelem, že nelze pozvednout hospodářství vůbec, nebu- dou-li povznesení oba jeho činitelé současně. Mu- žova práce nadále nesla zdar, měla výsledek, kdežto obory, které měla žena na starosti, zůstaly státi a dokonce vlivem poměrů i upadaly. To po- ciťuje se silně dnes, zejména v drůbežnictví,v ovocnářství, zelinářství a pod., to pociťuje se iv bezradostnosti hospodyně, v neutěšenosti a neútul- nosti domácnosti, v zanedbanosti dětí, neboť při nedostatečnosti pracovních sil, přetížená hospody- ně musí mnohé zanedbávati, co by jinak uspořádá- no a vyplněno sloužilo k uspokojení a zpříjemnění života celé rodiny. Pro to vše v poslední době zři- zují se různé kursy a školy hospodyňské. Ale ji zase ozývají se tu varovné hlasy, že znalosti ho- spodvňské, nejsou-li podávány v souvislosti s ce- lým životem zemědělským a pokud možno v pomě- rech kraje, značí pro dívky spíše odcízení a budí touhu po jiném životě. Možno si představiti, ž hospodářství v horách nelze se naučit v rovině na př. hospodaření v kraji podřipském že nenaučí se dcerky rolnické v Praze, ale že se odcizí a zne- chutí. Proto školní výchova může dosud málo po- skytnouti dívce rolnické, není-li provázena živo- tem v hospodářství a pochopujeme, že náš roz- vážlivý český sedlák nerad posílá své děti do škol ze svého hospodářství
Praha
22 article
Školní výchova mládeže doplňována může býti družstvy a spolky, jako je tomu u mužů. I v tom ohledu bylo na ženy zapomenuto a veškeren zřetel obrácen byl k muži, jakožto hlavnímu činiteli v ho- spodářství. Tím šíří se ještě více propast mezi obě- ma a význam ženy poklesá i v hospodářství, němž její působnost zůstává pozadu za pokročilej- ším a podporovanějším mužem. Proto svépomocné akce ženské mají v první řadě směřovati k tomu aby ženy uvolněny byly od práce v domácnosti. aby nebyly tolik využitkovány a mohly se věnovati zdokonalení ve svém oboru. K ulehčení prácev poli a při jiné hospodářské činnosti vynalezeny byly stroj, jež si muž bez obtíží opatří, třeba ve spolku s jinými, pro ulehčení mechanické práce hospodyňské neděje se dosud téměř ničeho. A pře- ce by tím byly uvolněny ženy pro hospodářskou výrobu. Je to plýtvání národními silami, když ho- spodyně musí od časného jitra do pozdního večera vedle práce v hospodářství pracovati starým, čas vyžadujícím způsobem v domácnosti a rodině Veškeré poetické líčení neúnavné, pracovité ho- spodyně nesmí nás másti a zastírati pravdu, že po- lovina národa hyne v nejkrásnějším věku a že předčasně stárne, zmořena vysilující prací. Je to vždy doklaďem nižšího kulturního stupně a škodou hospodářskou.
23 article
Není pak divu, že dcery rolníků rády utíkaj z domova, kde vidí obraz své záhy ustarané matky a v něm svou budoucnost, že opouštějí hospodář- ské zaměstnání, aby zbavily se podobného údělu a přípravují tak venkov a důležitý stav rolnický nejlepší a nejschopnější síly, které by v jiných po měrech mohly býli ozdobou svého stavu a čest- ným stavem národa. Pokrokově vedené hospodářství, méně kon- servativní duch mohl by tu mnohou cennou sílu za- chovati. Proti tomu však zůstane každé moraliso- vání bez účinku, nebude-li postavení hospodyně venkovské tak povzneseno, aby v první řadě dce- ra dnešní v něm ráda setrvala. Velkým činitelem je tu uchování hospodářské samostatnosti selky, kterou požívala až do posled- ní doby, neodvislosti její od peněz, jež by jí muž dal do rukou. Ode dávna rozhodovala sama příjmech, které plynuly z oboru jejího hospodaře- ní, z nichž samostatně opatřovala nákup, oděv a ji- né potřeby. Často z těchto příjmů vydržovala ce- lou domácnost, opatřila výbavu dceři, což bylo je- jí chloubou a radostí. Dnešním, více obchodním způsobem hospodaření mužova ztrácí hospodvně tuto svou samostatnest, neboť veškeré příjmy sou- středují se víc a více v rukou hospodáře. Částečně nese vinu penších jejich příjmů i její vlastní ne- schopnost přizpůsobit se novému způsobu a potře- bám doby. Nesamostatnost ženy jeví se i v tom. že kde muž má soustředěny přijmy ve svých rukou. opatří sobě veškeré stroje pro svou práci, zřídka kdy však opatří i nejnutnější pomůcky pro uleh- čení práce ženské a považuje za samozřejmo, že žena pracuje stále stejným namahavým způsobem.
24 article
Samostatnost hospodyně také silně ohrozila družstva mlékařská, která odejmula mlékaření výrobu másla, sýrů z rukou žen a tím zbavila je značné části přijmů, aniž by jí byla poskytnuta ná- hrada, naopak postavila ji před nová vydání v do- mácnosti. To znamená velký převrat v hospodaře- ní a mělo by být popudem, aby nikdy v žádném družstvu nechyběly ženy-hospodvně, které jsou vždy v každém hospodářském podniku směrodak- ny, neboť hospodářské pracovní jako rodinné sdru- žení je co nejúžeji spojeno, všechny jeho pracovní obory, jichž představiteli jsou muž a žena, jsou neodlučny a nelze je beze škody odlučovati. A konečně cena hospodaření spočívá hlavně ve výrobě surovin a v tvoření cenných výrobků téměř z ničeho a na tétovvýrobě je žena stále stej- ně zúčastněna i při změněných poměrech, ale ne více samostatně, nýbrž jako pomocná síla, Žena vždy byla nápomocna při všem hospodaření a ne- lze si představit rolníka bez hospodyně, jako je to možno u průmyslníka, obchodníka, ano i velko- statkáře a přece je dnes jen pomocnicí mužovou pži chovu dobytka, dojení, mlékaření a jinde, kde dříve byla samostatnou. Ano v oborech, kteréjí dosud zbyly v drůbežnictví a zelinářství, kde je hlavou, podnikatelem a zodpovědnou silou, nedo- stačuje následkem nedostatečné průpravy. Proto je nespokofena a cítí se ponížena, aniž by chápala příčinv. Proto je třeba buditi vědomí, že povolání hospodyně je velice vážné, významné, že vyžaduje odborné přípravy, že nelze dnes spoléhati na to že dcera naučí se nejléne hospodařiti u matky, ja- ko nespoléhá se otec, že naučí vše nejlépe syny. Tutéž výchovu, jakou poskytne synům, musí po- skytnouti i dcerám.
25 article
Avšak jde o to, aby již dnešní žena se povzne- sla, odborně zdokonalila, uchovala svou samostat- nost a povznesla své povolání, svou činnost hospo- dářskou a vyrovnala krok s mužem a o to mají pe- čovat svépomocná družstva žen a hospodářské spolky. Úkol ten není malý, ani snadný. že však je možný, o tom svědčí četné spolky v Německu. O vzniku prvního spolku sděluje zakladatelka jeho pí. Elis. Bochm-Lamgarben následovně: Srov- návala jsem nepříznivé výsledky svého hospoda- ření s příznivými výsledky mého muže a shledala jsem, že kdežto muži vesměs snažili se o poučení a zdokonalovali svoje způsoby hospodaření, ženy stály oproti svému hospodářství bezradně a bez plánu. Snažila jsem se získati taktéž všemožnou pří- ležitost ku poučení a vybudovati spolek hospo- dyň. Leč teprve po víceleté práci r. 1898 podařil se mně tento úmysl a založen byl v malém pru- ském městečku spolek, jehož účelem bylo dalš vzdělávání se hospodářské a zahradnické. V mě- síčních schůzích byla vždy některá hospodářská neb sociální otázka řešena krátkým referátem debatou s takovým úspěchem, že za půl roku vzrostl počáteční počet 5 členů na 45 a do dnes vybudováno je ve východním Německu 47 podob- ných spolků.
Německo
26 article
Scházely se tu ženy městské a venkovské a přirozeně vešly ve vztahy hospodářské výměny- Mělyť hospodyně venkovské mnohé výrobky, jež nutně musely zpeněžit a ženy městské potřebovaly mnohé, co raději koupily přímo od hospodyň. Ty- to stěžovaly si, že často dostanou své zboží z trhu zpět, následkem horka a prachu neupotřebitelné. ony zase, že mnohé nedostanou Včasně neb správně. Z těchto rozhovorů vznikla myšl-nka vybudo- vati společnou prodejnu. Ženy samy nesouhlasily s tímto podnikem, neviděly jeho užitečnost a mu- žové teprv nebyli pro to. Leč členky spolku ne- ztratily odvahu. Zemědělská komora poskytla po- čátečních 400 marek, květinářka v místě převzala veškeré dodávky do komise a obrat v prvním roce činil 4000 marek, v druhém 6000 marek a dostou- pil již výše 40.000 marek ročně a nikdo ze zúčast- něných nechtěl by postrádat této prodejny, zejmé- na ne městské ženy. Zde teprve naučily se znáti dobré, čerstvé zboží, osvojily si ve styku s venko- vankami potřebné znalosti, k výživě rodiny tak důležité. Tím vzrostly úkoly spolků, z nichž 14 semklo se ve východopruský svaz. Z pouhé počá- teční snahy po sebevzdělání vzrostla potřeba po- zvednout hospodářskou výrobu vůbec, zlednat ji odbyt a docfliti jednomyslného směru všech spol- ků. Účelem společného svazu stalo se: pěstění ovo- ce a zeleniny, vychování vlastních domácích dru- hů drůbeže, výchova hospodyň a čeledi, zřízení divčí školy hospodářské. Za pomoci vlády a ze- mědělské komory podařilo se i to a dnes časté vý- stavy svědčí o zdaru veškerého podniku Jest patrno, že o všechny tyto záležitosti sta- rati se mohou jen ženy odborně kvalifikované.
27 article
Přes to otázka ta nevymyká se z ženské otázkya je povinností ženského hnutí starati se o všechny ženy a prohloubiti svoji otázku o všechny obory. zasahovati do všech vrstev. Pro první chvílí musí ženské hnutí dát aspoň popud a příslušela by akce taková Svazu ženských spolků českých Olga Stránská. Vyšší škola pro hospodářská povolání ženská. Předešlé ženské hlídce, pojednávající o „Vyšší škole pro hospodářská povolání ženská“, kterou zřizuje brněnská „Vesna“, nutno připojiti, že táž škola jest již letos — počátkem tohoto školního roku — otevřena, jako první ústav toho druhu v Čechách při „Městském dívčím lyceu“ v Hradci Králové, kde žákyně mají stejnou příležitost, po- znati život pensionátní, jako žákyně „Vesny“, ne- boť v Hradci Králové existuje velmi dobře řízený dívčí pensionát „Božena Němcová“. o. S.
Stránská Němcová Čechy Hradec Králové
28 article Literatura.
Literatura. Handbuch der Politik. Berlín, nákladem dra W. Rothsilda 1912—13. 2 díly. Dílo, které čtenář- stvu svému oznamujeme, je vážný pokus vědeckých a politických kruhů německých v říši, dáti širokým vrstvám inteligentního čtenářstva úvod do poli- tiky jako vědy. Není to spis politicky agitační, nýbrž politicky poučný. Nejlepší lidé v oboru vědy politické v Německu účastnili se vydání této poli- tické encyklopaedie: Laband, G. Jellinek, Ad. Wach. K. Lamprecht. Ad. Wagner, Franz v. Liszt, Georg v. Schanz, dr. Fritz Berolzheimer atd. Dílo rozvrže- no jest ve dva svazky, z nichž první pojednává základech politiky, druhý o úkolech politiky. Prví díl, který jest více rázu theoreticky všeobecného s užilkem přečte každý, kdo není příslušníkem ně- mecké říše, nezajímá se o vnitřní a zahraniční po- litiku její, a obírá se jen politikou jako vědou, dí druhý jest určen především pro občany německé a ty, koho německá politika mimo říši zajímá a chce se o základech jejích poučiti. Poučení, které se poskytuje, jest sice jen poučení úvodní, ale ve většině článcích dobré, literární odkazy, kriticky sebrané a charakterisované, jsou čtenáři voditkem. jak dále hlouběji mohl by se o tom nebo onom předmětu poučiti. Nelze nám podati obsah celého obsáhlého spisu, ale třeba konstatovati jedno: celé dílo zpracováno jest na základě jednoho plánua opravdu netrpí tím, čím obyčejně souborná díla trpívají: zbytečným opakováním. Že ovšem stano- visko všech autorů, jichž jest na osmdesát, nemůže býti jedno a totéž, jest přirozeno a nelze vytýkati. Kdo chce se poučiti o politických problemech dnešního Německa, tomu spis doporučujeme. Tbk.
W Rothsild G Jellinek Ada K Lamprecht Wagner Franz Liszt Georg doktor Berolzheimer Berlín Německo Laband
29 article
Nová knihovna pro mládež počala vycházeti na Moravě. Jsou to „Voničky“, které rediguje Bed. M. Beneš (vydává učitelské knihkupectví F. Sukaný v Uher. Hradišti). Právě vyšlý druhý sva- zeček obsahuje dětskou povídku známého nám již mladého autora, jenž se zdarem počal pěstovati dětskou literaturu Pavla Suly: „Človíček ſpův. dřevoryty vyzdobil J. Hodek, str. 74. za 90 b).
M Beneš F Sukaná Pavel Sula J Hodek Morava Uhry
30 article
Nová práce Sulova podává nám v rámci života prostých lidí rozkošnou postavičku hocha, vyrůsta- jícího z dětských sukýnek. Je to rodný bratr „Majdy bobečka“, kterou vydal autor před rokem. zdědil dokonce některé její vlastnosti i leckterý kus stafáže. Také zde stejně jako u postavy před- cházející možno pozorovati dobrý vliv nejlepší naší dětské knihy „Babičky“ od Boženy Němcové. Po- stava báby prachandářky, která na podzim přichá- zí s hor dolů do kraje, aby živila svými pohádkami a pověstmi obraznost dětských duší, je jistě obdo- bou podobné postavy Boženy Němcové. V pří- tomné povídce rozvazuje mladý vyprávěč pouta své stylisace, uvolňuje svůj sklon ku prostémua přece poutavému způsobu vypravování, který je tak přístupný malému i dospělému širokému čte- nářstvu, jemuž je knížka určena. Svět nejprostších radostí, který se nám vynoří v životě chudé dělni- cké rodiny, přiloživší společně ruce k jednomu cíli, k dosažení vlastního domku a vlastní kravky, je tu vylíčen slovy něžné spanilé duše, která vidí místo pro dobré duše a šťastný život právě v ovzdu- ši vrstev nejnižších. Dítě, které svou bájivou naivní myslí vytváří kolem sebe téměř pohádkový nimbus, naslouchajíe hovoru zvířat i neživých před- mětů, je až na některé poněkud rušivé jednotlivo- sti zasazeno do tohoto rámce pevně, nikde nevy- padává, je to prostě a živě malovaný pastel, jehož parvy působí na nás dojmem pelu, nanášeného pří- mo se skutečného květu, který byl předlohou.
Majda Němcová
31 article
Odložme konečně předsudek, dle něhož psaní knih pro mládež pokládá se za zaměstnání rázu paeda- gogického, přistupujme ke každému novému pří- růstku i takové dětské literatury jako k vážnému činu na poli literárníml Viděli jsme nedávnov „Dětských srdcích“ Růženy Svobodové, že tento genre ani u takové básnířky nejen není v rozporu s knihami, které dokumentovaly její umělecký vze- stup. nýbrž jde s nimi ruku v ruce. Tak i „Človí- ček“ Pavla Suly má své náležité místo ve vývoji mladého básníka, jehož těžkou stylovou práci jsme před několika lety obdivovali v „Tanečnici“. Dokazuje, že nám v Sulovi zraje ušlechtilý povid- kář vešnický, jenž bude pěstitelem dobrého vkusu ve sférách, v nichž bují často zeela neliterární býlí. Pro mládež byly vydány také práce našich dvou hlavních zástupců historických vypravovate- lů: Aloisa Jiráska a Zikmunda Wintra. Povídky Aloisa Jiráska: Z dávna i nedávna (str. 80. za 80 h), které byly uchystány pro padesátý svazek Topičova „Osení“, obsahují dvě práce historické- „Bitva u Kresčaku“, poutavé vylíčení celého po- zadí této historické události a „O panu Jeníkovi“, zajímavý životopis českého šlechtice z dob probu- zenských, vystupujícího také v románovém cyklu „F. L. Věk“ a k nim přidána milá arabeska, která dovede zaujmouti mysl dětskou „Mify“. Malíř veli- kých historických pláten v těchto drobnostech si ovšem odpočívá od svých napiatých rozlehlých koncepcí, avšak zůstává tu aspoň půvabný vyprá- věč, na jehož celém způsobu podání lze pozoro- vati výsledky celého předcházejícího, do výšky se pnoucího díla. Jirásek v obou prvních číslech ne-
Svoboda Pavel Sula Jirásek Winter Topičův Jeník Sula Kresčak Člový