1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze. v neděli 21. září 1913.
Praha
4
article
arannt a večerní llsty
předplácí se
V Prane v administracii
as másta
5
article
Ikz
Ikz
na čtvrt lsta
s dvojí donáškou
ndsl
ke
na čtvrt lota
ve Hllálkách , K so
na měslo
Pošton-
měn
ri . . . k
dvojí zásilko
nést
na dkvrto ista
Hllálky
6
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18,
s přílohou pro venkov o 222 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18,
s přílohou pro venkov o 222 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 22. září v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
7
article
Druhá česká universita.
Druhá česká universita.
Dnešního dne žádá veřejnost česká ve
více jak stu městech v Čechách, Moravěa
Slezsku, aby konečně po době dlouhých
odkladů vyplněn byl největší kulturní po-
žadavek českého národa a zřízena byla
druhá česká universita v Brně. Po dlouhé
době bojů za uznání tohoto požadavku se
strany Němců i vlády byla přijata r. 1908
poslaneckou sněmovnou jednomyslně re-
soluce Žáčkova, kterou se vláda žádá, aby
neprodleně zařídila potřebné kroky, aby
zřízení university na Moravě s českou ře-
čí vyučovací co nejdříve mohlo následo-
vati. Tím celou sněmovnou a tudíž i Něm-
ci všemi bez rozdílu byla uznána nutnost
druhé české university na Moravě, nut-
nost, kterou vláda sama několikráte před
tím prohlásila a uznala ústy svých zástup-
ců. Potřeba university na Moravě byla po-
ciťována dávno brzy po zrušení university
olomoucké r. 1855, ale marné byly všechny
snahy o její znovuzřízení. Moravská veřej
nost často a opětovně žádala obnovení uni-
versity moravské, majíc na mysli universi-
tu utrakvistickou. Po rozdělení pražské
university, když se brzy ukázalo, jaký vý-
znam pro českou vědu by měla universita
druhá, rovněž česká, žádána důrazně ne-
ustále česká universita na Moravě. Od let
devadesátých jest otázka ta stále připomí-
nána na říšské radě, z r. 1893 datuje se
prvý projev Gautschův, který ohlašoval
zřizování mimořádných profesur na české
universitě v Praze, r. 1896 po druhé pro-
hlašuje Gautsch, že otázka druhé české
university je předmětem povinné péče vlá-
dy a že ačkoliv nelze přikročiti k zřízení
české university na Moravě hned, přece
že může se na ni pomýšleti v dohledné
době.
Němec
Žáčkův
Gautschův
Čechy
Slezsko
Německo
Morava
Praha
český univerzita v Brno
zřízený univerzita na Morava
český univerzita na Morava
8
article
Bylo pak to zásluhou Mladočechů v
době, kdy začala se prováděti myšlenka
politiky positivní, že prvním úkolem jejím
byla nejen úprava jazykové rovnoprávno-
sti, ale také vybudování českého školstv
vysokého. První náběhy této positivní po-
litiky v oboru školství vysokého byly uči-
něny za Badena. Badeni učinil tehdy sli-
by v otázce české techniky i české univer-
sity na Moravě, které by byl jistě splnil,
kdyby nebyl padl pro jazyková nařízení.
Později za Thuna podařilo se positivní po-
litice dosíci konkretních úspěchů v této
otázce: zřízena byla česká technikav
Brně a do rozpočtu na r. 1899 dáno 12.000
korun na vzdělání docentů, jakožto pří-
štích vědeckých sil pro universitu českou
na Moravě. Dr. Koerber sliboval císařské
nařízení o zřízení české a německé univer-
sity na Moravě, ale slibu nedodržel. Roku
1905 prohlásil minist. předseda Gautsch,
že vláda jest odhodlána podati ještěv
témž zákonodárném období předlohu zá-
kona o zřízení dvou universit a učinitiv
nejbližším rozpočtu opatření ku přípravě
zřízení těchto dvou vysokých škol. Ale z
necelý rok vystřídal Gautsche kn. Hohen-
lohe, říšská rada zaměstnána byla volební
reformou a v první sněmovně, vyšlé ze
všeobecného práva hlasovacího, došlo te-
prve r. 1908 ku připomenuté resoluci
Žáčkově.
Situace od té doby je jasná: vláda
Němci uznávají plně a bezvýhradně právo
Baden
Thun
doktor
Koerber
Gautsch
Žáčkův
Němec
Morava
Brno
Hohen
9
article
naše na druhou českou universitu na Mo-
ravě a také její potřebu kulturní. Ale Něm-
ci staví se proti českému požadavku, aby
universita česká byla umístěna v Brně.
Vláda svým representantem bar. Gaut-
schem uznala již dříve, že universita česká
nemůže býti jinde nežli v hlavním městě
Moravy, kde jedině jsou podmínky kultur-
ní i sociální pro moderní vysokou školu.
Němci však, kteří sami universitami jsou
saturováni a kterým nezáleží na tom, kdy
dostanou šestou universitu, nechtějí při-
pustiti druhou českou universitu do Brna
z obavy před počeštěním. Proti tomu třeba
s důrazem poukázati na to, že universita
nově zřizovaná nemůže býti dnes zřízena
nikde jinde na Moravě než v Brně, a to
stejně universita česká jako německá. Uni-
versitní studium a práce vědecká potřebu-
je dnes k svému zdaru těch podmínek,
které má jedině velké, hlavní město země.
Technika potřebuje k svému doplnění
nejednom oboru university. Universita po
třebuje nemocnic, soudů, potřebuje kultur-
ního střediska, potřebuje musejí, knihoven.
Němec
Německo
Brno
Morava
Uni
10
article
odborných spolků, archivů. Posluchači i
profesoři potřebují společenského prostře-
dí a potřebují i sociální podpory, které se
jim může dostati jen tam, kde je řada střed-
ních a odborných ústavů, vyšších úřadů
atd. Za této situace, kdy otázka druhé če-
ské university má v podstatě souhlas vlá-
dy i Němců a kdy docela bezdůvodný a ne-
věcný odpor Němců proti Brnu jakožto
sídlu druhé české university jest jedinou
překážkou jejího rychlého uskutečnění, je
naprosto nemístno říkati, že otázka druhé
české university mohla býti i při vyrovna-
vacím jednání moravském i nyní při pora-
dách o dohodě českoněmecké v Čechách
součástí jednání a důležitým objektem
kompensačním. Otázka druhé české uni-
versity naopak nesmí býti kompensačním
objektem, poněvadž jest naším uznaným
právem a my za ni nic Němcům dáti ne-
smíme a nedáme. Otázka ta ostatně byla
pojata do souboru vyrovnavacího mate-
riálu na sněmu moravském, což bylo jed-
nou z příčin, že v nynějším období říšské
rady nebyla otázka druhé university české
tak v popředí, jako dříve.
Ale i potom v r. 1912 byla otázka t
důrazně připomenuta v poslanecké sně-
movně při projednávání italské právnické
fakulty poslanci prof. drem. Formánkem
drem. Tobolkou a v panské sněmovně dv
r. prof. dr. Gollem.
Němec
profesor
doktor
Formánek
Goll
Brno
Čechy
11
article
Za této situace jest povinností vlády
aby rozhodla věcně a spravedlivě v našem
sporu s Němci o místo druhé české univer-
sity. Rozhodnutí to je snadné, nebot
všechny důvody mluví pro nás a proti nám
mluví pouze zbabělý německý stracho
„německé“ Brno, které podle úřadního
sčítání má téměř polovici obyvatelstva če-
ského. Vláda jest povinna a dnes jí to mu-
sí býti na všech manifestačních schůzích
připomenuto, plniti své sliby a konati pří-
pravy k založení české university na Mo-
ravě. Prvním krokem přípravným jest. aby
studijní bibliotéka olomoucká, zbytek po
bývalé universitě moravské, byla přelože-
na do Brna a to cestou nařízení, jako naří-
zením byla přenesena z Brna do Olomou-
ce. Otázka knihovny universitní, jakožto
základu pro vědeckou práci, jest sama ta-
ké důvodem, aby obě university byly zří-
zeny v jednom místě a to v Brně. K rychlé-
mu zřízení university není u nás žádných
překážek v obavě před nedostatkem po-
sluchačstva nebo profesorů. Na české uni-
versitě v Praze studuje v posledních letech
neustále přes 900 Čechů z Moravy a Slez-
ska. Na vídeňské universitě zapsání byli
Němec
Čecho
Brno
Oloma
Praha
Morava
12
article
v r. 1909—10 1104 posluchači do Moravy
příslušející, z toho dle úřadních udajů 291
Čechů. V témž roce aprobováno bylo na
moravských gymnasiích 743 abiturientů.
z nichž jistě 500 je Čechů. V opětně vzrů-
stající návštěvě gymnasijí jest pak nový
doklad toho, že posluchačů bude míti dru-
há česká universita s dostatek. Profesorů
a docentů má česká universita v poměru
k množství posluchačstva a německým
universitám sice málo, ale přece tolik, že
možno z nich řádně a úplně obsaditi svět-
ské fakulty nové university. Všechno to
mluví pro možnost a nutnost co nejrychlej-
šího řešení této otázky.
Vítáme proto dnešní manifestace za
druhou českou universitu v Brně, které zá-
sluhou studentstva najdou ozvěnu v široké
veřejnosti české a stanou se vydatnou po-
silou české delegaci na radě říšské, aby na
vládě vymohla co nejrychlejší vyřízení té-
to otázky, která pro Moravu a její kultur-
ní rozvoj jest podmínkou nezbytnou, a pro
nový rozmach svobodného badání a věde-
cké pravdy základnou nepostrádatelnou
Čecho
Morava
Brno
13
title
Vláda se zdráhá poskytnout
další zálohu král. Českému.
14
article
Z Vídně, 20. září.
Vídeň
15
article
(Zvl. zpráva „Nár. Listů“)
Ministr financi v souhlasu s mini-
sterským předsedou oznámil císařské správnt
komisi ohledně potřeby zemské po-
kladny, že možné úbytky v měsících zář
až prosinci — jak oznamuje správní ko-
mise — byly způsobeny neobyčejně níz-
kým preliminováním výsledku
pivní dávky. Předpokládaný skutečný vý-
sledek této dávky dá se těžko odhad.
nouti.
Při všem uznání opatrnosti, s jakou správ-
ni komise tyto výsledky preliminuje, lze nyn
souditi, že až teprve ke konci tohoto měsíce
bude poněkud určitější úsudek spíše možný
Kdyby se do té doby shledalo, že s ku-
tečný výsledek pivní dávky ne-
přesahoval nižší odhad komise
vláda neváhala by a uvažovala by o prostřed-
cích, aby se umožnilo císařské správní ko-
misi dostáti jejím závazkům.
Zemská správní komise up-
zorňuje sez rozkaz ministerstv
financí, že i ona měla by počítat
s možností, že stát nebude jí moci po-
skytnouti další zálohu a že tedy by bylo po
případě nezbytno, aby opatříla potřebné pe-
níze jinak, event. krátkodobou výpůjčkou,
k jejíž kontrahování je komise neméně opráv-
něna jako dřívější zemský výbor... Taková
možnost byla by arci velice nežádoucí a také
vláda vynasnaží se, aby k této možnosti ne-
došlo. Nemůže však zemi přes tento měsíc nic
slibovati. Zatím se může jednati jen o to, aby
se komisi umožnilo dostáti nejbližším
nevyhnutelným požadavkům. O tom
jednalo již ministerstvo financí s finančním
referentem dv. r. Kvěche m.
16
title
Politický přehled.
18
article
Resoluce Zemské jednoty obch. gremií českých
Resoluce Zemské jednoty obch. gremií českých
Zemská jednota českých obchodních gre-
mií nepochybně asi užasne nad tím, že jí „N
Fr. Presse“ posílá „nejvřelejší pozdrav“. Stalc
se tak na konci delšího článku, v němž se ví-
deňský list zabývá známým usnesením Jednoty
gremií, a Jednota pochopí vřelost pozdravu
nadšené vídeňské přítelky českého obchodu
zví-li obsah článku s tímto jidášským povelem
Jednota
19
article
na konci. „Neue Fr. Presse“ zmocňuje se totiž
článkem tímto akce Jednoty českých gremií
docela ve svůj prospěch. Především slouží jí
za důkaz, že důležité kruhy českého lidu jsou
s vedením politiky jich poslanců nespokojeny
a chytré oči „Neue Fr. Presse“, jak sama vý-
slovně dí, vyčetly z projevu českých obchod-
ních gremií, že vyrovnání „nesmí býti na dál
hříčkou politiků z povolání, jimž každé ztro-
skotání jednání nečiní žádných dalších potíž
a musí se konečně uskutečniti, poněvadž je
nutností tříd produkujících a výdělečných.
Usnesení českých obchodních gremií — dí ví-
deňský list dále — je napomenutím k poslancům,
aby nezapomněli, že politika nesmí býti odlou-
čena od skutečných zájmů národa a že v ná-
rodním sporu nesmí se pokračovati jen proto
aby se vedl.“ Z faktických kvalit českého ob-
chodnictva, jež jindy popírá, vídeňský list dělá
mu poklony a píše: „Veliká, sílně poplatná
k inteligenci příslušící třída českého lidu volá
po vyrovnání, poctivý to dobře míněný hlas
který s taktickým chytráctvím nemá co činiti.
Neue
Francie . Presse
20
article
Zajisté že jest českých obchodních gremií
vzdáleno, přimlouvati se za vyrovnání, jímž by
mohly býti porušeny skutečné a nejen toliko
domnělé národní zájmy českého lidu. Avšak
české kupectvo jest o tom přesvědčeno, že
spravedlivé vyrovnání při všestranné dobré
vůli vysoce postavených a od voličů ustanove-
ných poslanců může býti uzavřeno. Lze oče-
kávati, že také český kupec přeje si, a by
mohl u všech soudů v Čechách po-
dávati česká podání a v téže řeč
odnichvyřízení přijímati. Ale aby
k vůlitomu o těchto českých podá-
ních u německých soudů bylo nut-
no jednati v českém jazyce, prot
čemuž stavíse všichni Němci v Če-
chách a vždy se stavěti budou, to
jest pouhým nacionálním poža-
davkempolitiků z povolání, dobré
jenomk tomu, aby vyrovnání cestu
tarasilo. České kupectvo volá po
vyrovnání, jež chtějí také Němei
jež pokládají rovněž za nutné a na němž chtějí
opětně spolupracovati, jestliže se na druhé
straně ukáže upřímnost a porozumění pro na-
cionální stanovisko Němců.“
Scházela snad ještě dvě, tři drzá slova
aby „N. Fr. Presse“ prohlásila, že usnesen
Zemské jednoty obch. gremií jest projevem ne-
důvěry českým politikům z povolání a osvěd-
čením důvěry — politikům německým a něme-
ckému vyrovnacímu stanovisku. Kterak to
stojí s důvěrou českého obchodnictva k če-
ským povolaným politikům, o tom se
mohla „N. Fr. Presse“ přesvědčiti, když vedle
projevu Jednoty nalezla jméno říšského posl.
Němec
Čechy
21
article
Čecha, předsedy Nového obchodního gremia
pražského, čelného a vůbec vynikajícího pra-
covníka národní strany svobodomyslné, jakož-
to muže, náležejícího přímo k iniciatorům této
akce a nejhorlivějším jejím fedrovatelům. že
české obchodnictvo nechce ničeho podnikat
přes hlavy politického zastoupení stavovského
to vyzírá z usnesení Jednoty, aby dožádány
byly obchodní komory, aby spojenými silam
zasadily se o navázání vyrovnacího jednání
Obchodní komory jsou přímo odborovou poli-
tíckou instancí obchodnictva a mají k tomu
na sněmu své zástupce a první hlas, který se
z obchodních komor ozval, byl hlas politik
obchodníka, jehož jméno požívá v českých ob-
chodních kruzích zvuku nepopíraného ani stra
nickým protivníkem, býv. zem. posl. Němce
který prohlásil, že obch. komory nemohou ni
čeho podniknouti přes hlavy poslanců a poli
tiků. Tohoto výroku použil vídeňský list k
úsměšku, že ve vyrovnání až dosud s hlavam
českých poslanců a politiků byly učiněny nej-
horší zkušenosti. Očekává-li list, že se české
obchodnictvo bude říditi hlavami něme-
ckých poslanců a politiků, nacház
V drobném prodejie
zanní čisle o sobi
za sn
vašerni
za 4i
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerni
. . 5b
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., k
Tam nacházeji se těš
redakce, tlskárna a ezpedlee
„Národnicb Listá“
Rukopisy se nevraccsii.
Čecho
Němec
Národnicb
22
article
se na scestí, z něhož bude ovšem řádně vy-
veden od mluvčích českého obchodnictva,
neboť to zajisté na sobě nenechá německo-
liberální důminku, že by se v jakýchkoli otáz-
kách vyrovnání aneb i jen v dotčené jazykové
otázce v úřadech zeměpanských postavilo na
německé stanovisko proti stanovisku ná-
rodnímu anebo hodlalo „vyvolati a posilovati
vyrovnací náladu, jaká by se hodila do krámu
německých politiků. „N. Fr. Presse“ v tomto
očekávání „co nejvřelejí pozdravuje akci če-
ských gremif“ už napřed.
Kdyby byla chtěla význam akce obchod-
ních gremií českých poctivě vykládati, byla
by musela konstatovati, že usnesení jich jed-
noty směřuje proti tendenci radikálních stran
v táboře českém, nová vyrovnací jednání ne-
obeslati.
23
article
Provolání Spolku cestujících obchodníků ra-
kousko-uherských pro vyrovnání v Čechách.
Vídeňský Spolek cestujících obchodníků v Ra-
kousko-Uhersku uveřejňuje toto provolání:
S velikým zadostučíněním čteme v dnešních li-
stech o ochotě českých obchodních a průmyslových
komor a českých obchodních gremií zúčastniti se
vyrovnacího jednání. Spolupůsobení těchto hospo-
dářských korporací, které zhostí veškeré přenáhle-
nosti, vzbuzuje oprávněné naděje na konečné usku-
tečnění vyrovnání v Čechách. Spolek cestujících
obchodníků, jehož členové povoláním svým stojí
kupeckými kruhy všech národů ve stálém spojení
po leta již poukazuje na zhoubné následky národ-
ního nesváru v Čechách na naše národní hospo-
dářství a v četných profevech vyzýval své člen-
stvo, aby vyrovnací dílo v mezích své působnosti
podporovalo, zvlaště vyzývány byly k tomu míst-
ní skupiny spolku v Čechách se nacházející,z
nichž některé sídli v městech, vynikajících zvláště
silně v národnostním ohledu. Tyto projevy spolku
docházely také mnohonásobného ohlasu u vůdčích
osobnosti, a zvláště president pražské-
ho obchodního gremia posl. Čech ve
svých pojednáních v časopise Spolku ce-
stujících obchodníků působil ve smyslu národního
smíru a pro soudržnost všech hospodářských sil.
Čechy
Ra
kouskoUhersko
spolek v Čechy
spolek ce
24
article
Spolek cestujících obchodníků poznovu žádá všech-
ny své členy, aby se postavili do služby zjednání
národnostního smíru, při čemž poukazuje na ny-
nější krisi odbytu existenci všech hospodářských
kruhů monarchie ohrožující, na pokles odprodeje
průmyslových výrobků v celotovarech i polotova-
rech do Uher, obnášející v prvních sedmi měsících
tohoto roku 88 milionů korun, na pokles výnosu
daní a na vzrůstající proti tomu požadavky stát-
ního rozpočtu. Spolek zve také všechnv
ostatní směrodatné hospodářské kor-
porace, aby se veškerým vlivem zasa-
dily o konečné odstranění národnost-
ního sporu, aby tak uprázdněna byla dráh
pro plodnou práci, vhodná k ozdravění našeho ná-
rodního hospodářství
Pamětihodno jest, že „Prager Tagblatt“ vyne-
chává z provolání odstavec s uznáním činnosti
posl. Čecha pro vyrovnání.
Prager
Čecho
Uhry
25
article
Ze schůze 24členného německého výboru
Na včerejší schůz. 24členného výboru ně-
meckého o svolání německých lidových sjezdů
národního shromáždění, konané v Praze za před-
sednictví předsedy německého Volksratu dra. Titty
došlo k velmi pohnuté debatě o pořadu jednání.
Chebský redaktor Tins hájil stanovisko, že svolá-
ní „Volkstagu“ není nijak naléhavou záležitostí
že se má především jednati o statutu pro stálý
důvěrnický sbor, vypracovaném od dra. Ringel-
hahna. Bezodkladné svolání „Volkstagu“ žádal
neústupně dv. rada Bachmann, ježto prý je nutno
chomutovské usnesení ještě jednou zdůrazniti. Na-
proti tomu namital dr. Goerner, že skutečným ú-
čelem lidových sjezdů jest určiti směrnice pro vy-
rovnací jednání a po případě zabrániti
oktrojům. Také dr. Ringelhaha vymáhal odbý-
vání Volkstagů, ale chtěl na místě 14 pouze čtyři
aby dojem jich byl zvýšen. Avšak podlehl Bach-
mann i Ringelhahn a dáno za pravdu Tinsovi, kte-
rý s ostřím proti dv. r. Bachmannovi dovozoval, že
by to špatně působilo, kdyby poslanci byli upo-
mínáni na chomutovská usnesení dříve než jim
byla poskytnuta příležitost prověsti je.
Tins
Ringel
Bachmann
doktor
Goerner
Ringelhah
Volkstag
Bach
Praha
26
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 20. září.
(Kronika.) Nejsme tak malí, jaksí
někdy namlouváme. Vyjedeš si záno rychlí-
kem z Prahy na Třebovou, o polednách po-
daji ti v Olomouci do vozu oběd, v Přerově
odpoledne přesedneš na vídeňský rychlik,
teprve někdy k večeru hlásí průvodčí Mor
Ostravu. Jaký kus cesty! A pořád vlastně na
domácí, naší české půdě! A konečně! či se
pomalu nechystáme už do sedmého milionu?
Kolik je samostatných států v Evropě a
blahopřály by sobě, kdyby měly taková čísla
v seznamech a takové rozměry na mapěí
To si jen stále tak hlasitě opakujeme po-
vzdech, jací jsme malí, aby nebylo nápadno,
jak malé na sebe klademe požadavky. Také
projiždíte ty mité oblastijzádumčivě těkáte
zrakem po okolí a máte co dělat, aby vám
nevypadlo z vědomi, že krai je vskutku
náš a ne snad nějaká cizina. Průvodčí vlaku
sice vyvolává stanice také po česku, oslovuje
po česku obecenstvo, rozeznáváš zřetelnei
české nápisy na staničních budovách, ale
všecko jen tak stranou, jaksi útrpné a jako
na výpověď. Kde jen trochu možno, spolkne
si zřízenec tu rovnoprávnickou přítěž a vlastní
stav věci pak už vynikne. Ve druhé a do-
konce v první třídě zní čeština průvodčích
už dost zajíkavě, v restauračním, ve spacím
voze někam docela zalezla. Stopy už po ní
není. Jídelna, spárna, mezinárodní vozidlal
A dráha sama! Komu pak patři? Území sice,
obecenstvo, personál, pravda, jsou české, ale
zřízení, doprava, jak víte, má svůj zvláštní
jazyk. Náš, domácí jazyk, je tu leda na po-
xrcla přivěšen
Praha
Třebová
Olomouc
Přerov
Ostrava
Evropa
27
article
— Proč nemá území svoje vlastní zří-
zení? Na celém světě tak bývá.
Tak! Nemá je prostě. Sami si netrou-
fáme domyslit otázku. Říkáme si raději, že
to nejde. Jsme tak malý národ!
A není jen okno železničního vagonu!
Vystovpíte si z vlaku, projdete se trochu
krajem. Také dojemné panorama!
širá rovina, bohatá, překypující úrodou!
Požehnaný hanácký kraj. Dědina za dědinou
malebné vísky, rozložité selské statky, všecko
blahobytně zarostlo zelení. S jakousi pýchou
se rozhlížíte. Tak daleko tam od nás a přece
pořád naše, všecko naše!
Cestou dvě malé žabky vás dohonily
Jdou ze školy, ze vsi do vsi. Kabelky na
zádech, švitoří jako lašťovky. Právě doba
zkoušek, rozdávají se vysvědčení, je o čem
povídat. Malé repetilky došly, rozeznáváte
štěbot. Po německu! Což tady ve středu
Hané, v okolí Nezamyslic, sedí také nějací
Němečkové? A tolik, že by třeba bylo pro
ně zvláštních škol? Na blízkém nádraží při
obědě ukojíte svoji zvědavost.
— Máte-li tu v místě německou školuí
— Máme.
Napadlo vám, okolím tu probíhá Severn
dráha, cizácký podnik, kdysi tak pověstný.
Bezpochyby dráha zařídila školu?
— Nikoli. škola je klášterní.
— Tedy panstvi! Asi velkostatekv
rukou nepřátelských? Komu pak nálež
panství?
— Do Holomúca, knížecí arcibiskupský
— Tam přece teď sedí hodný pán, na-
šinec, uvědomělý vlastenec.
— To on nezřídil. Jeho předchůdci tal
germanisovali.
— Ale teď má tedy našinec slovo! Pro
neužije své moci podle práva?
Malý národ! Tolikrát opakované heslo
už se nám stalo vyznáním. Přešlo docela do
krve. Věříme ve svoji slabost, i když jsme
obklopeni — mocí a bohatstvím.
Němeček
Ted panstvi
Haná
Nezamyslice
Severn
Holomúca
28
article
Cítíme se tak malými, jsme tak utištěni
se všech stran, ale ku podivu, pořád rostemí
Chtěj nechtěj sílíme, pokračujeme. Nějaký
rok jste nezavadili o některý kout a jak se
tam zatím změnily věci v náš prospěch!
Moravu málem nepoznáváte. Zvláště
města! Bývala po stránce národní tak uho-
ledbaná, tak ospalá na venek, zamlklá. Tak
ponechána cizímu hospodářství! Dnes tam
všude naší vysmejčili, upravili si domácnost
a mají se k světu. Hlavní město, Brno, pro-
hlašováno vždy za německou državu, ne-
ochvějnou, pevně zabezpečenou. Je prý tam
sic naše nějaká menšina, početně arci dost
silna, ale proti starému kmeni němectví bez-
mocná. S Prahou prý se Brno nedá rovnat.
Tam byl kdysi jen německý nátěr, obrozo-
vací proces šel tu snadněji. Sami jste kdys
sdileli tu beznaděj.
Už ji nesdílíte. Padli jste do rukou vlíd-
nému našinci, tichému předáku spolučiniteli
Provedl vás trochu městem, takořka po bo
jišti. Ukázal rozestavu sil, naznačil čáry po-
stupu, kde jaká posice už dobyta, kde která
ještě zbývá. Za dvě hodinky procházky s
vám vyjasnilo.
S Brnem není jinak, než bylo s Prahou
Stopy staletého odnárodnění tu i tam. Od-
půrci zde sedí ještě u kliky stroje jak
seděli kdysi u nás. Houževnatě se drží, arei
Jen kliku do rukou dostat a stroj se otoč
rázem. Otázka času.
Postup šel by rozhodně rychleji, kdy-
bychom sami nepomáhali cizí panství utv
Morava
Brno
Praha
29
article
zovat. Od malička vězíme v síti jednou
nohou, volky nevolky sloužíme.
Bavíte se s našincem na perronu pře-
rovského nádraží. Rychlik od Bohumín
k Vídni vehřímal pod železný kryt. Směrové
tabulky na vagonech jen německé. Proč ne
i české? Proč ne české napřed? Proč ne
tabulky jenom české, pokud jede vlak če-
ským územím?
— To jinak nejde. Pocestní většinou jen
přejíždějí. Ani neznají česky!...
Kde na všem světě oblíží se veřejné
zřízení po nějakém pocestném, který pro-
jiždi? Pocestný ať se zařídí dle své potřeby
jede-li cizím krajem! Však tu je obrácený
svět. A sami domlouváme, aby byl obrácen
Projeli jste řadou stanic. Rovnoprávnos
nápisů velmi ledabylo provedena. České
všude vzadu. Jména stanic zkomolena na-
před, místy původní název docela pominut.
— To správa dráhy tak naschváll
— Dnes je přece nová správa státní
A neplecha trvá.
— Trvá.
— A proč se nikdo nezasadí, aby byla
odstraněna?
— Snad to nejde!...
Ale jde to. Jedna, dvě stanice na trati
vypadají přece jinak. Mají nápisy správné.
češtinu napřed. Jméno stanice docela jen po
česku uvedeno. Jde to tedy, jak vidět. Jen
chtít, jen zakročit! Proč není tak na všech
stanicích, jako na oněch dvou? Zde někdo
si dal práci, vymáhal, působíl. Kdyby bylo
vymáháno, působeno zároveň všude, jak
jinak bychom vypadali! Strkáme tak na od-
půrce, ale sami jsme vinni.
Rychlik
Bohumín
Vídeň
30
article
Oblíbený nářek: systém! Není nám
přízniv. Až bude jiný systém, také naše
pšenice rozkvete. Ale systém zatím se ne-
hýbe. Nemá proč. Je také líná hmota. Kdyby
měl ustoupit jinému, bylo by třeba — tlačit.
Vešli jste v místě do malého nádraží
Je tu jako na výstavišti. Stěny chodeb,
čekáren, perronu, všecko jen se pestří. Čer-
vené, modré, fialové plakáty řvou se všech
stran. Mořské lázně, alpské hotely, cesty
letem světem, divy a zázraky výroby, nej-
novější stroje, mýdla, crémy, všecko zuřivě
se doporučuje, obrací na sebe pozornost
vzteklým žárem barvy, zbrklým písmem.
A všecko cizokrajné, vzdálený kraj, cizí
jazyk.
— Co s tou cizou dotěrnou spekulací
zde v tichém domácím krají?
— Inu, příšlo to, přiletělo odněkud!
A když je tu — vyvěsí se.
— K nám do kraje sluší přece zasílat
vyhlášky našim jazykem.
— Nemyslí se na to.
— Tak tedy do pece s tím! Což naši
lidé u dráhy nemají kusa sebevědomi?
— Těžko házet do pece, co snad fedruje
sama — správal I náčelník stanice hení než
— zřízená síla.
— Ani správa dráhy, konečně, nesmí na
svém zdivu provozovat jen co a jak jí na-
padne. Není-li tu obec? Třeba se ozvat, za-
kročovat, protestovat . ..
— Ej. panečku! A tropit si nesnáze,
mrzutosti, nemilé tahanice a všeliké ne-
pohodlí! Kdož to má na sebe vzít
Arci, arci! Tlačit do vrchu náklad, ne-
pohodlná zábaval Leč, jak jinak dostat se
vzhůru s ideou? Jak vztyčovat prapor se
založenýma rukama? Jak odstranit starý
systém, který má svou tíhu a lenost a —
nepomáhat tlačit?