ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47117890-8f17-11dd-9246-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 45, person 37, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze. v neděli 21. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 259.
4 article
arannt a večerní llsty předplácí se V Prane v administracii as másta
5 article Ikz
Ikz na čtvrt lsta s dvojí donáškou ndsl ke na čtvrt lota ve Hllálkách , K so na měslo Pošton- měn ri . . . k dvojí zásilko nést na dkvrto ista
Hllálky
6 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 18, s přílohou pro venkov o 222 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 18, s přílohou pro venkov o 222 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 22. září v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
7 article Druhá česká universita.
Druhá česká universita. Dnešního dne žádá veřejnost česká ve více jak stu městech v Čechách, Moravěa Slezsku, aby konečně po době dlouhých odkladů vyplněn byl největší kulturní po- žadavek českého národa a zřízena byla druhá česká universita v Brně. Po dlouhé době bojů za uznání tohoto požadavku se strany Němců i vlády byla přijata r. 1908 poslaneckou sněmovnou jednomyslně re- soluce Žáčkova, kterou se vláda žádá, aby neprodleně zařídila potřebné kroky, aby zřízení university na Moravě s českou ře- čí vyučovací co nejdříve mohlo následo- vati. Tím celou sněmovnou a tudíž i Něm- ci všemi bez rozdílu byla uznána nutnost druhé české university na Moravě, nut- nost, kterou vláda sama několikráte před tím prohlásila a uznala ústy svých zástup- ců. Potřeba university na Moravě byla po- ciťována dávno brzy po zrušení university olomoucké r. 1855, ale marné byly všechny snahy o její znovuzřízení. Moravská veřej nost často a opětovně žádala obnovení uni- versity moravské, majíc na mysli universi- tu utrakvistickou. Po rozdělení pražské university, když se brzy ukázalo, jaký vý- znam pro českou vědu by měla universita druhá, rovněž česká, žádána důrazně ne- ustále česká universita na Moravě. Od let devadesátých jest otázka ta stále připomí- nána na říšské radě, z r. 1893 datuje se prvý projev Gautschův, který ohlašoval zřizování mimořádných profesur na české universitě v Praze, r. 1896 po druhé pro- hlašuje Gautsch, že otázka druhé české university je předmětem povinné péče vlá- dy a že ačkoliv nelze přikročiti k zřízení české university na Moravě hned, přece že může se na ni pomýšleti v dohledné době.
Němec Žáčkův Gautschův Čechy Slezsko Německo Morava Praha český univerzita v Brno zřízený univerzita na Morava český univerzita na Morava
8 article
Bylo pak to zásluhou Mladočechů v době, kdy začala se prováděti myšlenka politiky positivní, že prvním úkolem jejím byla nejen úprava jazykové rovnoprávno- sti, ale také vybudování českého školstv vysokého. První náběhy této positivní po- litiky v oboru školství vysokého byly uči- něny za Badena. Badeni učinil tehdy sli- by v otázce české techniky i české univer- sity na Moravě, které by byl jistě splnil, kdyby nebyl padl pro jazyková nařízení. Později za Thuna podařilo se positivní po- litice dosíci konkretních úspěchů v této otázce: zřízena byla česká technikav Brně a do rozpočtu na r. 1899 dáno 12.000 korun na vzdělání docentů, jakožto pří- štích vědeckých sil pro universitu českou na Moravě. Dr. Koerber sliboval císařské nařízení o zřízení české a německé univer- sity na Moravě, ale slibu nedodržel. Roku 1905 prohlásil minist. předseda Gautsch, že vláda jest odhodlána podati ještěv témž zákonodárném období předlohu zá- kona o zřízení dvou universit a učinitiv nejbližším rozpočtu opatření ku přípravě zřízení těchto dvou vysokých škol. Ale z necelý rok vystřídal Gautsche kn. Hohen- lohe, říšská rada zaměstnána byla volební reformou a v první sněmovně, vyšlé ze všeobecného práva hlasovacího, došlo te- prve r. 1908 ku připomenuté resoluci Žáčkově. Situace od té doby je jasná: vláda Němci uznávají plně a bezvýhradně právo
Baden Thun doktor Koerber Gautsch Žáčkův Němec Morava Brno Hohen
9 article
naše na druhou českou universitu na Mo- ravě a také její potřebu kulturní. Ale Něm- ci staví se proti českému požadavku, aby universita česká byla umístěna v Brně. Vláda svým representantem bar. Gaut- schem uznala již dříve, že universita česká nemůže býti jinde nežli v hlavním městě Moravy, kde jedině jsou podmínky kultur- ní i sociální pro moderní vysokou školu. Němci však, kteří sami universitami jsou saturováni a kterým nezáleží na tom, kdy dostanou šestou universitu, nechtějí při- pustiti druhou českou universitu do Brna z obavy před počeštěním. Proti tomu třeba s důrazem poukázati na to, že universita nově zřizovaná nemůže býti dnes zřízena nikde jinde na Moravě než v Brně, a to stejně universita česká jako německá. Uni- versitní studium a práce vědecká potřebu- je dnes k svému zdaru těch podmínek, které má jedině velké, hlavní město země. Technika potřebuje k svému doplnění nejednom oboru university. Universita po třebuje nemocnic, soudů, potřebuje kultur- ního střediska, potřebuje musejí, knihoven.
Němec Německo Brno Morava Uni
10 article
odborných spolků, archivů. Posluchači i profesoři potřebují společenského prostře- dí a potřebují i sociální podpory, které se jim může dostati jen tam, kde je řada střed- ních a odborných ústavů, vyšších úřadů atd. Za této situace, kdy otázka druhé če- ské university má v podstatě souhlas vlá- dy i Němců a kdy docela bezdůvodný a ne- věcný odpor Němců proti Brnu jakožto sídlu druhé české university jest jedinou překážkou jejího rychlého uskutečnění, je naprosto nemístno říkati, že otázka druhé české university mohla býti i při vyrovna- vacím jednání moravském i nyní při pora- dách o dohodě českoněmecké v Čechách součástí jednání a důležitým objektem kompensačním. Otázka druhé české uni- versity naopak nesmí býti kompensačním objektem, poněvadž jest naším uznaným právem a my za ni nic Němcům dáti ne- smíme a nedáme. Otázka ta ostatně byla pojata do souboru vyrovnavacího mate- riálu na sněmu moravském, což bylo jed- nou z příčin, že v nynějším období říšské rady nebyla otázka druhé university české tak v popředí, jako dříve. Ale i potom v r. 1912 byla otázka t důrazně připomenuta v poslanecké sně- movně při projednávání italské právnické fakulty poslanci prof. drem. Formánkem drem. Tobolkou a v panské sněmovně dv r. prof. dr. Gollem.
Němec profesor doktor Formánek Goll Brno Čechy
11 article
Za této situace jest povinností vlády aby rozhodla věcně a spravedlivě v našem sporu s Němci o místo druhé české univer- sity. Rozhodnutí to je snadné, nebot všechny důvody mluví pro nás a proti nám mluví pouze zbabělý německý stracho „německé“ Brno, které podle úřadního sčítání má téměř polovici obyvatelstva če- ského. Vláda jest povinna a dnes jí to mu- sí býti na všech manifestačních schůzích připomenuto, plniti své sliby a konati pří- pravy k založení české university na Mo- ravě. Prvním krokem přípravným jest. aby studijní bibliotéka olomoucká, zbytek po bývalé universitě moravské, byla přelože- na do Brna a to cestou nařízení, jako naří- zením byla přenesena z Brna do Olomou- ce. Otázka knihovny universitní, jakožto základu pro vědeckou práci, jest sama ta- ké důvodem, aby obě university byly zří- zeny v jednom místě a to v Brně. K rychlé- mu zřízení university není u nás žádných překážek v obavě před nedostatkem po- sluchačstva nebo profesorů. Na české uni- versitě v Praze studuje v posledních letech neustále přes 900 Čechů z Moravy a Slez- ska. Na vídeňské universitě zapsání byli
Němec Čecho Brno Oloma Praha Morava
12 article
v r. 1909—10 1104 posluchači do Moravy příslušející, z toho dle úřadních udajů 291 Čechů. V témž roce aprobováno bylo na moravských gymnasiích 743 abiturientů. z nichž jistě 500 je Čechů. V opětně vzrů- stající návštěvě gymnasijí jest pak nový doklad toho, že posluchačů bude míti dru- há česká universita s dostatek. Profesorů a docentů má česká universita v poměru k množství posluchačstva a německým universitám sice málo, ale přece tolik, že možno z nich řádně a úplně obsaditi svět- ské fakulty nové university. Všechno to mluví pro možnost a nutnost co nejrychlej- šího řešení této otázky. Vítáme proto dnešní manifestace za druhou českou universitu v Brně, které zá- sluhou studentstva najdou ozvěnu v široké veřejnosti české a stanou se vydatnou po- silou české delegaci na radě říšské, aby na vládě vymohla co nejrychlejší vyřízení té- to otázky, která pro Moravu a její kultur- ní rozvoj jest podmínkou nezbytnou, a pro nový rozmach svobodného badání a věde- cké pravdy základnou nepostrádatelnou
Čecho Morava Brno
13 title
Vláda se zdráhá poskytnout další zálohu král. Českému.
14 article
Z Vídně, 20. září.
Vídeň
15 article
(Zvl. zpráva „Nár. Listů“) Ministr financi v souhlasu s mini- sterským předsedou oznámil císařské správnt komisi ohledně potřeby zemské po- kladny, že možné úbytky v měsících zář až prosinci — jak oznamuje správní ko- mise — byly způsobeny neobyčejně níz- kým preliminováním výsledku pivní dávky. Předpokládaný skutečný vý- sledek této dávky dá se těžko odhad. nouti. Při všem uznání opatrnosti, s jakou správ- ni komise tyto výsledky preliminuje, lze nyn souditi, že až teprve ke konci tohoto měsíce bude poněkud určitější úsudek spíše možný Kdyby se do té doby shledalo, že s ku- tečný výsledek pivní dávky ne- přesahoval nižší odhad komise vláda neváhala by a uvažovala by o prostřed- cích, aby se umožnilo císařské správní ko- misi dostáti jejím závazkům. Zemská správní komise up- zorňuje sez rozkaz ministerstv financí, že i ona měla by počítat s možností, že stát nebude jí moci po- skytnouti další zálohu a že tedy by bylo po případě nezbytno, aby opatříla potřebné pe- níze jinak, event. krátkodobou výpůjčkou, k jejíž kontrahování je komise neméně opráv- něna jako dřívější zemský výbor... Taková možnost byla by arci velice nežádoucí a také vláda vynasnaží se, aby k této možnosti ne- došlo. Nemůže však zemi přes tento měsíc nic slibovati. Zatím se může jednati jen o to, aby se komisi umožnilo dostáti nejbližším nevyhnutelným požadavkům. O tom jednalo již ministerstvo financí s finančním referentem dv. r. Kvěche m.
16 title
Politický přehled.
17 title
Země české.
18 article Resoluce Zemské jednoty obch. gremií českých
Resoluce Zemské jednoty obch. gremií českých Zemská jednota českých obchodních gre- mií nepochybně asi užasne nad tím, že jí „N Fr. Presse“ posílá „nejvřelejší pozdrav“. Stalc se tak na konci delšího článku, v němž se ví- deňský list zabývá známým usnesením Jednoty gremií, a Jednota pochopí vřelost pozdravu nadšené vídeňské přítelky českého obchodu zví-li obsah článku s tímto jidášským povelem
Jednota
19 article
na konci. „Neue Fr. Presse“ zmocňuje se totiž článkem tímto akce Jednoty českých gremií docela ve svůj prospěch. Především slouží jí za důkaz, že důležité kruhy českého lidu jsou s vedením politiky jich poslanců nespokojeny a chytré oči „Neue Fr. Presse“, jak sama vý- slovně dí, vyčetly z projevu českých obchod- ních gremií, že vyrovnání „nesmí býti na dál hříčkou politiků z povolání, jimž každé ztro- skotání jednání nečiní žádných dalších potíž a musí se konečně uskutečniti, poněvadž je nutností tříd produkujících a výdělečných. Usnesení českých obchodních gremií — dí ví- deňský list dále — je napomenutím k poslancům, aby nezapomněli, že politika nesmí býti odlou- čena od skutečných zájmů národa a že v ná- rodním sporu nesmí se pokračovati jen proto aby se vedl.“ Z faktických kvalit českého ob- chodnictva, jež jindy popírá, vídeňský list dělá mu poklony a píše: „Veliká, sílně poplatná k inteligenci příslušící třída českého lidu volá po vyrovnání, poctivý to dobře míněný hlas který s taktickým chytráctvím nemá co činiti.
Neue Francie . Presse
20 article
Zajisté že jest českých obchodních gremií vzdáleno, přimlouvati se za vyrovnání, jímž by mohly býti porušeny skutečné a nejen toliko domnělé národní zájmy českého lidu. Avšak české kupectvo jest o tom přesvědčeno, že spravedlivé vyrovnání při všestranné dobré vůli vysoce postavených a od voličů ustanove- ných poslanců může býti uzavřeno. Lze oče- kávati, že také český kupec přeje si, a by mohl u všech soudů v Čechách po- dávati česká podání a v téže řeč odnichvyřízení přijímati. Ale aby k vůlitomu o těchto českých podá- ních u německých soudů bylo nut- no jednati v českém jazyce, prot čemuž stavíse všichni Němci v Če- chách a vždy se stavěti budou, to jest pouhým nacionálním poža- davkempolitiků z povolání, dobré jenomk tomu, aby vyrovnání cestu tarasilo. České kupectvo volá po vyrovnání, jež chtějí také Němei jež pokládají rovněž za nutné a na němž chtějí opětně spolupracovati, jestliže se na druhé straně ukáže upřímnost a porozumění pro na- cionální stanovisko Němců.“ Scházela snad ještě dvě, tři drzá slova aby „N. Fr. Presse“ prohlásila, že usnesen Zemské jednoty obch. gremií jest projevem ne- důvěry českým politikům z povolání a osvěd- čením důvěry — politikům německým a něme- ckému vyrovnacímu stanovisku. Kterak to stojí s důvěrou českého obchodnictva k če- ským povolaným politikům, o tom se mohla „N. Fr. Presse“ přesvědčiti, když vedle projevu Jednoty nalezla jméno říšského posl.
Němec Čechy
21 article
Čecha, předsedy Nového obchodního gremia pražského, čelného a vůbec vynikajícího pra- covníka národní strany svobodomyslné, jakož- to muže, náležejícího přímo k iniciatorům této akce a nejhorlivějším jejím fedrovatelům. že české obchodnictvo nechce ničeho podnikat přes hlavy politického zastoupení stavovského to vyzírá z usnesení Jednoty, aby dožádány byly obchodní komory, aby spojenými silam zasadily se o navázání vyrovnacího jednání Obchodní komory jsou přímo odborovou poli- tíckou instancí obchodnictva a mají k tomu na sněmu své zástupce a první hlas, který se z obchodních komor ozval, byl hlas politik obchodníka, jehož jméno požívá v českých ob- chodních kruzích zvuku nepopíraného ani stra nickým protivníkem, býv. zem. posl. Němce který prohlásil, že obch. komory nemohou ni čeho podniknouti přes hlavy poslanců a poli tiků. Tohoto výroku použil vídeňský list k úsměšku, že ve vyrovnání až dosud s hlavam českých poslanců a politiků byly učiněny nej- horší zkušenosti. Očekává-li list, že se české obchodnictvo bude říditi hlavami něme- ckých poslanců a politiků, nacház V drobném prodejie zanní čisle o sobi za sn vašerni za 4i Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerni . . 5b Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., k Tam nacházeji se těš redakce, tlskárna a ezpedlee „Národnicb Listá“ Rukopisy se nevraccsii.
Čecho Němec Národnicb
22 article
se na scestí, z něhož bude ovšem řádně vy- veden od mluvčích českého obchodnictva, neboť to zajisté na sobě nenechá německo- liberální důminku, že by se v jakýchkoli otáz- kách vyrovnání aneb i jen v dotčené jazykové otázce v úřadech zeměpanských postavilo na německé stanovisko proti stanovisku ná- rodnímu anebo hodlalo „vyvolati a posilovati vyrovnací náladu, jaká by se hodila do krámu německých politiků. „N. Fr. Presse“ v tomto očekávání „co nejvřelejí pozdravuje akci če- ských gremif“ už napřed. Kdyby byla chtěla význam akce obchod- ních gremií českých poctivě vykládati, byla by musela konstatovati, že usnesení jich jed- noty směřuje proti tendenci radikálních stran v táboře českém, nová vyrovnací jednání ne- obeslati.
23 article
Provolání Spolku cestujících obchodníků ra- kousko-uherských pro vyrovnání v Čechách. Vídeňský Spolek cestujících obchodníků v Ra- kousko-Uhersku uveřejňuje toto provolání: S velikým zadostučíněním čteme v dnešních li- stech o ochotě českých obchodních a průmyslových komor a českých obchodních gremií zúčastniti se vyrovnacího jednání. Spolupůsobení těchto hospo- dářských korporací, které zhostí veškeré přenáhle- nosti, vzbuzuje oprávněné naděje na konečné usku- tečnění vyrovnání v Čechách. Spolek cestujících obchodníků, jehož členové povoláním svým stojí kupeckými kruhy všech národů ve stálém spojení po leta již poukazuje na zhoubné následky národ- ního nesváru v Čechách na naše národní hospo- dářství a v četných profevech vyzýval své člen- stvo, aby vyrovnací dílo v mezích své působnosti podporovalo, zvlaště vyzývány byly k tomu míst- ní skupiny spolku v Čechách se nacházející,z nichž některé sídli v městech, vynikajících zvláště silně v národnostním ohledu. Tyto projevy spolku docházely také mnohonásobného ohlasu u vůdčích osobnosti, a zvláště president pražské- ho obchodního gremia posl. Čech ve svých pojednáních v časopise Spolku ce- stujících obchodníků působil ve smyslu národního smíru a pro soudržnost všech hospodářských sil.
Čechy Ra kouskoUhersko spolek v Čechy spolek ce
24 article
Spolek cestujících obchodníků poznovu žádá všech- ny své členy, aby se postavili do služby zjednání národnostního smíru, při čemž poukazuje na ny- nější krisi odbytu existenci všech hospodářských kruhů monarchie ohrožující, na pokles odprodeje průmyslových výrobků v celotovarech i polotova- rech do Uher, obnášející v prvních sedmi měsících tohoto roku 88 milionů korun, na pokles výnosu daní a na vzrůstající proti tomu požadavky stát- ního rozpočtu. Spolek zve také všechnv ostatní směrodatné hospodářské kor- porace, aby se veškerým vlivem zasa- dily o konečné odstranění národnost- ního sporu, aby tak uprázdněna byla dráh pro plodnou práci, vhodná k ozdravění našeho ná- rodního hospodářství Pamětihodno jest, že „Prager Tagblatt“ vyne- chává z provolání odstavec s uznáním činnosti posl. Čecha pro vyrovnání.
Prager Čecho Uhry
25 article
Ze schůze 24členného německého výboru Na včerejší schůz. 24členného výboru ně- meckého o svolání německých lidových sjezdů národního shromáždění, konané v Praze za před- sednictví předsedy německého Volksratu dra. Titty došlo k velmi pohnuté debatě o pořadu jednání. Chebský redaktor Tins hájil stanovisko, že svolá- ní „Volkstagu“ není nijak naléhavou záležitostí že se má především jednati o statutu pro stálý důvěrnický sbor, vypracovaném od dra. Ringel- hahna. Bezodkladné svolání „Volkstagu“ žádal neústupně dv. rada Bachmann, ježto prý je nutno chomutovské usnesení ještě jednou zdůrazniti. Na- proti tomu namital dr. Goerner, že skutečným ú- čelem lidových sjezdů jest určiti směrnice pro vy- rovnací jednání a po případě zabrániti oktrojům. Také dr. Ringelhaha vymáhal odbý- vání Volkstagů, ale chtěl na místě 14 pouze čtyři aby dojem jich byl zvýšen. Avšak podlehl Bach- mann i Ringelhahn a dáno za pravdu Tinsovi, kte- rý s ostřím proti dv. r. Bachmannovi dovozoval, že by to špatně působilo, kdyby poslanci byli upo- mínáni na chomutovská usnesení dříve než jim byla poskytnuta příležitost prověsti je.
Tins Ringel Bachmann doktor Goerner Ringelhah Volkstag Bach Praha
26 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 20. září. (Kronika.) Nejsme tak malí, jaksí někdy namlouváme. Vyjedeš si záno rychlí- kem z Prahy na Třebovou, o polednách po- daji ti v Olomouci do vozu oběd, v Přerově odpoledne přesedneš na vídeňský rychlik, teprve někdy k večeru hlásí průvodčí Mor Ostravu. Jaký kus cesty! A pořád vlastně na domácí, naší české půdě! A konečně! či se pomalu nechystáme už do sedmého milionu? Kolik je samostatných států v Evropě a blahopřály by sobě, kdyby měly taková čísla v seznamech a takové rozměry na mapěí To si jen stále tak hlasitě opakujeme po- vzdech, jací jsme malí, aby nebylo nápadno, jak malé na sebe klademe požadavky. Také projiždíte ty mité oblastijzádumčivě těkáte zrakem po okolí a máte co dělat, aby vám nevypadlo z vědomi, že krai je vskutku náš a ne snad nějaká cizina. Průvodčí vlaku sice vyvolává stanice také po česku, oslovuje po česku obecenstvo, rozeznáváš zřetelnei české nápisy na staničních budovách, ale všecko jen tak stranou, jaksi útrpné a jako na výpověď. Kde jen trochu možno, spolkne si zřízenec tu rovnoprávnickou přítěž a vlastní stav věci pak už vynikne. Ve druhé a do- konce v první třídě zní čeština průvodčích už dost zajíkavě, v restauračním, ve spacím voze někam docela zalezla. Stopy už po ní není. Jídelna, spárna, mezinárodní vozidlal A dráha sama! Komu pak patři? Území sice, obecenstvo, personál, pravda, jsou české, ale zřízení, doprava, jak víte, má svůj zvláštní jazyk. Náš, domácí jazyk, je tu leda na po- xrcla přivěšen
Praha Třebová Olomouc Přerov Ostrava Evropa
27 article
— Proč nemá území svoje vlastní zří- zení? Na celém světě tak bývá. Tak! Nemá je prostě. Sami si netrou- fáme domyslit otázku. Říkáme si raději, že to nejde. Jsme tak malý národ! A není jen okno železničního vagonu! Vystovpíte si z vlaku, projdete se trochu krajem. Také dojemné panorama! širá rovina, bohatá, překypující úrodou! Požehnaný hanácký kraj. Dědina za dědinou malebné vísky, rozložité selské statky, všecko blahobytně zarostlo zelení. S jakousi pýchou se rozhlížíte. Tak daleko tam od nás a přece pořád naše, všecko naše! Cestou dvě malé žabky vás dohonily Jdou ze školy, ze vsi do vsi. Kabelky na zádech, švitoří jako lašťovky. Právě doba zkoušek, rozdávají se vysvědčení, je o čem povídat. Malé repetilky došly, rozeznáváte štěbot. Po německu! Což tady ve středu Hané, v okolí Nezamyslic, sedí také nějací Němečkové? A tolik, že by třeba bylo pro ně zvláštních škol? Na blízkém nádraží při obědě ukojíte svoji zvědavost. — Máte-li tu v místě německou školuí — Máme. Napadlo vám, okolím tu probíhá Severn dráha, cizácký podnik, kdysi tak pověstný. Bezpochyby dráha zařídila školu? — Nikoli. škola je klášterní. — Tedy panstvi! Asi velkostatekv rukou nepřátelských? Komu pak nálež panství? — Do Holomúca, knížecí arcibiskupský — Tam přece teď sedí hodný pán, na- šinec, uvědomělý vlastenec. — To on nezřídil. Jeho předchůdci tal germanisovali. — Ale teď má tedy našinec slovo! Pro neužije své moci podle práva? Malý národ! Tolikrát opakované heslo už se nám stalo vyznáním. Přešlo docela do krve. Věříme ve svoji slabost, i když jsme obklopeni — mocí a bohatstvím.
Němeček Ted panstvi Haná Nezamyslice Severn Holomúca
28 article
Cítíme se tak malými, jsme tak utištěni se všech stran, ale ku podivu, pořád rostemí Chtěj nechtěj sílíme, pokračujeme. Nějaký rok jste nezavadili o některý kout a jak se tam zatím změnily věci v náš prospěch! Moravu málem nepoznáváte. Zvláště města! Bývala po stránce národní tak uho- ledbaná, tak ospalá na venek, zamlklá. Tak ponechána cizímu hospodářství! Dnes tam všude naší vysmejčili, upravili si domácnost a mají se k světu. Hlavní město, Brno, pro- hlašováno vždy za německou državu, ne- ochvějnou, pevně zabezpečenou. Je prý tam sic naše nějaká menšina, početně arci dost silna, ale proti starému kmeni němectví bez- mocná. S Prahou prý se Brno nedá rovnat. Tam byl kdysi jen německý nátěr, obrozo- vací proces šel tu snadněji. Sami jste kdys sdileli tu beznaděj. Už ji nesdílíte. Padli jste do rukou vlíd- nému našinci, tichému předáku spolučiniteli Provedl vás trochu městem, takořka po bo jišti. Ukázal rozestavu sil, naznačil čáry po- stupu, kde jaká posice už dobyta, kde která ještě zbývá. Za dvě hodinky procházky s vám vyjasnilo. S Brnem není jinak, než bylo s Prahou Stopy staletého odnárodnění tu i tam. Od- půrci zde sedí ještě u kliky stroje jak seděli kdysi u nás. Houževnatě se drží, arei Jen kliku do rukou dostat a stroj se otoč rázem. Otázka času. Postup šel by rozhodně rychleji, kdy- bychom sami nepomáhali cizí panství utv
Morava Brno Praha
29 article
zovat. Od malička vězíme v síti jednou nohou, volky nevolky sloužíme. Bavíte se s našincem na perronu pře- rovského nádraží. Rychlik od Bohumín k Vídni vehřímal pod železný kryt. Směrové tabulky na vagonech jen německé. Proč ne i české? Proč ne české napřed? Proč ne tabulky jenom české, pokud jede vlak če- ským územím? — To jinak nejde. Pocestní většinou jen přejíždějí. Ani neznají česky!... Kde na všem světě oblíží se veřejné zřízení po nějakém pocestném, který pro- jiždi? Pocestný ať se zařídí dle své potřeby jede-li cizím krajem! Však tu je obrácený svět. A sami domlouváme, aby byl obrácen Projeli jste řadou stanic. Rovnoprávnos nápisů velmi ledabylo provedena. České všude vzadu. Jména stanic zkomolena na- před, místy původní název docela pominut. — To správa dráhy tak naschváll — Dnes je přece nová správa státní A neplecha trvá. — Trvá. — A proč se nikdo nezasadí, aby byla odstraněna? — Snad to nejde!... Ale jde to. Jedna, dvě stanice na trati vypadají přece jinak. Mají nápisy správné. češtinu napřed. Jméno stanice docela jen po česku uvedeno. Jde to tedy, jak vidět. Jen chtít, jen zakročit! Proč není tak na všech stanicích, jako na oněch dvou? Zde někdo si dal práci, vymáhal, působíl. Kdyby bylo vymáháno, působeno zároveň všude, jak jinak bychom vypadali! Strkáme tak na od- půrce, ale sami jsme vinni.
Rychlik Bohumín Vídeň
30 article
Oblíbený nářek: systém! Není nám přízniv. Až bude jiný systém, také naše pšenice rozkvete. Ale systém zatím se ne- hýbe. Nemá proč. Je také líná hmota. Kdyby měl ustoupit jinému, bylo by třeba — tlačit. Vešli jste v místě do malého nádraží Je tu jako na výstavišti. Stěny chodeb, čekáren, perronu, všecko jen se pestří. Čer- vené, modré, fialové plakáty řvou se všech stran. Mořské lázně, alpské hotely, cesty letem světem, divy a zázraky výroby, nej- novější stroje, mýdla, crémy, všecko zuřivě se doporučuje, obrací na sebe pozornost vzteklým žárem barvy, zbrklým písmem. A všecko cizokrajné, vzdálený kraj, cizí jazyk. — Co s tou cizou dotěrnou spekulací zde v tichém domácím krají? — Inu, příšlo to, přiletělo odněkud! A když je tu — vyvěsí se. — K nám do kraje sluší přece zasílat vyhlášky našim jazykem. — Nemyslí se na to. — Tak tedy do pece s tím! Což naši lidé u dráhy nemají kusa sebevědomi? — Těžko házet do pece, co snad fedruje sama — správal I náčelník stanice hení než — zřízená síla. — Ani správa dráhy, konečně, nesmí na svém zdivu provozovat jen co a jak jí na- padne. Není-li tu obec? Třeba se ozvat, za- kročovat, protestovat . .. — Ej. panečku! A tropit si nesnáze, mrzutosti, nemilé tahanice a všeliké ne- pohodlí! Kdož to má na sebe vzít Arci, arci! Tlačit do vrchu náklad, ne- pohodlná zábaval Leč, jak jinak dostat se vzhůru s ideou? Jak vztyčovat prapor se založenýma rukama? Jak odstranit starý systém, který má svou tíhu a lenost a — nepomáhat tlačit?