Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvá

3

obohod

4

Průmysl

5

Finančniotvá

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 157. ze dne 9. června 1907.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 8. června. Rakousko-uherská banka setrvá dle prohlá- šení, které podal generální tajemník na schůzi rady bankovní, pro tento rok na dosavadní dis- kontní sazbě. Obyčejné snižení, které provází čásť jarní a celou letní saisonu, letos tedy od padne. Mimořádné poměry vyžadují mimořád ných opatření. A mimo to: dle vývodů dotče ných vyžadují i poměry na trhu devis pilné po zornosti a opatrnosti, protože potřeba průmyslu i obchodu jest na všech stranách a ve všech státech trvale značna; vyhověti jí možno pouze plným napjetím sil. Toto rozpjetí mohoucnost zračí se i na trzích peněžních, které pozbyly své bývalé elascity a které pravým opakem k skvělé konjunktuře konce minulého století po- stupují ve svých kursových úsudcích velmo opatrně. Pro finančního politika i národního ho- spodáře bude nynější období vývojové jedním z nejzávažnějších při cenění poměru prostředků a cílů průmyslového i obchodního tvoření. To, co se plnou měrou ukázalo na Spojených státech. kde veliké plány se tříští o obmezenost pro- středků, jakoby na doklad, že i neobmezené možnosti Unie severoamerické mají své hranice, zračí se v míře arci menší i u nás.

Praha spojený stát

8 article

Německo jen s velikými obtížemi a krajním využitím svých sil dostává povinnostem a úkolům plynoucím z jeho snah světové politiky hospo- dářské a v menších poměrech i my pociťujeme na- pjetí po mohoucnosti průmyslových států. I Fran- cie, která byla vždy živnou studnicí pro prů- myslové země a pro státy východem Evropy, uva- žuje opatrněji o tom, kam dirigovati volné a ochotné kapitály. Ještě mnoho a mnoho práce čeká kul- turní státy, aby uvedly v soulad síly své se chtěním i eíly, zatím co hospodářské probou- zení zemí a států, které až dotud považovány za předmět vytěžování, zúžuje míru tvoření pro- středků nových. Ký div, že v této chvili vyslo- vují se otevřeněji názory, zda daná organisace peněžnictví nevyžaduje revise. A není náhodou, že tento revisní proud provázen voláním po in- tensivnějším ještě vsahování státu do soudobého života a koloběhu hospodářského, voláním, které v Némecku vyvolalo ideu postátňování dolů a jež u nás se ohlašuje požadavkem obmezení bezvý- hradného panství železářského kartelu, využíva- jícího bezohledně své celní posice a dusícího hlavně vývozní rozmach našeho technicky tak výsoko stojícího strojnictví. Jsme před novým cestami a drahami vývoje. Zatím prvé složky teprve se rýsují na obzoru, ale v kvasu života a práce možno čísti jich postujující vliv a vý- znam.

Fran Německo Evropa

9 article

Závěr minulého století měrou netušenou po sunul v popředí otázky hospodářské a sociáln tento proud, který ostatné došel tak proni- kavě výrazu i v posledních volbách naších, při- nese ve svých výsledcích značně změny ve struktuře daného řádu. Ne ovšem v tom směru. že bychom vepluli plnými plachtami v sociální stát, jak o něm snil K. Marx a jak dosud věři Kautsky, opouštěn víc a více svou stranou v této příčině, ale na dráze sociálních reforem a postu - pující organisace třídní a zájmové, jež vynuti nová opatření na ochranu zájmů jednotlivých skupin a vytyčí nové prostředky na vyrovnávání protiv. Postupující kultura a uvědomění rovno- právhosti sociální nemůže ani věsti k důsled- kům jiným. Na dně prudkých zápasů konec konců pevně vkliněna stará touha idejí huma- nitních, aby každý člověk- měl právo zváti se člověkem v plném slova smyslu — a tento fakt vtiskuje jim pfes rozhořčení dne veliké poslání na dráze pokroku lidstva. K novým právům druží se nové povinnosti a čím více hlav bude zodpovědno za pokrok, tím lépe bude po- staráno o budoucno. Pro národy malé nemůže býti útěchy větší a krásnějši, protože tím více naskytá se možnosti podati důkaz práva na sil- nou a samostatnou existenci. Co do budoucna nám plánů rozpřádati však nepřisluší.

Marx Kautsky

10 article

Na trhu peněz tedy úlevy zatím nadíti se nelze. Jsou-li ale prostředky jeho nyní, kdy z pravidla nastává úleva, napjaty tak značnou měrou, bude podzim provázen zpevněním, jehož úroveň při nejmenším bude rovna loňské. Zá- vody strojírenské mohou dodávati pouze na lhůty velmi daleké — průmysl tedy nadále postupuje při investicích. Železnice nuceny vypisovati značné dodávky, zatím co vyhlídky letošní sklizně budí obavy. Ten, kdo se nyní od- hodlává ku podnikání nebo větším investicím. must nutně při odvažování svých sil počkati s momentem tmto. Jest možno neobyčejně upevniti dané, ale jest stíženo budovati nové Jsme opět v jedné z těch chvil, kdy se ukazují podnikatelské cnosti v plném svém světle a kdy v záplavě optimismu tak mnoho platí úvaha kritika střízlivá.

11 article

Opravdu škoda, že již od samého počátku konjunktury u nás nepůsobil nějaký národo- hospodářský úřad, či jak to zváti, který by byí ku prospěchu celku osvětlil naše postavení v těch kterých odvětvích průmyslu. To, co u jiných samostatných národů vloženo v ruce přislušných úřadů a pevně organisovanéhoa jednomu cíli sloužícího penéžnictví, v naší orga- nisaci nám chybl. Jsme na počátcích průmy- slové činností a pud napodobovací hraje tu ve- likou roli. Sklamal nás již opětně — ať v pi- vovarské ať v jiné horečce. Výsledky v oboru jednom okouzlily všechny a ochotné prostředky plynuly jedním směrem. Ale k práci nikdy není pozdě a až převalí se vlna konjunktury sou- dobé — jest konečně příjemno říci, že zatím stiny jsou jen ojediněly — a až budeme sesta- vovati bilanci toho, jak jsme využili dobré sítuace, bude možno přesně zjistiti, jaké mezery jsou v našem ustrojení průmyslovém, aby byl dán podnět k úvaze o možnosti korektivu. Na všeobecné poučovací práci hospodářské bude ho možno nejlépe založiti, na propagováňí ideje kritického třídění při posuzování situace, na buzení odvahy postupovati i na polích, kam do- zud isme se odvažovali tak nopatrně nebo ne-

hospodářský úřad

12 article

odvažovali vůbec. O nějakém organisovaném zakládání ani pak nebude lze mluviti, protože přímo ze života musí vyrůsti základy života dalšího. Především musíme arci poznati samy sebe a vzbuditi více důvěry v samy sebe. Naše mládí nese to sebou, že chováme příliš obdivu pro práci těch, kdož mají tradice starší. Věříme více úsudku cizímu než svému. Episoda, které se dotkneme, jest typickou. Není tomu dávno, co vynikající náš muž navštívil kteréhosi vysokého úřadníka peněžního ústavu. Stihl jej při podivné práci: při hromadném ořezávání tužek. Na olázku překvapeného ná- vštěvníka odpovídá: »Stále mi doporučuji tužky Národního podniku. Ořezávám již asi třicátou, nebude-li se tuha lámati při řezání. Dosud se to nestalo, však ...« Na otázku: »Podrobujete také tužky Hardtmuthovy stejné zkoušce, « zů- stal tázaný ovšem odpověď dlužen. Jsme stejně lehkověrni anebo shovívavi oproti cizím, jako hyperkritičtí oproti sobě. Ale tato kritika oby čejně selhává tam, kde byla nejvíce na místě Ať již s naší aulonomií, ať již jinde. A přece není to, co se nám podává odjinud vždy dobrým a krásným. Dnes vyloženy — třeba jsme se dotkli momentu toho již minule, nepovažujeme za nadbytečně vrátit se k němu. protože naše důvěřivost jest začasté přilišná — ze 125.000 kusů akcii Škodových k upisování 30.000 kusů. Akcie znějí na nominale 200K a subskribenti plati za ně 70 K ažia, celkem tedy 270 K. Historie akciových Škodových zá- vodů jest těžká. Od 1. července 1899 do 30. srpna 1900 (za prvý obchodní rok) platl závod dividendu 6 (při akciovém kapitálu 25 mil. K), která nebyla naprosto oprávněna.

Škodův

13 article

Rok 1900—1901 přinesl již jen zisk 100.539 korun, který přenesen na přiští rok, jenž vynesl již ztrátu 984. 449. Ziráty závodu dostoupily do r. 1904 celkem 2,150249 K. V tě době přikročeno ku plánům reorganisačním, a jako kouzelným proutkem dosaženo hned rok na to zisku 1.5 mil. K. Za r. 1906 vykazují závody čistého zisku 2.47 mil. K — odpisují ztrátya platí 6% dividendu, která ohlašována již předem a která byla současně provázena sdělením, že bude čásť Škodových akeli z tresoru Úvěrního ústavu vídeňského uveděna na trh. Účel jest tedy patrný. Dividenda jest, jak známo, jen jedaím z podkladů úsudkových o dobrotě akcie. Divi- dendu možno vykalkulovati i při méně příznivé situaci závodu a opatrný ukladatel peněz ptá se po vlastní vnitřní ceně akcie, která se nabízl. Těch případů, kde možno vyslačit s důvěrou v osoby závod vedouci, jest pece jen malá menšina, protože široké upisující vrstvy jsou jen malou měrou informovány o personáliích jiných poměrech podniku. Utvořiti si úsudek vnitřní ceně akci Škodových není za těžko. Máme dosti opory v bilancích, kterou nám po dávají ostatní velké strojírny naše. Užijeme k srovnání závodů největších, Českomoravské to- várny na stroje a strojíren dřive Daňkových. Českomoravská vládne rozsšhlými pozemkya její zařízení uznáno souhlasně všemi znalci také odhadci chystané dohody strojíren českých za vzorné. Závod na dráze pokroku i opět nyní po- stupoval. Strojírny Daňkovy mají rozsáhlé zá- vody v Praze, Slaném a Blansku, a účelná skla dišté v Ústi n. L. a Brně. K závodům náležej- veliké plochy pozemkové, zařízení strojíren jes vysoce moderní. A nyní srovnejme ony položky bilanční, které padají v bilanci v položce aktik nejvíce na váhu.

Škodův Daňkův Praha Slaný Blansko Brno kouzelný proutek

14 article

Škoda Českomor. Daněk pozemky . . . 2,430.155 80.000 1,398.833 K budovy . . . . 8 479.137 1,670.499 1,454. 479 stroje . . . . 9,581.696 1,247.210 1,513,994 nástroje . . . . 994.571 Z těchto dat (která ohledně druhých dvou závodů založena na bilanci za rok 1905, z- tím co bilance za rok 1906 byla ještě výhod- nější) možno na prvý pohled seznati, na jakých základech spočívá bilance Ško- dových závodů, na něž vyměřena opět po le- tech 6 dividenda. Ještě zřejmějším bude srovnání toto, uvedeme-li, že za rok 1905 ve- kazovala Daňkovka brubý zisk 4,262.119 kor. při akciovém kapitálu 7 mil. K a Škodovy zá- vody za rok 1906 při kapitálu 25 mil. korun 4.128 889 K, tedy méně než podnik prvý . . Kdo zná zařízení závodů Škodových a pražských uvedených strojíren, ví, že při odbadu bilaně- ním v závodech plzeňských postupováno hodně »liberálně« a že momenty překapitalisování an těmito prostředky nebude lze zastříti. Přihlásí se důrazně a ostře zase a zase.

Škodův Daňkovka

15 article

Banka akcie dnes emitující bude ovšem míti ažio 70 korun, za které přinese akcionářům břímě starostí sahačních, jež přes přidružení Rustonky nebudou menší, ale tento postup bude přímo ničiti důvěru k účasti na akciových pod- nicích, takto tvořených. Důvěřiví akcionáři češt — budou-li po tomto vysvétleni — mohou pak přemýšleti o tom, že jsou jisté meze víry ve tradice cizí. Jest třeba — a jest to přímo příkazem na- šeho rozvoje hospodářského — vychovávati naše obecenstvo ku pochopení pro akcii, ponévadž i nám vyrůstaji závody, jež bude nám nutno dříve či později akciovati, mají-li zůstati v rukou českých, ale proti emissím akciím tohoto druhu nutno se ohraditi. Na poučení našim lidem, že není vše zlatem, co ve Vídni se třpytí, a na povznesení důvěry v nás samy. Na podobných příkladech nesprávného postupu třeba ukazovati dráhy správně. Silnou vírou v samy sebe a úsilím po krajní soliditě dospějeme nutně úspěchů. Buďme kritičtí, ale vždy a všudy ! Budujme na svém podejme ruku všudy tam, kde u nás zračí se poclivé snahy po pokroku a zlepšení. Upevníme tím budoucno a vzbudíme úctu k sobě. A přineseme i pevný vývoj našemu domácímu trhu. Ukázal v minulém témdni, co pevných opor chová, a zdůraznil, čím mohl by býti, kdyby naše domáci závody vesměs a jediné

Vídeň

16 article

sem uváděly své papíry. Zatím co na bursách pohraničních stíny kladly se v denní ruch a za- tím co tam zájem podvázán obavami, došlo nás k hojným obchodům — z pochopitelné pří- činy, protože obecenstvo může z vlastního ná- zoru ceniti vnitřní hodnotu papírů. Živo bylo i na trhu akciovém i na trhu ukládacím. V prvé řadě obracel se zájem opět k akciím bank a placeno za akcie Živno- stenské banky 242.50 a 242.—, za akcie Hospodářské úvěrní banky 383 25 Zajišťovací banky 145.— a české banky »Union« 242. 50. Jinak nabízeno z akcie Pražské úvěrní banky 524.— za dosti čilé poptávky a České průmy slové banky 414.—. Na trhu akciovém i v tomto témdni zaují maly vedení akcie strojíren, které byly před- mětem čilého zájmu a nabízeno za akcie stro jírny Daňkovy počátkem lýdne 447 .— 449—, aby klesl kurs tento koncem jeho na 443 —, zatím co akcie Česko-moravské uhájily svůj záznam 850 —. Z ostatních akcií budily nejvíce interesu akcie továrny na orientální cukrovinky (258.— a 260 —), dále pak akcie Kolínské továrny na umělá hnojiva (404.—), Podolské cementárny (202.—). Hojně obchodů sjednáno i na trhu ukla- dacím, kde placeno z Homácích titrů za že- lezniční úpisy zemské banky krá- lovství českého 98 50, za 31k zástavní listy Hypoteční banky král. české- ho 91.25 a za zástavní listy Ústředn banky českých spořitelen K 100.—. Hojně obratů docilily i státní renty

Živa Daňkův český banka pražský úvěrní banka Českomoravský hypoteční banka Ústředn banka Podolský cementárna

17 article Z vídeňcxé bursy.

Z vídeňcxé bursy. (Pdv. zpráva »Národních Listů«.) Všem bursám nastaly těžké doby. Když po těž- kých ztrátách, které stihly spekulaci jarní deroutou dostavilo se rychlé a vydatné zotavení, optimism opět převládl a věřilo se, že derouta byla počišťující bouří. po níž vše rokvate tím krásněji. Avšak spokojený klid netrval dlouho. Pochybnosti o přiznivosti situnce se množily a strana těch, kteří jsou přesvědčenými pesimisty vzrůstala. Několik skulečností v posledních dvou měsících připravovalo půdu této slagnaci speku- lační činnosti. Starost a trvání průmyslové konjunk- tury, tu a tam již v zimě projevovaná zvětšovala se obavou o příští sklizeň. Vědělo se, že východiskem dnešní skvělé konjunktury byly poslední výborné sklizně a domníváno se přirozeně, že se špatnou sktizní utrpí i konjunktura. Ukázalo se ovšem po- zději, že obavy o sklizeň byly přehnány, ale strach před koncem konjunktury zůstal. V Londýně, Paříži, Berlině i ve Vídni zíratil důvěru nejen spekulace z povolání, ale i široké obe- censtvo a obchody všude poklesly na míru velmi niz- kou. Tento úkaz býval pravidlem jen ve Vídni: nyn Vídeň není sama. Poslední likvidace skorem všude ukázala, že posice kontreminy jsou dosti mocnéa tento fakt dokládá dobře smýšlení spekulace o situaci.

Londýn Paříž Berlín Vídeň

18 article

Tato závisí stále konec konců na stavu trhů peněz. A o nich právě nelze řici mnoho potěšitelného a vý- hledného. Generální sekretář Rakousko-uherské ban- ky charakterisoval situaci v poslední schůzi generální rady několika málo uspokojivými výroky, které vrcholily v ujištění: na snížení úrokové míry u nás nelze již pomysliti. Skutečně, situace není taková aby bylo lze snížiti diskont na loňskou výši. V Ame- rice sice zdánlivě potřeba peněz polevila a sazby jsou opětně normální. Avšak tím není ještě všecko americké nebezpečí zažehnáno. Americké dráhy zů- stávají nedosyceny kapitálem a vrhají nyní své obli- gace do Evropy, když mohly zde zaznamenati několik úspěšných emisí. Došlo až k vývozu zlata ze Spoj států do Evropy, když kursy devis tomu dovolily. Avšak tento zjev vzbuzuje splše obavy, poněvadi je málo přírozeným, a poněvadž se vi, že toto zlate bude hledět Amerika dostati zpět. Okolnost, že teto americké zlato, do Londýna přicházejíci, kupuje fran- couzská banka, charakterisuje situaci trhu peněz na západě. Posilování a vyzbrojování Paříže vliskujej ráz. Francouzská banka ztratila během roku 300 mi- lionů franků zlata a hledí přes lélo se znovu vyzbro- jit. Vedle ní celá finanční Pařiž se posiluje. Stahuje z Londýna. Berlína i Vidně své kapitály, tam dosud uložené, jak dokazuje to všude stoupající kurs de- visy Paříž. Není dosti jasno, proč tak činí právě nyní, přes to, že emisni činnost ve Francii je stále značna.

jítvízum Evropa Londýn Paříž Berlín Francie couzský banka

19 article

V každém případě však bude na podzim těžisko svělo- vého trhu peněz spočívati více než kdy jindy v Paříži, poněvadž všude jinde budou domácí prostředky brze vyčerpány. Zdá se, že v Paříži jsou si toho vědomi. a že budou se bránit diskontnímj sazbami, které přes svou poměrnou nízkost jsou ve Francii něčím úplně novým. V Paříži tedy ke snížení diskontu nedojde a totěž lze říci o Londýnu. V Berlíně doufalo se stále že přec bude dosaženo alespoň sazby pětiprocentní. tato naděje však dnes již zmizela skorem docela. Prů- mysl vyčerpal tam všechny peněžní zdroje a uvol- nění, které tu a tam v Berlíně se projoví, má podklad velmi vratký. A u nás? Jsme sice stále ještě stranou toho světového ruchu a vede se nám při tom dobře- Vzestup konjunktury nebyl tak prudký a nenastala taková nouze o peníze Avšak pojí nás k cizině přec mnohé nitky, které určuji spolu diskontní politiku cedulové banky. Jednou z nich jsou kursy devis. Jak řečeno, Paříž stahuje zpět své vklady a Rakousko- uherská banka musí úsilovně čeliti stoupání kursu devisy Paříž. I ostatní devisy mají tendenci vzestup- nou. Banka činí tak odprodejem ze svých značných devisových zásob — ty však nejsou nevyčerpatelny A zabránit vývozu zlata je nutno. Proto kursy devi budou hráti v diskontní politice banky nyní důležitou úlohu. Není také pochyby, že domácí potřeba vyčerpá pohotovost banky ještě před velkou saisonou, a snad již koncem července bude míti banka oběh zdaněných bankovek. A co pak? Je velice pochybno, že s dneš- ním diskontem 42 procent dočkáme se Nového roku.

Paříž Francie Londýn Berlín Rakousko

20 article

Vývody generálního sekretáře Rakousko-uherské ban- ky způsobily na burse značné rozladění a uváděny jako příčina kursových sestupů. Vzhledem k tomu viděl se gen. sekretář Pranger nucena veřejně pro- hlásiti, že svou řečí nenaznačoval existenci zjevů, vedoucích ke krisi, nýbrž že vývody jeho konstato- valy věci všeobecně známé. Toprva potom se bursa poněkud uklidnila. Věc sama dokazuje, jak živena jest nyní nedůvěra a jak každé veřejné prohlášení trochu pesimistně zbarvené vyvede spokulaci z míry. Likvidace spekulačních závazků, která i jinde charakterisuje situaci, i u nás v tomto týdnu učinila další pokroky. Nějakých nových zvlášť nepříznivých podnětů nepřibylo a přece po tři dny kursy ustupo- valy dosti rychle. Na trhu hodnot dopravních mimo všeobecnou ochablost působilo nopříznivě ohlášaní postátňova- cího zákona a spojená s tím debata v železniční radě Burse je nepříjemno, chce-li mít vláda pořádek na soukromých drahách, než je sestátní. Teprve koncem týdne skleslé kursy opět se poněkud zotavily. Po- měrně nejpevnější byly akcie jižní dráhy. Akcie bankovní, třebas že obchody jimi nebyly značně, utrpěly rovněž všeobecnou situací. Vůdčí pa- pír, kreditky, třebas že emise akcií Škodových zá- vodů bude míti bezpochyby skvělý úspěch, ztratily na kursu několik korun a podobně tomu bylo i u ostatních hodnol.

Pranger

21 article

Nejostřeji projevila se zpětná tendence u akcii železářských. Zde jsou engagementy spekulace nej- větší, a to namnoze spekulace kapitálově velmi slabé. a proto musí se zde zpětný náraz nejostřeji projeviti. Ostatně nescházelo ani speciálních nepříznivých pod- nětů. V železniční radě ohlásili agrárníci boj proti železářskému kartelu v novém parlamentě a mimo to schváleno zvýšení tarifů pro železo a železné zbo- ží. Také z Německa počínají přicházet zprávy měně výhledné a mluveno i o snížení ceny tyčového že- leza. Vůdčí papír, akcie alpské báňské, utrpěl značný pokles na kursu, který zotavením koncem týdne da- leko nebyl vyrovnán. I ostatní hodnoty průmyslové strženy do proudu, ač tu obraty nebyly nikterak znač- né. — Trh hodnot ukládacích byl celkem rovněž ochahlý, zvláště ruská renta trpěla prodejemi z ciziny Doležitéjší kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 8. června 1. června 98.05 97 75 116.85 116.40 111.05 111.45 93.70 93 35 180 50 182 5 652. 75 658 50 445.50 435.50 762 2 752 5 535.50 541.50 1018.— 1027. 241.— 241.50 668.25 675 25 128 — 130. 25. 419.— 423.50 1095.— 1065.— 995.— 1018 50 540.— 530.— 591.25 575 50 534 — 542 90 2549.— 2574. — 718 — 730.— 519.— 5906 .— 240 7 241.10

Německo 128

22 title

Alpinky

23 article

Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . .. Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Rým.-muráňská společnost. Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . . Říšské marky . . . . . .

živnostenský banka státní dráha mostecký uhlářský společnost Schodnica

24 article

Výpověď brusselské konvence cukerní se strany Anglie byla včera oliciálně provedena. Po pro- hlášení zástupce anglického, že jeho vláda nemůže nadále setrvati na mezinárodní úmluvě za podmnínek brussolskou konvencí slanovených, odročila se komise až na červenec, aby vyčkala vyjádření zúčastněných států o změňovacích návrzích Anglie. Kroky, které Anglii k tomuto rozhodnuti vedou, jsou známy Zdražením cukru na anglickém trhu, které po odstra nění vývozních premií nastalo britským koloniím. resp. jejich třtinovému cukru se téměř nijak nepo- mohlo, za to ale značně obtížen byl konsum an glioký a podstatně stížena situace ahglického prů- myslu, cukr zpracujícího, zejména četných továre na marmelády a ovocně konservy. Anglie nyní doufá že připuštěním premiového (byť nepřímo) cukru ru- ského na anglický trh ceny cukru by podstatně klesly. Otázka tato je však dosti sporná v tom případě, že by se podařilo ostatním výrobním stá- tům postupovati jednotně a nebylo by sníženo an- glické cukerní clo, obnášející asi 9.50 K, k čemuž se vláda anglická zvláště z důvodů státně-rozpočtových zatím neodhodlala. Těžisko olázky spočívali bude tedy v postupu ostalních států do Anglie vyvážejících již dnes pozorovati snahy o zjednání takové dohody Tak konstatují došlé zprávy, že snahou ostatních státu v konversi zúčastněných bude udržeti brussel- skou úmluvu v platnosti, i kdyby Anglie vystoupila ovšem je sporno, nevystoupí-li ku přání Anglie také

Anglie

25 article

Peru, ve kterémžto připadě ovšem, poněvadž by vy- stoupily dva státy, konvence by sama sebou pozbyla platnosti. Pro Rakousko speciálně ještě padá na váhu jeho poměr k Uhrám, které, jak známo, na brusselsk konferenci byly samostatně zastoupeny. Osudným následkem břusselské dohody bylo pro nás zavedení tak zv. surtaxy, jež arci právně ještě zavedena není. ale jejíž řešení nynějším krokem Anglie podstatně bude zostřeno a urychleno. Kolují již nyní zprávy. že při nynějších konferencích vyrovnacích v Pešti bude situace daná anglickou výpovědí předmětem zevrubného jednání. Nelze již nyní pollačiti vážných obav, že Uhry dovedousi vymoci nových ústupků na úkor předlitavského průmyslu cukerního, zejména při eventuálním návrhu kontingentačním. Také lze pokládati za jisto, že snahy o snížení daně cukerní u nás zatím jsou naprosto bezvýsledny; naopak konsum domácí patrně může čekati opětné zvýšení Subvencování strojů a naše strojírny. Píše s nám: Svým únorovým usnesením, že nedoporučí ke subvencování zemskému i státnímu stroje již zakou- pené, dala Zemědělská rada objednávkám určitý směr. Usnesení to bylo úplně správné a nanejvýše na čase! Bylo známo, že jednotlivé spolky, aby ob- diželi větší subvenci, předkládali účty fingované, tak na nominální cenníkovou cenu, ano někdy i vyšší.

Uher Peru Rakousko Uhry Anglie Pešť

26 article

znějící, ač ve skutečnosti stroje mnohem laciněji zakoupili. Dle onoho usnesení, kde si dá Zemědělská rada dříve předložiti nabídku Ústř. jednotou čes. ho- spodářských společenstev schválenou, nemožno na fingované ceny si nechati subvence vypláceti. Bylo by však přece záhodno usnesení to v jednom směru doplniti podmínkou, která se sice sama sebou roz- umí, která však v některých případech se nezacho vává. A to prohlášením, že nabídka na základě které byla subvence povolena, jest pro koup. dolyčného stroje závaznou. Domnívají se totiž posud ještě leda- kde, že je lhostejno, na základě které nabídky sub- venci povolenou obdrží a že si mohou po povolení subvence vyžádati nabídku a koupiti stroje jinde v jiné ceně. Názor ten jest ovšem nesprávný, po- něvadž povolením subvence dle určité nabídky, čin nabídka tato právní podklad k této subvenci, a ne- koupi-li se dle nabídky té, pozbývá povolování sub- vencí opět určitého podkladu a jest Zemědělská rad opět tam, kde byla dříve a odkud se únorovým usne- sením dostati chtěla. Jest také v zájmu strojíren sa- mých, aby subvence byla vyplacena jen na stroje. na které strojírna nabídku učinila, poněvadž již potom — a to má ve strojírnách velikou cenu — strojírna určitě ví, na které objodnávky počítati může a práci v továrně dle toho si rozděli. Opakujeme proto, ž jest nezbytně třeba, aby Zemědělská rada svým usne- sením, veřejně publikovaným, učinila přítrž tu a tam se vyskytujícímu názoru, že stroje, které k subven- cování doporučí, se mohou po obdržení subvence

27 article

Dírl. jinde a za jinou cenu zakoupitit. Z trhů peněžních. (8. června.) Týden končí ve- směs v náladě stísněné. V neposlední radě přispělo k tomu ve Vídni včerejší zasedání státní železniční rady svým projevem sestátňovucím a chabá cena glasgovského železa, v Berlíně pokles cen na mon- tanní burse düsselorfské, zejměna pro tyčové že- lezo. Ode dvou dnů z Eaříze vychá zojící pověstio

Vídeň Berlín

28 article

Z Vídně, 8. června.

Vídeň

30 article

117. 80 117 70

31 article

značných malversacích v londýnské filiálce Banky pro země rakouské, které již byly popřeny, vynořily se včera znovu a měly v zápětí ostrý po- kles akcif Banky pro země rakouské, Ředitelství této přispišilo si s určitým prohlášením, dle něhož jsou naprosto smýšleny pověsti o domnělém zpronevěření u její londýnské filiálky. S jiné strany se vysvětluje, že následkem poklesu amerických hodnot utrpěla jednotlivá konta klientely londýnské filiálky. Bance vzejdou z toho prý ztráty, jichž výše není ještě zná- ma. Ujišťuje se však, že tyto ztráty nemají velkéto rozsahu. Praha. Průběh dnešní bursy byl opět klidný a došlo k závěrkám únorové renty za K 99.45 akcií České banky „Union“ za K 242.50. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 242.— České společnosti pro průmysl cukerní K 148.—, stro- jírny Daňkovy K 443.—, Hlospodářské úvěrní banky K 383.— peníze. Vídeň. Na slabší zprávy z Nového Yorku po- trvalo na začáteční burse slabě smýšlení. Akcie Banky pro země rakouské značně klesly. Papíry železářské trpěly zprávami o chyslaném zákonu železničním. Celkem byl obchod klidný. Na polední burse slabé smýšlení zůstalo, zvláště, když z Berlína byly ohlá- šeny nižší záznamy. Nejvíce stísněny byly akcie drah, jež mají býti sestátněny. Akcie státní dráhy. obaje akcie severozápadní a buštěhradské dráhy byly slabší. Alpinky klesly. Akcie Banky pro země rakouské se na konec zotavily, protože ředitelství prohlásilo, že pověsti pařížské o defraudacích v lon- dýnské filiálce jsou zcela bezpodstatny. Pevné byly lombardky, které byly hojně kupovány. Ve šraňku byla jenom poptávka po akciích hirtenberské zbrojov- ky. Trh k ukládání byl klidný. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn: 41/19—4 1/4

Daňkův Pevná Praha Vídeň Nový York Berlín Český banka Hlospodářský úvěrní banka

32 article

Berlín. Smýšlení na dnešní burse nebylo stej- noměrné. Po chabém začátku přivodily zpětné koupě na trhu průmyslovém mírně zotavení, které posléz zaměněno vlivem větších prodejů, jež dostavily se v bochumských, harpenských a gelsenkirchenských za smýšlení stísněně. Jedině akcie Lauřiny huti vče- rejší záznam uhájily. Akcie domácích bank i doprav- ních podniků vesměs nižší. Americké dráhy povny. z rakouských titrů jevila se pro akcie jižní dráhy značná koupěchtivost, kreditky i státní dráha bez ani- ma a o 14% levnější. Ruské hodnoty po přechodném oslabení pevnějši. Soukromá sazba diskontní 43/2 9. 34. valná hromada První české zajišťovaci banky v Praze konána byla včera za přitomnosti akcionářů se 2489 akciemi a 286 hlasy. Schůzi zahájil c 10. hod. dopol. předseda p. JUDr. Krajník. Z výroční zprá- vy, která po návrhu p. řed. Vlacha člena nebyla.

Lauřin JUDr Krajník Berlín Praha

33 article

vyjímáme: „Nebýti, pohromy v San Francisku, byl by výsledek roku 1906 také pro naši společnost ukázal se neobyčejně příznivým a poněvadž pojišťovací společ- nosti právě se snaží sestaviti pojistkovou klausuli, která by bez možnosti nějaké námitky chránila je nepochybně před veškerou zodpovědností za příčinou zemětřesení, můžeme také my kojiti, se nadějí, že příští výsledky obchodu našeho dají nám v dohledné době možnost odškodniti vás za obětovanou část akciové jistiny. Obchod v roce 1906 objasňují tyto číslice: Příjem premiový za pojištění z let dřívějších obnášel 1,521.376 K 70 h, a za pojištěmí nové uza- vřená 17,881.777 K 85 h, tedy v celku 19,403.154 55 h. Z toho bylc odstornováno 1,157.808 K 84 ha za retrocesse vydáno 7,295.271 K 38 h, pročež zbývá nám na vlastní účet 10,950.074 K 33 h. Nově při- jaté pojišťovací hodnoty rozděleny byly na 1,510.766 položek a obnášely 3.745,372.529 K, hodnoty storno- vané vykazují 479,255.317 K a retrocedované 1.266,638.398 korun, obnášelo tudíž naše risiko

San Francisko

34 article

1.999,478.814 K. Na to bylo ohlášeno 61.047 ško- dových nároků a z nich vedle 4556 položek z let dří- vějších bylo 54.376 vyřízeno. Náhrada za ně obnášela vpočítajíc i útraty regulací na vrub naší společnosti částku 10,841.638 K, kromě toho reservovali jsme na škody nevyřízeně 2,416.340 K 76 h. takže celková úhrada škod činila 13,257.973 K 76 h. Naproti omu měli jsme z předešlého roku částku 3.275.287 K 89h jako reservu škodovou pohotově, takže se jeví naše škodové vydání na rok 1906 na vlastní účet obnosem 9.982.685 K 87 h. Naše dotace škodových záloh pro rok. 1907 vyčerpala sice celý letošní mimořádnou val- nou hromadou k odpisu určený obno 600.000 K. avšak my doufáme, že účetní závěrkou vykázaná škodová záloha nejen všecky do konce prosince 1906 nevyřízené škodové nároky a sice i ony z obou po- hrom zemětřesením vzniklé úplně uhradi, nýbrži k opětnému utvoření tiché reservy značně přispěje. Dotace premiově zálohy odpovídá platným u nás zákonným předpisům. Následkem toho, že jsme pro rok 1905 vykázali zisk menší než za rok před tím, byl také předpis daní nižší a z toho důvodu se jeví poměr režijních nákladů k premiovému příjmu pří- znivějším. Klesnutí kursů v roce loňském způsobilo nám na našich cenných papirecb knihovní ztrátu 51.712 K 90 h a zdražení devis v téže době skutečnou ažiovou ztrátu 21.734 K 69 h. Oproti tomu vynesly nám peněžní vklady příjem 389.330 K 5 h a budova ústavu našeho od doby pronajmutí 16.371 K 22 k. Podpůrný fond úřadnictva vzrostl na 236.869 K 33 h.

35 article

Rok 1906 končí účetním schodkem 600.000 K, který však bude úplně uhražen, jakmile usnesení vaše z dne 8. dubna t. r., jehož státní schválení v brzku očekaváme, stane se skujkem. Současně zvýší se naše akciová jistina na plně splacených 3.000.000 K.“ Po zprávě revisorů účtů byly pak předložené účty ze ztráty a zisku, jakož i účetní rozvaha bez debaty a jednomyslně schváleny. K povšechné výroční zprávě ujal se nejprve slova předseda p. dr. Kraj- nik. aby reagoval na útoky pronesené na nedávné veřejné schůzi úřadnictva v „Merkuru“ pořádané, kde neslušným a nesprávným způsobem byly přetřásány poměry úřadnictva Zajišťovací banky. Ředitel pan Šimek předčítá pak podrobnou zprávu a hmofných poměrech úřadnictva a dovozuje, že platy jsou při- měřené i kvalifikaci i práci bankovního úřadnictva. Na to ze ujal slova p. taj. Soukup. který podrobně vyličil všechny výtky, které proti poměrům v Zaji- šťovací bance na oné schůzi byly předneseny žádal, aby jmenovitě s pensijním fondem stala se rychlá náprava tím, že bude aktivován a do správy nad tímto fondem aby přibráni byli zástupci úřad nictva. K téže záležitosti podal vysvětlení jměnem přehlížitelů účtů p. inž. Neumann a předseda pan dr. Krajník. Když pak ještě promluvil na prospěch úřadniciva p. řed. Karbus a p. Pollak. byla de- bata skončena a výroční zpráva schválena. Dále jednomyslně byl přijat návrh správní rady, aby pře- hlížitelům účíů povolena byla odměna po 600 K. Na to přikročeno k volbám. Za skrutátory byli ustano- veni p. Josel Šulc a Frant. Soukup. Výsledek deplňovacích voleb byl následující: do správní rady zvolen p. Prokop Sedlák 288 a p. L. J. Stom pfe 266 hlasy, za přehližitele účtů zvolen p. Č. Hevera, K. C. Neumann a Josef Procházka a za ná- hradníky p. El. Kaizl a Josef Š ule rhy peněžní. Vídeňská bursa.

kraj Šimek Soukup Ing Neumann doktor Krajník Karbus Pollak Josel Šulc František Prokop Sedlák Hevera K C Procházka Kaizl Zaj

36 article

Závěrečné kursy B. června 7. června Renty; 97.80 97 80 4procentní papírová květnová . . 42procentní , únorová . . 99.35 99.35 áprocentní stříbrná lednová . . . 97.70 97.70 99.40 99.40 4.2procentní » dubnová . . 116.40 116. 50 4procentní zlatá rakouská . .. 97.75 97 85 4procentní korunová rakouská . . 87.85 87 85 Bi/zprocentní korunová (invest.] . 111.05 111.15 4procentní zlatá uherská . . . . 93 35 93.35 4procentní kornnová uherská. 82 10 82.10 31/sprocentní kor. (invest.) uher..

procentní

37 article 83 35 83.25

83 35 83.25 ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/sproc. Hypot. banky kr. českého

38 article

98.25 98.25 98.25 98.25 98 90 98.60