3
masthead
9. června 1907
5
article
směru vydatně podporují koaliční listy chor-
vatské.
Tak píše záhřebský „Obzor“: Chorvaté ne-
dali podnět ke konfliktu, ale vyhnouti se mu již
nemohou. V parlamentní rozpravě utkají se tedy
dva proudy; maďarský imrerial i smu
srazí se s chorvatským federa-
lismem. Maďaři chtějí zbudovati centralistické
imperium, v němž by Chorvatsko mělo těsně
omezenou samosprávu. Naše delegace nemůže
se vyhnouti debatě, poněvadž od ní závisí celý
náš budouc poměr. Bylo by pak jen otázkou
času a síly, aby Maďaři klidně odstrčili pod-
statu vzájemnosti, náš základní zákon pošlapali
a provedli svou imperialistickou politiku. Ustou-
pí-li Chorvaté a poddají se v této zásadné otázce,
vydají se na milost a nemilost maďarské zvůle.
Sněmovní debata přinutí Maďary, aby se zjevně
přiznali k své imperialistické politice, při čemž
jim Chorvaté oznámí, že mohou přistoupiti
pouze na státní pospolitost, v níž by
oba činitelé byli rovnoprávni a všechna jich
práva by se zabezpečila ve smyslu rěcké reso-
luce. Jen taková státní pospolitost měla by pro
Chorvaty cenu. Uherskou politiku státní jed-
noty může v Chorvatsku zastupovati pouze
cizinec, jako byl Khuen-Hederváry, a sice jen
násilím a korupcí. Nikdy však Maďaři nedo-
sahnou, aby se Chorvaté dobrovolně snížili na
maďarskou provincii
„Hrvatska“ vyvrací názor Košutův,že
státní dráhy jsou jen státní podnik a jeho úřad-
níci, nejsouce státními úřadníky, nejsou povinn
v Chorvatsku úřadovati chorvatsky. Jsou-li státn
dráhy skutečně jen soukromý podnik — dovo-
zuje „Hrv.“ — jsou společný podnik
Uher i Chorvatska a nikoli pouze podnik
uherský, takže i Chorvaté mají právo účastniti
se správy tohoto podniku a stanoviti úřední jeho
jazyk. „Hrv.“ proto žádá, aby se v Záhřebě
v Oseku zřídila dvě čistě chorvatská
železniční ředitelstva pro území chorvatské.
Chorvat
Maďar
Khuen
Hedervára
Hrvatska
Košutův
Chorvatsko
Usta
Záhřeb
Osek
6
article
Z Krakova, 6. června. (Kn. Lubomir-
ski nebyl zvolen poslancem.) V úřad-
ní zprávě o volbách sděleno, že ve venkovském
okrese laňeutském v Haliči zvolení hned
v prvních volbách poslancem většiny lidovee
Jachowicz a poslancem menšiny kn. Lu-
bomirski, který prý obdržel 5056 hlasů
tedy více, než čtvrtinu z odevzdaných 19.670
platných hlasů. Podrobným sčítáním odevzda-
ných hlasů zjíštěno však, že pro člena panské
sněmovny, kn. Lubomirského hlasovalo pouze
3822 voličů, takže mu do potřebné čtvrtiny
schází více než 1000 hlasů. V tomto okrese
bude tedy třeba nové užší volby mezi kn. Lubo-
mirským a klerikálem Zuklinským, jenž
obdržel v prvé volbě 2311 hlasů.
V Praze, 8. června. (Zmar polské
koncentrace.) Otázka, přistoupí-li ke spo-
lečnému polskému kolu na říšské radě také li-
dovci, jest na ten čas rozřešena. Vůdce pol
ských lidovců, posl. Jan Stapiňski, ozna-
muje ve svém listě »Przyjacel ludu«, že do
podzima o vstoupení lidovců do společného
kola nemůže býti řeči. Otázkou tou
musejí se prý nejprvé zabývati místní odbory
lidově, pak organisace krajské, a teprve až tyto
otázku tu rozřeší, může býti svolán zemský
sjezd strany, aby vyslovil v té věci poslední
slovo, to však se nestane dříve než v srpnu
nebo v září. Dokud se však nesejde zemský
sjezd — píše posl. Stapiňski — poslanci lidov
za žádnou podmínkou do kola vstoupiti nemo-
hou a budou tedy státi mimo kolo jako sa-
mostatný klub.
Zuklinský
Stapiňski
Krakov
Kněžná
Halič
Luba
Praha
panská sněmovna
7
article
Ostatně polšti lidovci chtějí si zachovati
úplnou neodvislost aspoň pro prvou dobu ještě
z jiné příčiny. Zakročí totiž v nové sněmovně
proti státním úřadníkům haličským, kteři v dob
voleb těměř ve všech venkovských okresích
úmyslně překročovali nový volební zákon n
prospěch kandidátů konservativních a po vl
bách šíkanují polské sedláky, kteří volili lidovce.
Zvláštní zdravotní komise rozjely se náhle p
haličských vesnicích, které volily lidového po-
slance a diktují sedlákům pokutu za pokutou
jednomu, že nemá zdravotně upravené hnojiště
druhému, že jeho studné není bezpečně opa
třena, třetímu zavírají cihelnu, jinému pekárnu
atd. Vše to má býti uvedeno na přetřes v nové
sněmovně a proto lidovci zatím do společného
kola vstoupiti nemohou, poněvadž konservative
činí podminku, aby se lidovci, vstoupí-lido
kola, zřekli žalob na volební nesprávnosti.
Lidovci mimo ťo si přejí, aby stanovy pol-
ského kola byly dříve opraveny v tom smyslu.
aby jednotlivým skupinám bylo volno, hájiti
samostatně zájmů svých voličů. Teprve až sta-
novy budou změněny, uváží, bude-li jim možno
do kola vstoupiti.
Z toho ze všeho vysvítá, že polské kol
aspoň v prvé době bude čítati jen okolo 5
členů, z poloviny konservativně klerikálných,
z poloviny demokratických a vedle něho bude
státi samostatný klub polských lidovců asi se
16 členy.
8
title
Politické zprávy zahraničné.
9
article
V Praze, 8. června.
Praha
10
article
Trestní stíhání rektora a profesorů odesské uni
versity.
Naproti rektoru odesské university prof
Zančevskému a prorektoru Vaškovskému zave
deno trestní stihání pro překročer úřadní moci
pro zanedbání úřadní povinnosti, pro trestu
hodnou povolnost ústřednímu studentskému vý
boru, když ustrojil bojkot akademického senáti
a nepopulárných u revolučního stuďentstva pro
fesorů lékařské fakulty, za to, že, vědouce o chy
staném bojkotu, své kolegy profosory naň dříve
neupozornili a ministerstvu osvěty nepodal
úřadní zprávy o studentských bouřích ne uni
versitě.
Sedm profesorů, kteří stávkovali spolu se
studenty, pokutováno zadržením měsíčné gáže
Rektoru a prorektoru hrozí sezazení s úřa
ee
du a vyhoštěni do Sibiře.
Čeští kolonisté na Volyni ohroženi.
V posledním čísle „Ruského Čecha“, jejž
dr. Vendrák vydává v Kyjevě, dočetli jsme ve,
že ruští sedláci chovají se nepřátelsky k českým
kolonistům na Volyni a hrozí jim pogromem
vyhnáním zpěť do Rakouska.
„Kievljanin“ obdržel z Volyně dopis, ve
kterém se vysvětluje příčina napětí mezi český-
mi a ruskými sedláky v luckém újezdě na Vo
lyni. Příčina dle tohoto listu je v tom, že mez
české kolonisty, kteří přijali víru pravoslavnou
přijeli polští misionáři, kteří Čechy odluzujío
pravoslaví k návratu do lůna církve katolické
Horlivost polských kněží mezi Čechy nezůstale
bez účinku, což ruské sedláky popudilo na Po-
láky i na Čechy. Polští misionáři pokoušejí s
dělati katolickou propagandu také mezi sedláky
reskými, pravoslavnými, ale marně. Na této
půdě vznikají mezi pravoslavnými a katolíky
prudké srážky, jež polom nabývají formy „ne
pořádkův agrárných“
Jen to ještě schází Slovanstvu, aby se
rusko-polský spor vrátil na půdu náboženskou
Čechové aby se dali strhnouti do něho!
Rektor
Čecho
Vendrák
Sibiř
Volyň
Kyjev
Rakousko
Čechy
univerzita profesor Zančevský
fesor lékařský fakulta
11
article
Skandály dvora barlínského.
Císař je prý velice rozčilen následkem po-
prasku, vyvolaného odhalením ze života a pů-
sobení »kamarilly« knížete Eulenburga. Nechee
ani slyšet, že by mohla u jeho dvora vládnouti
mocná koterie, jejíž vliv by sahal až k němu
Pouhé vyslovení slova »kamarilla« ho přivádí
z míry. Přátelé knížete Eulenburga činí zoufale
pokusy, aby se zachránili. Berlinský »L o k al
A nzviger« slouží jim za tlumočníka, a pře-
devším se chce zalichotiti císaři. Tvrdí, že z
panování císaře tak svérázné a neodvislé povahy
je směšno mluviti o tajných vlivech u dvora
o pletichách kamarilly.
Odpůrci kaneléře Bülowa nedali se za
strašiti ani upadnutím Eulenburga v nemilos
a pokračují ve své kampani. Klerikální žurnály.
s »Germanif« v čele, útočí prudce na Bülowa
Vytýkaji mu, že vyvolal pověsti o domnělé ka-
marille, že tím popudil proti sobě nejvyšš
kruhy a že vlastně socialistům žene vodu na
mlýn. Zajímavé je, že podobnou hude proti
Bülowovi i »Reichsbote«, orgán bigotních kruho
z okolí cfsařova.
Pozadí celé této aféry tvoří vlastně jen
článek smělého publicisty Hardena v »Zu-
kunftu«, který vyšel již v listopadu. Musilo
se čekati po několik měsíců, nežli se odváži
korunní prine předložiti císaři onen článek a tak
konečně propukl skandál.
Harden nejdřive učinil narážku na knížete
Eulenburka a hr. Moltka. Mluvil o nich se
zdvořilou ironií, líčil jejich mystickou nábož-
nost a roztomilé vystupování, ale příčítal jim
neblahý vliv na věci říše, neboť tito páni zpá
tečnických názorů a zvláštních mravů patřil
k nejdůvěrnějšímu kroužku císařovu,
Eulenburg
Bülow
Reichsbote
Harden
Eulenburk
12
article
Do aféry berlínské je dle »Vorwärtsu« z
pleten též sekretář francouzského vyslanectv
Raymond Lecomte.
»Můneh. N. N.« věnují »kamarille« článsk.
v němž poukazují, jak se snaží klerikální
konservativní tisk využitkovati afáry proti kan-
eléři. Uvádí hlas berlínského dopisovatele kleri-
kálního listu »Köln. Volksztg.«, jenž tvrdí, že
kaneléř si nijak neposloužil u dvora tím, že
konstatoval existenci kamarilly. Podobné pověsti
vyvolávají jen znepokojení v lidu, číní dvůr ne-
populárním a poskytují liberálnímu a socialisti-
ckému tisku citovou látku. Kníže Bülow za-
pomněl prý na zásadu, že utíkajícímu nepřiteli
se snaží stavěti zlaté mosty a zápomněl též n
osud Gapriviho, jenž zvítězil již ze tří čtvrtin
a přece musil padnouti. Bismark si ovšem též
stěžoval na »kamarillu«, ale tento »Jupiter«
mohl si leccos dovoliti, čo jiný nesmí.
Jak jsme již oznámili, obrátil se hrabě
Moltke na ministra spravedlnosti, když i vrchní
státní návladnictví odmítlo návrhy na vznesení
veřejné žaloby proti Hardenovi. Ujišťuje se, že
i tento krok hr. Moltka bude bezvýsledný.
Dále píše zmíněný mnichovský list:
»Bývalý německý vyslanec ve Vídni a do-
savadní velitel posádky berlínské, jsou teď často
společně jmenování. Kromě toho, co jim bylo
společného, nesmíme zapomenouti, co je roz-
vedlo. Oba se velmi různili, co se tkne svých
povah. Kníže Filip Eulenburg byl vždy mužem
politických ctižádosti a chtěl míti vliv. Hrabe
Kuno Moltke byl vzdálen takové ctižádosti. Hrál
politickou roli přece tak dalece, že se propůj-
čoval za nástroj nepřátelům. Není pochyby, ze
oba pánové nadobro odstoupil
z politického jeviště. Jejich role
je dohrán a.«
Lecomte
Můneh
N N
Köln
Bülow
Jupiter
Moltke
Harden
Eulenburg
Hrab
Vídeň
13
article
Valná hromada klubu mladší gene-
race národní strany svobodomyslné.
V pondělí, 3. t. m., o 8. hod. večerní konala s
v místnosti restauranlu „Louvru“ letošní výroční
valná hromada „Klubu mladší generace národní stra
ny svobodomyslné“. Nejdůležitějším předmnětem jed-
náni byl návrh odstupujícího výboru na změnu sta-
nov v lom smyslu, aby klůb stal se spolkem celko-
vým, bez podstatného rozdružování. Valná hromada
příjala tuto zmenu jednomyslně, a novému výboru
bylo uloženo, aby usnesené změny provedl přísluš-
ným řizením úřadním. Klub bude míti dle usnesen
valné hromady název „Lidový klub svobodo-
myslný“. Stěžejný článek stanov budc na příště
zníti: „Účelem spolku jest poskytovati příležitost ke
vzájemnému politickému vzdělávání členstva, organi
sovati lid český na programu národním. státoprávním.
svobodomyslném a demokratickém a podporo
vati lakto snahy národní strany svo-
bodomyslné.“ Debata, která o těchto návrzích
odstupujícího výboru se konala, byla dlouhá, svěži.
potěšiteiná a poučná pro každého, kdo s národní stra-
nou svobodomyslnou dobře smýšlí.
Mimo tento návrh vyřídila valná hromada ob
vyklé, valným hromadám přikázané záležitosti.
Louvre
lidový klub svoboda
14
article
Jednání valné hromady zahájil místopředseda
klubu, obchodník p. F. J. Kysela, srdečným uvítáním
přítomných. Potom sdělil, že se omluvili předseda
výkonného výboru národní strany svobodomyslné
posl, dr. Skarda a posl. dr. Viškovský, dále
předseda kiubu dr. Ulrych a člen výboru dr. Emil
Hoffer. Řečník poukázal pak stručně na činnost
klubu od minulé valné bromady. Dovodil, že valná
část členstva „Klubu mladší generace národní sfrany
svobodomyslné“ byla činnou při reorganisačních
volebních pracích národní strany svobodomyslné
proto se svolání valné hromady letos opozdilo.
V posledních schůzích svých jednal odstupujíe
výbor o nové situaci, jež pro národní stranu svobodo-
myslnou výsledkem voleb vznikla, a shodl se v úsud-
ku, že při příštích pracích v národě našem může klu-
bu našemu připadnouti úloha důležitá.
Navrhujeme proto změnu stanov, pro volby vý-
boru některé nové, ale známé již pracovníky; tak jak
dříve bylo úkolem klubu přiváděti ke pracím strany
dorost politický, tak vezme si příští, vám navržený
výbor tím více za úkol jiti mezi lid všech stavů
získávati mezi ním přívržence pro jednolný progran
svobodomyslný. Úsilovnou, systematickou prací se tc
bohdá také podaří.
doktor
Skard
Viškovský
Ulrych
Hoffer
národní strana svobodomyslný posl
národní strana svoboda
15
article
Pak přečten a schválen zápis o minulé valn
hromadě, načež pokladník klubu, JUC. Schrotz, poda.
zprávu jednatelskou, v níž vylíčena jest podrobně
činnost správního výboru, jakož i členů klubu a te
jak činnost vnitřní, tak také veřejná. Zpráva jedna
telská byla bez debaty přijala
Pokladník klubu, JUC. Schrotž, předložil pl
zprávu pokladní. Plyne z ní, že jmění klubu čin
321 K 70 h, přednáškový fond 113 K 7 h; tiskový
fond jest vyčerpán: cena publikací klubem vydaných
jež ještě jsou na skladě, nebyla do něho vpočtena.
Člen výboru, JUDr. Olakar Herolů, sdělil, že r
visoři, valnou hromadou zvolení, prohlédli všechny
účty, a že je shledali správnými. Na to byla správa
pokladní rovněž bez debaty schválena, čímž výboru
uděleno absolutorium
Pak následoval návrh na změnu stanov; v čem
spočíval, bylo již sděleno. Rozprava o změně stanov
JUDr
Olakar
16
article
zaujala více než dvě hodiny času; její výsledek přijal
byl s plným uspokojením. Debaty zúčastnili se JUC
Schrotz, inspektor Fritz, dr. Havelka, inženýr So-
botka, dr. Samek, JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa, JUDr
a PhDr. Maršan, tajemník Moudrý, J. Holman,J
Weinstein, Em. Huml, Aug. Matolín, MUDr. Weiss
berger, dr. Trmal, dr. Otakar Herold a předsedajíe
F. J. Kysela.
Návrhy příslušné byly vesměs schiváleny.
Dalším oddílem jednání bylo stanovení členského
příspěvku pro letošní rok. Po krátké debatě, jížs
zúčastnili JUC. Schrotz, dr. Baxa, Huml, dr. Samel
a Karbus, usneseno, aby od členů činných vybíral
se roční příspěvek 2 K. od příznivců 10k
Pak následovaly volby, jež provedeny aklamací
a jednomyslně. Zvoleni jsou: za předsedu JUDr. Fr.
Samek, konceptní adjunkt v Praze, za I. místopřed-
sedu Václav Karbus, ředitel nemocenské pokladny
za II. míslopředsedu JUC. Karel Schrotz, auskul-
tant, do výboru: dr. Otakar Herold. kandidát advo-
kacie na Král. Vinohradech, Emanuel Huml, mist
obuvnický v Praze, Augustin Matolín, učitel na
Král. Vinohradech, Jan Nejedlý, rolník ve Vina-
řicích, Frant. Souček, sluha městské spořitelny
na Král. Vinohradech, Frant. Soukup, tajemník
nemocenské pokladny v Praze, JÚDr. Váci. Ulrych.
advokát na Král. Vinohradech; náhradníky zvoleni:
Jan Dvořák, strojník v Praze VIII., JUDr. Emi
Hoffer, sekretář Nového obchodního gremia král
hl. města Prahy, Gabriel Moudrý, žurnalista a t-
jemník, Bedřich Sobotka, inženýr, a JUDr. Frant.
Fritz
doktor
Havelka
Samek
JUDr
PhDr
Baxa
Maršan
Moudrá
J Holman
J Weinstein
em
Huml
Aug
Matolín
Weiss
Trmal
Otakar Herold
Samel
Karbus
Schrotz
Král
Augustin Matolín
Nejedlá
František
Souček
Soukup
Vác
Ulrych
Dvořák
Hoffer
Sobotka
Zvolen
Francie
Praha
Vino
JUC Schrotz
17
article
Trmat z Toužic: revisory účtů zvoleni: Frant. Tro-
jan, úřadník v Praze, a Václav Řezníček, úřad-
ník ve Vršovicích.
Za nově zvolený výbor ujal se pak slova JUDr
Frant. Samek. Jmánem svým a všech nově zvolených
prohlásil, že všichni všemožně se přičiní, aby do-
stáli úkolům, jež doba ukládá výboru spolku, který
chce vážně působiti ve veřejném životě českém. Pro
slov řečníkův odměněn byl hlučným souhlasem
Potom jednáno o odborech klubovních; usnesene
zříditi odbory: organisační, přednáškový, tiskový
národohospodářský. Přítomní členové pak ihned s
do jednotlivých odborů přihlašovali
Při volných návrzích bylo usneseno, aby klub
reorganisovaný tak, jak usneseními valné hromady
se stalo, učinil o tom veřejnosti projev, spojený
s výzvou k součinnosti.
Ježto zatím doba pokročila tak, že blížila se půl-
noc, byly vzaty z pořadu jednání rozpravy o volbách
a politických poměrech, o nichž rokování zahájit
měli dr. Samek a Václav Karbus. Bylo usneseno, po-
jednati o těchto otázkách ve zvláštní členské schůzi
Na to byla valná hromada děkovným doslovem »řed-
sedajícího F. J. Kysoly skončena za všeobecné spo
kojenosti účastníků jejich.
František
Řezníček
Samek
Karbus
Kysola
Praha
Vršovice
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Schůze širšího výkonného výboru ná
rodní strany svobodomyslné koná se ve čtvrtel
dne 13. t. m. o 10. hod. dop. v místnostech
klubovních (Měšťanská beseda pražská). Na pro
gramu jsou jednak otázky organisační, jedna
zpráva o politické sitnaci.
— Dnes první sletová slavnost! Od hořkýeh
věcí k utěšenějším, od rmutu spodiny, rozvířené
volební událostí, k jasnějším výšinám radostněj
ších událostí v českém životě. Jednou z nich
jest jistě letošní V. všesokolský slet, jehož prvn
událost, velkolepý šachový turnaj, dnešním
dnem ohlašuje řadu slavnostních a slavných dno
sletových, vyhražených závěrku června. Česk
sckolstvo nastupuje na jeviště české veřejnosti
a tu zdá se, že všechno rozjasňuje se v Praze
že české a pražské ovzduší zvlášť stává se čist
ším a všeobecná nálada nesrovnatelně povzne
šenější a také zdá se, že — byl nejvyšší čas
Naše české Sokolstvo — bez odporu nejnádher
nější projev našt národnosti — bude vedle Ma
tice pozvolna také už téměř jediným podnětem
nezkaleného národního utěšení, už proto, že
jest také živlem nezkalené, ryzí národní čistoty
Praha
19
article
Sokolský znak jako by byl amuletem proti všen
chybám české národností mimo řady sokolsk
tak bujícím, neboť kdo oblekl červenou sokol
skou košili, svékl všechno strannické urputnictv
a není ničím jiným, leč právě Sokolem. To je to
co oslňuje naše oko, Sokolstvo jest jedním z ne
mnohých, vlastní naší silou uskutečněných ide
álů českých, a jestliže není dosud proveden
jedno z hesel organisaci sokolskcu zakládají
cích: „co Čech, to Sokol“, aspoň to platí ne
sporně „co Sokol to Čech“. A to je nade vše
neocenitelnou okolnosti. Zrovna dědičnou před
stavou českých generací stalo se přesvědčení
že vrcholem mužství ve formě ušlechtilé demo
kracie, této nejčistější myšlenky české, jest so
kolství, vykříšťálením mužné duše české jej
zmocněná národnost: Sokol, vytříbený Čech
mezi Čechy! Organisace našeho Sokolstva jes
ovšem také výsledkem českého genia, dík ne
omylně myšlence Fügnerů a Tyršů, dík výchově
jaké podrobili dědice svého dědictví, dík duchu
jejich, který dlí stále u krbu bratrské obce so-
kolské. Ukázněný řád sokolského bratrstva do
kázal tuto jednolitost tělesa sokolského v če
ském lidu a dodal mu zřízení, jaké je nedostiž
Sokol
Čo
Fügner
Tyrš
Čechy
Sokol
20
article
ným vzorem každé jiné národní organisacea
národu českoslovanskému dal instituci, která
jest jeho chloubou před celým světem. Hravě
dosáhl Sokol českoslovanský, po čem se v ji-
ných oborech marně snažíme, stal se ve svém
oboru učitelem všech ostatních národů slovan-
ských, dosáhl se všemi nerušeně bratrských,
pevně utvrzených styků a jako oděl junáctva
všech slovanských národů do téhož kroje, jich
těla do téže křeposti, tak i mysl jejich zasvěti
témuž svatému cíli. Sokol český učinil sympatie
francouzského národa, jež před léty již křísil,
skutečností, jeho povel uvádí v pohyb i ame-
rické bratry na cestu do Prahy, kdež shromaž-
duje všechny slovanské i jinojazyčné opravdové
přátele českého národa k letošnímu slelu a jeho
práce v porobených monšinách českých v samé
vlasti jest pak snad nejkladnějším ziskem pro
národ. A to všechno jako by samo sebou, bez
velkého hluku, bez jakéhokoli překypění citu,
bez valných řečí čistě, mužně, úsečně, skromně.
A co nejhlavnějšího: jaré zdraví sokolské my-
šlenky jeví se ve vzrůstu Sokdlstva od olym-
piady k olympiadě, každé jeho sletové cvičiště
stává se větším, sletových borců jeho přibývá
po tisících. Každý jeho krok provázi zdar, v tom
ohledu dovedl uskutočniti svůj sokolský po-
zdrav, který se stal pozdravem celého národa.
Sokol
Praha
21
article
Kéž by se to povedlo celému česko-slovanskému
plemenu tak, jako jeho Sokolstvu, které tisíce-
hlavým zástupům českým zas ukáže, jak se to
dělá a co to znamená: jedno těleso z tisíců těl,
jeden povel, jeden čin! S tím vítáme pátý vše-
sekolský sjezd v první slavnostní den jeho mě-
síce, sletového měsíce, dnes, kdy historicko-
eymbolickou hrou šachovního turnaj připomene
nám náš odvěký husitský boj proti odvěkému
nepřátelstvu a naznačí konečné, nevyhnutelné
české vítězství, k němuž je nejpovolanějším vy-
ehovatelem. Sokolstvu našemu a jebo V. sletu:
Na zdarl
— Uliskování německých soudců v Če-
chách. Jak oprávněnými jsou nářky na utlačo-
vání německých soudců v Čechách, vysvítá
z těchto číslic: Presidentem vrchního zemského
soudu je Němec ryt. Wessely, z 9 presidentů
sborových soudů V. třídy hodnostní jsou
Němci (Weisa v Liberci, Blümel v Mostě, Je-
dlitschka v Litoměřicích, Urban v Chebu), ze 17
presidentů a vicepresidentů sborových soudů VI.
tř. hodn. 8 Němců (Dr. Wokaun v Praze,
Weiss v Budějovicích, Danzer v Mostě, Frieser
v Litoměřicích, Wachter v Chebu, dr. Fischen
v Liberci, Des Loges v Praze, Hoffmann v Č.
Lípě), ze 33 radů vrch, zem. soudu 13 Němeů
Kreuter, Lode, Jaksch, Jonasch, Wetzel, dr.
Schwager, Worowka, Epstein, Sabeditsch, Schütz,
dr. Bauer, Dressler, Brehm), z 21 vrchn. zem.
soudních radů 12 Němců (dr. Patera v Praze,
Luksch v Praze (zemřel, místo neobsazeno), dr.
Němec
Wessel
Blümel
Urban
Wokaun
Weiss
Danzer
Frieser
Wachter
doktor
Fischen
Hoffmann
Kreuter
Lode
Jaksch
Jonasch
Wetzel
Schwager
Worowka
Epstein
Sabeditsch
Schütz
Bauer
Dressler
Brehm
Patera
Čechy
Liberec
Most
Litoměřice
Cheb
Praha
Budějovice
Č . lípa
sborový soud VI
rada vrch
Němec
Luksch
22
article
Kiesling v Praze, Seyss v Chebu, Müller v Praze,
Balling v Mostě, J. Hofmann v Praze, Hájek
Liberci, Isakowicz v Král. Hradci, dr. Únger
v Praze, Weinert v Litoměřicích, Strauss v Li-
berci). Mají tedy Němci ve vyšších mí-
stech převahu, ano i většinu. Po-
dobně nepříznivými jsou poměry u smíšených
krajských soudů. U krajského soudu v Lito-
měřiclch, jemuž přiděleny jsou ryze če-
ské okresy Rodnice a Libochovice a siln
smíšené okresy ostatní, tak že obvod
tento má 25 8 proc. českého obyvatelstva, je
presidentem i vicepresident em
Němec. vrchní rada Němec, ze 14 radů
pouze jeden Čech a ze všech 22 soudeů
pouze 3 Češi (dr. Malý, Svatoš, Čapek) čili
13 proc., ač mělo by jich býti 26 proc. čili 6.U
krajského soudu v Č. Budějovicích, v jehož
obvodu je většina českého obyvatelstva
to 58 6 pr., je presidentemNěme c Weis
a z 9 radů je 5 Němců (Lahola, Libora,
dr. Dafiner, Klein, Wainmann); u krajského
soudu v Mostě, kde je 27 proc. českého oby-
vatelstva, je presidentem i vicepresi-
dentem Němec a ze všech 20 soudeů
pouze 2 Češi (Stöger, Steger) ač mělo by
jich být 6; u krajského soudu v Cheb
s 3.3 proc. českého obyvatelstva a v Česke
Lipě se 49 proc. českého obyvatelstva, nen
vůbec jediného českého s oudce,
za to u zemského a obchodníh
soudu v Prazespouhými 3.2 proc. ně-
meckého obyvatelstva je presidentem trestního
soudu Němec dr. Wokaun, z 11 vrchních radů
5 Němců (dr. Patera, Luksch (zemřel, místo
neobsazeno), dr. Kiesling, J. Hofmann, dr. Unger),
Müller
Balling
J Hofmann
Král
doktor
Únger
Weinert
Strauss
Němec
Čo
Čech
Malá
Svatoš
Čapek
Weis
Lahola
Libor
Dafiner
Klein
Wainmann
Stöger
Steger
Wokaun
Luksch
Kiesling
Praha
Cheb
Most
Hradec
Litoměřice
Libochovice
Č . Budějovice
Hájek Liberec
Isakowicz
Rodnice
23
article
Hudba.
Hudba.
+ Sen lesa. Hodební báseň o 3 dějstvích o
Ladislava Prokopa. Úprava a verše od Karla Maška.
Judbu složil Ladislav Prokop.
Ladislava Prokopa znali jsme dosud jako sym-
fonika a skladatele komorního. V obou směrech sym-
fonickými básněmi z cyklu »Ve stínu lpy« i kvar-
tetem věnovaným památce zesnuíého přítele hlásil
se přívržencem hudby programní z naší mladé gene-
race nejpřesvědčenějším a také nejuvědomělejším
cílů, prostředků i dosahu této hudby. Přinášel jí
správné pochopení ideové, ovládnutí námětu, smysl
technický, jenž jmenovitě znalostí a charakteristi-
ckým užíváním nástrojů se jevil, nade vše pak umění
vzbouzet náladu, vyvolávat poesii tónů. Nebylo vše
v prvých těchto pracích urovnané, výsledek neodpo-
vídal vždy vůli, ale zájem a pozor budily již tyto
začátky, každým záchvěvem mluvil z nich budebník
seriosní, vysokých snah, dobré kázně umělecké,
mluvil k srdci poetíčností svých pomyslů, vřelostí
výrazu. Nyní přichází Prokop s větším dílem, s první
svou praci scénickou, a jsou to zase tytéž sympa-
tické rysy, s nimiž se tu shledáváme, ale vyspělejší,
utužené prací a zápolením uměleckého vývoje. Mohli
byste se diviti, do jakého zvláštního ovzduší nálad
vás uvádí, do jakého světa alegorií a poetických ab-
strakcí, nového dnešnímu zreálněnému a sestřízlivě-
lému jevišti, kdyby vám to nepřipadato vše tak při-
rozené u té jemně založené povahy tvůrči, při tom
poetickém snilkovi, který každou prázdnou chvíli
hledá osvěžení a útěchu nitra z všednosti světav
šumivých hlubinách lesních. Mnoho si odtud odnes
dojmů, mnoho mu vyprávěly ty černé lesy české.
Prokop
Mašek
24
article
Poslyšte, co.
Že jest ještě ve světě Poesie, a že se neudolá
její moci. Že jsou ještě srdce prostá, která jsoují
otevřena, která ji přijímají jako svátost, ale že Poesie
vítězí i nad hrubou, posměvačnou silou přírody, i nad
dušemi zkornatělými všedností. V básni, kterou skla-
datel zpředl ze svých dojmů lesních, dýší a žijí zá-
stupci všech těchto druhů. Poesie v úkrytu lesů, za
měsíčních nocí a za jiter, zvihlých rosou, v paprscích
slunce přivívaných vánky. Ale zde je královnou,
vládkyní neobmezenou, nejmocnějšl. Salyr — symbol
hmoty; nejdříve ukáže se jí jako středověký rytíř na
rozvalinách hradu, a když Poesie, litujíc jeho osudu.
slibuje mu další život (á budila sny v mladé tvé
duši, já učila modlitbám tvůj ret, já vedla tě v boj
a k slávě, mnou také zase ožiješ), Satyr dává sej
poznati v pravé podobě, se svým smíchem, svým
Satyr
25
article
chtíči a svody. Vejdou v sázku: podaří-li se Poesii
najít jedinou duši, neporušenou zlatem, chce pro-
měniti rouhavý svůj posměch v hymnus. Když se
rozední, přicházejí do lesa žnec a žnečka s veselnu
písní národní. Rozkošné její zvuky uspíší úmysl
Poesie, jíti na zkušenou mezi lidi. V mladém učiteli
hudby Karlovi, chorém a chudém, marně toužícím
po tásce a hledajícím krásu a svobodu, v samotách
přírody, seznává duši, jakou hledá, ale Karel, zkla-
maný světem, nechce jí býti průvodčím k lidem —
vždyť sám před nimi prchá do samot lesních. Ale
i sem pronásleduje ho světská vřava: za zvuků
banální hudby míří sem výlet z města, neposedná
mládež, usedlé stáří, bujarý smích, prostomyslné
veselí, ale též nízký žert, šosácká prosa, vše v jedné
směsi. Děvčata vypátrají v úkrytu Karla. Volky
nevolky musí s nimi v ruch a dokonce písničku jim
zazpívat, nebylo platno zdráhání, když také hezounká
dcerka měšťanosty Bohaty, Zdenka, Karlova žačka
připojila se ku prosícím. Ale svou smutnou písní
spíše vše pokazí. To má jiný úspěch její ženich Jan
svou veselou písničkou, kterou mohou hned všichní
refrénem notovat.
Vejda
Rozkošná
Karel
Bohata
Zdenko
Karlův
Jan
26
article
Do pochval vmísí svůj hlas i Satyr, přiblíživší
se v převleku myslivce. Vede svou schovanku do
města. Bohata chová se upjatě k neznámému, ale
půvab dívky jal Zdenku, která zve pěstouna i scho
vanku k nim za hosty. První zkušenost s lidmi čin
Poesie hned po odchodu výletníků: zulámané větve
sešlapané květy, rozházené papíry, rozbité láhve zu
stávají jako mrtvoly na bojišti po radovánkách mě
šťáků.
Do města dorazí Poesie se svým průvodcem právě
v době, kdy chystají se k odhalení pomníku. Místnímu
básníkovi jej postavili, ale nikoli za vyšší dar Poesie.
za to, že by je byl povznášel, činil lepšími — jen
proto, že hověl jejich zálibám a vrtochům, že umě
je bavit jejich způsobem, že lehtal jejich ješitnost
konečně mnozí, zvláště mládež, prostě proto, že
každá slavnost jest jim vítanou záminkou zábavy.
Je to druhě zklamání Poesie, třetí, trochu povážli-
vějšího rázu, poskytne jí Bohata neslušnými návrhy
ve svém domě. Tím vším dohnána je Poesie k ráz-
nému zakročení. Právě když se chystají odhalit po-
mník, zastoupí jim cestu a plamenným proslovem
snaží se vznítiti troud prázdných ardeí, chtějíc je po-
vznésti do své výše. Mládež začíná již také znenáhla
se zapalovati, v tom však objeví se pod odhalenou
rouškou lešení, na piedestalu zelený Satyr v celé své
ďábelské ironii a zlatým jablkem odvede Poesii
všechny, i ty, kteří již již byli by se uchýlili v její
šlépěje. Zlatého jablka, o něž v davu vznikne rvačka
zmocní se Jan a jako šťastný vítěz odvádí si Zdeňku
Satyr
Bohata
Zdenek
Jan
Zdeňka
27
article
Poesie nemá opět nikoho. Jen v chudobné svojí svět-
ničce zmírá chorý, Zdeňkou odmrštěný Karel. Matka
těší jej vypravováním o ideální mysli otcově, Karel
znovu se chce vzmužiti, ale je opuštěn, ponížen, ne
mocen a chud... Zdrcen tíhou těch myšlenek klesá.
Ale v posledním okamžiku pomyšlení na Poesii, n
Hudbu vlévá mu nové sily; Karel, ač s přemáháním
tělesné slabosti, jme se improvisovati na svém kla-
víru a v poesil hudby vrací se mu štěstí.
V extasi vidí Poesii na trůně, v královském hávu.
vrhá se ji v náruč a ztišen jejím polibkem, usne
Ustaraná matka již dávno neviděla ho tak klidně
spáti. Srovná květiny u jeho lůžka a zazpívá ubo-
hému hochovi ukolébavku, jak něžnou jen matky
dovedou zpívat nad lůžkem chorých dělí. Poesie
vrátí se do své říše, obohacena zkušenostmi. Satyr,
aby se jí zalíbil, odhání od jejího prahu Jana se
Zdenkou, kteří sem zabloudili zpiti domnělým štěstím
bohatství. Sám mní se býti vítězem v sázce a chce
tím Poesii usmířiti. Než přece jest jeden, jenž zůstai
věren Poesii a sobě. Jest to Karel, který sem při-
chází znovu čerpat osvěžení do hlubin lesních. Zví-
tězila tedy Poesie, Satyr prosí ji za odpuštění. Lesní
vily a zjevy boldují své královně, mezitím co vy-
chází slunce a vše splývá v mohutný hymnus.
Myslím, že z náčrtku děje vyplývají silné i slabé
stránky námětu samy. Předností jeho jest rozhodně
hlavní idea: oslava Poesie v boji s prósou živola.
Přednostmi jsou dále poetičnost látky i jednotlivin
v zpracování, zvláště dovednost kontrastu mezi sně-
ným a žitým, udržující a napínající zájem i tam
kde by již usínal přílišnou abstraktností. Na druh
straně jsouť to právě ony ustavičné abstrakce, ta celá
allegoričnost děje, která novotou svého zjevu sice na
jevišti dráždí, ale v průběhu též unavuje a sesla-
buje účin.
Zdeňka
Karel
Satyr
Jan
28
article
Pavučinka děje jest křehounká, postavy nutné
kolísají mezi konkrétností a abstrakcí. Všude tam.
kde abstrakce zkonkrétněly, kde rozproudil aspoň na
chvíli skutečný život, jako na př. ve scénách výlelu.
stoupal účin, jakoby jeviště znovu chtělo dokázati
starou pravdu, že na jeho prkna patří především
život a ta poesie, která vyvěrá ze života. Ale dílo
bez nejmenší pochyby ani nechtělo býti divadelním
kusem obvyklého rázu. Rozhodným jeho momentem
jest náladovost. Nálada a opět nálada, mosaika nálad.
jež všechny směřují k jedinému cíli: vyjádřit vzne-
šenost Poesie, akcentovat její moc v umění a to n
v umění jediném, v básnictví, nýbrž ve všech a zde
tedy především v hodbě. A té síle přesvědčení, tomu
čistému názoru uměleckému platí především náš po
tlesk.
29
article
Text jest duševním majetkem skladatelovým
Myšlénka, čerpati v hudbě z poetických nálad lest
z jeho šomění a přísvitů, neobjevuje se poprvé. Ale
v tom rozsahu je to pokus nový, originální, jakož
vůbec celá myšlenka, zapomenutou allegorii rene-
sančního divadla oživit uměním dneška, jest nová
smělá. Odvaze náleží v umění vždy uznání, třeba
ne bez výhrad. Formální, veršový povrch dal dílu
Karel Mašek. Zhostil se úkolu s obratností lite-
ráta dobré své kvality. Verše, jak můžete se pře
svědčit z úhledné knižky, vydané J. Ottou a ozdo
bené obálkovou kresbou Viktora Stretliho, jsou dobř
ukuté a jak se přesvědčíte z poslechu, příjemně
znějí.
Na čem nejvíce záleží, jest, že látka úplně při-
léhá vloze skladatelově, vyšedši z jeho duše, že není
tu mezi slovem a hudbou žádného toho dualismu.
který při práci dvou různých povah uměleckých, ja-
kými z pravidla básník a skladatel bývají, objevuje
se trhlinami často i ve výtvorech nejlepších. Zde ne-
seno je vše jedním duchem a ta jednota tv ří pevné
pojítko nálad, jež rozmanitostí svou jinak lehko by
zaběhty v mosaiku.
Mašek
Stretli
Otta
30
article
Jak autor provedl svůj úkol hudebně, projed-
náme detailněji příště. Práce je tak pozoruhodna, že
zasluhuje, abychom se k ní vrátili. Koustatují jen
všeobecně, že se mu to zdařilo znamenitě, že podal
dílo překvapivě vyspělé, které též dle toho těšilo se
úspěchu plnému a doufám, též trvalému. Tolik jest
jisto: »Snem lesa« vstoupil na české jeviště nový
pracovník, operní talent rozhodný.
+ Zamilnutá demise generálního ředitele Mollla.
Z Mnichova. Generální intendant Speid! odjel
do Pešti, aby s rakouským nejvyšším hofmistrem
docilil nějaké shody v záležitosti Mahlerově a Mott-
lově. Podepíše-li Mottl novou smlouvu platnou pře
rok 1910, obdrží neobyčejně vysoké vyznamenání. —
Z Mnichova, 8. června. (K. k.) Princ vladař za-
slal včera vlastnoruční dopis hl. intendant. svob. p.
Speidelovi: S politováním dověděl jsem se o žá-
dosti za propuštěnou hudebního ředitele Motila. Zá-
dost jest odůvodněna osobními příčinami. Napro
tomu stojí však vyšší zájem na mnichovské hudební
a dramatické umění, pro něž by odchod vůdce ne-
obyčejného významu, jakým jest Mottl, znamen
neobyčejně těžkou a sotva nahraditelnou ztrálu
Tento ohled mi zabraňuje, abych Mott
la po jeho krátké působnosti sprosti
smluvního závazku, jehož vysloveným úče-
lem bylo zabrániti předčasné ztrátě výnikajícíh
umělce. Jsem s uměnímilovným obyvatelstvem Mni-
chova v tom za jedno, když za nejvřelejšího a nej
vděčnějšího uznání umělecké působnosti generálníh
Speid
Mahlerův
Mottl
Mnichov
Pešť
Mott
Mollla
31
article
hudebního ředitele Mottla nepřijímám jeho žádost za
propuštění. Vyzývám Vás, abyste toto mé rozhodnutí
sdělil Mottlovi a zároveň mu oznámil, že jsem
ochoten vyjíti vstříc projeveným jeho přáním ohledně
jeho nynějšího služebního postavení, ale na druhé
straně očekávám od něho, že se zřetelem na moje
rozhodnutí nebude již opakovati prosbu o předčasné
propuštění.
+Z Vídně, 8. června. Ředitel dvorní opery vídeň-
ské Mahler odebéře se 22. t. m. na dovolenou, z
které prý se již asi nevrátí. (7)
+ H. Hopp: »Dětem pro zadost«. Dětská sbírka
pro klavír na 4 ruce. Cena K 1.60. Celý sešit má
svůj pěkný program, který dítě musí od první noty
zaujati. Všechny skladbičky psány jsou v objemu
pěti tonů, bez oktáv a může jich žák použíti jako
zábavného cvičení ke kterékoli klavírní škole, hned
při počátku vyučování. Skladbičky vyšly v Edici M.
U., nákladem Mojmíra Urbánka, Praha, Jungmannov
tř. 14. Hlávkův paláe.
+ Oskar Nodhal: Písně. Op. 11. Seš. I. a II.
Vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek, vedle Národ-
ního divadla. Každá z nich jest v pravdě uměleckým
dílem, ať již tone v melancholickém ovzduší (Sen)
neb vystihuje komiku textu (Dudák). Cena 3 K.
Mottl
Mahler
H Hopp
M U
Urbánek
Hlávkův
Nodhal
Sen
Dudák
Vídeň
Praha
Jungmannov třída
Francie . A
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Mrtvé město. Tragedie o 5 dějstvích. Napsal
Gabriel d' Annunz i o. Přel. K. M. Mečíř. (Třetího
cyklu »Kruhu« hra V.)
Perversní a archaeologiekou tragedii italskéh
modernisty může pokládati za veledilo udávající nové
směry dramatu, jen estetický snobismus, který má
přikázáno, které autory obdivovati a kterým klnouti.
»Mrtvé město« má však jisté krásy básnické a rafí-
novanosti divadelní, jež dovedou zmásti i okouzliti
Ale velikým, směrodatným dílem není ta moderní
tragedie osudné porušenosti pohlavní.
Jako nad vyprahlým suchoparem žíznivé Argo-
lidy vztyčují se vrcholky ozářené blýskavícemi
ohni hlubokých a horoucích nocí, tak i nad d' An-
nunziovým »Mrtvým městem«, nad tou prosou bás
nickou a jednotvárnou, vznášejí se velké stíny anti-
cké tragedie, vyvolané z tajemství »mrtvého městae,
ze zřícenin Mikénských, z nichž hrdinové d' Annun-
zioví vybrabávají popel a zlaté šperky herců tra-
gedie antické.
Spojení těch dvou tragických světů v scenerii
nádherné, smutné a nevýslovně poetické je genial-
ním nápadem. Ale postavy moderní tragedie mizl
před grandiosní a rozechvívajíci mohutností Kassan-
dry, Elektry, Ifigenie, mizí ve své nervose a choroh
Annunz
Mečíř
Mikénský
Annun
Ifigenie
d ' Ana