ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9f661750-75e9-11dc-a952-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 162, place 48, org 16, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. června 1907
4 masthead
Císlo 157.
5 article
směru vydatně podporují koaliční listy chor- vatské. Tak píše záhřebský „Obzor“: Chorvaté ne- dali podnět ke konfliktu, ale vyhnouti se mu již nemohou. V parlamentní rozpravě utkají se tedy dva proudy; maďarský imrerial i smu srazí se s chorvatským federa- lismem. Maďaři chtějí zbudovati centralistické imperium, v němž by Chorvatsko mělo těsně omezenou samosprávu. Naše delegace nemůže se vyhnouti debatě, poněvadž od ní závisí celý náš budouc poměr. Bylo by pak jen otázkou času a síly, aby Maďaři klidně odstrčili pod- statu vzájemnosti, náš základní zákon pošlapali a provedli svou imperialistickou politiku. Ustou- pí-li Chorvaté a poddají se v této zásadné otázce, vydají se na milost a nemilost maďarské zvůle. Sněmovní debata přinutí Maďary, aby se zjevně přiznali k své imperialistické politice, při čemž jim Chorvaté oznámí, že mohou přistoupiti pouze na státní pospolitost, v níž by oba činitelé byli rovnoprávni a všechna jich práva by se zabezpečila ve smyslu rěcké reso- luce. Jen taková státní pospolitost měla by pro Chorvaty cenu. Uherskou politiku státní jed- noty může v Chorvatsku zastupovati pouze cizinec, jako byl Khuen-Hederváry, a sice jen násilím a korupcí. Nikdy však Maďaři nedo- sahnou, aby se Chorvaté dobrovolně snížili na maďarskou provincii „Hrvatska“ vyvrací názor Košutův,že státní dráhy jsou jen státní podnik a jeho úřad- níci, nejsouce státními úřadníky, nejsou povinn v Chorvatsku úřadovati chorvatsky. Jsou-li státn dráhy skutečně jen soukromý podnik — dovo- zuje „Hrv.“ — jsou společný podnik Uher i Chorvatska a nikoli pouze podnik uherský, takže i Chorvaté mají právo účastniti se správy tohoto podniku a stanoviti úřední jeho jazyk. „Hrv.“ proto žádá, aby se v Záhřebě v Oseku zřídila dvě čistě chorvatská železniční ředitelstva pro území chorvatské.
Chorvat Maďar Khuen Hedervára Hrvatska Košutův Chorvatsko Usta Záhřeb Osek
6 article
Z Krakova, 6. června. (Kn. Lubomir- ski nebyl zvolen poslancem.) V úřad- ní zprávě o volbách sděleno, že ve venkovském okrese laňeutském v Haliči zvolení hned v prvních volbách poslancem většiny lidovee Jachowicz a poslancem menšiny kn. Lu- bomirski, který prý obdržel 5056 hlasů tedy více, než čtvrtinu z odevzdaných 19.670 platných hlasů. Podrobným sčítáním odevzda- ných hlasů zjíštěno však, že pro člena panské sněmovny, kn. Lubomirského hlasovalo pouze 3822 voličů, takže mu do potřebné čtvrtiny schází více než 1000 hlasů. V tomto okrese bude tedy třeba nové užší volby mezi kn. Lubo- mirským a klerikálem Zuklinským, jenž obdržel v prvé volbě 2311 hlasů. V Praze, 8. června. (Zmar polské koncentrace.) Otázka, přistoupí-li ke spo- lečnému polskému kolu na říšské radě také li- dovci, jest na ten čas rozřešena. Vůdce pol ských lidovců, posl. Jan Stapiňski, ozna- muje ve svém listě »Przyjacel ludu«, že do podzima o vstoupení lidovců do společného kola nemůže býti řeči. Otázkou tou musejí se prý nejprvé zabývati místní odbory lidově, pak organisace krajské, a teprve až tyto otázku tu rozřeší, může býti svolán zemský sjezd strany, aby vyslovil v té věci poslední slovo, to však se nestane dříve než v srpnu nebo v září. Dokud se však nesejde zemský sjezd — píše posl. Stapiňski — poslanci lidov za žádnou podmínkou do kola vstoupiti nemo- hou a budou tedy státi mimo kolo jako sa- mostatný klub.
Zuklinský Stapiňski Krakov Kněžná Halič Luba Praha panská sněmovna
7 article
Ostatně polšti lidovci chtějí si zachovati úplnou neodvislost aspoň pro prvou dobu ještě z jiné příčiny. Zakročí totiž v nové sněmovně proti státním úřadníkům haličským, kteři v dob voleb těměř ve všech venkovských okresích úmyslně překročovali nový volební zákon n prospěch kandidátů konservativních a po vl bách šíkanují polské sedláky, kteří volili lidovce. Zvláštní zdravotní komise rozjely se náhle p haličských vesnicích, které volily lidového po- slance a diktují sedlákům pokutu za pokutou jednomu, že nemá zdravotně upravené hnojiště druhému, že jeho studné není bezpečně opa třena, třetímu zavírají cihelnu, jinému pekárnu atd. Vše to má býti uvedeno na přetřes v nové sněmovně a proto lidovci zatím do společného kola vstoupiti nemohou, poněvadž konservative činí podminku, aby se lidovci, vstoupí-lido kola, zřekli žalob na volební nesprávnosti. Lidovci mimo ťo si přejí, aby stanovy pol- ského kola byly dříve opraveny v tom smyslu. aby jednotlivým skupinám bylo volno, hájiti samostatně zájmů svých voličů. Teprve až sta- novy budou změněny, uváží, bude-li jim možno do kola vstoupiti. Z toho ze všeho vysvítá, že polské kol aspoň v prvé době bude čítati jen okolo 5 členů, z poloviny konservativně klerikálných, z poloviny demokratických a vedle něho bude státi samostatný klub polských lidovců asi se 16 členy.
8 title
Politické zprávy zahraničné.
9 article
V Praze, 8. června.
Praha
10 article
Trestní stíhání rektora a profesorů odesské uni versity. Naproti rektoru odesské university prof Zančevskému a prorektoru Vaškovskému zave deno trestní stihání pro překročer úřadní moci pro zanedbání úřadní povinnosti, pro trestu hodnou povolnost ústřednímu studentskému vý boru, když ustrojil bojkot akademického senáti a nepopulárných u revolučního stuďentstva pro fesorů lékařské fakulty, za to, že, vědouce o chy staném bojkotu, své kolegy profosory naň dříve neupozornili a ministerstvu osvěty nepodal úřadní zprávy o studentských bouřích ne uni versitě. Sedm profesorů, kteří stávkovali spolu se studenty, pokutováno zadržením měsíčné gáže Rektoru a prorektoru hrozí sezazení s úřa ee du a vyhoštěni do Sibiře. Čeští kolonisté na Volyni ohroženi. V posledním čísle „Ruského Čecha“, jejž dr. Vendrák vydává v Kyjevě, dočetli jsme ve, že ruští sedláci chovají se nepřátelsky k českým kolonistům na Volyni a hrozí jim pogromem vyhnáním zpěť do Rakouska. „Kievljanin“ obdržel z Volyně dopis, ve kterém se vysvětluje příčina napětí mezi český- mi a ruskými sedláky v luckém újezdě na Vo lyni. Příčina dle tohoto listu je v tom, že mez české kolonisty, kteří přijali víru pravoslavnou přijeli polští misionáři, kteří Čechy odluzujío pravoslaví k návratu do lůna církve katolické Horlivost polských kněží mezi Čechy nezůstale bez účinku, což ruské sedláky popudilo na Po- láky i na Čechy. Polští misionáři pokoušejí s dělati katolickou propagandu také mezi sedláky reskými, pravoslavnými, ale marně. Na této půdě vznikají mezi pravoslavnými a katolíky prudké srážky, jež polom nabývají formy „ne pořádkův agrárných“ Jen to ještě schází Slovanstvu, aby se rusko-polský spor vrátil na půdu náboženskou Čechové aby se dali strhnouti do něho!
Rektor Čecho Vendrák Sibiř Volyň Kyjev Rakousko Čechy univerzita profesor Zančevský fesor lékařský fakulta
11 article
Skandály dvora barlínského. Císař je prý velice rozčilen následkem po- prasku, vyvolaného odhalením ze života a pů- sobení »kamarilly« knížete Eulenburga. Nechee ani slyšet, že by mohla u jeho dvora vládnouti mocná koterie, jejíž vliv by sahal až k němu Pouhé vyslovení slova »kamarilla« ho přivádí z míry. Přátelé knížete Eulenburga činí zoufale pokusy, aby se zachránili. Berlinský »L o k al A nzviger« slouží jim za tlumočníka, a pře- devším se chce zalichotiti císaři. Tvrdí, že z panování císaře tak svérázné a neodvislé povahy je směšno mluviti o tajných vlivech u dvora o pletichách kamarilly. Odpůrci kaneléře Bülowa nedali se za strašiti ani upadnutím Eulenburga v nemilos a pokračují ve své kampani. Klerikální žurnály. s »Germanif« v čele, útočí prudce na Bülowa Vytýkaji mu, že vyvolal pověsti o domnělé ka- marille, že tím popudil proti sobě nejvyšš kruhy a že vlastně socialistům žene vodu na mlýn. Zajímavé je, že podobnou hude proti Bülowovi i »Reichsbote«, orgán bigotních kruho z okolí cfsařova. Pozadí celé této aféry tvoří vlastně jen článek smělého publicisty Hardena v »Zu- kunftu«, který vyšel již v listopadu. Musilo se čekati po několik měsíců, nežli se odváži korunní prine předložiti císaři onen článek a tak konečně propukl skandál. Harden nejdřive učinil narážku na knížete Eulenburka a hr. Moltka. Mluvil o nich se zdvořilou ironií, líčil jejich mystickou nábož- nost a roztomilé vystupování, ale příčítal jim neblahý vliv na věci říše, neboť tito páni zpá tečnických názorů a zvláštních mravů patřil k nejdůvěrnějšímu kroužku císařovu,
Eulenburg Bülow Reichsbote Harden Eulenburk
12 article
Do aféry berlínské je dle »Vorwärtsu« z pleten též sekretář francouzského vyslanectv Raymond Lecomte. »Můneh. N. N.« věnují »kamarille« článsk. v němž poukazují, jak se snaží klerikální konservativní tisk využitkovati afáry proti kan- eléři. Uvádí hlas berlínského dopisovatele kleri- kálního listu »Köln. Volksztg.«, jenž tvrdí, že kaneléř si nijak neposloužil u dvora tím, že konstatoval existenci kamarilly. Podobné pověsti vyvolávají jen znepokojení v lidu, číní dvůr ne- populárním a poskytují liberálnímu a socialisti- ckému tisku citovou látku. Kníže Bülow za- pomněl prý na zásadu, že utíkajícímu nepřiteli se snaží stavěti zlaté mosty a zápomněl též n osud Gapriviho, jenž zvítězil již ze tří čtvrtin a přece musil padnouti. Bismark si ovšem též stěžoval na »kamarillu«, ale tento »Jupiter« mohl si leccos dovoliti, čo jiný nesmí. Jak jsme již oznámili, obrátil se hrabě Moltke na ministra spravedlnosti, když i vrchní státní návladnictví odmítlo návrhy na vznesení veřejné žaloby proti Hardenovi. Ujišťuje se, že i tento krok hr. Moltka bude bezvýsledný. Dále píše zmíněný mnichovský list: »Bývalý německý vyslanec ve Vídni a do- savadní velitel posádky berlínské, jsou teď často společně jmenování. Kromě toho, co jim bylo společného, nesmíme zapomenouti, co je roz- vedlo. Oba se velmi různili, co se tkne svých povah. Kníže Filip Eulenburg byl vždy mužem politických ctižádosti a chtěl míti vliv. Hrabe Kuno Moltke byl vzdálen takové ctižádosti. Hrál politickou roli přece tak dalece, že se propůj- čoval za nástroj nepřátelům. Není pochyby, ze oba pánové nadobro odstoupil z politického jeviště. Jejich role je dohrán a.«
Lecomte Můneh N N Köln Bülow Jupiter Moltke Harden Eulenburg Hrab Vídeň
13 article
Valná hromada klubu mladší gene- race národní strany svobodomyslné. V pondělí, 3. t. m., o 8. hod. večerní konala s v místnosti restauranlu „Louvru“ letošní výroční valná hromada „Klubu mladší generace národní stra ny svobodomyslné“. Nejdůležitějším předmnětem jed- náni byl návrh odstupujícího výboru na změnu sta- nov v lom smyslu, aby klůb stal se spolkem celko- vým, bez podstatného rozdružování. Valná hromada příjala tuto zmenu jednomyslně, a novému výboru bylo uloženo, aby usnesené změny provedl přísluš- ným řizením úřadním. Klub bude míti dle usnesen valné hromady název „Lidový klub svobodo- myslný“. Stěžejný článek stanov budc na příště zníti: „Účelem spolku jest poskytovati příležitost ke vzájemnému politickému vzdělávání členstva, organi sovati lid český na programu národním. státoprávním. svobodomyslném a demokratickém a podporo vati lakto snahy národní strany svo- bodomyslné.“ Debata, která o těchto návrzích odstupujícího výboru se konala, byla dlouhá, svěži. potěšiteiná a poučná pro každého, kdo s národní stra- nou svobodomyslnou dobře smýšlí. Mimo tento návrh vyřídila valná hromada ob vyklé, valným hromadám přikázané záležitosti.
Louvre lidový klub svoboda
14 article
Jednání valné hromady zahájil místopředseda klubu, obchodník p. F. J. Kysela, srdečným uvítáním přítomných. Potom sdělil, že se omluvili předseda výkonného výboru národní strany svobodomyslné posl, dr. Skarda a posl. dr. Viškovský, dále předseda kiubu dr. Ulrych a člen výboru dr. Emil Hoffer. Řečník poukázal pak stručně na činnost klubu od minulé valné bromady. Dovodil, že valná část členstva „Klubu mladší generace národní sfrany svobodomyslné“ byla činnou při reorganisačních volebních pracích národní strany svobodomyslné proto se svolání valné hromady letos opozdilo. V posledních schůzích svých jednal odstupujíe výbor o nové situaci, jež pro národní stranu svobodo- myslnou výsledkem voleb vznikla, a shodl se v úsud- ku, že při příštích pracích v národě našem může klu- bu našemu připadnouti úloha důležitá. Navrhujeme proto změnu stanov, pro volby vý- boru některé nové, ale známé již pracovníky; tak jak dříve bylo úkolem klubu přiváděti ke pracím strany dorost politický, tak vezme si příští, vám navržený výbor tím více za úkol jiti mezi lid všech stavů získávati mezi ním přívržence pro jednolný progran svobodomyslný. Úsilovnou, systematickou prací se tc bohdá také podaří.
doktor Skard Viškovský Ulrych Hoffer národní strana svobodomyslný posl národní strana svoboda
15 article
Pak přečten a schválen zápis o minulé valn hromadě, načež pokladník klubu, JUC. Schrotz, poda. zprávu jednatelskou, v níž vylíčena jest podrobně činnost správního výboru, jakož i členů klubu a te jak činnost vnitřní, tak také veřejná. Zpráva jedna telská byla bez debaty přijala Pokladník klubu, JUC. Schrotž, předložil pl zprávu pokladní. Plyne z ní, že jmění klubu čin 321 K 70 h, přednáškový fond 113 K 7 h; tiskový fond jest vyčerpán: cena publikací klubem vydaných jež ještě jsou na skladě, nebyla do něho vpočtena. Člen výboru, JUDr. Olakar Herolů, sdělil, že r visoři, valnou hromadou zvolení, prohlédli všechny účty, a že je shledali správnými. Na to byla správa pokladní rovněž bez debaty schválena, čímž výboru uděleno absolutorium Pak následoval návrh na změnu stanov; v čem spočíval, bylo již sděleno. Rozprava o změně stanov
JUDr Olakar
16 article
zaujala více než dvě hodiny času; její výsledek přijal byl s plným uspokojením. Debaty zúčastnili se JUC Schrotz, inspektor Fritz, dr. Havelka, inženýr So- botka, dr. Samek, JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa, JUDr a PhDr. Maršan, tajemník Moudrý, J. Holman,J Weinstein, Em. Huml, Aug. Matolín, MUDr. Weiss berger, dr. Trmal, dr. Otakar Herold a předsedajíe F. J. Kysela. Návrhy příslušné byly vesměs schiváleny. Dalším oddílem jednání bylo stanovení členského příspěvku pro letošní rok. Po krátké debatě, jížs zúčastnili JUC. Schrotz, dr. Baxa, Huml, dr. Samel a Karbus, usneseno, aby od členů činných vybíral se roční příspěvek 2 K. od příznivců 10k Pak následovaly volby, jež provedeny aklamací a jednomyslně. Zvoleni jsou: za předsedu JUDr. Fr. Samek, konceptní adjunkt v Praze, za I. místopřed- sedu Václav Karbus, ředitel nemocenské pokladny za II. míslopředsedu JUC. Karel Schrotz, auskul- tant, do výboru: dr. Otakar Herold. kandidát advo- kacie na Král. Vinohradech, Emanuel Huml, mist obuvnický v Praze, Augustin Matolín, učitel na Král. Vinohradech, Jan Nejedlý, rolník ve Vina- řicích, Frant. Souček, sluha městské spořitelny na Král. Vinohradech, Frant. Soukup, tajemník nemocenské pokladny v Praze, JÚDr. Váci. Ulrych. advokát na Král. Vinohradech; náhradníky zvoleni: Jan Dvořák, strojník v Praze VIII., JUDr. Emi Hoffer, sekretář Nového obchodního gremia král hl. města Prahy, Gabriel Moudrý, žurnalista a t- jemník, Bedřich Sobotka, inženýr, a JUDr. Frant.
Fritz doktor Havelka Samek JUDr PhDr Baxa Maršan Moudrá J Holman J Weinstein em Huml Aug Matolín Weiss Trmal Otakar Herold Samel Karbus Schrotz Král Augustin Matolín Nejedlá František Souček Soukup Vác Ulrych Dvořák Hoffer Sobotka Zvolen Francie Praha Vino JUC Schrotz
17 article
Trmat z Toužic: revisory účtů zvoleni: Frant. Tro- jan, úřadník v Praze, a Václav Řezníček, úřad- ník ve Vršovicích. Za nově zvolený výbor ujal se pak slova JUDr Frant. Samek. Jmánem svým a všech nově zvolených prohlásil, že všichni všemožně se přičiní, aby do- stáli úkolům, jež doba ukládá výboru spolku, který chce vážně působiti ve veřejném životě českém. Pro slov řečníkův odměněn byl hlučným souhlasem Potom jednáno o odborech klubovních; usnesene zříditi odbory: organisační, přednáškový, tiskový národohospodářský. Přítomní členové pak ihned s do jednotlivých odborů přihlašovali Při volných návrzích bylo usneseno, aby klub reorganisovaný tak, jak usneseními valné hromady se stalo, učinil o tom veřejnosti projev, spojený s výzvou k součinnosti. Ježto zatím doba pokročila tak, že blížila se půl- noc, byly vzaty z pořadu jednání rozpravy o volbách a politických poměrech, o nichž rokování zahájit měli dr. Samek a Václav Karbus. Bylo usneseno, po- jednati o těchto otázkách ve zvláštní členské schůzi Na to byla valná hromada děkovným doslovem »řed- sedajícího F. J. Kysoly skončena za všeobecné spo kojenosti účastníků jejich.
František Řezníček Samek Karbus Kysola Praha Vršovice
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Schůze širšího výkonného výboru ná rodní strany svobodomyslné koná se ve čtvrtel dne 13. t. m. o 10. hod. dop. v místnostech klubovních (Měšťanská beseda pražská). Na pro gramu jsou jednak otázky organisační, jedna zpráva o politické sitnaci. — Dnes první sletová slavnost! Od hořkýeh věcí k utěšenějším, od rmutu spodiny, rozvířené volební událostí, k jasnějším výšinám radostněj ších událostí v českém životě. Jednou z nich jest jistě letošní V. všesokolský slet, jehož prvn událost, velkolepý šachový turnaj, dnešním dnem ohlašuje řadu slavnostních a slavných dno sletových, vyhražených závěrku června. Česk sckolstvo nastupuje na jeviště české veřejnosti a tu zdá se, že všechno rozjasňuje se v Praze že české a pražské ovzduší zvlášť stává se čist ším a všeobecná nálada nesrovnatelně povzne šenější a také zdá se, že — byl nejvyšší čas Naše české Sokolstvo — bez odporu nejnádher nější projev našt národnosti — bude vedle Ma tice pozvolna také už téměř jediným podnětem nezkaleného národního utěšení, už proto, že jest také živlem nezkalené, ryzí národní čistoty
Praha
19 article
Sokolský znak jako by byl amuletem proti všen chybám české národností mimo řady sokolsk tak bujícím, neboť kdo oblekl červenou sokol skou košili, svékl všechno strannické urputnictv a není ničím jiným, leč právě Sokolem. To je to co oslňuje naše oko, Sokolstvo jest jedním z ne mnohých, vlastní naší silou uskutečněných ide álů českých, a jestliže není dosud proveden jedno z hesel organisaci sokolskcu zakládají cích: „co Čech, to Sokol“, aspoň to platí ne sporně „co Sokol to Čech“. A to je nade vše neocenitelnou okolnosti. Zrovna dědičnou před stavou českých generací stalo se přesvědčení že vrcholem mužství ve formě ušlechtilé demo kracie, této nejčistější myšlenky české, jest so kolství, vykříšťálením mužné duše české jej zmocněná národnost: Sokol, vytříbený Čech mezi Čechy! Organisace našeho Sokolstva jes ovšem také výsledkem českého genia, dík ne omylně myšlence Fügnerů a Tyršů, dík výchově jaké podrobili dědice svého dědictví, dík duchu jejich, který dlí stále u krbu bratrské obce so- kolské. Ukázněný řád sokolského bratrstva do kázal tuto jednolitost tělesa sokolského v če ském lidu a dodal mu zřízení, jaké je nedostiž
Sokol Čo Fügner Tyrš Čechy Sokol
20 article
ným vzorem každé jiné národní organisacea národu českoslovanskému dal instituci, která jest jeho chloubou před celým světem. Hravě dosáhl Sokol českoslovanský, po čem se v ji- ných oborech marně snažíme, stal se ve svém oboru učitelem všech ostatních národů slovan- ských, dosáhl se všemi nerušeně bratrských, pevně utvrzených styků a jako oděl junáctva všech slovanských národů do téhož kroje, jich těla do téže křeposti, tak i mysl jejich zasvěti témuž svatému cíli. Sokol český učinil sympatie francouzského národa, jež před léty již křísil, skutečností, jeho povel uvádí v pohyb i ame- rické bratry na cestu do Prahy, kdež shromaž- duje všechny slovanské i jinojazyčné opravdové přátele českého národa k letošnímu slelu a jeho práce v porobených monšinách českých v samé vlasti jest pak snad nejkladnějším ziskem pro národ. A to všechno jako by samo sebou, bez velkého hluku, bez jakéhokoli překypění citu, bez valných řečí čistě, mužně, úsečně, skromně. A co nejhlavnějšího: jaré zdraví sokolské my- šlenky jeví se ve vzrůstu Sokdlstva od olym- piady k olympiadě, každé jeho sletové cvičiště stává se větším, sletových borců jeho přibývá po tisících. Každý jeho krok provázi zdar, v tom ohledu dovedl uskutočniti svůj sokolský po- zdrav, který se stal pozdravem celého národa.
Sokol Praha
21 article
Kéž by se to povedlo celému česko-slovanskému plemenu tak, jako jeho Sokolstvu, které tisíce- hlavým zástupům českým zas ukáže, jak se to dělá a co to znamená: jedno těleso z tisíců těl, jeden povel, jeden čin! S tím vítáme pátý vše- sekolský sjezd v první slavnostní den jeho mě- síce, sletového měsíce, dnes, kdy historicko- eymbolickou hrou šachovního turnaj připomene nám náš odvěký husitský boj proti odvěkému nepřátelstvu a naznačí konečné, nevyhnutelné české vítězství, k němuž je nejpovolanějším vy- ehovatelem. Sokolstvu našemu a jebo V. sletu: Na zdarl — Uliskování německých soudců v Če- chách. Jak oprávněnými jsou nářky na utlačo- vání německých soudců v Čechách, vysvítá z těchto číslic: Presidentem vrchního zemského soudu je Němec ryt. Wessely, z 9 presidentů sborových soudů V. třídy hodnostní jsou Němci (Weisa v Liberci, Blümel v Mostě, Je- dlitschka v Litoměřicích, Urban v Chebu), ze 17 presidentů a vicepresidentů sborových soudů VI. tř. hodn. 8 Němců (Dr. Wokaun v Praze, Weiss v Budějovicích, Danzer v Mostě, Frieser v Litoměřicích, Wachter v Chebu, dr. Fischen v Liberci, Des Loges v Praze, Hoffmann v Č. Lípě), ze 33 radů vrch, zem. soudu 13 Němeů Kreuter, Lode, Jaksch, Jonasch, Wetzel, dr. Schwager, Worowka, Epstein, Sabeditsch, Schütz, dr. Bauer, Dressler, Brehm), z 21 vrchn. zem. soudních radů 12 Němců (dr. Patera v Praze, Luksch v Praze (zemřel, místo neobsazeno), dr.
Němec Wessel Blümel Urban Wokaun Weiss Danzer Frieser Wachter doktor Fischen Hoffmann Kreuter Lode Jaksch Jonasch Wetzel Schwager Worowka Epstein Sabeditsch Schütz Bauer Dressler Brehm Patera Čechy Liberec Most Litoměřice Cheb Praha Budějovice Č . lípa sborový soud VI rada vrch Němec Luksch
22 article
Kiesling v Praze, Seyss v Chebu, Müller v Praze, Balling v Mostě, J. Hofmann v Praze, Hájek Liberci, Isakowicz v Král. Hradci, dr. Únger v Praze, Weinert v Litoměřicích, Strauss v Li- berci). Mají tedy Němci ve vyšších mí- stech převahu, ano i většinu. Po- dobně nepříznivými jsou poměry u smíšených krajských soudů. U krajského soudu v Lito- měřiclch, jemuž přiděleny jsou ryze če- ské okresy Rodnice a Libochovice a siln smíšené okresy ostatní, tak že obvod tento má 25 8 proc. českého obyvatelstva, je presidentem i vicepresident em Němec. vrchní rada Němec, ze 14 radů pouze jeden Čech a ze všech 22 soudeů pouze 3 Češi (dr. Malý, Svatoš, Čapek) čili 13 proc., ač mělo by jich býti 26 proc. čili 6.U krajského soudu v Č. Budějovicích, v jehož obvodu je většina českého obyvatelstva to 58 6 pr., je presidentemNěme c Weis a z 9 radů je 5 Němců (Lahola, Libora, dr. Dafiner, Klein, Wainmann); u krajského soudu v Mostě, kde je 27 proc. českého oby- vatelstva, je presidentem i vicepresi- dentem Němec a ze všech 20 soudeů pouze 2 Češi (Stöger, Steger) ač mělo by jich být 6; u krajského soudu v Cheb s 3.3 proc. českého obyvatelstva a v Česke Lipě se 49 proc. českého obyvatelstva, nen vůbec jediného českého s oudce, za to u zemského a obchodníh soudu v Prazespouhými 3.2 proc. ně- meckého obyvatelstva je presidentem trestního soudu Němec dr. Wokaun, z 11 vrchních radů 5 Němců (dr. Patera, Luksch (zemřel, místo neobsazeno), dr. Kiesling, J. Hofmann, dr. Unger),
Müller Balling J Hofmann Král doktor Únger Weinert Strauss Němec Čo Čech Malá Svatoš Čapek Weis Lahola Libor Dafiner Klein Wainmann Stöger Steger Wokaun Luksch Kiesling Praha Cheb Most Hradec Litoměřice Libochovice Č . Budějovice Hájek Liberec Isakowicz Rodnice
23 article Hudba.
Hudba. + Sen lesa. Hodební báseň o 3 dějstvích o Ladislava Prokopa. Úprava a verše od Karla Maška. Judbu složil Ladislav Prokop. Ladislava Prokopa znali jsme dosud jako sym- fonika a skladatele komorního. V obou směrech sym- fonickými básněmi z cyklu »Ve stínu lpy« i kvar- tetem věnovaným památce zesnuíého přítele hlásil se přívržencem hudby programní z naší mladé gene- race nejpřesvědčenějším a také nejuvědomělejším cílů, prostředků i dosahu této hudby. Přinášel jí správné pochopení ideové, ovládnutí námětu, smysl technický, jenž jmenovitě znalostí a charakteristi- ckým užíváním nástrojů se jevil, nade vše pak umění vzbouzet náladu, vyvolávat poesii tónů. Nebylo vše v prvých těchto pracích urovnané, výsledek neodpo- vídal vždy vůli, ale zájem a pozor budily již tyto začátky, každým záchvěvem mluvil z nich budebník seriosní, vysokých snah, dobré kázně umělecké, mluvil k srdci poetíčností svých pomyslů, vřelostí výrazu. Nyní přichází Prokop s větším dílem, s první svou praci scénickou, a jsou to zase tytéž sympa- tické rysy, s nimiž se tu shledáváme, ale vyspělejší, utužené prací a zápolením uměleckého vývoje. Mohli byste se diviti, do jakého zvláštního ovzduší nálad vás uvádí, do jakého světa alegorií a poetických ab- strakcí, nového dnešnímu zreálněnému a sestřízlivě- lému jevišti, kdyby vám to nepřipadato vše tak při- rozené u té jemně založené povahy tvůrči, při tom poetickém snilkovi, který každou prázdnou chvíli hledá osvěžení a útěchu nitra z všednosti světav šumivých hlubinách lesních. Mnoho si odtud odnes dojmů, mnoho mu vyprávěly ty černé lesy české.
Prokop Mašek
24 article
Poslyšte, co. Že jest ještě ve světě Poesie, a že se neudolá její moci. Že jsou ještě srdce prostá, která jsoují otevřena, která ji přijímají jako svátost, ale že Poesie vítězí i nad hrubou, posměvačnou silou přírody, i nad dušemi zkornatělými všedností. V básni, kterou skla- datel zpředl ze svých dojmů lesních, dýší a žijí zá- stupci všech těchto druhů. Poesie v úkrytu lesů, za měsíčních nocí a za jiter, zvihlých rosou, v paprscích slunce přivívaných vánky. Ale zde je královnou, vládkyní neobmezenou, nejmocnějšl. Salyr — symbol hmoty; nejdříve ukáže se jí jako středověký rytíř na rozvalinách hradu, a když Poesie, litujíc jeho osudu. slibuje mu další život (á budila sny v mladé tvé duši, já učila modlitbám tvůj ret, já vedla tě v boj a k slávě, mnou také zase ožiješ), Satyr dává sej poznati v pravé podobě, se svým smíchem, svým
Satyr
25 article
chtíči a svody. Vejdou v sázku: podaří-li se Poesii najít jedinou duši, neporušenou zlatem, chce pro- měniti rouhavý svůj posměch v hymnus. Když se rozední, přicházejí do lesa žnec a žnečka s veselnu písní národní. Rozkošné její zvuky uspíší úmysl Poesie, jíti na zkušenou mezi lidi. V mladém učiteli hudby Karlovi, chorém a chudém, marně toužícím po tásce a hledajícím krásu a svobodu, v samotách přírody, seznává duši, jakou hledá, ale Karel, zkla- maný světem, nechce jí býti průvodčím k lidem — vždyť sám před nimi prchá do samot lesních. Ale i sem pronásleduje ho světská vřava: za zvuků banální hudby míří sem výlet z města, neposedná mládež, usedlé stáří, bujarý smích, prostomyslné veselí, ale též nízký žert, šosácká prosa, vše v jedné směsi. Děvčata vypátrají v úkrytu Karla. Volky nevolky musí s nimi v ruch a dokonce písničku jim zazpívat, nebylo platno zdráhání, když také hezounká dcerka měšťanosty Bohaty, Zdenka, Karlova žačka připojila se ku prosícím. Ale svou smutnou písní spíše vše pokazí. To má jiný úspěch její ženich Jan svou veselou písničkou, kterou mohou hned všichní refrénem notovat.
Vejda Rozkošná Karel Bohata Zdenko Karlův Jan
26 article
Do pochval vmísí svůj hlas i Satyr, přiblíživší se v převleku myslivce. Vede svou schovanku do města. Bohata chová se upjatě k neznámému, ale půvab dívky jal Zdenku, která zve pěstouna i scho vanku k nim za hosty. První zkušenost s lidmi čin Poesie hned po odchodu výletníků: zulámané větve sešlapané květy, rozházené papíry, rozbité láhve zu stávají jako mrtvoly na bojišti po radovánkách mě šťáků. Do města dorazí Poesie se svým průvodcem právě v době, kdy chystají se k odhalení pomníku. Místnímu básníkovi jej postavili, ale nikoli za vyšší dar Poesie. za to, že by je byl povznášel, činil lepšími — jen proto, že hověl jejich zálibám a vrtochům, že umě je bavit jejich způsobem, že lehtal jejich ješitnost konečně mnozí, zvláště mládež, prostě proto, že každá slavnost jest jim vítanou záminkou zábavy. Je to druhě zklamání Poesie, třetí, trochu povážli- vějšího rázu, poskytne jí Bohata neslušnými návrhy ve svém domě. Tím vším dohnána je Poesie k ráz- nému zakročení. Právě když se chystají odhalit po- mník, zastoupí jim cestu a plamenným proslovem snaží se vznítiti troud prázdných ardeí, chtějíc je po- vznésti do své výše. Mládež začíná již také znenáhla se zapalovati, v tom však objeví se pod odhalenou rouškou lešení, na piedestalu zelený Satyr v celé své ďábelské ironii a zlatým jablkem odvede Poesii všechny, i ty, kteří již již byli by se uchýlili v její šlépěje. Zlatého jablka, o něž v davu vznikne rvačka zmocní se Jan a jako šťastný vítěz odvádí si Zdeňku
Satyr Bohata Zdenek Jan Zdeňka
27 article
Poesie nemá opět nikoho. Jen v chudobné svojí svět- ničce zmírá chorý, Zdeňkou odmrštěný Karel. Matka těší jej vypravováním o ideální mysli otcově, Karel znovu se chce vzmužiti, ale je opuštěn, ponížen, ne mocen a chud... Zdrcen tíhou těch myšlenek klesá. Ale v posledním okamžiku pomyšlení na Poesii, n Hudbu vlévá mu nové sily; Karel, ač s přemáháním tělesné slabosti, jme se improvisovati na svém kla- víru a v poesil hudby vrací se mu štěstí. V extasi vidí Poesii na trůně, v královském hávu. vrhá se ji v náruč a ztišen jejím polibkem, usne Ustaraná matka již dávno neviděla ho tak klidně spáti. Srovná květiny u jeho lůžka a zazpívá ubo- hému hochovi ukolébavku, jak něžnou jen matky dovedou zpívat nad lůžkem chorých dělí. Poesie vrátí se do své říše, obohacena zkušenostmi. Satyr, aby se jí zalíbil, odhání od jejího prahu Jana se Zdenkou, kteří sem zabloudili zpiti domnělým štěstím bohatství. Sám mní se býti vítězem v sázce a chce tím Poesii usmířiti. Než přece jest jeden, jenž zůstai věren Poesii a sobě. Jest to Karel, který sem při- chází znovu čerpat osvěžení do hlubin lesních. Zví- tězila tedy Poesie, Satyr prosí ji za odpuštění. Lesní vily a zjevy boldují své královně, mezitím co vy- chází slunce a vše splývá v mohutný hymnus. Myslím, že z náčrtku děje vyplývají silné i slabé stránky námětu samy. Předností jeho jest rozhodně hlavní idea: oslava Poesie v boji s prósou živola. Přednostmi jsou dále poetičnost látky i jednotlivin v zpracování, zvláště dovednost kontrastu mezi sně- ným a žitým, udržující a napínající zájem i tam kde by již usínal přílišnou abstraktností. Na druh straně jsouť to právě ony ustavičné abstrakce, ta celá allegoričnost děje, která novotou svého zjevu sice na jevišti dráždí, ale v průběhu též unavuje a sesla- buje účin.
Zdeňka Karel Satyr Jan
28 article
Pavučinka děje jest křehounká, postavy nutné kolísají mezi konkrétností a abstrakcí. Všude tam. kde abstrakce zkonkrétněly, kde rozproudil aspoň na chvíli skutečný život, jako na př. ve scénách výlelu. stoupal účin, jakoby jeviště znovu chtělo dokázati starou pravdu, že na jeho prkna patří především život a ta poesie, která vyvěrá ze života. Ale dílo bez nejmenší pochyby ani nechtělo býti divadelním kusem obvyklého rázu. Rozhodným jeho momentem jest náladovost. Nálada a opět nálada, mosaika nálad. jež všechny směřují k jedinému cíli: vyjádřit vzne- šenost Poesie, akcentovat její moc v umění a to n v umění jediném, v básnictví, nýbrž ve všech a zde tedy především v hodbě. A té síle přesvědčení, tomu čistému názoru uměleckému platí především náš po tlesk.
29 article
Text jest duševním majetkem skladatelovým Myšlénka, čerpati v hudbě z poetických nálad lest z jeho šomění a přísvitů, neobjevuje se poprvé. Ale v tom rozsahu je to pokus nový, originální, jakož vůbec celá myšlenka, zapomenutou allegorii rene- sančního divadla oživit uměním dneška, jest nová smělá. Odvaze náleží v umění vždy uznání, třeba ne bez výhrad. Formální, veršový povrch dal dílu Karel Mašek. Zhostil se úkolu s obratností lite- ráta dobré své kvality. Verše, jak můžete se pře svědčit z úhledné knižky, vydané J. Ottou a ozdo bené obálkovou kresbou Viktora Stretliho, jsou dobř ukuté a jak se přesvědčíte z poslechu, příjemně znějí. Na čem nejvíce záleží, jest, že látka úplně při- léhá vloze skladatelově, vyšedši z jeho duše, že není tu mezi slovem a hudbou žádného toho dualismu. který při práci dvou různých povah uměleckých, ja- kými z pravidla básník a skladatel bývají, objevuje se trhlinami často i ve výtvorech nejlepších. Zde ne- seno je vše jedním duchem a ta jednota tv ří pevné pojítko nálad, jež rozmanitostí svou jinak lehko by zaběhty v mosaiku.
Mašek Stretli Otta
30 article
Jak autor provedl svůj úkol hudebně, projed- náme detailněji příště. Práce je tak pozoruhodna, že zasluhuje, abychom se k ní vrátili. Koustatují jen všeobecně, že se mu to zdařilo znamenitě, že podal dílo překvapivě vyspělé, které též dle toho těšilo se úspěchu plnému a doufám, též trvalému. Tolik jest jisto: »Snem lesa« vstoupil na české jeviště nový pracovník, operní talent rozhodný. + Zamilnutá demise generálního ředitele Mollla. Z Mnichova. Generální intendant Speid! odjel do Pešti, aby s rakouským nejvyšším hofmistrem docilil nějaké shody v záležitosti Mahlerově a Mott- lově. Podepíše-li Mottl novou smlouvu platnou pře rok 1910, obdrží neobyčejně vysoké vyznamenání. — Z Mnichova, 8. června. (K. k.) Princ vladař za- slal včera vlastnoruční dopis hl. intendant. svob. p. Speidelovi: S politováním dověděl jsem se o žá- dosti za propuštěnou hudebního ředitele Motila. Zá- dost jest odůvodněna osobními příčinami. Napro tomu stojí však vyšší zájem na mnichovské hudební a dramatické umění, pro něž by odchod vůdce ne- obyčejného významu, jakým jest Mottl, znamen neobyčejně těžkou a sotva nahraditelnou ztrálu Tento ohled mi zabraňuje, abych Mott la po jeho krátké působnosti sprosti smluvního závazku, jehož vysloveným úče- lem bylo zabrániti předčasné ztrátě výnikajícíh umělce. Jsem s uměnímilovným obyvatelstvem Mni- chova v tom za jedno, když za nejvřelejšího a nej vděčnějšího uznání umělecké působnosti generálníh
Speid Mahlerův Mottl Mnichov Pešť Mott Mollla
31 article
hudebního ředitele Mottla nepřijímám jeho žádost za propuštění. Vyzývám Vás, abyste toto mé rozhodnutí sdělil Mottlovi a zároveň mu oznámil, že jsem ochoten vyjíti vstříc projeveným jeho přáním ohledně jeho nynějšího služebního postavení, ale na druhé straně očekávám od něho, že se zřetelem na moje rozhodnutí nebude již opakovati prosbu o předčasné propuštění. +Z Vídně, 8. června. Ředitel dvorní opery vídeň- ské Mahler odebéře se 22. t. m. na dovolenou, z které prý se již asi nevrátí. (7) + H. Hopp: »Dětem pro zadost«. Dětská sbírka pro klavír na 4 ruce. Cena K 1.60. Celý sešit má svůj pěkný program, který dítě musí od první noty zaujati. Všechny skladbičky psány jsou v objemu pěti tonů, bez oktáv a může jich žák použíti jako zábavného cvičení ke kterékoli klavírní škole, hned při počátku vyučování. Skladbičky vyšly v Edici M. U., nákladem Mojmíra Urbánka, Praha, Jungmannov tř. 14. Hlávkův paláe. + Oskar Nodhal: Písně. Op. 11. Seš. I. a II. Vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek, vedle Národ- ního divadla. Každá z nich jest v pravdě uměleckým dílem, ať již tone v melancholickém ovzduší (Sen) neb vystihuje komiku textu (Dudák). Cena 3 K.
Mottl Mahler H Hopp M U Urbánek Hlávkův Nodhal Sen Dudák Vídeň Praha Jungmannov třída Francie . A
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Mrtvé město. Tragedie o 5 dějstvích. Napsal Gabriel d' Annunz i o. Přel. K. M. Mečíř. (Třetího cyklu »Kruhu« hra V.) Perversní a archaeologiekou tragedii italskéh modernisty může pokládati za veledilo udávající nové směry dramatu, jen estetický snobismus, který má přikázáno, které autory obdivovati a kterým klnouti. »Mrtvé město« má však jisté krásy básnické a rafí- novanosti divadelní, jež dovedou zmásti i okouzliti Ale velikým, směrodatným dílem není ta moderní tragedie osudné porušenosti pohlavní. Jako nad vyprahlým suchoparem žíznivé Argo- lidy vztyčují se vrcholky ozářené blýskavícemi ohni hlubokých a horoucích nocí, tak i nad d' An- nunziovým »Mrtvým městem«, nad tou prosou bás nickou a jednotvárnou, vznášejí se velké stíny anti- cké tragedie, vyvolané z tajemství »mrtvého městae, ze zřícenin Mikénských, z nichž hrdinové d' Annun- zioví vybrabávají popel a zlaté šperky herců tra- gedie antické. Spojení těch dvou tragických světů v scenerii nádherné, smutné a nevýslovně poetické je genial- ním nápadem. Ale postavy moderní tragedie mizl před grandiosní a rozechvívajíci mohutností Kassan- dry, Elektry, Ifigenie, mizí ve své nervose a choroh
Annunz Mečíř Mikénský Annun Ifigenie d ' Ana