Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NARODNÍ LISTY

3

9. června 1907. Císlo 157

4 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. O významu přirozené výživy novo- rozence a kojence. Zvláštní životní poměry, kterými vyznačuje se novorozenec a kojenec a sice jak ve stavu zdravém, tak zvláště za nemoci, budí svěráz- ností svojí a i velkým svým významem pro celý další život nejen zájem rodičů a nejbližšího okolí kojencova, ale i zájem celé nejširší veřej- nosti. K vážnému přemýšlení o zdravotnických otázkách nejútlejšího věku dětského nutí nás ve- liká úmrtnost ve věku dětském vůbec, v době pak prvého roku zvláště. Úmrtnost v době prvých čtyř neděl života dětského je tak značná, že se téměř rovná úmrtnesti, jakouž vykazují dět v stáří od prvého až do ukončení roku pátěhe

5 article

Vedle této poměrně největší úmrtnosti v prvém roce jsou to dále velice četná, nejrůznější a prů- během i následky svými velice význačná one- mocnění kojenců, dílem stavy chorobní již vro- zené, dílem onemocnění při a po porodu zl- skaná, která právě v tomto nejútlejším věku za- sluhují ocenění co nejpatřičnějšího. Sluší zde na příklad uvésti jen velice častá, závažná a svérázná onemocnění ústrojů zažívacích, vy- žadující jednak velice mnoho ztrát na životech, zůstavující jinak celou řadu neblahých stavů následných u děti, jež onemoeněni nepodlehly- Upozorňuji zde jen na příklad na děti sešlé po počasných katarrbech zažívací roury, děti sti- žené pokročilejšími příznaky křivice. Zjištěno jest pozorováním klinickým i zkušenosti z lé- kařské praxe, že v řadě těchto seslabených dět snížena jest ve značné míře způsobilost, brániti se se zdarem chorobám jiným, v pozdějším věku dětském se jevícím, zvláště chorobám na- kažlivým Dalším důložitým činitelem v této otáze jsou zeela zvláštní stavy a poměry v úkoneci jednotlivých ústrojů za stavu normálního, kte- rými se zvláště prvý rok dětského věku liší od poměrů dítěte staršího a zvláště člověka dospě lého, tak zvané poměry fysiologické.

6 article

Hned v prvém okamžiku po narození dí těte změní se některé fysiologické úkony úplně jiné teprve tímto okamžikem zahajují svoji čin- nost. Ku prvé řadě patří značná změna oběhu krevního, k řadě pak druhé zahájení dýchání prvým výkříkem novorozeňátka. Výměna plynů při dýchání jest u novorozence a kojence nepo- měrně čilejší, než u dospělého člověka. Svým pokusy dýchání novorozenců a kojenců, vyko- naných v c. k. českém ústavě fysiologickém-pro- fesora dra. F. Mareše, zjistil jsem, že kojenee při dýchání spotřebuje poměrně o 60% kysliku a vyloučí o 30% kysličníku uhličitého více, než dospělý člověk. Výměna plynů při dýchání jest tu proto tak veliká, že kojenec velice rychl roste. Dále přistupuje tu velice čilá samostatna výživa novorozence mlékem ženským. K tomu druží se ještě značně dráždivý vliv nového prostředí, do něhož dítě po porodu při chází, zvláště vzhledem k regulaci tělesné teple- ty, která u novorozeného dítěte není ještě úplně hotova. V této příčině jsou zvláště vážně ohro- ženy děti nedonošené, které ztrácí následkem poměrně většího povrehu těla svého více tepla. než děti donošené, jichž povrch jest poměrně menší.

F Mareš

7 article

Budu-li nyní po tomto všeobecném úvodu blíže zabývati se otázkou o významu přirpzené výživy u novorozence a kojence, chci předem upozorniti na zcola zvláštní výjimečné poměry vzrůstu dítěte v prvém roce, pokud váhy i délky těla se týče. Díté roste jak na váze, tak i na délce těla v prvém roco nejrychleji. Jeho první váha, zjištěná po porodu v prvém týdnu pravidlem poněkud klesá, pak ale rychle vzrůstá, a to v té míře, že u ditěte správně kojeného první váha často již koncem pátého měsíce se zdvojnásobí, koncem roku ztrojnásobí. Čím dítě starší, tím jest též vzrůst na váze pomalejší, takže váha koncem prvého roku zdvojnasobí se obyčejně teprve koncem roku šestého, a tato teprve v době pohlavního dospíváni. Podobné asi poměry možno tež na- lézti při vzrůstu dítěte do délky. Z fečeného jest patrno, že dítě nejrychleji buduje na svém těle v roce prvém, a možno zcela určitě tuto značnou intensitu vzrůstu v prvé. rece považovati za rozhodující pro celý další život. Dítě staví si v prvém roce velice rychle zaklady celého svého tělesného ústrojí a na zdatnosti základů těchto záleží celý další osud dítěte. Všímněme si nyní blíže poměrů fysio logických celého zažívacího ústrojí u novo- rozence a kojence, seznáváme předem, že celá roura zažívací a do ní ústící žlázy (slinivky játra, mikter) nápadně se liší jednak svojí stav- bou, jinak svojí prací od poměrů u dospělého člověka. Všeobecně můžeme tvrditi, že ústroí zažívací jest nepoměrně choulostivější, než u do- rostiého člověka.

8 article

Musí tudíž potrava, kterou novorozenec kojenec přijímá, býti takového druhu, aby jed- nak v plné míře stačila velikým požadavkům rychle rostoucího organismu dětského, jinak aby nebyla přítěží pro choulostivě ústroje zažívací a nezpůsobila v daných případech poruchu těchže. Potrava tato musí obsahovati zcela určite látky výživné v přesném množství a musí býti prosta veškerých látek, které by kojencem zpra covany býti nemohly. Potrava musí býti témět v celém prvém roce výhradně jen tekutá, ježte kojenec, postrádaje chrupu, nemůže potravy pevnější přijímati. Všem těmto důležitým podmin- kám odpovídá v plné míře jen mlé ko mateřské, které jest nejlepšl ideální a nenahraditelnou výži vou kojeneovou. Mléko ženské obsahuje všechny, k rychlé mu vzrůstu kojence potřebné látky — bílkovinu, tuk, cukr a soli — v množství, jež zůstává u ženy v různých obdobích kojení přibližně as stejné, je-li ovšem žena stále zdráva a ke ko- jení způsobilá. V pozdějších měsicích kojen počíná pravidelně množství bílkovin v mléce ženském klesati, což pozorujeme i na kojenci v této době dítě jen málo na váze přibývá, neb Hokonce i na váze ubývá, nepochutnává si již tak na mléku mateřském, jako v dobách dřivěj- dích a nastává nutnost, počíti u kojence s opa- trným přiživováním.

9 article

Četnými studiemi poslední doby bylo však dále ještě zjištěno, že mléko ženské není pouze tekutinou, chovající zmíněné, ke vzrůstu dítěte nutné látky chemické, nýbrž že v mléce žen- ském obsaženy jsou tak zvané „enzymy“, jež dodávají mléku schopnosti fermentativních. Vedle toho zjištěny v mateřském mléce určitě ochranné látky (alexiny, agglutininy), čímž stává se ženské mléko jakýmsi prostředkem ochranným a i léčebným. Snad možno známou zkušenost klinickou, že kojenci v prvých měsících života poměrně velice vzácně zachváceny bývají určitými cho- robami infekčními — difterie, prudké osutiny. tyf — vysvětliti přítomnost těchto látek, orga- nismus dětský chránících. Žádná matka neměla by se bez příčíny vážné zříci této svaté své povinnosti, býti první živitelkou svého vlastního dítěte, je-li k výživě této způsobilá, o čemž ovšem rozhodovati může jedině lékař. Musím zdo konstatovati, že z dnešních dnů bobužel počet matek, jež samy své děti kojí, stále rychleji klesá: příčiny toho nebývají vždy jen nezpůsobilost ženy ke kojení. Často setkáváme se tu s motivy nejrůznějšími, někdy i malichernými a nicotnými, které vlastní matku svádí k tomu, aby se této přirozené své povinnosti vyhnula. Příčiny, které ženám oby- čejně brání dítě vlastní kojiti, jsou většinou dvo- jího druhu: a) matka nekojí sama své novo- rozeně buď pro skutečnou chorobu, což bývá často oprávněno, neb pro domněnku, že je cel- kově slabou, že by ditě své neukojila, aneb že by na svém zdraví kojením utrpěla; b) matka a častěji její okolí usuzují nesprávně, že prsní žlazy nejsou vyvinuty tak, aby mohly býti zdro jem výživy novorozence.

10 article Prof. dr. Fr. Scherer.

Prof. dr. Fr. Scherer. Vliv převládně masilé diaety na vývoj kost zkeušel Chalmers Watson na 100 krysách a přiše k výsledku, že kosti zvířat, výhradně masem krme ných, jeví známky křivice (rhachitis). Uvádí pak zají- mavý případ, který pozoroval u dítěte, jež pro nedo- statečné ozubování bylo po 6 neděl živeno surovou šťávou z masa. Dítě stalo se velmi nedokrevným jevilo duševní ochablost atd. a stav jeho se čím dál horšil, takže bylo podezření na tuberkulosu. Po smr neprokázána při sekci stopa tuberkulosy, za to jeviiy kosti nedostalečné zkostnatční. Z instituce školních lékařů. V Meinin gách jest povinností školních lékařů, třikrát za rok rodičůn přednášeti kapitoly o zdravotnictví.

profesor doktor František Scherer Watson

11 article Vědecké rozhledy.

Vědecké rozhledy. O přenášení energie. Napsal soukr. doc. dr. Boh. Kučera. V prvé části svého článku zmínil jsems o tom, že k hlubšímu porozumění nejdůležitěj- šího — elektrického přenášení energie je nutnou znalost základních pojmů o elektrickém proudu. Jsou to tři veličiny, které je nutno míti na zře- teli: I. Intensita proudová (méně výstižný název starší je „síla proudu“), která udává, jak ve- liké množství elektřiny vodičem prochází; 2. ei. odpor vodiče a 3. el. napjetí (elektromotorická síla), která mezi konci vodiče působí. Nejlépe objasníme si věc příkladem, srovnávajíce elek- trický proud vodičem s vodním prouděním tru- bíci. Představme si vysokou válcovitou nádobu opatřenou na spodu otvorem, k němuž je připo- jena dlouhá vodorovná trubice malého průměru Naplníme-li nádobu vodou až do jisté výše, jest tlak, kterým se voda do trubice vhání, tím větší čím výše se v nádobě hladina vodní nachází. Není-li trubice na konci uepána, proudí jí voda ven. Množství vody, které za každou vteřinu ztrubice vyteče, nebo jak jinak se můžeme vy jádřiti, které za každou vteřinu libovolným prů- řezem trubice prochází, je tím větší, čím tlak a tedy výška vody v nádobě je větší. Ale nejen to: Kdybychom trubici zkrátili, nebo užili tru- bice o větším otvoru, viděli bychom, že za téhož tlaku vytěká tím větší množství vody, čím jest trubice kratší a tlustší. Připisujeme tedy trubiei jistý odpor, který se proudění v cestu staví který je tím větší, čím je trubice delší a užší.

docent doktor Boh Kučera

12 article

Zcela podobně, jako u tohoto hydrodynamického příkladu proudění vodní, můžeme si obrazně představovati proudení elektřiny. Jako v prvém případě je podmínkou vzniku vodního proudu tlak, tak jest příčinou proudu elektrického elektrické napěti, které si můžeme zjednati na př. pomocí galvanických článků (v telegrafii. u ol. zvonků), nebo pomocí dynamoelektrických strojů (při osvětlování, el. drahách a p.). Ob- dobou trubice vodní jest elektrický vodič, drát. který také klade el. proudu odpor tím větší. čím jest tenči a delší. Jako vyteklé množ- ství vodní závisí na tlaku a odporu trubice, tak i intensita ol. proudu, čili množstv elektřiny, které projde vodičem za jednu vte- řinu je tolikráte větší, kolikráte větší je el. na- pětí a tolikráte menší, kolikráte větší je elektri- cký odpor vodiče. Tento poznatek nazývá se zá- kenem Ohmovým, a jest pro celou nauk o elektrickém proudu základním.

Ohmův Ob

13 article

Zvláště jednoduchým se stává jeho vyjá dření, užijeme-li vhodných jedniček pro veličiny zde intervenující. Nejjednodušeji se dá realiso vati jednička odporu, která se nazývá O hm jest to odpor, který klade průchodu el. proudu sloupec rtuťový průřezu 1 mm“ a délky 1.063 metru nebo (přibližně) odpor měděného drátu průřezu 1 mm a délky 56 metrů. Dle toho, eo jsme o odporu řekli, je patrno, že drát měděný. 28 metrů dlouhý a 1 mm2 průřezu, má odpon jen 0.5 Ohmu, nebo naopak drát 56 m dlouhý a 0.5 mm“ průřezu, má odpor 2 Ohmů. Jedničk napětí el., která se zove Volt, jest o něc menší, nežli napěti, které působí mezi póly zná- mého článku galvanického Daniellova, asi o tře- tinu menší, než je napětí mezi póly při domácíeh zvonkových zařízeních užívaného článku Leclan- chéova (jež obnáší 1.5 Volt), asi polovinu na- pětí akumulátoru. Proud, který vznikne v drátu odporu 1 Ohmu, když mezi konci jeho působ napětí 1 Voltu, má intensitu jedničkovou rovnou 1 Ampére*). Když zavedeme tyto jednotky. pak zákon Ohmův nabývá jednoduchého tvaru Intensita proudu elektrického (v Amp.) se rovná elektr. napětí (ve Voltech), dělenému odporem (v Ohmech). Chceme-li na př z dynamoclektri okého stroje na napětí 120 Volt odebírati proud

Ohm Daniellův Ohmův Volta mm Ohm Klanchéův Volta Ampére

14 article

*) Zákkonitě je Ampěre definován jakožio proud. klerý z roztoku stříbrnaté soli vyloučí za každou sekundu 1.118 milligramů tříbra; Volt je definován pomocí Ampěre a Ohmu 240 Ampěre, je vidno, že veškerý odpor veden (spolu s odporem, který dynamo samo má), ne smí přesahovati 12210 = 1/2 Ohmu. Celé napět 120 Volt je ovšem stejnoměrně rozloženo po- dél celého odporu 1/4 Ohmu. Kdyby odpor dyna moelektrického stroje samotného obnášel na př ž/zv Ohmu, spotřebuje se v něm samém 1/zso: 1/2 = t/sco celého napětí, tedy 1.2 Voltu. takže na vedení vnejší zůstává pouze 120 — 1.2 = 118.8 Voltů, které působí mezi svorkam stroje a nazývají se jeho svorkovým napětím. Vůbec vždy spotřebuje se dle Ohmova zákon k tomu, aby se proud A Amper prohnal odpo- rem O Ohm napětí A XO Volt. Každý odpor který se nachází ve vedení neužitkovém, slou- žicím jen ku přívodu proudu k místu spotřeby. vede tedy ke ztrátám napětí, které právě se sou- činem z odporu a intensity proudové měří. Tyte ztráty nesmí vzhledem k hospodárnosti elektri- ckého zařízení přesahovati malou část, na př. 10% z původního napěti. Dejme tomu — aby- chom zůstali u příkladu dřive uvedeného — že chceme pomocí dynama na 120 Volt napájeti 480 žárovek na 200 metrů od stroje vzdálených.

Ohm Ohmův Volta XO Volta Ampěre 120 Volta Volta

15 article

Obyčejná 16svíčková žárovka spotřebuje asi 14 Ampre při napětí 110 Volt. Všechny dohro- mady spotřebují tedy 1/4 X 480 = 240 Ampěre při zmíněném napěti. Musíme tedy dovésti proud 240 Ampěre od dynama k žárovkám tak, aby z původního napěti 120 Volt u stroje zůstalo 110 V pro žárovky. Ztráta napěti smí tedy obnášet 10 Volt a ježto těchto 10 Volt musí strojem přívodními dráty prohnati 240 Ampěre, nesmí tylo dráty spolu s vyvinutím stroje míti odpor větší, než 1/210 = 1/2. Ohm. Kdyby ve stroji sa- mém byl odpor 1/200 Ohm, smi vedení mít odpor 1/24 —1/200 = 0.036 Ohm. Celá délka vedení k žárovkám a zpět obnáší 2 X 200 = 400 m. z předchozího víme, že kdyby bylo zhotoveno z měděného drátu o průřezu 1 mm', by mělo edpor 40°/2. = 7.15 Olm. Aby byl odpor pouze 0.036 Ohm, musí průřez drátu býti větší a t 711/%.9se = 200krát a tedy obnášeti 200 mm?= 2 cm2. Musili bychom tudíž ku přívodu a od- vodu proudu k žárovkám užiti měděných pásů na př 2 em. širokých a 1 em. tlustých. Zbývá nám otázka, jak se měří onergie ei proudu. Nejsnáze si zase věc objasníme na hydrodynamickém příkladě. Víme, že práce. kterou na př. vodní turbina nám může dodati. nezávisí jen na množství vody, které jí za vte- řinu protěká, ale také na spádu vody, to jes na tlaku, pod kterým pracující voda stojí. Oe- tud plyne právě výbodnost vodopádů pro získá- vání energie. Zcela podobně má se věc u elek- trického proudu; také zde nerozhoduje jen in tensita proudová, nýbrž též jeho napěti, a pra- covní efekt, pracovnost či energie elektrická z 1 sekundu dodaná měří se součinem z infensity proudové a napětí. Jedničkou měrnou jest tedy součin Ampěre X Volt, Voltampěre, nebo jed- ním slovem Watt. Větší jedničkou jest 100 Watt = Hektowatt a 1000 Watt čili Kilowatt.

Ohm Watt Hektowatt 120 Volta Ampěre X Volta Voltampěre Volta Ampěre Ohm mm Olm krát centimetr 2 Watt kW

16 article

Mechanická pracovnost měři se v technice dosu z větší části na koňské síly (k. s. nebo HIP), p čemž 1 k. s. se rovná práci, která se vykoná. když se během 1 vteřiny zvedne břímě 75 kilo- gramů do výše 1 metru. Mezi mechanickou elektrickou pracovností stává velmi důležitý vztah, že totiž 1 koňská síla = 736 Watt = = 0.736 Kilowatt. Na základě dosavadních poznatků můžeme již velmi mnohé praktické úlohy řešiti. Ptejm se na př., jak silným motorem musíme poháněti dynamo z hořejšího příkladu. Víme, že za na- pěti 120 Volt dává proud 240 Ampěr, čili jeho pracovní efekt obnáší 120 X 240 = 28800 Watt = 28.800 Kilowati; v jedničkách mecha- nických jest to tedy 28.800: 0.736, čili něco více než 39 k. s. Motor ku pohonu dynama musil by tedy dodávati o tolik více, než 39 k. s. kolik obnášejí ztráty pracovní následkem třen v něm a v dynamu, tedy asi 50 k. s. Jiná prak tická otázka, kterou snadno můžeme rozřešiti. by byla následující: Co by mne stálo v Praze elektrické osvětlení bytu, když počítám, že byeh svítil denně průměrně po 3 hodiny osmi 16sví- čkovými žárovkami? Jak již bylo řečeno, po- třebuje každá šestnáctisvíčková žárovka při na- pětí sítě 110 Volt asi 4 Ampěr, čili 1/4 X 110= = 55 Watt, tody 8 žárovek 8 X 55 == 400

Watt Praha 736 Watt kW Kilowat Volta Ampěr Watt

17 article

W. = 0.44 Kilow. Elektrickou energii k účelům osvětlovacím dodává elektrárna města Prahy tak že počítá za efekt pracovní 1 Kilowatt po 1 ho- dinu dodávaný, čili za t. zv. 1 kilowattovou ho- dinu (správněji se má psáti a může snadno vy slovovati Kilowatt X hodinu) 60 haléřů. Na cněch osm žárovek spotřebuje se za 1 hodinu 0.44 kilowatthodin, tedy během dne za 3 ho- diny 3 X 0.44 = 1.32 kilowatthodin, jež tedy stojí denně 1.32 X 60 = 79 haléřů. Ještě snad- něji lze při lihovolném počtu žárovek o libovolné svítivosti počítati takto: Jak je z hořejšího pa- trno, je potřebí na 16 svíček 55 Watt, tedy na každou 3.45 Watt. Toto číslo zve se technicky „ekonomil“ žárovky. Chci-lí vypočist náklad n osvětlení, potřebuji toto číslo prostě násobit po- čtem svíček všech žárovek a průměrnou dobou (v hodinách vyjadřenou) a dostanu spotřebu energie v kilowatthodinách, které po 60 halé- řích elektrátně platím. Je vidno, že čím menší je „ekonomie“ lampy, tím lacinějším je (ovšem nečitaje v to investici) osvětlování a proto neustále přicházejí na trh nové žárovky, u nichž ekonomie je alospoň dle udání výrobních firem menší. U lampičky Nernstovy jest asi 1.7 Watt. u osminové prý 1.5 Watt; světlo obloukově je lacinější, neboť ekonomie obloukové lampy na proud stejnoměrný obnáší asi 1.5 W, na prou střidavý asi 2 W. Ještě jeden příklad zajímavý v krátkosti načrtneme: Malý živnostník potřeboval by ku pohonu strojů motor asi o 2 k. s. a ptá se, c by ho stál v Praze eloktrický pohon tohoto mo- toru. Výpočet je zase úplně snadný. 2 k. s. = 2 X 0.736 = 1.47 Kilowalt. Ježto pražská cen- trála při takovýchto malých spotřebách prodává energii k účelům motorickým, průmyslovým, to- pení a vaření za 30 haléřů kilovatthodinu, stála by každá hodina pohonu 1.47 X 30 == 44 hal.

Watt Nernstův Praha Kilow kW kWh Watt Kilowalt

18 article

Vratme se nyní k vlastnímu thematu o pře- nášení energie. Zmínili jsme se o tom, že se musíme vyvarovati ztrát napěti v neužitkovém vedení sloužícím jen ku přivodu a odvodu prou- du, chceme-li, uby naše el. zařízení pracoval hospodárně. Nyní víme také proč: Vždyť součin z tohoto ztraceného napěti a intensity proudové dává nám elektrickou energii, kterou musíme jen na prohnání proudu vedením vynaložitia která tedy iest pro vlastní účel náš (na př. mo- torický, osvětlovací efekt) ztracena. Ovšem jako nikde v přírodě tak ani v tomto případě nemizt tato energie v nic, nýbrž mění se v nezužitko- vatelné teplo, tak zvané teplo Jouleo v (Džaulovo), kterým se vedení zahřívá. Propočítejme nyní jakožto příklad elektri- ckého přenášení snergie následující případ; Z elektrické centrály má se z dynama o efektu 84000 Watt poháněti elektromotor, vzdálený 10 kilometrů. Mějme především dynamo n 120 Volt, které tedy musí dávati proud 84000: 120 = 700 Ampére, které se odvád k motoru Ztáta napětí ve vedení smí obnášeti 10 (obyčejně méně, 5 až 67%), tedy 12 Volt Délka vedení sem i tam obnáší 20000 metrů.

Watt Volta Ampére

19 article

Aby 12 Volt v měděném vedení této délky zpu- sobovalo proud 700 Ampěre, smí jeho odpoi obnášet 12: 700 = 0.0171 Ohm, tedy mus jeho průřez být 20600%e : 0.017 = 21200 mm čili orůměr (jedná-li se o vodič průřezu kruho- vého) 164 mm. Při tom by obnášela cena tohoto 20000 metrů dlouhého vedení asi 3,960.000. čili skoro 4 miliony korun. Ježto cena dynama by obnášela asi 15.000 K a motoru asi 11.000 korun, je vídět, že by ohromný náklad na ve- dení úplně znemožňoval provedení takovéhoto projektu. Leč mi můžeme efekt 84.000 Wat u dynama docíliti také jinak, na př. napětím 1200 Volt a intensitou 70 Ampére, nebo 2000 Volt X 42 Amp., nebo 3000 Volt X 28 Amp. Pro všechny tyto případy je v připojené tabulce vypočítán průřez a průměr drátu a cena vedení. při čemž vždy jest v úvahu vzata 10procentn ztráta napětí ve vedení.

Wat Ampěre Ohm mm Volta Volta X 42 Amp Amp

20 article

Průřez Cena Cena Cena Volt X vedení vedení dynama motor Ampěre v mm v kor. v kor. v kor. 120x700 21.200 4,000.000 15.000 11.000 40.000 1200x 70 76.4 16.00 2000xK8 42 300028 33.9 10.000 18..000 16.000 Z tabulky jest patrno, že čím s vyšším na- pětím pracujeme, tím menším se stává náklad za vedení, při čemž cena motoru i dynama jen nepatrně stoupá. Jest očividna ohromná výhoda vysokých napětí při elektrickém přenášení ener- gie; jen ona umožňují, že se takovéto projekty dají dostatečně bospodárně provésti. V úvodu o základních veličinách elektri- ekého proudu jednali jsme z důvodu jedno- duchosti stále o proudu stejnosměrném, jaký dá- vají články nebo dynama stejnoměrná a jakého se na př. v Praze (i jinde výhradně) používá u elektrických drah. Leč při přenášení energie na zvláště veliké vzdálenosti stavi se užití stejnosměrného proudu v cestu různé obtíže.

Praha cena cena cena Volta Ampěre 2000 xK 8

21 article

Hlavní jest ta, že nemůžeme dobře překročiti jisté výše napětí. Dnešní pokročilá elektrotech- nika dovede sice stavěti i dynama i motory stejnosměrné na př. na 3000 Volt, leč při tom jest vždy značné nebezpečí, že během pohonu se poškodí jejich isolace. Neboť právě ony části strojů stejnosměrných, jež vyrábějí, ev. konsumují proud vysokého napětí, rotují. Mimo to nasky- tají se veliké obtíže, když přenesli jsme vysoce napiatý proud, a máme ho užiti při napětí ji- ném, na př. při osvětlování nebo k pohonu malých elektromotorů a pod. Nedovedemet stejnosměrný proud transformovati z vysokého napěti na nízké jinak, než tím způsobem, že poháníme motorem, který jej přejímá a na vy- soké napětí zřízen jost, dynamo, které vyrábí proud napěti nižšího. Tento retující trans- formator nezbytně konsumuje část energie a mimo to potřebuje neustále dohledu. Z těchto důvodů jest vysoce důležitým pro elaktrické přenášení energie na velmi veliké vzdálenosti proud střídavý, nebo jeho zvlášt ní druh proud trojfásový. Největší jeho před- ností jest, že se dá velmi snadno transformovati z vysokého napětí na nízké nebo naopak a to pomocí transformatorů bez jakýchkoli pohybli- vých částí, sestávajících v podstatě své ze dvou (ev. šesti) velikých cívek, navinutých na želez- ném jádře, v principu svém obdobných s každé- mu známým Ruhmkorffovým induktoriem. Tyto transformatory, jako je v Praze vidíme na růz- ných místech ulic v podobě válcovilých sloupů nepotřebují dle povahy své žádné obsluhy.

Ruhmkorffův Praha Volta

22 article

Ovšem nemůžeme odebírati ze sltě proud stejno- směrný; tu musíme zase upotřebiti rotu jí- ciho transformatoru, totiž motoru na proud střidavý, který ze sítě se napájí a pohání dynamo, jež vyrábi stejnosměrný proud. Leč stří- davého proudu lze užiti přímo k osvětlování, to- pení i pro obyčejné motory, takže zmíněná ne- výhoda méně padá na váhu. Při přenášení ener- gie pomocí střídavého proudu vyrábí se v cen- uále buď přímo proud vysoce napiatý, který se hned rozvádí, nebo proud o nižším napětí, kte- rého lze také částečně na místě samém použiti. V druhém případě se zbývající část transformuje na napěti vysoké, probíhá vedením až na vzdá- lené místo spotřební a tam se transformuje na napětí nižši, jehož se pak používá. Tak se na př. v pražské centrále vyrábí třifásový proud stří- davý napětí 3000 Volt, který se rozvádí po městě, a na různých místech ve zmíněných již transformatorech transformuje „dolů“ na 123 Volt; tento proud nižšího napěti se dodává kon- sumentům. Mimo to nachází se na Karlově a n Malé straně zvláštní stanice, jímž se přímo při- vádí třífásový proud napěti 3000 Volt a v nichž se rotujícími transformátory mění na stejno- směrný proud napětí 550 až 600 Volt pro účely elektrických drah a osvětlování města lampami obloukovými. Vedle toho vyrábí také centrála přímo proud stejnosměrný tohoto napěti pr blízké trati elektrických drah.

Karlov Volta

23 article

Jedná-li se však o přenášení energie do velikých dálek, užívá se proudů střídavých o na- pětích vyšších, která ovšem nevznikají přím ve stroji, nýbrž získají se transformaci strojo- vého proudu „nahoru“. Roste tím sice nebez- pečnost a nutnost vedení výborně isolovati, ale přece klesá náklad za ztráty onergie a to je v dnešní praktické době přece jen, jak se zdá. věcí hlavní. V Evropě nejvyšší napětí je na 30 km. dlouhé trati mezi Gromo a Negro v Italii. kde užívá se 40.000 Volt, a projektovaná traí Moutiers-Lyon s napětím 59.000 Volt. Amerik drží i v této věci primát: 200 km. dlouhé vedení od centrály na Kern-Řiveru v Kalifornii do Los Angeles má napětí 65.000 Volt, před kterým před 10 léty, by se byl každý elektřotechnik zhrozil. Dnes nemůžeme leč obdivovati se těmto ohromným a rychlým pokrokům elektrotechniky této nejmladší větve věd fysikálných a s napš- tím čekati nových překvapení, jež v dalším svém tak mnohoslibném rozvoji ještě nám chystá.

Kern Řivera Evropa Moutiers Lyon Volta Amerika Kalifornie Los Angeles Negra Italia km Volta

24 article

X Zločin a duševní porucha. Nedávný procen Taťány Leontěvé, ruské revolucionářky, klerá ve Švýcařích dmylem zavraždila bezúčastného soukrom- níka, považujíc jej za nenáviděného ruského býv ministra Durnova, jednoho z předních předsta- vitelů reakcionářské vysoké byrokracie petrohradské. znova zavdal v právnických kruzích podnět k úvahám o oblíbeném thematě, kde zločin přestává být trest- ným, stávaje se pouze neblahým průvodním zjevem více či méně zřejmě duševní poruchy. Řadu odborni- ckých názorů registroval v berlínském denníku „Ta štábní lékař dr. Lion, přimlouvaje se rozhodně z požadavek oněch, kdož zdůrazňují právo zdravých na zvýšenou ochranu před duševně chorými zločinci Přes to však po jeho názoru nelze souhlnsiti na pr z Nordhausenem, jenž žádá po případě ber chledné vykonání trestu i na těžkých zločincích zcel nepcchybně duševně chorých, poněvadž při nebez pečných není za nynějšího zařízení v blázincích témě nikde naprosto vyloučeno nebezpečí útěku. Poklád to za návrat ke středověkým právním názorům, navrhuje místo toho důkladnou reformu ústavů pr choromyslné a především personálu ošetřovatelského. Ten musí být, po jeho názoru, bozpodmínečně tělem silný, dobře placený a nepřetěžovaný služhou, p- drobený důlklivé a stálé, účelně prováděné kontrol odborně-lékařské i státní. Nejlíp by se mu zamlouval čistě stální organisace dozorčího personálu, ozbroje- ného, s tuhou disciplinou, podobnou asi vojenské, s přísnou odpovědností nahoru i dolů. — Je známo z denních zpráv, že Tatána Leontěvá, v níž vypukl již čiré šílenství, dodána byla před nedávnem do je- noho ze švýcarských ústavů pro choromyslné. 19°/,07.

Leontěvá Durnův doktor Lion Nordhausen

25 article

Šachy- Číslo 188. Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Nejslavnější český problemista pan JUDr. Jan Dobruský t dne 5l. května 1907. Podrobný životopis přinesly „N. L.“ dne 31 května 1907) Úloha čís. 333. (TId. för Schack) Frant. Dedrle v Brně

J Rašovs J Rašovský JUDr Dobruský František Morava Brno

28 article

Bílý na tahu zremisoval partii následovně: 41. Vh7—h8 Vg2—a2, 42. h6—h7 f3—f2+-, 43. Kel—f Kf4—f3, 44. Vh8—a8ll Va2xa8, 45. h7—h8D Vasx b8 pat. Partie čís. 262. a 263. Hrány v turnaji velmistrů v Ostende 1907. Hra čtyř jezdeů. Černý: D. Janowsk Bílý: C. Sohlechter. h7—h5 15. Jh4xf e7—65 1. 62—e4 Vf8—hs 16. Dg4xch5 Jb8—e 2. Jg1—fs Jg6—fe 17. Dh5— Jg8 —fe 3. Jb1—cs Sb4—r5- 18. Jc8 —e2 Sf8—b4 4. Sf1—b5 Jf4 xKe2- 19. d3—d4 0—o e5xkKd4 20. Dí3xe2 d7—de 6. d2—da Kr7—f 21. De2—ct Jc6 —e7 7. Sc1—g5 Se5—b 22. b2—b4 c7—c 8. Jfs—h4 Vh8—h7 23. Dc4—e6 Sc8—e6 9. Sb5 —ct Dd8—e8 24. Vfl—f g7x«f 10. Sg5xfs De8—fr 25. De6x« f6- :xee 11. Se4xKe6 d4— ds 26. Dí6— g5 Kg8—f7 12. Ddl—g4 Sbg—ds 27. Kg1—ii Je7— 13. f2—f Viz diagram e6xc 14. f4—5

vh Černá D Janowsk Sohlechter dh Ostende h 7 f 3 h 7 Sb 4 — r 5 Sf 1 xke 2 Kristus 7 Sb 5 e 8 24

30 article

140. Vg8xcfe DřTxf 28. Jf5—e7 Vf6 — 41. Dh3—h7- Kf8xe 29. Dg5—g8- Vfr— se 42. Dh7—ge Vh7—f7 30. g2xK13 Vf6—fn 43. Dg6—gs Va8—bs 31. c2xkKdm Vf7—j 44. Dg8—es Sd8—e 32. 68 — fa 45. Dc8xb7- Ke7— Ke7—d7 38. Dg8—g5- 46. Db7Xc6 Kf8— Kd7—e7 34. Dg5—g4— 47. Dc6—b3 Sb6— Ke7—d7 35. Dg4—h4 48. ds—d4 Se3— 36. Dh4—h3+ Kd7—7 49. De3—g3 Kg7—b 37. Val—g1 Vb8 —f 50. Dg3—h3+ Kh6—g 38. f4— Ser—b 51. B4—b5 a č. se vzda 39. Vg1—g6 Ví7— f Janowski tvrdí, že tah 7.Jc6—e7 poskytuje te nému ve hře čtyř jezdců nejlepší obrany, ač tvrzen toto jak v této, tak i v partil s drem. Tarraschem kterou níže přinášíme, prakticky nedokázal. Black- burneova obrana 7.Dd8—e7 s násl. Jc6—d8 je mne- hem lepší.

Jf dh Dc Janowský Jc Val Sera B 4 h 7 Kf 8 x ge vh Kd 7 e 7 Sd 8 — e 32 kg Blackburneův