Periodikum ALTO Viewer

1

7. listopadu 1909. Číslo 307

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Lidové umění ve škore. V resoluci památného sjezdu slovanského učitelstva, obírajícího se řešením důležitého pro- blému národní výchovy, byl silně akcen- tován požadavek, by národní výchova ve škol- ství byla ve službách krásy a umění a bylo pro- hlášeno, že aesthetická výchova (výchova umě- lecká) naší mládeže, výchova uměním, opírajíeí se především o názor, může jen tenkráte býti na prospěch výchovy národni, bude-li vycházeti z individuality národní. Bylo vytčeno, že jejím zvláštním úkolem jest, vrozené schopnosti, zvlá- ště bystrý zrak, smysl pro barvocit, cit pro linii a tvar a přirozenou touhu po zdobení a pud na podobovací i tvořící vésti uvědoměle, pěstiti tak. aby mládež radostí z krásna se ošťastňovala. Učitelstvo žádalo dále, aby s národním uměním bylo v přiměřeném rozsahu seznamováno žactv na všech školách vůbec, a v důsledku toho dožadováno, aby pro školy byla osvědčenými od- borníky zřízena vzorná předloho v díla. Resolucí řečenou vyslovena oprávněná naděje, že tak vzbudí se živý zájem nejprve v mládeži, pochopí se duch národní individuality a budou se tvořiti výrobky pro životní potřeby v duchu národním, nikoliv pouhým na po- lobením starého, nýbrž navázáním n staré, přizpůsobením a vývojem se zřetelem ke změněným poměrům. Rovněž vyslovena na- děje, že takovýmto procesem výchovným dostav se prosycení okolí jedincův český mi svéráznými věcmi národními a sesíli se národní cítění a vyhraní se určitěji ná- rodní osobitost.

5 article

Tímto svým credem v otázce aesthetické vý chovy postavilo se učitelstvo rozhodně na stran těch aesthetiků, kteří — jako to u nás zvláste učinila Renata Tyršová ve svých studiích o umě lecké výchově školní mládeže — vidí bezpečný úspěch uměl. výchovy mládeže, „připne-l se tříbení uměleckého smyslu mlá deže k tradici našeho lidovéh umění.“ A ovšem vyslovilo tak praktické uči telstvo nesouhlas s těmi, kdo o nevykvašeném a překotně hlásaném, namnoze mechanicky po dle cizích motivů vedeném hnutí umělecké vý ehovy odmítali lidové umění ve výchově jako málo cennou veteš a staré, neužitečné haraburdí. Také u Němců učitelstvem pochopeno,ž výchova nesthetická, uměním, může dojíti úspě- chu, bude-li „budováno zdola, nikoliv očkována s hora“ a byl to O. Schwindrazheim, který ve svém díle „Deutscho Bauernkunst“, po návrhu učitelského sdružení pro uměleckou výchovu vydaném, řeše otázku výchovy lidu k umění, vy- slovil potřebu, by smysl umělecký by podněcován a rozvinut, počínaje na po- hled nejnepatrnějšími jehc projevy v tvořivost a pudu okrasném, bez ohledu na povrchní nátěr. jímž se ve výchově ničeho nepořídí. A slavný znalec a pěstitel národního umění Violett-le-Duc ve svém spise „L'Art Russe“ nej- silněji podškrtává právě potřebu pevného zákla- du lidového umění pro výchovu aesthetickou prost-li, že „v umění ze všech vlastnosti nejeen nější je původnost, nejcennější, protože je při- rozenou. Tato stěžejní vlastnost někdy se po- ruší různými vlivy, avšak lid si ji uchová přese všechen nátlak, navzdor systémům modám a cizáckému vyučování. Na místo, aby hledělo tyto vrozené vlastnosti dusiti, musí vy učování, chce-li býti vskutku národní, snažiti se. aby si je přivedlo k vědomí, je vyvinulo a z nich vytvořilo vše, co se vyvoditi dá.“ (Viz R. Tyr- šová: O významu lidového umění.)

Tyršová Němec O Schwindrazheim Bauernkunst L Russ R Tyr národní uměný Violettale

6 article

Velmi vhodnou a vítanou příležitost k vytče- ní zmíněného principálního stanoviska v nazi- rání na lidové umění ve školní výchově dalo nám krásné dílo Jos. Šimy: Studie lido- výchovných výšivek z Čech, Mora- vy a Uh. Slovenska, sbírka kreseb ku poznání našeho ornamentu li- dového výšivkového.*) Právě výšiv- kami vyznačuje se české umění lidové a po- něvadž výšivky jednak v kreslení, ale ještě více v ručních pracích ženských jsou útvarem velmí upotřebitelným, přichází Šímovo dílo vhod nejen svou tendencí praktickou, ale i uměleckou.

Šímův Čechy Slovensko

7 article

Praktická tendence skolská projevuje se v Šímově díle jednak účelným výběrem vzorů nejen o sobě krásných, ale i též charakteristi- ekých, jednak tendenční, řekli bychom methodí- ckou manýrou v provedení, jež každý vzor před- vádí nejen ve věrném dojmu výšivky, ale též ve stavu jakési kostry, náčrtového základu, který může býti výborným voditkem pokud půjde o samostatné tvoření obměn. Šímova studie lido- vých výšivek musí vzbuditi živý zájem mládeže pro tento obor lidového umění a ovšem tak probudí tvořivost a napodobení. Těch 30 tabulí geometrických ornamentů, základních stylisova- ných květů a příkladů lemovek, ozdob rožních i náplní ozdobných, ať jednoduchých, ať složi- tých, poskytuje věru tolik paedagogických si ných podnětů k posouzlení smy slu pro barvocit a pro ladnost linie a ušlechtilost tvaru, že musí dílo Šímovo býtí a jistě bude čím dále tím více respektováno v paedagogické akci aesthetisující jako pomůcka silné hodnoty. A je to ovšem zvláště úchvatně jímající, dobře vystižený kolorit výšivek, kte- rý činí z českého díla pomůcku, jež vysoko vy- niká nad dna cizí. Barevný list Šimův, na př. fěrtáček moravsko-slovácký na modrém plátno pestře vyšitý, může věru býti předmětem cel lekce o harmonii barev v ornamentu, o jich se stavení a rozložení po ploše. Věřím, že listy jsou s to, bude-li jich řádně využito, sloužiti ne- jen k nápravě názoru o barevném cilu našich li- dových umělkyň, ale i ku probuzeni pokleslého barvocitu.

Šímův

8 article

Dílo vypraveno jako dokonale upotřebitelno pro školu. Ne snad jen proto, že „kresby v rukopise schváleny výnosem ministerstva kultu a vyučování jako pomůeka vyučovaci na všech kategoriích škol průmyslových a doporučeny k zakupování pro knihovny škol středních, mě šťanských i ústavů učitelských“ a že dílo schvá leno i ministerstvem veřejných prací pro průmy slové školy jako učebná pomůcka při vyučován kreslení a ručním pracím, ale i proto, že dílo je velice způsobilým k získávání názoru krás ného jevu národního umění lidového a že posky *) Vydáno s podporou c. k. ministerstva kultu a vyučování a zemského výboru meravského. Nakla datel A. Píša, knihkupec v Brně. Cena 40 h. tuje mnohonásobné podněty k rozboru koloritu a harmonie lineární. Industriální učitelky uvitají listy Šimovy také již proto, že na nich naleznou znázorněny veškeré stehy a každý způsob pro vedení, což při lidových výšivkách je velice dů ležité nejen po stránce technické, ale i pro char akteristiku celkovou. V řadě pomůcek, podporujících aestheticko vzdělám mládeže, je dílo Šímovo hodně napřed

A Píša Šimův Brno Nakl datel

9 article

Revise čítanek. Srovnáme-li nynější české čítanky pro školy obecné, vydávané c. k. školním knihoskladen za redakce vlád. rady prof. Jursy, s čítankam dřívějšími, musíme s upřímnou radostí konstato vati nepoměrný pokrok. Čítanky presentují s u porovnání se svými předchůdci jako knihy ten denčně paedagogické, uvědoměle a pečlivě skla dané, jako knihy nepopíratelně svérázně české národní a aesthetické. Že neuspokojují zůplna a že jmenovitě nedostupují onoho ideálu očí tance, jaký tane na mysli paedagogu, který ne vidí v čítance učebnici a encyklopaedickou po můcku, ale knihu paedagogických hodnot, jíma jíef žákův eit, podněcující ušlechtilou vůlia vzněcující krásnem formy i poutavostí obsahu duši dětskou, to je zřejmo právě tak učitelům jako redaktoru, který — jak jsme měli právě prležitost se přesvědčiti a jak o tom ostatně směr čítanek podává nejlepší důkaz — sice vel- mi dobře si je vědom pravého významu a paeda- gogického účelu čítanky a tudíž správně oce- ňuje pravou kvalitu nynějšího vydání, ale který také jest nucen mezi ideálním stanoviskem uči- telstva a mezi mnohonásobnými hledisky a po- žadavky jiných činitelů uzavírati kompromisy.

profesor Jursa

10 article

Jako na školu vůbec, tak ovšem i na čítanku jíž namnoze nedostatečně informovaná veřejnos přikládá tradicionálně význam knihy lexikálni jaksi encyklopedické, činí nárok, kde kdo. O vrchní správy státní a jejího centralistického přísně rakouského tak zv. patriotického nazírání ed vysoké hierarchie církevní, jež s obdivuhod nou a příkladnou horlivostí i vytrvalostí nepone chává bez kontroly a živé účasti nie, co se školy dotýká, ať je to školní řád nebo článek v čí- tance, až k nárokům stavovských a třídních or- ganisací a fedrovatelům jednotlivých odborů věd ních a zastancům propagačních hesel a snah, vůbec od vysokých a nejvyšších sfér, rozhodují cích v paláci na náměstí Minoritův až do po slední chaloupky, kde je obsah čítanky kritiso ván za zimního večera při svitu malé lampičky, všude je čítanka předmětem pozoru a uznávána za knihu veliké důležitosti, poněvadž je nejroz šířenější knihou — mládeže. Sestaviti za těchto okolností čítanku, která by naprosto vyhovovala všem, kdo si svůj vliv na čitanku reklamují, je arci problém nesmírne obtížný. Víme, že na př. zástupci kruhů rolni- ckých přáli si míti v čítankách pro venkovské školy řadu článků, poučujících o hospodářství.

na náměstí

11 article

Bylo jim vyhověno, ale v zápěti přišly stesky do „agrárního“ charakteru čítanek, jež přece nemají účel poučných příruček. Jedněm je čí- tanka tuze světská, jiným zase tuze konfesijní. Národní hospodář, střádal, antialkoholik, hygie- nik, aesthetik, umělee a vůbec kde který enthu- siast kteréhokoliv kulturního snažení žádá na čítance slušný dil ze svého oboru a kdyby vše- chny hlasy měly býti zplna respektovány, vzro- stla by čítanka prostě — na lexikon. Ve shluku těch různých, zjevně patrných a vlivných živlů, domáhajících se stano- vení obsahu čítanek, poměrně potuchal a nedosti se uplatňoval hlas toho, kdo přece by měl býti slyšán nejprve, t. j. hlas učitele. Zcela ve shodě s tradicionálním přezíráním a znehodno- cováním stavu učitelského! Učitelstvo vůbe oceňováno prostě jako orgán, který je tu proto, aby zpracoval a zprostředkoval, co jako hotové bylo mu doručeno a který nebyl brán v potaz, šlo-li o věc vlastního, školského oboru. Teprve, když se zorganisovalo na programovém, uvědo- mělém podkladě, kdy vlastní prací propracovalo se k uznání své odbornosti, teprve pak prolo- mily se ledy a dnes skoro při každém větším počinu v oheru školském úřadové a funkcionár školské správy poskytují aspoň příležitosti orgn- nisaci učitelské k vyslovení posudku a prone- šení eventuálních přání, třeha že jich vota nen zúplna dbáno.

12 article

Tak tomu i při revisi čítanek, jež v nejbliž- ším čase nastati má. Při zemském ústředním spolku jednet učitelských zřízena jest komise čttanko vá, jejímž účelem je, aby čítanky školní dokonale byly sestaveny a vypraveny, aby spolupůsobila při stanovení obsahu, formy i při revisi čitanek a vydávala potřebné průvodee ke článkům v čítance obsaženým. Komise tato vy- koná tuto svoji velice důležitou a zodpovědnou práci za spoluúčasti všeho učitelstva tím způso bem, že dá příležitost, aby praktické učitelstvo, jež čítanky ze školní praxe po všech stránkách nejdokonaleji zná, mohlo nejen pronésti svůj posudek a svoje návrhy opravné, ale i spolupů- sobilo při reformě. Bude nyní na učitelstvu, aby svých zkuše- ností a poznatků a návrhů s komisí sdělilo, by tak postupně čítanky byly zlepšovány. Zabez- pečením součinnosti učitelstva s redakeí čítanek při nastalé re- visi dána je záruka zdaru důležit a žádoucí reformy čítankové. F. V. Moravee.

F V Moravee

13 article

Třetí mezinárodní kongres pre rodinnou výchovu bude konán v příštím roce 1910 od 21. do 25. srpna. Již dávno objevuje se interes u rodičů, vychovatelů z povolání a učitelů o vzájemné porady ve věcech rodinné výchovy. První příležitost k takovému spo- lečnému řešení nejdůležitějších problémů paedagogi- ckých peskytoval mezinárodní kongres. v Lytichu r. 1905 pořádaný. Tehdy zastoupeno bylo dvacet stá- tů dvanácti sty účastníky a také české učitelstv vyslale na sjezd svého zástupce. Druhý mezinárodní kongres konán r. 1906 v Miláně a také jeho průběh a výsledek byly znamenité. Třetí kongres připravuje se pro příští rok za protektorátu belgické vládyv Brusselu u příležitosti světové výstavy

Milán Brusel

14 article

Reforma výchovy rodinné je v něm veledůleži- tým úkolem; neboť od výchovy rodinné závisí du- ševní a sociální pokrok vůbec, ježto další snahy vý- chovné nemohou míti plného výsledku, protože mnohdy přicházejí pozdě, kdy rodina již mnoho po- kazila a zanedbala. Jeť přece nejsprávnějším pocho- dem. přodcházeti zlu při vzniku a zavčas odstraniti co zdaru výchovy je na překážku. Z té příčiny je po- třebno rodinné výchově věnovati první a obzvláštní péčí a proto také kongrea brusselský má veliký vý- znam obecně kulturní i paedagogický, Bude rozdě len v pět sekcí, jež budou se obírati: 1. studiem dí- těte; 2. výchovou dítěte: 3. výchovou dětí nenormál- ních; 4. příbuznými snahami, směřujícími k dolo- nalě výchově dětí a 5. bibliografií. V otázce druhé. jednající o výchově dítěte, bude jednáno: a) o otáz. kách obecných: b) o výchově dítěta v rodině, c)o souladné práci rodiny a školy a d) o výchově rodin- né v době po dokonané docházce školní, Odbor pro tělesnou výchovn Jednoly Komanského pojedná dnes v 10 hodin dopoledne v pedagogickém semináři v Praze I., Veleslavínova ulice (proti div- čímu ústavu učit.) o vycházkovém řádu pro školy obecné a měšťanské. Referuje učitel Kar. Jon.

Jon Praha Veleslavínův ulice Kara

15 article Knihy zaslaně redaktoru této rubriky

Knihy zaslaně redaktoru této rubriky Zákony školské. VII. Činnost a úřadování míst- ních školních rad v král. českém. Sestavil Karel v. Tuček. Nákladem Zem. ústř. spolku jednot učit. Cena K 1.50. Spisek velmi instruktivní a naléhavě potřeb- ný všem členům místních škol. rad, jimž jde vskutku o zdar a rozkvět českého školství. Naleznou v něm všechna zákonná ustanovení a hojnost pokynů po všech oborech administrativy míst. škol. rad. Auto- rovo jméno je zárukou, že spis je věcně naprosto správný, praktický a že jeho tendence je pokroková. Hygienický význam her. Napsal Jos. Klenka. c. k. skut. učitel tělocviku. Praha. Nákladem vlast- ním. Otisk z výroční zprávy rešlky na Starém městě v Praze. V důkladné, přehledné a naprosto věcné. vystižně a stručně psané této studii nalezne učitel i neučitel objasněn problém dětských her po všech stránkách. V ruchu za ozdravění a reformu tělesné výchovy prospěje spisek výborně a hodí se dobře do učitelských knihoven

Karel Tuček Klenk Praha

41 article

Pijácké píeničky. (1. Jednu vždycky, 2. Ejchuchu. 3. Trubte hoši do plecha. 4. Kdybys nám pivečko umřelo, 5. Dorota. 6. Žena a víno. 7. Monacká hymna.) K 3.— Channon (pro dámu) K 1.50. Angelina neboli Otrávená láska. Se náda na rozloučenou. 1 K. (Novinka)- Č. 3. Provazník-Hašler: Hedorozuměni. Č. 4. Heřman Zef- Dívka z tiché uličky- Č. 5. Pospíšil- Rada: Píseň o liftu. K 1.50 Dříve vyšly tyto zpěvy o průvodu klavírním: Čech, První hubička. Pro vyšší hlas (pr dámu). K 1.50.

Channon Angelino Provazník Hašler Hedorozumit Heřman Zef Pospíšil Čo Č . 3 tichý ulička

50 article

Tančíme do kola. K 1.80. Valčík Dolarových princezen. K 1.60 Bendi, Čtverlístek děvčat. Pro mužský sbor bez prův. Part. K 1.20. hlasy po 30 haí. Bendl. Pomlázka, Pro muž, sbor bez prův. Part. K 2.40, hlasy po 40 hal. Bendl, Skočná. Pro smíš, sbor s průvodem. Part. K 2.40, hlasy po 40 bal. Paukner, Slavoj- III. sbírka. 13 sborů pro muž. hlasy bez prův. Part. 3 K, hlasy po 80h. Pospíšil, Šent aborů pro mužské hl. ben prův. Part. K 1.60, hlasy po 60 hal. Strébl, Krejčí. Humor. sbor pro 3 ženské hl. s prův. Part. 1 K. hlasy po 20 hal. Stréhl. Tři sbory pro 4 ženské hl. s prův. klav. Part. 1 K, hlasy po 24 hal. (1 Stesk 2. Šotek 3. Zálety. Strébl, Pobídnutí k tanci. Valčík pro smíš. sbor bez prův. Part. K 1.20, hlasy po 30 hal. Sychra, Dva ebory pro muž. hlasy bes prův. Part. K 1.20, hlasy po 30 hal. (1. Val- čík. 2. Útěcha) Šístek, Čtverylka z národních planl (humoristická). Part. K 1.20, hlasy po 30 hal.

Valčík Bendl Paukner Pospíšil Šent Šotek Sychra Šístek Val Slavoj

55 article Frimlovy hlučně aklamované zpěvy:

Frimlovy hlučně aklamované zpěvy: Pojt, ó pojď. Americký chanson. K 1.50 Tulácké písničky. (1. Tulácká. 2. Sed slípka na bidélku, na kohouta kdáče, 3 Oženil se starý tulák. 4. Vítr fouká ze str- niska). 3 K Písně o lichých alibech. (1. Kopejte hro- baři. 2. Věneček. 3. Proč pak bych pl - kal): 3 K Dva kuplety. (1. Proč pak vy se paní mám mračíte? 2. Ža tou naší stodoličk ou). K 1.20. Staropražské pínničky. (1. Loretanské zvonky. 2. Petřínské stráně. 3. Staré záme cké schody). K 1.60. Píseň o ztraceném věnečku. K 1.20 Text s nápěvem 20 hl. Jelinek, Na promenádě. Intermezno. K 1.80 Tichý, Humoristický večírek. Sbírka solových výstupů, kupletů a scén. (Též mi- kolášská a sylvestrovská scéna.) K 1.50. Kamenský, Šolové výstupy, píoně, kuplety a scény (píkantní, hodi se více pro pánské večírky.) K 1.50. arciv. komorní dodavatel, 22744 možno každému vidět, kdo v létě nemá času, ještě v prosinci, a to páni stavitelé, inženýři, hosp. správci a t. d., když by chtěli použíti výpravy, kterou pořádá v prosinci neb lednu Oldřich Doležal, pořadatel výprav v Lomnici nad Pop. Nyní je Paříž nejkrásnější. Cena výpravy na 8 dní K 250.—. 23179 Prospekty zasílá Oldřich Doležal v Lomnici nad Pop.

Frimlův Věneček Jelinek Kamenský Šolová Doležal Pop Tichá Lomnice Paříž tulácký písnička