Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v neděli 7. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 307.

4 article

Na ranni a večerní listy předpláéř se V Praze v administrkci na měsic. . . .. na čtvrt leta . . . . 6 K — p s dvojí donáškou na měsle, . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K Bsb ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou na měsle, . . . na čtvrt leta

Praha

5 article Dnešní čísle pra Prahu le e 22 stranácb.

Dnešní čísle pra Prahu le e 22 stranácb. Přiští číslo „Národních Listá“ vyjde v pondělí dne 8. listopadu v obvyklou hodinu polední.

Praha národní Listat le e 22 stranácb

6 article Odpověď Slovanské jednoty.

Odpověď Slovanské jednoty. Jednomyslná odpověď »Slovan- ské jednoty«, daná po návrhu dra. Šusteršiče dne 4. t. m. předsedovi kola pol- ského, panu prof. Glsbiňskému, pro- zrazuje zřejmě, kterak ministerský předseda bar. Bienerth skutečně měl tolik smě- losti, že chtěl ještě i po svém posledním nepřátelském činu vůči nám, začít znovu vyjednávat s vůdci české delegace na radě říšské o jakés příměří, o sanaci vídeňského parlamentu i uvolnění sněmu českého. Ne sice z příma, osobně, nýbrž prostřednictvím pana Glabiňského, který dokonce popíral, že by jednal jako zástupce a vyslanec Bienerthův, nýbrž vydával se výhradně za mluvčího kola polského, jemuž jde prý výhradně jen o smírné rozřešení nynější těžké krlse parlamentní, aby uvarováno bylo hro- zícímu jinak absolutismu, Nevíme do jaké míry našinci vyjasnili panu Glabiňskému naše české stanovi- sko i vzhledem k jeho zakuklené mu poslání, i vzhledem tech obav polských o německo-centralistickou lží- ústavnost, která není dnes o nic lepší, než před čtyřiceti lety za Giskrya

profesor Glsbiňský Glabiňský Bienerthův Nevím Slovan poloský

7 article

Herbsta — avšak podobá se, že ráz rozho- vorů v Jednotě slovanské byl celkem obapol přátelsky vlídný, ba že dokonce podařilo se výmluvnosti páně Glabiňského vzbuditi n většiny našinců víru, že Poláci chtějí se sblížiti s Jednotou slovanskou a že nedbají o záchranu kabi- netu Bienerthova, aniž systému jeho, nýbrž že jim jde toliko o uzdraven chorého parlamentarismu rakouského ve pro spěch lidu a říše. — Tak aspoň vysvětluje »Č. Sl. «, proč zástupci českých radikálův hlasovali pro re soluci Šusteršičovu, ač přimlouvali se pů vodně za projev rozhodnější a jasnější. »Bylo však poukázáno na to — konstatuje — ze polský klub výslovně si přál, aby usnesení Slovanské jednoty bylo jednohlasné a forma projevu aby byla pokud možno mírna. Při tom bylo davano na srozuměnou že Poláci jsou ochotni sblízit se se Slovanskou jednotou a ne- usilují o záchranu Bienerthova kabinetu«.

Herbst Glabiňský Polák Bienerthův

8 article

Proto prý byl činěn na oba české radikáln poslance v Jednotě slovanské nátlak, »aby svým odporem nečinili obtíží akci, s mě- řující vlastně se strany Slovanské jed- noty k odstranění kabinetu Bie- nerthova, jakož i k odstraněn nynějšího systému« . .. Však mohli prý oba ti zástupci radiká- lův českých s úplně klidným svědomím hla- sovat i pro tu mírnější stylisaci návrhu Šu- steršičova, poněvadž ve věci přece usiluje o to, co je naším cílem, totiž odstraněn kabinetu Bienerthova, s nímž nesm býti dále vyjednáváno a dosazení ta kové vlády, která by byla zárukou sy stému úplné spravedlnosti vůči všem náro dům říše. — To jest vskutku též zřetelný smysl a ob sah jednomyslné odpovědi Slo- vanské jednoty, která zní do- slovně: »Slovanská jednota prohlašuje, že nen s tomyjednávat-s vládou v jejím nynějším slvžení. Slavanská jednota jest však ochotna podporova smírné řešení krise a zahájit v této příčině vyjednávání s takovou vládou, která by poskytovala záruku pro systém ůplné spravedlno sti vůči všem národům.« — Z toho následuje apodikticky, že žádný jednotlivý klub Slovanské jednoty, nad tož pak kterýkoliv jednotlivý její poslanec ne- smí s nynější vládou spouštět se pod ztrátou cti v nižádné, ani přímé ani nepřímé jednání dě se co děj.

Šu Bienerthův

9 article

Nová vláda musí přijít a jak svým složením tak svým progra- mem poskytnouti nám záruku dostatečnou, že prováděti bu de ve skutek vládní systém úplné, t. j. stejné spravedlnosti vůči všem národům. Pouze s takovou vládou příští chce Slovanská jednota zahájit své vyjednávání o rozřešení krise parlamentní Rozumí se, že nezachutnala taková od- pověď Němcům, -držícím dnes vládu Biener- thovou s jejími Schreinery, Haerdulya Hochenburgry zuby nehty. — Tisk německo- centralistický soptí a zuří, že chceme pád ministerstva zadarmo, neslibujíce žádné úsluhy se své strany. My prý máme dříve dáti závazné záruky, že vpustíme pro vždy od obstrukce a chceme klidně spolupracovat v parlamentě, povolujíce příští vládě všechny nezbytnost státní, rozpočet jako nové daně; my prý máme Němcům dříve dáti čestné slovo, že na sněmu českém jako v parlamentě vídeň ském přijmeme »smiřovací« předlohy vládní — jinak prý se nedá nynější krise státn rozřešit po dobrém — a všechna odpověd- nost za všechny budoucí zmatky a poruchy ústavní padne prý na nás. — Tak preluduje německý centralistický tisk už předem nastávajícímu pokusu pana Glabinského s Němci. Pořád ta stará hra strčit »psí hlavu« na nás.

Němec Biener Schreiner Glabinský

10 article

Ve všem ostatním vzdělaném světě má se za věc samozřejmou, že jest povinností civilisovaných vlád odčiňovat křivdu a bez- práví, prováděti stejnou spravedlivost vůči všem: nuže ničeho jiného nedoža duje se zde většina slovanská v této řlši. Nežáda pro sebe nadpráví a nadyládu nýbrž vola jen po rovnosti a spravedinost stejné pro všecky národy. A to se nazývá neslýchanou zpupností? To se opovažují křivditelé a utlačovatelé osočovat jako opovážlivost nesmířitelných, ale sebe vydávat za mírumilovné beránky, hájíc ústavnost a parlamentarism ? l Kdy bude obavné té německé šalbě již jednou učiněna přítrž! Pan Glabiňsk zejtra nebo pozejtří bude vyjednavati s ně meckými pohlaváry. Jsme žádostivi s jakou se od nich vrátí.

Glabiňsk

11 article

Pravému Poláku nebylo by věru za těžko obhájiti vůči nim stanovisko Slovanské jed noty jako jedině logické, ústavní a smíru zdatné. Ale zdaž nemáme po všech zkuše- nostech s dosavadní koalicí německo polskou příčin k obavám, že vrátí se z tábora ně- meckého do naší Slovanské jednoty s domlu vami, abychom my opět »jako moudřejšío povolili pro ten boží mír — německým ob strukčníkům, zdali nebude nás po svém ná vratu ze stanů křesťanských sociálů hlede přemlouvat k obětem a kompromisům s úhlav ními škůdci našimi na sněmu českém kde prý zhledá dle »N. W. Tagblattu « kli k celé vídeňské krisi. — A proto voláme v tomto krátkém mezi aktí znoyu a se zvýšeným důrazem k veške rým našim poslancům: Zůstaňte pevni, pevní, pevni!! Až běda dosti již toho provedli Němci ze svého pověstného svato- dušního programu proti nám Čechách, na Moravě, Slezskui v Dolních Rakousích. Jen ne- oblomná pevnost a vytrvalá ne ohroženost celé české delegace. k níž počítáme též české poslance sociálně demokratické, volající dnes na roveň s námia »Pryč s Bienerthem a jeho vládou !« — může zachrániti národ náš před dalšími ra- nami, škodami a pohromamil A s námi nechť vytrvá pevně a svorn celá ostatní Slovanská jednota, vědouc, že jedině v pospolité neoblomné vy- trvalosti v přesvědčení a zásadách. jedině v mužném setrvání n stanovisku odpovědi ze dne 4. t. m. kyne jisté vítězství spravedlivé věci nás všech! »Suaviter in modo. fortiter in re!« zůstaň moudrým heslem politiky slovanské v této kritické době a bez- pečně vybrajeme spravedlivou velkou sveu věc pospolitou !

Polák N W Němec Bienerth Suaviter Čechy Morava Dolní Rakousy

12 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 6. listopadu. (K situac i.) v - Vídni nastala přestávka v akci prof. Glabiňského. jejíž účelem je umožniti parlamentu klidnou práci. Až dosud vyjednával, ovšem „nezávazně“ pouze se Slovanskou jednotou a obdržel tan známou odpověď, že Slovanská jednota můž vyjednávati pouze s (akovou vídeňskou vláídou. která podá záruku, že bude spravedliva ke všem národům tohoto státu. Po neděli prof. Glabiňsk půjde k Němcům, aby seznal jejich mínění a dl toho, jakou obdrží od nich odpověd, vyjednával dále se Slovany. Plány prof. Glabiňského se tají. Ale víden ské listy mají souhlasné zprávý, že v nich na prvém místě stojí opět sněm království českého. „N. W. Tagbl.“ píše v té věci: Program, na je- hož základě prof. Glabiňiski přiští týden bude (s Němci) vyjednávati, není znám, ale jeho zá- kladní body možno uhodnouti. Bez dorozuměn Němců s Čechy sanační akce nedá se provésti. Musí se opntřiti věený podklad a materiál na tento věený podklad může býti shromážděn pouze na území českého sněmu. Z toho ze všeho byl by možný asi tako- výto závěr: Najde-li prof. Glabiňski po neděl mezi Němei ochotu, připustiti ustavení českého sněmu, budc sněm svolán. Zavládne-li na če- ském sněmě klid, bude to pokláádáno za znamení že se dá klidně pracovati také v říšské radě pak se přistoupí ke změně vlády a sice takové aby svým složením poskytla Slovanské jednol žádanou záruku, že bude spravelliva ke všen národům tohoto státu.

profesor Glabiňský Glabiňsk Němec N W Tagbl Glabiňski Praha Vídeň Slovan Najd

13 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Reforma ruského trestniciví. Ruské ministerstvo spravedlnosti navrhuje hosudarstvenné dumě následující reformy v oborn trestnictví: 1. trestnice sibiřské, kde trestanci jsou nu- ceni robotovati, buďie zrušeny; 2. zaveden buď nový typ žalářů ve velkýe městech; 3. nejkratší doba trestu žaláře buď zvý- šena ze čtyr let na šest, při tom pak zrušeno buď právo trestanců odbývati si část trestu vně žalářní ohrady; 4. zrušeno buď psanectví lidí, odbyvších si trest žaláře a buď nahraženo jistým omeze- ním práva bydleli kde jím libo; 5. zrušeno buď právo rodiny odsouzeného. aby mohly na účet eráru jíti za ním do Sibire.

14 article

Klamné zprávy o smrti Roosevellově. V Novém Yorku rozšiřly se včera po- plašné zprávy o tom, že Ruosevelt, bývalý po- pulární presídent americké republiky, ale zároven veliký přítel reklamy, byl v Africe usmrcen nosorožcem. Trvalo to dost dlouho, než byly pověsti ty vyvráceny. Nejprvé rozšíř ly se po- věsti ze Smithsoniowského ústavu, kterýž vý- pravu vědecky vyzbrojil a jehož se včera nějaký člověk tázal telefonem, dostali li už zprávuo zabití Roosevaltově. Poslední zpráva od Roose- velta došla do Ameriky 1. listopadu a byla da- tována ze 17. října z Nairobi 1. listopadu chtel Roosevelt proniknouti do vnitra britské východní Afriky. Měla-li dojiti další zpráva od Roosevelia, mohla dojíti teprve až z Bomy, nové anglické vojenské stanice na rozhraní kongského státu. Roosevelt chystal se v březnu vrátiti se ze své lovecké cesty do Spojených států. Není vylou- čeno, že nakladatel chystaného díla Roosevel- tova o jeho výpravě i dobrodružstvích dělá mu už taklo šikovně reklamu. »Reuterova kancelář« oznamuje z Mombasy dnešního dne: Jest příčina domnívati se, že poplašné pověsti o Rooseveltov jsou bezdůvodny. Vláda a soukromníe usilují o to, aby navázali spojení s Rbose- veltem Spanělský pretendent pro Maurn. Pretendent don Jaime vydal manifest, ve kterémž Maurovi, svrženému premieru, slibuje podporu Karlistů. Manifest udělal ve Španělsku jen nepalrný dojem. Boje mezí španělskými stranami daly podnět k sonboji mezi vydavatelem rrakcionářského listu »A. B. C.« a chefredaktorem listu »Ú- beral« Vijentim. Oba sokové byli na hlave zranění.

Ruosevelt Roosevelt Roosevelius Reuterův Jaime Maur A B Nový York Afrika Roos Amerika Nairobi Boma spojený stát Mombasa Španělsko Smithsoniowský ústav

15 title

Řecká dynastie v krltickém postavení.

16 article Král na výpověď.

Král na výpověď. Situace královské rodiny, chráněné několika prapory vojska, v sídle jejím jest do krajnosti kritická. Udržela se na trůně až dosu proto jen, že plukovník Zorbas zakročil na pro- spěch její, ačkoliv mnozi důstojníci chtěli na- podobiti přiklad Typaldův. Jak vratkým byl ale osud její zvláště v noci ze středy na čtvrtek, o tom svědčí nejlépe okolnost, že mezi ní přibuznými jejími bylo té noci vyměněno množství šifrovaných depeší. Již v srpnu oznámil král Jiří ruskému i anglickému dvoru, v jakém ne- bezpečí jest následkem neúspěchu v kretské otáz a že může čekati ze dne na den své vypově- zení ze země. Královna anglická Alexandra i carova-vdova, obě to sestry královy, zastaly se vroucně jeho věci, sle marně: dobrovolně král ale trůnu zříci se nechce, poněvadž by ztrati roční důcbod 30 000 lib. šterl., kterýž mu Anglie, Rusko a Francie zaručdy hned při vstupu na trůn pro případ, že by o trůn byl při- praven. Velmoci sympatisují s králem Jiřim, ale zazlívají mu, že neosvědčuje žádné energie a že zvláště po polovičatém již propuštění Typalda a soudruhů z trestu, vládne vojenská liga v Řecku úplně libovolně.

Zorbas Typaldův Jiří ruský Alexandr Anglie Rusko Francie Řecko

17 article

V Praze, 6. listopadu.

Praha

18 article

Řecký následník v Berlíně. Řecký následník Konstantin přibyl s choti svou, sestrou Viléma II, i se synem svým Jiřím do Berlina. Poněvadž mladý prine. Jiri učinil veřejně několik výroků o poměrech ře- ckých, vyslovil mu otec ostře nelibosť svou zakázal mu přísně přijímati žurnalisty. Oficiální prohlášení. Vládní kancelář řecká »Agence d'Athénese vyhlašuje: Kompelentní kruhy opštně sledují

Konstantin Vilém II Jiří Athénes Berlín

19 article

V drobném prodejia ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za š h Ve úliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l večerni . . . . . . . . 6h lnseráty platí se hotově napřed. Předplnoení a inserty přijimá admínistrace v Marianské ul., 3. TTam nacházeji se táš redakca, tiskárna a sxpedice „Nšrodních Listů“ Rukopisy se novracslí

20 article

částečně přebnané a částečně tendenční zprávy zahraničních časopisů, jakož i nevěrohodné zprávy z Athén, které opírají se buď o falešné informace, anebo o informace osob interesova- ných. Ve skutečnosti jest situace opětně nor- mální od té doby, co rychle a energicky byla potlačena vzpoura námořníků, která měla ráz velmi obmezeného hnutí. Poslanecká sněmovna pokračuje pravidelně ve svých pracích. V celém království jest úplný pořádek a obyvatelstvo jde klidně za svým zaměstnáním. Opětovně se vy- nořivší pověsti o domnělém zřeknutí se krále trůnu jsou rovněž bezdůvodny

Atény poslanecký sněmovna

21 article Ze staroměstské radnice.

Ze staroměstské radnice. Další jednání o kandidaturách náměstků Na staroměstské radnici pokračovalo se včer odpoledne a večer v poradách o kandidaturách na místa náměstků a vrchního ředitele chudinského ústavu. Nejprve zasedala parlamentní komise Klubu obocních starších národní strany svobodomyslné z předsednictví p. dra. L. Pinkasa. Nejprve sděleno, že Sdružení dra. Podlipného žádá o úřad vrchního ředitele chudinského ústavu pro jednoho ze svých členů. Žádosti těto vyhověno a Klub bude voliti kan- didáta, ustanoveného Sdružením (p. Em. Fatku). Ti zároveň byl vyřizen přípis jednoho člena Klubu, který se nabízel, že by úřad tento na sebe převzal. Dále sdělen požadavek strany staročeské, aby místo prvniho náměstka bylo ponecháno této straně. Po delší debatě usneseno poskytnuoti straně staročeské místo drubého náměstka. Po 6. hod. večerní konaly se plenární schůze svobodemyslného klubu a sdružení staročeského, aby o těchto proposicích učinily definitivní usnesení. Schůze byly plně navštiveny, jen několik členů chu- ravosti omluvilo svoji nepřitomnost.

L Pinkasa doktor Podlipný em Fatka staroměstský radnice

22 article

Jak jsme již ve včerejší ranní zprávě předvídali, narazila ochota parlamentárky svobodomyslného klu- bu na postoupení jednoho místa náměstka Staroče- chům na mocný odpor ve schůzi plenární Klubu dra. Pinkasa. Celá řada řečníků velmi ohnivě do- kazovala, že po všech těch volebních provoláních, po alianci s jinými stranami a bazmezném útočení na stranu svobodomyslnou musí být Staročechům dána odpověď jasná a otevřená: když vy jste chtěli boj — my ho přijímáme! Nikoli z touhy po place- ných místech, které Staročeši po dlouhá léta drželi, ale z touhy, aby Praha viděla, jak dovede strana svobodouyslná vésti správu obce, chceme celé pre- sidium! Co činili Staročeši dříve? Dokud strana mladočeská nedosáhla 40 mandátů, nikam ji Staro- češi nepustili! Vždy tvrdili, že minorita se musí podrobiti majoritě! Ostatně voličstvo pražské dalo na jevo při volhách, že si nepřeje kompromisu. Nebyl kompromis stran staročeské a mladočeské při vol- bách — nechť také není na radnici! Tyto a podobné projevy byly v plenárce Klubu dra. Pinkasa pro- nešeny několika řečníky, takže již po první hodině debaty dalo se soudit, že požadavek Staročechů prvního náměstka jest naprosto zamítnut a i otázka druhého náměstka vážně otřesena. V debstě nebylo tajeno roztrpčení nad počínáním dra, Štycha a vy- sloven náhled, že po tom způsobu boje „hopodářské strany“ není přece možno, aby dr. Štych sedělv presidiu se starostou drem. Grošem.

Štych doktor Groš Praha

23 article

Z průběhu plenární schůze Klubu sdělujeme tyto podrobnosti. Předseda p. dr. Pinkas uvítal vřele nové členy pp. K. Bolinu, J. Emlera, Jos. Kráčmeru a Jos. Peterku, které požádal ke svorně a usilovné práci za rozkvět a blaho královské Prahy a jejího obyvatelstva. Po debatě výše uvedené bylo větši- nou hlasů usneseno k návrhu parlamentní komise klubu, aby po přání Sdružení dra. Podlipného po žádosti Sdružení strany národní, která zvláštním přípisem přihlásila se ke společné práci na radnici, čelné funkce, sborem obecních starších volené, rozděleny byly poměrně mezi všechny uvedeně stra- ny a to tak, že místo vrchního ředitele ústavu chu- dých připadne Sdružení dra. Podlipného, místo Il. náměstka starosty a 6 členů rady městské straně národní. Za kandidáta na místo I. náměslka navrhl vřelými slovy za hlučného souhlasu přítomných do- poručil p. ob. st. cís. r. Scbrötter předsedu Klubu obecních starších p. dra. L. Pinkasa. Týž upřín nými slovy poděkoval jak za návrh, tak i za upřímné projevy, kterými návrh ten byl provázen. Poukázal však na zodpovědný úřad, který zastává v zem- skěm výboru a jemuž by na dále své síly vě- novati nemohl a z té příčiny nemůže kandi daťuru přijmouti. Děkuje vřele za důvěru, jíž si velice váží a která jej velice těší, ale vzhledem k uvedeným okolnostem nabízené místo přijati ns- může.

doktor Pinkas K Bolina J Emler Jos Kráčmer Peterek Podlipný L Pinkasa Praha sdružený strana národní městský stranit národní klub obecní starý

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 6. listopadu. — (Kronika.) Z výlelu na slovanský jih. Váš mladý přítel zúčastnil se výpravy Nadšen se vrátil pln dojmů silných a radostných Jaké bylo uvítáni! Všude otevřená náruč, všude radostné pohostinství. Kde kdo prokazuje hostům pozornost, uchází se o jejich přízeň, chce mi hosta pro sebe. Rodiny, domy, strany na sebe žárli, tváři ve tvář hostům zrovna se perou, kdo má být bližší a dražšl. — Však už bylo všeho příliš. Ozvali jsme se energicky. — Snad jste se nemísili do sporů do- mácích? — Jakáž pomoe! List zpátečnictva přilia okatě si vedl. Zakřikli jsme ho. Veřejné pro- hlášení jsme dali proti němu. — Divný postup v cizé domácnostil — Choval se tak neslušně. — A hrát si na karatele, kde sám jsem ho-tem, je-li slušno? — Kdož se hned přemůže ! . .. Choulostivý bod našich mezislovanských výprav! S národní vlajkou vyjíždíme, národní vlajka nás vílá, pro posilu národní, svého kul- turného celku jedeme! Ale sotva první po- zdravy vyměněny, spouštíme — strannický svár — Což vadí! Svoji k svěmu. Třeba státi ke svě idei. — Ale především k idei národní! — Jaké přednostil — Velmi jasné. Idey stran ve světě se neztrati, v každém kulturném celku jsou za- sloupeny, v každém národě. Mají uvnitř tě- lesa svoji funkci. Na venek však třeba hájit, co je nejvic ohroženo celck.

Praha

25 article

— A český pokrokovec, aby snad si tisk ruku se slovanským zpátečníkem ? P'ěkná aliance — Proč ne? Velmi zdravá dokonce. — Strany se navzájem odpuzují, clt k sobě nechut. — Právé proto patří k sobě. Ve vší při rodě živly odporné, póly protilehlé patří organi eky dohromady. Kde vnitřní svár i na venek se zanese, tam organický svaz je porušen, org nism se rozpadá. Své zájezdy slovanské podni káme, abychom se posílili jako celek, jako na rodní bytost . .. — A přec jako národovec nemohu zapo menout, jsem pokrokovec. A pokrokovému člo- věku třeba pokrokový Němec, není- li konečno bližší než Slovan zpátečník? A naopak, roz umi se. Osobnímu zájmu bližší, možná, ale náro nímu? Či nemáme ještě pražádných zkuše ností? Nie nového v Čechách, vidět někoho v ci zině, kdo je mi »bližšl«, než vlastní křajan. O prvních Přemyslovců až do Bílé Hory, což bylo jiného v Čechách na denním pořádku nežli do- mácí svár. A bylo v Čechách ode dávna zvy- kem, o pomoc v nouzi obracet se — do ciziny A cizl pomoc vždy néco stojl. Aby měli oporu proti zpupné domáci šlechtě, začali knižata a králové češti povolávat do země německé osadníky. A za povinný po- platek udělovati cizincům — přivile je. Dějepisci, jak víte, nalezli pro tu činnos českých panovníků velmi okrasné epitheton prý to byla zvláštní péče o kulturný pokro v zemi. Oh, té mluvy okrasné. Jakou vindru ceny má kultura, kterou národ musí zaplati svou vlastní osobitosti kullurnou? Jak věci přišly!

Němec Čechy Bílá Hora Slovan

26 article

— Vždy neutěšeněii utvářil se stav obecného lidu, jmenovitě obyvatelstva domá ciho a vždy větší důležilosti nabývaí stav svobodných měšťanů původu ci zíh Cizinci poživali dostatečné cehrany privilegiemi měli výhody v rukou a nutně předstihovali oby vatelstvo domácí A následky. Cizý živel znenáhla mohutněl. až nabyl v zemi docela převahu. Byl zájmům krále tak »blizký«, že už za Václava I. český dvůr byl téměř docela — poněmčen. A hlavní město zeme? — Es war in all dem, was eine Stad macht, ein deutsches Gemeinwesen! libuje si německý dějepisec. Praha, zásluhou českýeh králů, německé město! Slovanské obyvatel- stvo, nevolníci a služební, nepadala prý n váhu vůči sebevědomému měšťanstvu, jež městu vlád lo. A jako v Praze bylo i v ostatních městech — Brzo pozorujeme chvalnou borlivos Přemysla Otakara I. i jeho bratra na Moravě kterak oba se činí, aby na vhodných míste německé měšťanské kolonie uváděli a města za- kládali Občas sice těleso národní pociťuje něco jako otravu cizoty. Nahromaděné látky, nezdrav celku, přivozují krise. Vědomí národa se vzepřelo horečný stav tělesa způsobuje mocný otřes. Úž r. 1055 mladý Spytihněv, sotva dosedl na stolee. káže všecky Němce vyhnat ze země. Opatřen nemá ovšem trvalosti. Vždycky se někdo nachází v zemi, některý »stav« nebo »strana«, jehož zájmům cizí živel je »bližší«. A znovu zase chutě opravuje cizotě cestičku do země. Po čase horečky se opakují. Jsou čím dále prudšl. Z válek husitských dostupují vrchole. Sila domácího živlu, vlastní síla kulturného celku, je podlomena. Děje století následujících jsou už leda stanic úpadku. Ovšem stále ve znamení pomoci hle- dané jednou stranou proli druhé — v cizině.

Přemysl Otakar Němec Praha Morava Spytihněv českýeh král

27 article

Konečně stanice poslední ! Dojemný akt, osvětlený bengálem, konec — samostalnosti. Žalostné divadlo: národ, přirozený kulturný celek, neschopný opatřit sám svou kulturnou potřebu, neschopný uchránit svoji osobitost kulturnou, stává se prostě živnou mrvou — sousedních organismů A příčina úpzdku? Neschopnost vyhovět vrcholnému zákonu všeho života ústrojného: srovnat zájmy a funkce částí i celku a podřidit zájmy podružn zájmu — vyššímu Upravili jsme si velmi pohodlný způsob. jak čerpat naučení z tragického obsahu svých dějin. Všecku vinu svádíme prostě na minulost — Neměli jsme štěsůl se svými vladaři Osudy národa byly v rukou neschopných jedinců. zaslepených sobectvím rodů, hamižné slechty ničemných stavů dbalých jedině svého stavov- ského prospěchu. Smutná historie ! Na štěstí pouhá historie! Čert ji vezmi! Ž jeme v dob moderní. A ta je, bohudík, demokratická Žádná historie, pryč s ní! Jen současnost Žádní rodové spychlí nesmějí už rozbíjet národ ve strany sp lu válčfeí, žádní stavové privilego- vaní nesmějí už stavět své třídní zájmy nad potřebu celku, dnes národ sám bohudiky. vzal otěže svých osudů do rukou, sám rozhoduje o věcech své budoucnosti. A rozhodne dojtst lépe ! . . Je-li vše tak jisto? Pravda, už si v Čechách lid nerozbijí navzájem lebky k vůli panským rodům, kterési navzájem přísahaly pomstu a nepřátelství. Ž jeme v jiné, lepší, moderní době! Zcela moderně národ podle různých idel a hesst se rozstupuje v strany svých vlastních životných zájmů. Oč tedy je dnes lépe s věcí národ v tě milé době?

Čechy Ž jout

28 article

Jaká jsou vůdčí hesla stran — Německý pokrokovec je mi bliž ší, nežli — slovanský zpátečník! A naopak, rozumí se. Hle, čím se liší »moderní doba« od staré, »překonané« historie. Lid sám se »ujal otěží«. Jména táborů a zájmů, snad i forma zápasů, pravda jiná. Ale o bsah! Nent-li — týž? A konec — jaký bude? Možno-li cestou vítané vždy a odkudkoli cizí pomoci uchránit nějak vlastní osobitos t kulturnou? — Nemožno přece se uzavírat proti světo- vým proudům kulturnýml Nelřeba se uzavírat. Jsou mali národové, menší a slabš! početně, neuzavírali se nijsk »světovým proudům« — také těžko s zavírat éteru, klerý sám všude pronikne ! — dovedli se uehránit. Dovedli ve chvíli potřeby, co káže zákon všeho ústrojenstva, podříd it zájem nižší, zájem stran vyššímu zájmu celku. Máme svoji žalobu proti předním postavám své české minulosti. Někteří z nich se pokou- šeli sice, však celkem nedovedli, co bylo úkolem českým, stvořit mocný slovanský kulturný celek na místě věčně závislé české malomoci. Je teď řada na nás, ukázat, zdali co dovedeme l é pe. Proto podnikáme své zájezdy ke slovan- ským bratřím, abychom lep8! budoucnost opatřili. Jaká zkušenost, jaká hesla smějí a která nesmějí nám být voditkem, nemá li se smutné divadlo historie opakovat, nemá-li »národ sám«, byť jinou formou, připravit zkázu své vlastní osobitosti, znovu podlomit sílu své národní by- tosti a znemožnit svůj vlastní kulturný celek sám po druhé a — naposled?

Lido