Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

7. listopadu 1909. Číslo 307.

4 article

dojímala, Jevila i na venek svůj zármutek, cho- dle ustavičně ve smutečných šatech dlouhým, černým závojem, který stářím již vyrudnul. Citil jsem živou sympatli k těto stařenee. Tušil jsem ihned, že je to asi matka té zesnulo dívky; dlo zanedbaného starosvětského oděvu soudil jsem, že žije v nedostaíku a pokaždé byl jsem hluboco dojat, když den jak don položil na svůj hrob věnec či kytičku, a někdy, v ji- stých dnech, které snad budily v ní živější vzpo- mínky, celé kytice. A tak tento hrob, jenž sám sebou byl jinak všední a mnohem jednodušší ostatních, vynikal na hřbitově přepodivným pů- vabem, ohklopovala jej bolestná památka srdce. které jiným, mnohem nádhernějším, lépe zdo- beným a pěstěným hrobům se nedostávalo. Vyvolával jsem si ve své fantasii představu života této stařenky, kteréž po několik snad de- setileti od deeřiny smrti bylo docházení na hřbitov a kupování květin na hrob jedinou vý plni beznadějně smutných dnů.

5 article

Když jsem se na ni díval, bylo mi jasno že pro pravou lásku není symbolu: když stařena vlekla se s věncem na hřbitov, přímo kráčela s květy k dceři. I kamenná deska náhrobku při- jímala tyto květy jako kdyby měla živé, vděčno ruce. Jednoho dne, po několika nedělích rozkoš- ného podzimního počasí, potáhlo se pojednou nebe mraky a od samého rána hustě pršelo. Rozumi se, že bylo mi po dobu, co v pokoji se uklizelo, vyhledati jiný útulek, i zašel jsem do kavárny. I zde mi zatanulo na mysli, čím asi za ta- kového studeného, deštivého dne, kdy z domu těžko vyjíl, zaměstnává se má stařenka. Na hibitov přece nešla? Snad šla. Pudila mne zvě davost, ona zvědavost člověka, který má mnoho volného času, a tak, podléhaje jí konečně, zamíř jsem tam. Na hřbitově ovšem nikoho nebylo. I stráž ník opustil své obvyklé místo v budce u vrat pouze před oním hrobem, chráněna starým dešt níkem, z něhož trčely dráty, na novinách, v blá tě rozložených, klečela má stařenka.

6 article

Tenkráte dostavilo se u mne jedno z oněcl hnutí, za která se lidé stydí, místo aby styděl se za to, že se jim nepoddali. Chtěl jsem kn přistoupit a políbit jí ruku. Toho dne byl jsem na hřbitově naposled Nazejtří přestěhoval jsem se do jiné čtvrti. Běl života začal u mne jinými kolejemi. Ostatně byl deštivý, hanebný podzimek, nic nevábílo ku procházkám. Teprve po několika týdnech probudila se pojednou ve mně sentimentální touha, abych navštívil bývalá místa. Vlastně neběželo mi tak o to, jako spíše abych spatřil stařenku, k níž mne vábila snad již poněkud přepjatě něžna sympatie. A poněvadž bylo sucho a hezky, zašel jsem na hřbitov. Ale stařenky u hrobu nebylo a na hrobě také nebylo květin. Za to obcházel pobliž strážník s dřevěnou nohou. Také to bylo cos nezvyklého, protože strážník skoro nikdy neopouštěl svého místa u vrat. Poznal mne a jako jindy vítal mne úsmě Povzbuzen tím, přistoupil jsem k němu — Nu, co, ta stařenka také již zemřela — ozval jsem se s melancholickým úsměvem ukazujíe očima na hrob. Očekával jsem vlidnou odpověď, avšal strážník změřil mne zjevně nevrlým pohledem a neodpověděl ničeho. Teprve za chvíli zamumlal, dívaje se pode zřele na mane: — Vy jste ji znal? vem. — Nikoli — odvětil jsem, překvapen touto jeho náhlou nevrlostí. — Povídáte: stařenka. Zlodějka a ne sta řenka! — vyrazil pojednou ze sebe, až hněven zrudl. — Víte, co dělala?... Kradla s jinýcl hrobů věnce a květiny a nosila na ten svůj. Až jedni manželé mne na to upozornili.. Pfuj! — odplil rozhořčeně. A odešel. Vzpomínka nepochybně mu pokazila roz mar a tak ztratil chuť na rozhovor.

7 title

Lékařská hlídka.

8 article

sestrojen, je důležito lined při stavbě hleděti k účelnému postavení dobře táhnoucích rour komínových i k odvádění plynů topných (vždy jen směrem vzhůru, níkdy dolů!) Pamatujme též: Dým z uhlí i jedovaté plyny (kysličník uhel natý) neprostupují zhavými stěnami kamen, leč vnikají snadno skrze spáry, štěrbiny kamen do místnosti vytápěné při špatném hoření, zameze ném tahu a pod. V místnostech obytných nemá se na Kam nech nic vařiti, péci ani ohřívati, neboť výpary z potravin jsou nezdravě a kazí vzduch okolní Topením nesmí dále vznikati příliš veliké su cho; proto stavíme na kamna mělké mísy s vo- dou, zavěšujeme nad ně vlhká prostěradla aneb vedeme vzduch (jak se děje na př. při ústředním topení) přes velké kádě, vodou naplněně. (Ti není ovšem řečeno, že se mají v příbytcích roz- věšovati všeliké pleny a prádlo vůbec, jak mno há nezkušená matka činí ke škodě svých dítek!) Oheň v kamnech působí jako vzduchová pumpa: ssaje vzduch z místnosti vytápěné, takže štěrbinami (v oknech, dveřích, zdech) čistý. ochlazený vzduch z venči dovnitř vnikati může i musí. Připadá tudíž kamnům také důležitý úkol přirozené (a v mnohých případech i je- diné!) ventilace; jsou-li okna v příbytcích za- vřena, děje se větrání pouze způsobem označe- ným. (Tyto vývody jsou důležity obzvlášťě př volbě kamen pro místnosti obytné, silně navště- vované.) Obyčejně však kamna, která silně svět nici vytápějí, mají nepatrnou jenom cenu jak ventilator. Dokonalost větrání závisí na velikost roštu a na výšce i průměru komínu! široký, vy- soký komín má sice větší cenu, pokud se vě- trání týče, ale opačně přivádí zase větší ztrátu teploty.

Kama

9 article

Moderní technika není spokojena s obyčej nými kamny, jakými jsou příbytky naše obvykle opatřeny a vytýká zvláště velikou ztrátu na tople jež vzniká nedostatečným spalováním a před- čnsným odváděním příliš horkých (tedy nezužit- kovaných!) plynů do komina. Vskutku také ne- zužitkuje se k oteplení místnosti při obyčejnýeh (kachlových) kamnech více než asi 30%% vyrobe- ného tepla; jen zřídka dosahuje využitkován tepla („užitelná výhřevnost“) 50—75 . Dříve byla dávána přednost kamnů kachlovým neb hliněným, a sice proto. jelikož vydávají jenom ponenáhlu na shromá- žděné teplo. Pálená hlína, která má 37kráte menší vodivost, nežli železo, podržuje totiž dél teplo a vydává je také pomalu okolnímu vzdu- chu ve světnici. Také hlazený povrch kachlů (a již z hlíny hrnčířské, fayence nebo poreulánu brání rychlé ztrátě tepla, protože lesklé, uhla- zené plochy vydávají vždy méně tepla, nežl hmoty s drsným povrchem. (Proto zůstává také na př. káva déle teplou v lesklé, hlazené nádobě nežli v drsné, nehlazené; uniká totiž teplo kaž- dou hranou, každým sebe nepatrnějším výstup- kem.) — Kamna zcela železná, která rychle se rozžhaví, mají tu nevýhodu, že vydá- vají zvláštní páry, jimiž trpí nervy a že prach. který se na každých kamnech usazuje, horkem se rozkládá, spaluje v látky, které znečišťují, b i otravují vzduch okolní. Z té příčiny ustupují nyní kamna kachlová i prostá železná vždy víe a více regulačním kamnům (násypným. „americkým“), která vyhovují všem praktickým i vědeckým požadavkům zdravotním. U všech druhů takovýchto regulačních kamen zužitkuje se těměř úplně všechno teplo vyrobené a mimo to je u nich důmyslně také upraveno jak regulo vání tahu, tak i proudění (větrání) vzduchu v světnici.

10 article

Kamna plynová hodí se výborně k rychlému upravení snesitelné teploty v míst- nestech, kterých se užívá zřídka neb jen na krátkou dobu. Všeobecnému použití plynu k vy- tápění vadí však jednak značná jeho cena, jednak kamna plynová nejsou téměř nikdy upravena tak, aby zbytky při spalování řádně se odváděly a ubytek čistého vzduchu nahrazoval. Proto při používání podobných kamen (bez řádného tahu) vyskytují se případy bolestí hlavy, nevolnostia vůbec příznaky otravy ze zkaženého vzduchu. — Kamna elektrická nedají se vůbee spojiti s účelnou ventilací a musí býti tudiž ozna- čena jako nezdravá, pro lidská obydlí nevhodná. — Zvláštní kapitolu by vyžadovalo topen ústřední (vodou, parou, vzduchem), jež m nemalý význam zdravotnický, jelikož se tím způ- sobem vytápí nyní celá řada budov veřejných (školy, úřady, nemocnice, hostince, divadla). Pri topení samém netvoří se tu sice ani prach, ani plýny škodlivé, leč přece vzduch v místnostech takto vytápěných je obyčejně nepříjemně su- chý a z prachu usazujícího se v průduších a na topných tělesech (komorách) vznikají zdraví škodlivé výpary (produkty suché destillace). doby zavedení elektrického o sv ětlení známy jsou případy úrazů i úmrtí z přeskočení elek- trického proudu. U svítiplynu jeví se nebezpečí ve dvojím směru: 1. Ucházející plyn tvoří ve vzduchu Iřaska- vou směs a ohrožuje člověka svou výbuž no s tí 2. Hlavní součásíkou svítiplynu jest jedovatý kysličník uhelnatý; otravy („udušení“) přiházejí dosti často nejen z úmyslů sebevražedných, ale i ne- štastnou náhodou (nebyl-li dobře uzavřen kohoutek a uniká-li vůbec někde plyn).

11 article

Svitiplyn prozrazuje se sice pronikavým zápa- chem, uniká-li však půdou (prasklé plynové rour na ulicích!), tu země pohlcuje zapáchající jeho sou- částky (uhlovodíky) a přece plyn nepozbývá své je- dovatosti. U nás v Praze uniká svítiplyn často z naliodile prasklého potrubí plynovodů v zemi; může postupo- vati mezerami podél potrubí a vniknouti může do příbytku značně vzdáleného od místa trhliny v rouř plynové. O této důležité věci píše prof. Sla vík Otravy svítiplynem přiházejí se ne)- častěji v zimě, kdy se více svití a kdy větrání nebývá tak dokladné, jako v létě. Mimo to býváv zimě rozdíl teploty v zemi a v příbytcích mnohem značnější nežli v létě, půda vlhká a zmrzlá bývá té- měř neprostupná pro svítiplya, který llačí se tam. kde má nejlepší možnost uniknouti, totiž ku příbyt kům lidským. A tu zejména vytopené místno- sti ssají v pravém slova smyslu svíti- plyn, unikající z prasklé roury plynové.

Praha

12 article

Pokud se petroleje týče, je snadno zápalný nebyl-li řádně vyčistěn; také plyny, při pálení uni- kající, tvořívají třaskavou směs, která se zapaluje. přijde-li ve styk s plamenem. To se může stát při pře- vrhnutí nebo prasknutí lampy; také nepřiléhá-li kno těsně ke kovovému obalu (v „mašince“), pronikají třaskavé plyny z petrolejové nádrže až ku plameni, vznítí se a povstati může výbuch. By plamen nemohl vniknouti do nádrže s petrolejem (zejména při do- datečném — a nebezpečném! — dolévání petroleje do lompy), umistují se po stranách nádržky zvláštní otvory, kterými se petrolej vůbec přilévá. (Lampa „Hygica“ dle Schustra a Bära.) Nehody s lampami přiházejí se == ať ji z neopatrnosti, at z chybného sestrojení lampy — tak často, že není zbytečno poučení, které vydává se dětem ve vyšších třídách obecnýchi škol angli- ckých. Zní takto: 1. Knot musí vyplňovati zcela a těsně hořák.

Schustr Bär Knot

13 article

2. Knot třeba před upotřebením osušiti 3 Knot nemá býti ani příliš dlouhý, ani příliš krátký; má sáhati jen ke dnu nádoby. 4. Knot třeba po dvou měsícíchi nahradi novým. 5. Cylindr má dobře zapadati. 6. Kupujeme-li nový cylindr, nebo nový knot máme vždy vzíti s sebou „mašinku“, 7. Hoták dlužno častějí vyčistiti. 8. Nikdy nesmí se plniti lampa hoříci. 9. Naplníme-li lampu, zašroubujme správně hned zase mašinku. 10. Při rozsvěcení setřeme s knotu oharek. 11. Plníce lampu buďme pozorni, bychom neroz- lili petroleje; stalo-li se tak, otřeme důkladně lampu i celé okolí, nežli rozžehneme. 12. U rovných hořáků má zářez kovového plášt státi právě rovnoběžně s knotem (nad ním). 13. Při rezžehnutí má plamen nejdříve sáhat zcela nízko; zvětšujeme jej toliko ponenáhlu. 14. Nádržka s petrolejem nemá nikdy vyliořet úplně. 15. Lampu nikdy nesfukujme, nýbrž knot zala hujme. (U hořáku doporučuje se mechanismus auto- maticky zhasínající.) 16. Lampy, která neni v pořádku, níkdy nepo užívejme. 17. Lampu stavme vždy na místo bezpečně. 18. Stolní lampy nebuďtež zbytečně přenášeny s místa na místo. 19. Knot nebudiž zalabiován příliš hluboko. 20. Chytí-li na někom šaty, udusme oheň vel- kými šátky, prostěradly (nejlépe mokrými). 21. Nepřilévejme nikdy oleje d ohně. — Oheň — dobrý sluha, ale zlý pán) Číslo 312. ŠACHY. Všechny dopisv, šachové rubriky se týkající, buďtei urosovány: Hodakce „Národních Listad. Praba-1I., Marianoká ul. s poznámkou: ,Šachí

Knot Marianoká ulice národní Listad Knot Prab1 I

14 article

Úloha čís. 471. W. Preiswerk. Bílý: Kh3, Dbe. Sg5, Jel, f7, Pe5, g4. Černý: Ke4, Pd5. Mat ve 2 ta- sích. 1. Dh8—f8 atd. Úloha čís. 472. J. Berger. Bílý: Ka1, Df7, Sc5, Pb2, d8, g6. Černý: Ke5, Pb3, d5, g7. Mat ve 4 tazích. 1. Se5—o7 d4, 2. Dís Ke6, 3. Db7 atd. 1. — Kds, z. Dís Ke5, 8. Dg4 atd. Úloha čís. 473. R. Steinweg. Bílý: Kf2, Des, Sbe, Je4. Černý: Ke4, Vcs, Jgl, Pc5, d6, f5, 13. Matv 2 tazích. 1. Jc4—e5 atd. Úloha čís. 474. L. Vetešník. Bílý: Kb1, Db8, Ve5. Se7, Je5, Pf2. Černý: Kd4, Jb3, Po4, d5, f5, g5, h3. Mat ve 3 tazích. 1. Db8—b4 Kxe5, 2. Db8+ atd. — JXc5, 2. DXc5+ atd. 1. — h2 (0), 2. Je6- atd. 1. — f4, 2. Ve3 atd. 1. — Jd2+, 2. Dd2+ atd. Úloha čís. 475. A. C. White. Bílý: KhI, Db4, Vh4, Je2, f5, Př2, h5; Kg5, Db8, Sc4, h6, Jbl, b5, Pe7, d5, f6. Mat ve 3 tazích. 1. Db4—d6 JXd6, 2. Jed4 atd. 1. cxd6, 2. Jeg3 atd. Ostatní snadné. Úloha čís. 476. K. A. L. Kubbel. Bílý : Khl, Das, Se4, g7, Jft, fe, Př4. Černý: Kd4, Vc6, Jcs, gl, Po4, d2, 12. Mat ve 2 tazích. 1. Jf1—g3 atd. Příjemné, účinné projímadlo pro odrostlé i děti. Lékařsky jako mírný a jistě účinkující po- čisťujíci prostředek mnohonásobné vyzkou- šený, užívá se pod jménem „Califg“ známé- ho kalifornského říkového syru- pu na základé jeho čistoty a vyníkažicích viastností rádo a často při obvyklé i občas- né zácpě, při poruchách zažívacích a schá- zející chuti k jídlu a jest lékaři předepiso- ván. Na známku „Califig“ jest třeba dáti 22851 zvlástní pozor. K dostání ve všech lékárnách celá lá- hev za K 3 .—

W Preiswerk Černá J Berger R Steinweg L Vetešník JXc A C White K A L Kubbel Jft Jglie jb vh Vc df 7 Pb 2 Pf 2 DXc 5 + h 2 Jd 2 Dd 2 + Jcs

15 article

Partie č. 454. První partie matche, braná dne 19. a 20. října 1900 v Pařížl. Černý: D. Janowski Se7—d6 123. e4xc f5 Va6xkaí 24. Ja5—c 25. VfIxKcal Vh8—esl Da8—ds 26. De2—f 27. Df3Xcce Jc5—c4- 28. Je4 xkkí de Ddsxe de c7d6 29. Do6xkds 30. Sc3 — d4 g6xí5 Kg7—f 31. Va1—a9 32, c2— c3 Kf7—e6 Ve8—ca 38. Kgl—fi 34. Kf1—e1 Ves—ba 35. b3—b4 Ke6—d5 Kd5—c4 36. Ke1— e2. 37. Va2—ne Vb8—gs 38. Ke2— f Vg8—g4 39. Va6—as 1Je4—de- 40. Kfs—fe Jd2—es— 41. Kf2—f3 Je4—g5- 42. Ks— Jg5—e4- 43. remis opakováním tahů.

Černá D Janowský Jc Ddsx jít c jít40 Pařížl Virginie 4 36 kg Jd 2 Jg 5

18 article

Bílý: dr. E. Lasker. e7—e5 1. e2—e Jb8—ce 2. Jg1—f 3. Sf1—b5 37—a6 Jes — fe 4. Sb5—a4. St8—e7 5. 0—0 d7—ds 6. Víl— et buyce 7. Sb5xccs- 8. d2—d4 Jf6—d7 9. d4xe5 d6xc eí f7—fe 10. Jb1—de a8—a5 11. Jd2— c4 12. Se1—de a5—a4 Va8—n6 13. Je4—a5. Jd7—c5 14. Ddl—es Sc8—ee 15. Ve1—dí a4 xK b3 16. b2—b4 Dds—ds 17. a2xcba. Ke8—fz 18. 8d2—ca 27—p6 19. Jf3—h4 20. Vd1—fi K7—g7 21, 2—f esxk Se6xkkfs Při katarrhech dýchacích ústrojí 2016e

E Lasker Jd g 7 21 e 5 1 e 2 Sf 1 b 5 37 Je Sb 5 Sb 5 xccs c 5 14 4 20

21 article

22. Jh4—f5- Partie č. 455. Druhá partie matche, hraná dne 21. října 1909 v Paříži Černý: Dr. E. Lasker Bílý: D. Janowskl. e7—65 118. Vf1—gl Va8—e8 1. e2—e4 Kg8—hs Jb8 — ce 19. d3—de 2. Jg1 —fs Df6—he 20 Vb1 —b5. 3. J61—c Jg8— f f7—fe 21. V b5 —g5 4. Sf1—bs. Sf8 —b4. g7—g6 22. Vgů- g4 5. 0—0 d7 d6 Ve8—er 23. Sc4—d3 6. d2—da Jh5—gv 24. c3—c4 Sb4xcea 7. Sci —g5 Je6 —e7 25. c2—e Jg7—es 8. b2xes 26. Sd3—fi f6—f 9. Sb5—e4 Je7—ge Ví8 — fe 27. Vg4—ga 10. Jf3 —há Jg6— fe 28. Sf1— da g6—g5 11. Sg5xkf4 e5x«f Scs — gt 29. Vgl—el g5—g4 12. 14—f

Černá doktor E Lasker D Janowskl Jg Paříž Jg Sf 8 e 2 kg Sf 1 Sb 4 xcea 7 e 7 25 c 2 Jg 7 Sb 5 — e 4 být 7

57 article

Člověk vyhledává vždy spíše ochrany prot zimě nežli proti teplu. Teplota, v zimě potřebná ve které člověk cití se nejvolněji, je závislá vždy na účelu místnosti, na práci vykonávané i na šatu, který nosíme; zkušenost učí, že pro místnosti obytné, dílny, školy hodí se nejlépe teplota 18—20° C, pro ložnice 14—15°, pro ko- stely, železniční vagony 10—129, Část tepla sdilí se obytným místnostem o svíticích paprsků slunečních, ze vzduchu ven- kovského; teplo, potřebné mimo tento přirozený pramen, dlužno dodávati topenim. Při tom nent lhostejno, jakým topivem topíme; zda dř- vím, či uhlím kamenným, hnědým, koksem a p.

58 article

Při vysokých cenách dřiví těší se velké obli- bě zvláště uhlí kamenné, jakožto vydatné a po- měrně levné topivo. Každý člověk nesnáší všal topení uhlím tímto, protože suché, sálavé teplo je tu nestejné a při tom neblaze na váhu padá nezbytný prach i plyny, které unikají při za- tápení z kamen do světnice. Je také obecně zná- mo, že mnohé osoby bývají v místnostech, vy- tápěných kamenným uhlím, záhy stíženy bolest mi hlavy, tlakem na prsou, nevolností. Vůbec není nezdravější a škodlivější věci nad kamna, špatně sestrojená, která kouří, mají špatný tah; tu vniká totiž do obydlí řada nebezpečných ply- nů, vyvinujících se při neúplném spalování uhlí Každá vytopená kamna jsou naplněna ta- Eovými jedovatými plyny (nejjedovatější je tak zv. kysličník uhelnatý), a tice tím více, čím špatnější mají tah. Byl-li plyn ten vdýchán, usmrcuje. Zastrčí-li na př. neopatrný člověk — „aby teplo neutíkalo do komína“ — záklopku v komině u kamen (která nemá vůbec býti při stavbě zařizována!), tu plyn ten, který neza- páchá a je bezbarvý, hromadí se ve světnici; lidé spící jej vdechují a zmírají, otrávivše se jedovatou sloučeninou touto, aneb jen pomalu pozdravují se, přisla-li pomoc v čas. Jelikož z kamen unikají jedovaté plyny snáze tehdy, je-li východ do komína nevhodně

59 article

Vedle vzduchu a tepla potřebujeme ve svých příbytcích zvláště světla. Častěji však nežli s pře- bytkem, zápasíme s nedostatkem světla: téměř po- lovinu života svého postrádáme blahodárného světla slunečního, které není v krajinách našich rovnoměrně rozděleno mezi noc a den; proto jsme také nuceni užívati často osvětlení umělého. Se stanoviska zdravotního vyhovuje v tom směru takové světlo, které svou barvou, jasem a stej- noměrností podobá se co nejvíce světlu přirozeněmu. světlo, které nevyvezuje příliš tepla (nesálá), které neznečistuje vzduch splodinami, vznikajícími při sví- cení a které konečně není nebezpečné. Podmínky ty splňuje nejlépe světlo elektri- cké, jež povstává vepnutím účelně voleného odporu do silného proudu elektrického, vyvozovaného pomocí zvláštních strojů (dynamoelektrických). Svítivost to- hoto světla stoupá asi od 200 normálních svíček vý- še. Potřebujeme li menší sílu světelnou, používáme tak zv. žárovek, jichž svítivost obnáší obyčejně asi 16 normálních svíček. Oslňující jas mírní se matnými skleněnými zvonci (hruškami). Výhodné je také s vě- tlo plynové, jehož používání doznalo podstatného zlepšení zavedením plynového žárového světla a růz- ných jiných výhodných vynálezů (Auerovy punčošky. hořák Siemer sův, lampa Wenhamova). — Všeobec- ně se však dosud užívá nejvíce světla petrole- jového, které podle dokonalosti hořáku a čistoty petroleje vyhovuje více méně kladeným požadavkům zdravolním. Nejvíce se používá petroleje amerického a kavkazského. Týž má býti jasný jako voda, nebo s inádechem do žluta neb do modra; nemá se zapa- lovati pod 30—35° a nemá při 21° vydávati žád- ných lehko vznětlivých par. S jednotlivými způsoby osvětlování spojena jsou zvláštní nebezpečí, jež ohroziti mohou okolí. Tak oo

Auerův

61 article Mat ve s taztcl

Mat ve s taztcl Řešení úloh- Úloha čís. 467. B. Sumerád. Bílý: Kb7, Dh7, Sds Jcs, Pc3, c4, d2, d7. Černý: Ke5, Sc5, Pes, f4. Mat ve 2 tazích. 1. Jc8—d6 atd. Úloha čís. 468. K. A. L. Kubbel. Bílý: Ka6, Ves, Sb2, Je7, (4, Pb3, c6, g2 Černý: Kd4, Pc4, f5. Mat ve 3 tazích. 1. Je7—g6 Ke5, 2. Ve4+ atd. 1. — Ke4. 2. Sci atd. 1. — c4b3, 2. Ve2++ atd. Úloha čís. 469. Fr. Dedrle. Bílý : Kg8, Dg7, Ste, Jc6, e5, Pb2, f5. Černý: Kd5, Vd2, Sh8, Jb6, d8, Pbs. e2, o4. Mat ve 2 tazích. 1. Je5—d3 atd. Úloha čís. 470. P. Tichý. Bílý: Kc8, Dc6, Sbe Je5, d5. Pb3, d2. Černý: Kd4, Das, Vg3, Sg7, Pae b5, d5, f3. Mat ve 2 tazích. 1. Be6— ge. ae2.

Černá K A L Kubbel František Dedrle P Tichá Be Pb Jce jb Vg Sd Jcs d 7 Pae b dh 7 Sb 2 Kd 4 c 4 b 3 Pb 2 Kd 5 Vd 2

64 article RTO

RTO za lask. spolnúčinkov. pianisty O. BARDASA POŘAD. Tartini, Sonata G-moll. Paganini housl. koncert op. 6., Beethoven. Sonata op. 13. C-moll, Bach, Sarabande-Bourée pro sel. hou- sle, Mattheson, Air, Beethoven, Mennet G-dur, Mozart, houslový koncert D-dur, Smetana. 22070 Z domoviny.

Paganini Beethoven Bach Mattheson Mozart Smetan Cmoll Mennet Gdur