Periodikum ALTO Viewer

1

7. listopadu 1909.

2

Přiloha „Národnich Listu

3

k číslu 30v.

4

Strana 17

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Emnily, čalouny a skla. = Paní kněžna. Teniševá byla nám cos dlužna po lonské výslavě své umělecké osady a školy v Talaškinu. Tehdá v Topičově sa- lonu byla sice všudy přítomna, stála za každým dílem a při celém souboru jako jejich podněco- vatelka a patronka. Bylo možno všady pocíliii její vkus a cit umělecký a kdo blíže pozna poměrně nedlouhou, za to bohatou historir jejíh Talaškina, věděl, že má před sebou ukázky slo žité organisace umělecké, jejímž úkolem životníi je nejen tvořiti, nýbrž také útočiti a dobývati a že vznik a vedení, jež je totožné se jménem kněžniným, je výslednici velké energie a ne- menší obětavosti. A poněvadž obětavost rodl s z prudkého a přesvědčeného zápalu, rýsnj všechny tyto složky zjev vzácné čistoty a ne- všední velikosti. Kněžna Marie Teniševá vzale na se úkol Ruskinův a Morrisův a šla k eil po těchže cestách a věnovala mu tytéž silya prostředky jako tito dva spoštolové a obrodi- lelové vkusu a citění s dekorstivním uměním.

Topičův Talaškin Teniševá Ruskinův Morrisův

6 article

Jenom tvarový pramen své umělecké in spirace přibarvení jejího ducha nalezla jinde, kolem sebe na Rusi, v tom, co kdy svérázného a sil- ného žilo na obrovské té křížovatce orientu slavismu. Jejich žačkou je, ne však mechanickou opakovatelkou jejich poslání a vykoupení. To vše jsme loni poznali a zvěděli též, že kněžna Teniševá jest i výkonnou umělkyní, (vo- řivou uměleckou potenci. Prozrazovaly to ně které textilie, jichž návrhy od nl pocházely, dila pěkného rythmu linsárného a barevného a ze jména tento ve své jednoduché, svérázné a z lomené kolorisaci vysvětloval v mnohém zá kladné společné rysy umění talaškinského. Ny nější výstava u Topiče jde jen pod jejím jmé nem vlastním; co obsshuje, je cele jejím umě leckým majetkem. Emaily. Něco skřinek, krabi ček, svíenů, misek, rámeů kovových, na nichž rozkvětají, kde se jen dá, smaltové barvy matne svítivé, vytvářejíce v různém spřežení poly chromní dekor, nákladnější a drahocennější, nežl byly řezby a výšivky, ale týmž duchem těžkého ano i těžkopádného půvabu, jakým tyto byl, naplněny.

Topič Rus

7 article

Po technické stránce knsy, velké dokona losti. Skloviny jsou stejnoměrné a ve zjevu bez vadné a i jejich barvy dodržují svůj ton v ne všední souměrnosti; jejich nános i vypálení musí vyvolati obdiv všech, kdo vědí, jak vzácné jsou tyto vlastnosti v ematlu, technice a uměn to u nás víc nežli řidkém Ne na byzaniský eloisonné, nýbrž na prastarý champelevés kněžna Teniševá ohlizí při své práci, n způsob, řekl bych, širších efektů a krabičky v podobách ryby, labutě, kočky, kohouta a pod vším svým vzhledem a políčkovým dekorem vy volávají vzpomínky na práce, jež se nyní archen- logicky označují jako z dob stěhování národů. Zvířátka jsou přistylisovaná do podob velmi tantastických, ano přímo bizarních, takže není snadno uhodnouti jejich druh, aneb aspoň stejně lěžce jako účel jejich tvarů. Ale s touto fanta stickou bizarnosti je v dobré shodě síť emailo- vých plošek, na jichž povrchu, ve škále na- přilis buhaté, za to v tonech malných draho- kamů velmi blízkých Než i tyto podivnosti ne- jsou okamžikovými nápady rozmaruplného umělce, který by se pouze rád od sousedů nápadně pro sebe prospěšně odlišil. Také ony berou ke svému zrození popudy v pohádkové fantasiia výtvarné stylisaci staroslovanského umění. Jejich málo artikulovaná, skoro barbarská řeč dnes nalezá u nás ohlasu pro svojí bezprostřednosta nepodlehlost světové, evropské kultuře, právě tak, jako ohlasy středoasijské, jež vytvořily prnamentiku v pravdě nádherné zelené skřinký s bílým dekorem květovým, kusu nad jiné ušlechtilého, s nímž jenom amarantová skříř s rozesetými emailovými upeny může závodit.

8 article

Drahocenná díla vysokého řádu. Jestě dvě jiné dámy vyplňují svými pra- cemi malý salonek Topičův a každá přicházi s čímsi zvláštním. Které národnosti patří paní Ory Robinová, nevim a myslim, že to nesnadno uhodnont. Ješlě tak podle jména, možná, kdy- bych byl filologem a linguistou, ale podle jejich vyšívek, podle jejich obsahu, podle slohové linie, podle barevné toniny věru nemožno- Tyto v pravdé ušlechtilé stylisace a deko- race, se svojí úhlednou malebnou symetrií, se svým citem pro hra obrysových čar, s jich umělerky důvtipnou kombinační methodou mohou být brány za dilo angl cké stejným právem jako za francouzské nebo německé a třeba i české- Chci tim říci, že mají nejvíce znsků všeobecné evropské, internacionální moderny. Umění evrop- ských salonů, velmi bledě, i v barvé bez krve a živých akcentů, poněkud koketující s vyvětralou toninou starých čalounů, jež dloubý čas a nové světlo připravily o původní i skromnou jinak barevnost. Než jak je toto umění rafinované S jakou záludnou obmyslnosli je dosaženo těchto efektů! Režné ikaniny hrubé textury režné motouzy, chuchvalcové ústřižky vytvářeji plochy lupenů, hor a vod, konturují a kresl květy a stonky a jen tu onde něco skomfrajíe barvy hedvábí, nebo zlaté šnůrky, nebo matný lesk perly. Vskutku jsou tylo čalouny, zástěny a nábytkové povlaky spíš našívané nežli vyšl vané výzdoby výrobkem ruky velmi jemné a zároveř velmi pevné, citu velmi kultivovaného a zá- roveň velmi rafinovaného. Dekorace na pohled téměř mdlobné delikálnosti jsou vytvářeny mate- rialem hrubým, všedním, nevzácným, ano sprostým a co hlavní při tom, nenalíčeným, svoji plebej- skou podstatu nezakrývajícím. Zajisté v tom leží zvláštní přítažlivost a dráždivost těchto ča- lounových prací pro chuti a jazýčky víe jak přemlsané.

Topičův Robinová

9 article

Slečna Zdeňka Braunerová v dočasné tri- pelallianci hude venkovskou notu, selskou mu- ziku slováckých gajdošů. Její malovaná skla už nejsou žádnou novinkou. Jejich ukázky se pře lěmito hojnými soubory u Topiče objevovaly jinde, pokud se pamatuju, v Umělecko průmy slovém museu, a nalézají milovníky a odběratele Jsbu to baňaté a všelijak sploštělé láhve, pro táhlé vásy, číšky a kališky bezbarvého průhle ného skla, jen o něco málo čistšího a bez pří dechu nežli jejich předlohy a vzory. Ty ovšem nejsou lidovým výrobkem, než toliko pro lid. pro barevné likéry a zbarvené lihoviny, přizpů- sobené v obryse jeho jednoduchému vkusu, ale někdy také opírající se o tvary jeho vlastn keramiky. Na povrchu tohoto skla sedí zorna- meniované květinky a naivně dekorativní zví řátka, vše malované opakními, neprůhlednými barvami emailovými, jež postře a prudce s k sobě řadí. I barvy kněžny Teniševé jsou v živých sestavách. Tam však červeň karněolu a zde červeň cihlová; tam zeleň tyrkysová a smarag dová a zde svinibrodská; tam mléčná běl a zde vápenná. Tam staré a lidové útvary převedené v řád zeivilisovaný; zde ponechané ve své ru- stikalní strohosti. Zaslechl jsem zlou poznámku »Nechávají za sebe tvořit lid.« V této všeobecno- sti je snad upřilišněná, přace však by měla být mementem výsíražným, aby přičlenění se k lido- věmu umění nikde neutkvívalo na pouhé jeho aplikaci a původnost šla vždy dále nežli k pou- hému nápadů osvojení si čeho nevšimavého.

Braunerová Topič

10 article

Také s paní Ory Robinovou vykazuje slečna B. Braunerova ve svých malovaných sklech jakési styky. Také ona nabízí městské kultuře, do jejího vypracovaného a mnohde už přejemného systemu, tyto lidové selské upřím- nosti a bezděky počítá s efektem silného kon trastu jakési obhroublosti se »zladěným« okolím Dostavuje se neomylně. Než ornamentika slečny Braunerovy, zde a jinde, na př. také v jejích posledních graíi- ckých výzdobách knižních, neutkvívá jedině n slovácko lidových podnělech. Její eklekticism ji občas zavádí také do orientu, buď rovnou do Byzancie, Persie nebo Činy, buď do obvodů z nich pro evropskou Modernu upravených. C však činí, činí s rozhodnosti věru nerozpačitou s energií rysu a přednesu velmi zručnou a od hodlanou a to jsou přece vlastnosti, jakých třeb proti malátnosti a hrozivě strašící bezkrevnosti Skoro už ze samé snahy barvy, a tony zd-li katněti, odbarvujeme je, a blížíme se k místů a časům, v nichž radost ze živé, upřímné plesné barvy stává se pocitem neznámým aneb nepřijemným. Vyprehalé barvy čalounů paní Or Robinové jsou toho očité doklady. Škály neurasthe- nické. Je třeba bojovati proti chorobám, aby se síly vzpružily a život ozdravěl, tim spíše když jediný pohled na dokumenty citu, vkusu a výroby našeho lidu vás může přesvědčiti, že je mu odstinovaná barevná malátnost cizí proti jeho přirozenosti. Proto malovaná sklaz Braunerové, už i ve svém nynějším vzhledu. slušno bráti za znamení sťastné a k zabráněn- Karel B. Mádl. nebezpečí cíllcí.

Braunerův Brauner Mádl Byzancie Persie Oro Robinův Or Robin

11 article Sokolský věstník

Sokolský věstník Dr. Miroslav Tyrš. (K 25. výročí jeho pohřb u.) Čtvrt století minulo právě ode dne, kdy Sokol stvo na hrbitově olšanském k věčnému odpočinku uložilo tělo svého geniálního tvůrce a vůdce dra. Mi roslava Tyrše, jež vyrváno vírům říčky Aachy, po měsíce chováno bylo půdou tyrolskou, aby vráceno bylo půdě české, již dr. Tyrš tak miloval. Tělo Tyršovo již setlelo, ale duch jeho stále je ště žije v sokolské myšlence, již dr. Tyrš stvořil ku povznezení svého náreda. Hluboký význam sokolské myšlenky jest příči- nou, že dr. Tyrš jest širší veřejnosti znám více jako tvůrce Sokolstva, jako první pracovník a organisáto jeho, méně však jako učenec, kritik a vychovate umělců výtvarných. Svou prací a svými myšlenkami i snahami dr Tyrš náleží však nejen Sokolstvu, nýbrž všemu lidu českému, jehož blahu určil sokolskou práci a jeho zušlechtění měl na mysli do posledního vzdechu

doktor Tyrš Tyršův Olšanský

12 article

Zdá se, že veškeré osudy i různě okolnosti ži vota Tyrše přímo vedly k založení první jednoty sokolské v Praze. Již jako gymnasista poznal z vlastní zkušenost prospěšnost tělccviku v ústavě Štefanyho a jako po- sluchač uriversitní cvičil v ústavě Ferd. Schmiedt a Malypetra. Hlluboké studium dějin všeobecných ve- dlo ho ku poznání, že jen národ tělesně i mravně silný, zdravý a jasný obstojí v soutěži národů; ze studia přírodopisu, zvláště z vývodů Darwinových čerpal vědecké přesvědčení, že „veškeré dějiny, jak tverstva vůbec, tak lidstva zvláště jsou věčný boh o bytí a trvání, v němž podlehne a vyhyne, ce k životu nadál je neschopno a celku závadno“, ž slabší podléhá silnějšímu: návštěva anatomického kursu na fakultě lékařské seznámila ho s podmín- kami zdravého vývinu těla lidského; studium dějr umění a esthetiky, kterému nejvíce času a úsilí vě- noval a které stalo se později jeho životním povolá- ním vědeckým, zjemnilo v něm smysl pro dokonale formy krásného těla lidského, jak je seznal na vý- tvorech řeckých sochařů doby klassické; a studien filosofie vytvořil si paedagogický názor o nutnosti k harmonické výchově těla i ducha. A z tohol vážného podkladu vědeckého vzešel r. 1862 Tyršův čin dalekosáhlého významu: založení prvn tělocvičné jednoty v Praze. Tyrš sám po- važoval tuto jednotu za pouhý skrovný zárodek příští mohutně organisace, jejíž úkolem nemělo být pouhé mechanické cvíčení těla, nýbrž která by těles nou výchovu několika generací národ náš tak obro dila, aby svou tělesnou, duševní a mravní zdravost a silou uhájil si své čestné místo mezi kulturním národy světa.

Tyrš Schmiedt Malypetr Darwinův Tyršův Praha

13 article

Kdyby byl Tyrš nic jiného nevykonal, než ž vyvolal v život jednoty sokolské, rychle po českých zemích se množící, a že jim vytknul vznešený úkol probouzeti v lidu všechny síly jak tělesně tak du ševní, bylo by toho dosti, aby nejen Sokolstvo, ný brž i celý národ ctil v něm stejného buditele, jak byli Palacký, Havlíček. Nebot jako Palacký a Ha vlíček, tak i Tyrš kladl důraz na vnitřní sílu, vzdě- lanost a mravnest. Ale pro Sokolstvo má Tyrš mim to ten důležitý význam, že pro tuto výchovu tělesnou vytvořil mu původní názvosloví české a vlastní sou- stavu tělocvičnou. Do té doby nebylo českého názvo sloví tělocvičného. Tyrš na základě podrobného stu dia Jungmannova slovníku sestavil r. 1862 tělo cvičné názvesloví. Komise znalců a jazykových od borníků, jíž bylo názvosloví ku prozkoumání před loženo, nenašla těměř nic, co by na něm měnila. Ná zvoslovi bylo tak vystižně a přesně sestaveno,ž nelze si mysliti jadrnějsího a úsečnějšího. Znalost všech tehdejších soustav tělocvičných, dále studium nejproslulejších ústavů tělocvičných v Eyropě a ko- nečně v menší míře vlastní zkušenosti, učinily h nad jiné povolaným, aby vytvořil svéráznou těle cvičnou soustavu sokolskou. Stalo se tak v „Zákla dech tělocviku“ (1868—1872) a v časopise „Sokol“ (1871), jehož byl zakladatelem a redaktorem. Tvr šova soustava byla přijata i ostatními tělocvičnými sdruženími slovanskými a též za základ tělocviku školního.

Tyrš Palacká Havlíček Jungmannův Eyropa Sokol

14 article

Nemenší význam má Tyrš jako důmyslný organísátor. Usiloval o to, aby věc sokolská sjed- notila celý národ v mohutnou organisaci, spějící z jedním cílem. Avšak nedočkal se svých snů, nedočkal se ani založení České obce sokolské, tím méněs dočkal toho, že v jeho idei uplatnila se prakticky vzájemnest slovanská (založení Svazu slovanskéh Sokolstva). Po 22leté horlivé práci vědecké i tělocvič né vzdal se r. 1884 vedení Sokolstva a spěchal na radu lékařskou do tyrolských Alp, aby tam v klidu přírody osvěžil svého upracovaného ducha pro sv povolání učitelské a vědecké, Bylt v r. 1883 jme- nován mimořádným profesorem dějin aa esthetiky umění na pražské universitě.

Tyrš Alpy svaz slovanskéh sokolstvo

15 article

Hledal v Alpách klid duše a nalezl tam klič věčný. Jediný chybný krok nebo sklouznutí nohy na horské stezce — a silné tělo, smělé srdce i vla stenecká mysl, vše sřítilo se do smrtících vln říčk Aachy, nedaleko Oelzu v Tyrolsku. Dne 8. srpn 1884 zašlo vše, co na Tyršovi bylo tělesného. Al duch jeho zásad žije v jeho díle dále. A jaké jsou jeho zásady, co značí jeho „my šlenka sokelská?“ Roku 1870 napsal Tyrá ve svobo ném ovzduší Švýcarska programový článek „Ná úkol. směr a cíl“, monumentální to výtvor umě- lecký, který pak vyšel jako úvodní článek v prvén rcčníku časopisu „Sokol“ r. 1871. V něm uložil ce- lou hloubku svého ducha, vše nejlepší, co chtěl So kolstvu říci. Vytkl tu Sokolstvu konočný eíl. uda mu vážný směr a určil prostředky, jak se k cíli při blížiti A konečný cíl všeho snažení sckol- ského? Přivésti národ do popředí vzdělanosti osvěty, kde druhdy již byl. Nechce-li nepočetný ná národ zahynouti, musí činností ráznou a všestrannou nad jiné vyniknouti. Buď na roveň se všemi, buď čelo všech! Proto nikoliv ohlížení se na slavnou mi nulost, nýbrž jen zdravá a činná přítomnost nás spasí. Nojde-li národ ku předu, zůstává zpátky

Tyrš Alpy Tyrolsko Švýcarsko Sokol “ r

16 article

Tedy pokrok na všech stranách a ve všech oborecl je prvou podmínkou existence národní. Úhlavní pře kážkou každého pokroku pak jest spokojenost. Proti ní má Sokolstvo bojovati, má protnouti tento „olo věný cop“; úkolem Sokelstva tu jest zachovati ná rod při té jarosti všestranné, při té síle a zdravosti tělesné, duševní a mravní, která nedá vzniknout žádnému stanutí, žádnému zpátečnictví. Tu pomůže jen práce drobná, každodenní, ustavičná a neoká- zalá. A to práce každého jednotlivce. Neboť jen tehdy dostihne národ konečného cíle, až každý jeho člen dosáhne nejvyšší dokonalosti lidské. Plný, volný souměrný vývoj všech sil lidských má proto býti heslem a záměrem každého Sokola. Především nak přesnost a čistota mravů je potřebna. „Cos cvikem nabyl, to mrav a střídmost tobě zachovej!“ Nebol zachovávaje sebe, přispíváš k tomu, abys celý náro uchránil před vnitřní zkázou. Tyrš chtěl, aby Soko byl klassickým ideálem muže; není cnosti mužně. které by Sokolu nepřikazoval. Zvláště pak jestto ráznost, přímost, odhodlanost, láska k svobodě, k vol- nosti, ušlechtilost a vlastenectví. Ale nikoli vlaste- nectví řečí, nýbrž vlastenectví skutků, které se pro jevuje poctivou prací v cboru vytknutém. Ale nejen muži, i ženy mají se účastniti života národního; „ne- blaze náredu, v němž snahy mužné neoceněny jsou ženami jeho.“ A vůbec všechen lid český, bez rozdílu stavu zaměstnání, náboženství, politického přesvědčení, má

Plná Sokol Tyrš Soko

17 article

koncem ocitnouti se v okrsku činnosti národní. Při rozeným důsledkem této společné práce všeho lidu jest demokratism a bratrství. Práce národní pak mů- že se dařiti jen při vespolné svornosti. Ale jedno myslnost, co do cíle různost náhledů, co do pro středků nikterak nevylučuje: v tom ohledu i stra nám volného pole budiž přáno. Kde není stran, nen proto vždy svornosti. Rozhodně však Tyr zamítá družení s určitými strana m politickými nebo náboženskými. I ačkoliv tedy za právo, ba za povin nost každého jednotlivce pokládáme, aby k radi- kální nebo konservativní straně přistoupil, aby ke katolicismu nebo protestantismu bezvýminečně se hlásil, aneb nesrovnává-li se to ani ono s plným pře- svědčením jeho, aby ze všeho svazku církevního po ctivě vystoupil, tož přece nemyslíme, aby spolk naše v tom neb onom směru jakkoli demonstrovaly „Naše věc není pro strany, nýbrž pro vešker národ.“ Musí se tedy i každý jednotlivec, ač mu jina v Sokole přáno volného sebeurčení, podříditi pro spěchu celku. Z tohoto požadavku rodí se dobro- volná kázeň. Bude-li národ složen z jednotlivců, vy- zbrojených silou tělesnou, mravní i duševní a všem cnostmi mužnými, pak může se bez obavy účastnit soutěže s ostatními kulturními národy v zápolen světovém. Z toho plyne úkol Sokolstva v době při tomně: věc sokolská „znamená prozatím tolik, co t lesné a z části i mravní vychování a šlechtění všeho národa českoslovanského.

Tyr Sokol

18 article

Tot trest zásad Tyršových, uložených v článku „Náš úkol, směr a cíl“ i v jiných jeho úvahách, to v stručných rysech obsah „myšlenky sokolské.“ Sokolstvo plní věrně, ba úzkostlivě tento od- kaz Tyršův. Ale ví příliš dobře, že nedospělo dosud tam, kde je chtěl Tyrš míti. Avšak odmítá rozhodně výtky, že by se bylo zpronevěřilo zásadám Tyršo- vým. Vždyť v ohledu tělocvičném jeví takový po- krok, že byl i cizinou uznán, ba že jest po někte- rých stránkách v čele ostatních národů. V „mravním šlechtění“, v činnosti osvětové tak nezůstává pozadu, jak dokazuje hojné zakládání knihoven, přečetné přednášky, pořádané jednak pro vlastní členstvo, jednak pro širší vrstvy a péče o mládež škole odrostlou. Vytýká-li se Sokolstvu, že některé strany politické v něm uplatňují svůj vliv děje se tak neprávem, neboť Sokolstvo, pamětliv Tyršova příkazu, žárlivě střeží svůj dobrý zvuk, aby zůstalo povzneseno nad spory stran. Vytýká se čn- sto mnohým členům jednání přímo proti zásadán sokolským. Ale takových lidí není žádné sdružen ušetřeno; a nic není tak svatým, aby v rukou ne- hodných nebylo znesvěceno. Ostatně když řady mo hutní, přirozeně se zrním přibývá i plev. Sokolstv zná svoj nedokonalost, zvláště v tom bodě, ale n štěstí Tvršovy úvahy zabezpečily mu pro vždy ce stu k nápravě. Ta jest: volné slovo kritiky. „Pro vozujmež kritiku nade vším, co se ve spolku vážného děje!“ Četné varovně, na- bádavé i bezohledně kritisující hlasy ozývají se počátku až podnes v sokolských časopisech a publi kacích, vydávajíce svědectví, že v Sokolstvu stále žije touha po zdokonalení, touha po pokroku, ona Tyršova „věčná nespokojenost, věčný A. Š ruchl“

Tyršův Tyrš Tvršův A Š

19 article

Ze »Sokola« na Král. Vinohradech. Jednot truchlí nad ztrátou dlouboletého člena a příznivce svého br. Antonína Radotínského, který dne 6. listo padu zemřel. Bratři se vybízejí, aby v počtu nejhoj nějším dostavili se k pohřbu v obleku černém. De a hodina, jakož i místo pohřbu oznámeno bude den ními listy. Ze sokolské župy Podbělohorské. Dle pozděj došlého povolení od policejního ředitelství k vycház- ce na Bílou Horu koná se schůzka jednot v neděl o půl hodiny dříve, tedy o 1/42. hodině odp- lední na letním cvičišti Sokola v Praze-IV. Sokol Smichov-I. na podporu českých menšin uspořádá dne 21. t. m. ve vlastní tělocvičně velkou slavnost pod heslem: „Sokol Smíchov-I. — českým menšínám“, jejiž čistý výtěžek věnován bude če- ským menšinám. Vzhledem k celkovému jak uměle- ckému tak i zábavnému programu a nak poměrn nizkému vstupnému (celkové vstupné 1 K) doufá po- řadatelstvo, že návštěva této slavnosti bude co mož ná největší, čímž nejlépe se prospěje účelu slavnost samě „Sokol“ v Ervěnicích koná v neděli 7. t. m. v spolkových místnostech veřejnou přednášku bratra Kukaně z Prahy: „Jak byl vychován český lid a ja- ké jsou naše povinnosti.“ Začátek ve 2 hod.

Král Radotínský Kukaň Bíla Hora Ervěnice Praha Sokol Sokol v Praga Sokol SmichovI Sokol Smíchov

20 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Marathon S. K. Slavia. (Pod záštitou knížete J. Collöredo- Mansfelda. — Slar o 10. hod. ranní u smíchovského nádraží.) Dnešní Marathon soustředil neobvyklý počet při hlášek, jichž došlo celkem 15. Jména jejich, na p Penz, Snopek, Pičman, bratří Kejhové. Vašíček sli bují, že sport bude podán výborný. Okolnost, ž závod přístupný jest všem klubům i závodníkům mimo kluby, způsobila, že zastoupeno bude celkem 10 klubů pražských i venkovských. Dle příprava přihlášek očekáváme nejvýš zajímavý boj, jimž athle- lická saisona silniční bude důstojně zakončena. všsobscná ake- společnost pro pejlštování naproti „Národnímu divadlu“ pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premil

J Collöredo Mansfeld Slar Snopek Pičman Kejha Vašíček Marathon Marathon S . K Slavia národní divadlo

21 article PRN CES

PRN CES = Žádejte prospekt. = Athletika a sportovní hry- ** Dnešní football. Ze zápasů dnešníe zasluhují pozornosti match Slavie se Sport Favoriten pro svou — třebas jen lokální — mezinárodnost. N hřišti Slavie připravena přátelům napinavých boj ještě jiná atrakce v zápasu Slavia Reserves prot žižkovské Viktorii. — Sparta má soupeřem karlín skou Čechii, o níž doslovně platí, že od zápásu k zá- pasu roste. Zajímavě se zajisté utváří zápas Č. A F. Cu. se Smíchovem. — A. F. K. Vršovice hraj doma se S. K. Bubenčem; Olympia v Praze-VIl s vinohradským Meteorem, Novoměstský se ulká

Favoriten A F K Smíchov Vršovice Praha Slavia Viktoria Sparta Čechie Olympia Meteor

23 article Bacík, Praha-Karlín. 2289

Bacík, Praha-Karlín. 2289 s Vinohradským S. K. — Mimo Prahu oznámeny toliko dva zápasy. S. K. Praha VII. jede do Kladna kde ji čeká velmi tuhý boj s tamním S. K. —— Mo- ravská Slavia uvítá v Brně obllbené mužstvo S. K Pardubie. ** Bělka a Lomoz měli minulou neděli jubiles, klerá — správně zajisté — oslavena bez okázalosti v užším kroužku na večírku s anglickými hosty. Bělka slavil svůj 100, zápas v prvém mužstvu a Lomoz 200. zápas v barvách Slavie. ** V středoškolském poháru porazil včera Ječná rešlka Učitelský ústav 5: 2 (3:0) a Vino- hradské gymnasium zvítězilo nad Uměleckoprůmyslo- von školou 8:1 (2: 0). — Dnes o půl 10. hodině do- poledne hraje Průmyslová škola, vážný nápadník vítěz- ství proti karlínské reálce na hlavním hřišti S. k. Slavia, Žižkovská reňlka v tutéž dobu na trainingo- vém hřišti proti Křemencovému gymnasiu. — V úterý hraje loňský vílěz reálka v Praze-VII. proti Malostran- skému gymnasiu.

Bacík S K Pardubie Bělka Praha Karlín Kladno Brno Malostran Slavia středoškolský pohár učitelský ústav Vino

24 article NÁBYTEK

NÁBYTEK SIALA VYSTAVA

25 article B. MAYER

B. MAYER PRAHA II., Štčpánská 629. Patentní knihovna

B Mayer Praha II Štčpánská 629

26 article

** Z Nového Města nad Metují. S. K. Chrudím v S. Z K. Slovan (Nové Město nad Metují) 7:3 (2: 2). Hra ostrá s převahou hosti. Domácí klub postaral se, aby v každém směru pobyt hostům zpří- jemnil, budiž mu za to nejsrdečnější dík. Dne 1. listo- padu S. K. Chrudim v. Š. K. Náchod (v Náchodě 2:1 (2:1) Hra velmi ostrá, místy až surová, tak ž byl soudce pan Přídal (Č. S. F) nucen vyloučiti back Nachodských Spencera, což vzbudilo v obecenstvu pro- jevy, jež nikterak nelze nazvati slušnými. Dne 7. listo- padu hraje v Chrudími Hradec Králové. ** Vmeziměstském zápase Londýa Brussel, jenž vybojován v Brusselu, zvítězil Londýn a modní vlněné i bavlněne SURNA átky pro pány i dány BRRUHE! nabízí vývozní dům Prokop Skorkovský a syn v Ilumpolci- 25231

S K Přídal Spencer Brruh Prokop Skorkovský Nový město nad Metuje Nová město nad Metuje Náchod Chrudí Hradec Králové Brusel Londýn Ilumpolec pad S . K . Chrudim Č . S

27 article

Automobiliam. *e Soutěž nákladních automobil Rakouského automobilového klub jak známo měla neobyčejný úspěch už tím,ž všechny startovavší vozy svou dlouhou pout šťastně ukončily. Terrain a délka trati ukladaly vozům denní úkoly mnohem větší a přisnější než je čekají v praxi. Jest tudiž oprávněno pokládati výsledei letožní soutěže za opravdový triumí nákladníh automobilu. Všem vozům přisouzeny byly tentokrát diplomy a kromě toho mnohým se dostalo zvláštníe odměn. Oficiální výsledek jest: Zvláštní cena ministerstva ob chodu vozu, který při správně absolvované trat a dodržování předepsané minimální rychlosti prů měrné v každé denní etapě má nejlepší výsledei ve spotřební soutěži: Büssingův omnibus.

Büssingův omnibus

28 article

zubní pasta po 50 hal, ústní vodička po I kor doporučují se nejlepe k čistění zubů a úst. Ve všech lékár,a droguoriích. 22649

29 article LBUS

LBUS Zvláštní cena ministerstva prác pro omnibus, jenž splní tytéž podmínky, které platí pro cenu výše uvedenou: Büsssingův omnibus. Zvláštní cena ministerstva prác pro nákladní vůz nebo nákladní vlak. Podmínky Büssingův nákladní vlak (břemeno 10.000 kg), Zvlášlní cena ministerstva vo- jenství pro nákladní vlak a jedním, dvěma nebo třemi závěsnými vozy, který při pravidelném absol- vování trati a dodržování průměrné rychlosti v každé denní etapě dopravuje náklad 4000 nebo 6020 nebo 8 00 kg, po případě i více a při tom ma nejmenší nejpravidelněji rozdělené tlaky na nápravy: Daim- lerův nakladní vlak (1 2.000 kg nákladu) Největší závod s klobouky na pevalně 22078 Celetná 38, továrna

Büssingův Celetná Büsssingův omnibus kg

30 article O. F. HESS, obok PRAHA, Přikop 5 Ceny jsou v obou závodech úplně stejny.

O. F. HESS, obok PRAHA, Přikop 5 Ceny jsou v obou závodech úplně stejny. Zvláštní cena ministerstva vojen- ství pro lebký nákladní vůz, jenž při pravidelném absolvování trati a dodržování průměrné rychlosti v každé etapě dopravuje náklad 1500 kg a při tom má nejmenší tlak na zadní nápravu: 20 ks Daimlerův nákladní vůz (2000 kg náklad). Velká zlatá medalle R. A. K. pro vůz jenž ujel celou trať bez »nedobrovolné zastávky«. Touto se rozumí každé přerušení jízdy, zaviněné po- ruchou vozu neho chybou chaufferovou. Při stejných výsledcích rozhoduje menší spotřeba benzinu na tu- nový kilomer a dále větší průměrná rychlost na celou trať: Büssingův nákladní vlak.

O F Hess Daimlerův Büssingův Praha kg

31 article NAzUl

NAzUl 22609

32 article Ústřední banka

Ústřední banka českých spořitelen, Praha, nároží Ovocné ul. a Ferdinand. tř- přijímá vklady na knížky 41/%, na poklad. poukázky 41/4—41/2o, na běžné účty 4—41/4% Výhodné skládání Bankovní obohody všeho druhu. vadií a kaucí. Oddělení cenných papírů. Promesy ke všem tahům

Ferdinand Praha

33 article FEUILLETON

FEUILLETON Týdenní táčky.

34 article

Turci včera odjeli... mám starost, koho zas teď budeme vítat? Byla by řada na Tatarech a zase by se mohlo říci, že je toho třeba pro navázání ob- chodních styků. Neboť, jak jde o vítání, vždycky se už nějaká záminka najde; v tom, totiž v hod- ně slavnostním vítání a v dělání mizerné politiky jsme specialisté daleko za hranicemi vyhlášení Jak jsem slyšel, tuze se u nás pánům Tu kům libilo a naprosto je nerušilo, že dobře vy chovaná naše mládež — bez omezení stáří ře čeno — v celých houfech za nimi pobíhala. zdravila je nadšeným čakiáša a dávala si podpi sovat pohlednice.. Neméně je těšilo, že pečlivě postaráno bylo o jejich zábavu a rozptýlení. V programech sice nebyla zmínka o různých delektacích; ale vídeň- ská obchodní komora byla tak laskava, že sdě- lila naší, po čem se Turci ve Vídni nejvíce shá něli . .. Nebylo to nic zlého nebo proti Koranu; po- kyny byly docela praktické: Aby se jim vařila Bobrá, silná káva, aby se častovali šampaňským a plzeňským, poněvadž to jim Mohamed nezaká- zal pít, a aby se jim hodně hrálo. Muziku prý milují, ale ne žádnou těžkou... spíš prý jen tak ladění. No a pak nějaký ten šantán že tak rádi uvidí. Nezbylo tedy otihodným jejich průvodcům a byli mezi nimi mnozí, že jakživi nepřekročil vzhledem k svým hodnostem takové místnosti. já myslím jen šantány... obětovat se a jit. Zanechal tedy turecký týden v Praze hlu boký dojem a není vyloučeno, že ještě u někte- rých osob po čase způsobí milý dojem, až přijde nějaký ten řád strakaté punčochy s ostruhou nebo paraple na kolečkách.

Turek Mohamed Turec Vídeň Praha

35 article

Ale soudím, že k trvalé upomince na vzác nou návštěvu přece by se mělo něco udělat. Jak pak takhle, aby se zkasíroval název Příkopů říkalo se jim ode dneška Turecká ulice? Bylo by to také poetické, kdyby se zaved krásný zvyk, aby každého večera nějaký hod- nosta vylezl na Prašnou bránu a volal odtud na všechny čtyři strany: Allah il Allah. Konečně by neškodilo, kdyby vzhleden k tomu, že už dávno se u nás v Praze nic ne- stavělo, postavila se pořádná nějaká mešita. Pro Turky se u nás zapomnělo i na politi cké události, a tak mám skoro dojem, že ten opozděný projev českých poslaneů ze staroměst ské radnice taky mají trochu Turci na svědomi A ještě jednu věc prý zavinili: že celá řada pánů novinářů, kteří mají na starosti sdělovat nám denně, kdo se zastřelil z nešťastné lásky místo z revolveru, kdo se oběsil náhodou, ač kcliv ve skutečnosti použil k tomu šnůry, neb kdo byl omylem pobodán a kdo založil oheň,že ho pak nemohl nikdo najít — že tito páni za spali nové vydání paní Steinheilové z Libně. Třeba tomu trochu rozumětl I mezi pány novináři jsou dva tábory, zá pasící o novinky. Jedna bursa snaží se předstihnout druhou ve vypátrání nějaké události a členové její mnou si škodolibě ruce, když druhá nemá o případu zdání. Přirezeně strana, která chytila solokapra důkladně se rozepíše; druhá, která příšla s křiž kem po funuse, prohlašuje, že ten případ nestá ani za napsání. Ale libeňský případ za napsání stojí! Jet nedohrané, zvláštní náhodou přervané dramaz skutečného života, jedinou chiffrou „Z“ vyzra- zené travičské tajemství... Každé drama toho druhu láká, vyloviti z něho jakousi morálku která skrývá se ve všech věcech i v nemorálních Libeňský případ má morálek několik ...

Příkop Turek Steinheilová strana Praha Libeň Allah il Allah

36 article

Občan, jehož jméno známo bude až př soudním projednávání případu, dostane poštou zá- silku novin. Při rozbalení vypadne z nich do pis, označený šifrou „Z“, zaslaný poste restante Praha. Zřejmě jde o náhodné přimíchání dopisu do novin. Položme ši otázku: Jak různě bychom se v podobném případě zachovali? Kdo z nás má vrozenou úctu před listovním tajemstvím, neotevřel by ani dopis na pouhou šifru zaslaný; vhodil by ho zpět do schránky .. a snad, snad by byl nevědomky způsobil, ž list by byl vykonal své zlopověstné poslání. Jiný z nás, snad pohodlnější, prostě byl by dopis ne otevřený hodil do plotny. Onen občan neučinil ani to, ani ono. By zvědavým, byl do jisté míry indiskretním a dopi otevřel... Milostný, do té doby zcela neznámý román změnil se tím okamžikem v drama. A sie v hrozně drama, v němž travičský úklad hra svoji roli. Neznámý, nepodepsaný pisatel z Černov sděloval rovněž neznámé adresátce, že posílá poslední dávku, kterou má přimísiti do pokrmu účinky že objeví se co nejrychleji ...“ A v p pírku přiložena dose bílého prášku .. Není znám pochod myšlenek onoho občana když hrozné tajemství odhalil; ale není těžke si jej domyslit. Zahodit nyní dopis, aby sna nový, který by hrou takové náhody nebyl obje ven, vykonal své zločinné poslání? Občan se rozhodl: nad výtku nediskretnost stál tu neznámý život lidský a ovšem i pravdě podobné dopadení záhadných úkladníků. Šel a věc udal. Byla příliš vážná, než by mohla býti žer tem, a byla příliš napínavá, než by bylo možno jí nedbati.

Praha Černov Šela

37 article

Roztaženy sítě nástrah — adresátka se chy- tila ... A v zápěti za ní objeven i odesílatel listu. Jména jejich způsobila rozruch, nejen místní i širší, a ovšem zděšení v rodinách, za jichž zády se román odehrával. Nebýti onoho dopisu, byl by román ten cel- kom všední. Neboť není dnes x žádných vrs- vách nevěra vzácností... A tou román zatče ných a vyšetřovaných osob v oné travičské aféře počal . .. Vdaná žena, o jejíž sličnosti mínění se roz chází, žena zcela prostá, ocitla se v poměru ne dovoleném k mladému, akademicky vzdělanému muži. Rozdil vzdělání nebyl překážkou; jejich styk nebyl duševní. Za to společnou vlastnost obou byl zvrhlý, až konečně zločinu schopný charakter. Je špatností sáhati po ženě druhého, a tlach o „neodolatelné lásce“ je zástěrkou, která za- krýti má hřích vnitřní architektury ... Ale s- hati po ženě druhého, ke všemu ještě za cenu života nic netušícího manžela — je zločinností, tím horší, dopouští-li se ji člověk graduovaný. Náhodou současně projednává se před pa- řížskou porotou případ paní Steinheilové. Je ob- viněna, že vraždou odstranila svého manžela, aby mohla uzavřiti s milencem svým sňatek . .. Není-liž libeňská aféra takřka kopií románu paní Steinheilové, s tím rozdílem, že zločinu bylo ná- hodou v čas zabráněno? Není jistě správno, pomíjí-li nebo znehodno- euje-li část tisku z malicherných důvodů, že byl časově předstižena, tento zjev sociální choroby. Sotva kde by mu vytýkal honbu za sensacemi.

Steinheilová