Telegraflcké zprávy.

blahovolně a propuštěn s pože- hnáním. Byl připraven na dlouhý pobyt v Římě a měl u jednoho z bankovních ústavů úvěr na 50.000 franků, čehož však nepoužil.

Námořská katastrofa »Libanu« v pařižské sněmovné. Z Paříže, 11. června. (C.-B.) Odpovídaje k dotazu o katastrofé »Libanu« uvedl ve sně- movně ministr námořnietva Pelletan, že vláda nemůže potřebnými předpisy dociliti vůči paroplavebním společnostem toho, aby plně za- ručena byla o slobní bezpečnost cestu- jících. Na to věnoval předseda sněmovny vřelou soustrast rodinám při katastrofě zahynu- vším. Tím jednání o případu skončeno.

Pověsti o krisi v Italii. Z Říma, 12. června. (C.-B.) Pověst, že na- stane demisse celého kabinetu, nebo aspoň jednotlivých jeho členů, prohlašuje »Tri- buna« za úplně bezpodstatnou. Jest toliko pravda, že měl Zanardelli s Giollitem včera dlouhou poradu. »Cap. Frac« oznamuje. že se zejtra konati bude ministerská rada. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Ze sněmovný poslanců. Odpovídaje na dotaz ohledně p ře- vratu v Srbsku prohlašuje státní podsekre tář pro věci zahraničné Cranborne, že byli král Alexandr a královna Draga minulé noci zavražděni, že zřízena nová vláda vedením bý- valého ministerského předse Avakumoviče, že obnovena ústava, králem neuavno zrušená a že svolána skupština, již byl král v měsíci březnu rozpustil. Konservativec Ormsby-G ore táže se, zdali učiněny byly rakousko-uherské vládě námitky proti zamýšlenému zvýšení cla na anglické tovární ýrobky. Cranborne odpovídá, že v té příčině žádných námitek uči- něno nebylo. Rakousko-uherský celn tarif bude příštího téhodne v ministerstvě obchodu vzat v úvahu, Campbell-Banner- mann činí Balfoura pozorna na telegram vlády novo-jibowalesské, ve kterámž tato vláda proje- vuje svoje uspokojení nad prohlášením anglické vlády, že má býti každé kolonii zabezpečeno svobodné konání příslušného ji práva, aby vešla v těsnější obchodní spojení se zemí mateřskou. Dále táže se Campbell-Bannermann, je-li správno mínění, ježv telegramu o záměrech anglické vlády ohledně protekčních cel a odvetných sa

zeb bylo projeveno. Balfour odpovídá: Ne- vím, jakého prohlášení se onen telegram týká, avšak jsem povinen jménem vlády pro- hlásiti, že bychom nemohli klidně přihlížeti po- kusu, aby některá anglická kolonie potrestána byla za to, že užívajíc svého práva vešlas mateřskou zemi ve zvláště výhodné obchodn Ze Ženevy, 11. června. (C.-B.). Kníže Petr Karaďorděvič nepřijímá návštěv. Ve čtvrtek ve- čer byl počet návštěvníků tak značný, že před jeho byt postaveno četnictvo. Prozatím nekoná žádných cestovních příprav.

Tržní a hospodářské zprávy.

První číslice peníze a druhá zboží. Z Hamburku, 12. června v 10 hod. do- poledne. (Původ. telegr.) Smýšlení klidné. Na červen 16.15—16.20, na červenee 16.25—16.35, na srpen 16.50—16.60 na září 16.60—16.70, na říjen 17.60 až 17.65, na listopad 17.65—17.70, na prosinec 17.75—17.80, na leden 17.85 až 17.95, na únor 18.00—18.05, na březen 18.10—18.20, na duben 18.25 až 18.35, na květen 18.40—18.45. Krásně. Z Londýna, 11. června. (C.-B.) Ze zpráv parla mentu předložených vysvítá, že pochází 35 procent celkového dovozu do Indie a britských kolonií r, 1901 z ciziny, zbytek z Velké Britanie nebo jiných částí říše. Z vývozu kolonií Indie šlo 40 proc. do ciziny. Z Vratislavi, 11. června. (C.B.) Trh na vlnu Do poledne přivezeno 600 centů oproti 1750 cent roku minulého. Letošní střiž dopadla velmi dobře Již dnes docíleny o 10 až 15 marek vyšší ceny než roku minulého. Dne 5. června 1903: Sládek Miloslav, syr svrškáře, 21/4 roku, 127—I. Svobodová Antonie, 42 roky, hospodyně, 399—I. Jindra Karel, syn kočího 51/4 roku, 1176—II. Linhartova Emilie, dcera krejčího 1 rok, 740—VII. Lieberzeit Václav, zlatník 39 roků 323—I. Kramešova Anna, 2 roky, 812—I. Mošnička Matěj, plavec, 63 roky, 1714—II. Kopova Marie, dcera kováře, 8 dní, 590—VII. — Ve všeobecné ne- mocnici: Diviš Hynek, nádenník, 80 roků. Menc Jan, výpravčí, 36 roků. Podrazilová Anežka, manželka dělníka, 50 roků. Rambouskova Josefa, dělnice, 17r. Vaňousek Josef, nádenník, 47 roků. — U Milosrd- ných sester: Pelikánová Josefa, vdova po rolníku 69 roků. Dne 6. června 1903: Neoproud Karel, 71/2 m. 1176—II. Šrédl Josef, obchodník s uhlím, 58 roků 1860—II. Kalous František, 21/4 roku, 293—III. Ci- dlinský Václav, 4 roky, 326—III. Šleis Jan, rytecký

Zemřelí v Praze

pomocník, 20 roků, 493—III. — Ve všeobecné nemocnici: Franz Jan, rolník, 38 roků. Koch Karel, jednatel, 44 roky. Kostečková Kateřina, vdova po horníku, 60 roků. Stibicová Albína, manželka rol- níka, 26 roků. — U Milosrdných sester: Wolf Antonín, podomní obchodník, 70 roků. Šimůnek Jan, výměnkář, 75 roků. Novotný František, zámečník. 64 roky. — U Alžbětinek: Knetlová Josefa, vdo- va, 38 roků. Dne 7. června 1903: Houdek Karel, zámečník 66 roků, 806—I. Formánkova Marie, dcera krejčího, 15 měsíců, 216—V. Stára Julius, syn úřadníka dráhy, 1 roku, 1044—II. Marešova Marie, dcera dělníka, 3 neděle, 591—VII. Hájek František, krejčí, 50 roků, 37—I. Knapp Karel, účetní, 62 roky, 543—I. Biener- tová Emilie, manželka c. k. okr. soudce v. v., 69 roků, 380—III. Rybníčkova Terezie, dělnice, 17 r., 408—III. Hampešt František, syn čeledína, 7 roků, 91—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Dytrich Alois, dělník, 32 roky. Houdek Karel, lakýrnický pomocník, 19 roků. Karel Martin, jednatel, 50 roků. — U Milo- srdných sester: Sluníčko Josef, krejčovský po- mocník, 63 roky. Lexa Josef, žebrák, 60 roků. Bezplatná porada na českých klinikách.

(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti.) Ve všeobecné nemocnici u Karlova nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. od 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemeci eční od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlika pro nemeci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kauf- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko- jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v zemském ústavu pro choromyslné. Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no- vém ordinují: prof. Nessel pro choroby zubní denně mimo neděle a svátky a to: pro zasazování zubů od 2—4 hod., tahání a plombování od 4—6 hod. odpol. — doc. dr. Syllaba pro nemoci všehodruhu ve všední dny od 1—3 hod. odp. — prof. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hod. dopol. — doc. dr. Švehla pro nemoci dět- ské ve všední dny od 3—4 hod. odp. — doc. dr. Cha- lupecký pro nemoci oční ve všední dny od 1014 do 111/2 hod. dopol. — doc. dr. Piťha pro nemoci žen- ské v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 8—91/2 hod. ráno.

poškrábané ruce. »Patrně zaslechl tvé kroky a pustil mne, mám však v rukou kousek jeho obleku, jejž při zápasu jsem mu vytrhla.« Otevřela ruku, kterou až dosud držela zaťatou a po- dala svému mužovi kousek žluté látky s modrými pruhy. Potifar při těchto slovech vyskočil: »Josef? Nevděčný pes! Za všechna má dobrodiní odvážil se zdvihnouti oči k mé manželce . . Dej sem,« pravil, vytrhnuv kus látky z rukou ženy,« dám ho ihned zatknouti a hned zejtra bude postaven před soud.« Rychle vrátil se do svého pracovního kabinetu, za- volal dva sluhy a v jejich průvodu vstoupil do bytu Josefova. Josef tvářil se jakoby spal, zároveň však pečlivě na- slouchal každému šramotu zvenčí. Najednou se zachvěla srdce přestalo mu bíti; kroky několika lidí rozlehly se v chodbě, dvéře na to rychle se rozevřely, světlo pochodní ozářilo pokoj a hlas Potifarův pravil ironicky: »Jak se ten pes pěkně zařídil? Ah, on spí! Vezmi jeho oblek, Bebí a ukaž ho.« Hadřík hodil se ovšem k vytrženému místu. Mlčky podívav se na něho, Potifar prudce udeřil do ramene Jo- sefa, jenž, leže tváří ke zdi, neměl ani tušení, jaký hrozný důkaz proti němu nalézal se v rukou jsho pána. Tvářiti se dále, jakoby spal, bylo nemožným; vztýčil se, ospalý a první jeho pohled dopadl na Bebiho, držícího v ruce tuniku a zrádný hadřík. V okamžiku všechno pochopil; hlava se mu zatočila a bez vědomí svalil se na lůžko.

»Toto přiznání stačí,« zabručel Potifar a obrátiv se ke sluhům, doložil: »Spoutejte ho a střezte jej do rána.« Vrátiv se k Ranofrit, Potifar ji objal, prosil ji, aby se upokojila a vypravoval, co se stalo. Mladá žena, zvě- davě ho poslouchajíc, tázala se, jaký trest očekává Jo- sefa; když však seznala hrozný trest, jejž ukládá egypt- ský zákonník na zločin podobného druhu, zachvěla se a v srdci pocítila lítost. Vždyť Josef nebyl tak vinným, jak vylíčila to mužovi. Manželé této noci málo spali. Dobromyslný a shoví- vavý Potifar byl vždy velkomyslným ke svým otrokům, nyní však mučila ho myšlenka na krutý trest, jemuž musí podrobiti muže, jenž po tolik roků sloužil mu věrně poctivě a jenž stal se mu nezbytným, člověk, který ko- nečně pomohl mu pokořiti samotnou Ranofrit.

Bál se však, že shovívavost ji urazí. Z celé duše litoval nešťastného šílence, jejž zahubila vášeň a myšlenka, že zmrzačí mladou bytost a učiní ji pro celý život ne- šťastnou, děsila ho. Ranofrit probrala v duchu všechny prostředky, kterými by ulehčila osud Josefův; slyšíc, jak muž vzdychá a převrací se na svém lůžku, dovtípila se, že lituje svého miláčka a v jeho vzdeších odkryla cestu k zachránění Josefa. Sotva že začalo svitati, Potifar vstal, posadil se u okna a pohroužil se do svých myšlenek; tu najednou objala ho obnažená ruka a k tváři jeho přitiskla se sa- metová tvářička jeho ženy. »Můj veliteli a milovaný manželi! Vidím, že tvé srdce svírá se při myšlénce, že musíš pronésti ukrutný rozsudek nad oblíbeným svým sluhou, jenž do dnešního dne ničím nezasloužil si tvého hněvu. Nechci býti pří- činou jeho záhuby! Pravda, pokoušel se mne zneuctiti, avšak blahosklonní bohové mne zachránili, on pak byl zaslepen svou nečistou vášní. Je-li tvé srdce přístupné mé prosbě, dej ho potrestati ve své přítomnosti a pošli ho