Různé zprávy.

a Krat

= Pověstný kanovník Rosenberg z Toursu, syn žídovského tanečního mistra, o jehož podvodných rejdech jsme onehdy přinesli obšírné zprávy, byl za- tčen v Bejrutu. Francouzský konsul de Sarcey ob- jevil jej v tamějším maronitském klášteře. Rosen- berg odevzdal se v ochranu maronitského arcibiskupa kyperského Mamata Allacha Seluana, jenž sídlí v Bej- rutu. Rosenbergův titul generálního vikáře tohoto arcibiskupa nebyl smýšlenkou. Nesprávné bylo toliko tvrzení, že tento titul poskytuje práva, povolovati zrušení katolického sňatku ve Francii dle ritu maro- nitského, čímž se Rosenberg zabýval s velkým úspě- chem. To prohlásil arcibiskup sám francouzskému konsulovi, jemuž v Syrii náleží soudní právomoc nad jeho krajany. Následkem toho nezpůsobí vydání Ro- senberga nijakých obtíží.

=Osudné následky nejapného šprýmu. Ze Sofie se oznamuje: V kavárně »Makedonia«, v nejživější části města, dovolili si o pravoslavném svátku Na- nebevstoupení Páně dva mladíci v prvních hodinách odpoledních nemístný žert, zapálili tak zvanou žabku a hodili ji pod stůl. Když ozval se třesk výbuchů rychle po sobě následujících, ozvalo se u četného obecenstva, jež plnilo kavárnu, zděšené volání »Bomby!« a vše prchalo v divém zmatku přes stoly a žídle a hosté sedící u oken byli v pravém slova smyslu tlačícími se uprchlíky vyraženi na ulici okny ze silného zrcadlového skla, jichž střepy se rozlítly na všechny strany. Nejhůře pochodil jakýsi starý pán, bývalý podnikatel staveb, jenž hanebně pořezána odřen musil býti dopraven domů. Oba prý velmi zá- možní mladíci odpykají si svůj nerozvážný čin nejen trestním stiháním, ale 1 značnou sumou na léčebné náklady, bolestné a náhradu škody majiteli kavárny. V klidných dobách by býval měl tento kousek méně zlé následky, než jinak jest tomu nyní, kdy je vše- chno znepokojeno a všude víří attentáty makedon- ských komitů = Pouliční život v Hollandsku. Z Haagu se ozna- muje: Ve velkých hollandských městech panuje na ulicích neobyčejně čilý ruch. Vzpomínáte na jižní Francii, slyšíte-li pokřik vyvolavačů všeho druhu.

Při tom jest policie k neuvěření shovívavá vůči hluku na ulicích, neboť Hollanďan má radost ze vřavy a nervy jeho nejsou nikterak choulostivé. Jen opilcům jest naprosto zakázáno tropiti povyk, jinak můžete na ulici vyvádět, co vám libo. V době války burské táhly ulicemi davy lidu, provolávajíce slávu svým soukmenovcům v jižní Africe a ulevujíces hanlivými výkřiky proti Angličanům. Největší nevá- zanosti i na poměry hollandské dopustil se zde těchto dnů jakýs schátralý výtečník, zvaný »Anarchi sta«. Procházel se od časného jitra až do pozdního večera ulícemí, vyvolávaje rýmované pamflety proti katolíkům a všemu katolictví po dvou centimech. Byly to pamflety nejhoršího druhu. Tak obviňován beze všech důvodů farář v Tilbury ze zavraždění dítěte, jež před rokem za záhadných okolností nale- zeno v tamějším chrámě zavražděno a jenž nazýván bez okolků »pomazaný vrah«. Nikdo mu nebránil. Potkal-li duchovního, častoval jej »Anarchista« nej- drzejšími průpovídkami. Ale katolíci pomohli si záby ryze hollandským způsobem. Poslali za »Anarchi- stou« prodavače s pomeranči, jenž vyvolával svoje zboží tak hlučně a s takovou vytrvalostí, že »Anarchi- stovi« konečně došel dech, tím spíše, jelikož se k prodavači pomerančů připojil dav školáků, kteří mu pomáhali křičet. Byl to prostředek podivný, ale pomohl. »Anarchista« zmízel. Ale věc přec jen měla následky. Policie nyní zakázala úplně vyvolávání obsahu tiskopisů na ulicích a vyvolávání v nedělia ve svátek vůbec.

= Proces o rozvod afganské princezny zaměst- nává nyní soudy v Samarkandu. Než proces o roz- vod byl vyřízen, musil se princ, její manžel, zodpo- vídat před soudem pro obmezování svobody a pokusu vraždy. Princezna udala následující: »V prosinci r. 1901 pravil k ní manžel: »Talek«, což znamená »Dám se od tebe rozvést!« Dle mohamedanského obyčeje nesmí manžel, jenž toto slovo pronesl, na dále žít se svou manželkou. Avšak princ postavil přede dveře jejího bytu ozbrojeného strážce, jenž ji nesměl pustit z místnosti hareme a nikoho k ní ne- pouštěl. Tento stav obležení trval prý as rok. Mimo to prý princ své manželce hrozil, že ji zastřelía jednoho večera v březnu 1902 prý vskutku na n střelil skulinou ve zdi, ale nezasáhl ji. Svědky byli onen strážce a tři afganské služky princezniny, kteří výpovědi její potvrdili, kdežto princ tvrdil, že vše to jsou pouhé pikle. Poněvadž výpovědi služek činily dojem, že jsou naučeny a poněvadž dvě z nich udá- valy, že princ střílel na svoji manželku přes zed zvýší více než dvou mužů, upustil státní zástupce od žaloby pro pokus vraždy. Ale též obžaloba pro obmezování svobody padla, neboť zjištěno, že dveře komnat princezniných mezi dnem byly stále otevřeny a jen v noci zamykány, jak se děje ve všech mo- hamedanských domech. Ostatně obyčej, posta- viti přede dveře ženských komnat stráže, přijat též u křesťanů samarkandských. Následkem toho soud po krátké poradě uznal prince úplné nevinným.

= Patnáct osob nsmrceno vlakem. Z Detroitu, Mich., se oznamuje: Expresní vlak dráhy Grand Trunk, známý pod jménem »Pan-American Flyer , zajel onehdy o 9. hodině večer do zástupu lidí, číta- jícího as tisíc osob, který se nakupil na nároží Des- quinder a Canfield streetu, při čemž bylo patnáct lidí zabito a přes třicet jiných těžce poraněno. Oběti katastrofy byli většinou Poláci z Toleda a okolí, kteří sem ráno přijeli, aby se zdejšími krajany osla- vili církevní svátek »Nalezení sv. kříže«. Tito Polácí. počtem as tisíc, vystoupiti na nároží Desquindera Canfield streetu a pak se ubírali do kostela sv. Jo- sefa. Koleje dráhy Lake Shore končí u Desquinder streetu a zde se Poláci večer sešli a v Canfield streetu čekali na vlak, který je měl odvézti zpět do Toleda. Když pak se vlak v dáli objevil, spěchali netrpěliví Poláci přes koleje dráh Lake Shore a Grand Trunk, které v Canfield streetu jsou těsně vedle sebe. V tom se přihnal expresní vlak a kata- strofa byla hotova.

= Analfabeti v ltalil. Z Ríma se oznamuje Zpráva ministeria zemědělství podává právě — vše- obecná zpráva o sčítání lidu ze dne 10. února 1901 dosud není uveřejněna — data, týkající se analfabetů v Italii. Sčítáním zjištěno 16,155.139 osob mužského a 16, 320.123 osob ženského pohlaví. Italie byla de- sud jedinou zemí evropskou, kde mužské obyvatel- stvo mělo třeba jen malý přebytek vůči obyvatelstvu ženskému; nyní pozbyla této zvláštnosti, patrně však jen následkem vzrůstu vystěhovalectví, poně- vadž převahou mužští opouštějí zemi. Jestliže se po- měr počtu osob ve stavu manželském obojího po- hlaví nad 15 v poměru ke svobodným zvýšil, jest toho rovněž příčinou vystěhovalectví; neboť zcela přirozeně stěhuje se mnohem více svobodných než ženatých. Ze 100 osob každého věku a pohlaví na- počítáno osob, jež dovedou čísti, 27 roku 1871, 32.7r 1881 a 44 roku 1901. Počítá-li se obyvatelstvo nad 6 let, tedy školou povinné, získáme následující data 31.2, 38.1 a 51.5. Pokrok byl tudíž docílen, ale jest nápadně nepatrný, povážíme-li, že od r. 1877 zave- dena povinná návštěva školní. Jest patrno, že hospo- dářské poměry, především chudoba nižších tříd ze- mědělstva, dále nedostatek škol a cest na venkově, konečně zanedbávání povinností se strany obcí, jež se mají starat o elementární vyučování a lhostejnost státu, jenž zanedbává svoji povinnost dozoru, jsou vinny těmito smutnými poměry. Tyto poměry stávají se tím citelnější, jelikož v posledních letech zabra- úuje se analfabetům přístup do zemí zámořských. Poněvadž italské vystěhovalectví rekrutuje se skorem zcela z nižších tříd zemědělstva a mezi nimi jsou analfabeti především hojní, musí země za zanedbá- vání lidové výchovy pykat nanejvýš škodlivým stíže- ním příležitosti k výdělku.

= Ostrovy na prodej. Z Londýna se oznamuje Ve velkých anglických časopisech není nijakou vzá- cnosti návěští, že se pronajme nebo prodá nějaký ostrov anebo pokud možno celá skupina ostrovů, ba stává se dokonce, že se pronajímají též ostrovy ná- ležející britské koruně. Rozumi se, že též mini- sterium osad ohlašuje to v novinách, neboť bylo by poněkud komické, kdyby, jak to bývá v Anglii dosti často zvykem, mr. Chamberlain dal na oknech své úřadní residence vyvěsit plakát, na němž by se ohla- šovalo nájemné za takový ostrov a jeho poloha. Mnohé z těchto ostrovů nalézají se v Atlantickém oceanu, kde loď přistane jednou za několik let, kde telegrafní dráty nejsou známy a člověk také není vyrušován klepäním listonoše na dveře. Také zlodějů tam není a rovněž neruší klid obyvatelů výběrčí daní. Státní pokladna anglická má z takovýchto ostrovů každoročně velmi pěkný příjem. Dvě neobydlené písčiny uprostřed Žlutého moře, as dvě stě angl. mil od Bornea na př. vynášejí Anglii velmi slušnou sumu. Jsou pronajaty firmě pro vývoz guana a každoročně přicházejí sem čínské džunky na lov želv. Pět jiných ostrovů na pobřeží arabském jest rovněž pronajato Také zde sbírá se guano a prodává se za výhodné ceny. Vánoční ostrovy jsou vydatná ložiska perleti. Angličan mluví s hrdostí o své vlasti, o říši, kde slunce nezapadá. Vskutku také nelze od žádného Brita žádat, aby znal všechny ty drobné ostrůvky. jimž Britanie vládne. Sám lord Palmerston, když se uvázal ve svůj úřad, dával si velmi často vysvětlovat polohu různých ostrovů a souostroví a jest faktum. že dosud v ministeriu osad sedí lidé — a mezi nimi snad mr. Chamberlain sám — kteří se musejí teprve informovat, kterak se píše správně jméno toho neb onoho měně známého ostrova.

215. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Pohostinsku naposledy vystoupí Ljerka šl. Šramová od král. zemského divadla v Záhřebě. Cyprienna. Komedie o třech dějstvích. Napsal V. Sardou Přeložil A. Pulda. Režisér Jakub Seifert. OSOBY: Pan de Prunelles, bohatý soukromník, J Seifert. Cyprienna, jeho choť, Ljerka šl. Šramová j.h. Adhémar, mladý švihák, Alois Sedláček. Cla- vignac, přítel pana de Prunelles, E. Vojan. Bofordin, notář, R. Inneman. Paní de Brionne, mladá vdova, L. Danzerová. Paní de Valfontaine, L. Dostalova. Slečna de Lusignan, M. Pštrosová. Bastien, sluha. R. Kafka. Josefa, komorná ve službě u pana de Pru- nelles, A. Červená. Domovník, J. Havelský. Policejní komisař, P. Řada. Josef, nadsklepník, F. Steinsberg. Jan, sklepník, V. Zintl. — Policejní zřízenci. Čeled z hotelu. — Děj za našich časů v Remeši. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod.

V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 12. června. Začátek o 7. hod Po osmé: Jiříkovo viděnr. Kouzelná národní báchorka se zpěvy o 5 obrazech. Napsal J. K. Tyl. Hudba od Škroupa. Rež. B. Kovář Dirigent E. Starý. Konec o půl 10. hodině.

Aréna na Smíchově (bliže Palaokeh mostu). V pátek, 12. června. Začátek o 7. hod. Vystoupení paní Mařenky Zieglerové. 13785 Novinka. Dámy z Trouvillu. Vaudeville o 3 jedn. Napsali Pericaud Sauliera Derantier, přel. V. Táborský. Hudba od J. Vandy Režisér J. Kubík. Dirigent Jar. Hess. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze a Kotka na Smíchově, Kinského tř. č. 26.

Pištěkovo lidové divadlUvnohradeon Začátek o 7. hod. V pátek, 12. června. Lidové představení za poloviční ceny Po čtvrté: Václav Beneš-Třebízský. Obraz ze života o 6 jedn. Napsal B. M. Satalický.

Napsal Sir John Barow. — Přeložil Jan Váňa Vylíčení velkého charakteru cara Petra Velikého dostává se tu českému čte- nářstvu do rukou ve významné dobe 200leté památky založení Petrohradu, založeného tímto velikánem. K 2.50. Váz. K 3.90. Na skladě ve všech knihkupectvích.