jitru po hrůzné noci... Arci zástupy lidu pro- cházely všemi ulicemi, táhlo jimi vojsko s ob- naženou zbraní, s vavřínovými listy za čepicí místo strženého znaku královského, zavzněly pozdravy lidu, jenž vítal vojsko i objevivší se náčelníky nové vlády — ale to vše byl jen jásot národa, zproštěného pout a nikoliv demonstra- tivní snad jásot krvežíznivého lidu nad žertvou noční, nad obětmi... Srbsku nepřátelské listy vymýšlejí si co možná nejdrastičtější vy- líčení hrůz osudné noci, koupají se téměř ve vycezeně krvi, jen aby srbský národ postavily před tváří celé Evropy jako národ surovců, aby motiv revoluce vojska snížily na nicotné, pošetilé motivy, jakými prý byla zášť důstojníků pěších pluků na důstojníky osobní stráže — pro dvojnásobný jejich plat. Směšné, tendenčn tyto zprávy, na první pohled průhledné, ovšem nikoho soudného nespletou a ti, kdož je píší sami se jim smějou... Uprostřed ssutin krá lovské dynastie Obrenovičů vyvstává vláda ni koliv nová, nýbrž starého, oprávněnějšího rodu Obrenoviči před padesáti léty vypuzeného. Dě jinná Nemesis nedá se ošáliti ani po padesáti ani po sta a snad více létech. Tvářnost bělehradských ulic od včerejšíh dne změnila se jen potud, že obyvatelé prvn dojem vzrušující přežili a klidně na celou udá lost nazírají, s pevnou důvěrou pohlížejíce k nové vládě. Před konakem stojí sice ještě zástupy lidí ulicemi v menších oddílech prochází vojsko, hraje hudba, ale demonstrace nějaké, řečnění srocování se neudálo. Není také k tomu příčin. Lid jest spokojen.

Kdo mimo královské manžele byli zastřeleni a poraněni, Z Bělehradu, 11. června. (C.-B.) Jak úřadně zjištěno, zastřeleny byly včera mimo krále a královnu tyto osoby: bratři královny Dragy Nikola a Nikodem Lunjevi- cové, předseda ministerstva generál De- metr Cincar Markovič, ministr války, generál Milovan Pavlovič, generální pobočník, generál Lazar Petrovič, druhý pobočník, plukovník generálního štábu Míchal Naumovič, ordonanční důstojník set- ník dělostřelecký Jovan Milkovič a poručík Milan Gagovič. Těžce jsou poraněni: bývalý mi nistr vnitra Velimar Todorovič a velitel dunaj ské divise Demetr Nikolič. Krvavý čin proveden byl ke 2. hodině v noe od důstojnictva za pomoci dvou oddělení pěchoty a úplného klidu ostatního vojska.

Vyhlídky do budoucna. Z Bělehradu, 11. června. (C.-B.) Nová prozatímná vláda snaží se všemožně, aby v zemi udržen byl klid a pořádek. Tento nebyl dosud nikde porušen. Časopisy projevují naději, že nové, dnešním dnem počínající období, přinese zemi požehnání. »Odjek« soudí, že Srbsko bude na příště opravdovým státem právníma ústavním a že se důstojně přidruží k rodině civilisovaných států evropských. Nový král zvolen bude dle ústavy skupšti nou, která je svolána na den 15. června. Ač koli Petr Kardorděvič prohlášen byl armádou za krále, povoláno jest přece shromáždění zá stupců národa, aby v té příčině volně rozhodlo O pohřbení mrtvol královských manželů nen dosud nic určitého ustanoveno. Další zpráva o smrti královských manželů a spiknutí. Z Berlína, 12. června. (C.-B.) Soukromé de- peše listů oznamují z Bělehradu: Král Alexandr obdržel smrtelnou ránu do hrdla. Jeho poslední slova byla: „Vo- jáci, vy jste mne zradili!“ Mrtvola královnina jest kulemi nadobro rozstřílena. Dvorní maršálek Nikola- jevič zachránil se útěkem na rakousko-uherské vyslanectví. Do spiknutí zasvěcen bylo 150 důstojníků. Novosadská „Za- stava“ již před 14 dny předvídala a ohlásila všechny události včerejšího dnea napsala, že den zapuzení dynastie Karaďordě- vičů bude dnem pomsty. Dle dalších sdělení listů seděli prý královští manželé s bratrem a sestram královny, pobočníkem Petrovičem a Naumovi čem do 1/21 s půlnoci při večeři, načež se krá- lovští manželé uchýlili do ložnice. Za hodinu potom vnikli spiklenci do konaku.

„Berliner Tagbl.“ sděluje, že prý král a krá- lovna žili v poslední době ve stál ém strachu před attentáty a z této příčiny a k na- léhání vlády rozhodli prý se na rozvodu. Cesta královny Dragy do Františkových Lázní byla prý pouhou záminkou k rozvodu. Potom měl prý se král Alexandr oženiti s princeznou Xenií černo- horskou. Královna i král měli v anglické bance uloženo několik millionů. Defraudace ve svato-václavské záložně. Dnes ráno zahájeno vyplácení 25% kvoty už o 8. hodině. Vkladatelé upozorňují se, že mají si pospíšit s předkládáním knížek, neboť není vylou- čeno, že za nedlouho stane se mrzuté překvapení. Někteří advokáti mají v tom totiž zvláštní zalíbení, že z touhy po dosažení tučného palmare ženou krajním útokem na záložnu. Kterak si v katastrofě záložny někteří počínají, patrno jest z tohoto případu: Jistý vkladatel požádal advokáta, aby zažaloval jeho vklad u záložny. Ještě před podáním žaloby rozmyslil si vkladatel a rozhodl se, že knížku předloží v záložně k vyplacení 25procentní kvoty. Advokát nechtěl však knížku vrátit dříve, dokud neobdrží palmare — 75 korun. Značný ten obnos nechtěl vkladatel platit a obrátil se proto na záložnu, aby útraty zaplatila. Přání tomu ovšem nemohlo býti vyhověno. To jes jedinou ukázkou z nynějšího postupu proti záložně. Běda vkladatelům, bude-li prohlášen konkurs. Oni tím především škodu utrpí!

Denní zprávy. — Nechť žije paragraf čtrnáctý! Včera ještě domnívali jsme se míti příčinu vysmáti se vládě Körbrově, že nedovede učiniti disposice na delší dobu, než na čtrnáct dní a to že pro tak důležitou a velkolepou instituci, jakou jest vláda velestátu, je po čertech málo. Dnes poci- ťujeme povinnost, výrok svůj opraviti. Vláda má hotové plány i pro další budoucnost. Tak aspoň dokazuje korrespondent »Bohemie«, který to přece musí vědět, poněvadž přináleží k pu- blicistickému generálnímu štábu nynější vlády. Nechť prý si dělají Češi, co chtějí. Nechť povolí provisorium nebo nepovolí, vláda tak asi dne 26. června parlament odročí a na to si povolí nutné úvěry — paragrafem čtrnáctým. Na to pak hned v červenci svolá opět říšskou radu, aby jí předložila zprávy komise vyrovnávacía celní a potom prý se uvidí, budou-li míti Češi odvahu předlohy tyto obstruovat. Tolik je jisto, že dr. Körber ani z daleka na to nepomýšlí Čechům ochotu parlamentní něčím odkoupiti. Nej- méně pak českou universitou na Mo- ravě nebo zavedením vnitřní češtiny do úřadů a soudů v Čechách.« — Nyní to víme. A což když neuzná česká delegace vy- moženosti nového celního tarifu a ustanovení nového vyrovnání za tak cenné, aby k vůli nim změnila v červenci svou taktiku a jinak se za- chovala než v červnu? Potom pošle zajisté dr. Körber parlament domů po druhé a povolísi vyrovnání a všechno ostatní opětně — para- grafemčtrnáctým. O, jak skvostný to byl nápad, když konstruktéři ústavy pojali do ní tento paragraf! Co by se stalo, kdyby ho tam nebylo?

Ústava by se poroučela a byl by zaveden abso- lutismus. Státní převrat, ponévadž Rakousko není státem, který by jen tak zhola a snad k vůli našim krásným očím zhostil se svých centralistických a germanisačních tradicí. Jaký je ale rozdíl mezi vládou na základě § 14. a mezi absolutismem? Absolutně žádný. Hrabě Clary raději odstoupil, když viděl, že to nejde, než by byl sáhl po paragrafu čtrnáctém. Jinak pan dr. Körber. Pan dr. Körber, jenž mnoho podědil po hraběti Taaffovi, má také leceos schmerlingovského v sobě. Tak jeho vytr- valost, dr. Körber domnívá se, že umí čekat. Domnivá se, že dočká se okamžiku, až změkneme a povolíme Němcům rozdělení země a německou řeč státní. Žeť on úplně v jejich vleku, o tom nemůže býti dnes řeči a mohlo-li se kdy věřiti že vláda jeho je nestranná, dnes to čirá le- genda. Dnes je dr. Körber úplně ve spárech papírové hydry, která mu diktuje, co konati má a jíž se vzepříti je málomocným. Dostal se ne- šťastně do oněch vod, a z nich po dlouhém blou- dění nevěda kudy z vodního labyrintu ven, do proudu, který jej unáší k onomu sráznému vo- dopádu, v němž stroskotali dosud všichni ra- kouští státníci, kteří dali se svésti a podali ruku straně německo-centralistické. Pro ministry jsou jisté okamžiky, kdy i paragraf čtrnáctý bezmoc- ným se stává. — Pozor na losy z Vídně! V těchto dnech rozesilají se z Vídně v míře velice hojné po vlasti naší německé losy loterie, kterou pořádá „K. k. Militär-Veteranen-Reichsbund“ (říšský svaz c. k. vojenských vysloužilců), a sice v obál

kách nijak blíže neoznačených, tak že adresát ani neví, od koho zásilka pochází a co obsahuje. Teprve když ji byl otevřel, sezná, že mu bylo zasláno nejméně 10 kusů losů řečeného svazui s přiloženou spolu pošt. poukázkou na zaplacení příslušného obnosu za ně. Neponechá-li si adresát losy — a to neučiní zajisté žádný uvě- domělý Čech! — má alespoň zbytečné vydání se zpátečním frankováním zásilky, ač-li ji nechce zaslati zpět nevyplacenou, což by dle našeho soudu právem učiniti mohl, jelikož mu losy nebyly zaslány v dopise doporučeném. Podob- nými losy „oblažuje“ dobré Čecháčky současně též „K. k. Polizei-Societät in Wien“ (c. k. poli- cejní společnost ve Vídni), která však na obálkách má alespoň toto své německé označení, tak že „šťastný“ adresát částečně již vytušiti může ta- jemný obsah zásilky. I tyto losy zasílají se k nám jenom jednoduše frankovány, beze všeho dalšího bližšího označení. Nadějeme se pevně, že tím méně ponechá si tyto losy některý z našinců, ale všechny šmahem vrátí, jak toho česká hrdost žádá, nemohoucí se pro instituce policejní, tak jak u nás jsou zavedeny, sloužící jak známo vedle ochrany majetku a bezpečnosti osobní po výtce též jiným, všeobecně známým účelům, nijak nadchnouti. Máme doma, ve svých vlastech, dosti národních i humanitních spolků a podniků, které naší účinné podpory především a plně zasluhují, nežli abychom podporovali různé ty podniky ve Vídni, odkudž k nám nepřichází nikdy nic do- brého, kde mají pro nás a jazyk náš jen úšklebek a opovržení a pouze tehdy na okamžik nás „mi- lestivě“ znají, když vylákati na nás chtějí naše dobré — peníze.

— Rodinné zprávy. Slečna Božena Pospí- šilova z Vel. Nehvizd a pan Antonín Volf, c. k. soudní kancelista na Křivoklátě konati budou svůj sňatek dne 13. června 1903 o 11. hod. dopol v chrámu ve Vel. Nehvizdech. — Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovie včera večer vrátil se z Vídně do Prahy. — Přednášky. Místní odbor Národní jednoty se- veročeské pro Český Šumburk a okolí s učitelstvem českých škol v Šumburce n. Des. pořádá v neděli dne 14. června 1903 po 2. hodině odpoledne v za- hradních místnostech p. P. Kotrby v Popelnicích ve- řejnou schůzi s přednáškami. Program: 1. Rodina a škola. P. Fr. Žák. 2. Důležitost vzdělávání širokých vrstev lidových. P. Č. J. Lisý. 3. Rozhovor o před náškách. Vstup volný. Za nepříznivého počasí po- řádá se schůze pod verandami. — Z obecni knihovny v Karlíně. V květnu t. r. navštívilo knihovnu 565 čtenářů, jímž půjčeno 2318 svazků. Od 1. ledna vypůjčilo si 3346 čtenářů 12 815 knih. Za účelem oprav a doplnění knihovny upozor- ňují se pp. vypůjčovatelé, že veškeré knihy musí býti do knihovny bezvýjimky vráceny do 1. července.

— Feriální výprava na Rujanu a do Hamburku (pořádaná pro studující středních škol a učitelstvo škol obecných a měšťanských). Na různé dotazy, zda možno účastniti se též části projektované výpravy na Rujanu a do Hamburku, zařízena věc takto: Účast- niti se lze celé cesty (českosaské Švýcarsko, Drážďa- ny, Berlín, baltské pomoří, Rujana, Stralsund, Ham- burk za 166 K neb 1. česty z Prahy českosaským Švý- carskem do Drážďan a zpět za 40 K pro studující, 40 až. 43 K pro učitelstvo; cesta trvá 1/25 dne; 2. (těm, kdož znají českosaské Švýcarsko a Drážďany) celé další cesty z Drážďan až zpět do Prahy za 136 K 60 h; cesta trvá 9—10 dní. Z obnosů uvedených zapraví se předběžná vydání, ubytování v hotelích, snídaně, oběd, večeře bez nápojů a vstupné do museí atd. Z Prahy vyjede se asi 22. července, z Drážďan pátý den odpoledne buď do Prahy zpět anebo dále do Ber- lína. Návrat z Hamburku do Prahy 4. neb 5. srpna. Ku přihlášce připojí se 6 K, ostatní peníze pošlou se do 10. července, aby se vůdce mohl opatřiti hned v Praze markami a okružními lístky. Pokyny na cestu dostanou účastníci před 15. červencem. Přihlásiti se nejlépe peněžní poukázkou, kterou se posílá oněch 6 K. Bude-li počet úplný a přihláška nebude již při- jata, vrátí se tento obnos. K dotazům (na adr. „Prof. Ant. Trnka v Jičíně“) nutno připojiti známku na od- pověd.

— Týdenní schůze spolku českých lékařů koná se v pondělí dne 15. t. m. o 6. hod. več. v ortho- paedickém ústavě p. dra. K. Schwarze na Václavském náměstí č. 17, kdež budou demonstrovány nové přístroje. — Rozpuštěná schůze. V hostinci „u Hájků“ v Tejnce č. 29 včera odpoledne konala se veřejná schůze lidu, na jejímž programu nalézaí se rozhovor O ho- spodářství ve sv.-václavském pojišťovacím spolku na Smíchově. Rozprava byla tak bouřlivá, že vládní zá- stupce dr. Leiner schůzi rozpustil. — O včerejším hlučném výstupu při herecké slavnosti v Klamovce sdělujeme následující podrob- nosti: Když před 9. hod. večerní hudba začala hráti pochod ze známé operety, doprovázelo ho německým zpěvem 6 Němců, u jednoho stolu sedících. Dosti dlouho česká společnost snášela trpělivě toto sou- sedství, ale Němcům patrně nebylo to vhod, nebot čekali na výtržnost. Podnět k ní zavdal studující německé filosofické fakulty Josef Reinelt, bydlící v Salmovské ulici čís. 10, který zvolal ke stolu, Čechy obsazenému: »Všiváci !« Neslýchaná tato urážka ovšem zavdala podnět k náležité odvetě. Se - všech stran shrnuli se účastníci slavnosti, takže po- vstala opravdová panika. Uražení pochopitelně domáhali se zadostiučinění a když se jim ho nedostalo, dali drzým buršákům na pamětnou. Intervenující policejní úřadník oficiál p. Richter se stráží marně snažil se docíliti klidu, ba sám bylv rozčileném zástupu rozedrán. Mnoho stolů bylo při