2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. prosince 1913. Číslo 342.
4
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Nuže k dílu!
Smiřovací akce Maďarského svazu dopadla
tak, jak bylo lze očekávati. Videňáci ve svém bez-
mezném precisování sebe a vynášení do oblak
všeho, co kultura „Kaiserstadtu“ zrodila (ta iro-
nie: kultura, z dobré třetiny českou dlaní a z če-
ské kapsy zbudovanál), a priori zamitli každou
základnu vyjednávání, která by zabezpečovala
jakousi rovnoprávnost národa českého s národem
německým (přesněji řečeno: vídeňsko-německým).
Kdo žil nějakou dobu ve Vidni, bude se mnou
v duchu slyšet ty rozbořčené řeči, plné trpkosti
jeho ultraněmeckých Abelesů, Svobodů et tutti
quanti, že je to vlastně nesmírná urážka, vme-
tená do tváře Neumayerovi samotnému, tomuto
vzácnému příznivci české školy, považuje-li někdo
za spravedlivé postavití Vídni (s jejími okolními
evných cená c
arož spol., Praha,
Abeles
Svoboda
Neumayer
Vídeň
Praha
maďarský svaz
5
article
Huye Já e ea
Huye Já e ea
vesnicemil, kde sbíhají se nervy celé monarchie
nervus rerum z Čech a nervus ssáni z Alp a
z Haliče) na roveň království... pardoní, pro-
vincii českou. Vždyť skládá se český národ, podle
vídeňského názoru, stále jen z dělníků a z ku-
chařek, jak by tedy bylo možno, aby si podával
vídeňský národ. z dvou třetin ze sinekuristů, ruku
o provincií, s těmito heloty mocnářstvíli
Čechy
Alpy
Halič
9
article
Nedostižné výkonnostl
Nedostižné výkonnostl
Sklady: V PRAZE, Joselské náměstí čislo
V BENE, Llice Richarda Wagnera čislo .
Nesmírě zahanbení a s tichou, ale tklivou
prosbou o prominutí, že jsme se odvážili v my-
šlenkách podobné drzosti, oplakáváme opětnou
ztrátu mezinárodních styků, v posledních třech
letech obzvlášť želených, kloníme hříšnou hlavu
a — vracíme se mezi sebel
To jest okamžik. za který bychom
měli být Vídni vděčni.
Myslite, že Pešť a Vídeň, když přímo a ne-
přímo začaly smiřovačky, chtěly našemu spor-
tu přispět ku pomoci? Hle, toť jádro celé věci
Na nohy chtěly pomoci svému chřadnoucímu foot-
ballu, a my bychom měli ronit slzy, že jsme se
nestali jeho dojnou kravou?! A na konec, když
by se byly od nás něčemu přiučily, řeklo by se.
ako to řikají o našem umění nebo o naší vědě
kterým, žel Bohu, nebyla dopřána taková splendi
solation, jako českému sportuj: že jsme ssáliz
skolní německé kulturyl
Jsme tedy doma a můžeme pracovat jen pro
tebe... Řekněte, není-li Prozřetelnost na naší
straně, a řekněte, nebyl by takový smír s Vídní
vlastně darem danajjským?
Tedy k dílu! Celou svou práci a všecky snahy
musíme věnovali nyní jen a jediné svému spor-
tu. Železnou pílí musíme v naže řady vnésti bez-
vadný pořádek, železnou energií musíme z naší
sportovní armády vytvořiti celek, organisaci jako
nu. zkrátka jako naše Sokclstv
Bezventilové vozy
25/30 a 30/35 H
v krátké lhůtn
ke dodáni
Wagner
Praha
Joselský náměstí
Pešť
Vídeň
10
article
Ventilové vozy
Ventilové vozy
24/28 a 40/45 HP kned k dodán
HP
11
article
Liberecká továrna na automobily s. 3 I. 0., Liheree.
deeaalog
zadejte kanal
Ba, vskutku, v naší nynější práci nám mus
být vzorem jediné Sokol, jehož kázeň a nadšení
musí proniknout naše řady, abychom světu na oč
mohli postavit takové zázraky těchlo ctností, jaké
Sokol náš tolikrát ke cti všeho národa, vykouzlil.
Můžeme býti jisti, že v tomto úsilí nám Sokolstvo
brafrsky bude pomáhat, neboť tím vstoupíme na
půdu, kde Sokol a sportovec budou státi a pra-
covati paží vedle páže. Máme pevnou naději, že
na této cestě dospějeme ještě řady společných
bodů, které, bohdá, tuto součinnost vtěli v něja-
kou formu organisační, která bude zárukou trvale
společného postupu na půdě domácí i mezinárodní
Valda.
Sokol
Valda
13
article
*Český klub automobilistů má pra-
videlné schůze každé pondělí v klubových míst-
nostech, do nichž zve naléhavě všechno členstvo
Český klub automobilista
14
article
AUTOMOBILY
AUTOMOBILY
Zn. „MARS“ 8, 12, 18, 24 HP sil.
Zn. „TALA“ ventil. 20, 30, 45 H
Zn. „AVALVE“ bezventil. 20, 30, 45 H
35 1 09
Tala
Mars
15
article
TURIKUE s trikč. převod. dodává
16
article
Opravy prová-
dějí se levné.
17
article
R. A. SMEZAL. Smíchov.
R. A. SMEZAL. Smíchov.
Olympijské hry.
Rusko by mohlo býti vzorem Rakousku
neboť nečiní nejmenších námitek proti samostat
nému vystupování Finska na olympijských hrách.
takže Finové i v Berlíně 1916 budou vystupovati
jako samostatná národnost. Car, který ze svých
prostřadků hradil náklady ruské výpravy do Štok-
bolmu, jest největším příznivcem ruského olympij-
ského výboru, o jehož přáních a potřebách mu re-
feruje velitel tělesných husarů general Vojejkov
Va všech velkých městech ruských pracují místn
olympijské výbory. Moskevský výbor získal angli
Smezal
Fina
Smíchov
Rusko
Rakousko
Finsko
Berlín
19
article
Automobik
Automobik
dodává
20
article
Královéhradecké továrna euígahnlé kal
Královéhradecké továrna euígahnlé kal
společnost s r. o. v Hradci Králové.
ckého trainera. Petrohrad se k tomu rovněž chy
stá. Příštího roku bude pořádána národní olympi-
ada v Rize, r. 1915 v Moskvě. Důkazem pokrok
ruských v kopané jest nerozhodný zápas sýrepre
sentačním mužstvem norským, sehraný v Moskvě
Hradec Králové
Petrohrad
Moskva
21
title
Sv.-Helenská anglicků plná eume
23
article
naj- EánardLabinka, Viden, Iv., Pna Bugenstr. 52 s.
Iva
Bugenstr
EánardLabinka
24
article
Z cyklistského ruchu.
* Největším turistickým sdruže-
ním světa jest Touring C. de France. Vzniknuv
před 23 roky jako sdružení čistě cyklistické do-
vedl se moudrým šířením své působnosti na všechny
obory turistiky vypracovati v největší korporaci
tohoto druhu v celém světě, zatím co jiné Touriny
Cluby s nim současně vzniklé, které utkvěly na
své původní základně, poklesly nebo úplně za-
nikly. TCF má dnes 137.000 členů. Jeho generáln
sekretariát v minulém správním roce přijal neméně
než 97.000 dopisů; v informačních odděleních TCP
bylo obslouženo 44.000 osob. Klubové knihovny po-
užilo 42.000 členů. Vystavil v tomto roce 5190
triptyků. Příjem klubu byl 1.405.452 franků, vydání
jen 1.095.055 franků. Důležitou složkou v povzbu-
zování turistického ruchu jsou místní syadikáty
pro povzbuzení turistiky; v minulém roce dal klu
169 syndikátům úhrnem 125.000 franků subvenci.
Kanceláře klubové rozšířily 120.000 brožur a prů-
vodců, které tyto syndikáty sestavily.
Franc
TCP
25
article
Dsl - - Sáčae ,
Dsl - - Sáčae ,
a z
ate anne-
Py a r
Bicyklepolová pravidla pozměni
valně bicyklepolový výbor za župy německého
svazu kolařského (DRB). Podle jeho pravidel se
nařizuje úder z rohu pouze tehdy, když hráč
úmyslně míč zažene za vlastní brankovou čáru.
Úplný převrat způsoben byl ve hře brankářově
Branka byla zvýšena na 2 m 16 cm a opatřena
nahoře příčnou lafkou. Mimo to branka bude
opatřena sítí, aby nemohly vzniknouti pochybnosti
o tom, bylo-li docíleno branky.
ukařství
dopor. dalekostřelné, na léta
trvanlivé lankasterky, flo-
bertky, revolvery, BROWNINGY. Úvěruhod. osob. mírné
plat. podm. aneb měs. splát. Velký cenník 80 b v pošt. znám
Vzduchoplavba.
*Péjoud provedl ve čtvrtek 11. prosinee
v Bucu poprvé let v kličce s cestují-
cím, jímž byl redaktor „Auta“ A. Guymon, kte-
rému bylo blahopřáno neméně srdečně než Pégou
dovi samolnému.
Šachy.
Praha. V soutěži o memoriál dra. J
na Dobruského zvítězil dne 11. 1. m. A-tenm
8. klubu Dobruský nad 8. klubem Vršovice v po
měru 5:3
Browning
A Guymon
Dobruský
Dsl
Buc
Praha
Vršovice
Dobruský nad 8
centimetr
28
article
Rodse zvlášte
Rodse zvlášte
pro rychlé rozvážení
zboží v městech.
Nabidky, výpočty o výnosnosti zdarma,
na přání předvedení nezávazně.
29
article
LAURI NLEMENT L. S.
LAURI NLEMENT L. S.
továrna automobnů
v Mladé Boleslavl.
Praha.
V Šachovním klubu „Do-
bruský“ byl právě skončen zimní turnaj v I.
H. třídě; v III. třídě odložena peslední čtyří utká-
ní na dobu po vánocích. V I. třídě byl výsledek: l
O. ryt. Kruliš-Randa 9. II. M. Hajn 812. IIL. K. Mi-
tovský 712. IV. Dr. Vítkovský 6. V—VI. Dr. Ber-
la a V. šl. Žukovský 51/4, tabulku a posudek při
neseme příště. V II. třídě byl I. Blašek 91/2. II. Sva-
čina 9. III. Havlik z. 1V.—V. Čermák a Kokšál 61
v III. třidě vedou Daneš. Hranička a dr. Maas.
Pp. členové klubu, kteří by chtěli odebírat
„Deutsches Wochenschach“ za sníženou cenu 8
(misto 14 K 50 hal.), nechť se laskavě přihlásí c
nejdříve u pokladníka.
Oprava. V dnešní šachové rubrice jest
partii Říha-Lasker po 23. tahu bílého vložiti tahy
23..... h5xg4. 24. Kg1—g2, některé další mená
chyby vzniklé tím, že nebylo možno provésti ko-
rekturu, opraví si jistě čtenář sám
Vánoce
Kruliš
Randa
M Hajn
Havlik
V Čermák
Kokšál
Daneš
Maas
Říha
Lasker
Praha
Žukovský
Lauri NLEMENT L . S
Deutsches Wochenschach
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Zpronevěra v městském důchodě
rakovnickém.
(Před pražským soudem porotní m.-
Zločin zpronevěry.)
(Pokračování.)
Bývalý starosta města cís. r. Jos. Čermák
potvrdil, že již před žalovaným Nonfriedem byls
shledány v knihách, vedených účetním Hübne-
rem, nepořádky. Scházel obnos 30.000 K, který byí
pak po dohodě městské rady a ředitelstva spoři-
telny zaúčtován jako půjčka městu, aby se zabrá-
nilo runu na spořitelnu. Noníriedovi svědek dů-
věřoval úplně, i jiní. Když byl podán návrh na re-
visi za 10—15 let, usneseno, aby pro případ, že
bude shledáno vše v pořádku a že by se revise ob-
jevila jako zbytečná, navrhovatelé hradili její vý-
lohy a zaručili se za to 2000. O penězích, jež Non-
fried vydával na volby, byl svědek přesvědčen, že
je dával zatím jako zámožný muž, ze svého. Pal
mu byly hraženy a svědek je ochoten ještě je hra-
Po přestávce došlo ku pohnutému výstupu me-
zi znalci a obhájcem drem. Schauerem. Znalec
Vančček prohlásil, že vzdává se znalecke
funkce, poněvadž cítí se dotčen některými výroky
obhájee dra. Schauera, během líčení učiněnými
Ku prohlášení jeho připojil se i druhý znalec p. Bu-
reš. Oba citili se dotčeni hlavně výrokem, že dr
Schauer přivede si znalce, před kterými se budou
musit skloniti. Dr. Schauer přečetl zasláno znale
p. Vaněčka a vyslovil úžas, že věc skončila bez
povšimnutí se strany povolaných úřadů. Potom
diti.
vyslýcháni byli členové oposice Fr. Otta a m
radní Urban. Posledního, jak známo, dal Nonírie-
da v Praze zatknouti. Neměl k tomu plné moci
když za ni telefonicky žádal, bylo mu odpověděno
že přijede m. r. Pštros, aby sečkal. Ale zatím ji
dal Nonfrieda zatknouti.
Čermák
Schauer
doktor
Vaněček
Ott
Urban
Nonírie
Francie
Praha
pražský soud porotní m
31
article
ypáže. Rudolf Míand
Míand
32
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Dnes: Klub za „Starou Prahu“ do Týna
Schůzka ve 2. před Týnem
Společenská sekce Pražského šermířského klu
bu do četnických kasáren na Malé straně (býv
klášter a kostel dominikánský). Schůzka o 3. ho
u četníckých kasáren (stan. el. dr. 5. a 12.
doktor
Praha
33
title
Počátkové umělecko-průmy.
slového hnutí v Anglii.
Anglie
34
article
Napsal L.. Weigner
Napsal L.. Weigner
Přítomná doba usiluje o to, aby snahy
po zušlechtění výroby nabyly u nás určitých
a jistých forem a aby principy nové práce, je
tak pevně v Německu zapustily kořeny, také
u nás nalezly pochopení a praktického řešení
Tyto principy nejsou původem svým říšsko-
německé; jich kolébkou jest nejzápadnějš
ostrovní říše Evropy, odkud přirozeným sty-
kem lidstva přes Belgii, Holandsko a Něme-
cko nesou se tyto průkopnické zásady tak
do našich zemí.
Na počátku XIX. století v Anklii setká
váme se v uměleckém průmyslu s úplným té-
měř úpadkem. Vše bylo proniknuto francouz-
ským duchem. V dobách, kdy stroj v Angli
přicházel k veliké moci a rychlému uznání
postrádáme v měšťanstvu téměř úplně každé-
ho smyslu po umění. Slabiny této výrobní for
my se záhy objevují; jakost práce mizí a do-
stavuje se nářek na špatný materiál a klesán
výrobní techniky. V prvních dobách byli to
hlavně dva mužové, kteří jevili snahu své vla-
sti dáti výraz krásnějšího světa: básník John
Keats a jeho přítel malíř Benj. Haydon, jichi
činnost však narážela na značné neporoz
umění.
Teprve další perioda umělecko-průmy-
slová měla vykonati vliv na národ a přivodit.
obrat, který prospěl nejen rodné zemi, ale
stal se zářivým příkladem celé Evropě. Stale
se to tehdy, kdy najisto byl zjištěn zahanbujíc
úpadek ve stavbě domů, zařizování bytů, até-
měř otrocká odvislost od vzorů francouzských
Tento objev vyvolal nápravu. Vše bylo vyna-
loženo, aby novým proudům uvolněna byla
dráha. Výsledek dostavil se záhy, takže An-
glii z této doby sluší jmenovati mátkou mo-
derního hnutí umělecko-průmyslového.
Weigner
Angl
Keats
Benj
Německo
Evropa
Belgie
Holandsko
Anklie
35
article
Tyto změny odehrály se v druhé polovině
minulého století; z této doby vycházely z An-
glie reformní snahy, jež spěly k obrození
umění a převratu výroby, ale také převratu
celého sociálního a hospodářského života. Za-
jímavo, že to byly po výtce hospodářské zá-
jmy, jež toto hnutí byly podnítily. Vytvořila
se zde vlastní theorie umělecko-průmyslové
sociální politiky, v níž Carlyle jako buditel
Ruskin jako učitel a Morris jako umělec stali
se hlasateli nové doby a éry umčlecké.
Moderní Anglie nebyla by myslitelna bez
Tomáše Carlyla; stal se vůdcem a buditelem
všech těch, kdož se snažili vysoce vyvinutou
civilisaci svého národa v systém moderní kul-
tury přeměniti. Carlyle byl historik a sociální
politik. Na práci se díval se stanoviska vzne-
šeného. V každé poctivé práci viděl něco bož-
ského. Carlyle byl prvním mužem, kdož v An-
glii ujali se tříd dělnických. Toužil po tom
aby každý vzdělaný člověk rozuměl aspoň čá-
stečně umění a tohoto aby dovedl si vážiti
V této době stalo se v Anglii okřídleným slo-
vem: lacino a špatné. Proti tomu bojova
Carlyle.
Zajímavo, když Carlyle r. 1881 jako 90lety
stařec umíral, bylo již hnutí umělecko-průmy
slové v Anglii velikou mocí. Nelze ovšem je-
mu samotnému to přičítati k zásluze, avšak
jisto jest, že vývoj umění a uměleckého prů-
myslu značně byl uspíšil. Přispívala k tomu
jeho břitká kritika špatné a nesolidní práce.
a jeho snaha po dokonalosti výroby. A tak
shledáváme se s tím zjevem, že renaissanc
anglického uměleckého průmyslu měla hned
z počátku podklad ethický.
Carlyle
Ruskin
Morris
Anglie
36
article
Na veliké massy lidu ovšem Carlyle ne-
působil. Musil přijíti jiný muž, který mě
schopnosti, aby v tomto směru mohl lid uchvá
titi a zaujati. Byl to John Ruskin, veliký brit-
ský myslitel, kritik a umělec. S prorockou
silou a básnickým nadšením hlásal evange-
lium umění; spojoval umělecké nadšení s apo-
štolskou snahou, vrozenou lásku pro krásu
s řečnickou dovedností, nejjemnější ethiku
s myšlenkou osvobození světa, umělecký zá-
kon se základními pojmy ethiky a nábožen-
ství. V letech 1860, kdy nejtěžší stíny na
umění anglické doléhaly, vynořily se jeho
světoborné myšlenky a oslnily rázem celý
svět. Hlavní základní názory života anglické-
ho, láska k přírodě a láska k domovině, při-
spěly mocně proti tehdy klíčícím ničivým
účinkům svůdné industrie a zvrhlého vkusu.
Carlyle
Ruskin
37
article
Dobrý vkus byl Ruskinovi morální vlast-
ností. Nejvyšší cíl umění víděl ve věrném
obrazu dobrého člověka, kteráž podmínk
však předpokládá nutně netoliko vzděláni
ruky a smyslů, ale i srdce a ducha. Všechna
umění mají za úkol zachovati a povznésti ži-
vot lidský. V mechanisování výroby viděl, že
dělník byl zbaven oduševnění a práce zbave-
na byla své vznešenosti a půvabu. Ruskin se-
znal, že život bez požehnání krásy nespočivá
ve formálním zevnějšku, nýbrž v radost
z práce, ve výrazu lásky a úcty. Těžce nesl.
že vykořisťující moderní průmyslová práce
snižuje člověka na bezduchý stroj, na kterého
otroka ve službách moci kapitalistické.
Na těchto poznatcích založil Ruskin svoje
učení o kráse a svůj sociální program. Tento
jeho názor nového uměleckého ideálu a teh-
dejší závažné poměry industrialisované An-
glie vedly také k novému učení národohospo-
dářskému. S rostoucím poznáním významu
hospodářského rozkvětu pro umělecký rozvoh
národa rostl u Ruskina rozhodný pokrok pro
jeho sociálně-politické působeni. Ve své řeči
z r. 1357 „O politické ekonomii v umění“ vy-
týčil základní povinnosti obecenstva vůči umě-
ní a umělcům, bičoval nemilosrdně umělůstky
Ruskin
39
article
Ladislav
švestka
Ladislav
41
article
Vusné koše femnýchvínkvánocůn
Vusné koše femnýchvínkvánocůn
a moderní šílenství a poučoval obecenstvo
pravém významu umění.
Od roku 1860 zabývá se Ruskin sociáln
politikou; ne umění a umělci, ale život a člo-
věk počínají jej zaměstnávati. V těchto sna
hách doporučoval stanovení pevné ceny vý-
robků, dohled nad výrobním procesem, pevně
upravené mzdy pracovní, úpravy sprostřed-
kování práce a toužil, aby veškerá činnos
výrobní byla organisována dle vzorů středo-
věkých cechů. Jeho názory na práci duševn
a hmotnou jsou zajímavé. Nepřál si míti roz-
dílu mezi svobodným a nesvobodným uměním
všechny pracovní obory měly by býti svobod-
nými a mělo by se méně hleděti na povahu
a druh povolání, jako spíše na dovednost
osobní způsobilost.
Ruskin vždy byl a zůstal přítelem ručn
práce a nenáviděl práci strojovou. S rozkvě-
tem umělecké práce spojoval nerozlučně
zvýšení blahobytu a očekával od povznesen
ruční práce nejen zvýšení úrovně estetické
ale i sociálně-politické. Uváděl, že užíván
strojů v umění ničí národní sílu duševní a čin
každou snahu po zušlechtění nemožnou. By
první, který veliký průmysl činil pozorna n
jeho povinnosti. Oproti materialistickému po-
jímání dějin a proletarisaci postavil Ruskin
v popředí moment ethický, zušlechtění práce.
Pečoval seč síly na praktickém uskutečnění
tohoto programu, měl o to péčí, aby pokleslou
domácí uměleckou pili v Anglii povzbudil
přivedl opětně proud lidské práce do května-
tých luhů, kde chtěl viděti lid šťastný a spo-
kojený, vzdálený okovů úmorné a vysilující in-
dustrie.
Ruskin
Anglie
42
article
Jeho cit pro krásu, jeho ideál umění
jeho posvátná snaha proti oněm mocem, jež
směřovaly ku ponížení lidství, učinily z Ru-
skina, z onoho velikého aristokrata umění —
socialistu. Ruskin stěžoval si začasto do nedo-
statku vlastní umělecké invence; přes to přes
všechno vyvijel však právě na umělecký vý-
voj svého národa rozhodný vliv a stal se pra-
vým učitelem lidu. Shromáždil kolem sebe
hojně nadšených pracovníků, kteří svého vůd-
ce s enthusiasmem následovali a jeho učení
prakticky se snažili uskutečniti. Jeho iden
zašla do celého světa a vyrostla v široký du-
ševní proud, bez něhož by dnes žádná mo-
derní organisace umělecká nemohla povstati
Ruskin povznesl nekonečně vkus svěho
národa, naučil lid znáti, že upřímnost a pocti-
vost v oboru práce sama již otevírá bránu
umění a na druhé straně ukázal, jak mnoho-
stranná jest otázka sociální, že souvisí nejen
s hmotnými zájmy, ale i esthetickými, ethický
mi a sociálními. Pracoval neunavně do po-
slední chvíle svého života na zásadách jim
propagovaných. A dříve než vyrovnával účty
se svým životem (zemřel 1900), viděl s radosti
že mladé, čerstvé ruce chápou se jeho ideí
aby je dále rozsivaly.
Byl to William Morris, britský apošto
krásy a rozněcovatel duší. Přejal nejlepší zá-
sady svých předchůdců. Vedle snahy pěkné
věci hotoviti bylo jeho největší vášní ode
dávna nenávist proti moderní civilisaci. Zá-
kladní pojem jeho umělecko-průmyslové theo-
rie byl princip radosti z práce, který teprve
Morris v jeho celém významu byl uznal a až
do posledních konsekvencí byl rozvinul.
Ruskin
Morris
43
article
Morris, který byl básníkem a především
spisovatelem, působil soudobně jako upřímný
a positivně činný socialista, učil se záhy sta-
rým řemeslům, zvláště tkaní koberců, hrnčíř-
ství, výzdobě knihy, malování na skle, výrobě
tapet. Byl kupcem, esthetikem a organisáto-
rem a při tom všem zůstal tím, čím od své
vnitřní přírody byl nadán, básníkem. Snažil se
malá umění opětně oživovati. Vycházel z go-
thiky; zavrhoval mechanisování umělecké prá-
ce a nade vše stavěl do popředí práci ruční.
Morris rozvinoval svoji činnost v ovzduší prv-
ních světových výstav anglických, kde svět
francouzský a anglický v uměleckém prů-
myslu jako soupeř se byl utkal a o kterémž
bojí Anglie již na druhé světové výstavě r. 1862
byla zvítězila. V těchto letech uplaňovaly se
také v Anglii myšlenky Gottfrieda Sempera
a jeho činnost v museu kensigtonském. Byla
to léta pilné organisační práce, zejména ve
směru výchovy a vzdělání sil uměleckých.
V tomto uměleckém ovzduší pracoval
Morris v mladých letech zaujat cele uměním.
Morris
Semper
Anglie
44
article
Teprve v letech sedmdesátých vstoupi
v užší spojení s veřejným životem a zabýval
(se problémem sociálním. U Morrise teprv
objevuje se umění jako princip, který proniká
celé bytí člověka, který jeho život zušlech-
ťuje. Morris si přál, aby umění proniklo celým
životem a stalo se denním chlebem každého
i nejchudšího člověka. Proto stavěl se sice
Morris proti stroji pro jeho kapitalistické vy-
užitkování, ale ne pro jeho technické upotře-
bení tam, kde lidská ruka nemohla se uplat-
Pokud jeho socialistických názorů se týče
měl Morris na mysli systém, kde by byl zru-
šen nesnesitelný antagonismus mezi přírodou
a společností, mezi individuem a společen-
stvím, uměním a hospodářstvím, městem
venkovem, prací a požitkem, a kde by nale-
zeno bylo usmíření ve vyšší jednotnosti: to
jest v míru a štěstí plného komunismu.
Morris
45
article
Ukládal proto umělcům za povinnost, aby
ukázali světu, že účelem života a pramenem
štěstí jest radostná spolučinnost v umění ře-
meslném, které hromadnou prací tolik bylo
utrpělo. Po veliké své cestě r. 1854 po Belgi
a Francii vstoupil Morris v čelo propagandy
vzácného a aristokratického umění Praerafne-
listů. Zde nalezl porozumění a radost ku prá-
ci. Byli to zejména Jones Burne, Walter Cra-
ne, Cobden Sanderson a z počátku jediný
architekt Filip Weble. Lví podíl na této prác
ovšem případl Morrisovi.
Pod vlivem Morrisovým povstaly četné
školy, jichž cílem bylo, aby řemeslníka uschop
nily k uměleckému samostatnému tvoření
Hlavní váha při kreslení kladena byla již
tehdy na přírodu a kreslení omezeno bylo na
prosté skizzování. Další snaha Morrisova
nesla se k zakládání umělecko-průmyslových
cechů-gildů. Zde zasedali znamenití umělci
s řemeslníky na stejné lavici. V tomto směru
pracoval hlavně architekt Ashbee, který po
smrti Morrisově r. 1896 stal se duchovním
niti.
Morris
Jones Burne
Cr
Sanderson
Weble
Morrisův
Ashbee
Francie
46
article
levné v odborném velkozávodě fy.
udíka Bedřich
rlovo nám., nároží JJečn
ul. Telef. 3206. Zásilky na venel
rlův
JJečn ulice
47
article
vůdcem tohoto hnutí. V gildách zabývala se
řemesla všemi pracemi stavebního umění. Pla-
til zde Morrisův názor, že umělec a řemeslník
opětně se musí shledati, aby v duševní jednotě
myslícího a pracujícího nalezena byla sílaa
harmonie, jako bylo kdysi v době personální
unie uměleckého řemesla.
V r. 1861 založil Morris vlastní závod,
v němž britští slavní výtvarníci Rossetti, Mi-
lais, Hunt, Burne Jones vystoupili vítězné
proti staromodní neduživé úrovni Král. Aka-
demie. V dílnách Morrisových byl spokojený
život: byla zde harmonie práce. Všechny vý-
robky vykazovaly jednotný sloh, který se dá
nejlépe charakterisovati jako svérázné pokra-
čování gothických forem pod vlivem orien-
talským. Pravý převrat způsobil Morris ve
vzoru plošném, hlavně v tisku překrásných
knih a výzdobě desek knižních.
Svou šlechetnou duši vypustil r. 1896. Ze-
mřel v něm muž velikých idei, veliký tvůrce,
veliký průkopník anglické renaissance. Byla
to ona významná reformatorská činnost, která
vycházela z hlubokých ethických podnětů
spěla k obnově řemesel a která působila té-
měř revolučně na úpravu domu a domácnosti
anglické.
Celá jest řad těch, jichž působení v tomto
směru jest originální a světoborné. Noví lidé
přinesli do původního hnutí v Anglii nové
elementy, zejména dokonalé propracování my-
šlenky prostorové a umění bytového
Morris byl básníkem, byl essayistou, pra-
coval na překrásných knihách, barvil látkya
hedvábí, kreslil a hotovil tapety, hotovil ná-
bytek a povznesl knihtisk; řečnil k lidu a po-
poučoval ho o kráse, svobodě a dobru. Byl
zkrátka geniální člověk. Jako Carlyle horlil
pro morální dokonalost, jako Ruskin byl smě-
lý a bezohledný polemista, tak Morris byl
pravým apoštolem krásy, rozněcovatelem
duší.
Pla
Morrisův
Morris
Rossetti
Hunt
Jones
Král
Carlyle
Ruskin
Anglie
48
article
Zárodky anglického hnutí umělecko-prů-
myslového byly v letech devadesátých minu-
lého stoleti přeneseny na kontinent evropský
a nejdříve v Holandsku a Belgii zapustily ko-
řeny. Zračily se v pracích Van de Veldeso-
vých, třebas odlišně. Rozdíl spočíval v tom, že
hnutí anglické mělo podněty ethické, belgi-
cké a holandské prýštilo z podnětů uměle-
ckých. Hnutí anglické bylo ožívení onoho
šťastného stavu minulosti, jehož ideál byl při-
vésti k opětné platnosti vzhled a cenu staré
ruční práce a lidí. Naproti tomu umění Van
de Veldesovo a jeho družiny nechtělo míti
nic společného s řemeslem, nýbrž s umělci.
Jich snahou nebylo oživení, renaissance, ný-
brž znovuzrození, naissance průmyslu uměle-
ckého. V Německu jeví se tento obrat v le-
tech osmdesátých minulého století, v letech.
kde Reuleux učinil o výrobcích německých úsu-
dek: „Laciné a špatné“. Nový život a obrat
nastal ovšem teprve uprostřed let devadesá-
tých. Od té doby nastal v uměleckém prů-
myslu a řemesle německém velkolepý obrat.
který právě nyní jeví se v plné síle a svěžesti
a který má silný odlesk i na poměry naše.
Listárna redakce.
Naším firmám. Vzhledem ke stálým a četným
dotazům z obecenstva, používajicího výhod
našeho „Všeobecného rádce“, jest nám třeba
k rychlejšímu a správnému informování cen-
níků našich firem. Jsme často dotazo-
vání po věcech, které možno jen tím způsobem
zodpověděti. Z té příčiny žádáme všechny
závody, obchody, továrny a t. d., aby zaslaly
nám své cenníky, z nichž založen bude při-
ruční archiv. Stačí adresa: „Národns
Listy
Veldeso
Veldesův
Holandsko
Belgie
Německo
49
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Genadijev žalován.
50
article
Ze Sofije, 13. prosince. Dr. Genadijev,
který — jak známo — je zapleten do nějaké
aféry zpronevěření, dostal nyní od nejvyššího
soudu obžalobu pro zpronevěru. Obžalovací
spis vyhotovil prof. Danilov z právnické fa-
kulty sofšjské.
Stávka pekařů v Bělehradě.
Z Bělehradu, 13. prosince. Všichni zdejší
pekaři proklamovali stávku, která původně
byla ohlášena na zejtřek, ale propukla již dnes.
V městě jest naprostý nedostatek chleba. Obec
objednala několik vagonů chleba v Pešti
doktor
Genadijev
profesor
Danilov
Bělehrad
Pešť
51
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
K zasedání parlamentu.
Z Vídně, 13. prosince. Zasedání rakouské
delegace potrvá nejspíš ještě celý příští týden.
takže zbude velmi málo místa pro zasedání
poslanecké sněmovny. Finanční výbor panské
sněmovny zabýval se sice osobní daní z pří-
jmů, neučinil však žádného usnesení o výši
existenčního minima prostého daně. Chce
vyčkati, stlačí-li poslanecká sněmovna ze
1600 K (nikoliv, jak „Bohemia“ tvrdí a jak
bylo mylně v „Nár. Listech“ citováno, od
1800 K) na původních 1200 K.
Vídeň
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
Bohemia
52
article
Haličská krise.
53
article
Z Vídně, 13. prosince. „Polnische Corr.“
dovídá se ze Lvova: Práce ve výborech po-
stupují a vzbuzují naděje, že vyrovnávací dílo
bude záhy hotovo. Než i v tom případě,
jestliže v poslední hodině Ukrajinci nezkřižují
všechny plány, dlužno ještě vyříditi tři obtíž-
né otázky: otázku kurie tak zv. prostředního
venkovského statku, počet mandátů zemského
výboru a otázku proporce v pěti městech. Sta-
novisko stran k těmto otázkám je však tak
rozhodné a nezměnitelné, že všechno další
vyjednávání jest naprosto beznadějné. Dlužno
se buď přízpůsobiti, ježto jinak celé reformní
dílo požadavky stran bude zničeno. Proti kurii
prostředního venkovského statku vyslovují se
se vší rozhodností zástupcové polské strany
lidové, Ukrajinci pak trvají na zvýšení počtu
mandátů zemského výboru o člena a polští
demokraté odporují zavedení proporcionelního
volebního práva v pěti městech. Ve všech
třech případech musí býti od požadavků aneb
odporu upuštěno, jestliže volební reforma má
vplouti do přístavu. Dle nynější situace jest
naděje, že energii a obratnosti místodržitele
ryt. Korytowského a zemského maršálka hr.
Goluchowského, jakož i dobré vůli stran se
zdaří, aby vyjednávání bylo zdárně ukončeno.
Ukrajinec
Goluchowský
Vídeň
Lvov
Polnische Corr