2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. prosince 1913. číslo 342.
4
article
školách v království Polském. Nemáme obavy.
jak to správně řekl Kramář, že by polšti
rodiče a děti v pochopení vlastního prospěchu
nesnažili se o důkladnou znalost ruského ja-
zyka v ohromné říši, kde je budoucnost vý-
voje. Západ je starý, přeplněný lidmi, ale vý-
chod je mladý, panenský.
Nutná je universita ve Varšavě, odpo-
vídající přáním polské veřejnosti. Dnes větší-
na polské mládeže vzdělává se na cizích uni-
versitách, v Německu, Švýcarsku atd., ztrá-
cejíc souvislost s reálnými podmínkami byt
vlastní společnosti a oduševňujíc se myšlen-
kami zhola fantastickými, někdy i nepřátel-
skými slovanské myšlence. Přiměřená univer
sita ve Varšavě byla by Slovanstvu velmi
prospěšna.
Na konec i naši ruští vlastenci měli by
protestovat jménem „slovanského“ rozumu
aby v Rusku Poláci nebyli nazývání „jino-
rodci“ a aby s nimi nebylo jednáno jako s ob-
čany druhého řádu. Poctiví národovci ruští
měli by bojovat proti této pseudonacionalisti-
cké hakatě, lační po úřadech a nepřipoušt
nikam Poláků. To jsou reálné základy, na
kterých bylo by možno humanismem a poli-
tickým rozumem zbudovat Slovanský spolel
ve Varšavě, kde jsou klíče budoucnosti. Do-
kud nebudou položeny tyto základy, nejlepší
přání jsou hudbou budoucnosti ...
Čech: Nemohu s tím nesouhlasiti. Sluší se
aby prvé kroky učinili Rusi.
My k tomuto „trilogu“ se své strany mů-
žeme jen dodati, že tak jest! Největší práva
ukládají největší povinnosti.
Polák
Rus
Varšava
Německo
Rusko
Čechy
5
article
Výměna depeší mezi ministry trojdohody
Změna v řízení franoouzského zahraničníh
úřadu zavdala podnět k výměně depeší mezi fran-
couzským ministerským předsedou Doumer
duem, jenž převzal také portefeuille zahraničníc
záležitostí, a ruským ministrem zahraničních zále
žitostí Sazonovem, jakož i mezi Doumer
guem a britským státním sekretářem zahraničních
záležitostí sirem Edvardem Greyem.
Podotýká se, že depeše Sazonova mluví o
upevnění spojenectví jako o společném
zájmu Ruska i Francie. Sir Edvard Grey použil vý-
razu „vývoj srdečného přátelst v
trvajícího mezi Anglit a Francií. Tisk všech ob-
čanských stran francouzských projevuje uspokoje-
ní, že diplomatické úspěchy, dosažené dřívějším
vládami, nebudou asi ohroženy. Ovšem je otázkou
je-li Doumergue vhodnou osobnosti k upevněn
francouzsko-ruského spolku dle úmyslu Sazonova
a k řešení velkých středomořských peoblémů. Oče-
kává se především, že král Alfons po svých roz
hovorech v Paříži a v Londýně o středomořské
politice bude konferovati se španělským mínister-
ským předsedou Datem, načež teprve bude možno
přikročití k formálnámu vyjednávání. Zamýšleném
francouzsko-španělsko-anglickému spolku ve Stře-
dozemním moři je však posud na překážku nechut
Anglie k jakémukoli novému paktu, jenž by obme-
zil volnost Anglie a po případě ohrozil její dobrý
poměr k ostatním mocnostem středomořským.
Sazonov
Grey
Alfons
Rusko
Francie
Paříž
Londýn
Anglie
Doumer duo
Sazonov
Edvard Grey
6
article
K jakým důsledkům by vedlo
K jakým důsledkům by vedlo
národně-sociální existenční minimum
1600 K.
Mamiči lidu z národně-sociální strany
jejího orgánu, nechavše státní zaměstnance při
hlasování o služební pragmatice takřka v po-
slední chvíli na holičkách, vnadí „malý lid ře-
meslný“ pro svou staropanenskou politiku živ-
nostenskou. Dokazují bez důkazů, že návrl
dra. Hübschmanna na zvýšení daněprostého
miníma existenčního je zrovna spásou pro živ
nostníky, a poslanci mladočeští že jsou zhoub-
ci živnostníků, poněvadž proti návrhu tomu
hlasovali. Národně-sociální list dělá si, jako
vždy, důkazy velmi pohodlně: vyřkne svou
„pravdu“ a zůstává při ní, i když mu ji rozcu-
pujeme na padrť. Co mu schází na věcných
důvodech, vynahradí bohatě spíláním.
Při věcném posuzování otázky zvýšen
*daněprostého minima na 1600 K jest nezbytno
lid
7
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Aviatik Pégoud, který svými krkolom-
nými produkcemi ve vzduchu překonal vše.
co v tomto nejnovějšim oboru lidské troufa-
losti tu bylo, měl v příštím týdnu poho-
stinsku vystupovat v Praze, na hřišti »Sla-
vie«. Pro Prahu, která beztoho v novinkách
dneška jde hodně pozadu za ostatními městy
říše, sliboval Pégoud býti zcela mimořádnou
atrakcí. Skoro dva roky neviděli jsme tu už
aviatika, krom Védrinesa, jenž přistálu
Vysočan... a těšili jsme se proto, jako lidé.
toužící spatřiti na vlastní oči pokroky v avi-
atice, tím více na Pégouda. Ale najednou
čteme, že let nebyl povolen na základě
dobrozdání či spíše zléhozdání ředitele praž-
ských elektrických podniků, který upozorníl
na nedozírné prý následky, kdyby aviatik
spadl.
Starostlivost pana ředitele elektrických
podniků o bezpečnost obecenstva je jistě
chvályhodna. Má patrně na mysli případ.
který by mohl nastati, kdyby stržen byl
trolleyový drát a spadl na ulici mezi davy
obecenstva, z ulice na produkci se dívající.
Zcela správné! Ten drát může však stejně
snadno spadnout při větru, může být stržen
sraženým komínem — jak pak o to je po-
staráno? Nebylo spíše možno, na tu hodinu
produkce, vypnout v oněch sekcích prouda
zastavit dopravu? Což se to neděje mimo
přání obecenstva dosti často, když stane se
na vedení porucha? Nebo nebylo obecen-
stvo nedávno nuceno na trati 11. celé týdny
hezky velký kus cesty chodit pěšky, když
se u mostu z Eliščiny třídy přestavovalo?
Neštěstí ovšem nejsou vyloučena, nejen
ve vzduchu, nýbrž také na zemi, jak do-
svědčuje nedávný případ srážky na elek-
trické dráze na Hradčanech. Ale napadne
někoho vyslovit proto »dobrozdání«, že
nutno jízdu elektrických drah v Praze za-
kazovat?
Pégoud
Praha
Sl
Vysočany
Hradčany
8
article
Naše hospodyně jsou zle naladěny. Až
do minulé neděle činily svůj nákup v řezni-
postaviti si otázku, o kolik poplatníků a o kte-
ré vrstvy se jedná, jež by byli účastní výhod
při zavedení tohoto zvýšeného minima, a zdali
výhody odpovídají ztrátám, ať přímým nebo
nepřímým, na straně druhé. V německo-brod-
ském orgánu poslance dra. Šubrta odborný
znalec učinil přehled poplatníků osobní daně
německo-brodského ukládacího okresu a z
tím účelem sestavil tabulku dle výkazů, da-
ných k sestavení obecních volebních listin,a
zjistil toto
„Z tabulky seznáváme, že ukládací okret
německo-brodský, sestávající z 3 soudních
okresů, čítajících 6568 domů a 50.393 obyva-
telů, má ve výkazu o osobní dani celkový po-
čet censístů 1403, z čehož připadá na gažisty
857 čili 62 proc. (v městě Německém Brodě
70 proc.), na zemědělce 200 čili 14 proc. a n
průmyslníky, obchodníky a živnostníky do-
hromady 346 čili 24 proc.
Kdyby zavedeno bylo existenční minimun
1600 K, odpadlo by u prvých 312 poplatníků
u druhých 65, u třetích pak 123.
Živnostníků, obchodníků a ma-
lých průmyslníků ubylo by 123, zde však
nemožno opravdu mluviti o tom-
že by výhody osvobození od dan
při zavedení minima 1600 K byl
tito živnostníci účastni, poněvadž
jejich příjmy jsou odhadu schop-
ny, a tu zajisté jest více než jisto, že při vy-
nalézavosti pramenů příjmů na-
šich berních inspektorů by tit
živnostníci z velké části a sna
všichni nebyli osvobozeni, nýbrž
že by jejich příjem pro příště o d-
hadnutbyl na 1600 K a že by takto všichni
ti živnostníci, kteří platí dnes 7, 8. 9 nebo 10
korun, napříště platili 12 nebo 13 K, že by ji-
nými slovy přiveden byl jim stav horší dne-
šního.
Šubrt
německý Brod
9
article
že toto tvrzení je pravdou, možno se opčt
přesvědčiti z cifer. Z těch živnostníků, kteř
by zavedením minima na 1600 K odpadli, bylo
by v ukládacím okresu německo-brodském 19
obchodníků, 14 hostinských, 11 pekařů, 5 mly-
nářů, 4 obuvníci, 3 truhláři, 3 klempíři, 3 ho-
liči, 3 krejčí, 3 sedláři, z ostatních pak řeme-
sel a živnosti po jednom. Zajisté že by inspe-
ktoráty berní postaraly se o to, aby u živnost
jmenovaných, jakými jsou živnosti obchodní
hostinské a pekařské atd., příjem na nové mi-
nimum odhadly, jen aby tyto poplatníky ne-
ztratily.
Však připomeňmež si i další nepřím
následky a povšimněmež si sestavo-
vání volebních listin, ať pro vol-
by obecní ať pro volby do sněmu
zemského! Vezmeme za příklad Německý
Brod. Kdyby dnes konány byly volby zemské
musí sestaviti se volební listiny dle posledních
voleb obecních. Dle volebních listin k těmto
volbám má třetí volíčský sbor 1181 voličů,z
těchto voličů jest do 8 K zdaněných 776; od-
padá tudížztěchto voličů pro vol-
by zemské 405 a mezi těmito 405 odpada-
jícími volíči jest již dnes 108 různých živ-
nostníků; a vezmeme-li v úvahu
nové existenční minimum, odpadá
ještě dalších 18 živnostníků, kte-
řínebudou zanešeni do volebních
listin.
truhlář
klempíř
10
article
Však i na volby obecní mělo by nové
minimum význam dalekosáhlý, a tov
našich obcích národnostně smiše-
ných. Zde můžeme říci, že jistě
bychom ztratili některé s velikou
námaho'u dobyté obce.
Nechoďme daleko, ale podívejme se na
poměry nedávno dobyté obce Německého
Šicndorfa na Štocku, kdež dobyli jsme před
krátkým časem II. a III. sboru. I. sbor jea
bude vždy v rukou Němců, následkem řady
čestných občanů, druhý sbor patří Čechům
třetí sbor od posledních voleb patří též Če-
chům, ale jenom proto, že zde je řada voličů.
kteří na základě nejmenší osobní dan
z příjmu, ze 1200 K, požívají práva
Němec
Čecho
11
article
ckých krámech v neděli ráno, jednak, že
často až v tu chvíli se rozhodly co vařit,
jednak, že chtěly míti čerstvé maso. Přišlo
však nařízení o nedělním klidu a nutno
nákup masa obstarati už v sobotu odpoledne
nebo večer a uschovati je buď v ledničce.
nebo kde té není, prostě na nejstudenějším
místě v bytě — za oknem.
V celé řadě rodin, kde minulé neděle
se nevzpomnělo na nedělní klid, měli vodovou
polévku a na rychlo v trhu sehnané kuře.
aby aspoň něco od masa bylo na stole.
Nám mužským bylo to konečně jedno.
ale hospodyňky zle hubovaly. Nedělní klidí
Kde prý ony mají nedělní klid? Musí vařit
celé dopoledne jako ve všední den a ještě
víc vařit, právě proto, že je sváteční obéd.
A jak jsem slyšel — hotoví se už celá de-
putace jich k panu místodržiteli, aby také
jim zjednal nedělní klid, když pro jiné se
nařizuje.
Není tedy vyloučeno, že dočkáme se
toho, že neděle stane se dnem půstu . ..
12
article
Šťastně odbyli jsme Mikuláše a blížíme
se Ježíšku. Po starém zvyku pořád ještě
udržují se děti v sladkém klamu, že všechno,
co je napadne, nadělí Mikuláš a Ježíšek,
který dle jejich rozoumku má buďto obrovské
skladiště hraček, nebo je miliardářem. Děti
ovšem nepozorují, jak tatínek a matinka
dívají se na sebe rozpačitě a počítají v duchu,
kolik by pro ty caparty musili mít, aby jim
mohli pořídit třeba jen desetinu všech
zbožných přání. Dochází tak mnohdy ke
značnému zklamání, jež musí se dětem roz-
mlouvat novou smyšlenkou... a konec konců
dospívá člověk k názoru, že vlastně pod
rouškou illuse nebo i strašáku obelhává děti
něčím, co dříve nebo později prohlédnoua
tím více jsou zklamány.
Nevím opravdu, zdali by nebylo lépe
prospěšnější, říci dětem pravdu, říci jim, že
den Mikuláše a Ježíška je dnem, kdy rodičové
to jsou, kteří — ať už rádi či neradi, od-
měňují děti za to, že — celý rok zlobily ..
Zevloun.
Mikuláš
Ježíšek
Zevloun
13
article
volebního. V tomto sboru jest celkem 114
voličů, z nichž 60 Čechů a 54 Němci. Mezi
českými voliči jest 23 předních dělníků a mi-
strů továrních, kteří právě platí nejmenší dař
osobní a nabyli takto práva volebního. Tito
tovární dělníci, náležející všichni straně so-
ciálně-demokratické, to byli, kteří rozhodli
vítězství v Šiendorfu, a oni to také byli, kteři
po dosaženém vítězství s radostí na schůzi vo-
ličů prohlašovali, že těší se tomu a jsou šťastni,
že cni následkem své daně mohli přispěti k ví-
tězství české věci. Zavedením minima 1600 K
ztratí se těchto 23 českých voličů a jest Šicn-
dorf opět v rukou německých. Máme za to, že
takovýchto šicndorfů je v Čechách jistě více.
Uvážíme-li proto veškeré tyto poměry, do-
znáváme, že všichni ti, kteří polo-
žili hlas svůj pro minimum daně
prosté K 1200, mohli tak s plným
klidem učiniti.“
Vylíčený tu případ německobrodský je
přímo klasický! Nepochybujeme sice, že an
on nepřesvědčí národně-sociální orgán o tom
žejeho pravdajenepravdou, leč nej-
širší česká veřejnost může se na něm přesvěd-
čiti o tom, k jakým důsiedkům vedou
národně-sociální experimenty s demagogií.
Čecho
Němec
Čechy
K 1200
14
title
Lékařská hlídka.
15
article
O plastice a transplantaci v chirurgii
O plastice a transplantaci v chirurgii
Tak stará jako chirurgie sama, je touha
chírurgů nahraditi defektní čásli těla a ne-
zhojitelně nemocné orgány něčím jiným, nějakým
jiným zdravým orgánem, neb aspoň umělou ná-
hradou. Celá staletí práce vyjadřují postup, který
pomalým krokem vedl od nejistého umělkování
nesmělých i odvážných pokusů ku přísně vědecky
založeným, namnoze důmyslným methodám moder
ní chirurgie.
Dokud chirurgie zápasila s neznámým ne-
přítelem septických infekcí, nemohli chirurgové
očekávati velkých úspěchů od svých výkonů, ačkol
nescházelo důmyslných nápadů, které jsou i v
dnešních dnech podkladem mnohého krásného vý
sledku moderního chirurgického umění.
Ve starých zápisech lékařských nalézáme do-
klady o pokusech transplantačních již ve starém
věku; tak pokusil se prý osobní lékař kteréhos
tatarského chána nahraditi kosť holení, chorobou
zníčenou, kusem dřeva zvláštním způsobem z rost-
linného kořene připraveným. Leč pokusy tyto byly
ojedinělé a chirurgie starého i středního věku
mohla se v praxi omeziti téměř jen na výkony
zkomolující; teprve poslední doba nového věku do-
vedla z operativního lékařství vymýtiti ten dříve
ohromný počet ampulací, exartikulací a zmrzaču-
jících resekci údů a nahraditi je ve většině pří
padů výkony covými, kterými je možno zachránit
nejen život od zhoubné choroby, ale i zachovat
celistvost těla a výkonnost jeho údů.
16
article
Počátek této nové chirurgie je vyznačen v hi-
storii lékařství slavným jménem Listerovým
Objevem Listerovým, zavedením antisepse a asepse
do chirurgie, uvolnily se dávné tužby a snahy
lékařů všech národů a vedly po cestách nového
přísně vědeckého bádání k novému dříve netuše
nému pokroku. Tak vznikl mimo jině nový prakti-
cký obor operativního lěkařství, zvaný „c hi-
rurgie plastická, úrodné pole, stále úžasně
vzrůstající s nekonečnou a dosud nedohlednou per
spektivou. Úlohou plastické chirurgie jes
nahraditi umělým způsobem defekty v těle lidskén
vzniklé. K tomu nepřipočítáváme náhrady končetin
umělými údy, t. zv. prothesamí, neboť plastikou do-
cílená náhrada musí s ostatním organismem tvořit
souvislý a organický celek.
Plastická chirurgie obsahuje dva ve
liké podstatně odlišné obory
1. plastiky v užším slova smyslu
2 transplantace.
Listerův
17
article
Plastiky chirurgícké.
Plastiky chirurgícké.
Tak označují se výkony, kterými bývá ztrá
ta některé části těla (nejčastěji kůže, sliznice,
kosti neb i části útrob) nahražena stejnou nebo
přibuznou tkání, získanou z blízkého neb
vzdálenějšího sousedství, jestliže tato část, která
má za náhradu sloužiti, zústává s místem svého
původu ve výživném spojení. Sem patří na př.: ná-
hrada rtu z kůže tváře, nebo z kůže krku; ná-
hrada nosu kožním lalokem z čela na místo nosu
otočeným; anebo různé plastiky v oblíčeji a na tru-
pu pomocí laloků kůže z horní končetiny získa-
ných, při čemž lalok kožní zůstane tak dlouh
s ramenem spojen, dokud na místě operovaném
nepřiroste. Počet důmyslně konstruovaných met-
hod, kterými jest možno operativně nahraditi ztrá-
ty kůže (zvláště v obličeji) je veliký, a tvoří sám
o sobě úctyhodnou samostatnou kapitolu chirurgie
Methody tyto vznikly z velké části již v době před-
antiseptické a byly pýchou chirurgie minulého a
předminulého století.
Podstatou věech těchto, plastik
je lalok, který je v podobě záplaty přesunut z
svého místa na místo defektu, při čemž však zů-
stává užší neb širší základnou v or-
ganickém spojení s původním sídlem
ježto základna musí chovati potřebné cévy k jeho
výživě,
Jako kůže, možno ku plastikám použíti i l-
loků, obsahujících tuk, svaly, šlachy, povázky
tkáně kostní.
Jedna z největších úloh případá chirurgickým
plastikám při rozsáhlých ztrátách kostry, zvláště
kostry končetin následkem zhoubných nádorů, ne-
bo mnohých chronických nezhojitelných zánětů.
těžkých úrazů, aneb následkem některých poruch
nedostatečného zárodkového vývoje, vzniklých bud
chorobou samotnou nebo operativně. Defekty ko-
stry končetin, takto povstalé, znamenají nejen zne-
tvoření a zkomolení postižených údů, ale i úplnou
neb aspoň částečnou ztrátu hybnosti a výkonnosti
jejich.
18
article
Ve snaze, aby zachovala postižený úd a jeh
funkcí, užívá moderní plastická chirurgie rozma-
nitých prostředků, mezi nimiž jsou co do dokona-
losti úspěchů na prvém místě právě metho dy
plastické, které nahražují defekty kostí a zá-
roveň i jiných tkání částmi kostí ze zdravého sou-
sedství, t. j. z některé jiné blízké kosti uvolněný-
mi. Takto uvolněné částky kostní zůstávaji však
byvše do defektu plasticky přenešeny — tak jako
laloky kožní při kožních plastikách — za účelem
* Z technických přičin zařaděna »L é kař ská
hlidka« dnes do čísla hlavního; příště bude
umístěna v »Kulturní hlid c es.
výživy se svým dřívějším okolím částečně v orga-
nickém přnrozeném spojení, budto trvale — pří
plastikách z nejbližšího sousedství — neb dočasně
— při plastikách ze vzdáleného místa. V tomto
druhém případě zůstává plastikou přenešená část
tak dlouho ve spojení se svým původním okolím
a se svými přirozenými výživnými cévami, dokud
se v místě defektu s novým okolím organicky ne-
sloučí, nesroste a dokud nezíská novou dostatečnou
výživu jinými cévami.
Při plastikách nepočítá chirurg vždy jen s
svým uměním, ale i s uměním tvůrčí síly přírody
ovládaným přesnými a duchaplnými zákony.
L é
kulturní hlid c eso
19
article
Plastikou přemístěná část kosti je z pravidla
tenká tříska kostěná opatřená okosticí a něja-
kým vazivem. Délka její musí délkový rozsah
ztráty (aspoň při plastikách kosti končetin) úplně
vyrovnati, avšak sila její bývá ku definitivnímu
účelu plastiky naprosto nedostatečná, ježto lzez
těla nemocného jen ve výjimečných případech zí-
skati ku náhradě nějakou jinou kost před tím do-
statečně silnou a pevnou, nemáme-li na jiném mí-
stě způsobiti trvalého poškození. Ve skutečnost
není této pevnosti kostěné třísky při operaci třeba
a téměř ve všech případech dostačí i pro náhradu
na př. silné mohutné kosti bércové tenká slupin
kostěná přiměřené dělky. Neboť jakmile začneo-
perovaný své končeliny zvolna a methodicky stá-
le více používati (z počátku ovšem pomocí pevných
obvazů), zahájí ihned tvořivé síly organismu svoi
činnost a za krátkou dobu dorostou kosti obou
ztenčených míst do normální síly dle zákonůo
transformaci kostí.
Pro vysvětlení uvedeme příklada
Nastane-li nutnost jednu z obou kostí před-
loketních ku příkladu kost vřetení, sarkomem za-
chvácenou, celou neb z velké části vyjmouti, mů-
žeme ztrátu této kosti nahraditi přiměřeně dlouhou
třískou, získanou podélným rozpoltěným druhé zdra-
vé kosti (kosti loketní), která má poskytnouti ná-
hradu. Odloučení této třísky kostěné děje s
pomocí dlát nebo elektromotoricky poháně-
ných kruhových pil, avšak tak, aby zůstala
ve spojení s měkkými částmi mezikostními (pováz-
kami a svaly), načež vpraví se do defektu kosti
vřetení. Upevnění její děje se buď prostým zabod-
nutím konců třísky do dřenových dutin zbývajících
částí kosti vřetení, neb pomocí šroubů, drátu a pod
20
article
Tříska tato jest z počátku přiliš slabou náhradou
za ztracenou pevnou massivní kost a proto mus
v prvé době poskytnouti vhodný obvaz operovano
končetině náležité pevnosti. Vše další je věc při-
rodních transformačních sil. Jakmile nastalo zho-
jení plasticky přemístěné třísky kostní, počíná me-
thodické pozvolné cvičení pohybů, t. j. končetina
jež za hojení rány byla klidná, zahájí pozvoln
svoji funkci, z počátku v minimálním, později stále
více stupňované míře a ježto methodicky stupňo-
vaný úkon je nejmocnějším popudem vzrůstu, od-
povídá tato tříska kostěná na tuto funkci nejen
stálým vzrůstem, t. j. rozmnožováním svojí hmoty
nýbrž i změnou svoji struktury a celého architek-
tonického složení. Výsledek tohoto pochoduje
vznik úplně nové mohutné kosti a to nejen ze pře-
místěné třísky kostní, ze které naroste anatomicky
správná kost vřetení, ale i kosti loketní v místě.
které bylo vynětím třísky seslabeno. Po několika
měsících lze stěží nějaké poruehy na operovaných
kostech rozpoznati.
Tříska
21
article
Podobným způsobem možno nahraditi i jiné
kosti v těle lidském, na př. kost ramenní pomocí
třísky ze žebra, neb celým žebrem, ve formě laloku
do defektu kostního vpraveným a po zhojení teprve
od hrudníku definitivně odloučeným, nebo nahra-
dití část prstu ruky prstem nohy. Původcem této
operace je Nikoladoni, bývalý chirurg v Inšpruku
K těmto plastikám patří náhrada kosti nosních
kostmi z palce nohy získanými a pomoci plasti-
ckého postupného přemísťování článku kostního
prstu nohy nejprve pod kůží předloketní a po vho-
jení odtud i s kožním lalokem z předloktí do de-
fektu nosního přeloženým. Při tom je třeba
prvé době připoutati na 10 až 14 dnů před-
loktí k noze, a v druhém čase na stejně dlouhou
dobu přivázati předloktí ke hlavě, až kost i kůže
předloketního laloku k nosu přerostou. Operace
tato — pro nemocného ovšem málo pohodlná je
dnes již nahražena novými jednoduššími metho-
dami. Celá řada jiných podobných method. četně
s úplným zdarem prováděných, přesvědčily, že tyto
plastické operace dovedou nahraditi nejdokonalej-
ším způsobem rozsáhlé defekty na kostře končetin
neb na kostech lebních úrazy a chorobami vzniklé
Nikoladoň
22
article
Technika jejich je zpravidla sice značně obtížná.
výsledek jejich však jest jistý, a nepodléhá různým
nahodilým vlivům předem těžko vypočítatelným.
jak tomu jest často u method transplantačních,
nichž se později zmíníme.
Při všech plastikách nyní v operativní prar
prováděných je téměř vždy dárcem náhrady tělo
nemocného samého. Ojediněle vyskytly se pokusy.
při nichž poskytl náhradu člověk jiný, neb jiný
tvor. Nejčastěji byla tímto štědrým dárcem matka
operovaného dítěte, která poskytla potřebný kus
kůže ke kryti defektu. Technika výkonu jest ovšem
poněkud složitá, ježto taková plastika vyžaduje
aby bylo tělo matčino pomocí plastického laloku
k tělu operovaného dítěte na tak dlouho přišíto
až lalok kožní z matky vzatý k tělu dítěte pev
přiroste
V roce 1891 provedl amer. chirurg Phel p
pokus plastiky kostní ze zvířete na člověka
Phelps nahradil defekt kosti stéhenní přímě-
řeně dlouhou částí stehenní kostí psa, tim způ-
sobem, že v končentině dostí velkého psa uvolni
střední část kosti a nechav tuto s tělem psa v
výživném spojení, upevnil kost tuto v defektu ne-
mocného. Při operaci bylo ovšem nutno psa k ne-
mocnému sádrovými obvazy připevniti. Za několil
dnů omrzelo však toto organické spojení neklid-
ného dárce i netrpělivého příjemce pro přílišnou
různost společenských zvyků, čímž byl výsledek
zajímavého pokusu zmařen.
Phelps
23
article
Na podobném principu jako plastiky kožnía
kostní spočívají plastiky orgánů, nejčastěji na ža-
ludku, střevech, měchýři močovém, na jícnu, rouře
močové atd. každodenně v chirurgii prováděné. Pla-
stiky útrobních orgánů byly vyvrcholeny technicky
dokonalou geniální operací českého chirurga pro-
fessora Maydla: plastikou měchýře močového
při vrozeném rozštěpu měchýře. Maydl všil část
rozštěpeného měchýře s močovody do tlustého
střeva, čímž získal nový reservoir pro sekret led
vin a trvalou náhradu za defektní měchýř močový
Operace tato patří mezi nejlepší methody opera
ční vrozeného rozštěpu měchýře a jest dosud chi
rurgy celého světa prováděna.
K hranicím chirurgické techniky dospěla jedna
z nejnovějších plastických operací, prováděná ně-
meckými chirurgy: Náhrada jícnu kličkou střevní.
z dutiny břišní ve formě vyživovaného laloku bud
otvorem bránice do hrudníku neb pod kůži hrud-
níku vtaženou.
Uvedené příklady jsou jen nepatrné ukázkyz
ohromné kapitoly chirurgické plastiky, která ovládá
obrovský počet rozmanitých operačních method.
novými nápady a vynálezy stále ještě rozmnožo-
vaných.
(Pokračování).
Pla
Maydl
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na naše čtenáře, spolupracovníky
i zasílatele různých zpráv i oznámení spol-
kových, zábavních atd. ukázala se potřeba
appelovati s prosbou za laskavé poshovění
v těchto dnech, že není redakci při nej-
lepší vůli možno vypraviti list tak, jak by-
chom si sami přáli a zařaditi v něm všecko,
co by za normálních poměrů bylo možnoa
žádoucno. Poměry v tiskárnách pražských
nastalé z příčiny mzdových sporů způsobily
vleklé tempo v technické přípravě listu,
jímž trpí silné všecky obvyklé rubriky.
— Deputace českého učitelstva ve Vídni.
Vzhledem k tomu, že o intervenci zástupců
českých zemských organisací ve Vídni dostaly
se na veřejnost nedosti přesné zprávy, žádá
nás společný permanentní výbor českých zem-
ských organisací učitelských o otištění tohots
autentického komuniké: V zastoupení českých
zemských organisací učitelských v král. Če-
ském jednali 10. prosince v parlamentě pp.
Jos. Smrtka, B. Skála, P. Skalický a
sl. B. Zelinková a M. Lánská jednak
předsednictvy jednotlivých klubů, jednaks
předsedou ministerstva ve věci provedení za-
myšleného provisoria na rok 1914. Zástupcové
organisací jednali s posl. V. Klofáčem, A.
Kalinou, drem. K. Kramářem, A. Něm-
cem a V. Chocem, žádajíce, aby kluby po-
slanecké jednotně působily na vládu, by pro-
visorium provedeno bylo dle požadavků zem-
ských organisací učitelských a aby pro rok
1913 dostalo se učitelstvu výpomoci. Posl. dr.
Smrtka
P Skalický
B Zelinková
M Lánská
V Klofáč
A Kalina
K Kramář
V Choc
Posl
Vídeň
Německo
25
article
K. Kramář a Al. Konečný uvedli depu-
taci k ministrpresidentovi hr. Stürgkhovi.
kdež p. Jos. Smrtka tlumočil přání zem-
ských organisací učitelských, aby provisorium
spočívalo na principech provedení § 32. (trie-
nálky] a 24—26 (základní služné) i v tom pří-
padě, kdyby náklad na to převyšoval obnos
určený. Ministerský předseda hr. Stürgkh
projevil potěšení nad tím, že české učitelstvo
k němu přichází a ujistil deputaci, že trvá na
tom, aby provisorní úprava byla provedena
na uvedených principech a aby se tak stalo
určitě od 1. ledna 1914, jak to s místodržitelem
kn. Thunem při předvčerejším jeho pobytu
ve Vídni smluvil. Posl. dr. Kramář vřele se
přimluvil za požadavek deputace a vyslovil
očekávání, že zajisté nedojde k tomu, aby na
těchto principech bylo něco měněno i v tom
případě, že by jejich uskutečnění vyžadovalo
většíha nákladu. P. Jos. Smrtka uvedl, že je
potřebí v tom směru určitého prohlášení, že se
tak stanc, aby učitelstvo alespoň poněkud bylo
uklidněno. Rovněž zdůraznil požadavek, aby i
pro rok 1913 dostalo se učitelstvu výpomoci.
Ministrpresident hr. Stürgkh odvětil, že pro
rok 1913 nemá zemská správní komise finanč-
ních prostředků k poskytnutí výpomocia
znova ujistil, že trvá na tom, aby dříve uve-
dené principy v plném rozsahu byly provedeny
Spolu žádal zástupce organisací, aby působili
k uklidnění učitelstva, kterému toto proviso-
rium na rok 1914 je úplně zajištěno.
K Kramář
Al
Stürgkh
Jos
Smrtka
Thun
Posl
doktor
Kramář
Vídeň
26
article
— Pro zřízení vysoké školy zemědělské
na Moravě. »Akademické sdružení agrárníe
v Brně usneslo se na své valně hromadě.
ve čtvrtek konané, požádati poslanecké
kruhy české, »aby se všemi možnými pro-
středky zasadily o to, by se na Mo-
ravě zřídila česká zemědělská
vys. škola jako samostatné od-
dělení při c. k. české vys. škole
technické v Brně a aby s touto pro
zemi potřebnou a užitečnou institucí nebylo
oddalováno.«
— Výroční schůze valného sboru Národní
rady české koná se dnes v neděli o 10.
hod. dopol. ve velké zasedací sini Staroměst-
ské radnice v Praze.
— Poštovní zřízencí v Praze hotoví se
„do boje“. Včerejší číslo „Zájmů poštovního
a telegrafního zřízenectva“ na třech stranách
publikuje vyzvání da boje, jehož smysl je ulo-
žen zvláště výrazně v těchto větách: „Vypo-
vídáme poslušnost! Vypovídáme poslušnostv
prvé řadě našim vůdcůmi Nejsme
spokojeni s jednáním spolku („Poštovní
unie“?), který nechce se starati o náš boj!
Spolek odepřel veškeru podporu a proto jde-
me na vlastní pěst! Jdeme proti spolkuí Jde-
me proti nespravedlivým nařízením! Jdeme
proti nepořádné službě! Chceme dělati a také
budeme na pokyn dělati službu tak, jak ji má-
me v předpisech!...“ Zdá se, že toto vyzvání
je posledním prostředkem před zahájením
pasivní resistence.
Brno
Praha
zřízený vysoký škola zemědělský na Morava
národní rada
vyzvánět da boj
27
article
— Pražské školství. Včera konala schůzi c. k.
okresní školní rada za předsednictví nám.
p. J. Schröttra. Referentem byl c. k. okr. šk. in-
spektor p. prof. F. Švadlenka. Zpráva komitétu
dam pro podporu vyučování ručním pracím o čin-
nosti v uplynulém šestiletí s uspokojením vzata na
vědomí. — Sestavena terna k obsazení míst vy-
psaných, a to: ředitele měšťanské školy na Korá-
bě v Libni, řid. učitele u sv. Petra, odb. učitelů II.
a III. odboru na měšťanské škole na Korábě, kate-
chetů na měšť, škole chlapecké u sv. Kříže V.,a
ob. škole v Holešovicích, def. II. tř. na Novém mě-
stě, u sv. Štěpána, v Libni na I. obecné a na Ko-
rábě. — Doporučeno městské radě, aby systemiso-
vána byla 3 nová místa extra statum na měšť, ško-
lách na Hrádku, u Studánky a na Korábě. — Dále
usneseno obsaditi zatímně místa říd. učitelův
Bubnech. I. odb. na měšť. šk. chlan. v Bubnech, II.
tř. na Hrádku a u sv. Štěpána. — Věnována vzpo-
mínka zesnulým: říd. uč. K. Auerovi, učiteli měšt.
šk. M. Hoffmannovi a učitelce Rossmanithové. Ko-
nečně projednána řada osobních záležitostí učitel-
stva a sděleny inspekční zprávy.
— Zhoršení účtů obce pražské za rok 1912.
Komise pro zkoušení účetních závěrek za rok 1912
vydala svůj obsáhlý elaborát tiskem. Uvádí v něm
četné podněty, jež budou zajímati i širší veřej-
nost, která nyní věnuje obecním záležitostem
značnou pozornost. Některé z těchto podnětů
uveřejňujeme. Vzhledem ku poměrně nízkému pro-
nájmu statku vysočanského dává se v úívahu, aby
J Schröttra
profesor
F Švadlenka
Petro
Kříž
Nový
Štěpán
K Auer
M Hoffmann
Rossmanithová
Libeň
Koráb
Holešovice
ko
Bubno