1
masthead
14. prosince 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 342.
6
article
OBSAH
Dr. Karel Hoch: Rakouští Všeněmci ve Frankfurtě
1848.
Dr. Em. Fait: Bavlníková oblast Ruska
Ženské hnutí: Olga Stránská: Volební právo
žen v praxi.
Zoborutechnického: jv.: Rychlost železnie
— Největší hloubky moří.
Rakouští Všeněmci ve Frank
furtě 1848.
Pro sjednocení všech Němců vykonalo se
v Německu mezi lety 1815 a 1848 mnohem
více než v Rakousku. Zůstala tam hluboká
vzpomínka jak na války za svobodu tak na
zklamání, která způsobil vídeňský kongres,
vznikající celní spolek umožňoval těsnější ho-
spodářskou jednotu a německé university po-
stavily se v čelo hnutí za jednotu a svobodu.
Dva historikové, Gervinus a Dahlmann, pod-
nikli velké dílo obrození národa dějínami,
zjednali si svou prací i svým vzdorem prot
vládě velký vliv na cítění německé inteli-
gence a připravili mysli tak, že únorová re-
voluce pařížská působila na ně jako signál
Scházel jim ovšem skutečný politický smysl
neměli jasné představy o tom, co učiniti s nej-
větší překážkou sjednocení, německými dy-
nastiemi, hlavně rakouskou a pruskou, byl
na rozpacích, má-li se jíti svobodou k jed-
notě nebo jednotou k svobodě, a chtěli tedy
obé najednou, a politický zájem, který vzbu-
dili, byl přece jen obmezen na jejich čtenáře
a posluchače a nestačil podepříti frankfurt-
ský sněm ani z daleka tak, jak to druhdy do-
vedla revoluční Francie. Nicméně však přece
jen veřejnost na sjednocení národa daleko
více připravili, než tomu bylo v Rakousku.
doktor
Karel hoch
em
Stránská
Němec
Gervinus
Dahlmann
Rusko
Franca
Německo
Rakousko
7
article
Patriotismus rakouských Němců, výhrad-
ně dynastický a státní, neměl v první polovic
století příležitosti k onomu kulturnímu pro-
hloubení, jemuž se věnovalo Německo v le-
tech své politické nečinnosti.“) Metternich
oddělil Rakousko od Německa s jeho liberál-
ními a nacionálními ideami pravou čínskou
zdí. Ještě důležitější však ale bylo, že ra-
kouští Němci necítili tehdy ani té neurčité.
ale hluboké touhy po změně a sjednocení
která byla za hranicemi základem všeho polí-
tického zájmu. Bylí v říši panujícím národem
a ztotožňovali se tudíž instinktivně s jejími
zájmy, shledávali, že je tu o jejich potřeby po-
staráno, a měli málo porozumění pro celé ně-
mecko-nacionální hnutí. Byli nespokojeni, ale
ne nacionálně. Byli nespokojení s Metterni-
chem a jeho censory a špícly a chystali s
vstříc roku 1848 především s hesly politické
svobody, jak se jí rozumělo ve známém slov-
níku Jihoněmce Welckera. Národní nadšení
musilo do nich býti vneseno teprve z Něme-
cka a v samém roce 1848. Vyšlehlo však
nich za to hned poprvé velmi prudce, a stejně
ostře vystoupila hned tehdy jeho negativní
stránka, to jest touha zaraziti nastávající po-
litický rozmach národů slovanských.
Němec
Metternich
Welcker
Německo
le
Rakousko
Metterni
8
article
Rakouští Slované neměli přirozeně co
dělat ve Frankfurtě. Ze 190 poslanců, vyhra-
žených Rakousku, přišlo tam tedy jen as
120. A snad ani všichni rakouští Němci nebyl
by přišli, kdyby proklamace pruského krále
k německému národu nebyly Vídni připome-
nuly její aspírace v Německu, takže rakouské
ministerstvo samo projevilo sympatie něme-
ckému hnutí, a na dvorním hradě i štěpán-
ském chrámu objevily se německé prapory
Rakouští Němci byli však do Frankfurtu vy-
praveni s přáním, ne aby Rakousko nechal
utonout ve sjednoceném Německu, nýbrž aby
mu v něm zjednali prvenství. Volba arcikní-
žete Jana říšským správcem zdála se k tomu
prvním stupněm.
Slovan
Němec
Rakousko
Vídeň
Německo
Frankfurt
9
article
Mezi rakouskými poslanci ve Frankfurte
převládal umírněný liberalismus nad radikál-
ním demokratismem. Osobně vynikali přede-
vším členové pravého středu, jmenovitě
Schmerling, jenž se pak stal ministerským
předsedou a ministrem zahraničních záležito-
stí, již tehdy domýšlivý a tvrdošíjný, potom
Andrian a Sommaruga. Na krajní pravici stál
skutečný politik Mühlfeld. K levému středu
náležel Karel Giskra, ještě ne třicetiletý
ohnivý řečník, při tom ale také poseur a je-
šitný, ne dosti seriosní, ani nezištný muž. Na
levicí vynikal J. N. Berger, potomní ministr,
logik a výborný řečník. Jako nepřátelé Slo-
vanů vystupovali, hlavně publicisticky, Beidte
z Brna a Perthaler.
Schmerling
Andrian
Sommarug
Gisker
Berger
Perthaler
Frankfurt
Brno
Beidte
10
article
Pro všechny členy shromáždění zname-
nalo sjednocení Německa především otázku
jak s ním smířiti Rakousko a Prusko. Rakou-
ští Němci musili však myslit také na to, co
učiní se Slovany, s nimiž hned na počátku
uherské otázce ocitli se v rozhodném roz-
poru. Byly tu dvě cesty: buď je sliby a záru-
kami získat, anebo je rozhodnou ofensivou
hned na počátku potlačit a seslabit. S líbe-
rální náladou doby souhlasilo, že nejprve na-
stoupena cesta první. Hned když se Rakušané
poprvé objevili, 11. dubna, mluvili o tom An-
drian i Kuranda, a za účasti Giskrovy usne-
seno, prohlásiti za jeden z prvních úkolů
shromáždění, aby vyslovilo nedotknu-
telnost všech národností na něme-
cké půdě. 27. května, v osmém sezení sněmu.
podal posl. Marek ze Štyrského Hradce
tomto smyslu návrh, v němž „Německo pro-
hlašuje, že nepodá nikdy ruky k potlačení
kteréhokoliv národa“, že zaručuje všem obča-
nům jiné národnosti stejná státoobčanská prá-
va a zachování i šetření národnosti; konečně
prohlašuje sice němčinu za státní jazyk, ale
v těch krajích, kde většina mluví jinak, má
její řeč býti zavedena u obcí, škol i soudů. Ně-
kteří rakouští poslanci chtěli však Slovany
získati i novou ústavní úpravou říše ve
smyslu autonomie částí. Mezi těmito
„černožlutými“ v přední řadě stál- pro-
zíravý Mühlfeld, přesvědčený, že úloha
nového Rakouska spočívá v tom, aby svým
rovnoprávným národům „přineslo s vobodu
Němec
Rakušan
Kuranda
Německo
Rakousko
Prusko
Štyrský Hradec
Slovan
11
article
*) Die nationale Polítik der österreichischen
Abgeordneten im Frankfurter Parlament. Von Dr
Wilhelm Schůsler. Berlin u. Leipzig 1913.
bez nadvlády a ne potlačení ve
smyslu Maďarů“. V celém rozsahu objevila
se tu hned otázka národnostní autonomie
historických individualit, kterou se tolik za-
městnával kroměřižský sněm. Němci napořád
byli buď pro rozbití zemí a autonomii národ-
ností, anebo chtěli utvořiti dnešní Předlitav-
sko s vyloučením Haliče a Dalmacie, dozná-
vajíce otevřeně, že „jenom tak dá se mezi
Němci a Slovany udržetí nutná národní rovno-
váha“. Tak to navrhoval člen pravého centr
Sommaruga. Mnohem horší byli členové le-
vice, která po této stránce zůstala opravdu
vždycky stejná: poslanec Jeitteles prohlásil.
že se Němci v potomcích Husitů zklamali a
že s hrůzou poznávají, kterak se přiblížila
doba, kdy bude povinností Německa, aby če-
chy po případě zkrotilo mečem a ne-
strpělo, aby založily slovanské Rakousko.“
Richl byl rovněž proti Čechům — slyšíme t
samé dnešní argumenty, kterým arci stáří ne-
přídalo z důvodu národnostní rovnopráv-
nosti (!) a potom proto, že mezinárodní právo
nežádá nejdůrazněji uznání cizích národů, ný-
brž především sebezachování. A konečně do-
cela už otevřeně prohlásil Achleitner, žev
Schůsler
Leipzig
Maďar
Němec
Jeitteles
Richl
Čecho
Achleitner
Berlín
Předlitav
Halič
Dalmacie
Německo
Rakousko
Frankfurter parlament
Slovan
12
article
Rakousku potřebují ochrany ne Slované, ný-
brž Němci a proto už musejí rozhodně být
pro připojení k Německu a pro ústavu,
která by přišla odtamtud. Moravan Giskra
chtěl české hnutí hned od počátku „přitlačit
k zemi a zničit“ a jeho krajan Beidtel pochlu-
bil se, že je daleko vzdálen „špatně pocho-
peného liberalismu a domněle moderního
kosmopolitismu“, a žádal hned předem zru-
šení všech zákonů, které uvolňují příslušnost
slovanských zemí k Německu a vadí „něme-
cké hegemonii“. Poněvadž to odůvod-
ňoval zajištěním „blaženosti korunních zemi
musíme mu i po smrti říci, že byl drzý. Stej-
ným duchem byl ovládán i Perthaler, jen
rozvinul už celý program německého panstv
nad střední Evropou. Podle něho „hranice ně-
mecké politiky nesmí se obmezovati na ethno-
grafický pojem Německa, nýbrž musí se roz-
šířiti až těsně po Francii a Rusko“. Národové
v této sféře bydlící mohou prý vésti vlastní
národní život jenom pod vlivem německého
národa, neboť jenom ten jest prý k jiným sná-
šelivý a spravedlivý. Ve střední Evropě sm
býti jenom jedna politika, a poněvadž Něme
jsou tu jediným mocným národem, musí to
býti politika německá.
O úmyslech velké většiny rakouských
Němců mimo „černožluté“ proti Slovanům
nemůže býti tedy pochybnosti. Zbývá otázka
jaké byly jejich prostředky.
Slovan
Němec
Moravan
Gisker
Beidtel
Rakousko
Německo
Evropa
Francie
Rusko
13
article
Za německým národním shromážděním
nestál žádný z tehdejších politických činitelů
Veřejné mínění k nim ještě nepatřilo, bylo
slabé a nestálé a trpělo nezkušeností a ne-
praktičností svých profesorských vůdců. Jak-
mile rakouská vláda zjednala dosud poněku
pořádek, oznámila koncem listopadu bez nej-
menších ohledů na Frankfurt, že se o sjedno-
cení, vlastně jen o spolku mezí Rakouskem
a Německem může jednati teprve tehdy, až
obě části budou míti svoje ústavy. Frankfurt-
ský sněm těžce to pocitil a teprve nyní vy-
svitlo mu, jak pochybil, že nepoužil přihodné
doby, dokud vlády byly zastrašeny, k úpravě
této otázky, nýbrž potýkal se se základními
právy. Úspěchy Radeckého, Jelačiče a Win-
dischgrätze velmi znesnadnily úlohu rakou-
ských poslanců. Když se konečně 19. října do-
spělo ku poradám o návrhu ústavy, jenž byl
sestaven tak, aby vynutil na Rakousku zaujeti
určitého stanoviska, mluvil každý z rakou-
ských řečníků jinak a všichni cítili, že jsou
v nemožné situaci. § 2. návrhu totiž zněl-
žádná část německé říše nesmí býti s neně-
meckými spojena v jeden stát,a
Radecký
Jelačič
Win
Rakousko
Německo
Frankfurt
14
article
§ 3.: Kde má německá země s neněmeckou
společného panovníka, mohou tvořiti jen
personální unii. To znamenalo vylou-
čení Anglie, Nizozemska a Dánska, jichž pa-
novníci patřili za svoje německé země do sta-
rého Bundu, ale především rozbití Rakouska
— jak to chtěli demokraté — anebo jeho vy-
loučení. Ze 79 přítomných Rakušanů 42 hlaso-
valo pro § 2. Střízlivý Mühlfeld navrhl pouhé
mezinárodní spojení obou zemí, načež mu ale
odpověděli, že Německo bez Rakouska zna-
mená — sjednocené Prusko. Tak zastihlo
sněm zmíněné prohlášení rakouská vlády
trvající na jednotě Rakouska — jediná odpo-
věď na oba paragrafy, neboť jiné se nedočkal.
Toho ihned použila protirakouská strana s no
vým ministerským předsedou Gagernem, jenž
vystřídal Schmerlinga, která přistoupení Ra
kouska k Německu skutečně vyhradila zvlášt
nímu ujednání.
Rakušan
Gagern
Schmerling
Anglie
Nizozemsko
Dánsko
Rakousko
Německo
Prusko
15
article
Nyní se ovšem rakouští Němci ve Frank
furtě velmi lekli. Jejich krajané v Rakousku
i jejich panovačné choutky — vše bylo odká-
záno samo na sebe. Většina vystoupila hned
z různých klubů a počala se pod vedením
Schmerlingovým horlivě radit, naléhat do
Vídně na Schwarzenberga a ohlížet po spo-
jencích. Nalezli je mezi radikály, kteří byl
upřímnými Všeněmci, a klerikály, kteří se
báli přílišné centralisace a Pruska a převahy
protestantismu, a zástupci středních států,
kteří chtěli míti v Rakousku oporu proti Pru-
sku. 15. ledna 1849 podali pak Rakušané par-
lamentu slavnostní protest proti každému
usnesení, jímž by je chtěl z Německa vylou-
čiti, a znovu připomenuli, že „vidí svůj úkol
jediné v založení německé jednoty a svobody
ve spolkovém státě, obsahujícím celé Ně-
mecko“. V nejistotě a úzkosti, ignorováni
Schwarzenbergem, potýkajíce se s presíden-
tem a nenávidění „Maloněmci“, zápasili tak
ještě nějakou dobu s nezadržitelným. Věřili
pořád ještě, že se Rakousko v jejich smyslu
zfederalisuje, jeho česko-slovinsko-německé
země vstoupí do Německa a ostatní s ním
uzavrou celní a obchodní spolek. Dávno se
už vzdali naděje na to, že rakouský panovník
bude německým císařem, a navrhovali v čelo
říše pětičlenné kolegium. Za to dělali zase
Rakousku koncese, s nimiž nemohlo souhlasiti
Prusko, a když nic nepomáhalo, objevilse
konečně mezi nimi návrh, vrátiti se domů. Za-
mítli ho a 11. února znovu zvolili „velko-
německý výbor“ a vypracovali nový všeně-
mecký projekt — ale bylo už pozdě. 1. března
1849 oktrojovala rakouská vláda centralisti-
ckou ústavu, která rázem pohřbila naději na
spojení předlitavských zemí s Německem.
Němec
Schmerlingův
Schwarzenberg
Prusek
Rakušan
Maloněmec
Franca
Rakousko
Vídeň
Pr
Německo
Prusko
16
article
Frankfurtský sněm se počínal měnit v kari-
katuru. Německá císařská koruna většinou
sněmu nabídnuta Prusku, Rakušané se však
usnesli zůstati tam dále a potírati projekt, ale
z části se k němu na konec i přidávali. Ca-
millo Wagner prosil sněmovnu, aby jim ne-
chala v ústavě aspoň dírku, kterou by vždy
mohli zpátky, že jistě jednou přijdou, arci ne
snad všichni a neznámo kdy. Poslední jejich
řečník, J. N. Berger, pohrozil přímo, že zbu-
duje-li sněm Německo bez Rakouska, nikdy
už nedobude německého Rakouska, neboť to
je německé, není však pruské.
Rakušan
Wagner
Berger
Prusko
Ca
Německo
Rakousko
17
article
Většina rakouských Němců byla tedy vše-
německá, chtěla Německo od moře k moři.
chtěla do něho pode jménem „německého Ra-
kouska“ zavléci i české a slovinské kraje, za-
jistiti zde takto Němcům většinu a naprostou
libovůli, kdežto ostatní části říše měly s nimi
souviseti jen personální nebo málo silnějšt
unií, s celým Německem pak jenom celním
spolkem. Rozbíjeli vědomě Rakousko, a to ze
dvojího důvodu: aby sjednotili Němce a aby
podrobili Čechy i Slovince, jak to doznávaji
hned uprostřed revolučního roku. Jejich ne-
schopnost oceniti skutečné politické faktory
na štěstí pomáhala ve skutečnosti k tomu, že
se Rakousko s Německem a Pruskem vůbee
nesblížilo, ano že už tehdy věci se obrátily
směrem ke Králové Hradci. Rakouští konser-
vativci byli nebezpečnější: chtěli věc mož-
nou, totiž pouhý mezinárodní spolek mezi Ra-
kouskem a ostatním Německem, a kdyby bylo
tehdy Schwarzenbergovo sebevědomí menší
snad by to byli také dosáhli. Zkušenosti po-
učily jejich vnuky, aby svoje cíle přizpůsobil
okolnostem, proto nalézáme dnes požadavel
věčné německo-rakouské smlouvy, vtělené do
ústav, u zodpovědných rakouských politíků.
bez ohledu na ohromné risiko, které by Ra-
kousku ukládal. Vedle „černožlutých“ poli-
tiků však už roku 1848 měl velkou převahu
všeněmecký instinkt. Mysleme si nový Frank-
furt; kolik z rakouských Němců dnes ne-
bude náležeti ke Všeněmcům?
Karel Hoch.
Němec
Čecho
Schwarzenbergův
Frank
Karel hoch
Německo
Rakousko
Prusko
Hradec
18
article
Bavlníková oblast Ruska.
Bavlníková oblast Ruska.
Největší část našeho oděvu vyroben
z bavlny; vlna, len, kůže i jiné látky k ochra-
ně lidského těla zpracované, ustupují vedle
ní do pozadí. Proto si snadno vysvětlujeme
odůvodněnou snahu velikých států, aby si za-
bezpečily zásobu suroviny na svém vlastním
území a takto se vyprostily ze závislosti o
druhých. Prozíravě ši zaručují pevnou zá-
kladnu pro svůj průmysl textilní, tak rozši
řený nejen v Evropě, leč i v Asii. Světovými
dodavateli bavlny zůstávají Spojené státy se-
veroamerické, neboť opatřují okrouhle 85
všeho jmenovaného tkaniva pro mezinárodni
trh. Ale tento vydatný pramen během doby
se bude postupně zmenšovati, jak se pře-
kotně rozmnožuje v republice obyvatelstvo
čímž přirozeně rychle její domácí spotřeba se
zvyšuje.
Naše přádelnictvo přese všechnu nepří-
zeň rozhodujících kruhů ve Vídni v místních
obchodech se utěšeně zakotvilo. Také ve vý-
voze říše jmenovaný průmyslový odbor velm
podstatně zastoupen, neboť naši textilníci
dovedli si přímé styky navázati se zahranič
ními odběrateli. K tomu byli donuceni ne-
úprosným zápasem o svoji jsoucnost. Jejich
stroje jsou výhradně téměř odkázány na do-
dávku tkaniva z Ameriky, poměrně nepatrný
zlomek zpracované suroviny objednává se
z Indie anebo od břehů nilských. Neočeká-
vaně dochází dotaz od Čecha, z Texasu už 15
let usedlého a bavlníkový keř pěstujícího, ne-
bylo-li by možno, aby se v ruské střední Asi
usadil a tam dále stejnému odboru zeměděl-
ství se věnoval. Dle jeho příkladu by také
jiní tamní rodáci na půdu carství za týmž úče-
lem se přesídlili.
Čecho
Rusko
Evropa
Asie
spojený stát
Vídeň
Amerika
Indie
Texas
19
article
Není pochyby, že společenské poměry
v Americe za posledního dvacetiletí tou mě-
rou se pohoršily, že zvláště ve městech mez
přistěhovalci se pociťuje druhdy nepředvídaná
tíseň. V Texasu samém ovšem se nemůže na-
prosto mluvití o nějakém přelidnění, nebot
území, čítající 688.000 km2, tedy více než moc-
nářství rakousko-uherské i s nedávno zabra-
nými zeměmi Bosnou a Hercegovinou, vyka-
zovalo dle soupisu r. 1900 pouze něco více
než 3 miliony obyvatelstva. V západních čá-
stech tohoto rozsáhlého státu, směrem k hor-
natině, kamenné stepi — Ljanos estacados —
jsou oblasti přímo pustinné, na břehu moř-
ském u zálivu Mexického prostírají se roz-
sáhlé močály a písečné roviny, dále však do
vnitra vstupuje se na ohromné lány pravého
černozemu, řekami od nepamětných dobz
hor nanesenému. Takové plodistvé, požehna-
né prsti málo na celém světě se vypočítává.
Veliká prostranství na západě Texasu v po-
sledním čase se počínají umělým způsobem
zavlažovati, takže soukromé podnikavosti se
tu otvírá široké pole, aby se uplatníla.A
přece se pozoruje z tohoto, do nedávna málo
povědomého zákoutí zpětný odliv vystěhova-
lectví do starého světa. Jaký význam má celý
kraj pro bavlnářství, možno nejlépe poznat
ze statistické poznámky, dle níž se z něho
vyváží plná třetina veškeré sklizně jeho ve
Spojených státech. Veliký kapitál bank, ve
farmách uložený, opatřuje sobě levné dělni-
ctvo a soustavně podlamuje bytnost samo-
statných zemědělců. Dle možnosti všeliká lid-
ská práce se nahrazuje strojovou, aby se vý-
daje hospodářské zmenšily a občasně výpo-
mocné síly zbytečnými se staly. Tak usnad-
ňuje a bezohledně se posilňuje rozmach ve-
likolepých plantáží, mezi nimiž drobný rol-
ník zaniká, jako se rozdrtí malý kamének
náhodou dopadlý mezi dva mlýnské kameny
v chodu se nalézající.
Amerika
Texas
Bosna a Hercegovina
spojený stát
km 2
20
article
Pro nás jako celek je to prospěšnější.
když se jádro lidu ve své domovině zhušťuje
a tím k odporu a postupu výbojnému schop-
nějším se stává. Nesmíme si zamlčovati, že
lidnatost ve mnohých částech české koruny
daleko zůstává za průmyslovými obvody ně-
meckými. Přirovnáváme-li svou otčinu ku
podnikavé a snaživé Belgii v oboru národo-
hospodářském, vždy to skončí v náš nepro-
spěch. Není tedy dobře podceňovati nebo pod-
porovati snahy vystěhovalecké.
Nikdo rozumný se neklame, že Češi,v
Texase usazení, pro starou domovinu jsou
ztraceni; už ve druhém, třetím pokolení se
odnárodňují a mizí beze stopy ve středu ci-
zího živlu, jako kapka dešťová nezůstavuje
stopy v rozsáhlém jezeře. Přece však by nám
bylo milejší, kdyby se našinci, v Texasu ne-
uspokojení, obrátili do ruské střední Asie
tam dále bavlnu pěstili, jak se za dlouhole-
tého pobytu v novém světě přiučili. Jejich
potomstvo by nesplynulo se Sarty nebo
s Turkmeny v jedinou lidovou hmotu, nýbrž
přirozeně by posilňovali bratrský živel ruský
a se svými pradědovskými krby snáze b
mohli udržovati styky než od hranic mexi-
ckých.
Kdyby však vystěhovalecký proud mě
býti ve větším rozměru prováděn, záhodno
poukázati na mnohé okolnosti, jimiž se různ
ruský Turkestan od Texasu. V obou zemích
hraje bavlník při národohospodářském roz-
počtu hlavní roli. Společný dojem se také se-
siluje úmorným vedrem, jímž se letní práce n
poli stávají obtížnými. V Turkestaně je všech-
na sklizeň více méně závislou od umělého
zavodňování. Po celé léto, kdy bavlníkový
keř nejvíce vláhy potřebuje, aby mohl jemné.
bělostné tkanivo nasaditi, není nebe často
po kolik měsíců ani mráčkem zakalováno.
Čech
Turkmen
Belgie
Texas
Asie
Turkestán
21
article
Z řek, pro zavodňovací práce používaných
dlužno jmenovati: Syr a Amu-darju, Zerafšán-
Murgab a Tedžend. Podřízené místo zaujímá
Heri rud a Atrek, na hranicích persko-ruských
do moře Kaspického líně se ploužící. Většina
těchto dárců vláhy pro Zakaspicko a celý ru-
ský Turkestan nemá svá zřídla v obvodu ru-
ské říše, nýbrž na půdě dílem perské, afgan-
ské, ano v samých ňadrech „střechy svélaí
čili Pamiru. Proto se nemůže úprava toku dů-
sledně provésti bez souhlasu sousedních stá-
tů. Pro bavlnictví středoasijské je nemalé dů-
ležitosti, že uznáno od Anglie právo Rusku.
aby severní a střední Persii připojilo do ob-
vodu své působnosti, čímž v zásadě uznán bu-
doucí protektorát nad vytčenými částmi ša-
chovy državy. S upevněním vlivu carského
v pohraničních okrajinách souvisí úzce otázk
o úpravě přesné síti zavodňovacích stok ve
velikém díle středoasijské nížiny.
Vláda petrohradská povolila už miliony
k tomuto účelu a stavidlo na Murgabu v sta-
rém Mervu počitá se vedle nilských hrázi
k nejlepším pracím toho druhu. Primitivní po
říční přehrady byly upraveny už před přícho
dem Rusů na některých místech, jmenovitě
na horním toku Zerafšanu. Podobné stavby
bude možno prováděti také na jiných místech
až pohraničné neshody se vyrovnají a klid se
na obou stranách zabezpečí.
Dle úřadních návrhů se zamýšlí zavodňo-
vati přibližně asi 9 mil. hektarů pozemků
Při tom dlužno vzíti v úvahu, že není možn
úplně vyčerpati hlavní proudy země Amu
Syr-darju, neboť by následkem toho celé je-
zero Aralské, nemajíc žádného přítoku, mu-
silo během několika desítiletí úplně zmizeti.
To ostatně navrhoval a doporučoval zname-
nitý ruský zeměpisec Vojejkov v jednom z
svých spisů.
Rus
Amu
ZerafšánMurgab
Pamir
Anglie
Rusko
Persie
Murgab
Amu Syr
22
article
Mimo obilniny a luštěniny pěstuje se už
ode dávna v středoasijských rovinách bavl-
ník, ale tohoto se mohlo používati pouze pro
hrubé látky, jako dosud se děje s vláknem
vyváženým z údolí tarimského na půdě čín-
ské. Teprve po mnohých marných pokusech
podařilo se, že se vnitrozemský druh bavlní-
ku ze severní Ameriky, řečený upland, při-
způsobil turkestanskému ovzduší a poskytuje
dobré tkanivo. Jak se rychle vzmáhá bavl-
nářství, jmenovitě ve Ferganě, která má v
Turkestaně v tomto oboru podobnou slávu ja-
ko Texas v Americe, lze z následujících čísel
poznati. R. 1884 vyvezeno z kotliny ferganské
bavlny 645 pudů (pud 16.38 kg), r. 1887 22.000
pudů, r. 1889 1,200.000 p. V letěch devadesá-
tých minulého století uchvátila taková hore-
čka ruské kruhy v Turkestaně, že nejen úřad-
níci, ale i důstojníci vzdávali se své služby
vypůjčovali si peníze a po několika letech se
stávali samostatnými zemědělci.
Výrobcům se dává od peněžních ústavů
sémě a do jisté výše také záloha, podobně
jako u nás panuje zvyk mezi majíteli cukro-
varů a řepařů, což arci vede k mnohému ne-
dorozumění a ku právním sporům. Bavlnář-
skému rozvoji velmi prospěla škola odborná
založená už r. 1885 v Taškentě.
severní Amerika
Fergana
Turkestán
Texas
Amerika
Taškent
kg
pud
23
article
Nyní pokrok tohoto hospodářského od-
větví je tak utěšený, že polovice surovinyv
továrnách evropského Ruska zpracované
z něho se hradí. Aby domácí závody cizí sou-
těží nebyly tísněny, uložila carská vláda na
vývoz surové bavlny clo, takže se jím dopra-
va za hranice úplně zamezuje. Ale už dnes
prohlašují Angličané, že turanský bavlník v
nedaleké budoucnosti vyroste v nebezpečného
soupeře pro indické tkanivo. Rusko spotřebo-
valo r. 1900 ve svých továrnách za 171 mil
rublů bavlny, z čehož bylo uhrazeno z jeho
střední Asie za 54 mil., ze Zakavkazí z po-
říčí Kury a Arasu 4 mil. rublů. R. 1908 zpra-
covalo se v jeho dílnách 11 mil. pudů cizího
a 71/4 mil. pudů domácího bavlníku. Za dová-
žené tkanivo bylo nutno zaplatiti 100 mil. rub
[254 mil. kor.) zahraničním dodavatelům. Pro
západoevropské přádelny a tkalcovny hrozí
nebezpečí, že budou vydány bavlníkovému
hladu, jako se už stalo za občanské války se-
veroamerické v letech. 1863—5.
Po válce rusko-japonské ovládla všechno
rolnické obyvatelstvo v carství touha po no-
vých údělích země a mnozí nespokojencí se
obraceli do nížiny turanské, aby si tam novou
otčinu vyhledali. Ale málo jich vytrvalo na
místě. Úřadníci a duchovní, pokud jsou posí-
láni do oněch krajů, jakmile jim to poměry
dovolují, vracejí se do evropských gubernií a
také vojíní a důstojníci spoře si tam trvalé
bydliště zakládají. Za hlavní příčinu odporu
proti Turkestanu se udává pro Evropana ne-
snesitelné vedro, které právě rolníka při pol-
ni práci nejvíce tíží. Pro vystěhovalce z Te-
xasu, přivyklého na vysilující žár, není země-
dělství ve Ferganě a v sousedních obvodech.
nízko položených, nepřekonatelnou závadou.
Korec zavodňovaného pozemku středoasij-
ského vydá tolik užitku, jako deset, ano l
dvacet korců žírné, černé prsti.
Angličan
Kura
Aras
Evropan
Korec
Rusko
Asie
Zakavkazí
Fergana
24
article
Továrna jaroslavská zařídila si nedaleko
Andižanu vzorný statek, Andrejevský chutor,
pro bavlníkovou setbu. Půda se zpracuje nej-
modernějšími stroji a podník vykazuje slušný
zisk. Leč pokusy některých bank, aby se ba-
vlnikový keř pěstoval na objemných plantá-
žích po způsobu americkém, nesetkaly se
s úspěchem. Peněžní ústavy při tom byly nu-
ceny odpočítávati značné obnosy. Hlavní pří-
činu pokusného nezdaru dlužno hledativ
tom, že byli na statcích ustanovováni nesvě
domití dozorci. Největší část vyvážené suro-
viny dodává se na trh od malých rolniků.
kteří mohou na výsev průmyslové rostliny vy-
kázati sotva 1—5 děsjatin plochy. Jsou to na-
mnoze rodiny, které vlastní rukou půdu ob-
dělávají a žeň svou obstarávají. Na ně při-
padá 90% všeho ku prodeji nabízeného tka-
niva. Zbytek se doplňuje velkostatkáři, tedy
jest ve střední Asii právě opačný zjev než
můžeme v Texasu pozorovati. Domorodec
Sart, pokud na svém pracuje, vyznačuje se
přičinlivostí, když od jiného majetníka polno-
stí se najímá, nedbá, lenoší. Žena sartská
chválí se pro čistotnost, píli v domácnosti, ale
často bývá přistižena při nenechavosti. Když
přichází na návštěvu ke své sousedce, nepo-
zorovaně osvojuje si drobné předměty, které
by se jí bez rozpaků darovaly, kdyby o ně po-
ctivě požádala. Při přástkách, ačkoli dva tři
z domácích lidí bedlivě pozorují ženy a děv-
čata ve světnici shromážděné, přece se ne-
mohou dohlídati. Při konečné váze se pře-
svědčí, že se jim z původního počtu nedostává
Asie
Texas
25
article
slušná částka. Rozumí se, že ani při sběru
bavlníkových oříšků, což patří k nejveselej-
ším dnům v hospodářství turanském, nedá
se zameziti, aby díl sklizně nezmizel v záhy-
bech šatů dělnictva. Dříve se nepřipouštěí
zahraniční kapitál, aby se v místních podni-
cích středoasijských ukládal. Nyní dle infor-
mací, v úřadních kruzích podávaných, je to
možno. Dovoluje se bez zvláštních nesnází,
aby se zakládala továrna nebo jiný průmy-
slový podnik. Pokud se týče českých přestě-
hovalců z Texasu do ruské střední Asie, bylo
řečeno, že by se v bavlníkovém kraji mohli
usaditi, nejprve na pět let jako nájemci po-
zemků. Když by pak po uplynutí této lhůty
nabyli ruského státního občanství, bylo by
jim dovoleno ve jmenovaném obvodu také
půdu sí zakoupiti. Čeští textilníci, uznávajíce
mnohoslibnou budoucnost nově vznikající ba-
vlnářské zásobárny, hodlají letos nebo v pří-
štím roce společně se zástupci předních firem
moskevských podniknouti exkursi do oněch
odlehlých krajů. Již tato okolnost jest nám
zárukou, že z vyjíždky povolaných odborníků
náš slibně vzkvétající průmysl se osvěžía
snad přímý zisk bude čerpati. Mezi účastníky
uvádí se osvědčený znatel domácího tkalcov-
ství dr. Preiss. Nebude možno při této příle-
žitosti navazovati bezprostřední dohody, aby
se snad v několika letech od samých výrobců
nám dodávalo? Prostřednictví při velikých
nákupech bývá často drahé. Clo na vývoz ru-
ské bavlny bude pouze tak dlouho v platno-
sti udržováno, pokud vlastní ruský průmysl
od domácích výrobců nebude s to svou po-
třebu hraditi. Jakmile zemědělci větší množ-
ství bavlny do prodeje uvedou, odpadne
ochranná dávka, neboť by država sama své
důchody poškozovala, kdyby obchodu umělé
překážky kladla.
doktor
Preiss
Texas
Asie
26
article
Vystěhovalectví je pro nás zjevem nebla-
hým. Leč nedalo by se z pokynu, pocházejí-
cího z Texasu, také nějak těžiti? Kdybychom
měli dosti peněžitých prostředků, abychom
své lidi doma dovedli opatřiti, neuchylovali
by se do ciziny. Bavlnářství turkestanské se
teprve vytváří, vyrůstá z půdy do nedávna
opuštěné, zanedbávané. Zdá se býti vhodný
okamžik, aby se tam čeští osadníci uchylo-
vali a surovinu pro domácí naše továrny pě-
stovali.
Za bouří v letech sedmdesátých minulého
století obsadilo vojsko ruské Kašgarsko; když
se kraj uklidnil, vydán byl opět od cara Alex-
andra II. Číně. Za nynějších nepořádků při
úpravě republiky znovu docházejí zprávyo
pokusech odbojníků ve zmíněné náhorní ro-
vině. Není vyloučena možnost, že bude zase
Rusko dožadováno, aby tam zavedlo snesitel-
ný řád. Také Anglie sleduje od indického cí-
sařství vývoj tamějších událostí, aby jich ve
svůj prospěch využitkovala. Ať věci dopad-
nou jakkoli, jakmile bude v poříčí Tarimu
zabezpečen pořádek, získá se tam nový roz-
sáhlý prostor, kde pomocí umělého zavodňo-
vání keř bavlníkový povznese blahobyt lidu.
Dnes odtamtud se dovážejí přes ruské hra-
nice pouze hrubá vlákna, jichž se používá na
domácích tkalcovských stavech k výrobě
„cícového“ zboží pro chudinu.
Dr. Em. Fait.
Kašgarsko
Ruska
doktor
em
Fait
Texas
Alex
Čína
Anglie
Tarim
27
article
Ženské hnutí.
Ženské hnutí.
Volební právo žen v praxi.
Po šedesát let již vede se zápas propagační
výchovný za to, aby ženám, které podporují vlády
daněmí a jichž zákony poslouchají, vydobyto bylo
právo na spoluúčast v těchto vládách volebním
právem. Následkem této neúmorné organisovaně
činnosti daly některé země ženám částečné nebo
plné právo občanské a tím přesunuta otázka vo-
lebního práva žen z oboru theoretických a akade-
mických vývodů na pole praktických zkušeností.
Pochybovači neptají se dnes už po tom, co se sta-
ne, ale co se stalo, kde ženy občanská práva mají.
Těmito slovy asi uvedla předsedkyně Světového
svazu pro volební právo žen Carrie Chapman-
Catt Svazem nově vydaný spis „Volební prá-
vo žen v praxi
šestý sjezd Svazu r. 1911 ve Štokholmě usneel
se, aby vydána byla kniha, z níž by byle jasno, že
Chapman
Catt svaz