ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 57330d50-8f1d-11dd-8a40-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 27 celkem · entity: person 71, place 94, org 6, work 3
1 masthead
14. prosince 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 342.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 17
6 article
OBSAH Dr. Karel Hoch: Rakouští Všeněmci ve Frankfurtě 1848. Dr. Em. Fait: Bavlníková oblast Ruska Ženské hnutí: Olga Stránská: Volební právo žen v praxi. Zoborutechnického: jv.: Rychlost železnie — Největší hloubky moří. Rakouští Všeněmci ve Frank furtě 1848. Pro sjednocení všech Němců vykonalo se v Německu mezi lety 1815 a 1848 mnohem více než v Rakousku. Zůstala tam hluboká vzpomínka jak na války za svobodu tak na zklamání, která způsobil vídeňský kongres, vznikající celní spolek umožňoval těsnější ho- spodářskou jednotu a německé university po- stavily se v čelo hnutí za jednotu a svobodu. Dva historikové, Gervinus a Dahlmann, pod- nikli velké dílo obrození národa dějínami, zjednali si svou prací i svým vzdorem prot vládě velký vliv na cítění německé inteli- gence a připravili mysli tak, že únorová re- voluce pařížská působila na ně jako signál Scházel jim ovšem skutečný politický smysl neměli jasné představy o tom, co učiniti s nej- větší překážkou sjednocení, německými dy- nastiemi, hlavně rakouskou a pruskou, byl na rozpacích, má-li se jíti svobodou k jed- notě nebo jednotou k svobodě, a chtěli tedy obé najednou, a politický zájem, který vzbu- dili, byl přece jen obmezen na jejich čtenáře a posluchače a nestačil podepříti frankfurt- ský sněm ani z daleka tak, jak to druhdy do- vedla revoluční Francie. Nicméně však přece jen veřejnost na sjednocení národa daleko více připravili, než tomu bylo v Rakousku.
doktor Karel hoch em Stránská Němec Gervinus Dahlmann Rusko Franca Německo Rakousko
7 article
Patriotismus rakouských Němců, výhrad- ně dynastický a státní, neměl v první polovic století příležitosti k onomu kulturnímu pro- hloubení, jemuž se věnovalo Německo v le- tech své politické nečinnosti.“) Metternich oddělil Rakousko od Německa s jeho liberál- ními a nacionálními ideami pravou čínskou zdí. Ještě důležitější však ale bylo, že ra- kouští Němci necítili tehdy ani té neurčité. ale hluboké touhy po změně a sjednocení která byla za hranicemi základem všeho polí- tického zájmu. Bylí v říši panujícím národem a ztotožňovali se tudíž instinktivně s jejími zájmy, shledávali, že je tu o jejich potřeby po- staráno, a měli málo porozumění pro celé ně- mecko-nacionální hnutí. Byli nespokojeni, ale ne nacionálně. Byli nespokojení s Metterni- chem a jeho censory a špícly a chystali s vstříc roku 1848 především s hesly politické svobody, jak se jí rozumělo ve známém slov- níku Jihoněmce Welckera. Národní nadšení musilo do nich býti vneseno teprve z Něme- cka a v samém roce 1848. Vyšlehlo však nich za to hned poprvé velmi prudce, a stejně ostře vystoupila hned tehdy jeho negativní stránka, to jest touha zaraziti nastávající po- litický rozmach národů slovanských.
Němec Metternich Welcker Německo le Rakousko Metterni
8 article
Rakouští Slované neměli přirozeně co dělat ve Frankfurtě. Ze 190 poslanců, vyhra- žených Rakousku, přišlo tam tedy jen as 120. A snad ani všichni rakouští Němci nebyl by přišli, kdyby proklamace pruského krále k německému národu nebyly Vídni připome- nuly její aspírace v Německu, takže rakouské ministerstvo samo projevilo sympatie něme- ckému hnutí, a na dvorním hradě i štěpán- ském chrámu objevily se německé prapory Rakouští Němci byli však do Frankfurtu vy- praveni s přáním, ne aby Rakousko nechal utonout ve sjednoceném Německu, nýbrž aby mu v něm zjednali prvenství. Volba arcikní- žete Jana říšským správcem zdála se k tomu prvním stupněm.
Slovan Němec Rakousko Vídeň Německo Frankfurt
9 article
Mezi rakouskými poslanci ve Frankfurte převládal umírněný liberalismus nad radikál- ním demokratismem. Osobně vynikali přede- vším členové pravého středu, jmenovitě Schmerling, jenž se pak stal ministerským předsedou a ministrem zahraničních záležito- stí, již tehdy domýšlivý a tvrdošíjný, potom Andrian a Sommaruga. Na krajní pravici stál skutečný politik Mühlfeld. K levému středu náležel Karel Giskra, ještě ne třicetiletý ohnivý řečník, při tom ale také poseur a je- šitný, ne dosti seriosní, ani nezištný muž. Na levicí vynikal J. N. Berger, potomní ministr, logik a výborný řečník. Jako nepřátelé Slo- vanů vystupovali, hlavně publicisticky, Beidte z Brna a Perthaler.
Schmerling Andrian Sommarug Gisker Berger Perthaler Frankfurt Brno Beidte
10 article
Pro všechny členy shromáždění zname- nalo sjednocení Německa především otázku jak s ním smířiti Rakousko a Prusko. Rakou- ští Němci musili však myslit také na to, co učiní se Slovany, s nimiž hned na počátku uherské otázce ocitli se v rozhodném roz- poru. Byly tu dvě cesty: buď je sliby a záru- kami získat, anebo je rozhodnou ofensivou hned na počátku potlačit a seslabit. S líbe- rální náladou doby souhlasilo, že nejprve na- stoupena cesta první. Hned když se Rakušané poprvé objevili, 11. dubna, mluvili o tom An- drian i Kuranda, a za účasti Giskrovy usne- seno, prohlásiti za jeden z prvních úkolů shromáždění, aby vyslovilo nedotknu- telnost všech národností na něme- cké půdě. 27. května, v osmém sezení sněmu. podal posl. Marek ze Štyrského Hradce tomto smyslu návrh, v němž „Německo pro- hlašuje, že nepodá nikdy ruky k potlačení kteréhokoliv národa“, že zaručuje všem obča- nům jiné národnosti stejná státoobčanská prá- va a zachování i šetření národnosti; konečně prohlašuje sice němčinu za státní jazyk, ale v těch krajích, kde většina mluví jinak, má její řeč býti zavedena u obcí, škol i soudů. Ně- kteří rakouští poslanci chtěli však Slovany získati i novou ústavní úpravou říše ve smyslu autonomie částí. Mezi těmito „černožlutými“ v přední řadě stál- pro- zíravý Mühlfeld, přesvědčený, že úloha nového Rakouska spočívá v tom, aby svým rovnoprávným národům „přineslo s vobodu
Němec Rakušan Kuranda Německo Rakousko Prusko Štyrský Hradec Slovan
11 article
*) Die nationale Polítik der österreichischen Abgeordneten im Frankfurter Parlament. Von Dr Wilhelm Schůsler. Berlin u. Leipzig 1913. bez nadvlády a ne potlačení ve smyslu Maďarů“. V celém rozsahu objevila se tu hned otázka národnostní autonomie historických individualit, kterou se tolik za- městnával kroměřižský sněm. Němci napořád byli buď pro rozbití zemí a autonomii národ- ností, anebo chtěli utvořiti dnešní Předlitav- sko s vyloučením Haliče a Dalmacie, dozná- vajíce otevřeně, že „jenom tak dá se mezi Němci a Slovany udržetí nutná národní rovno- váha“. Tak to navrhoval člen pravého centr Sommaruga. Mnohem horší byli členové le- vice, která po této stránce zůstala opravdu vždycky stejná: poslanec Jeitteles prohlásil. že se Němci v potomcích Husitů zklamali a že s hrůzou poznávají, kterak se přiblížila doba, kdy bude povinností Německa, aby če- chy po případě zkrotilo mečem a ne- strpělo, aby založily slovanské Rakousko.“ Richl byl rovněž proti Čechům — slyšíme t samé dnešní argumenty, kterým arci stáří ne- přídalo z důvodu národnostní rovnopráv- nosti (!) a potom proto, že mezinárodní právo nežádá nejdůrazněji uznání cizích národů, ný- brž především sebezachování. A konečně do- cela už otevřeně prohlásil Achleitner, žev
Schůsler Leipzig Maďar Němec Jeitteles Richl Čecho Achleitner Berlín Předlitav Halič Dalmacie Německo Rakousko Frankfurter parlament Slovan
12 article
Rakousku potřebují ochrany ne Slované, ný- brž Němci a proto už musejí rozhodně být pro připojení k Německu a pro ústavu, která by přišla odtamtud. Moravan Giskra chtěl české hnutí hned od počátku „přitlačit k zemi a zničit“ a jeho krajan Beidtel pochlu- bil se, že je daleko vzdálen „špatně pocho- peného liberalismu a domněle moderního kosmopolitismu“, a žádal hned předem zru- šení všech zákonů, které uvolňují příslušnost slovanských zemí k Německu a vadí „něme- cké hegemonii“. Poněvadž to odůvod- ňoval zajištěním „blaženosti korunních zemi musíme mu i po smrti říci, že byl drzý. Stej- ným duchem byl ovládán i Perthaler, jen rozvinul už celý program německého panstv nad střední Evropou. Podle něho „hranice ně- mecké politiky nesmí se obmezovati na ethno- grafický pojem Německa, nýbrž musí se roz- šířiti až těsně po Francii a Rusko“. Národové v této sféře bydlící mohou prý vésti vlastní národní život jenom pod vlivem německého národa, neboť jenom ten jest prý k jiným sná- šelivý a spravedlivý. Ve střední Evropě sm býti jenom jedna politika, a poněvadž Něme jsou tu jediným mocným národem, musí to býti politika německá. O úmyslech velké většiny rakouských Němců mimo „černožluté“ proti Slovanům nemůže býti tedy pochybnosti. Zbývá otázka jaké byly jejich prostředky.
Slovan Němec Moravan Gisker Beidtel Rakousko Německo Evropa Francie Rusko
13 article
Za německým národním shromážděním nestál žádný z tehdejších politických činitelů Veřejné mínění k nim ještě nepatřilo, bylo slabé a nestálé a trpělo nezkušeností a ne- praktičností svých profesorských vůdců. Jak- mile rakouská vláda zjednala dosud poněku pořádek, oznámila koncem listopadu bez nej- menších ohledů na Frankfurt, že se o sjedno- cení, vlastně jen o spolku mezí Rakouskem a Německem může jednati teprve tehdy, až obě části budou míti svoje ústavy. Frankfurt- ský sněm těžce to pocitil a teprve nyní vy- svitlo mu, jak pochybil, že nepoužil přihodné doby, dokud vlády byly zastrašeny, k úpravě této otázky, nýbrž potýkal se se základními právy. Úspěchy Radeckého, Jelačiče a Win- dischgrätze velmi znesnadnily úlohu rakou- ských poslanců. Když se konečně 19. října do- spělo ku poradám o návrhu ústavy, jenž byl sestaven tak, aby vynutil na Rakousku zaujeti určitého stanoviska, mluvil každý z rakou- ských řečníků jinak a všichni cítili, že jsou v nemožné situaci. § 2. návrhu totiž zněl- žádná část německé říše nesmí býti s neně- meckými spojena v jeden stát,a
Radecký Jelačič Win Rakousko Německo Frankfurt
14 article
§ 3.: Kde má německá země s neněmeckou společného panovníka, mohou tvořiti jen personální unii. To znamenalo vylou- čení Anglie, Nizozemska a Dánska, jichž pa- novníci patřili za svoje německé země do sta- rého Bundu, ale především rozbití Rakouska — jak to chtěli demokraté — anebo jeho vy- loučení. Ze 79 přítomných Rakušanů 42 hlaso- valo pro § 2. Střízlivý Mühlfeld navrhl pouhé mezinárodní spojení obou zemí, načež mu ale odpověděli, že Německo bez Rakouska zna- mená — sjednocené Prusko. Tak zastihlo sněm zmíněné prohlášení rakouská vlády trvající na jednotě Rakouska — jediná odpo- věď na oba paragrafy, neboť jiné se nedočkal. Toho ihned použila protirakouská strana s no vým ministerským předsedou Gagernem, jenž vystřídal Schmerlinga, která přistoupení Ra kouska k Německu skutečně vyhradila zvlášt nímu ujednání.
Rakušan Gagern Schmerling Anglie Nizozemsko Dánsko Rakousko Německo Prusko
15 article
Nyní se ovšem rakouští Němci ve Frank furtě velmi lekli. Jejich krajané v Rakousku i jejich panovačné choutky — vše bylo odká- záno samo na sebe. Většina vystoupila hned z různých klubů a počala se pod vedením Schmerlingovým horlivě radit, naléhat do Vídně na Schwarzenberga a ohlížet po spo- jencích. Nalezli je mezi radikály, kteří byl upřímnými Všeněmci, a klerikály, kteří se báli přílišné centralisace a Pruska a převahy protestantismu, a zástupci středních států, kteří chtěli míti v Rakousku oporu proti Pru- sku. 15. ledna 1849 podali pak Rakušané par- lamentu slavnostní protest proti každému usnesení, jímž by je chtěl z Německa vylou- čiti, a znovu připomenuli, že „vidí svůj úkol jediné v založení německé jednoty a svobody ve spolkovém státě, obsahujícím celé Ně- mecko“. V nejistotě a úzkosti, ignorováni Schwarzenbergem, potýkajíce se s presíden- tem a nenávidění „Maloněmci“, zápasili tak ještě nějakou dobu s nezadržitelným. Věřili pořád ještě, že se Rakousko v jejich smyslu zfederalisuje, jeho česko-slovinsko-německé země vstoupí do Německa a ostatní s ním uzavrou celní a obchodní spolek. Dávno se už vzdali naděje na to, že rakouský panovník bude německým císařem, a navrhovali v čelo říše pětičlenné kolegium. Za to dělali zase Rakousku koncese, s nimiž nemohlo souhlasiti Prusko, a když nic nepomáhalo, objevilse konečně mezi nimi návrh, vrátiti se domů. Za- mítli ho a 11. února znovu zvolili „velko- německý výbor“ a vypracovali nový všeně- mecký projekt — ale bylo už pozdě. 1. března 1849 oktrojovala rakouská vláda centralisti- ckou ústavu, která rázem pohřbila naději na spojení předlitavských zemí s Německem.
Němec Schmerlingův Schwarzenberg Prusek Rakušan Maloněmec Franca Rakousko Vídeň Pr Německo Prusko
16 article
Frankfurtský sněm se počínal měnit v kari- katuru. Německá císařská koruna většinou sněmu nabídnuta Prusku, Rakušané se však usnesli zůstati tam dále a potírati projekt, ale z části se k němu na konec i přidávali. Ca- millo Wagner prosil sněmovnu, aby jim ne- chala v ústavě aspoň dírku, kterou by vždy mohli zpátky, že jistě jednou přijdou, arci ne snad všichni a neznámo kdy. Poslední jejich řečník, J. N. Berger, pohrozil přímo, že zbu- duje-li sněm Německo bez Rakouska, nikdy už nedobude německého Rakouska, neboť to je německé, není však pruské.
Rakušan Wagner Berger Prusko Ca Německo Rakousko
17 article
Většina rakouských Němců byla tedy vše- německá, chtěla Německo od moře k moři. chtěla do něho pode jménem „německého Ra- kouska“ zavléci i české a slovinské kraje, za- jistiti zde takto Němcům většinu a naprostou libovůli, kdežto ostatní části říše měly s nimi souviseti jen personální nebo málo silnějšt unií, s celým Německem pak jenom celním spolkem. Rozbíjeli vědomě Rakousko, a to ze dvojího důvodu: aby sjednotili Němce a aby podrobili Čechy i Slovince, jak to doznávaji hned uprostřed revolučního roku. Jejich ne- schopnost oceniti skutečné politické faktory na štěstí pomáhala ve skutečnosti k tomu, že se Rakousko s Německem a Pruskem vůbee nesblížilo, ano že už tehdy věci se obrátily směrem ke Králové Hradci. Rakouští konser- vativci byli nebezpečnější: chtěli věc mož- nou, totiž pouhý mezinárodní spolek mezi Ra- kouskem a ostatním Německem, a kdyby bylo tehdy Schwarzenbergovo sebevědomí menší snad by to byli také dosáhli. Zkušenosti po- učily jejich vnuky, aby svoje cíle přizpůsobil okolnostem, proto nalézáme dnes požadavel věčné německo-rakouské smlouvy, vtělené do ústav, u zodpovědných rakouských politíků. bez ohledu na ohromné risiko, které by Ra- kousku ukládal. Vedle „černožlutých“ poli- tiků však už roku 1848 měl velkou převahu všeněmecký instinkt. Mysleme si nový Frank- furt; kolik z rakouských Němců dnes ne- bude náležeti ke Všeněmcům? Karel Hoch.
Němec Čecho Schwarzenbergův Frank Karel hoch Německo Rakousko Prusko Hradec
18 article Bavlníková oblast Ruska.
Bavlníková oblast Ruska. Největší část našeho oděvu vyroben z bavlny; vlna, len, kůže i jiné látky k ochra- ně lidského těla zpracované, ustupují vedle ní do pozadí. Proto si snadno vysvětlujeme odůvodněnou snahu velikých států, aby si za- bezpečily zásobu suroviny na svém vlastním území a takto se vyprostily ze závislosti o druhých. Prozíravě ši zaručují pevnou zá- kladnu pro svůj průmysl textilní, tak rozši řený nejen v Evropě, leč i v Asii. Světovými dodavateli bavlny zůstávají Spojené státy se- veroamerické, neboť opatřují okrouhle 85 všeho jmenovaného tkaniva pro mezinárodni trh. Ale tento vydatný pramen během doby se bude postupně zmenšovati, jak se pře- kotně rozmnožuje v republice obyvatelstvo čímž přirozeně rychle její domácí spotřeba se zvyšuje. Naše přádelnictvo přese všechnu nepří- zeň rozhodujících kruhů ve Vídni v místních obchodech se utěšeně zakotvilo. Také ve vý- voze říše jmenovaný průmyslový odbor velm podstatně zastoupen, neboť naši textilníci dovedli si přímé styky navázati se zahranič ními odběrateli. K tomu byli donuceni ne- úprosným zápasem o svoji jsoucnost. Jejich stroje jsou výhradně téměř odkázány na do- dávku tkaniva z Ameriky, poměrně nepatrný zlomek zpracované suroviny objednává se z Indie anebo od břehů nilských. Neočeká- vaně dochází dotaz od Čecha, z Texasu už 15 let usedlého a bavlníkový keř pěstujícího, ne- bylo-li by možno, aby se v ruské střední Asi usadil a tam dále stejnému odboru zeměděl- ství se věnoval. Dle jeho příkladu by také jiní tamní rodáci na půdu carství za týmž úče- lem se přesídlili.
Čecho Rusko Evropa Asie spojený stát Vídeň Amerika Indie Texas
19 article
Není pochyby, že společenské poměry v Americe za posledního dvacetiletí tou mě- rou se pohoršily, že zvláště ve městech mez přistěhovalci se pociťuje druhdy nepředvídaná tíseň. V Texasu samém ovšem se nemůže na- prosto mluvití o nějakém přelidnění, nebot území, čítající 688.000 km2, tedy více než moc- nářství rakousko-uherské i s nedávno zabra- nými zeměmi Bosnou a Hercegovinou, vyka- zovalo dle soupisu r. 1900 pouze něco více než 3 miliony obyvatelstva. V západních čá- stech tohoto rozsáhlého státu, směrem k hor- natině, kamenné stepi — Ljanos estacados — jsou oblasti přímo pustinné, na břehu moř- ském u zálivu Mexického prostírají se roz- sáhlé močály a písečné roviny, dále však do vnitra vstupuje se na ohromné lány pravého černozemu, řekami od nepamětných dobz hor nanesenému. Takové plodistvé, požehna- né prsti málo na celém světě se vypočítává. Veliká prostranství na západě Texasu v po- sledním čase se počínají umělým způsobem zavlažovati, takže soukromé podnikavosti se tu otvírá široké pole, aby se uplatníla.A přece se pozoruje z tohoto, do nedávna málo povědomého zákoutí zpětný odliv vystěhova- lectví do starého světa. Jaký význam má celý kraj pro bavlnářství, možno nejlépe poznat ze statistické poznámky, dle níž se z něho vyváží plná třetina veškeré sklizně jeho ve Spojených státech. Veliký kapitál bank, ve farmách uložený, opatřuje sobě levné dělni- ctvo a soustavně podlamuje bytnost samo- statných zemědělců. Dle možnosti všeliká lid- ská práce se nahrazuje strojovou, aby se vý- daje hospodářské zmenšily a občasně výpo- mocné síly zbytečnými se staly. Tak usnad- ňuje a bezohledně se posilňuje rozmach ve- likolepých plantáží, mezi nimiž drobný rol- ník zaniká, jako se rozdrtí malý kamének náhodou dopadlý mezi dva mlýnské kameny v chodu se nalézající.
Amerika Texas Bosna a Hercegovina spojený stát km 2
20 article
Pro nás jako celek je to prospěšnější. když se jádro lidu ve své domovině zhušťuje a tím k odporu a postupu výbojnému schop- nějším se stává. Nesmíme si zamlčovati, že lidnatost ve mnohých částech české koruny daleko zůstává za průmyslovými obvody ně- meckými. Přirovnáváme-li svou otčinu ku podnikavé a snaživé Belgii v oboru národo- hospodářském, vždy to skončí v náš nepro- spěch. Není tedy dobře podceňovati nebo pod- porovati snahy vystěhovalecké. Nikdo rozumný se neklame, že Češi,v Texase usazení, pro starou domovinu jsou ztraceni; už ve druhém, třetím pokolení se odnárodňují a mizí beze stopy ve středu ci- zího živlu, jako kapka dešťová nezůstavuje stopy v rozsáhlém jezeře. Přece však by nám bylo milejší, kdyby se našinci, v Texasu ne- uspokojení, obrátili do ruské střední Asie tam dále bavlnu pěstili, jak se za dlouhole- tého pobytu v novém světě přiučili. Jejich potomstvo by nesplynulo se Sarty nebo s Turkmeny v jedinou lidovou hmotu, nýbrž přirozeně by posilňovali bratrský živel ruský a se svými pradědovskými krby snáze b mohli udržovati styky než od hranic mexi- ckých. Kdyby však vystěhovalecký proud mě býti ve větším rozměru prováděn, záhodno poukázati na mnohé okolnosti, jimiž se různ ruský Turkestan od Texasu. V obou zemích hraje bavlník při národohospodářském roz- počtu hlavní roli. Společný dojem se také se- siluje úmorným vedrem, jímž se letní práce n poli stávají obtížnými. V Turkestaně je všech- na sklizeň více méně závislou od umělého zavodňování. Po celé léto, kdy bavlníkový keř nejvíce vláhy potřebuje, aby mohl jemné. bělostné tkanivo nasaditi, není nebe často po kolik měsíců ani mráčkem zakalováno.
Čech Turkmen Belgie Texas Asie Turkestán
21 article
Z řek, pro zavodňovací práce používaných dlužno jmenovati: Syr a Amu-darju, Zerafšán- Murgab a Tedžend. Podřízené místo zaujímá Heri rud a Atrek, na hranicích persko-ruských do moře Kaspického líně se ploužící. Většina těchto dárců vláhy pro Zakaspicko a celý ru- ský Turkestan nemá svá zřídla v obvodu ru- ské říše, nýbrž na půdě dílem perské, afgan- ské, ano v samých ňadrech „střechy svélaí čili Pamiru. Proto se nemůže úprava toku dů- sledně provésti bez souhlasu sousedních stá- tů. Pro bavlnictví středoasijské je nemalé dů- ležitosti, že uznáno od Anglie právo Rusku. aby severní a střední Persii připojilo do ob- vodu své působnosti, čímž v zásadě uznán bu- doucí protektorát nad vytčenými částmi ša- chovy državy. S upevněním vlivu carského v pohraničních okrajinách souvisí úzce otázk o úpravě přesné síti zavodňovacích stok ve velikém díle středoasijské nížiny. Vláda petrohradská povolila už miliony k tomuto účelu a stavidlo na Murgabu v sta- rém Mervu počitá se vedle nilských hrázi k nejlepším pracím toho druhu. Primitivní po říční přehrady byly upraveny už před přícho dem Rusů na některých místech, jmenovitě na horním toku Zerafšanu. Podobné stavby bude možno prováděti také na jiných místech až pohraničné neshody se vyrovnají a klid se na obou stranách zabezpečí. Dle úřadních návrhů se zamýšlí zavodňo- vati přibližně asi 9 mil. hektarů pozemků Při tom dlužno vzíti v úvahu, že není možn úplně vyčerpati hlavní proudy země Amu Syr-darju, neboť by následkem toho celé je- zero Aralské, nemajíc žádného přítoku, mu- silo během několika desítiletí úplně zmizeti. To ostatně navrhoval a doporučoval zname- nitý ruský zeměpisec Vojejkov v jednom z svých spisů.
Rus Amu ZerafšánMurgab Pamir Anglie Rusko Persie Murgab Amu Syr
22 article
Mimo obilniny a luštěniny pěstuje se už ode dávna v středoasijských rovinách bavl- ník, ale tohoto se mohlo používati pouze pro hrubé látky, jako dosud se děje s vláknem vyváženým z údolí tarimského na půdě čín- ské. Teprve po mnohých marných pokusech podařilo se, že se vnitrozemský druh bavlní- ku ze severní Ameriky, řečený upland, při- způsobil turkestanskému ovzduší a poskytuje dobré tkanivo. Jak se rychle vzmáhá bavl- nářství, jmenovitě ve Ferganě, která má v Turkestaně v tomto oboru podobnou slávu ja- ko Texas v Americe, lze z následujících čísel poznati. R. 1884 vyvezeno z kotliny ferganské bavlny 645 pudů (pud 16.38 kg), r. 1887 22.000 pudů, r. 1889 1,200.000 p. V letěch devadesá- tých minulého století uchvátila taková hore- čka ruské kruhy v Turkestaně, že nejen úřad- níci, ale i důstojníci vzdávali se své služby vypůjčovali si peníze a po několika letech se stávali samostatnými zemědělci. Výrobcům se dává od peněžních ústavů sémě a do jisté výše také záloha, podobně jako u nás panuje zvyk mezi majíteli cukro- varů a řepařů, což arci vede k mnohému ne- dorozumění a ku právním sporům. Bavlnář- skému rozvoji velmi prospěla škola odborná založená už r. 1885 v Taškentě.
severní Amerika Fergana Turkestán Texas Amerika Taškent kg pud
23 article
Nyní pokrok tohoto hospodářského od- větví je tak utěšený, že polovice surovinyv továrnách evropského Ruska zpracované z něho se hradí. Aby domácí závody cizí sou- těží nebyly tísněny, uložila carská vláda na vývoz surové bavlny clo, takže se jím dopra- va za hranice úplně zamezuje. Ale už dnes prohlašují Angličané, že turanský bavlník v nedaleké budoucnosti vyroste v nebezpečného soupeře pro indické tkanivo. Rusko spotřebo- valo r. 1900 ve svých továrnách za 171 mil rublů bavlny, z čehož bylo uhrazeno z jeho střední Asie za 54 mil., ze Zakavkazí z po- říčí Kury a Arasu 4 mil. rublů. R. 1908 zpra- covalo se v jeho dílnách 11 mil. pudů cizího a 71/4 mil. pudů domácího bavlníku. Za dová- žené tkanivo bylo nutno zaplatiti 100 mil. rub [254 mil. kor.) zahraničním dodavatelům. Pro západoevropské přádelny a tkalcovny hrozí nebezpečí, že budou vydány bavlníkovému hladu, jako se už stalo za občanské války se- veroamerické v letech. 1863—5. Po válce rusko-japonské ovládla všechno rolnické obyvatelstvo v carství touha po no- vých údělích země a mnozí nespokojencí se obraceli do nížiny turanské, aby si tam novou otčinu vyhledali. Ale málo jich vytrvalo na místě. Úřadníci a duchovní, pokud jsou posí- láni do oněch krajů, jakmile jim to poměry dovolují, vracejí se do evropských gubernií a také vojíní a důstojníci spoře si tam trvalé bydliště zakládají. Za hlavní příčinu odporu proti Turkestanu se udává pro Evropana ne- snesitelné vedro, které právě rolníka při pol- ni práci nejvíce tíží. Pro vystěhovalce z Te- xasu, přivyklého na vysilující žár, není země- dělství ve Ferganě a v sousedních obvodech. nízko položených, nepřekonatelnou závadou. Korec zavodňovaného pozemku středoasij- ského vydá tolik užitku, jako deset, ano l dvacet korců žírné, černé prsti.
Angličan Kura Aras Evropan Korec Rusko Asie Zakavkazí Fergana
24 article
Továrna jaroslavská zařídila si nedaleko Andižanu vzorný statek, Andrejevský chutor, pro bavlníkovou setbu. Půda se zpracuje nej- modernějšími stroji a podník vykazuje slušný zisk. Leč pokusy některých bank, aby se ba- vlnikový keř pěstoval na objemných plantá- žích po způsobu americkém, nesetkaly se s úspěchem. Peněžní ústavy při tom byly nu- ceny odpočítávati značné obnosy. Hlavní pří- činu pokusného nezdaru dlužno hledativ tom, že byli na statcích ustanovováni nesvě domití dozorci. Největší část vyvážené suro- viny dodává se na trh od malých rolniků. kteří mohou na výsev průmyslové rostliny vy- kázati sotva 1—5 děsjatin plochy. Jsou to na- mnoze rodiny, které vlastní rukou půdu ob- dělávají a žeň svou obstarávají. Na ně při- padá 90% všeho ku prodeji nabízeného tka- niva. Zbytek se doplňuje velkostatkáři, tedy jest ve střední Asii právě opačný zjev než můžeme v Texasu pozorovati. Domorodec Sart, pokud na svém pracuje, vyznačuje se přičinlivostí, když od jiného majetníka polno- stí se najímá, nedbá, lenoší. Žena sartská chválí se pro čistotnost, píli v domácnosti, ale často bývá přistižena při nenechavosti. Když přichází na návštěvu ke své sousedce, nepo- zorovaně osvojuje si drobné předměty, které by se jí bez rozpaků darovaly, kdyby o ně po- ctivě požádala. Při přástkách, ačkoli dva tři z domácích lidí bedlivě pozorují ženy a děv- čata ve světnici shromážděné, přece se ne- mohou dohlídati. Při konečné váze se pře- svědčí, že se jim z původního počtu nedostává
Asie Texas
25 article
slušná částka. Rozumí se, že ani při sběru bavlníkových oříšků, což patří k nejveselej- ším dnům v hospodářství turanském, nedá se zameziti, aby díl sklizně nezmizel v záhy- bech šatů dělnictva. Dříve se nepřipouštěí zahraniční kapitál, aby se v místních podni- cích středoasijských ukládal. Nyní dle infor- mací, v úřadních kruzích podávaných, je to možno. Dovoluje se bez zvláštních nesnází, aby se zakládala továrna nebo jiný průmy- slový podnik. Pokud se týče českých přestě- hovalců z Texasu do ruské střední Asie, bylo řečeno, že by se v bavlníkovém kraji mohli usaditi, nejprve na pět let jako nájemci po- zemků. Když by pak po uplynutí této lhůty nabyli ruského státního občanství, bylo by jim dovoleno ve jmenovaném obvodu také půdu sí zakoupiti. Čeští textilníci, uznávajíce mnohoslibnou budoucnost nově vznikající ba- vlnářské zásobárny, hodlají letos nebo v pří- štím roce společně se zástupci předních firem moskevských podniknouti exkursi do oněch odlehlých krajů. Již tato okolnost jest nám zárukou, že z vyjíždky povolaných odborníků náš slibně vzkvétající průmysl se osvěžía snad přímý zisk bude čerpati. Mezi účastníky uvádí se osvědčený znatel domácího tkalcov- ství dr. Preiss. Nebude možno při této příle- žitosti navazovati bezprostřední dohody, aby se snad v několika letech od samých výrobců nám dodávalo? Prostřednictví při velikých nákupech bývá často drahé. Clo na vývoz ru- ské bavlny bude pouze tak dlouho v platno- sti udržováno, pokud vlastní ruský průmysl od domácích výrobců nebude s to svou po- třebu hraditi. Jakmile zemědělci větší množ- ství bavlny do prodeje uvedou, odpadne ochranná dávka, neboť by država sama své důchody poškozovala, kdyby obchodu umělé překážky kladla.
doktor Preiss Texas Asie
26 article
Vystěhovalectví je pro nás zjevem nebla- hým. Leč nedalo by se z pokynu, pocházejí- cího z Texasu, také nějak těžiti? Kdybychom měli dosti peněžitých prostředků, abychom své lidi doma dovedli opatřiti, neuchylovali by se do ciziny. Bavlnářství turkestanské se teprve vytváří, vyrůstá z půdy do nedávna opuštěné, zanedbávané. Zdá se býti vhodný okamžik, aby se tam čeští osadníci uchylo- vali a surovinu pro domácí naše továrny pě- stovali. Za bouří v letech sedmdesátých minulého století obsadilo vojsko ruské Kašgarsko; když se kraj uklidnil, vydán byl opět od cara Alex- andra II. Číně. Za nynějších nepořádků při úpravě republiky znovu docházejí zprávyo pokusech odbojníků ve zmíněné náhorní ro- vině. Není vyloučena možnost, že bude zase Rusko dožadováno, aby tam zavedlo snesitel- ný řád. Také Anglie sleduje od indického cí- sařství vývoj tamějších událostí, aby jich ve svůj prospěch využitkovala. Ať věci dopad- nou jakkoli, jakmile bude v poříčí Tarimu zabezpečen pořádek, získá se tam nový roz- sáhlý prostor, kde pomocí umělého zavodňo- vání keř bavlníkový povznese blahobyt lidu. Dnes odtamtud se dovážejí přes ruské hra- nice pouze hrubá vlákna, jichž se používá na domácích tkalcovských stavech k výrobě „cícového“ zboží pro chudinu. Dr. Em. Fait.
Kašgarsko Ruska doktor em Fait Texas Alex Čína Anglie Tarim
27 article Ženské hnutí.
Ženské hnutí. Volební právo žen v praxi. Po šedesát let již vede se zápas propagační výchovný za to, aby ženám, které podporují vlády daněmí a jichž zákony poslouchají, vydobyto bylo právo na spoluúčast v těchto vládách volebním právem. Následkem této neúmorné organisovaně činnosti daly některé země ženám částečné nebo plné právo občanské a tím přesunuta otázka vo- lebního práva žen z oboru theoretických a akade- mických vývodů na pole praktických zkušeností. Pochybovači neptají se dnes už po tom, co se sta- ne, ale co se stalo, kde ženy občanská práva mají. Těmito slovy asi uvedla předsedkyně Světového svazu pro volební právo žen Carrie Chapman- Catt Svazem nově vydaný spis „Volební prá- vo žen v praxi šestý sjezd Svazu r. 1911 ve Štokholmě usneel se, aby vydána byla kniha, z níž by byle jasno, že
Chapman Catt svaz