1
masthead
30. března 1913. číslo 86.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Vedle jiných transakci intervenovali jsme při
utvoření společnosti s r. o. pod firmou „Štram-
bersko Studenské vápenky“ se základ-
ním kapitálem 1,040.000 K, vzniklé sloučením vá-
penek dědiců Knauerových ve Studence a Štram-
berku s vápenkami firmy Sobek Kabanek ve
Štramberku. Potřebný kapitál byl hladce upsán
okolními interenenty a nová společnost ustavena.
Výsledky jsou hned v prvním roce nad očekávání
příznivé, tak že společnost je s to vypláceti 8
dividendu.
Pod egidou naší utvořena dále „Továrna
na asbestolit. spol. s r. o. v Mor. Ostra-
vě“. s kapitálem 300.000 K. Podíly společnosti by-
ly umístěny hlavně v odborných kruzích morav-
sko-ostravských. Továrna nalézá se právě v stav-
bě s započne s výrobou počátkem května t. r.
Rovněž zřízená námi společnost „Parního
a válcového mlýna s elektrárnouv
Kelči“ ukončila právě první rok své činnosti
výsledky docílené jsou velmi uspokojivé.
Vzhledem k úzkým vztahům, pojícím nás ke
stavebním živnostem, s nimiž při prodeji svých
stavebních míst přicházíme do styku, zřídili jsme
při filiálkách v Mor. Ostravě a Prostějově oddě-
lení pro prodej stavebních hmot vše-
ho druhu, jmenovitě však cihel, vápna a cementu,
která prosperůjí k plné naší spokojenosti.
Knauerův
Studenec
Štram
Štramberk
Morava
Ostra
Ostrava
Prostějov
Sobek Kabanek
5
article
Filišlky v Mor. Ostravě, Čes. Bu-
dějovicích a Plzni věnují se hlavně obcho-
du realitnímu, což jest zvláště důležito v uvážení.
že jedná se ve všech případech o obvody, vykazu-
jící silný pohyb půdy. Okolnost ta dochází ovšem
ve výsledcích filiálek řečených přiměřeného vy-
razu a umožnila jmenovitě pobočce plzeňské, ač
působila pouze dvě třetiny roku 1912, že skončila
již toto první období neočekávaně příznivě.
Filiálka v Prostějově, odkázána jsoue
vlivem poměrů hlavně na město samo a nejblížší
jeho okolí, pěstovala v první řadě běžný obehod
bankovní, nezanedbávajíc při tom ovšem činnost
realitní, pokud k rozvinutí její byla příležitost.
Počátkem února 1913 otevřena pátá naše fi-
liálka, mající doplniti siť našich poboček a sicev
Olomouci a pokud se dá při dosud krátké do-
bě její působnosti posouditi, doufáme, že i zde
byla volba naše účelnou.
Ze statistiky banky uvádíme: Počátkem roku
1912 činily vklady na knížky a běžné účty ulo-
žené 7.922.857 K 12 h a vzrostly do konce roku
o 4.597.955 K 08 h, takže činily k 31. prosinci 1912
12,520.812 K 20 h. Směnečný portefeuille činil l
ledna 1912 662 směnek v částce 1.208.609 K 60 h.
Ostrava
Čes
Plzeň
Prostějov
6
article
Během r. 1912 eskontováno 9848 směnek v částce
17.126.452 K 23 h. celkem 10.510 směnek v částce
18.335.601 K 83 h. Během r. 1912 reeskontováno
a proplaceno 8878 směnek v částce 15.437.441 K
78 h, takže zbylo koncem roku 1912 1632 směnek
v částce 2,897.620 K 05 h. Pohledávka za dlužníky
v běžném účtě činila koncem r. 1912 15,166.176 k
59 h. proti loňsku více o 7.679.799 K 67 h, z toho
3,857.293 K 43 h na účtech, krytých cennými pa-
píry, zbytek pak tvoří úvěry v běžném účtě, za-
jištěné hypotekárně, akcepty atd., jakož i úvěry
stavební a přebytky, uložené u jiných ústavů. Cel-
kové obraty činily v roce 1912 1170.452.185 K 71 h,
proti r. 1911 (456.207.025 K 53 h) o 714,245.160 K
18 h více. Zisk z prodeje nemovítost
vlastních i v komisi činí v r. 1912 505.947 K 55 h
a stoupl proti r. 1911 o 162.823 K 13 h, odměnaa
dohodné pak vynesly v r. 1912 157.790 K 38 h.
tedy proti r. 1911 více o 99.870 K 17 h. Úroky
běžné a ze směnek, jakož i různé výtěžky ban-
kovní vynesly v r. 1912 547.834 K 71 h, více než
v r. 1911 o 119.580 K 88 h. Přiměřeně rozvoji ob-
chodů těchto stouply ovšem náklady režij-
ní: na daních a poplateích zaplaceno v r. 1912
7
article
131.865 K 98 h. proti r. 1911 85.251 K 59 h, služné
a remunerace činí 208.534 K 97 h, tedy víceo
114.360 K 02 h, správní výlohy pak 286.517 K 88h
protí roku 1911 149.971 K 75 h. Čistý zisk za
rok 1912 dle účtu ztráty a zisku resultuje z ná-
sledujících položekt výtěžek z nemovitostí vlast-
ních a v komisi 505.947 K 55 h, odměna a dohodné
157.790 K 38 h. úroky běžné a ze směnek, jakož
i různé výtěžky bankovní 547.884 K 71 h. Naproti
tomu: daně a poplatky 131.865 K 98 h. služnéa
remunerace 208.534 K 97 hal., výlohy správní
286.517 K 88 h, zařizovací výlohy filiálek a odpis
inventáře 30.150 K 06 h. úroky z vkladních knížek
55.823 K 71 h. celkem 712.892 K 60 h. takže zbývá
s převodem z r. 1911 (14.918 K 33 h) k disposici
valné hromady 513.648 K 37 h, z čehož správní
rada navrhuje výplatu 51/2% dividendy.
8
article
Bilance za rok 1912 vykazuje tyto položky:
Jmění: Účet pokladní K 193.543.18, nemovitosti
vlastních K 5,527.800-69, směnek eskontovaných
K 2.897.620-05, hypotekárních zápůjček K 563.165.93,
stavebních úvěrů K 1,013.003.—, dopisovatelů
vkladů u jiných ústavů K 13,590.006.66, devis.
valut a mincí K 10.747.12, cenných papírů
635.409.79, kuponů a slosov. hodnot K 14.832.73,
inventáře K 99.111.51, zařizovacích výloh filiálek
K 32.404.52, deposit v úschově a správě K
12,352.473.30. filiálek K 2,160.000.70, přechodné
rozvahy K 350.701.24, celkem K 39,440.821.42.
Dluhy: Účet akciov. kapitálu K 9.000.000.—
reservního fondu K 206.065.05, dopisovatelů re-
portních K 1,571.611.26, vkladů na knížky K
2.779.133.84, vkladů na běžné účty K 9.741.678.36,
hypotékárních zápůjček K 469.312.46, dividendy
K 1644.—, deposit v úsch. a správě K 12,352.473.30
filiálek K 2,163.733.25, přech. rozvahy K 641.521.53,
zisku a ztráty — zisk K 513.648.37, celkem
39,440.821.42.
Účet zisku a ztráty jeví tyto položkyá
Ztráta: Na účet úroků z vkladních knížel
K 55.823.71, služného a remunerací K 203.534.97.
správních výloh K 286.517.88, daní a poplatků
K 131.865.98, zařizovacích výloh filiálek — odpis
K 12.495.04, inventáře — odpis K 17.655.02, roz-
vážný — zisk K 513.648.37, celkem K 1,226.540.9
Žisk: V účtě převodu zisku z roku 1911
K 14.918.33, nemovitostí K 505.947.55, cenných
papírů K 40.918.95, odměny a dohodného K
157.790.38, úroků běžn. a ze směnek K 296.420.37
úroků z cenných papírů K 31.562.74, ze zápůjček
hypotekárních K 26.628.25, různých výtěžků ban-
kovních K 152.354 40, celkem K 1,226.540.97.
9
article
Větší vývoz bavlněné příze.
Větší vývoz bavlněné příze.
Z Vídně, 29. března. („N. W. T.“) Vývoz
rakouské bavlněné příze stoupl od zaveden
sprostředkovatelny pro vývoz značně. Čin
již za 27 mil. K.
Levnější petrolej.
Z Vídně, 29. března. („N. W. T.“) Rakou-
ské petrolejářské rafinerie snížily v posled-
ním lýdnu ceny asi o 1 K za 100 kg. na 36 1/%K
base Bohumín. Důvod je zmenšení konsumu
následkem pokročilé saisony.
Uhlí pro uherské státní dráhy.
Z Vídně, 29. března. („N. F. P.“) Uherská
státní dráha koupila na rok 1913, 1914 a 1915
Vídeň
Bohumín
kg
10
article
MAEEl kostk
MAEEl kostk
(hotová hovězí polévka)
jsou nejlepší!
11
article
600.000 tun prima uhlí hlavně z hornoslez
ských dolů.
Dívidendy.
Z Vídně, 29. března. („N. F. P.“) Trbo
veljská uhlářská společnost bude vypláceti
4% dividendu.
Z Vídně, 29. března. (K. k.) Rako uská
továrna na portlanský cement dle
usnesení dnešní valné hromady bude vyplácet
na kupon obch. r.1912 69 K, 100.000 přikázala
zvláštnímu reservnímu a 50.000 podpůrnému
fondu.
Ústřední banka pro pozem-
kový úvěr z čistého zisku 1,177.778 K při-
kázala reservnímu fondu 56.198 K, 100.000
věnováno hypotečnímu reservnímu fondu
usnesena dividenda 32 K na akcii a 237.281 k
převedeno na nový účet.
Rakouská akciová společnos
stavebního podníkatelství bude
vypláceti z čistého zisku 325.129 K dividendy
6%, 42.227 převedeno na nový účet.
Holešovská cementárna konala
dnes valnou hromadu. Z čistého zisku 579.401
K bylo 21.553 K přikázáno reservnímu fondu.
staneveno vypláceti dividendu 12%% a po růz-
ných dotacích převésti 162.894 K na nový
účet.
Uherská divídenda.
Z Pešti, 29. března. (K. k. uher.) Ústřední
Hypoteční banka uherských spo-
řitelen bude vypláceti z čistého zisku
1,561.721 K 6%% ní dividendu.
Vídeň
Pešť
12
article
Dívídenda Klazarových textilních závodů
Akciová továrna látek koberco-
vých a nábytkových dříve Ant.
Klazar sídlem ve Vídni (továrny v Brně)
koná letošní valnou hromadu v pondělí 14.
dubna o 1/411. hod. dopol. ve vídeňské filiálce
Živnostenské banky; dividenda za rok
1912 činiti bude 79 = 28 K na akcii. — Té-
hož dne o 10. hod. dopol. koná valnou hroma-
du i akc. spol. „A. Klazar, akci ová
společnost projutový a lněný prů-
mysl“ (továrny v Králové Dvoře), jejíž
správní rada navrhuje výplatu dividendy
6 = 24 K na akcii.
Západočeské továrny kaolinové a šamo-
tové v Praze. Ve schůzi správní rady včera
konané předloženy a schváleny byly závěreč-
né účty společnosti za rok 1912. Po značných
odpisech provedených vykazuje se čisty
zisk za uplynulý rok obnosem K 613.486-99
s převodem získu z roku 1911 K 414.991-13
úhrnem K 1,028.478.12. Valná hromada spo-
lečnosti koná se v paláci Živnostenské ban-
ky v Praze dne 26. dubna 1913. Správní rada
navrhuje vyplácení 10% dividendy t.j
40 K na akcii (loni 38 K).
Dívídenda Klazarův
A Klazar
Vídeň
Brno
Králové Dvůr
Praha
živnostenský banka
živnostenský banka
13
article
Kartel podešvic a průmysl obuvnícký. Z kru
hů odborných se nám sděluje: Polemické články
noticky, které se právě vedou mezi kartelem po-
dešvic a zástapci živností a průmyslu kůži zpracu-
jících, veřejné protestní schůze atd. jistě upoutaly
zájem veřejný k poměrům v kožařském průmyslu.
Poněvadž poměry v tomto průmyslu jsou celkem
málo známy čtenářům našich denních listů, dlužno
aspoň v brubých rysech naznačiti, oč vlastně př
celém sporu jde. Se strany zástupců kartelu
vachového se tvrdí, že ceny vachové kůže byly
zvýšeny toliko o 6proc. a že toto zvýšení činí
toliko 1/2 až 1 proc. výrobní ceny páru bot. Na-
proti tomu tvrdí zástupoové průmyslu obuvnické-
ho, že vache byly zdraženy průměrně o 30 až 40
proc. a že toto zdražení činí při páru bot K 1.—
až K 1.50. Zástupcové kartelu tvrdí, že podrážka
stojí asi 10—15 proc. výrobní ceny jednoho páru
bot, kdežto průmysl obuvnický tvrdí, že cena ma-
teriálu kožního na celý spodek páru bot jest v
průměru 2 až 3krát taková. Při poměru výrobních
nákladů dle údajů kartelu by resultovalo ovšem
z kartelového zvýšení cen tak nepatrné zvýšení
výrobních nákladů, že by rozčilení, jaké mez
výrobci nesporně jest, nebylo nikterak vysvětlitel-
no. Zástupcové kartelu tvrdí dále, že ceny kar-
telní jsou toho času značně nižší, než kolik obnáší
14
article
importní parita podešvicových kůží, kterou se pa-
trně rozumí cizozemské ceny zvýšené o clo do-
vozné, jinými slovy, že kartel sleduje zmírněnou
cenovou polítiku, poněvadž nevyužitkuje plně cel-
ní ochrany. Přes tato odporující si tvrzení, ve
kterých by mohl hledati konsument útěchu a čer-
pati naději, že tato papírová válka nebude míti pro
něho dalších následků, jest vyloučeno, že by vý-
robci obuvi mohli setrvati při dnešních cenách
spotřebitel bude pak na konec přece hledat od-
pověď na otázku, která strana měla pravdu. Od-
pověď bude snažší, přihlédneme-li ku vzniku po-
lemické kampaně. Kartel tvrdí, že byl následkem
agitace konsumentů nucen vystoupiti proti ne-
správným tvrzením. Ve skutečnosti objevilo se
kruzích výrobců obuvi a ostatních kůží spracují-
cích oborech průmyslových rozčilení a agitace te-
prve tehdy, když tvrzením kartelu, že zdražen
podešvic znamená toliko 1/4 až 1 proc. výrobní ce-
ny páru bot, octli se v nepříznivé situaci vůči spo-
třebitelstvu, které už delší dobu upozorňovali, že
zdražení suroviny musí mít v zápětí také zdra-
žení výrobku. Následkem tohoto tvrzení kartelu
octli se pak v situaci velice kritické, poněvadž
15
article
přesuny cenové bude lze provést jen s největšími
obtížemi a ztrátami. Zástupci kartelu dojista jsou
správně informováni, že to, co tvrdí, jest ne-
správné. Tvrdí-li se přece, jest toho důvodem o-
kolnost zcela jiná, na níž upozorňuje noticka
akčního komitétu živností a průmyslů kůží spra-
cujících“ tyto dny uveřejněná ve vídeňských li-
stech. Osoby vedoucí kartel podešvicový jsou to-
tiž ve velice přátelském poměru k osobám roz-
hodujícím ve velkoobchodech s obuví, které pro-
dávají za jednotnou cenu. Těmto pak se jedná
to, aby dostaly zboží za nejlevnější cenu a mohly
pokud možno nejvíce oddáliti nutné zvýšení jed-
notlivých cen. Že podešvicový kartel zvý-
šil ceny v průměru o 30 až 40 proc., dá s
ovšem ciferně blíže dokázati. Loňského roku stá-
ly podešvicové vache na běžných uzávěrkách
K 3.60 až K 3.75, letošní kartení cena činí korun
4.40 až 4.60, vachové krky stály loni K 2.40
2.60, letos K 3.40. až 3.80 atd. Ovšem stouply také
ceny kůží surových, takže kartelní zvýšení cen
jest nižší než cenové rozpětí svrchu naznačené, a-
však v ceně podešvicové kůže dochází toto zvý-
šení cen surových koží vývozu toliko nepatrně
2.60
16
article
Ostatně skoro samozřejmá okolnost, že zvýšení
cen jest skoro jen kartelní, vyplývá nejjasnějí z to-
ho, že kartel zastavil výrobu v několika továrnách
a musí tudíž hraditi velíké výlohy tím vznikl
8128-
vedle veliké vlastní režie vyššími cenami výrobků
sdružených továren. Tvrzení, že ceny kůže jsou
pod importní paritou, jest nesprávně, jak dokazují
nabídky říšsko-německé, kterými jsou větší zá-
vody denně zasypávány a které, jak se zdá, mají
též dobré výsledky soudě podle rostoucích skla-
dů zkartelovaných továren. Snahy zkartelovaných
firem o export ztroskotaly, jak se zdá, úplně. Tak
se aspoň tvrdí všeobecně i v časopisech i v in-
teresovaných kruzích. Spotřebitelé, hlavně živnosti
a průmysl obuvnický, si v dané situaci pomáhají
uspořádáním manifestačních schůzí v naději, že
tlak těchto veřejných projevů bude působiti na
zlepšení těchto poměrů.
Nový zemědělský lihovar. Sděluje se nám, že
knížecí Schwarzenbergské ředitelství v Protiví-
ně zřizuje na panství ve Dvorci nový zeměděl-
ský lihovar, jehož úplné strojní zařízení zadáno
společně s novým a doplňujícím zařízením pro l-
hovar téhož ředitelství v Drahonicích „Pražské
akciové strojírně dříve Ruston, Bro-
movský a Ringhoffer“ na Smíchově.
Ruston
Bro
Ringhoffer
Drahonice
Smíchov
17
article
Převzetí fírmy F. Richter a spol. na Smíchově.
Jak se dovídáme z Vídně, bylo vyjednávání o pře-
vzetí přádelny bavlny firmy F. Richter a spol
na Smíchově Spojenou rakouskou ake.
spol. pro textilní průmysl ukončeno. Zá-
vod bude převzat od 1. dubna.
Jan Brdlik a syn, továrník na sukna v Počát-
kách, společnost aar. o., konala 24. t. m. 2. valnou
hromadu za četné účasti. V podané zprávě konsta-
tován byl uspokojivý výsledek výrobní a vzestup
vojenských dodávek. Vzhledem k tomu vykázán
byl za první výrobní rok čistý zisk 31.365 k
53 h, z něhož po srážce tantiemy dle stanov a po
značném dotování reservního fondu vyplácí se9
proc. dividenda. Zároveň bylo usneseno
zvýšiti závodní kapitál a členský podílz
5000 K na 6000 K, z čehož připadne 5000 K zá-
vodnímu kapitálu a 1000 K reservnímu fondu.
Rolnická akc. továrna na stroje Ed. Kokora
spol. v Prostějově konala 27. t. m. valnou hroma-
du, jež se usnesla, aby se vyplácela dle návrhu
správní rady dividenda 22 K na akcil. Závod
byl v uplynulém roce velmi dobře zaměstnán a ta-
ké vyhlídky letošního roku jsou příznivé.
F Richter
Brdlik
Kokora
Smíchov
Vídeň
Počát
Prostějov
aar . o
18
article
Dividendy. Dolnorakouský staveb-
ní spolek usnesl se platiti stejnou dividendu ja-
ko loni, totiž 18 K, Čistý zisk činí 727.403 (+ 11.222)
kor. — Akc. spol. pro cihlářský prů-
mysl „Ziag“ konala 28. t. m. valnou hromadu,
jež se usnesla, aby se z čistého zisku 147.948 K
vyplácela 6proc. dividenda jako loni a zby-
tek 64.062 K převedl se na nový účet. — Ředitel-
ství Pešťského pojišťovacího ústavu
„Foncire“ usneslo se navrhnoutí valné hro-
madě, aby na dividendový kupon za rok 1912 pla-
tila se Sprocentní dividenda t. j. 16 K na
akcii (po 200 K nom.). — Správní rada Severo-
české uhlářské společnosti v Mostě
navrhuje divídendu 67 (loni 62) K na akcil. —
Akc. spol. pro kácení dříví Goetz a
spol., jež v posledních 2 letech neplatila dividen-
dy, navrhuje za rok 1912 59% čili 25 franků.
Z trhu cukerního. V Praz e, 29. března. Su-
rovina. Anglická poptávka vzpružila zájem též
ostatních trhů. První dnešní depeše hamburská
přinesla záznamy o 5 a 21/4 fen. vyšší, avšak po-
lední Magdeburk se mírně oslabil. Při zahájení
našeho trhu stouply ceny na K 22.95, resp. koru
23.— a na polední naší burse mnamenáno K 23.05
na promptní překladiště, kdežto na říjen-prosi-
nec se cena původní K 23.— z Ústí nezměnila
Londýn zněl ustáleně, ale odpolední Hamburk
byl klidný se záznamy o 21/4 fen. nižšími.
Goetz
Most
Praz e
Ústí
Londýn
Hamburk
19
article
Obchod s bílým zbožím nemá dosu
žádných změn, ale v nejbližších dnech očekává se
uvolnění kontingentu na duben.
Do Terstu přivezeno v posledním týdnu
5970 t., vyvezeno asi 4050 t. Zásoby činí 24.970t
proti 23.050 tun před týdnem a 11.900 tun před
rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 29. t. m..
Včerejší závěrek dosti pevný. Dnešní zahá-
jení rovněž pevné na depeši Willete 8 Grey
„Mírné deště na Kubě“. Pozdějí nastalo uklidně-
ní na rozmnoženou realisační vybídku a zdrželivost
rafinérskou.
Terst
Hamburk
Kuba
Willout 8 Grey
20
article
Z trhů peněžních, 29. března. Vídeň. Na-
děje v mír byla zprávou o společném kroku vel-
moci v Cetyni mocně posílena a vzhledem na to
nabyla bursa rázu rozhodně pevného, obchod ne-
byl však značně pevnější. Spekulace se neodvažo-
vala k větším podnikům, protože bylo nutno po-
čítati s nepříznivým účinkem většího berního za-
tížení německých společností akciových na berlin-
skou bursu, a skutečně neuspokojivé berlínské
zprávy pak poškozovaly podníkavost, zvláště když
byly šířeny nepříznivé pověsti o stavu vyjedná-
vání rumunsko-bulharského. Konečně vyvelal však
pokles soukromého diskonta berlínského na 51
opět disposice příznivější. Vedle Kreditek, akcií
státhí dráhy a Škodovek byly čilejší zvláště Al-
pinky a Lombardy, tyto byly kupovány místní spe-
kulaci a berlínskou arbitráží. Ve šraňku byl větší
zájem o jednotlivé hodnoty, tak o oboje buště-
hradské, kterým prospěla zpráva „Pr. Tagblattuí
o sestátnění. Akcie lit. A zdražily o 50, lit.
o 20 K. Z rent zdražily blokové o 0.4 %, devisy
a valuty opětně zlaciněly. Z našich papírů obcho-
dovány byly akcie Živnostenské banky za 267.87
Daňkovky za 451.—, akcie Kolbenovy strojírny
jednány za 455.—, Kaolinky za 908.—. V českých
cukerních došlo k obchodům za 367.25 a v chor-
vatských za 1538.— K. Na trhu eskomptním by
stav peněz nezměněn, sazby za první bankovni
akcepty 515/16—6 0.
Kolbenův
Vídeň
živnostenský banka
Kaolinka
Daňkovka
21
article
Petrohrad. Na klidnější politické nazírán
byla bursa čilejší a jednotlivé bankovní hodnoty
byly pevnější, čilý zájem jevil se o akcie Meta
na zprávy o nových objednávkách. Konec klidný
Petrohradská bursa. V prvních dvou dnech
týdne odkázána byla bursa sama na sebe, poně-
vadž zahraniční bursy byly za příčinou velikonoč-
ních svátků zavřeny. Nieméně prozrazoval trh na
politické zprávy z Londýna spíše pevnější směr
Rušněji mohl se obchod rozvinouti teprve pozděj
za podpory Berlína, Paříže a Londýna, kde ruské
papíry byly domácí spekulací ochotně brány
trhu. Konec týdne hlásil smýšlení zdrželivé ná-
sledkem neurčitého stanoviska Ruska vůči Skadru.
a kursy vykazovaly mírný ústup. Z bank stouply
akcie diskontní banky v důsledku uspokojivé bi-
lance o 6 r. na 505, mezinárodní banka zlepšila
se též o 5 r. na 505, ruská zotavila se o 6 r. n
406, azovsko-donská stoupla o 5 r. na 620, za si-
biřskou placeno 610, za privátní 280 a 283 a za
volžsko-kamskou 967 až 962. Z bank zemelných
stouply donské o 10 r. na 608, kyjevské znamenaly
700 a po srážce 40 r. 660, tulské zlevnily o 4 r.
na 466 a po srážce 28 r. setrvaly na 437. Z po-
jišťoven placeno za Rossija 640 r. a za ruskou
transportní 110 až 113. Pro dráhy panovala dobrá
nálada. Voroněžské stouply o 30 r. na 749, za ro-
stovské placeno 2635 a 2645, rybinské se vzpružily
o 10 r. na 282 a jihovýchodní zvýšily svůj kurs
ze 265 na 270. Černomořské paroplavební zlací-
něly o 17 r. na 658, kdežto Kavkaz a Merkur
stouply ze 336 na 350. Na trhu průmyslovém pa-
novalo dobré smýšlení pro akcie naftové. Akcie
spol. Baku stouply o 20 r. na 703 a končí 696
kaspljské ze zotavily o 110 r. na 2525. Nobelov
nafta obchodována po 866 až 872, podíly po 16.350
za Lianozov placeno 298 až 303 a za mantašev-
ské 695 až 69
Merkur
Petrohrad
Londýn
Berlín
Paříž
Rusko
Kavkaz
Bak
22
article
Rakousko-uherská banka rozesílá právě ofl-
clální protokol poslední valné hromady z
5. února t. r. spolu se známou již výroční zprávou
za rok 1912. V protokolu je zajímavo, že pojata
do něho znamenitá řeč českého mluvčího. p. vi-
cepresidenta dra. Malínského v plném
znění. Protokol obsahuje také autentická data
o poměru českých hlasů při volbách do generální
rady. Dle toho odevzdáno celkem 863 hlasovacích
lístků (kromě 3 prázdných) a z nich připadlo na
českého kandidáta, člena panské sněmovny p. ryt
Wohanku 297 hlasů, t j. 34.4 proc. Při volbě re-
visorů účtů odevzdáno celkem 861 (v tom
prázdných) hlasovacích lístků; čeští kandidáti ob-
drželi z toho 295, resp. 294 hlasů.
Wohanka
panská sněmovna
23
article
Rakousko-uherský zahraniční a vzájemný ob-
chod v roce 1911. Ministerstvo obchodu rozesil
právě publikaci o zahraničním obchodě a vzájem-
ném obchodě království a zemí v říšské radě za-
stoupených a zemí uherských v roce 1911, která
na podkladě číselných výsledků rakouské a uher-
ské obchodní statistiky (Statistiky zahraničního
obchodu smluvního území celního, statistiky vzá-
jemného obchodu a uherské statistiky zahranič-
ního obchodu) podává účetní vyličení podílu
na zahraničním obchodu smluvního celního území
a na celkovém obchodu každého z obou státních
území s celní cizinou a navzájem připadají-
cího na Rakousko na Uhry, Obzvláště za-
jímavé jsou číslice o podílu Rakouska n
pasivní obchodní bilanei naší říše,
Pasivum zahraničního obchodu zvýšilo se oproti
r. 1910 ze 342.1 mil. K na 692.6 mil. K. Poměr
podílu obou států jeví další posun v neprospěch
Rakousko
Uhry
24
article
Rakouska, neboť rakouské pasivum stouplo z 305-
mil. K na 554.5 mil. K. Současně stouplo též
uherské pasivum z 36.5 mil. K na 138.1 mil. K
Také celková obchodní bilance Rakouska (ob-
chod s celní cizinou a s Uhrami) neposkytuje pří-
znivého obrazu: loňské pasivum stouplo z 204.
mil. K na 400.2 mil. K, při čemž pasivum 554.5
mil. K v obchodu s celní cizinou jest částečně
kompensováno aktivem 154.3 mil. K ve vzájem-
ném obchodě. Celková obchodní bilance Uhe
(obchod s celní cizinou a s Rakouskem) jeví zhor-
šení ze 137.9 mil. K na 292.5 mil. K. — Dovoz
smluvního celního území z celní ci-
ziny činil r. 1911 185.4 mil. q v hodnotě 3278-2
mil. K, z čehož připadá na Rakousko 154.3 mil. a
v hodnotě 2747.4 mil. K = 83.9% a na Uhry
31.1 mil. q v hodnotě 527.8 mil. K — 16.1%%. —
Vývoz smluvního celního území do
celní ciziny činil 178.8 mil. q v hodnotě
2582.5 mil. K. Z toho připadá na Rakousko 163.2
mil. q v hodnotě 2192.9 mil. K — 84.0% a na
Uhry 15.6 mil. q v hodnotě 389.7 mil. K = 15.1 9%.
Rakousko
Uhry
25
article
— Čelkový dovoz Rakouska z celn
ciziny a z Uher činil 209-4 mil. q v hodnotě
4125.1 mil. K Na tom participovala celní cizina
154.3 mil. q v hodnotě 2747 mil. K = 66.6 9g
Uhry 55.1 mil. q v hodnotě 137.7 mil. K = 33.4 %%-
Celkový vývoz Rakouska do cel ní
ciziny a do Uher činil 203.4 mil. q v hodnotě
3724.9 mil. K, z čehož připadá na cízinu 163.
mil. q v hodnotě 2192.9 mil. K = 58.97% a na
Uhry 40.2 mil. g v hodnotě 1532.0 mil. K = 41.1 9.
— Celkový dovoz Uher z celní ciziny
a z Rakouska činil 71.3 mil. q v hodnotě
2059.8 mil. K. Na tom participovala celní cizina
31.1 mil. q v hodnotě 527.8 mil. K = 25.6 %a
Rakousko 40.2 mil. q v hodnotě 1532.0 mil. K
= 74.4%. Celkový vývoz Uher do celn
ciziny a do Rakouska činil 70.7 mil.
v hodnotě 17674 mil. K, z čehož připadá 15.
mil. q v hodnotě 389.7 mil. K = 22.022 na celní
cizinu a 551 mil. q v hodnotě 1377.7 mil. k
= 78.0% na Rakousko.— Co se týče obchodn
bilance smluvního celního územ
obou států rakousko-uherské řiše
vykazuje, jak již svrchu řečeno v roce 1011 pasi-
vum 392.6 mil. K (proti 342.1 mil. K v roce 1910).
Na tomto pasivum participuje Rakousko 554.
mil. K a Úhry 138-1 mil. K. Celková ob-
chodní bilance Rakouska (obchod s celní
cizinou a s Uhrami dohromady) jeví pasivum 400-2
mil. K (oproti 204.2 mil. K v r. 1910), vyplývající
z pasiva zahraničného obchodu 554.5 mil. K a
z aktiva vzájemného obchodu 154.3 mil. K. Na-
proti tomu jeví celková obchodní bilane
Uher (obchod s celní cizinou a s Rakouskem
dohromady) pasívum 292.5 mil. K foproti 137.
mil. K v r. 1910). plynoucí na jedné straně z pa-
siva 138.2 mil. K v obchodě s celní cizinou a na
druhé straně z pasiva 124.3 mil. K ve vzájemném
obchodě.
Čelková
Uher
Rakousko
Uhry
26
article
Obchodní a živnostenská komora v Praze ko-
nati bude druhou všeobecnou řádnou schůzi ve
čtvrtek dne 3. dubna 1913 ve 43/% hod. odp. Na
pořadu: Zpráva presidiální komise o závěrce účtů
komorních za r. 1912. Zpráva kuratoria komorního
Ústavu ku podpoře průmyslu o závěrce účtů
ústavních za r. 1912. Zpráva kuratoria technologi-
ckého průmyslového musea komorního o rozpočtu
musejním na r. 1913, o závěrce účtů musejních z
r. 1912, o změně organisačního statutu musejního a
ve věcech osobních. Zpráva presidiální komise o
dokonané stavbě nové budovy pro technologické
průmyslové museum komorní a o závěrce účtu sta-
vebního. Návrhy obou sekcí na udělení komorních
vyznamenání. Volba jednoho zástupce komory do
kuratoria umělecko-průmyslového musea komor-
ního. Volba jednoho zástupce komory do kurato-
ria technologického průmyslového musea komor-
ního. Volba jednoho zástupce komory do kurato-
ria komorního Ústavu ku podpoře průmyslu. Na-
vrhovací volba kandidátů k obsazení uprázdně-
ných míst soudců laiků při c. k. obchodním soudě
v Praze. Navrhovací volba dvou členů a dvou ná-
hradníků do celního sboru poradního. Zpráva ko-
mitétu o bilancování kursových dife-
rencí. Zpráva dopravního komitétu o zařadění
železničních reklamačních kancelá-
ří mezi živnosti koncesované, Ceny bavlně-
né příze v měsíci prosinci 1912, lednu a únoru
1913.
Praha
živnostenský komora
komorní ústav
kuratorium uměleckýprůmyslový muzeum komora
technologický průmyslový muzeum komora
zpráva prezidiální komise
27
article
Jednota průmyslníků v obvodu obchodní ko-
mory pražské, odbor Svazu rakouských průmysl-
níků. Letošní řádná valná hromada koná se v ne-
děli dne 6. dubna 1913 o 10. hod. dopoledne
zasedací síni Pražské bursy pro zboží a cenné pa-
píry v Praze, Nekázanka 857. Na denním pořádku
nalézá se mimo obvyklé předměty také přednášk
syndika „Jednoty saských průmyslníků v Dráž-
ďanech“ dra. Gustava Stresemanna „Prů-
myslové a zaměstnavatelské otázky
se zvláštním zřetelem k otázce od-
škodnění stávkového“.
Mistní dráha Uhřiněves-Modřany-Radotín
odbočkou Písnice-Krč. Jak známo, obdrželo pří-
pravné družstvo pro stavbu této trati před nedlou-
hým časem povolení k vykonání přípravných pra-
ci technických. V základě toho vypsán byl kon-
kurs na provedení těchto prací přípravných. Při-
hlášek došlo několik od různých firem techni-
ckých. V poslední své schůzi projednávalo pří-
pravné družstvo kromě jiných velmi důležitých zá-
ležitostí stavby trati se týkajících také došlé na-
bídky na vykonání přípravných prací a po důklad-
ném a náležitém prozkoumání jich a šetříc všech
opatrností v takovém případě nutných, zadalo
jednomyslně provedení těchto přípravných praeí
technických osvědčené technické kanceláři pp. inž
Stresemann
Pr
Ing
Praha
Nekázanka
Uhřiněves
Modřany
Radotín
Písnice
Krč
odbor svaz rakouský průmysl
28
article
Köhlera a Raynala, v Praze-III., Maltézské
nám. č. 13, jejíž nabídka přípravnému družstvu
nejlépe konvenovala. Pp. inženýři této technické
kanceláře ihned započali svou činnost a horlivě
vyměřují novou trať. Poněvadž při podobných pří-
ležitostech stává se mnohdy, že někteří majitelé
pozemků, ať z těch či z oněch důvodů, a zejména
neznajíce ustanovení zákonných, brání geometrům
v jich činnosti, nechtějíce je pustiti na pozemky
přes něž trať jíti má, upozorňuje přípravné druž-
stvo všecky pp. interesenty, jakož i majitele po-
zemků, že dle zákona vyvlastňovacího povolení
konati práce přípravné ke zřízení železnice, pro-
půjčuje právo, jíti na cizí pozemky a konati na
nich práce technické, jichž ku připravení projektu
stavebního potřebí. Musí tudíž každý bez rozdílu
docíliti geometrům konati měření na svých pozem-
cích. Přípravné družstvo doufá však pevně, že
daném případě vzhledem k tak veliké a eminentnt
důležitosti této trati pro celý příslušný kraj ne-
bude dána nejmenší příležitost se strany pp. in-
teresentů geometrům ani k nejmenší stížnosti, a ž
každý přičiní se všemožně o to, aby jim jich práce
usnadněna byla, by mohlo dojíti co nejdříve k u-
skutečnění stavby dráhy. Zejména upozorňují se
pp. starostové obcí, jichž oblastí trať vedena býti
má, aby případnými vyhláškami poučili občanstvo.
Köhler
Raynal
Praha
maltézský já
29
article
by v každém případě vyšlo geometrům co nejvíce
vstříe
„Zádruha“, družstvo ku povznesení lidového
průmyslu, hlavně uměleckého, zaps. společenstvo
s r. o. v Praze, koná řádnou valnou hromadu
v pondělí 7. dubna t. r. o 6. hod. več. v ob-
chodní komoře pražské. Na pořadu m. j. i změna
stanov. Výroční zpráva uvádí, že přes lon-
ské pro obchod tak nepříznivé poměry docíleno
úspěchu zcela uspokojivého. Tržba vykazuje
98.526 K, skoro o 6000 K více než v r. 1911. Po-
čet pracovnic stoupl na 120. Nových členů při-
bylo 25, nových podílů 79, čímž závodní kapitál
stoupl o 3950 K. Koncem roku 1912 čítalo druž-
stvo 176 členů s 519 podíly. Hrubý zisk za zboží
činí 35.534 K, po srážce nákladů zbývá čistý
zisk 9371 K při celkovém závodním kapitálu
25.950 K.
Doprava na Labi. (Zpráva fy. Josef Kostaa
spol. v Praze.] Následkem deště v posledních dnech
se dostavivšího zlepšil se stav vody na Labi tou
měrou, že vykazuje dnes dle drážďanského vodo-
měru + 50 cm nad normálem, avšak ani tato pří-
znivá okolnost nepřiměla paroplavební společnosti
k tomu, by zahájení letošní dopravní sezony již ny-
ní veřejně prohlášeno bylo. Zdráhání toto vy-
světluje se okolností, že za prohlášeného zaháje-
ní dopravy by byly paroplavební společnosti po-
vinny také zásilky na závěr přijímati, a poněvadž
až do veřejného prohlášení zásilky podléhají t. zv.
dennímu dopravním sazbám, které bývají z pravidla
vyšší, a mimo to mohou ještě paroplavební spo-
lečnosti poměrně dle okolností vedlejší zvýšení žá-
dati, hledí z nynější situace náležitě kořistiti, což
se jim také do jisté míry podařilo. V dřívějších lé-
tech byla z pravidla doprava na Labi v druhé po-
lovici února zahájena, ale letos stojíme již na kon-
ci března, a povolané kruhy trvají stále na tom sta-
povisku, jako bychom se nalézali v měsíci lednu.
Kosta
Praha
centimetr
30
article
Ustavičně se poukazuje z dotyčných kruhů na
stávku lodníků, která prý každou pravidel-
nou dopravu činí nemožnou. Přípouštíme tento dů-
vod, avšak pouze částečně, neb až posud vyzněly
zprávy ohledně trvající stávky lodníků v ten smysl,
že paroplavebním společnostem v tomto směru
žádné rozpaky způsobeny nebyly a býti nemohou.
neb jim bylo možno za stávkující náhradní sílv
sobě z Porýnska získatí, kterými letošní obchod
beztak velice slabý, úplně mohou ovládati. Dle
právě dnes došlého rozhodnutí nastane však již
ode dne 31. t. m. konečně obrat k lepší-
mu, neb paroplavební společnosti se
rozhodly, od tohoto dne na závěr při-
jímati. Zásilky exportní, které tedy v ponděle
dne 31, počínaje nastoupí svoji cestu ze stanie
svého podání do labských překladišť, mají nárok
aby byly na závěr přijímány.
Předlitavská statistíka lihu. Podle konečného
výkazu ministerstva financí činila od 1. září 1912
do konce unora 1913 výroba produkčních pálenek
11.363 (1680) hl. výroba konsum. Iihovarů 885.29
(— 22.419) hl. Zdaněno bylo celkem 582.419 bl
+ 34.895 hl) a sice 490.318 (+ 6238) hl kont.a
92.101 (4 28.657) hl exkont. Vyvezeno bylo cel-
kem 78.941 (+ 73.037) hl exkont. K výrobě lih
obsahujícího zboží pro vývoz použito bylo 8578
(+ 7536) hl exkont. Denaturováno bylo celkem
156.923 (+ 16.305) hl a sice 89 (— 16.693) hl kont.
a 156.834 (+ 30.011) hl exkont. Zásoba lihu na
počátku výrobního období 1912—1913. 384.000
kont. a exkont. (zatímné číslice), zásoba lihu na
konci II. čtvrtletí výrobního období 1912—1913.
400.868 hl. Z kontingentu na období 1912—1913
dáno bylo k disposici od 1. září 1912 do konce
února 1913: 1704 hl.
Porýnsko
Iihovar 885.29
31
article
Bosensko-hercegovínská statistika lihu. Podle
konečného výkazu ministerstva financí činilav
Bosně a Hercegovině od 1. září 1912 do konce úno-
ra 1913 výroba produkěních pálenek 1980 (— 2923)
hl, výroba kons. lihovarů 12.517 (+ 970) hl. Zda-
něno bylo celkem 9546 (— 204) hl a sice 880
(— 193) hl kont. a 740 (— 11) hl exkont. Vyvezeno
bylo celkem 313 (— 594) hl exkont. Denaturováno
celkem 1606 (+ 645) hl a sice 1606 (+ 652) hl
exkont. Zásoba lihu na počátku výrobního období
1912—1913: 10 hl kont. a 1279 hl exkont. Celko-
vá zásoba lihu koncem II. čtvrtletí výrobního ob-
dobí 1912-1913: 13.806 hl.
Vídeňská akc. spol. pro stavbu železnic ko-
nala 29. t. m. ustavující valnou hromadu.
Předsedou správní rady zvolen byl Alfons v. Huze.
místopředsedou dr. Otto v. Reich. Tato společ-
nost vznikla z podniku, provozovaného pod firmou
Ústav pro stavbu železnic Robert Sohner ve
Vídni.
Hospodářské poměry v Bosně a Hercegovině.
Alfons
doktor
Otta
Reich
Boseň a Hercegovina
Vídeň
ústav pro stavba železnice Robert Sohner
32
article
Nové obchodní gremium král. hlav. města Prahy
upozorňuje své členy, že mohou v gremiálním se-
kretariátu v hodinách úřadních nahlédnouti do
důvěrné zprávy o hospodářských poměrech v Bos-
ně a Hercegovině
Konkurs uvalen byl pešťským obchodním sou-
dem na Akc. spol. Kobrakovy továrny na
obuv v Pešti. Sanační akce neměla tudíž úspě-
chu. Uherská eskontní a směnárenská banka za-
žádala na základě své pohledávky 250.000 Ko
uvalení konkursu a žádosti této bylo vyhověno.
Insolvence. Továrna obuvi Jindřich a L ev
Süssermann v Kostelci n. Orl. zastavila platy
s pasivy asi 150.000 K. Nabízí se 35proc. vyrov-
nání. — Firma Štěpán Bárta v Jasenovci zasta-
vila platy s pasivy 75.000 K a nabízí 30 proc. ve
4 lhůtách.
Trhy. Trh na hovězí dobytek v Roudnice
koná se dne 2. dubna. — Výroční trh na hovězí
dobytek, koně a vepře koná se v Klatovech
dne 4. dubna a další dne 22. dubna. V okolí za-
veden jest chov znamenitých plemen a lze oče-
kávati značný příhon.
Kobrakův
Jindřich
Bárt
Praha
Pešť
Kostelec můj
Orlický
Jasenovac
Roudnice
Klatovy
33
article
C. k. priv. Assicurazíoní Generali v Terstu.
Všeobecná krise průběhem minulého roku nastavší.
zvláště postupné omezování vývozu a výroby, ne-
dostatek peněz z válečné obavy a omezení úvěru
působily nejen všeobecně na obchod a průmysl.
ale i na obchody pojišťovací nepříznivě. — Násled-
ky těchto zjevů jevily se ve značném zvýšení zá-
půjček na životní pojistky a přivodily i úbytek
nové produkce. V živelním odvětví jevil se týž ne-
příznivý vliv ve zvýšeném počtu škod. Mimo to
nastaly také do milionů sahající ztráty kursovní
u cenných papírů, v nichž pojišťovací ústavy vel-
kou část záloh ukládají. Výroční zpráva největšího
rakouského pojišť. ústavu Assicurazioni Generali
za rok 1912 vzbuzuje vzhledem k naznačeným fak-
tům zvýšený zájem, který je také tím opodstat-
něn, že za příčinou odchodu generálního ředitele
pana Edmunda Richettího šlechtice z Terralby, po-
jata byla do výroční zprávy statistická data, jež
rozmach ústavu za jeho režimu dokazují. Z těchto
zajímavých dat, jež u ústavů takového významu
znamenají zároveň část národohospodářského ži-
vota monarchie, vysvítá, že všeobecné, předem
zmíněné nepříznivé momenty na obchody Generali
zvláštního vlivu neměly. Roční premie v živelních
odvětvích stouply ze 16 milionů korun v roce 1885
okrouhle na 43 milionů v roce 1912, inkasso život-
ního odboru v témže období vzrostlo ze 7.3 mil.
Edmund Richettí
Terst
Assicurazíonit Generali
Assicurazioň Generali
Generali
34
article
na 56.5 mil. a životní pojištění kapitálová, jež tehdy
obnášela 179 milionů, dostoupila nyní 1.267.209.909
korun. Z markantních cifer výroční zprávy budiž
zvláště vytčeno: V účtě odvětví živelního
obnášely úhrnné příjmy na prémiích včetně po-
platků brutto 42,924.774 Ki po odečtení podilů za-
jišťovatelů netto 27.622.835 K, za škody vyplaceno
brutto 24,731.605 K; po odečtení podílů zajišťova-
telů netto 14,418.219 K; zálohy za nevyřízené škody
po odečtení podílů zajišťovatelů 3.002.325 K; fondy
koncem roku 1912 vykazují 27.058.750 K; v účtě
odvětví životního obnášely příjmy na pré-
miích včteně poplatků brutto 56,557.428 K; po
odečtení podílů zajišťovatelů netto 53,124.400 K.
výplaty za splatná pojištění renty, odkupy, po ode-
čtení podílů zajišťovatelů 29,932.768 K; zálohy za
nevyřízené škody po odečtení podílů zajišťovatelů
2.308.314 Ki fondy koncem roku 1912 včetně pré-
miové zálohy 386,638.905 K. zvláště zajímavou jest
výše ztrát kursovních na cenných papírech, ježv
životním odvětví obnášela 9.788.830 K, které z re-
servních fondů a běžných přijmů úplně uhraženy
a záčtovány byly. Bilanční přebytky obnášely: v ži-
velním odboru 4.502.339 K, v životním odboru
ki