2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. března 1913. Číslo 8
4
article
mnohé a oprávněné námitky, a sice 1. vliv pro-
hlídky na vyměřování daní ostatních, 2. obava
před poplatkovými sekaturami v příčině dokladů,
3. obava před prozrazením obchodního tajemství
a konečně za 4. poukazování na nerovnost, která
tím vznikne v ukládání daně různým stavům.
Snaha moje, co jediného zástupce stavu ob-
chodnického v českém poselstvu, nesla se přiro-
zeně k znemožnění takového usnesení vůbec. Leč,
tu přesvědčil jsem se záhy, že pro takové zne-
možnění není vůbec většiny ve finančním výboru,
neboť veškeré kruhy agrární, sociálně-demokrati-
cké, křesťansko-sociální, jakož i zástupcové men-
ších slovanských národností, pokud nejsou na ob-
chodu a průmyslu zúčaslnény, byly pro povinnou
prohlídku knih a bylo tedy skutečné nebezpečí,
že odhlasována bude. Na štěstí byli ve výboru
někteří poslanci, kteří nejen že měli co zástupei
měst zájem na obchodu a průmyslu, ale bylí i do-
brými znalci berního práva a — co neméně platí
— dobrými diplomaty. S těmi smluvili jsme takti-
cký postup, který měl aspoň docíliti — nebylo-i
lze prohlídku zameziti úplně — aby nahlížení do
knih stalo se pokud možno všeobecným a posu-
nuto bylo aspoň do druhé instance, tedy v pří-
padě odvolání a do zřízení trestního, čímž stane
se vyjímečným a konečně, že bude kautelováno
tak, aby nebylo poplatníku nebezpečným, zvlášt
poplatkově a v soutěži. To doufám, že úplně se
zdařilo a vděčíme za to předně referentu dru.
doktor
5
article
Lichtovi a členům výboru posl. dru. Rašínovi
dru. Funkovi, kteří spolu celé jednání smluvili,
změňovací návrhy společně stylisovali, podávali
prosazovali. Oni tří vedli skutečně celé jednání ve
výboru a přičinili se tak o naše uklidnění.
Zákon je dnes ve výboru hotov a čeká jen na
projednávání v plénu, kde patrně a přes různé
intriky, dojde nezměněného schválení, poněvadz
veškerá ujednání představují dnes kompromis růz-
ných zájmů.
Řečník probírá pak politickou stránku zá-
kona, zvlášť údělů, jež poskytnuty býti mají ze-
mím a oproti zprávám německých listů prohlašuje
* důrazem, že jakákoliv změna, kterou by kdo-
koliv chtěl prosaditi na podmínkách přikazování
údělů zemím, setkala by se s energickým
odporem najen poselstva českého,
ale i zástupců jiných zemí a mohla by pochovati
celý finanční plán vůbec. Na to probírá zajímavě
a důkladně finanční efekt celého plánu, nynějšího
i budoucího výnosu jednotlivých daní a údel
zemím, jež odhaduje pro království České na 18
milionů korun. Probrav zatížení daňové jednotli-
vých vrstev obyvatelstva a jeho jednotlivých sta-
vů, táhl paralelu s poměry v Prusku, i dochárí
z této k závěru, že blahobyt tam stoupá mnohem
rychleji, než u. nás.
Velmi obšírně a důkladně probral pak posl
Čech veškeré na zákoně o osobních daních pro-
vedené změny, vyloživ tyto a dal posluchačstvu
četné, velmi cenné pokyny a rady, zvlášť co se-
stavování fasí se dotýče a odpočítávání povole-
ných srážek.
Funk
Prusko
Čechy
6
article
Radí, aby se před udělením amnestie nic ne-
podávalo, nic nepřihlašovalo. Až zákon bude
schválen, je nutno se však dáti do práce a přiznat
své příjmy pravdivě, tak, jak je skutečně máme.
— Přiznejte příjem z obchodu — praví řečník —
dle své bilance poslední, tak, jak jste si tuto dělali
pro sebe. Ta zajisté obsahuje již přiměřenou cenu
vašeho skladu zboží dle inventury, váš inventái
s přiměřenými odpisy, odpis vašich ztrát v ob-
chodě, jakož i vaši celou režií obchodní. V té ovšet
nesmějí býti zahrnuty obnosy, které sám neb svojí
chotí z obchodu si vybíráte, ale za to veškeré pa-
sivní úroky. Zbytek vysaďte jako získ neb podí
zisku z obchodu. Dobře bude, když hned k při-
znání připojíte detaílní výpočet tohoto zisku dle
bilance tak, aby jste to mohl skutečně doložiti po
případě i knihami. Čístý výnos z realit, dividendy
a úroky z vašich cenných papírů a vkladů mimo
obchod uveďte zvlášť, rovněž tantiémy. Odpočítej-
te si pak veškeré daně, mimo daň příjmovou
těch, jež již v režii jsou obsaženy, pasivní úroky
mimoobchodní a pojistné na život. Jen učiňte vše
tak, aby jste to mohli vždy prokázat doklady, p
případě i knihami, jimž teď, nebude-li oprávněné
domění fals, musí býti věřeno.
U mnohých poplatníků jejich příjem neobyčej-
ně stoupne, ale budou také případy, že klesne
Čístý
7
article
vždyť se mnohdy z jistě ledabilosti, falešného stu-
du a konečně i z příčin úvěrních fatoval příjem
větší, než byl ve skutečnosti.
Komise odhadní budou míti nyní zvýšeno
důležitost a třeba jim věnovati větší, jak dosud.
pozornost zvlášť z řad obchodních. —
Přednášeje přísíušníkům stavu obchodního
tedy vrstvy poplatnictva, inteligentní a vždy re-
álné, nechtěl jsem následovati příkladu demagogů
a pronášeti plamenné protesty bez praktického
účinku. Jsem přesvědčen, že lépe prospěli jsme
stavu, když snažili jsme se to, co nelze zabrániti
aspoň zmírniti a zlepšiti.
Daně jsou u nás velké a zvlášť živnosti, ob-
chod a průmysl nesmírně a rok od roku více jsou
zatíženy. To vše bychom ale snesli, jen kdyby
nám stát, tak jak je to jeho povinností, opatři
podmínky klidného obchodního rozvoje, podmínky
zvětšeného odbytu a zisku s levným úvěrem, ane-
bo, když již to nedovede, kdyby nás aspoň neruši
v naší vážné a těžké práci svojí neklidnou, škodli-
vou politíkou, zvlášť zahraniční, která způsobuje
nám hlavně v obchodě a průmyslu škody nezměrné
a tisíce existencí ničí a přivádí k zoufalství.
Potřebuje-li stát rok od roku více peněz, nie
proti tomu nenamítáme, ale nechť nám dá také
příležitost vydělávat a pak jsme ochotní plati
třeba i více.
Zatím naplňuje nás však každé zvýšení dan
jen hořkosti! Tím končím. (Hřímavý, dlouhotrvajíe
potlesk.)
Doslovem předsedajícího byla zajímavá před
náška o půl 11. hod. večerní skončena.
8
article
Sjezd českých stavitelů ze zemí
koruny Svatováclavské v Brně
Sjezd českých stavitelů ze zemí
koruny Svatováclavské v Brně
zahálen byl v neděli dne 23. března o 8. hod. več.
přátelským večerem v Besedním domě. K uvílán
účastníků p. předsedou Spolku českých stavitelů
na Moravě p. cís. radou F. Dvořákem odpově-
děl srdečnými slovy předseda výkonného výboru
p. měst. rada F. Hodek z Prahy, načež následo-
vala velký zájem již předem vzbuzující přednáška
známého badatele a na slovo vzatého odborníka
Phdr. K. Absolona: „Úvodní slovo k na-
šemu výletu do Moravského Krasu“
kteráž provázena byla přečetnými krásnými svě-
telnými obrazy a odměněna plně zaslouženým po-
tleskem. Účastníci sjezdu setrvali pak v pospo-
lité zábavě.
V pondělí dne 24. března konána o 10. hod.
dopol. slavaostní schůze a to v zasedaeí
stni zemského sněmu markrabství moravského
Z oficielních zástupců dostavili se zejména pro-
tektor sjezdu J. Exc. Otto hr. Serényi z Kis-Se-
rényi, c. k. tajný rada, komoří a zemský hejtman
moravský, dále vrch. stav. rada dr. Jos. Piskač
za ministerstvo veřejných prací, vicepresident c.k.
místodržitelství v Brně p. Viktor Houdek za mi-
nisterstvo obchodu a místodržitelství moravské.
za vrchní zemský soud v Brně p. vrch. rada Alois
Dvořáček, pak vrch. stav. rada Kosch a Mazač a
stav. rada Josef Karásek, ředitel zemského stav.
úřadu Dostál a vrchní zemský stavitel Utíkal, vl.
rada prof. Ursiny za Národní radu, z poslanců
bar. Pražák, Votruba, Msg. Šrámek, prof. Smrček.
rektor vysoké školy technické inž. Sumec, děkan
odboru stavebního české techniky prof. Rieger.
za Inženýrský spolek a za Jednotu průmyslníků
p. inž. Hodáč, za Spolek českých inženýrů vrchní
inž. Rybka, předseda Spolku německých stavitelů
v Brně arch. J. Nebehosteny, za průmyslovou
školu v Brně vl. rada V. Dvořák, za Svaz zaměst-
navatelů stavebních v Praze p. arch. Troníčeka
p. Hubáček, za Čtenářský spolek v Brně JUDr.
F Dvořák
F Hodek
K Absolón
Otta
Serényi
doktor
Jos
Piskač
Houdek
Dvořáček
Kosch
Karásek
Dostál
profesor
Ursiny
Votruba
Msg
Šrámek
smrček
Rieger
Ing
Rybka
V Dvořák
Hubáček
JUDr
Brno
Praha
moravský Kraso
Kiso
Pražák
spolek český stavitel na Morava
vysoký škola technický Ing
spolek český inženýr
spolek německý stavitel
čtenářský spolek v Brno
9
article
Hodáč, za Ústřední svaz živnostníků moravských
pp. Klíčník a Faust, dirigent Pozemkové banky
Veselý, za Společenstva mistrů zednických na Kr.
Vinohradech, na Smíchově a za Jednotu mistrů
zednických v Praze J. Fiedler a mnoh jiných zá-
stupců spolků a korporací odborných.
Po zahájení protektorem sjezdu a po přiví-
tání předsedou čestného výboru F. Dvořákem
ujal se předsednictví p. měst. rada F. Hodek.
jenž srdečným proslovem uvítal všechny přítomně
a projevil zejména potěšení nad ochotou, s jakou
E. pan zemský hejtman vyšel sjezdu vstříc.
Mezi oficielními projevy a různými pozdravy za-
znamenati dlužno proslov p. vicepresidenta Hond-
ka, p. vrch. stav. rady dra. Piskače, p. poslance
Šrámka, rektora české techniky Sumce, p. vl. r.
Ursinyho, zástupců polských stavitelů a zástupce
německých stavitelů p. Nebehostenyho.
Klíčník
Faust
Veselá
J Fiedler
F Dvořák
F Hodek
Piskač
Šrámek
Ursiny
Smíchov
Praha
svaz živnostník moravský page
pozemkový banka
Honda
10
article
Nepřítomnost svoji omluvila velice vřelým
přípisem rada král. hl. města Prahy, jakož i četní
hodnostáři, mnohé spolky a korporace a velká
řada kolegů. K návrhu p. předsedy čestného vý-
boru sjezdu cís. rady p. F. Dvořáka provolávána
sláva Jeho Veličenstvu a zaslán telegraficky hold
kabinetní kanceláři následujícího znění: „Účast-
níci II. sjezdu stavitelů ze zemí koruny svato-
václavské, pořádaného v Brně, zahajujíce jednání.
dovolují si Jeho Veličenstvo nejmilostivějšího cl-
saře a krále ujistiti svou nejoddanější věrností
spolu tlumočiti Jeho Veličenstvu přání, aby Jeho
královské Milosti popřáno bylo stálého a šťast-
ného žití ke cti a slávě celého našeho mocnář-
ství.
Na to ujal se slova předseda Ústředny spole-
čenstev stavitelů a správní rady Stavitelského
družstva v Praze p. arch. Čeněk Křička, jenž refe-
roval o neupravenosti zákona a ne-
utěšených poměrech živností sta-
vebních“. Řečník ve své hluboce založené řeči
vyznačil stavební charakter jednotlivých historie-
kých období, zmíniv se o ideových příčinách, jež
lidstvo ku provádění význačných staveb vedly.
F Dvořák
Křiček
Praha
Brno
11
article
Po stručném vyličení stavebnictví ve starověku
a středověku přechází k věku novému, kterýž vy-
značuje se snahou po zvýšeném vzdělání, obráže-
jící se ve stavbách škol všeho druhu, dále dob
naše všímá si poměrů zdravotních v míře zvýšené.
hygieny, kteréžto směry nalézají výraz ve způ-
sobu tvoření měst a v jejich vyřešení. Zvýšené
potřeby kulturně vyspělých národů kladou zvý-
šené požadavky pokud se týče inteligence všech
stavů. Tudiž i stav stavitelský, jehož obvod pů-
sobností překvapován jest velice často novinkami,
aby vyhověti mohl zvýšeným těmto potřebám, po-
třebuje lepšího vzdělání, a proto budiž zákouo
zkouškách stavitelských upraven ve smyslu těchto
snah. V dalších svých vývodech zdůrazňuje refe-
rent potřebu úpravy zákona o živnostech staveb-
ních. Otázku tuto, v přítomné době dosti spleti-
tou, řeší způsobem jednoduchým, žádaje pro sta-
vebního živnostníka jednotné vzdělání základní
(po způsobu lékařů a inženýrů), čímž by na zá-
kladě stejnorodé inteligence vytvořil se jeden
stav stavitelský, kterýž by se dělil specialisací na
odbory, na př. stavitel-tesař, stavitel-betonář atd.
Že by zvýšené vzdělání stavitelů přispělo značně
k vyhovění všem snahám kulturním, uměleckým.
hospodářským i technickým, jest na bílední. Řeč
tato, na jejímž konci dovolával se podpory po-
slanců všech stran, přijata byla hlučným souhla-
sem a potleskem všech přítomných.
12
article
Odborně velice zajímavým byl referát před-
sedy Spolku českých stavitelů na Moravě, cís.r.
F. Dvořáka, kterýž v důkladné přednášce po-
jednal o snahách stavitelských kruh
na Moravě, směřujících k samostatné živno-
stenské korporaci, již stavitelé moravští posud
postrádají, jsouce zařaděni do společenstev smí-
šených. Probrav historii stavitelského spolku mo-
ravského a vylíčiv působnost jeho po stránce or-
ganisační a živnostenské, věnoval další své vý-
vody otázce zřízení stavitelských komor. Rovněž
i řeč tohoto referenta aklamována hlučným sou-
hlasem.
F Dvořák
Morava
stavitelský spolek moravský
13
article
Posledním referentem v pořadí byl předseda
výkonného výboru, měst. rada F. Hodek, jehož
referát líčil požadavky stavu stavitel-
ského při chystané reformě. Předem
dotkl se stručně veškerých snah poslední doby
jejích pokusů, aby správní řízení zbaveno bylo
velikých svých nedostatků a značných mezer, jež
praktickému životu velké překážky kladou v ce-
stu. Zejména pak stav stavitelský trpí těmito ne-
dostatky a pokládá zjednodušení, zkrácení a zlev-
nění řízení správního za velice naléhavé. Žádá pro
věci stavební pouze dvě instance a stanovení
přesných lhůt k vyřízení stavitelem podaných
aktů, volá po připuštění zastupování stran též po-
radci odbornými, po spojení komisionelního řízení
stavebního, živnostenského a vodoprávního při
těchže objektech, stanovení jednotných poplatků
komisionelních, stěžuje si na nedostatek náležitě
kvalifikovaných technických úřadníků, zejména
určených pro vyšetřování „kryti“ při všech úřa-
dech, zejména pak živnostenských. Dotýká se pak
nepřipustnosti, aby táž osoba zasedala a rozhodo-
vala o téže věci ve dvou instancích a žádá, aby
komise císařská pro reformu veřejné správy pří-
padně svojí činností způsobila žádanou úpravu
třeba cestou nařizovací, kdyby nebylo možno do-
síci dalekosáhlé úpravy cestou zákonodárnou.
F Hodek
14
article
Přesvědčivé vývody řečníkovy, kteréž často pře-
rušovány byly souhlasem přítomných, příjaty byly
dlouhotrvajícím potleskem.
Po vyčerpání programu slavnostní schůze byli
účastníci fotografováni před budovou zemského
sněmu moravského, načež odebrali se do Besed-
ního domu ke společnému obědu. Večer zúčast-
nili se kongresisté divadelního představení v Nár.
divadle, kteréž pořádáno bylo na počest sjezdu.
Třetí den sjezdu, 25. března, věnován byl dal-
ším referátům, kteréž přednesli p. arch. Čeněk
Křička (.O úpravě podmínek stavebních“), pan
JUC. J. Taraba, tajemník Společenstva stavi-
telů v Praze (.O rozsahu oprávnění stavitele a
neoprávněném zasahování do rozsahu toho“]), pan
arch. Čeněk Venclík z Prostějova: „O sta-
vebním řádu a malém formátu cihel“
ve kterémž zaujal stanovisko proti malému foe-
mátu, pokládaje ho za citelné poškození zájmů
živnosti stavitelské a dále žádal, aby ku poradám
o novém stavebním řádě pozváni byli též praktičti
čeští stavitelé. JUDr. J. Růžlčka, advokát
v Brně, ve své řeči o osnově zákona o za-
jištění stavebuích pohledávek pro-
hlásil, že není možno souhlasiti, aby tato osnova
stala se zákonem, poněvadž jest pochybno, zdali
by mohl tento zákon stavebnímu živnostnictvu
potřebnou ochranu vůbec poskytnouti, kdežto na
druhé straně by způsobil veliké omezení staveb-
ního ruchu. Žádal pak, aby vláda po vyslechnutí
praktických odborníků vypracovala nový návrh.
Křiček
JUC
Venclík
JUDr
J Růžlček
Taraba
Praha
Prostějov
Brno
národní . divadlo
15
article
kterýž by se musil omeziti na největší jednodu-
chost a nejmenši stěžování stavebního životaa
který by byl všeobecně platným a závazným. Pan
JUDr. F. Hodač, docent české techn, v Brně.
podal výklad zákona o stavebním právu
a kriticky rozebral jeho vady a nedostatky a na-
značil některé nutné jeho opravy a doplnění.
Veškeré referáty tyto navzdor své obšírnosti
neboť přednášeny byly od 9 hod. dop. do 3 hod.
odpol., vyslechnuty byly s plnou pozornosti a od-
měněny hlučným potleskem. Po schválení přísluš-
ných resolucí usneseno, aby příští sjezd ko-
nán byl v Hradci Králové, načež p. před-
seda F. Hodek vzletnými a srdečnými slovy po-
děkoval všem účastníkům za laskavou pozornost
a hojnou účast na sjezdu. Předsedovi pak tlumo-
čeno bylo poděkování za konciliantní vedení ce-
lého jednání se žádostí, aby i nadále s takovou
pílí a obětavou péčí staral se o potřeby stavu sta-
vitelského.
Ve středu dne 26. března zúčastnili se
členové sjezdu výletu ku prohlídce jeskyní v Mo-
ravském Krasu a propastí Macochy, při čemž vý-
klad a průvod obstaral s nevšední ochotou par
dr. K. Absolon a klub českých turistů v Brně
[Dokončení.)
JUDr
F Hodač
F Hodek
K Absolón
Brno
Hradec Králové
Macocha
16
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Redakční tajemství.
17
article
V důsledcích procesu prof. Judy s olo-
mouckým „Našincem“ byl vyslýchán o při-
spěvatelství prof. Judy redaktor „Cíle“ Jos
Ležák u okr. soudu ve Val. Meziříčí dne 26
t. m. Red. Ležák odmítl svědeckou výpověd
a byl trestán pokutou 10 K. Také zodpovědný
redaktor brněnských „Lid. Novin“ byl v téže
záležitosti vyslýchán a výpověď odepřel z dů-
vodu redakčního tajemství. Vyšetřující soudce
rada z. s. Vácha uznal, že tento dů-
vod ve smyslu § 153. tr. ř. s. spro-
šťuje redaktora svědecké povin-
nosti.
profesor
Juda
Juda redaktor
Ležák
Vácha
Val
Reda
Lido
18
article
Rudikální rozumy.
19
article
Pod záhlavím »Němci neustoupí« uveřejnil
neodvislý denník opět jedno ze svých úvodních
konfusorií. Odpověď německého svazu předvěe-
rejškem v orgánech kasina vedoucím politikem ně-
meckým na čtyři dny napřed pronesená naplňuje
»Samostatnost« tak nepokrytě vítězoslavnými po-
city, že je patrno, kterak by byla bývala zkla-
mána, kdyby Němci byli povolili, ano může se
říci, že německá odpověď, rekapitulovaná také
včera v »Deutschnat. Corr.«, způsobila v táboř
státoprávně-pokrokovém jařejší náladu, než s jakou
se setká pravděpodobně v samém německonacio-
nálním táboře. »Němci neustoupíl« jásá » Samo-
statnost« a nemůže se toho fakta ani dosti na-
voliti. Mezi řádky jejího úvoníku vane dech
hlubokého uspokojení nad hrdinností Němců, kteři
slepý konec obstrukční uličky pokoušejí se roz-
bíti hlavou. Odtud pak jedna poklona »Samostat-
nosti« Němcům za druhou. Odpověď jejich jest
prý důsledkem dosavadní taktiky mladočesko-
agrárních vyjednavačů, píše »Samostatnost«, do-
savadní jejich jednání s Němci bylo prý jediným
řetězem porážek, to prý nebylo vyjednávání, to
prý bylo ustupování. Ano: mladočesko-agrární vy-
jednavači ustupovali tak, že když se věc vezme
kolem a kolem, Němci dnes vlastně žádají za pro-
puštění učitelských platů z vlastní své obstrukce.
Němec
Samostat
20
article
tísnění nátlakem svého zemského učitelského
svazu, kdežto Češi odmítají, řkouce: buď celé
hospodářské pensum zemské i se sa-
nací, aneb žádné zasedání se zřejmým
dodatkem, že obstrukci vykupovati nebudou, nej-
méně pak na splátky. Při tom ovšem mají pro
sebe souhlas všech přemýšlejících lidí bez roz-
dílu národnosti, konečně i německých učitelů.
kteří vidí, že úprava učitelských platů je možna
jenom v dělném a uvolněném sněmu. »Samostat-
nost« nadbíhá ve svém lichocení Němcům tak
daleko, že podle ní prý Němci právem (l!) po-
čítají, že i hrozba vládním komisa-
řem bude účinkovati a že mladočesko-
agrární vyjednavači podřídí se rozkazu obstruk-
čního generálního štábu a slibuje tomuto štábu.
že tito vyjednavači propustí rozdělení zemského
výboru, zemského rozpočtu a národnostní klíč.
Čech
Němec
21
article
Jen tak jako pro forma připojuje: Doufejme, že
na německou neústupnost odpoví rovněž neústup-
ností. Čí snad jest »Samostatnost« stižena na-
posled necnostnou a podloudnou ctižádostí ?
Mohla si už u nás ve středu dne 26. t. m. přečísti
a také jistě přečetla, že pohrůžka zeměpanským
komisařem nepohne české vyjednavače k tomu.
aby i jen o píď ustoupili od vyrovnací základny
kterou zastávali. Chce snad neodvislý denník oso-
biti si ex post o to zásluhu?! To bylo přes-
příliš komické i ujišťujeme jej, že nebylo tudíž
jeho výstrah ani dost málo zapotřebí. Příští vlád-
ního komisaře nebude míti žádného účinku, ant
vlivu na české stanovisko ve vyrovnání a dojde-li
k němu s nutnou podmínkou předchozího rozpu-
štění sněmu, nebude znamenati nic víc a nic
míň, než korunu porážky německé ob-
strukce, jejíž strůjcové se jistě ani ve snu ne-
nadáli, že po pěti letech jejího trvání budou stále
tam, kde byli před pěti lety. »Samostatnost« nám
potom laskavě vysvětlí, v čem viděla to »nepře-
tržité ustupování« českých vyjednavačů a ten »je-
diný řetěz jejich porážek«, o němž snila včer
s otevřenýma očima
Biskup brněnský zakazuje kněžím politickou
23
article
Velkou pozornost ve veřejnosti a vzrušení v
světě klerikálním vzbuzuje oběžník brněnského
biskupa hr. Huyna, jenž se v něm podle známé
papežské buly o účastenství kněží na politicea
hospodářských podnicích vyslovuje proti provozo-
vání politiky kněžími slovem a písmem a nařizuje
duchovenstvu diecese, aby hájilo zájmy církve
víry podle pokynů biskupových. Nikdo není
oprávněn — tak dovozuje oběžník — nazývati
se vůdcem katolíků, neboť v čele katoliků stojí
papež a biskupové. K nenadálému tomuto oběi-
niku, který mluví proti všem dosavadním sklonům
Huynovým, přičišují se různé výklady. Ujišťuje se,
že je to výron žehravosti brněnského biskupa na
olomouckého kardinála Bauera a jeho převahu
mezi klerikály moravskými i v brněnské diecési,
kněží nevyjímaje. Kromě toho má býti oběžník
namířen proti známému klerikálnímu agitátorua
vůdci strany brněnské P. Šrámkovi, jenž jako
profesor na semináři brněnském požádal biskupa
o třínedělní dovolenou na jih a jel do Říma
s kardinálem Bauerem, kdež vlivem kardinálovým
vyznamenán titulem monsignora. O tom prý se
biskup Huyn dověděl teprvé z novin. Poněvadž
msgr. Šrámek vyznamenán přes hlavu biskupa
Huyna, podal Huyn námitky do Říma, ale marně.
Odemstěním těchto mrzutostí jest prý Huynův
oběžník.
Huyna
Huynův
Bauer
P Šrámek
Huyn
Šrámek
Řím
24
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lukácsovo slyšení u panovníka
Včera byl uherský ministerský předseda
dr. Ladislav Lukács přijat císařem ve sly-
šení. Poněvadž nedlouho před tím byl u pa-
novníka také ministr honvédů generál Ha-
zai, vznikla v uherských oposičních kru-
zích pověst, že dr. Lukács podá nebo již po-
dal demisi a že jeho nástupcem v minister-
ském předsednictvu bude Hazai. Ovšem tato
pověst jako úplně bezdůvodná zmizí stejně
rychle, jako vznikla.
Lukácsovo slyšení bylo ohlášeno už před
velkonočními svátky a mělo obyčejný účel.
referovati panovníku o politické situaciv
Uhrách. Po slyšení vyžádal si rozhovor
s drem. Lukácsem redaktor „N. W. Tagbl.“,
aby zjistil, nakolik je správna jiná pověst.
rozšířená uherským tiskem o nedávné konfe-
renci jihoslovanských klerikálů v Opatii. Dne
27. března sešli se v Opatii zástupci klerikál-
ních Slovinců a Chorvatů z Rakouska, Chor-
vatska a Bosny, aby si promluvili o nynější
situaci u jižních Slovanů. Schůze se zúčast-
nilo asi 40 osob, jimž předsedal dr. Mile
Starčevič a mezi nimiž byli Slovinci dr.
Lukácsův
doktor
Lukács
N W Tagbl
Chorvat
Mil Starčevič
RakouskoUhersko
Uhry
Rakousko
Bosna
25
article
Šusteršič a Korošeč, za istrijské Chorvaty
posl. Spinčič a Laginja, za dalmatské praváše
posl. Prodan a Dulibič, za bosenské Chorvaty
předseda bosenského sněmu dr. Mandič.
Úřadní zpráva o konferenci ještě vydána ne-
byla, ale dle soukromých zpráv jednalo se o
udalostech na Balkáně, o chorvatském komi-
sariátu a otázce, má-li se vymahati zrušení
komisariátu opět obstrukcí v rakouské říšské
radě. Dr. Mandič referoval o jazykové
otázce v Bosně a zejména o vládním požadav-
ku, aby vnitřním úřadním jazykem při bosen-
ských drahách z důvodů vojenských zůstala
i nadále němčina. Dr. Mandič prý ospra-
vedlňoval tento požadavek vojenské správy,
odůvodněný ohledy na bezpečnost říše. Aby
ukázal, že němčina na bosenských drahách
jest skutečně nutna, oznámil prý, že vojenská
správa vymohla, aby také úřadníci stát-
ních drah uherských si v brzku
osvojili znalost německého jazv-
ka. Takovou zprávu o řeči Mandičově při-
nesl „Pesti Hirlap“. Když redaktor „N. W.
Tagbl.“ ukázal dru. Lukácsi referát pešťského
listu o Mandičově řeči a otázal se, co je
pravdy na němčině při uherských drahách,
dr. Lukács dal se prý srdečně do smíchu.
Chorvat
doktor
Mandič
Mandičův
Hirlap
N W Tagbl
Lukács
Balkán
Boseň
26
article
Uherští Rumuní
27
article
Od nastolení vlády hr. Khuena-Hédervára
r. 1910 nepřestává se vyjednávati s Rumuny
o nějaký smír neb aspoň modus vivendí s ma-
ďarskou vládní stranou. Vyjednává hlavně
hr. Tisza. Ale poněvadž vyjednává s osobami.
Rumun
28
article
nechutí k husitismu. Vůči cizinci má však
za slušné, nepouštět tuze uzdu své nevoli,
snaže se poctivě zachovat spravedlivý po-
hled na celek. Králi Jiřímu, kališníkovi,
vzdává plnou čest a chválu. Po téhož smrti
jde to v zemi arci s kopce. Podav stručný
přehled událostí politických, zavírá zpravodaj-
— Ačkoliv to k oumyslu mému nečelí,
vidělo se mi přece v krátkosti toho po-
dotknouti, aby kdokoli čísti bude, světleji
poznal, s jakého stupně slávy a po-
ctivosti jsme klesli . . .
Vlastní půvab starožitnických zábav!
Na staré rytince objevuješ kouty dobře ti
povědomé, srovnáváš, jak vypadají dnes a
v duchu poznáváš proud života, jak během
století táhl těmi břehy a zanechával své
stopy a změny. Noříš se do starých zpráv
a shledáváš, jak je ten život pořád jiný a
přece zas pořád stejný.
Také s otázkou Turecka tehdy za
doby pána Hasištejnského živě se zabývala
veřejnost.
Oznamuje o tom příteli:
— Cos mi psal o přípravách Tureckých
po zemi a moří, zvěděl jsem již ondyno
z listů jiných přátel . . . Ovšem, nic do-
brého nepředvídám, pročež bych si přál, aby
knižata naše již ze sna procitnuli
ne-li na vždy, alespoň na čas zanecha-
jíce domácího rocení a rozmařilé
zahálky, s mocí sjednocenou udeřili na
obecného nepřítele . . . Neb dobude-li
Turek Korcyry, na věky zavřeny budou
zátoky jaderského moře obchodu
našemu . ..
Věci ovšem nešly dle přání vlastence.
Knížata rocení nezanechala. Turecká moc
sláva nedostoupila tehdy ještě svého vrchole.
Na štěstí, jak dnes vidíme, také netrval
na věky. Ledacos dnes rozeznáváme lépe.
Vždy výhoda těch, kdo o nějaké století po-
zději přicházejí.
Jiří
Hasištejnský
Turek
Korcyra
Turecko
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ V pátek 28. března 1913. Nově studováno
a scénováno: John Gabriel Borkman. Drama o čty-
řech dějstvích. Norsky napsal Henrik Ibsen
Přeložil Bedřich Frída. Režisér Jaroslav Kvapi
Znovu uvedený Borkman znamená rozhodný
krok ku předu v dlouholeté již naší ibsenovské
tradíci. Neběží sice o naprostou novinku, nebot
ještě za básníkova života hrál se tento kusv
témže překladě a v jiném obsazení na jevišti Ná-
rodního divadla: tehdy však nebyl to více než
lšterární experiment, tenkrát Ibsen byl u nás pra-
málo znám a nedostávalo se předpokladů k plné-
mu pochopení jeho přezrálého umění. Dnes, naopak,
je Ibsen zplna oceňován, ba přeceňován, dnes již s
cele vžil a v lecčems přežil, dnes prodělává Ibsenova
sláva, dostoupivši snad kulminačního bodu, nej-
nebezpečnější stadíum, kdy někdejší nadšenci se
od něho oprošťují, kdy dřívější láska se nesprave-
dlivě zvrhá v nadkritickou přísnost a kdy sev
básníkově činnosti odlučuje život od historie, zlato
od nánosu časových proudů. Loňské představení
Solnessa na př. přineslo rozčarování a vedlo ku
přání po nové revisi a nelítostném rozboru též nej-
dražších nám Ibsenových symbolů: ale John G -
briel Borkman, tento kus, jehož děj se víže k hor-
nickým bájím o kouzelné moci zlata, vítězně ob-
stál, osvědčil ryzost svého kovu; ukázal se znovu
jedním z nejtišších a nejtěžších, nejmohutnějších.
byť nejznavenějších výtvorů svého mistra. Ovšem
co na prvý pohled nejvíc imponuje, v tom nezdá
se mí tkvíti budoucí, snad trvalá životnost Ibse-
nova dílat mluvím o jeho přebroušené technice
tak znamenitě školené na komedii virtuosních
John
Gabriel
Borkman
Ibsen
Frída
Jaroslav Kvapi
Ibsenův
G briel
Drama
Norsko
30
article
Francouzů. Mám obdiv k bezvadnému tomu počtu.
k lesklému mechanismu koleček do sebe zapada-
jících, k mistrovsky zachovávané jednotě času
ale úží se mi dech při tomto obdivu uměle preparo-
vané látky, jejíž rozměry jsou tak moudře roz-
vrženy, jejíž hustota i skupenství jsou stanoveny
s přesností takřka vědeckou. Vášně jsou úzkostlivě
spoutány, detailní psychologie vede k důkladnému
opakujícímu se, ba přemotivovanému vysvětlování
a cítíte, jak je tu, mluveno s Borkmanem, skutečně
těsno v těch ponurých zdechy po čemsí volném
a nespoutatelném zatoužíte z okovů Ibsenovy lo-
gičnosti, a tušíte, že v jeho kuse obcházejí živeln
skřítkové, přiodění občanským žatem. Vždyť to
byl osud básníka samotného. Do střízlivého útvaru
občanských činoher vměstnal svou kdysl tak
divokou, horskou, elementární obrazivost; tvářil
se realistickým pozorovatelem společnosti, bai
mravokárcem ten, kdo dovedl výskat a bouřits
trolly a se skaldy zpívat a hluboko nořiti svůj zrak
do tajů největšího historického dění. Je dvojí Ibse-
nův světi a tam, kde do společenských dramat s
prodírá představa základních přírodních mythů
tam do své básnické látky dovede nejostřeji zatít
lví svůj spár. Tak tomu v tragedii o Johnu Ga-
brieli. Tento moderní bankovní ředitel, defrau-
dant, trestanec, jen zpola náleží všední zkušenosti
svými kořeny tkví v sešeřené říši severských
ballad. Syn horníkův, naslouchal hluboko pod zemí
lákavým zpěvům zlatých rud; syn podzemního
chladu, nedovedl roztaviti svého srdce ve výhni ne-
sobecké lásky: toužil po moci lesklého kovu a po
své osobní velkosti. Proto sáhl v osudné chvíli.
Francouz
Borkman
Ibsenův
John
31
article
rozlomiv srdce milované ženy, po nedovolených
pokladech, jimiž mínil si zajistit vládu; proto, od-
pykav trest, jenž mu lidskou spravedlností byl
vyměřen, živí ve své dobrovolné osamělosti nadále
své bezpodstatné již sny o novém povýšení, no-
vém bohatství, novém sobectví. Jak chycený vlk
obchází tento zajatý demon v své kleci a v na-
poleonské pose očekává hodinu, jež mu přinese
svobodu a zadostučinění. Paprsek vyhaslé vášně
vnikne do jeho srdce s příchodem Elliným, a spolu
začne umlčený cit násilně umrtveného svědomí
svou podrývající práci. Ostré světlo skutečnosti.
mrazivý vzduch volné přírody, toť. čeho nesnáší
churavý fantasta, zapředený do tkaniva svých lžt
sofismat a přeludů; jenž od let je duševně mrtev
skoná fysickou smrtí, a nad jeho bezvládným tě-
lem si podávají ruku „stínové“ obou žen, z nichž
zradil tu, kterou miloval.
32
article
Jeden „mrtvý a dvé stínů hraje vůdčí úloh
v předposledním tom Ibsenově kuse, po němž ná-
sledoval dramatický epilog „Když my mrtví pro-
citneme“. Borkman, výtvor kmeta skoro sedmde-
sátiletého, je velikou tragedií stáří, a nedoved
bych v moderní produkci jmenovati důstojnější h
pokračování tradice Krále Leara. Na čtyřech po-
stavách zachytil lbsen tragiku tu, odstupňoval j
dle svého podivuhodného karakterisačního umění
a, nešetrně jako pravý dramatik, dovedl ji (v osu-
du Foldalovu) až k hranici tragikomedie. Techni-
ckou svou zvláštnost, doloženou mnoha kusy, že
dějem dramatu rozbírá události zběhší se dávno
před počátkem hry, doplňuje zde obsahovou strán-
kou, ježto nejosudnější konflikty se odehrály před
mnoha a mnoha lety a valnou část dramatu vy-
plňuje vzpomínáním a upomínáním a lítostí nad
nenapravitelnou minulostí. Co se jinak odehrává
před očima diváků, jest v prvé řadě trapný boj
rovněž vyhnaný do extremů, jejž tři staří lidé (dva
z nich se sklánějí nad hrobem) vedou o syna do-
mu. Proti skupině starců stojí letmo načrtnutá tro-
fice mladých lidí, požívačných, nezodpovědných
či naivně zaslepených. Zbrklost a nemyslivá bez-
ohlednost u mladých, blouznění a přecitlivělá, lá-
skou přetékající bezohlednost u starých, taks
tragickému básníkovi představuje lidská společ-
nosti osudová tíže, spočívající na starcích, kompli-
kuje se pak tím, že všichni, dle pravého způsobu
Ibsenův
Borkman
Lear
Foldalův
33
article
Ibsenova, jsou zapleteni ve své fixní ideje čili v
své „životní lži“. Nehledíme-li k titulní postavě
jíž přelhávání sama sebe stalo se životní atmosfe-
rou, jest tu zdětinštělý kmet, jenž nalézá štěstí
tom, že se pokládá za básníka; jest tu žena, jež
sobě i synovi nalhává cosi o velkém, vážném, sva-
tém životním úkolu, a druhá stařena, která si po-
šetíle namlouvá, že může být strůjkyní hochov
štěstí. Není divu, že sáně zbrklého mládí, zvoní e
stříbrnými rolničkami bláznovství, přejedou dobrá-
ckého stařičkého idealistu; ale není také smíru
mezi lehkomyslnou chvilkovou vášní mladých di
vochů a trudnomyslnou dlouholetou trýzní onoh
zlého churavého vlka. Bez harmonie, bez kladno
odpovědi, bez jasné vyhlídky jako celý Ibsenův
vývoj. tak vyznívá též tato truchlohra, která ústy
Ellinými v druhém aktu pronáší bezútěšně pessi-
mistickou moudrost o zavražděné lásce, největšía
to a neodpustitelném zločinu.
Režii páně Kvapilově, která, jako vždy, se
postarala o bedlivě odstíněné náladové obrazy
vytkl bych, že stejnoměrným rozdělováním akcentů
v konversaci a ději způsobila poněkud vloklé tem-
po a zdůrazňovala tak ony znaky, jimiž Ibsenova
tragedie se udržuje na niveau občanské činohry.
Z představitelů mládí pan Deyl, jako nejednou již
osvědčil se dobrým interpretem rozpačitého le-
váčka. Na Gunhildě paní Laudové působilo sym-
paticky, že nekreslila nešťastnou matku dle sche-
matu roztrpčených mučednic, nýbrž naznačovala,
že by ráda zas representovala rehabilitovaný dům.
Ibsenův
Kvapilův
Deyl
Lauda
34
article
Paní Hübnerová jednoduchými svými prostředky.
úmyslně stejnotvárně modulovaným hlasem, pří-
snými a tvrdými svými gesty, ale přece měkkými
výčitkami docílila v úloze Elly Rentheimové zvlá-
ště v 2. aktu dojmu nad jiné hlubokého. Panu Vo-
janovi po dlouhé přestávce byla zas dána příleži-
tost k novému velkému výtvoru. Již prvá podívaná
na něj [na počátku druhého dějství) měla cosi
překvapujícího a nevýslovně dojemného; p. Vojan.
jenž dovede celým tělem, stříhem šatu, způsobem
chůze a sledem kroků vyjádřiti jednolitě celého
člověka, vžil se tentokráte do úlohy starce: skles-
lý, s životem hotový, pomalý, přísný a hrdý staře
to byl, jejž hrál, a také tentokráte — jako ve
svém Richardu III. na př. — snažíl se o to, by
přibležil nám lidskou stránku své postavy: tajemně
demonický, zlý, škůdný ráz Borkmanovy povahy
se podřizoval v jeho podání onomu moudrému.
rozváženému, soucituplnému chápání trpící lidské
duše. Tklivý smutek přirozeně se vyčerpávajících
sil, cosi jako rozklad pyšného, pánovitého egoisty.
tak dal by se chápati páně Vojanův herecký ú-
mysl v druhé polovině hry: ačkoli stařec stál tu
již hned v prvé jeho scéně, schýlen nad klavírem
a bez možnosti tvrdého činu, bylo to na začátku
třetího sktu (kdy Borkman opustil svou celu) stáře
stupňované: jakoby člověk vůčihledě stárí a stár
a pak přirozeně klesl v hrob. —
Několika význačnými ukázkami byl nám v po-
sledních letech předveden Ibsen z druhé poloviny
své činnosti. Nežli zavoláme: dosti lbsena, měl
bychom touhu po předehozím nejbohatším údobí
dramatikovy tvorbyj touhu, vidět zas ony nejdra-
matičtější Nápadníky trůnu, anebo. — neskromné
přání! — uzříti zdolány problémy hlubokého
Branda.
Hübnerová
Rentheimová
Vojan
Borkmanův
Vojanův
Borkman
Ibsen
Brand