ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 3ddaccc0-8fcd-11dd-838c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 55 celkem · entity: person 80, place 58, org 8, work 10
1 masthead
Strana 18.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
30. března 1913. číslo s6.
4 article
tává do služby, asintenti že odstrčení oproti suplentům, a že se nechrání titul profesorský. Pento se má přiznati učitelům obecnoškolním při dosažení VIII. třídy hodnostní, kdyby prý na to došlo, pak prý profesoří složí raději svůj titul. Na učitelské ústavy mají býti jmenováni jen učitelé s akademickým vzděláním pro obory vědecké, čas, strávený mimořádnou prací (třídnictvím, knihovnictvím a p.), má se započitávati do služby, za vycházky a vý- lety má býti odměna. Pojišťování proti úra- zům a ručení za úraz má platiti stát. Další požadavky jsou tyto: ředitelé mají dostávati vyšší přídavek funkční, mají se zříditi míst náměstků ředitelových, zemští inspektoři mají býti zařaděni do V. třídy hodnostní a třetina z nich má býti jmenována dvorními rady. Vyznamenání mají se udíleti hojněji nežli se posud děje a také tak, aby byla opravdu vyznamenáním, aby tedy na př. kdo již jest ve třídě VI., potom nedostal ještě jako vv- znamenání titul vládního rady, kterým se hodnostářům sedmé třídy udíli třída šestá Prof. Mendl proto žádá titul školního rady pro VIII. třídu hodnostní, titul vládního rady pro VII. a titul dvorního rady pro VI. Reso- luce, shrnující tyto požadavky přes některý odpor přijata s bouřlivým souhlasem. Vedle schůzí plenárních pilně pracováno také v sekcích; z nich zvl. zajímavou látku probrala pedagogická: o střední škol a lásce k vlasti. O jednání v sekcích, po- kud má zajímavost obecnou, podáme zprávu J. B. jindy.
profesor Mendl Reso Penta rada pro VI
5 title
Lékařství.
6 title
Prot. J. MATIECK
Prot
7 article Nálezy domnělého pračlověka a jeho předchůdců v Jižní Americe.
Nálezy domnělého pračlověka a jeho předchůdců v Jižní Americe. Otázka o vysokém stáří lidstva, saha jícím do dřívějších dob geologických, projed nává se vědecky teprve od počátku XIX. sto letí. Slavný přírodozpytec a zakladatel pa- laeontologie Cuvier (narozen 1769, zemře 1832), jenž si představoval, že každá geolo- gická doba končila jakýmsi katastrofálním zničením fauny a flory pro ni charakteristi- cké, takže na počátku následujícího obdob bylo veškeré živočišstvo a rostlinstvo znovu stvořeno, odmítal myšlenku, že by člověk byl žil již v předcházející periodě geologické, kterou již nazýváme diluvium, jako neodů- vodněnou, nepříkládaje starším nálezům lid- ských kostí nebo výrobků vedle kostí vymře- lých zvířat žádného významu. Během prvn polovice XIX. století vyskytovaly se sice opět nálezy zbytků lidských koster anebo výrobků patrně nebo domněle lidskou rukou zhotove- ných, které svědčily pro přítomnost člověka již v době diluviální; ale aktuální se stal otázka ta teprve od té doby, kdy Ch. Dar- win (r. 1859) vystoupil s učením o postup- ném vývoji veškerého organického světa vyžadoval také pro vývoj člověka nepoměrně delší doby, než jaká byla před tím pro jeh trvání všeobecně uznávána. Anglický geolo
Cuvier jižní Amerika
8 article
Ch. Lyel1 urovnal v tom ohledu pro nové názory půdu a od té doby stoupá stále zájen o tuto otázku a hromadí se nálezy jak ar- chaeologického tak kostrového materiálu. které svědčiti mají o tom, že člověk žil již v době diluviální, ba dokonce již v do- bě předcházející, třetihorní. Ovšem pro tuto dobu (třetihorní) zůstávají doklady stále ještě sporné. Z počtu skutečně lidských ko- ster t. j. koster se znaky nynějšího člověka, které za třetihorní pokládány byly, neobstála žádná před vědeckou kritikou a z artefaktů jsou tak zv. eolithy t. j. přitloukané ka- meny, které prý vykazují stopy účelného po- užívání a které mají býti nejpádnějšími do- klady pro třetihorního člověka, dosud před mětem vědeckých sporů. S ohledem na to že od oné doby se veškeré živočišstvo vy střídalo a že jest pochybno, že by jediný drul — člověk — všechny změny v okolní přírode byl přetrval, soudí se, že nelze ani ony primi tivní nástroje, totiž eolithy, připisovati člo věku dokonale vyvinutému, nýbrž nanejvý jakési bytosti méně dokonalé, jakémusí před chůdci člověka.
9 article
Otázka o diluviálním člověku na- chází se pak nyní v tom stadiu, že dnes jes sotva anthropologa, který by přítomnost člo- věka v oné době popíral. V tom ohledu stal se během posledních 20 let znamenitý po- krok. Náhodou byly sice právě krátce před vystoupením Darwina t. j. již r. 1856 ob- jeveny zbytky kostry neauderthalské. která pro inferiorní tvaky zachovalé části leb- ky (nízkost klenby, plochost čela, mohutný vývin nadobočních oblouků atd.) bývá uvá- děna jako nejtypičtější zástupce vymřelé raey diluviální, avšak nejasnost poměrů, za nichi byla nalezena, byla příčinou pochybností vy- slovených se strany nejvážnějších anthropo- logů německých; zvláště pak bylo autorita- tivní a bez odporu přijaté prohlášení Vir- chowovo, že lebka vykazuje stopy choro v mládí přestálých a že tudíž nemůže býti po- kládána za zástupce nějaké normální racy. na závadu jejího všeobecného uznání. Ani oje- dinělé nálezy jiné, zvláště onen ze Spyv Belgii, nezměnily mnoho na tomto celkovém stavu. Teprve nález zbytků Pithecan- thropa Duboisem na Javě (popsán 1894) učiněný, šťastné obhájení neau- derthalské lebky Schwalbem (r 1901) a nejnovější nálezy koster, kostí a le- bek odkrytých za přesně zjištěných poměrů datovaných archaeologickými i palaeontologi- ckými doklady a shodujících se s kostrami z Neauderthalu a ze Spy, zvláště nálezy z
Darwin Dubois Belgie Java Neauderthal
10 article
Krapiny v Chorvatsku (popsané Gorja- aovič-Krambergerem r. 1899—1904). z Monstiéru, z La Chapelle-au x- Saintsa z Heidelbergu (1908) měly za následek nejen všeobecné uznání diluviálního člověka, nýbrž lepší poznání typických od- chylek t. zv. plemene neauderthal- spyského, vedle kterého ovšem již v době diluviální se vyskytuje druhá raca, nynějšímu člověku blíže stojící (raga Cro-magnon- ská). Taký jest nynější stav otázky o člově- tn diluviálním. Jen mimochodem připomínám, le k těmto nálezům v cizině řadí se některé álezy české, především lebka podbab- ská r. 1884 objevená a prof. A. Fričem popsaná, lebka mostecká, hlavně však nálezy moravské M. Křižem a řed. J. K Maškou objevené, v prvni řadě nález če- listi šipecké a bohatý nález kosterz Předmostí, oba řed. J. K. Maškou uči něné, jichž právě k tisku připravované uve- řejnění vzbudí zajisté v celém vzdělanem světě velký zájem. Otázce pravěkého člověka byla přirozeně všude věnována zasloužilá pozornost a tak docházely stále zprávy o skutečných nebo domnělých, namnoze ovšem, bohužel, zcel nevědecky pozorovaných nebo zřejmě mylně vyložených nálezech, kostrových nebo ar- chaeologických, které měly býti podporou nauce o vysokém stáří lidstva. Zprávy takové docházely nejen z různých krajín Evropy, ale i ze všech končin světa, ojediněle z Asie. Afriky a Australie, četněji z Ameriky. Ovšem svedla — jak právě naznačeno — přílišná horlivost a honba po sensacích nejen sběratele a lehkověrné širší obecenstvo, ale, bohužel. i odborníky častěji na scestí. Omyly takto vzniklé mohou pak nejvážnějši výsledky vě- decké práce ohrožovati, což jest tím nebez- pečnější, poněvadž bývá po delší době v ta- kových případech téměř nemožno původní pravý stav zjistiti.
Krapina profesor A Frič M Křiž Maška Předmostí Chorvatsko Le Chapell Heidelberg Evropa Asie Afrika Austrálie Amerika Monstiér
11 article
Přece však podařilo se kritické práci další diskusse vymýtiti řadu „nepravých“ ná- lezů, především v Evropě učiněných. Chyběl však povšechné dílo, které by tuto obtížnou a zodpovědnou práci, zvláště pro méně pří- stupné, četné nálezy americké bylo provedlo- Práci iu pak podnikl znamenitý anihropolog dr. Aleš Hrdlička, kurator fysické anihro- pologie při národním museu ve Washingtoně. který svými rozsáhlými znalostmi, svou věde- ckou přesností a svým klidným kritickým rozhledem měl k tomu potřebných vlastnosti. R. 1907 vydal obšírný spis o kostrových zbyt- cích připisovaných pračlověku v Se- verní Americe (Sceletal Remains sug or attrib. to Early Man in N. America. Bur Am. Ethn. Ball. 33. Washington 1907), v něm podrobně probírá příslušné nálezy z le 1844—1906 a dovozuje, že žádný z nich ne- obstojí při vědeckém rozboru, ač některé zvláště pro své uložení a pro pokročilou fos- silisací kosti činily dojem velké starobylosti Práce ta byla do značné míry riskantní jelikož bylo lze očekávati ostrý odpor v Ame- rice samé s ohledem na tamní mocný smě- hájiti autochtonost a starobylost domoro- dého obyvatelstva. Ale svědomité dilo Hrdli- čkovo bylo tak dobře a pevně založeno, že nepřipouštělo žádných pochybnosti; neozva se — alespoň s vědecké strany — žádný od- por. Naopak dílo to sesililo velkou důvěru které dr. Aleš Hrdlička již dříve požíval takže mu svěřeno bylo provedeni druhéh dílu kritické práce, týkající se Jižní Ame- riky. Zde totiž vystupoval v posledních le- tech známý argentinský palaeontolog
doktor Hrdlička Ball Evropa Washington verní Amerika Bura Sceletal Remain Man in N . Amerika
12 article
Ameghino s některými extravagantními dosavadním názorům zcela se příčícími náhle dy, prohlašuje Jižní Ameriku za pravlast ne jen vyšších primátů, ale též samého člověka při tom odvolával se na některé nálezy zbyt- ků kostrových, které pokládal za zbytky pra- člověka a předchůdců jeho. Zprávy A me- ghinovy vyvolaly všude všeobecný údiv ale též pocity nedůvěry, které ovšem oprot známému palaeontologovi nemohly býti pro- jeveny, dokud nedošly podrobné popisy, vy- obrazení a odlitky záhadných zbytků kostro- vých. Pochybnosti a námitky zvláště s hle- diska morfologického vyslovené nestačily proti určitému tvrzení a houževnatému há- jení se strany Ameghinovy. Bylo nezbyt- ně třeba nálezy a naleziště na místě vyšetříti a ve všech směrech posouditi. Svědomitým provedením tohoto úkolu vykonal dr. Hrdlička druhou část svého záslužného díla. Objemný svazek „Early Man in S. America“ (Bur. Am. Ethn. Bull. 52. Washington 1912) jest tín cennější, poněvadž probírá opět veškeré pří slušné nálezy jihoamerické a nenechává nás také ohledně některých starších, do té doby nejasných nálezů, v pochybnostech. Delší po- byt na místě samém, podrobná prohlídka po- kud možno všech nalezišť a nálezů za dopro- vodu geologického znalce (B. Willis e) studium veškeré rozsáhlé literatury byly ne- zbytným podkladem rozsáhlé práce — věde- cká vyškolenost, náležitý rozhled, klidná soudnost a ostatní výborné vlastnosti da Hrdličky byly zárukou pro její zdar.
Ameghinův Hrdlička Willis jižní Amerika Bura Washington Man in S . Amerika
13 article
Dr. Aleš Hrdlička přijel v květnu 1910 do Argentiny; jeho místní zkoumání na tomto místě provedené vyžadovalo dva mě- síce, pří čemž mu jihoameričti badatelé,v první řadě nálezci nejvýznamnějších kusů. bratří Ameghinové, byli všestranně ná- pomocní. Skoro tři neděle věnováno podrobné prohlídce pobřeží, na kterém byly nejdůleži- tější nálezy učiněny. Mimo to prozkoumáno celé okolí a při tom učiněny některé nové ná- lezy, jež objasnily poměry nálezů starších. Před oceněním nálezů stanovil dr. Hrdli čka základní požadavky, které mus býti vyplněny, mají-li lidské kosti za určitých okolností objevené býti uznávány za zbytky díluviálního nebo dokonce třetihorního člově- ka anebo jeho předchůdců, zkrátka za geolo- gicky staré a sice: 1. Především jest třeba, aby při nález provedeno bylo stratigrafické zjišti- ní jeho uložení t. j. musí býti odborníkem (geologem) stanoveno, v jakých geologických vrstvách byla lebka nebo kosti nalezený musí býti stáří vrstev těch určeno; zvláště musí býti vyloučena možnost, že se kosti do- staly sekundárně t. j. nikoliv při ukládání vrstev, nýbrž později do těchto. Okolnost, že leží v „neporušených vrstvách“, jest někdy velmi těžko zjistitelná. Zcela nespolehlivé jest udání laikův. Pouhé uložení kosti ve žlute hlíně anebo lpění zbytků hlíny na kostech dokazuje ještě, že kosti se dostaly do hlíny když se tato tvořila a se ukládala a že tudiž jsou téhož stáří. 2. Za druhé jest třeba všímati si fossi- lisace kosti t. j. posmrtné chemické a fysi- kální přeměny, které kosti během dlouhých dob podléhají. Ale opět dlužno míti na pa- měti, že fossilisace postupuje za různých okol- nosti různě rychle a že značné zvápenatění
doktor Hrdlička Ameghinová Argentina
14 article
pokrytí tvrdými vrstvami minerálními (inkru- stace) někdy nastává velmi záhy a nerozho- duje samo o sobě o vysokém stáří kostí. 3. Vysokému stáří kostí musí odpovídati morfologické (tvaroslovné) zna- ky. S hlediska vývojového máme právo oče- kávati, že lidské kosti, především lebka, ně- kolik tisic let stará a zvláště kostrové zbytky geclogického stáří budou vykazovati jisté od- chylky ve svých tvárech oproti nynějším sice odchylky poukazující na více primitivn stav. Novější nálezy diluviálních koster lid- ských v Evropě (na př. z Moustiéru nebo L Chapelle-aux-Saints) jsou proto tak přesvěd- čivé, že vedle přesně zjištěného geologického uložení a vedle fossilního stavu vykazují zna- ky, které prozrazují nižší vývojový stav které u nynějších plemen lidských, i těch nej- více inferiorních, nenacházíme. Vývojové změny nepostupovaly ovšem pravidelně u ve- škerého lidstva stejným krokem a tak možno očekávati, že v určitých dobách se objevily vedle sebe primitivnější a pokročilejší tvary tak jako to také nyní nacházíme; ale vývo- jový stav měl a má v každé geologické pe- riodě své hranice a proto není pravděpodob- no, že by lidské bytosti, dlouhými geologický- mi periodami od sebe oddělené mohly vyka zovati přesně týž typ. Jinak řečeno nelze n př. očekávati, že bychom v třetihorní vrstvě nalezli lebku lidskou, která by se zcela podo bala lebce dnešního Indiána. Nález lebky to- tožné s lebkou recentní ve vrstvách geologi cky starých není zajisté důvěryhodný, zvláště neisou-li vyplněny ani ostatní, výše vzpome- nuté podmínky t. j. přesné stratigrafické zji- štění a bezesporná fossilisace.
Indián Evropa Moustiér L ChapellauxSaint
15 article
Jako důkaz pro to, že některý typ se p dlouhou dobu zachovávati může, uvádějí se různé, zvláště pro laiky nápadné příklady. lak Egvpfané. Ale podrobným šetřením, jal jej na egyptských kostrách právě také dr. A Hrdlička při své výpravě do Egypta, po- zději Elliot Smith a Derry, provedli možno zjistiti, že také v typu Egypfanů za poměrně nedlouhou dobu 5000 let a při trváni velmi stálých poměrů nastaly některé změny. které nelze pouze přimisením cizích elementů vysvětliti. Nálezy, pro které nebyly výše uvedené tři otázky uspokojivě rozluštěny, nelze tudíž pokládati za spolehlivé a to mělo by také při posuzování některých českých nálezů býti vodítkem. Dr. Hrdlička má zajisté pravdu že v zájmu vědy dlužno takové nálezy ne- chati raději stranou. Podávaje v následujícím přehled nejhlav- nějších výsledků, k nimž dr. Hrdličk ohledně jihoamerických nálezů domněle geo- logicky starých, kostrových zbytků lidskýcl došel, nemohu se pouštětí do četných zajíma- vých detnilů přesně zjištěných a neuvedu také všeobecné úvahy a výsledky geolog B. Willise, posudek W. H. Dalla o ške- blích drem. Hrdličkou a B. Willisem se braných, výsledku petrografického zkoumání lésu a zpečené hliny (tierra cocida a scoria) od F. E. Wrighta a Ch. N. Fennera, ja- kož i archaeologické ocenění lidských arte- faktů (drem. A. Hrdličkou sebraných) s strany známého ethnografa W. H. Hol- mesa.-) Vše to má ovšem velkou důležitost pro posouzení nálezů a dokazuje, jak prozíravě si dr. Hrdlička počínal, nehledě k okolno- sti.e přímým pátráním doplňoval prvotní nedostatečné údaje o okolnostech, za kte- rých nálezy byly učiněny, a že přináši četné dosud neznámé obrazy nynějšího stavu nale- žišť, výsledky chemického a mikroskopických rozborů dotyčných kosti atd.
Hrdlička Elliot Smith doktor Hrdličk Willis Dall F E Wright N Fenner A Hrdlička Egypt Derry
16 article Drobnosti.
Drobnosti. Dějíny táborského pívovarníctví 1612—191 jest název objemného díla z péra na slovo vzatého kulturního historika táborského kraje prof. K Thira a vydaného pravovárečním měšťanstvem táborským na paměť 300letého založení pivovaru v táborském hradě Kotnově. Dílo uvádí podrobně celou historii táborského pivovaru a jest bohato na hojnost zajímavých historických i technicko- hospodářských detailů. Naše čtenáře bude snad zajímati účet z várky v r. 1680, který v následu- jícím uvádime- Dne 20. března učiněna várka kontribuční z ječmene od pánů sousedů na slad zdělaného po 34 strychách. (Ječmen na tyto „kontribuční várky“ musili dodávati sousedé zdarma; peníz za dodaný ječmen odpočital se pak z daně, kterou sousedé městu odváděli. Jeden strych ječmene platil tehdy asi 1 zl. 36 kr.) Náklad na várku: Tác J. M. C. . . . . . . . . . 22 zl. 42 k od pánve . . . . . . . . . . 1 „ - od mlení sladu od vyvezení sladu (z mlýna) . . . — „ 27 za dřjví za 2 strýchy chmele po 45 kr. . . 1 „ 30 za 6 žejdlíků soli po 2 kr. . . . . — „ 12 za 1 věrtel jalovce . . . . . . » — „ 16. jtem od tlučení téhož . . . . . . — „ 3 sládkovi od várky . . . 3 „ 22 od 34 strychů sladu dělání po 6 kr. krop. . . . . . . . 3 „ 24 od smažení chmele . . . . . . . — „ vodákovi za vodu . . . . . . . — v Utrženo: Za 12 sudů piva po 7 zl 45 kr. (1 sud = asi 21/2 hl. tedy 1l piva asi za 1.8 kr.) item za 3 sudy . . . . . 23 „ 15 za patoky . . . . . . . 5 „ 27 „ 41/4 „ za ředinu . . . . . . . 1 „ 31 „ 41/42. za mláto . . . . . . . . 1 „ 44 „ 41
profesor Thir Ječmen táborský hradit Kotnov
19 article
Po poražení nákladu na várku zůstane užitk 89 zl. 6 kr. 132 den. (Rozumí se 1 zlatý rýnský — 60 kr., 1 kr. = 6 denárů lpenízů]) Tolik užitku mohla míti ovšem jen obec, která dostala ječmen zdarma. Připočteme-li ještě cenu spolřebovaného ječmene (34 strychů po 1 zl. 36 kr.), totiž 54 zl. 24 kr., zmenší se ovšem výdělel na 34 zl. 42 kr. 11/% den. — Činil tudiž r. 1680 čistý výtěžek při výrobě piva skoro celých 100 - ) Jsou to především pobřežní oblásky se sto- pami upotřebení, přitloukané nástroje z kamene. jaspisu, achátu a kvarcitu, zvláště nožíky a hroty od šipů, kamenné hmoždiře a paličky, mlýnské kameny atd. a střepy hlíněných nádob, poukazu- jíce vesměs na t. zv. dobu neb kulturu kamennou a sice jednotnou, nevalně starou a shodnou s kul- turou indiánskou. Mimochodem řečeno, jsou ná- padny různé povšechné shody s neolithickými kul furami našimi.
25 article La Mlarche des Vale quenra
La Mlarche des Vale quenra Na motivy hymen spojeneckých národů v hlavním stanu bulharském za hřmění děl lozengradských složil A. Macák, chéf orchestru těles, gardy cara bulharského, Věnován králům balkánského svazu, umělecká obálka v mnohobarevném provedení ozdobena po- dobiznami všech spojeneckých panovníků. Vydání pro klavír s uměleckou obálkou K 1-50 Výdání pro orchestr K 2.—
A Macák balkánský svaz
26 article Rek Lozengradský.
Rek Lozengradský. Pochod vénovsný veliteli bulharské armády, úžasně chrabrým útokem vzala Lozengrad (Kirk- Kilisu), generálu Radko Dimitrijevu, relu lozengradskému Složil A. Mncák. kapelník tělesné gardy J. V. cara Bulharů. S podobiznou generála Dimitrijeva a pohledem na Lozengrad. Pro klavír na 2 ruce K 1.20.
Rek Lozengradský Kirk Dimitrijev Složil A Mncák Bulhar Kilis
32 article
složil Zdeněk Koubek. Neobyčejně zdařilý pochod, jenž zvláště o slav- nostech VI. sletu všesokolského docilil všude ne- všedních úspěchů, plný melodie a hudebně velmi cenný, jest vyzdoben vkusným titulem. Koubkův pochod jest pravou 31310- hymnou slovanské vzájemnosti. Pro klavír na 2 ruce KK 1.20. Nakladatelství, velkozávod hudební
Koubek Koubkův
38 article HOTEL ADRIA
HOTEL ADRIA Václavské nám. 26. Přímé spojení od všech nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr. osvětlení. Ústrední topení. Temná komora pro fotografyamatéry. Chvalně známá velkorestau- race uměl. vyzdobena, Menu od K 1.30. Nej- orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon- 30813 cert. Emil Ročák.
Adrie Emil ročák Václavský já
45 article FIrma FERD. SÁZAVSKý
FIrma FERD. SÁZAVSKý Král. Vinohrady, Havlíčkova třída č. 9. Levný nákup koberců, záclon a různých druhů při- 30815 krývek, železných posteli a dětských. Rolnický vzájem. pojištovací ústav vac. aní č. 57: v Plzni, Ferdinsnd. tř. 6, v Brně, Nádr. nám. 2l, zal. r. 1860 — pojisti Vás proti škodám: požárním, roz- bitim skel, vodovodnim, krupobit., vloup. a proti ná- sledk. těles. úrazů a zák. povin. ručení nejvýhodnějií „UlEL GHAF Komenskéhonám Plronasio restaur. I. ř. Polední menu K 1.20. Nejm, zaříz. pokoje K 2.a K 3.-. Svat. hostiny v I. patře. 29222 jež Praha-II., Jung- tečná kuch., menu 80 h. Plzeň. prazdroj, brani- cký ložák. Pro pp. úřadníky obědy do 3 h. 31015
Sázavský Král Jung Havlíčkův třída Plzeň Ferdinsnd Brno Praha FERD UlEL GHAF
55 article
Zapocené prádlo jest, jak známo, škodlivé! Nachlazení, rýmu, chřipku, revma má za následek Za nejlepší ochranu dopo- ručuji šíťované kazajky, které zabraňují nepřijem- nému přilepování košile, chrání tělo před přílišným zahřátím, jakož i náhlým ochlazením: Maco II. jakosti čis. 8 4 5 6 K —.95, 1.—, 1.10, 1.20.. — Maeo jemné K 1.30, 1.40, 1.50, 1.60. — flor., z předu k zapináni K 2.—, 2.20, 2.40, 2.60. — Specialita: japonské hustě dirkované 3 4 5 e K 2.—, 2.25, 2.50, 2.75 3.10 řídce dirkované K 2.75, 3.—, 3.80, 3.60, 3.90 ruční práce pališkov. K 3.70, 4.10, 4.50, 4.90. Ludvík Klepetář specialista s trikotovým zbos žím, Praha, Celetná ulice 20 n proti „městu Paříži“
Klepetář Praha Celetná ulice Paříž